1) Charakteristika dotazníkového šetření

Transkript

1 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 1 (celkem 20)

2 Obsah: 1) Charakteristika dotazníkového šetření 2) Shoda vzorku se základní skupinou 3) Odpovědi na jednotlivé otázky 4) Názory vybraných skupin obyvatel 1) Charakteristika dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mapuje názory obyvatel Odoleny Vody na současnou podobu města, na jednotlivé služby ve městě i na další směřování města. Šetření bylo provedeno v rámci zpracování Strategického plánu rozvoje města. Zadavatelem šetření je město Odolena Voda, realizátorem byla Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s., za součinnosti města. Šetření probíhalo v měsících listopadu a prosinci 2007, výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny v prosinci V rámci šetření bylo distribuováno celkem 2 tis. dotazníků. Zpět k vyhodnocení se vrátilo celkem 251 dotazníků. To při počtu obyvatel představuje 4,85 %. Tato hodnota je v rámci srovnatelných šetření prováděných v regionu severozápadních Čech nadprůměrná (viz Graf 1). Graf 1: Návratnost dotazníků při průzkumech veřejného mínění: Litoměřice Vejprty Odolena voda Bílina Štětí Bystřany Jirkov Duchcov Postoloprty Navíc je třeba mít na paměti fakt, že do vyplňování dotazníků se v řadě případů zapojuje celá rodina, tedy že jeden dotazník reálně odráží názory více osob. Proto lze počet odevzdaných dotazníků považovat za uspokojivý. 2) Shoda vzorku se základní skupinou Důležitější než absolutní počet odevzdaných dotazníků je, zda se vzorek lidí, kteří dotazník odevzdali, dostatečně shoduje se základní skupinou a zda tedy názory vyjádřené v dotazníku reprezentují mínění obyvatel Odoleny Vody jako celku. Základní skupinou jsou všichni obyvatelé města. Pro ověření shody sledujeme tři základní sociodemografické parametry pohlaví, věk a vzdělání respondentů. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 2 (celkem 20)

3 Respondenti podle pohlaví Na základě zjištění ČSÚ žije ve městě mužů a žen. Jejich poměr je tedy 49,75 % ku 50,25 %. Dotazníky vyplnilo celkem 161 žen a 84 mužů (procentuální poměr 64,14 ku 33,47). Tři respondenti své pohlaví neuvedli, ve třech případech byly zaškrtnuty obě možnosti (to je pravděpodobně důsledkem zmínění situace, kdy dotazník vyplňuje více osob najednou). Graf 2: Poměr obyvatel ve městě Odolena Voda a respondentů podle pohlaví Odolena Voda 0 ženy muži respondenti Výrazné vychýlení ve prospěch žen je obvyklým jevem ve většině plošných šetření. Je tedy třeba mít na paměti, že výsledky výzkumu jsou více ovlivněny ženským pohledem na svět. Na druhou stranu v odpovědích na jednotlivé otázky, jak budou uváděny dále, se názory obou pohlaví významněji neliší. Respondenti podle věku Dotazník sledoval věkové kategorie respondentů v desetiletých intervalech (s výjimkou kategorie pod 25 let a nad 65 let). Podařilo se postihnout všechny věkové kategorie obyvatel, nejpočetněji zastoupeni jsou lidé ve věku let. Počty respondentů v jednotlivých věkových kategoriích podává následující tabulka. Tabulka 1: Věkové složení respondentů věk počet respondentů do 25 let let let let let let a více 26 neuv. 1 Při srovnání základních věkových kategorií obyvatelstva (předproduktivní, produktivní a postproduktivní věk) sledujeme, že dotazník méně zachytil věkovou skupinu v předproduktivním věku Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 3 (celkem 20)

4 (mladší než 15 let). Na druhou stranu dominantní skupiny obyvatel jsou zastoupeny dostatečně reprezentativně. Graf 3: Věková struktura obyvatel města a respondentů (procentuální poměr) předproduktivní produktivní postproduktivní Odolena Voda respondenti Respondenti podle vzdělání V dotazníku se podařilo zachytit názory všech vzdělanostních kategorií obyvatel. Jejich rozložení však není zcela v souladu se základní skupinou všemi obyvateli. Stejně jako u jiných realizovaných šetření, i v Odoleně Vodě sledujeme vyšší zastoupení vzdělanějších obyvatel v dotazníku. Je to dáno obecně jejich vyšším zájmem o veřejné dění a ochotou vyjadřovat aktivně své názory. To je třeba mít na paměti při interpretaci výsledků dotazníkového šetření. Počty respondentů podle vzdělání uvádí následující tabulka, srovnání s obyvateli města je vidět v grafu. Tabulka 2: Respondenti podle vzdělání vzdělání počet respondentů základní škola 14 vyučen bez maturity 35 střední bez maturity 27 střední s maturitou 98 vysokoškolské 73 neuvedl 4 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 4 (celkem 20)

5 Graf 4: Vzdělanostní struktura respondentů a obyvatel (v procentech) ZŠ vyuč. SŠ bez mat. SŠ s mat. VŠ neuv. Odolena Voda respondenti Respondenti podle rodinné situace Přestože rodinný stav obyvatel Odoleny Vody nelze zkonfrontovat se statistikami ČSÚ, dotazník sledoval i tuto kategorii. Cílem dotazníkového šetření je totiž zjistit názory specifických sociálních skupin se zvláštními potřebami (děti a mládež, rodiče dětí, senioři). Lze konstatovat, že v dotazníku se podařilo zachytit všechny relevantní sociální skupiny. Počty respondentů v jednotlivých kategoriích podává následující graf. Graf 5: Respondenti podle rodinné situace (počty osob) Žák nebo student Dospělý s dětmi školního věku Dospělý se staršími dětmi Dospělý pečující o seniora Dospělý nepečující o nikoho Senior Jiné Shrnutí Výsledky dotazníkového šetření lze považovat za relevantní. Podařilo se oslovit všechny podstatné skupiny obyvatel. V porovnání s charakteristikou obyvatel města má dotazník několik odlišností: - vyšší podíl žen - nižší zastoupení mládeže do 15 let. - vyšší zastoupení vzdělanějších obyvatel Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 5 (celkem 20)

6 Tyto odchylky budou zohledněny při zpracování odpovědí na jednotlivé otázky, jak je podává následující kapitola. 3) Odpovědi na jednotlivé otázky Tato kapitola sleduje odpovědi respondentů na jednotlivé otázky a podává stručnou interpretaci výsledků. Otázka 1: Jak byste ohodnotili úroveň následujících oblastí ve městě? Úroveň jednotlivých oblastí ve městě hodnotili respondenti pomocí označení velmi dobrá, spíše dobrá, tak napůl, spíše špatná a velmi špatná. Pokud nechtěli danou oblast hodnotit, mohli zvolit možnost nevím. Rozložení odpovědí a tedy i hodnocení jednotlivých oblastí podává následující graf. Graf 6: Hodnocení jednotlivých oblastí života ve městě (procentuální podíly odpovědí) množství a kvalita škol kulturní nabídka sportovní možnosti další nabídka pro volný čas úroveň sociálních služeb bezpečnost bezbariérový přístup práce městského úřadu úroveň zdravotní péče nabídka pracovních míst příležitosti k podnikání nabídka a kvalita bytů možnosti pro stavbu rodinných domků velmi dobrá spíše dobrá tak napůl spíše špatná velmi špatná nevím úroveň hromadné dopravy možnosti pro cyklodopravu možnosti pro dopravu vlastním autem nákupní možnosti čistota města celkový vzhled města příroda v okolí činnost spolků a sdružení 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 6 (celkem 20)

7 Zájem respondentů o jednotlivá témata nebyl rozložen rovnoměrně. Oblasti sociálních služeb, bydlení, zaměstnání a podnikání a spolkové činnosti získaly poměrně vysoký počet odpovědí nevím. Příčinou je, že se jedná o oblasti, které zajímají jen určité skupiny obyvatel. Na druhou stranu problematika kultury a sportu, bezpečnosti, zdravotní péče, dopravy a vzhledu města a jeho okolí oslovuje naprostou většinu obyvatel. Převážně kladné hodnocení získaly otázky práce městského úřadu, zajištění zdravotní péče, úrovně dopravy (s výjimkou cyklodopravy) a vzhledu města a okolí. Naopak nespokojenost panuje s nabídkou v oblasti kultury a volného času, s bezbariérovostí města, s možnostmi k zaměstnání a podnikání, s nákupní nabídkou a s cyklodopravou. Otázka 2: Co je třeba ve městě v příštích 15 letech nejvíce zlepšit? Respondenti vybírali ze seznamu možností. Měli možnost zvolit i více odpovědí (součet odpovědí proto přesahuje počet dotazníků). Dotazník nabízel i variantu volby jiné možnosti mimo připravený seznam. Následující graf ukazuje priority respondentů seřazené od nejdůležitější k nejméně důležité. Graf 7: Prioritní oblasti v příštích 15 letech (počty odpovědí) možnosti k nákupům kultura péče o mládež školství sportovní možnosti bezpečnost ve městě dopravní spojení na okolní města životní prostředí nabídka práce čistota města sociální služby nabídka bytů práce městského úřadu turistický ruch možnosti pro podnikání hromadná doprava ve městě rozvoj stavby rodinných domů individuální doprava ve městě Oblastí, které je v budoucnu se třeba nejvíce věnovat, je podle respondentů rozvoj nákupních možností ve městě. Následuje další rozvoj kultury a problematika mládeže spolu se školstvím. Na druhé straně dle respondentů není třeba věnovat zvláštní péči zlepšování práce radnice, rozvoji turistického ruchu, podnikání, stavbě rodinných domů a dopravě. Mezi odpověďmi jiné se opakovaně objevila problematika stavu chodníků a komunikací, případně zpřístupnění spodní části města chodníky. Tři respondenti vyjádřili potřebu lépe řešit hromadnou Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 7 (celkem 20)

8 dopravu. Dvakrát byla zmíněna problematika psích exkrementů, rovněž dvakrát řešení nájezdu na dálnici D8. Mezi jednou zmíněnými požadavky byly např. dětská hřiště, rozvoj internetu, cyklostezky a rozvoj Čenkova. Na základě odpovědí na otázky číslo 1 a 2 lze vymezit, jaká témata považují obyvatelé města za prioritní a jaká naopak vzbuzují málo zájmu. Prioritní témata: problematika mládeže (školy i volný čas) nákupní možnosti kulturní, sportovní a volnočasová nabídka cyklodoprava práce (zaměstnání) Témata se střední prioritou: spolková činnost sociální služby dopravní spojení na okolní města životní prostředí Bezproblémová témata: práce městského úřadu zdravotní péče vzhled města stavba rodinných domů individuální doprava (automobilismus) Otázka 3: Co by pomohlo k lepší nabídce vzdělávání ve městě? Respondenti vybírali z předem připravených možností, případně měli prostor k doplnění alternativy vlastní. Seznam požadavků na školství ve městě podává (v pořadí od nejdůležitějšího k nejméně důležitému) následující graf. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 8 (celkem 20)

9 Graf 8: Požadavky na školství (počty odpovědí) nabídka kroužků a aktivit nabídka předškolních zařízení vzdělávací kurzy pro dospělé nabídka základních škol kvalita učitelů nabídka středních škol lepší možnosti dojíždění jinam nevím, nevidím problém Prioritním požadavkem respondentů je zajištění většího počtu kroužků a dalších volnočasových aktivit pro mládež. Specifickým požadavkem je také poptávka po větším počtu, případně vyšší kapacitě, předškolních zařízení. Významná část respondentů ve městě postrádá možnosti pro další vzdělávání dospělých. Problematika množství a nabídky základních a středních škol, případně kvality učitelů, vyvolává střední zájem. U jiných než nabídnutých odpovědí se objevily požadavky na velikost a vybavení školních tříd, zlepšení finanční situace škol, na rozšíření výuky jazyků na základních školách a na fungování určitých služeb (družina, kroužky) i o prázdninách. Otázka 4: Je třeba něco zlepšit v oblasti kultury? Otázka nabízela respondentům osm předem připravených možností a prostor pro vyjádření vlastního názoru. Zvolené možnosti jsou seřazeny v následujícím grafu podle důležitosti, kterou jim respondenti přikládali. Graf 9: Chybějící kulturní zařízení a aktivity (počty odpovědí) kulturní dům městské akce koncerty moderní hudby divadelní představení výstavy informovanost koncerty vážné hudby nevím, nevidím problém Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 9 (celkem 20)

10 Velmi silně zazněl v dotazníkovém šetření požadavek na vybudování kulturního domu, který by v sobě spojoval kino, sál, výstavní prostory, případně další prostory pro pořádání kulturních akcí. Vyvážený zájem projevili respondenti o městské akce a koncerty. Respondenti se domnívají, že mají dostatek informací i pořádaných akcích. Mezi možnostmi jiné se objevuje poptávka po klubu pro mladé, stížnost na cenu divadelních vstupenek a akcích a zařízeních pro děti. Otázka 5: Chybí vám ve městě nějaké sportovní zařízení? Respondenti vybírali z deseti připravených možností, případně doplňovali vlastní názory. Problematika sportu vzbudila značný zájem respondentů, svůj názor vyjádřili téměř všichni účastníci dotazníkového šetření, pouze 20 respondentů uvedlo, že je jim sportovní oblast lhostejná, případně v ní nevidí problém. Požadavky v oblasti sportu zachycuje graf. Graf 10: Chybějící sportovní zařízení a aktivity (počty odpovědí) plavecký bazén cyklostezky víceúčelové hřiště hřiště pro menší sporty zimní stadion sportovní oddíly fotbalový stadion fitness, aerobik apod. sportovní hala nevím, nevidím problém Největší poptávka je mezi obyvateli města po plaveckém bazénu a cyklostezkách. Střední míru zájmu vyvolává víceúčelové hřiště, zimní stadion a hřiště pro menší sporty. Naopak činnost sportovních oddílů, fungování fotbalového hřiště a sportovní hala jsou podle respondentů oblastmi nevyžadujícími výraznější zlepšení. Mezi dalšími možnostmi, s nimiž přicházeli sami respondenti, se opakovaně objevují dětská hřiště (i pro starší děti), skatepark a turistické trasy, zazněl i požadavek na zřízení sauny a cvičení jógy. Otázka 6: Jaké další zařízení pro trávení volného času byste ve městě uvítali? Tato otázka nenabízela předem připravené možnosti, respondenti spontánně jmenovali volnočasová zařízení, jež jim ve městě chybí. Na otázku odpovědělo 99 respondentů. Respondenti často jmenovali zařízení z oblasti kultury a sportu, která se již objevila v předchozích dvou otázkách. Nejčastěji jmenovanými byly: Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 10 (celkem 20)

11 dětská hřiště a sportovní hřiště pro mládež (spolu s problematikou jejich úpravy, čistoty a lokalizace i v dolní části města) (18 respondentů) dráha pro in-line brusle spolu se skateparkem (12) kino (9) parky umožňující procházky, nenáročné sportování a dětské hry (8) bowling (7) Další častěji jmenované možnosti byly koupaliště, kavárna či čajovna, kulturně-zábavní středisko, sauna, spolková činnost a podpora internetu. Otázka 7: Jaká skupina obyvatel by si zasloužila lepší péči než nyní? Tato otázka sledovala, jak intenzivně vnímají respondenti specifickou problematiku jednotlivých sociálních skupin. Mohli volit z předem připravených možností, případně doplnit možnost vlastní. Rozložení odpovědí podává graf. Graf 11: Skupiny vyžadující zvýšenou péči (počty odpovědí) děti a mládež rodiny s dětmi senioři postižení nezaměstnaní bezdomovci drogově závislí etnické menšiny nevím, nevidím problém Interpretace výsledků této otázky je nejednoznačná. Respondenti vyjádřili jasnou podporu péči o děti a mládež a o rodiny s dětmi. Naopak velmi málo respondentů zmiňuje problémy etnických menšin, drogově závislých a bezdomovců. Jednou možností je, že péče o tyto sociální skupiny je ve městě na natolik dobré úrovni, že ji skutečně není třeba dále zlepšovat. Pravdě blíže je bohužel varianta druhá tyto skupiny stále mají z pohledu majoritní společnosti negativní stigma a jsou vnímány jako ti, kteří si lepší péči nezasluhují. Dva respondenti doplnili další ohrožené skupiny v kategorii jiné - osamělé matky s dětmi a oběti domácího násilí. Otázka 8: Jak hodnotíte svou budoucnost ve městě z pohledu práce (zaměstnání)? Respondenti měli možnost vyjádřit své vyhlídky na škále velmi dobře - spíše dobře - tak napůl - spíše špatně - velmi špatně, případně zvolit variantu nevím. Na tuto otázku reagovalo 244 respondentů, z toho 51 jich zvolilo odpověď nevím. U ostatních celkově převládá negativní vnímání Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 11 (celkem 20)

12 pracovních možností ve městě. Pouze 9 respondentů vidí svou pracovní budoucnost jako velmi dobrou a 25 jako spíše dobrou. Naopak 64 respondentů se rozhodlo pro možnost spíše špatně a 58 pro velmi špatně. Zbytek respondentů zůstal nerozhodný. Graficky toto rozložení podává následující graf. Graf 12: Hodnocení pracovní budoucnosti (procentuální podíly odpovědí) 20% 4% 10% 26% 25% 15% velmi dobře spíše dobře tak napůl spíše špatně velmi špatně nevím Otázka 9: Jakým největším problémům musejí čelit podnikatelé ve městě? U této otázky respondenti opět vybírali z nabídnutého seznamu možností, případně doplňovali možnost svou. Výsledky podává graf. Graf 13: Problémy podnikatelů (počty odpovědí) konkurence v okolních městech malá kupní síla obyvatel malá podpora od města konkurence ve městě málo možností k reklamě nevím, nevidím problém Za hlavní problémy podnikatelů považují respondenti konkurenci okolních měst v kombinaci s malou kupní silou obyvatel. Valná část respondentů však o problémech podnikatelů neví, případně jim nepřikládá větší význam. Nízkou konkurenci ve městě respondenti naopak vnímají jako negativní faktor. Nedostatek konkurenčního boje vede podle nich k tomu, že především obchodníci, případně personál prodejen, nemají dostatečně ochotné chování a vystupování a nemají o zákazníky zájem. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 12 (celkem 20)

13 Otázka 10: Pomohl by městu silnější turistický ruch? Respondenti zvažovali přínos turismu na škále od určitě ano po určitě ne. Mírně převažují negativní hodnocení, poměrně vysoký počet respondentů se názoru zdržel. Obyvatelé dle všeho nevnímají město jako zvlášť atraktivní turistický cíl a nemají pocit, že zde existuje potenciál, který by se dal více využívat. Rozložení odpovědí mapuje graf. Graf 14: Přínos turistického ruchu (procentuální podíly odpovědí) 17% 17% 13% 22% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím 31% Otázka 11: Co by se mělo nejvíc zlepšit v okolí vašeho bydliště? Respondenti zaškrtávali předem připravenou možnost, případně doplňovali možnost vlastní. Rozložení odpovědí podává graf. Graf 15: Zlepšení v okolí bydliště (počty odpovědí) dětská hřiště prostory pro setkávání bezpečnost více zeleně čistota a úklid parkování dopravní spojení do centra nevím, nevidím problém Otázka se setkala s vysokým zájmem respondentů, čemuž odpovídá i vysoký počet odpovědí celkem a nízký podíl odpovědí nevím nebo nevidím problém. Respondenti vyjádřili požadavky rovnoměrně rozložené na všechny aspekty okolí jejich bydliště. Vymyká se na jedné straně hlasitě vyjádřená potřeba dětských hřišť, na straně druhé relativní spokojenost s dopravním spojením. U možností jiné se objevují konkrétní připomínky dané místní situací respondentů: parkování na chodnících, stav komunikací, dopravní spojení na jiná města, infrastruktura pro pěší (chodníky, Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 13 (celkem 20)

14 přechody pro chodce, lavičky), občanská vybavenost (supermarket, restaurace), parkovací možnosti, úklid (psí exkrementy), zeleň a požadavek častějších kontrol příslušníky policie. Otázka 12: Co je třeba zlepšit na současném nakládání s odpadky? Otázka nabízela seznam možností a prostor na doplnění odpovědi vlastní. Většina respondentů nevidí v nakládání s odpady ve městě problém. Pokud už by něco zlepšovali, zaměřili by se spíše na dokonalejší separaci odpadů. U odpovědí jiné se opakovaně objevuje požadavek po vyšší odpovědnosti samotných občanů při třídění odpadu, občané by měli dostávat o třídění více informací. Více péče by se mělo věnovat bioodpadu. Druhým častým tématem je nespravedlnost současného systému placení za odpad (požadavek zohlednit množství vyprodukovaného odpadu na počet osob). Otázka 13: Jaký druh dopravy by město mělo v budoucnu více podporovat? Respondenti volili z připravených možností, případně doplňovali odpověď vlastní. Rozložení odpovědí podává graf. Graf 16: Preferované druhy dopravy (počty odpovědí) hromadná mimo město cyklodoprava pěší hromadná ve městě individuální automobilová nevím, nevidím problém Respondenti by jednoznačně uvítali posílení meziměstské hromadné dopravy. V rámci města preferují podporu cyklistiky a chodců. Naopak automobilisté větší péči nepotřebují. Podle odpovědí jiné je třeba zvýšit počet autobusových zastávek ve městě, dále zkvalitňovat infrastrukturu pro pěší (chodníky, přechody), zavést více spojů nejen do Prahy, ale i do Brandýsa nad Labem, Neratovic a Mělníka a preferovat ekologické a bezbariérové autobusy. Otázka 14: Co nejvíc zhoršuje bezpečí ve městě? Stejně jako u předchozích otázek, i zde respondenti volili z připraveného seznamu odpovědí. Měli též šanci doplnit možnost vlastní. Rozložení odpovědí podává graf. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 14 (celkem 20)

15 Graf 17: Bezpečnostní rizika (počty odpovědí) bezohlední řidiči chování mládeže nepřizpůsobiví lidé zločinnost špatná činnost policie alkoholici, drogově závislí národnostní menšiny nevím, nevidím problém Nejvyššími bezpečnostními riziky ve městě jsou podle respondentů bezohlední řidiči a mládež. Střední míru rizika přisoudili účastníci průzkumu nepřizpůsobivým lidem a zločinnosti. Jen málo problematicky jsou vnímány národnostní menšiny. Jako jiné možnosti respondenti opakovaně jmenovali chybějící chodníky, intenzitu silničního provozu, alkoholiky na dolním náměstí a nedostatečnou činnost policie. Otázka 15: Jak hodnotíte dostupnost zdravotní péče ve městě? Respondenti hodnotili na škále velmi dobře - spíše dobře - tak napůl - spíše špatně - velmi špatně, případně nevím. Rozložení odpovědí podává graf. Graf 18: Dostupnost zdravotní péče (procentuální podíly odpovědí) 30% 7% 3% 6% 14% 40% velmi dobře spíše dobře tak napůl spíše špatně velmi špatně nevím Dostupnost zdravotní péče ve městě hodnotili respondenti velmi pozitivně (134 kladných odpovědí proti pouhým 26 záporným). Jako případné výtky jsou opakovaně uváděny nedostatek specializovaných lékařů (především zubařů), nevhodné otevírací časy lékáren a chybějící noční pohotovost. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 15 (celkem 20)

16 Otázka 16: Jak hodnotíte kvalitu zdravotní péče ve městě? Hodnotící škála byla stejná jako u předchozí otázky, rozložení odpovědí podává graf. Graf 19: Kvalita zdravotní péče (procentuální podíly odpovědí) 26% 6% 2% 7% 13% 46% velmi dobře spíše dobře tak napůl spíše špatně velmi špatně nevím Obdobně jako u předchozí otázky, i kvalitu zdravotní péče ve městě hodnotí respondenti vysoce kladně (143 pozitivních, 22 negativních názorů). Případná kritika směřuje na adresu malé nabídky zdravotnických služeb a ne vždy perfektního přístupu lékařů a personálu. Otázka 17: Co nejvíc zhoršuje kvalitu života ve městě? Respondenti volili z připravených možností. Měli také možnost doplnit vlastní alternativu. Rozložení jejich názorů podává graf. Graf 20: Negativní faktory života ve městě (počty odpovědí) silniční doprava nezaměstnanost znečištěné ovzduší sociální problémy zanedbanost města hluk Tato otázka nevyvolala příliš velký zájem respondentů, odpovědí bylo méně. Za hlavní rizikový faktor byla označena silniční doprava, na druhém místě nezaměstnanost. Varianty malá informovanost občanů a nevím, nevidím problém nezaškrtl žádný z respondentů. Jako další negativní prvky označili respondenti průmyslovou oblast a s ní spojené záporné dopady průmyslu (komíny, exhalace, zastavěné plochy). Kvalitu ovzduší snižuje lokální vytápění domů uhlím, Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 16 (celkem 20)

17 potenciálním rizikem do budoucna je dálniční sjezd. Zmiňovány jsou i dopady silničního provozu a provozu letiště. Otázka 18: Co by se mělo zlepšit na práci městského úřadu? I zde měli respondenti na výběr několik předem připravených odpovědí plus možnost doplnit variantu vlastní. Výsledky podává graf. Graf 21: Potenciál pro zlepšení práce městského úřadu (počty odpovědí) naslouchat lidem přístup přes internet osobnější přístup chování úředníků informovat o činnosti delší úřední hodiny prostředí úřadu nevím, nevidím problém Respondenti mají především pocit, že instituce městského úřadu málo naslouchá jejich přáním a potřebám. Další požadavky jsou již rozloženy víceméně rovnoměrně. Výrazněji vyčnívá ještě poptávka po větší možnosti internetové komunikace s úřadem. V rámci odpovědí jiné se (bez bližší specifikace) objevuje připomínka racionálnějšího využívání městských financí. Názory na osobní přístup zaměstnanců MÚ se různí, lze zaznamenat kladná i záporná hodnocení. Respondenti by uvítali bezbariérový přístup do budovy a rozšíření úředních hodin. Úřad by měl dodržovat lhůtu 30 dnů na podání odpovědi a dohlédnout na zachování jednotného vzhledu starého sídliště. Otázka 19: Vadil by vám další rozvoj průmyslu ve městě? Respondenti umisťovali svůj názor na škále od určitě ano po určitě ne. Rozložení odpovědí vyjadřuje graf. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 17 (celkem 20)

18 Graf 22: Vadí další rozvoj průmyslu? (procentuální podíly odpovědí) 6% 2% 18% 34% určitě ano spíše ano tak napůl spíše ne určitě ne 18% 22% nevím Většinovým názorem je odpor k dalšímu rozvoji průmyslové činnosti ve městě a jeho okolí. Negativně vnímá průmysl 139 respondentů, pozitivně pouze 58. Otázka přitom vzbudila značný zájem, pouze dva respondenti se k problematice dalšího rozvoje průmyslu nevyjádřili. Otázka 20: Jste celkově spokojeni se životem ve městě? Opět otázka s hodnocením na škále od určitě ano po určitě ne. Rozložení odpovědí ilustruje graf. Graf 23: Spokojenost se životem ve městě (procentuální podíly odpovědí) 10% 3% 1% 11% určitě ano spíše ano tak napůl 27% 48% spíše ne určitě ne nevím Město dle všeho disponuje značným potenciálem spokojených obyvatel. Kladných odpovědí bylo celkem 146, záporných pouze 32. Jen tři respondenti přitom zvolili možnost nevím. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 18 (celkem 20)

19 Otázka 21: Chcete se z města někdy odstěhovat? Zde respondenti volili pouze ze dvou možností, ano a ne. Ti, kteří stěhování plánují, pak měli možnost doplnit jeho důvod. Rozložení názorů zobrazuje graf. Graf 24: Zájem o odstěhování (podíly odpovědí) ano ne Odpovědi na tuto otázku korespondují s otázkou předchozí. Naprostá většina respondentů stěhování neplánuje (poměr 171 ku 58). Třiapadesát respondentů uvedlo konkrétní důvod, proč se z města chtějí odstěhovat. Jejich názory lze shrnout do několika hlavních skupin: bydlení: nedostatek bytů a především výše nájemného možnosti trávení volného času, kulturní a sportovní nabídka, občanská vybavenost životní prostředí, především nedostatek zachovalé přírody v okolí města obava z hluku a ruchu (dálnice, rozvoj letiště) nedostatek pracovních možností Otázka 22: V čem je podle vás Odolena Voda lepší než jiná města? Volná otázka bez předem připravených možností, respondenti spontánně zapisovali svůj názor. Reagovalo 153 respondentů. Převažující názor vystihl jeden z respondentů slovy: klidné příjemné městečko v blízkosti Prahy. Tento názor potvrzují i ostatní vyjádřené názory shrnuté do několika hlavních skupin. Hlavními výhodami Odoleny Vody jsou podle respondentů: klid, dobré vztahy a další výhody malého města (zmíněno v 51 případech) blízkost Prahy (49) příroda v okolí (24) čistota města (19) velikosti města přiměřená nabídka občanské vybavenosti a volnočasových aktivit (13) sportovní možnosti, především tradice volejbalu (9) Odolena Voda je podle respondentů příjemným rezidenčním místem, které by mělo spojovat výhody malého města, přírodního okolí a blízkosti Prahy. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 19 (celkem 20)

20 Otázka 23: Co by v Odoleně Vodě rozhodně nemělo za 15 let chybět? Volná otázka dávající prostor fantazii. Reagovalo 198 respondentů. Z odpovědí vyplývá, že dávají přednost zachování současného charakteru města, pouze by jej doplnili o konkrétní zlepšení. Jednoznačně nejvíc respondentů, celkem 78, vyjádřilo touhu po lepších nákupních možnostech, především ve formě supermarketu. Častými požadavky jsou dále sportoviště a dětská hřiště (45 respondentů), bazén, případně koupaliště (41 respondentů), nejrůznější kulturní zařízení (38) a konkrétně kino (30). Často poptávají respondenti rozšíření kapacity mateřských a základních škol (21, resp. 17 respondentů), uchování, případně další rozvoj zeleně včetně parků a lesů (27), uchování hezkého prostředí (18), rozvoj cyklostezek (13) a hromadné dopravy (13). Poměrně často, v deseti případech, bylo zmiňování sociální zařízení pro seniory, nejčastěji domov důchodců nebo DPS. Další požadavky již byly méně časté. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Str. 20 (celkem 20)