Hlavní budova a psinec

Transkript

1 ZPRAVODAJ ČÍSLO 28 nročník 2011

2 Hlavní budova a psinec Kancelář

3 PÁR VĚT NA ÚVOD Je mi potěšením, oslovit vás, naše členy, ale i všechny ostatní přátele zvířat, jakož i pouhé nahodilé čtenáře našeho zpravodaje úvodními několika větami. Rok 2010 byl pro nás velice hektický, ne snad mimořádnými událostmi v péči o toulavé a opuštěné pejsky či kočičky nějak mimořádně přeplněný, ale hlavně prací, zaměřenou na zlepšování podmínek pro umístění potřebných zvířátek v našem Útulku pro toulavé a opuštěné psy v Olomouci- Neředíně. To se podařilo dokončením a zkolaudováním přístavby nového křídla u administrativní budovy, které je řešeno jako dvě oddělené části a to jedna pro kojící feny se štěňaty a druhá jako karanténa pro nemocné psy. Celá přístavba je vytápěna podlahovým topením se zdrojem tepla ve stávající administrativní budově, což zásadním způsobem zlepší kvalitu ubytování našich klientů a tím i jejich pohodu. Na jaře nás čeká ještě provedení venkovních výběhů u kotců, které určitě přispějí možností pobytu na sluníčku k léčbě a rekonvalescenci nemocných psů a zdárnému růstu štěňat. Celkové náklady na tuto přístavbu ještě nejsou vyčísleny, neboť stavba není fakturačně uzavřena, ale již nyní mám milou povinnost poděkovat hlavně dvěma dárkyním finančních prostředků, které dosti zásadním způsobem přispěly ke zdárnému průběhu výstavby. Obě formou odkazu v pozůstalosti, takže jim bohužel nemohu poděkovat osobně, proto tak činím alespoň touto formou. Jedná se o naše členky, paní Helenu Krejčí s darem více než 250 tisíc korun a paní Jarmilu Brožovou s téměř 100 tisíci korunami. Samozřejmě, že stejně jsme vděční za jakékoliv finanční příspěvky, kterých se nám od vás dostalo a to v jakékoliv výši, jakož i za dary ve formě krmiva či jiných potřebných věcí. Bez takovéto podpory bychom si jen velice těžko mohli představit zkvalitňování zázemí a péče a věřím, že se nám i díky vám a vaší podpoře, byť třeba jen morální, bude v budoucnu dařit stejně. Z dodavatelů stavebních prací bych obzvláště chtěl poděkovat firmě Stavby Brauner z Holice, ing. Halouzkovi a jeho firmě OK Plast, ing. Večeřovi-podlahové vytápění, Jiřímu Stehlíkovi-elektroinstalační práce, panu Hanákovi a jeho firmě Hasso z Vracova-výrobci klecových kotců, jakož i všem dalším, kteří se i malou měrou podíleli na úspěšném dokončení díla. Poděkování patří také Lize na ochranu zvířat ČR, jmenovitě předsedovi panu Ondráčkovi a paní Zuzaně Semelové za finanční příspěvek ve výši 150 tisíc korun. Nemalé díky patří zaměstnancům útulku nejen za fyzickou pomoc nad rámec pracovních povinností, ale i za trpělivost při snášení těžkých podmínek na denní práci, způsobených výstavbou. Druhá, neméně důležitá část stavebních zásahů se týkala stávající administrativní budovy útulku, což popisuje ve svém příspěvku na jiném místě tohoto zpravodaje manželka. Celkově náklady na přístavbu a opravy i s novým vybavením překročily částku 2 miliony korun. Za svou osobu mohu zcela zodpovědně konstatovat, že tyto prostředky byly vynaloženy naprosto odůvodněně a smysluplně. Že je naším cílem zkvalitňování služeb pro opuštěná zvířata a ne vlastní prospěch potvrzuje fakt, že žádný funkcionář Ligy na ochranu zvířat ČR organizace Olomouc za svou práci není placen, dobrý pocit nám stačí. Po dokončení této etapy výstavby a oprav následně zahájíme přípravné činnosti na další etapu-výstavbu dalšího ubytovacího pavilonu pro pejsky a úpravu stávajících buněk, dosud užívaných jako karanténa pro psy. Ty budou sloužit pro ustájení koček po jejich kastraci před návratem do jejich původního životního prostoru. Také velmi rád konstatuji iniciativu a vstřícnost města Olomouce, které prostřednictvím odboru životního prostředí poskytlo již více než 100 tisíc korun na úpravu stávajících prostor pro toulavé kočky, jejich kastraci a následnou léčbu před návratem do běžného života. Ještě bych zmínil iniciativu naší nové členky, paní Naděždy Domaníkové při zajištění veterinárního ošetření kočiček v nouzi, které pro nás bude poskytovat MVDr. Tesaříková ve své ordinaci. Pro tento účel jsme zřídili účet u BRE Bank 3

4 s číslem /6210, kam můžete směřovat svou případnou finanční pomoc, pokud ji hodláte věnovat kočičkám. Pokud pošlete finanční dar na kterýkoliv náš účet a požadujete pro daňové účely smlouvu o takovém daru, nezapomeňte do zprávy pro příjemce uvést své jméno a adresu s poznámkou požaduji smlouvu. V případě vkladu daru do pokladny v útulku stačí na tento požadavek upozornit vedoucí útulku, případně pracovníka, který dar přebírá. Kromě smlouvy obdržíte samozřejmě potvrzení o vkladu. I díky vašim darům věřím, že se bude i nadále dařit zkvalitňovat jak podmínky pro pobyt opuštěných pejsků a kočiček, tak celkově naši práci. Předseda výboru LOZ ČR organizace Olomouc Ivan Puhač KONEČNĚ HOTOVO! Mluvím o přístavbě a na ni navazujících opravách stávající budovy v útulku. Předpokládám, že největší radost mají v tuto chvíli zaměstnanci útulku, protože skončilo období, kdy byl provoz vystěhován z budovy do přistavené buňky, kde se musely v jedné místnosti odehrávat všechny možné činnosti. Děkuji jim tímto za trpělivost. S přístavbou se začalo už loni na podzim. Stihla se hrubá stavba bez střechy, potom stavební práce přerušila zima. Teď je již přístavba v provozu, kolaudace proběhla Postavena byla z důvodu nedostatečné kapacity míst pro nemocné psy. Je to přízemní budova obdélníkového půdorysu, která navazuje na stávající budovu a je s ní propojena. Je rozdělena na dvě části, jedna je určena pro nemocné psy, druhá pro feny se štěňaty. Celkem je v ní devatenáct kotců. Zároveň s novou stavbou se v létě provedly opravy ve stávající budově, přístavba a přízemí stávající budovy jsou teď nově vybaveny podlahovým topením, byla vyměněna dřevěná okna za plastová a stávající budova byla zateplena. Od těchto kroků si slibujeme úsporu výdajů za el. energii. Bylo vyměněno schodiště do patra, kuchyňská linka, obklady a dlažby. Jak jsem řekla konečně hotovo, ale to platí jen pro vnitřní část. Venkovní nedodělky musí počkat na jaro. Jedná se o provedení betonových ploch kolem přístavby, kde vzniknou malé výběhy pro psy umístěné ve vnitřních kotcích, obklad soklu a nátěr fasády přístavby. Na stávající budově je potřeba provést stěrkovou omítku na zateplovací systém fasády a chodník kolem budovy. Chci touto cestou poděkovat všem, kteří nás podpořili, ať už finančně, nebo jinou formou. Bez vás by se to nepodařilo. Pejskům přeji, aby se zde jen ohřáli a co nejdřív pelášili do svých nových domovů. Marie Puhačová 4

5 ZÁKON NA OCHRANU ZVÍŘAT V PRAXI Omlouvám se čtenářům, že tento příspěvek není příliš čtivý, jsou to zprávy a doklady z šetření jednoho případu, který jsem spojila svým textem. Zvolila jsem tuto formu proto, aby si každý mohl přečíst původní neupravené názory lidí a zprávy z šetření a mohl si udělat vlastní názor. Vše začalo v lednu loňského roku, kdy na mailovou adresu olomouckého útulku přišla zpráva tohoto znění: Předmět: Prosba o pomoc Datum: :25: Dobrý den, obracím se na vás s velkou prosbou na umístění pejsků ve vašem útulku. Vím, jaká je situace v útulcích a jsem si vědoma toho, že je to velká prosba. Pokud by však bylo možné přijmout u vás byť jen jednoho pejska, budu vděčná. O co se jedná: na okraji Olomouce jsou v bývalém kravíně zavření pejsci v rádoby "útulku", avšak v hrozných podmínkách. Minimum světla, všude odpadky a výkaly, psi žerou mrtvé brojlery. Přikládám fotky, které se mi podařilo nafotit. Ráda bych odtamtud alespoň nějaké pejsky dostala, ale musím pro ně nejdříve mít zajištěno umístění v lepších podmínkách. Vím, že mi navrhnete, ať to řeším přes KVS, případně Policii ČR, ale žena, která tento "útulek" má, měla takových již několik i na jiných místech, a i přes kontrolu KVS jí nepochopitelně šílené podmínky pejsků prošly a nic se nestalo. Mám obavy, že se situace po nahlášení na KVS bude opakovat a proto chci nejdříve zachránit alespoň některé pejsky a dostat je odtamtud. Jsem ochotná je dovézt a přispět vám nějakou finanční částkou. Moc prosím o vaši pomoc. Budu vděčná za jakoukoliv odpověď. Toto nám napsala slečna Eva, která vezla Šíblové dar granule pro psy a ani nevím, jak se jí podařilo dostat dovnitř, možná proto, že jí nabídla, že jí pomůže s adopcí. PROSBA: NECHOĎTE LHOSTEJNĚ KOLEM BEZMOCNÝCH ZVÍŘAT A pokud už sami nemáte možnost ujmout se zraněného zvířete v nouzi, přispějte alespoň finančním darem veterinářce, která to dělá na svoje vlastní náklady. Přispějete dobré věci a ještě si tento dar můžete odečíst při ročním zúčtování daní. Liga na ochranu zvířat Olomouc vyčlenila pro tuto příležitost účet: /6210 vedený u BRE Bank VS 777 do poznámky uveďte jméno dárce a adresu. Mail: 'olomouc.utulek-loz@seznam.cz' - potvrzení o daru 5

6 Vedoucí našeho útulku přislíbila přijmout dva psy a jeden putoval do útulku v Blansku. O pomoc při převozu psů Eva požádala Radku. Ta tuto akci popsala na svých webových stránkách Já zde cituji jen část popisující životní podmínky psů, zavřených v bývalé porodně prasat. V Bystročicích-Žerůvkách stojí na konci vesnice starý vepřín, na první pohled vypadá opuštěný. Když jsme k němu dorazili, Eva volala pí. Šíblové, že jsme tu. Odpověď zněla, že zrovna uklízejí a že máme počkat. Když jsme před objektem už nějakou dobu mrzli, tak Evě zazvonil telefon. Pí. Š. chtěla, abychom přijeli později, že kolega musí na veterinu (když jsem později viděla psy, tak mi bylo jasné, že v životě veterináře neviděli) a ona nemůže odejít od malých psů, ale Eva se nedala odbýt a ukecala ji, aby nám psy vydala. Tak tedy vyšel její pomocník s fenkou labradora (pojmenovala jsem ji Rita). Byla to mladá krasavice a měla hroznou radost, že si jí někdo všímá. Eva chtěla ještě jednoho labrouše, ale ten už byl údajně zamluven. Nakonec se nám podařilo je přesvědčit, aby nás pustili dovnitř a my si mohli ještě vybrat dalšího psa, protože místa jsme pro ně měli 3. Hned za vraty bylo auto, ve kterém bylo spousta psů zavřeno. Proč, to je těžko říct, ale dělali tam pěknej vyrvál, chudáci L. Provedli nás kolem (pobíhal tam malej dlouhosrstej pes se srstí totálně zalepenou výkaly) a pak do "hlavního psince". Teda řeknu vám, že něco takovýho jsem v životě neviděla. Smrad jako prase a v momentě se na nás vrhla snad stovka menších psů, vesměs kříženců, různýho stáří, všichni od sraček, špinaví, smradlaví a hlavně hladoví. Rozhazovali jsme mezi ně piškoty ve snaze mezi nimi projít, ale to bylo nemožný. Během chvilky jsme neměli co rozhazovat a oni nás kousali (někteří dost na tvrdo) do prázdných rukou a skákali po nás, takže i my jsme byli za chvilku jako vyválení v hov*ech. Nejhnusnější ale bylo, že kromě hromad výkalů se všude válely zdechliny kuřat, který jim oni dávají k žrádlu. No chudáci psi K. Vybrali jsme z nich ještě křížence labrouše, tak půl roku starýho a Eva vzala na jedno oko slepýho Akita inu. Chudáci ti ostatní, ale bohužel jsme mohli vzít jen 3. A bohužel v této zemi je toto nepostižitelný a ženské nikdo nic nemůže. To samé měla i ve Vrbátkách, bylo o tom i v televizi. Dokud se zde nezmění zákony a zvíře bude považováno za věc, tak se nic nezmění. Dokud nebude možnost zákazu dalšího pořízení zvířete po prokázaném týrání, tak pořád budou existovat takovíto "lidé", kteří si na zvířatech bezostyšně mastí kapsy a je jim jejich osud naprosto lhostejný. Pokud máte chuť snažit se aspoň trochu pomoct,navštivte stránku a dejte těm nahoře najevo, že se vám to nelíbí. Ať už se tu něco konečně pohne k lepšímu.pokud byste měli zájem o některého z těchto tří, tak mě kontaktujte, podám vám víc informací. Pokud byste měli zájem pomoct některému dalšímu psovi z těch šílených podmínek, tak mi napište. Radka. Tak k nám do útulku přišel Ben a Yoki, oba jsou již nyní v osvojení. Lednové mrazy přispěly k tomu, že jsme se rozhodli vše nahlásit na příslušné orgány. Dne jsem podala oznámení o týrání zvířat na obvodním oddělení Policie ČR v Lutíně a na Krajské veterinární správě v Olomouci. Asi po třech dnech jsem volala na odd. Policie ČR v Lutíně, tam mi sdělili, že byla v objektu provedena kontrola KVS, při níž byla přítomna policie (později jsem se dozvěděla, že policie byla přítomna, protože inspektory vet. správy nechtěli chovatelé do objektu pustit), že bylo při kontrole zjištěno porušení zákona na ochranu zvířat, jedná se o přestupek, veterina zpracovává zprávu, kterou postoupí Magistrátu města Olomouce a ten bude řešit toto porušení zákona v přestupkovém řízení. Volala jsem tedy na KVS a zajímala se o to, jestli se změnily životní podmínky psů v Žerůvkách. Nejmenovaný inspektor mi sdělil, že zvířata nejsou v ohrožení. Když jsem mu oponovala, že jsou v noci mrazy -15st a v objektu vepřína je teplota uvnitř tak jako venku, jen mi stále asertivně opakoval, že zvířata nejsou v ohrožení. Z toho jsem usoudila, že se pro 6

7 zvířata nic nezměnilo. Z tohoto rozhovoru také vyplynulo, že předmětem kontroly bylo asi třicet psů, převážně kříženců. Ze svědectví lidí, kteří byli v objektu před kontrolou a po ní lze usuzovat, že počet psů držených Šíblovou se pohybuje kolem stovky. (Můj osobní názor je, že se Šíblová o kontrole dozvěděla a část psů uklidila na den někam jinam, nebo se kontrola nedostala všude). Potom se na internetu objevila tisková zpráva ing. Dubna, mluvčího Státní veterinární správy.ten poměry zvířat v Žerůvkách popisoval velice reálně: TISKOVÁ ZPRÁVA - Existují útulky a útulky , Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR Není pochyb o tom, že obce mají problémy s toulavými zvířaty, popřípadě s těmi, která je potřeba umístit na základě návrhu veterinární správy. Obce také vynakládají nemalé peníze na umísťování zvířat. Lze doporučit, aby se zde vždy přesvědčili, zda je o zvířata správně postaráno, zda peníze nevyhodili z radnice oknem. Například na Olomoucku byl v uplynulých dnech opět zjištěn chov několika desítek psů v naprosto nevyhovujících podmínkách bývalé porodny prasnic. Na základě upozornění občanů zde provedli kontrolu inspektoři krajské veterinární správy ve spolupráci s příslušníky Policie ČR a za přítomnosti zástupce Magistrátu města Olomouce. I když jsou zjištěné skutečnosti teprve předmětem dalších šetření a projednávání, je již nyní jasné, že se i v tomto případě opět projevila nepozornost (či netečnost?) těch, kteří do takových zařízení psy umísťují, aniž by se následně přesvědčili, v jakých podmínkách jsou psi dále chováni a spokojí se s případnou prohlídkou psa mimo místo chovu (například na nějakém parkovišti). Přece je potřeba se přesvědčit, jak jsou využity obecní peníze vydané na komplexní péči o psy. Za úplatu se obec zbaví odpovědnosti a považuje ze svého pohledu věc za vyřízenou? Zmíněný případ držení psů, o chovu nemůže být řeč, ukazuje, že takto vydělávat je přinejmenším neetické. Psi zde přežívali v nevhodných podmínkách, všude ostré zraňující předměty, teplota uvnitř jako venku, voda v miskách zamrzlá, krmivem byla uhynulá drůbež a veškeré exkrementy zůstávaly tam, kde byly vypuštěny. Zde jde samozřejmě o týrání zvířat, ale i o zcela zbytečné ekonomické a organizační zatížení státu i obce, neboť takové případy musejí řešit další orgány, jako policie či státní veterinární dozor. Je však třeba říci, že naprostá většina oficiálních útulků splňuje požadavky na ně kladené. Na webových stránkách Ministerstva zemědělství ČR, nyní nově na webovém portále eagri.cz v sekci Ochrana zvířat, lze nalézt seznam zhruba 110 útulků, které jsou samozřejmě pod kontrolou krajských veterinárních správ. A to jsou partneři pro obce. Každý útulek musí být provozován v souladu s právními předpisy, zejména se zákonem na ochranu zvířat proti týrání a veterinárním zákonem. Jelikož ing. Duben popisuje stav zvířat v minulém čase, nabyla jsem na okamžik dojmu, že třeba došlo k nějaké změně a zeptala jsem se ho mailem, jestli třeba neví o nějakém posunu v tomto případě. Ale odpověděl mi toto: Nu, děkuji za Vaše psaní. Máte pravdu, že někdy úřední jednání běží a zvířata "čekají", ale mohl bych doložit, že v případě, že jsou zvířata vážně ohrožena to úřední jednání běží rychle. Zřejmě v tomto případě, potvrdil-li to náš inspektor, psi ohroženi nejsou. Jistá potíž tkví v tom, že orgány státního veterinárního dozoru nemají technické prostředky, tudíž fyzicky zvířata nemohou odebrat, není kam. Můžeme navrhnout, policie řeší a technicky zajistit musí obec. Ta má znalosti místní a může nařídit odebrání a náhradní umístění buď do útulku nebo i soukromé osobě. Ale pravda je, že to leckdy není jednoduché. Konkrétní informace Vám ale já asi nepodám, je to v kompetenci krajské veterinární správy. Takže tam. Můžete se odvolat, že jsme komunikovali spolu. Josef Duben. 7

8 Tak jsem napsala dotaz na KVS : Dobrý den, dne jsem u vás podávala oznámení na týrání zvířat v Žerůvkách. Vím, že je tento případ předmětem šetření. Chci se jen zeptat, jestli se stav psů zlepšil. Myslím tím krmení, úklid kolem nich, opatření proti zimě. Na fotografiích jsou i psi s krátkou srstí, kterým tyto mrazy nesvědčí. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den mi přišla odpověď z KVS výňatek : KVS Olomouc provedla dne výkon státního veterinárního dozoru v označeném místě a zjistila, že v objektu jsou chováni psi různých ras, převážně kříženci. V průběhu kontroly bylo zjištěno porušení povinnosti chovatele dané zák. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání. Zjištěné závady se přímo netýkaly působení chladu na chovaná zvířata. Na chovatele byl podán podnět obci. KVS Olomouc provede v dohledné době následnou kontrolu předmětného chovu. S pozdravem Volala jsem na Odbor životního prostředí Magistrátu města Olomouce. Tam mi sdělili, že dostali od KVS podobně strohou zprávu jako já, kde bylo konstatováno porušení zákona na ochranu zvířat formou přestupku a bude to řešit jejich právník udělením pokuty v přestupkovém řízení. Napsala jsem tedy KVS žádost o podání informace o tomto případu ve smyslu zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. KVS mi poskytla kopii Podnětu Magistrátu města Olomouce k projednání přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání a kopii Protokolu o kontrolním zjištění, ze kterého cituji: Podmínky chovu: Psi jsou chováni v objektu bývalé porodny prasnic parcely č. 70/1 a 70/2 v k. ú. Žerůvky. V době kontroly bylo napočítáno celkem 33 psů. V budově se nachází kotce různých velikostí, v nichž jsou psi rozmístěni po 1-2 kusech (střední a velká plemena). Někteří se pohybují po chodbě, která je mezi kotci. Podlaha v kotcích je betonová, místy překrytá papírovými krabicemi nebo přikrývkami, strop je v některých místech děravý. K zabránění úniku psů slouží mříže či pletivo, kterými jsou kotce ohraničené a které jsou místy poškozeny a ostré hrany způsobují psům poranění. Voda v miskách v době kontroly buď nebyla nebo byla zamrzlá. Krmivo v době kontroly nebylo zjištěno, pouze v několika kotcích se nacházely kadavery kuřat a peří. Krmivo není v kontrolovaných prostorách skladováno. Podlaha je v kotcích i v prostoru chodby silně znečištěna výkaly a peřím ze zkrmovaných kuřat. V budově je silný zápach. Prostory byly nedostatečně osvětleny. Vzniklé vedlejší živočišné produkty (VŽP) jsou v objektu dlouhodobě skladovány a nejsou odstraňovány. KVS Olomouc neudělila kontrolované osobě výjimku k nakládání s VŽP dle článku 24 NEP a RADY 1774/2002 ES ke krmení zvířat VŽP. Některé kotce bez psů slouží jako odkladiště nepotřebných předmětů a znečištěných kartonů. Výživný stav psů je dobrý, bez klinických příznaků onemocnění. U několika jedinců byla zjištěna drobná poranění, převážně ve faciální oblasti a na končetinách v přímé souvislosti s ostrými hranami hrazení kotců. U jednoho psa s dlouhou srstí byla tato silně zplstnatělá. U psa velkého plemene, který ležel v uličce mezi kotci byla zjištěna kožní léze na přední končetině o rozměrech cca 5x3 cm. Stav zvířete vyžaduje odbornou veterinární péči. Kontrolovaná osoba nepředložila na místě na požádání orgánu vykonávajícího státní veterinární dozor očkovací průkazy psů, potvrzení o odvozu VŽP asanačními službami (obchodní doklad), ani doklady o veterinární péči vč. evidence chovaných zvířat. V průběhu kontroly byla pořízena fotodokumentace digitálním přístrojem KODAK v počtu 8

9 20 snímků s označením Závěr: Kontrolou chovu psů bylo zjištěno porušení 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění, kde se za týrání považuje chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení. Stav stavebních konstrukcí (hrozící pád stropu) přímo ohrožuje zdravotní stav chovaných zvířat. Podlaha v chodbě a kotcích byla v době kontroly silně znečištěna exkrementy, pletivo a mříže kotců jsou zhotoveny tak, že svými ostrými hranami způsobují psům drobná poranění. Dle množství exkrementů a silného zápachu je zřejmé, že chovatel po delší dobu exkrementy neuklízí. Kontrolou bylo zjištěno porušení 4 odst.1 písm. c), kde za týrání se považuje z jiných než zdravotních důvodů omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. To je tedy nález inspektorů KVS. V období po provedené kontrole začala vedoucí olomouckého útulku posílat do Žerůvek majitele psů, kteří v našem útulku hledali svého psa a neuspěli. Někteří si svůj zážitek nenechali pro sebe a tak se na internetových stránkách objevily zprávy popisující stav psů v bývalém vepříně. Jeden mail jsem přeposlala řediteli KVS s tímto komentářem: Pro vaši informaci: Životní podmínky zvířat v bývalé porodně prasat se vůbec nezměnily. Co se změnilo, je počet psů. V pátek navečer se tam dobývala dovnitř s pomocí policie a paní starostky Bystročic slečna, která hledala svého ztraceného psa. Zážitek z tohoto zařízení popisuje v inzerátu na internetových stránkách: POZOR VŠICHNI KDO HLEDÁTE PSY!!!!! (ŽERÚVKY u OLOMOUCE) [psi] Dnes jsem byla v rádoby útulku p. Šíblové v Žerůvkách. Je tam min 50 velkých psů a dalších 60 malých. Všude jsou hovna, mrtvoly brojlerů, smrad že vám slzí oči. Přijela jsem celá od sraček. Jsou tam i němečtí ovčáci a jiná velká plemena!!! Kdo hledáte svého psa, rozjeďte se tam a dožadujte se vstupu abyste si mohli psa najít!!! Dnes tam byl mladý muž co tam vypomáhá, ochotně mě pustil dovnitř a všechny psy mi ukázal. Měla jsem ale takové zprávy že p. Šíblová tam nikoho nepustí!!! POKUD SVÉHO PSA HLEDÁTE, JEĎTE TAM!!! Dováží si tam psy prý až z OSTRAVY!!! A nejen z tama!!!! Pokud chcete něco vědět klidně mi zavolejte, psy jsem si prohlédla jen zběžně, protože jsem hledala svého psa. A ještě jedna zpráva od paní Marie Vymazalové z PS: o Žerůvkách... Při hledání svého ztraceného psa se mi včera také naskytl ten otřesný zážitek návštěvy "záchranné stanice". Byli jsme tam už v sobotu dopoledne, ale nepustili nás dovnitř. Po dlouhém bušení se odkryl kousek papírové krabice, kterou jsou zabedněny okénka v přední části objektu. Nějaký chlapík, kterému jsme viděli pouze oči, nám tvrdil, že tu není majitelka, čekají kontrolu, uklízí a bohužel nás opravdu nemůže pustit dovnitř. Bylo by to prý lepší ve všední den odpoledne. Měli jsme na plánu ještě nějaké hledání, tak jsme odjeli. Včera odpoledne jsme opět přijeli do Žerůvek. Situace se opakovala, menší pokrok byl, že chlapík vyšel v žabkách na boso ven. Pak nám dírou v okénku ukázal 4 malé psy, větší prý nemá. K argumentům, proč nás nepustit dovnitř, přibylo tvrzení, že tato záchranná stanice ještě není zkolaudovaná... Tak jsme zajeli pro Policii ČR do Lutína a náhle šlo vše hladce!!! V prostoru hned za vraty se sype strop, ze kterého již visí veliké překlady. V hlavním psinci měli lejna aspoň trochu seškráblé. Je tam však z hromad rozkládajících se odpadků a zbytků brojlerů takový smrad, až vám slzí oči! Velcí psi umístění v jedné kóji si jsou většinou velmi podobní. Tři stejní kříženci rotwailera, mnoho kříženců NO...pokud tu jsou od narození, tak zřejmě nikdy nebyli venku. Kolem objektu nejsou žádné stopy a sníh už leží opravdu dlouho. Pokud 9

10 se tam hodláte vypravit, vřele doporučuji baterku! A místnost pro malé a střední psy? Byli tam tak namačkáni, že v celé místnosti vůbec nebyla vidět podlaha! A intenzita smradu byla taková, že se téměř nedalo nadechnout! Jak tu ten chlapík může vůbec vydržet!? Počet psů neodhadnu. Někteří si byli opět velmi podobní... chlapík říkal, že je vyvenčí, to spočívalo ve vypuštění z oné místnosti do chodbičky prasečáku! Psi, kteří vybíhali ze dveří v souvislém davu jako první, už byli na konci prasečáku a ze dveří se stále valili další a další psi!!! Opravdu nevím, kolik jich tam mohlo být! Ale všichni tito psi byli velmi přítulní! Našeho psa jsme tam nenašli. Na zpáteční cestě jsme jeli doslova se smradem o závod! Na dálnici všechna okénka otevřená a stejně byl v autě neuvěřitelný smrad! Člověk, který "chová" zvířata v takovýchto podmínkách s odpovídajícím přístupem přece nemůže být psychicky v pořádku!!!!! A je neuvěřitelné, že naše zákony neumožňují žádný postih těchto lidí!!! Tolik zpráva paní Vymazalové. KVS mi sice sdělila, že provede v dohledné době následnou kontrolu předmětného chovu, ale jaksi se k tomu nedostala. Šíblová měla z popudu majitele do konce února vyklidit objekt. Začátkem března vystěhovala část psů do rodinného domku v obci Hluchov. To jí umožnil místní důchodce. Asi třicet psů přemístila do soukromého útulku v Heřmanicích. Jednalo se o menší křížence. Byli přivezeni značně dehydrovaní, začervení a ještě dva dny po příjezdu měli ve výkalech brka. Je vidět, že jídelníček se jim nezměnil. Majitelka heřmanického útulku dala pejsky hned vykastrovat, fenky byly většinou březí. Tito psi žili u Šíblové pospolu, psi s fenami v jedné místnosti, jak to popisuje ve svém mailu paní Vymazalová. Taková množírna. Šíblová chtěla po několika dnech psy zpátky. To ale paní vlastnící útulek odmítla s tím, že u ní se mají psi lépe. Tak se alespoň část psů dočkala lepších časů. S ostatními Šíblová zmizela někam na Vyškovsko. To mi alespoň sdělila paní starostka z Hluchova. Jedna věc je zajistit zvířatům u Šíblové lepší životní podmínky - podle mého názoru to lze jedině odebráním zvířat - druhá věc je, zabránit přísunu dalších. Pokud je známo, Šíblová nabízí obcím umístění nalezených zvířat ve svém zařízení. Chyba je, že obce se nepřesvědčí, kam zvíře umisťují. Je to sice v rozporu se zákonem, ale víme, jak to často chodí. Nalezené zvíře je pro obec v každém případě přítěž a tak jsou leckde rádi, že jejich povinnost, postarat se o nalezené zvíře, převezme někdo jiný za levný peníz. Pokusila jsem se kontaktovat pracovníky Krajského úřadu, který má obce metodicky vést, jestli by nějakou vhodnou formou upozornili obce na tuto situaci. Bylo nám sděleno, že tuto problematiku řeší zákony a není třeba se tím zabývat. Zákony to sice řeší, ale právě proto, že jsou porušovány, jsem považovala za vhodné na to upozornit. Napsala jsem tedy jménem LOZ Olomouc přímo hejtmanovi Krajského úřadu Olomouckého kraje a požadovala jsem, aby KÚ v rámci metodického vedení obcí obeslal obce pokynem, zprávou nebo jiným způsobem a upozornil je, aby při umisťování zvířat do útulků dodržovaly zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Krajský úřad Olomouckého kraje v součinnosti s KVS Olomouc zorganizoval Pracovní seminář pracovníků státní správy na úseku ochrany zvířat proti týrání, kde byli pozváni zástupci městských úřadů s rozšířenou působností. Tzn., že informace si odnesli zástupci dvanácti obcí - Jeseník, Konice, Lipník n. Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk a Zábřeh. Dvakrát jsem se během semináře ptala, jestli budou informovány i ostatní obce (třeba písemně), ale nedočkala jsem se kladné odpovědi. Jak probíhá přestupkové řízení s Šíblovou popsal na semináři pracovník právního oddělení Magistrátu města Olomouce. Před nějakým časem proběhla kontrola KVS Olomouc v objektu v obci Nedvězí, kde měla Šíblová umístěné psy. Inspektoři KVS konstatovali porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání a dali podnět Magistrátu města Olomouce k projednání přestupku. Magistrát uložil Šíblové pokutu v přestupkovém řízení. Ta si nevyzvedávala poštu a neúčastnila se jednání, proto magistrát postoupil vymáhání pokuty 10

11 exekutorovi. Exekutor zjistil, že není co zabavit a tím případ skončil. Bylo řečeno, že i případné odebrání zvířat na doporučení vet. správy, se musí s majitelem projednat. Pokud se tedy bude chovatel zvířat vyhýbat jednání s obcí, je případ neřešitelný? pořádala Ústřední komise pro ochranu zvířat setkání pracovníků útulků a ochránců zvířat na Ministerstvu zemědělství v Praze, zaměřené na nedostatky v oblasti ochrany zvířat. Vypravily jsme se tam s paní Dědochovou pro odpověď na otázku, jak chrání zákony psy u Šíblové. MVDr Ivo Strauss, předseda Výboru na ochranu hospodářských zvířat nám slíbil, že se tím bude zabývat, pokud mu poskytneme písemné podklady. Ty jsem mu poslala, a přišla mi od něho odpověď, ze které vyjímám : Osobně jsem provedl šetření v dané věci a dospěl jsem ke stejným závěrům jako Vy. Spojil jsem se zástupcem Krajské veterinární správy pro Olomoucký kraj, dále jen KVS Olomouc, která Vaši stížnost přijala dne pod č. j. 2010/238/KVSM. Zástupce KVS mi nesdělil nic jiného, než jsem si přečetl ve Vámi zaslaném materiálu. Nález, po ohledání místa, objektu bývalé porodny prasat, který je popsán v protokolu KVS, opravdu ani dle mého názoru neumožňuje podat návrh na zvláštní opatření, podle 28a odst. 1 písm. a) zák. č. 246/1992 Sb., v platném znění, k zajištění náhradní péče zvířat. Nebyl zjištěný takový zdravotní stav psů, který by vyžadoval umístění psů do náhradní péče. Nález byl posouzen jako porušení ustanovení zákona č.246/1992 Sb., kdy z jiných než zdravotních důvodů došlo k omezování výživy zvířete včetně jeho napájení. Proto KVS Olomouc podala dne podnět obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností včetně odborného vyjádření. Magistrát města Olomouce převzal podnět KVS Olomouc dne , převzetí potvrdil a následně vydal příkaz dle 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a uložil ACRA foundation (občanské sdružení zaštiťující činnost Šíblové) pokutu. Při následné kontrole u chovatele v chovu psů v Žerůvkách bylo zjištěno, že majitel objektu bývalé porodny prasat v Žerůvkách zrušil pronájem nemovitosti občanskému sdružení ACRA foundation a dne byli psi a materiál sdružení ACRA foundation přesunuti na místo, doposud KVS Olomouc neznámé. O vyklizení objektu se KVS Olomouc přesvědčila kontrolou, provedenou dne KVS Olomouc není nic známo o skutečnosti, že by se chov psů ACRA foundation nacházel na území Olomouckého kraje. Odpověděla jsem panu doktorovi dopisem, ze kterého vyjímám: Já nemohu říct, že by někdo z KVS, magistrátu nebo policie jednal v rozporu se zákonem. Po formální stránce každý z nich svůj úkol splnil. Mám asi zkreslené představy, ale očekávala bych, že součástí řízení v tomto případě bude nejen konstatování nedostatků chovu zvířat, ale taky jednání s chovatelem na téma, jak a do kdy tyto nedostatky odstraní. V případě, že nedojde k nápravě, odebrat zvířata nebo jim nějak jinak zajistit lepší podmínky (to je smysl zákona na ochranu zvířat proti týrání). Následná kontrola inspektorů KVS po šesti týdnech, kdy vlastně zkontrolovali, že je objekt vyklizen, mi připadá dost opožděná. Zvlášť u chovatele jako je Šíblová, kde jen těžko mohu počítat, že změní své praktiky chovu sama od sebe. Můj osobní názor je, že se v tomto případě dalo udělat víc. Pan doktor reagoval takto: Moje osobní poznatky Vám bohužel musí dát za pravdu, protože znalosti a osobní statečnost úředníků, včetně policie je na velmi nízké úrovni. Věřme, že i v otázce ochrany zvířat se bude situace zlepšovat. Jak probíhá řízení s občanským sdružením ACRA foundation jsem se ptala na odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce. Pracovník právního oddělení mi sdělil, že 11

12 udělili tomuto sdružení dvě velmi vysoké pokuty. Obsílky magistrátu však nikdo na uvedené adrese nevyzvedl a tak celou věc předali exekutorovi. Není těžké domyslet, jak toto řízení skončí. Nejsem ani veterinář, ani právník. Nemohu proto říkat, co je špatně. Všichni, co se nějak angažovali v tomto případu policie, veterinární správa, pracovníci magistrátu, konali podle zákona a přesto pro zvířata neudělali vůbec nic. Můžeme to svést na nedokonalost zákona? Spíše je to velice slabý zájem některých úředníků využít možností stávajícího zákona a jednat. Paragraf 28a zákona 246/19992 sb. na ochranu zvířat proti týrání se nazývá Zvláštní opatření a řeší odebrání týraného zvířete majiteli. Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno. Pokud se budu striktně držet výše uvedeného paragrafu, psi u Šíblové nemohou očekávat, že je zákon ochrání. Bez evidence psů a častých vet. kontrol, nemůžete u ní objevit psa se špatným zdravotním stavem. Ti, co nepřežijí, se zakopou v okolí. (Viz svědectví bývalého zaměstnance Šíblové z Vrbátek). Definici opakovaného týrání se Šíblová vyhýbá tím, že po kontrole, kde bylo konstatováno porušení zákona o ochraně zvířat, si založí nové občanské sdružení a pro inspektory veterinární správy je další kontrola nový případ. S ochranou zvířat začala Šíblová před pěti lety. Její praktiky, jak ukázala poslední kontrola, se nemění. Její činnost je známá inspektorům KVS, pracovníkům Magistrátu města Olomouce a několika starostům obcí, kde si na čas pronajala objekt pro svá zvířata. Připadá mi, že si ji mezi sebou přehazují, jako horký brambor. Jak starosta zjistí, co se mu usídlilo v obci, snaží se toho zbavit. Nedivím se tomu, je to časovaná bomba a kdyby malé obci zůstalo na krku padesát psů, byla by to pro ni pohroma. Jednou se toto ale bude muset řešit radikálně a odsouvání problému nic neřeší (viz kauza Štarnov). Člověk se může proti bezpráví bránit. Někdy více, někdy méně úspěšně. Zvíře tuto možnost nemá. Je odkázáno na člověka a pokud ten mu nepomůže, obvykle nemá šanci si samo pomoci. Žádný zákon nemůže detailně postihnout všechny případy, které nastanou. Zákon určuje mantinely, mezi kterými se výkon práva může pohybovat. A je na lidech, kteří se výkonem práva zabývají, jak využijí možností, které jim zákon nabízí. V tomto případě byla splněna litera zákona duch zákona byl však zcela ignorován. Marie Puhačová 12

13 ŽIJEME SE PSEM Zvláštní odrůdou lidí, věnujících se nějaké zálibě, jsou pejskaři. Podobně jako maminky trávící čas se svými dětmi na pískovišti či průlezkách, tak my psomilové se scházíme na malé loučce u borovic nad sherwoodským lesíkem. Vzájemné přátelství posvěcené starostí o naše chlupaté poklady má neuvěřitelnou sílu, neboť jednak člověk není sám a má si s kým popovídat, když potřebuje pomoc, má se na koho obrátit, když má za úkol vychovávat dítě, snadno ho v této společnosti naučí lásce k jinému živému tvoru. S potěšením jsme přivítali přibyvší odpadkový koš u rozcestí směrem k Sherwoodu, protože uklízení po svém pejskovi považujeme přinejmenším za slušnost a ten, kdo to dosud odmítá dělat, nejspíš ještě nešlápl do hnědého psího nadělení. Oslava narozenin některého z pánečků je dalším tmelícím článkem v naší "smečce", která čítá jak dospěláky rozmanitého věku, tak školáky, ba dokonce batolata! Nechybí ani vodicí pes s nevidomou kamarádkou a člověk hned vidí, jakým pomocníkem mohou psí tlapky být. Dítě, které skutečně přilne ke svému psu, se s docela velkou pravděpodobností nechytí pouliční party, která po sídlišti rozkopává koše, ničí zastávky MHD apod., protože díky svému zvířátku bude pro něj slovo "nuda" vcelku neznámý pojem a navíc se bude umět lépe vcítit do duše jak lidské, tak zvířecí. Jsem toho názoru, že při dodržení základních věcí slušnosti a vzájemné tolerance je soužití se psem nejen neobtěžující pro spoluobčany, ale naplňuje život člověka onou úžasnou náklonností, vděčností a druhem lásky, které dokáže nabídnout jenom pes. Jana Krejčí Nikdy neříkej nikdy Ač mám zvířata moc ráda, zvláště pak psy, nikdy jsem do žádného útulku ani nenahlédla. A to úmyslně. Myslela jsem si, že bych to prostě nezvládla a jen přemítala o tom, jak je to tam pro zvířata hrozné. Osud vše ale změnil. Našli jsme starého, zanedbaného a nemocného "vlčáka" a jelikož jsem si ho nemohla nechat (stále doufám, že prozatím), bydlí teď v olomouckém útulku. Má to složité, kvůli svým kožním problémům nemůže být v bytě a zároveň nemůže být celoročně venku a ne někde sám... Takže mi to nedalo (citila jsem za něj už i určitou zodpovědnost) a začala jsem za ním do útulku co nejčastěji chodit a vyrážíme spolu a s mojí fenkou ven. Každý víkend jej beru na nějakou chvíli i k nám domů, mj. kvůli vykoupání, které má od veterináře předepsané. A to proto, abych pomohla co nejvíce jemu a také nějak odlehčila lidem, co 13

14 v útulku pracují. Zjistila jsem totiž, že sice není v lidských ani finančních silách, aby zde zvířata měla plnohodnotný domov, ale že se tam všichni snaží udělat pro ně opravdu maximum. Je to celodenní dřina kolem desítek "obyvatel". A že udržet v takovém množství pořádek a čistotu není jednoduché, ví každý, kdo vlastní třeba jen jedno zvíře. K tomu všechny nakrmit, zajistit stále dost čisté vody, postarat se o to, aby se pejsci ve výběhu z kotců vystřídali, řada jich bere léky a k tomu péče o štěňata, kterých se majitelé také často bezohledně zbavují. Tento rok byl pro všechny pracovníky útulku extra hektický. Vedení útulku se totiž podařilo úspěšně zrealizovat nezbytnou kompletní rekonstrukci stávajících prostor pro zaměstnance, ale než vše bylo hotovo, podmínky pro samotnou práci či případnou chvilku sníst oběd a vypít kafe, byly více než sparťanské. Viděla jsem ale, že to všichni brali nakonec s úsměvem. Byla jsem se na novém podívat a je to moc hezké (snad mohu i prozradit, že si vedoucí útulku, paní Dědochová očividně oddechla, že se to stihlo do zimy). Další stavební úpravy a dostavba nového objektu už se rýsují také. Zapojení se, i když v malém, do života v útulku mi dalo mnoho nového. Kromě seznámení se se zajímavými lidmi i dobrý pocit, že dělám něco užitečného prostě jen tak, navíc. A že nejsem sama vidím na vycházkách v okolí, kde se potkáváme s dalšími pejsky, které přišel někdo vzít také ven (s některými už se i známe). A právě proto jsem ráda, že jsem dostala možnost přispět do Zpravodaje, protože bych touto cestou chtěla za toho "mého všem v útulku poděkovat (kdyby to uměl, poděkuje určitě sám). Kdykoliv pro něj přijdu má velkou radost a společný čas si bezva užijeme, ale když se vrací do svého nynějšího domova, vidím na něm, že se těší na svůj čistý pelíšek a plnou misku a návrat nebere nijak tragicky. Všem v útulku přeji do nového roku hodně zdraví, pohody a radosti ze svých svěřenců a těm přeji, aby se měli už jen a jen hezky. Tom 14

15 MALÉ OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULÝM ROKEM Předem bych chtěla poděkovat všem ošetřovatelům, kteří v roce 2010 měli velmi ztížené pracovní podmínky díky přestavbě hlavní budovy. V roce 2010 bylo do Olomouckého útulku přijato celkem 741 pejsků, 44 kočiček a dvě fretky. Zpět ke svým majitelům se podařilo navrátit 321 psů, 381 pejsků, 37 kočiček a 2 fretky našli nové domovy. 2 kočky se po kastraci vypustily zpět do lokality nálezu, 35 pejsků a 4 kočičky nás navždy opustily. U 18 pejsků to bylo převážně stářím a selháváním životně důležitých funkcí a zbylých 17 byli mladí pejsci, kteří trpěli úpornými krvavými průjmy a kteří svůj boj vzdali i přes veškerou péči veterináře a ošetřovatelů. Na všechny plamínky života, které u nás v útulku v roce 2010 vyhasly, s láskou vzpomínáme. Zpráva o činnosti Útulek k disponuje provozní budovou, na kterou navazuje křídlo, ve kterém se nachází ošetřovna a karanténa pro psy, 2x domkem, 1x unimo buňkou, 1x skladem krmiva, 1x dřevěnou budovou zateplenou, sloužící jako ubytování pro kočky a dílna, 1x dřevěnou chatkou, sloužící jako sklad. Pro ustájení psů je celkem 11 kotců pro 1psa, 14 kotců pro 2 psy a 2 kotce pro 3 psy. Celkem tedy je ve venkovních psích kotcích po karanténě místo pro 45 pejsků, počet míst ve vytápěných prostorách pro psy po karanténě je 23, počet míst pro psy v rekonvalescenci, po nemoci či pro nemocné je 10. Karanténních venkovních kotců je 12, karanténní kotce vytápěné 10, v chatce pro kočky 6 míst. Útulek slouží k dočasnému pobytu nalezených zvířat, zvířat týraných, odebraných na návrh veterinární správy a zvířat umístěných zde k adopci jejich majiteli. Za dobu provozu útulku (od 1996 do ) prošlo zařízením celkem psů, 88 koček, 2 fretky a jedno morče. Zaměstnanci Provoz útulku zajišťovalo v daném roce celkem 6 ošetřovatelů na stálý pracovní poměr. Celkový počet zaměstnanců je vzhledem k nadstandardním aktivitám a náročnosti provozu plně vyhovující. Lze za téměř nepřetržitého provozu zařízení řešit střídání dovolených, pracovní neschopnosti, je splněn požadavek na zajištění bezpečnosti při práci se zvířaty, a to bez zbytečného nárůstu přesčasových hodin ošetřovatelů. V útulku dále vykonávalo od roku 2006 do celkem 12 osob trest obecně prospěšných prací uložený okresním soudem. V roce 2011 by takto měli odpracovat celkem 670 hodin. V roce 2006 až 2010 to bylo 9 osob, z nichž 5 svým trestem odpracovalo celkem 1350 hodin, zbylí 4 odpracovali a splnili svůj trest jen částečně. Vybavení Služebním vozidlem útulku je Citroen Berlingo (rok výroby 2007). Vozidlo je denně využíváno, a to při nočních příjmech zvířat, odvozech psů ze vzdálenějších obcí, na odvozy darů, nákupy atd. Prostor pro zvířata je od posádky oddělen mříží. Pro odchyt a manipulaci se zvířaty slouží 2ks odchytových tyčí, speciální rukavice, fixační klec na kočky a 10 ks přepravních klecí. Pro identifikaci zvířat máme čtečku čipů a digitální váhu, pro archivaci a nabízení k adopci digitální fotoaparát. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou přidělovány a používány dle platné směrnice. Přidělení a obměna je evidována v osobních kartách zaměstnanců. Administrativní práci nám ulehčují 2 PC s tiskárnou a skenerem. 15

16 Od roku 2005 máme internetové připojení a útulek má vlastní webové stránky s ovou adresu. Prováděná evidence všech přijatých zvířat je datově velmi obsáhlá a kvalitní, díky ní se zcela minimalizuje problém zpětného dohledání zvířat, která se do útulku dostanou opakovaně, případně jejich majitelů či osvojitelů. Provoz Náplň činnosti útulku je specifikována Provozním řádem, případně dalšími vnitřními předpisy. Veterinární prohlídky v útulku jsou prováděny pravidelně 5x-7x týdně smluvním lékařem, MVDr. Michalem Pospíšilem. V případě, že se jedná o zvíře ve velmi špatném zdravotním stavu, případně je poraněné (např. autonehoda), je ošetření zajištěno neprodleně i v nočních hodinách. Zvířata jsou přijímána a předávána do péče na základě písemných protokolů. Tyto jsou pravidelně po dohodě s právníkem aktualizovány. Stále se velmi osvědčuje úprava srsti nalezených, zanedbaných psů (koupání, česání, stříhání) o tato zvířata je prokazatelně větší zájem, což napomáhá zkrácení doby pobytu v útulku. Uhynulá zvířata jsou v souladu se zákonem ukládána do kafilerního boxu a likvidaci kadáveru zajišťuje smluvně firma Agris s.r.o. Program kastrací S programem kastrací u toulavých koček ve spolupráci se Statutárním městem Olomouc se započalo v roce Jedná se o již praxí osvědčené řešení nekontrolovatelného rozmnožování zvířat a s tím spojených problémů. Kastrace dnes probíhají jak v ordinaci útulku, tak i prostřednictvím MVDr. Tesaříkové. Díky této činnosti napomáháme snižování počtu nechtěných odložených koťat či štěňat a také o kastrovaná zvířata je ze strany potencionálních pěstounů mnohem větší zájem. U psů a fen je kastrace prováděna pouze ze zdravotních důvodů, výjimečně jako řešení problematického chování samců (dominantní agresivita). Průměrný příjem zvířat do útulku na měsíc činil 65, průměrný počet umístění za měsíc je 62. Dědochová Hana 16

17 NĚCO MÁLO ZE ŽIVOTA PŘÍMO ZPOZA MŘÍŽÍ ÚTULKU Je těžké, hodně těžké napsat jen něco málo, každý den přichází a zase odchází pejsci z útulku a každý zanechá v člověku vzpomínky, někteří jen letmé a někteří se zapíší hlouběji. Nejraději bych psala o všech, ale jednak nebyl mi dán dar psaní a navíc by to byla pěkně tlustá kniha. Jen namátkou tedy pejsci co se zdrželi déle. Cyr Pes, holandský ovčák (schapendoes), přijatý do útulku Byl to čipovaný pejsek, čip byl však registrován na chovatele v Maďarsku a majitele se nám dohledat nepodařilo. Aktivní pes, který však měl poměrně nepříznivou diagnózu. Měla ho vyhlídnutého jedna dobrá dušička (nepřeje si být jmenována) z České republiky, diagnóza ji však polekala a tak si od nás odvážela stařičkého pudlíka Kyonka. Cyreček jí ovšem nedal spát a co chvíli pro něj přivezla speciální krmení. Nakonec se rozhodla Cyrdovi zaplatit vyšetření na klinice Jaggy v Brně, a tak se jelo do Brna. Cyrda nakonec prodělal i biopsii ledvin a to vše díky této úžasné dámě, která jej nakonec přijala do své smečky. Od listopadu má tak tento zkoušený kluk nový domov a veškerou potřebnou péči. Před touto dámou smekám klobouk a za Cyrdu jí ještě jednou děkuji. Maxan-malamut Pes, který byl už tak trošku maskotem útulku. Pobyl zde skoro 4 roky a my už měli dojem, že zde bude do své smrti. Pes to nebyl již nejmladší a jediný jeho problém byl v jeho povaze dominance a tvrdohlavost. U téměř 60 kilového psa to byl trošku problém. Zpočátku jsme byli rádi, že takového psa vůbec nakrmíme a uklidíme kotec. Časem však i Maxan pochopil, že mu nic zlého neuděláme a my zase pochopili, že je lépe po Maxanovi nic nechtít a hlavně nedávat mu do kotce hračky, které si potom hlídal jako jeho a nikdo za ním nesměl. Z Maxe se tímto stal společník, který miloval procházky a svou dominanci neměl potřebu dokazovat. Přikládám dopis od aktivistů, kteří s ním pravidelně chodili na procházky. Jak krásný je pohled na psa, který se těší, když vidí člověka, který pro něj hodně znamená. Nazrál čas, že i Max se najednou stal osvojitelným a pak přišel den D a Maxe si vybrali lidé, kteří věděli jaký je a osvojili si jej. Těžko se pouští pes, který je tak dlouho v útulku, již dávno nebrečím nad každým, co opouští jeho brány (vždyť nakonec vím, že domov je to pravé, nač se pejsci těší, byť ti co zde žijí delší dobu přijímají jako domov útulek) tady slza ukápla a nejen mně. I mé děti, které jej chodily venčit, se s tímto faktem nerady smiřovaly. Maxi doufám, že tam, kde jsi máš spoustu svých oblíbených procházek a slibuji, že na jaře se na tebe v novém domově zajedu kouknout. 17

18 Maxan Když jsem ho poprvé uviděla, okamžitě jsem měla pocit, že toto je ON. Obrovský, krásný a něčím zvláštní. Říkám mu PAN PES, protože ON a jedině ON se může tímto jménem honosit. Co o něm napsat? Potřebuje dlouhé a náročné procházky, miluje sníh a od jara jsme zjistili, že je to i vodní pes. Minulý týden jsme byli na procházce u přírodního koupaliště, jakmile Max uviděl vodu, nic ho neudrželo a byl tam, snažil se plavat proti proudu, ale to se mu moc nedařilo, potom jsme dorazili na klidnou hladinu, kde se promenádovala labuť zvyklá na kolemjdoucí, kteří ji vždy krmí. Tak jsme zjistili, že Max nemá rád labutě, možná se jich i bojí, protože jakmile ji viděl, začal pomalu couvat z vody a blafat (i když normálně téměř nejde slyšet, jen když se těší na procházku), labuť začala syčet a vydala se směrem k nám, tak jsme vzali nohy na ramena. Na konci naší tůry jsem už byla úplně hotová, tak jsem si ho uvázala kolem pasu a krásně mě vytáhl až do kopce k útulku. Za tři měsíce společných procházek jsem vypozorovala, že vůbec nemá rád malé psy a z velkých psů jen fenky. Je to spíš individualista, nejšťastnější je když si může vybírat kudy půjde. Zpočátku šíleně táhne, většinou k prvnímu keříku, kde zvedne nožku a hned je klidnější. Miluje válení se ve sněhu a drbkání na bříšku, když se mu chce, je to mazel, ale myslím, že se nikdy nenechá do ničeho nutit. Je mi líto, že toto musím psát, hlavně proto, že Max je opravdu báječný a nejraději bych za ním chodila věčně, doma ho mít nemůžu, takže zbývá jen toto venčení. Jenže bydlím skoro v centru města, kde je mnoho dalších psů, hlavně těch malých (co on nemůže vystát), také je zde hodně lidí, přijde mi mezi nimi nesvůj. Viděla bych ho spíš někde na vsi, kde by měl možnost pohybu, super by bylo, kdyby bylo okolo hodně kopců nebo i polí. Dědochová Barbara Marcelek - kříženec Asi 7 měsíční štěndo, které mělo přední nožku odumřelou. Svůj handicap snášel statečně. Byla však nutná amputace. I těsně po operaci byl jako šídlo. Pahýl se zhojil a Marcelek jel do světa. Je poměrně vzdálen od Olomouce a tak jediné zprávy a fotečky máme poslané novým majitelem. Pejsek se má fajn a jeho vitalita mu zůstala. I přes svůj handicap by prý vyhrál skok do výšky. 18

19 Zmínku o našem útulku a jejich svěřencích jste mohli vidět v pořadu Chcete mně? Dále v časopisech Pes přítel člověka, Můj pes, I.Fauna, týdenníku 7čka a Naše Adresa. Nabídka našich pejsků je dále na našich stránkách (za tyto chci poděkovat manželům Šimonovským a paní Janě Krejčí) a na nástěnce v Riegrově ulici, o kterou se stará paní Mgr. Šišáková. Díky projektu Pes 2011, kterého jsme se zúčastnili jsme obdrželi 1x čtečku, která nám slouží každodenně při příjmu a identifikaci nalezených zvířat a 231 ks mikročipů, které se aplikovali pejskům, kteří šli do osvojení. Hana Dědochová 19

20 Hospodaření LOZ za rok 2008 Kód An. Název Počáteční stav Obrat Celkem P Pokladna 71411, , ,00 U Běžný účet , , ,70 02 Ostatní zdanitelné příjmy 0, , , Dary obcí 0, , , Dary od lidí 0, , , Úroky 0,00 261,33 261, Ekonomická činnost 0, , ,00 14 Ostatní nezdanitelné příjmy 0, , , Členský příspěvek 0, , , Stravenky z mezd 0, , , Ostatní 0, , ,36 22 Mzdy zaměstnanců 0, , , Výplata mezd 0, , , Daň ze mzdy - zálohová 0, , ,00 23 Pojistné na SZ, VZP, zaměstn. 0, , , Sociální pojištění 0, , , Zdravotní pojištění 0, , ,00 24 Provozní režie 0, , , Cestovné 0, , , Čistící prostředky 0, , , Drobná údržba 0, , , Drobný majetek do 40 tis. 0, , , Elektřina 0, , , Kancelářské potřeby 0, , , Krmivo 0, , , Nákup léků 0,00 270,00 270, Odvoz fekálií 0, , , Odvoz popela 0, , , Pojištění 0, , , Poplatky bance 0, , , Poštovné 0, , , Ostatní režie 0, , , Stravenky 0, , , Telefon 0, , , Veterinární ošetření 0, , , Vodné 0, , , Odpis majetku 0, , , Tvorba rezervy 0, , ,00 36 Ostatní neodečítatelné náklady 0, , , Stravenky z FP 0, , , Půjčky 0, , , Občerstvení 0,00 631,00 631, Ostatní 0, , ,00 41 Příjem z průběžných položek 0, , ,00 42 Výdaj do průběžných položek 0, , ,00 20