Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS v ČR. Projekt 3/04. Příloha 1

Transkript

1 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS v ČR Projekt 3/04 Příloha 1 ANALÝZA PROJEKTŮ PODLE OPATŘENÍ VÝSTUPY Z MSSF CENTRAL připravila červenec 2005

2 OBSAH: 1. Metodický úvod 3 2. Využitelnost systému MSSF Central k hodnocení projektů 5 3. Společný regionální operační program 5 4. Operační program Infrastruktura Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Operační program Průmysl a podnikání Operační program Rozvoj lidských zdrojů Souhrn za všechny programy resp. všechna opatření 58 Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 2

3 Analýza projektů podle opatření výstupy z MSSF Central. Metodický úvod Na konci roku 2004 požádal zpracovatel projektu zadavatele o podrobná data o projektech, která by umožnila provést podrobnou hloubkovou analýzu opatření z různých hledisek. Analýzu, na jejímž základě by bylo možné zpřesnit výchozí předpoklady o externích vlivech, které působí na přípravu a realizaci projektů, a které byly formulovány v úvodní zprávě. Tato data dosud v požadovaném rozsahu a formě (viz. úvodní zpráva) poskytnuta nebyla, nicméně zadavatel zpracoval a poskytnul na konci února zpracovateli data z MSSF Central. Tato data je však ke shora uvedeném účelu možné využít jen v omezené míře. Z MSSF byla získána data dvojího druhu: data z věcného a finančního monitoringu, tedy data o již schválených projektech; a data z modulu žádosti, tedy data o všech projektech, které byly zaneseny jako žádosti o financování. Nicméně ani ve druhém případě není jisté, že jsou evidovány všechny žádosti, protože mohou nastat případy, že projekty nebyly příslušným řídícím orgánem do systému zaneseny. Množství projektů, které jsou zaneseny v MSSF Central pro opatření, která jsou předmětem zkoumání projektu 3/04 není příliš vysoké. Četnost projektů v jednotlivých opatřeních se významně liší. Množství projektů, které byly schváleny je pak ještě významně menší, než množství projektů, které jsou zaevidovány jako žádosti. Z celkového počtu 407 projektů, které byly zaevidovány jich bylo zamítnuto 240, tedy více než polovina. Tato skutečnost potvrzuje předpoklad, že kvalita projektů předkládaných jako žádosti je obecně nízká. Smyslem zkoumání dat o projektech je nalézt souvislosti mezi jednotlivými charakteristikami projektů, z nichž je pak možné odvodit povahu a vliv externích bariér při vzniku, přípravě a realizaci projektů. Přes omezený obsah informací, které byly poskytnuty z MSSF Central (neboť tento systém informace v rozsahu požadovaném zpracovatelem neobsahuje), je možné položit a pokusit se zodpovědět některé významné otázky: I. Jací žadatelé žádají v příslušných opatřeních? Kolik je žadatelů podle různých typů? Pro tyto účely byla vytvořena následující typologie: A. Tam, kde jsou žadateli převážně obce je rozhodující jak veliké obce, případně odkud (kraj) žádají. Vychází se přitom z následující teze: (i) malé obce nemají dostatek prostředků, nebo mají prostředky jen na menší projekty; (ii) tam, kde je kraj aktivní v podpoře obcí, tam bude žadatelů více. V případě SROP se však zrovna tak může jednat o rozdílný postup krajů při vyhlašování výzev. B. Tam, kde jsou žadateli převážně soukromé subjekty je velikost také důležitá (jako indikátor kapacity žadatele), ale tato informace není k dispozici. V takových případech je nepřímým (a u právnických osob velice nejistým) indikátorem právní forma žadatele. Teze: akciové společnosti mají vyšší kapacitu než s.r.o. a právnické osoby obecně vyšší než fyzické osoby. II. Jak velké jsou projekty, které žadatelé předkládají? Jak velké projekty byly schváleny? III. Jaká je povaha projektů, které jsou financovány (nebo které se o financování ucházejí - žádosti)? Tuto informaci lze v současné době odvodit jen z názvů projektů, protože jiné informace o povaze projektů nejsou. Přesto i tato informace se nakonec ukázala překvapivě obsažná, přinejmenším pro účely hodnocení externích bariér. Bohužel není v současnosti možné Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 3

4 získat informaci o kvalitě předložených projektů, ať už jakkoliv hodnocené. Pro účely hodnocení byla navržena následující velice jednoduchá typologie projektů podle jejich povahy: a1 - nákup strojů a zařízení a2 - tvrdá investice do infrastruktury (sítě/silnice) a3 - tvrdá investice do budov na podnikání a4 - tvrdá investice do budov ostatních a5 - komplexnější tvrdé investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu nějakého uceleného objektu/prostoru a6 - měkká investice-služby a7 - měkká investice ostatní V případě hodnocení jednotlivých opatření byla tato typologie ještě dále zpřesňována. Nepochybně zajímavé by bylo také posouzení projektů podle toho, jaké aktivity zamýšlejí realizovat (aktivity jak jsou popsány v programových doplňcích), jaké jsou schvalovány, v jaké výši apod. Vzhledem k často neobyčejně širokému a nespecifikovanému zaměření opatření by tato informace mohla přinést významný podnět pro tvorbu opatření v příštím programovém období, a také by mohla poukázat na vnější bariéry, které mohou existovat jen u některých typů projektů/aktivit v daném opatření. Vzhledem k povaze dat ze systému MSSF Central taková analýza není možná. IV. Jaké jsou vztahy mezi těmi jednotlivými dílčími zjištěními? Tuto otázku lze rozvést do dílčích podotázek: A. Existuje nějaký vztah/pravidelnost/souvislost mezi velikostí projektu a velikostí či právní formou předkladatele? Vztah mezi otázkami I. a II. shora. B. Jaký je vztah (existuje-li) mezi velikostí projektu a povahou projektu (podle "naší" typologie nebo podle umožňovaných aktivit)? Vztah mezi otázkami II. a III. shora. C. Existuje vztah mezi typem žadatelů (velikost, právní forma) a povahou projektu? Vztah mezi otázkami I. a III. shora. V. Jaký je (kvantitativní) vztah mezi projekty schválenými a žádostmi tedy jaké jsou rozdíly mezi počtem schválených projektů a počtem žádostí, vždy za každé opatření zvlášť, z hledisek/otázek, které jsou stanoveny shora. To umožňuje formulovat následující dílčí podotázky: A. Kteří žadatelé předkládají projekty, a kterým jsou žádosti nakonec schváleny? B. Jak velké projekty jsou předkládány a jak velké (v průměru) jsou nakonec schvalovány. Např. Jsou spíše schvalovány menší nebo větší projekty? C. Jaké typy činností/aktivit/projektů jsou předkládány a jaké jsou nakonec schvalovány? Takto položené otázky pak umožňují formulovat předběžné závěry o externích bariérách přípravy a realizace projektů. Tyto závěry jsou vždy v případě každého z opatření také formulovány. Nicméně je nutné je považovat za předběžné a nepřímo odvozené z dostupných dat o projektech. Podrobnější specifikaci těchto závěrů nelze učinit na základě poskytnutých dat a musí být ověřeny na vzorku žadatelů úspěšných i neúspěšných. Nicméně závěry, které jsou předběžně navrhovány, se kromě dat a jejich interpretace opírají také o zkušenost a terénní práci zpracovatele, která souvisí s jinými projekty. Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 4

5 Využitelnost sytému MSSF Central k hodnocení projektů. Tato část není hodnocením systému MSSF Central jako takového, ani jeho funkčnosti, obsahu apod.! Takové hodnocení by bylo jednak mimo zadání projektu, jednak mimo kompetenci zpracovatele. Nicméně, protože se zpracovatel ve spolupráci se zadavatelem dlouhodobě snaží o získání dat, která by umožnila hloubkovou analýzu opatření pro účely hodnocení externích bariér (některé její parametry, vážící se na dostupná data jsou uvedeny v předchozí kapitole), má zpracovatel za to, že je oprávněn vyjádřit se k využitelnosti existujícího monitorovacího systému pro účely hodnocení. MSSF Central svojí strukturou i výstupy umožňuje pravděpodobně velice dobře sledovat proces implementace z různých pohledů, nezbytných k tomu, aby řídící orgány mohly sledovat postup implementace jednotlivých operačních programů a opatření a rozhodovat o případných krocích k nápravě, pokud by byly nezbytné. Jako monitorovací systém je pravděpodobně účinným nástrojem řízení. Na druhou stranu je zřejmé, že pro hodnocení není uzpůsoben, protože jen obtížně či vůbec neumožňuje klást dotazy, které se k hodnocení váží. Hodnocení se nezajímá ani tak o postup implementace, ale zejména o kvalitu projektů (viz evaluační projekt 1/04), o povahu projektů, žadatelů, a to v podrobném členění na projekty včetně projektů v grantových schématech, apod. Nejpodstatnějším výstupem z monitorovacího systému MSSF Central jsou však takové informace, které umožňují kombinované sledování více charakteristik projektů ve vzájemné provázanosti. V úvodní zprávě tohoto projektu je navržena struktura dat, která zpracovatel zamýšlí použít k hloubkové analýze. Jejich získání narazilo na následující 2 významné technické překážky (a na mnoho dalších překážek spíše administrativního/byrokratického rázu!!): - Data vkládaná do MSSF Central neobsahují všechny údaje/charakteristiky projektů, které jsou pro hodnocení podstatné či důležité: např. údaje o povaze projektu, o jeho cíle, případně aktivitách, což jsou údaje téměř klíčové pro hodnocení, je možné odvozovat/odhadovat pouze nepřímo a ve velice hrubých rysech z názvů projektů; dozvědět se více o charakteru projektu a jeho věcné podstatě je velice obtížné; - MSSF Central neumožňuje jednoduchý export dat pro účely hodnocení, pro které jsou zajímavé především vztahy mezi jednotlivými veličinami/popisnými znaky projektu, či dokonce mezi více znaky najednou. Takový export možný sice je, ale (podle informací poskytnutých zpracovateli) se jedná o víceméně individuální práci s databází systému na zakázku. Z názvu MSSF Central je jasné, že se jedná o systém monitorovací, nikoliv systém určený k hodnocení, nicméně však, jsou-li již data zjišťována, bylo by patrně účelné, aby bylo možné je využívat také pro hodnocení. Společný regionální operační program Analýza za SROP, prioritu 4 je nejpodrobnější, protože jsou nejpodrobnější také projektová data za tuto prioritu, a současně počet projektů je poměrně velký. Navíc pohled na obě opatření v prioritě současně umožňuje určité srovnání, protože opatření jsou tématicky provázána a má smyl si klást otázku, jak je toto provázání patrné na úrovni projektů. Přesto však i závěry za tuto prioritu jsou omezené, předběžné a do určité (nikoli příliš veliké) míry spekulativní, neboť data dostupná pro projekty jsou pro hlubší analýzu nedostačující. V některých případech závěry potvrzují rozhovory se subjekty, které jsou stejného druhu jako předkladatelé projektů. Systematický průzkum názorů/podmínek předkladatelů bez předběžné hloubkové analýzy však prováděn nebyl. Celkem bylo předloženo 292 projektů do obou opatření, z toho opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch 24 projektů opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 268 projektů Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 5

6 a) opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch a1) podopatření Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu předloženo 24 projektů Přehled schválených a zamítnutých projektů Z celkového počtu předložených projektů bylo schváleno pouze 5 projektů, tj. 21%. Žadatelé: Počet projektů doporučeno k financování typ žadatele doporučené k financování kraj obec schváleno zaneseno do systému zamítnuto 5 projektů - 19 projektů město krajské město město NNO 1) sdružení/ svaz církevní organizace Příspěvková 2) organizace zamítnuté CELKEM Poznámka: 1) NNO nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení apod. 2) Czech Tourism jedná se o příspěvkovou organizaci Česká centrála cestovního ruchu Mezi žadateli jednoznačně převažuje neziskový sektor, sdružení a svazy - 79%. V neziskovém sektoru převažují občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti; mezi svazy především svazky obcí. Státní příspěvková organizace Czech Tourism předložila celkem 4 projekty, avšak úspěšný byl pouze jeden, který je zaměřen na propagaci v zahraničí - veletrhy, výstavy apod. (odhad z názvu projektu). V tomto podopatření mohou být předkladateli také kraje. Jejich zastoupení v první výzvě bylo však minimální, byl předložen pouze jeden projekt a to krajem Olomouckým. Zamítnuté projekty podle důvodu zamítnutí % % 11% a1 a2 a3 a4 Legenda: a1 projekt vyřazen pro nesplnění formálních náležitostí a2 projekt vyřazen pro nesplnění kritérií přijatelnosti a3 projekt nedoporučen RR k uzavření smlouvy a4 projekt nenačten Z celkového počtu 19 zamítnutých projektů 63% projektů bylo vyřazeno na základě rozhodnutí RR. Tyto projekty splnily formální náležitosti i kritéria přijatelnosti. Z celkového počtu 24 předložených projektů 71% splnilo formální náležitosti a kritéria přijatelnosti. Tyto podmínky nesplnilo 29% ze všech předložených projektů. Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 6

7 Projekty schválené a zamítnuté dle povahy Pokusili jsme se o určitou typologizaci na základě aktivit, které jsou uvedeny v Programovém dodatku SROP. Tato typologizace je orientační, většina projektů zahrnuje několik typů aktivit najednou. Následující graf znázorňuje, o které aktivity je u předkladatelů největší zájem: Podíl aktivit u schválených a zamítnutých projektů % 38% 21% 17% 13% 13% 21% 4% a1 a2 a3 a4 a5 a6 a7 a8 a9 a schválené zamítnuté podíl celkem Legenda: a1) certifikace a6) press a fam tripy a2) jednotné značení aktivit CR a7) propagační a informační kampaně a3) účast na evropských světových veletrzích apod. a8) ucelené produkty CR a4) kulturní a sportovní akce např. festivaly a9) marketingové studie a koncepce a5) organizování konferencí apod. a10) tvorba a distribuce propag. materiálů Poznámka: a7 a10 se musí vázat minimálně ke dvěma NUTS II Aktivity u schválených projektů jsou zaměřeny u 8 (4 projekty) na vytváření nových produktů cestovního ruchu. Pouze jediný projekt je orientován jinam do oblasti certifikace. Zamítnuté projekty se soustředily především na oblast propagace v podobě propagačních akcí i propagačních materiálů, obě aktivity se pohybují okolo 4 (a7, a10). Z grafu je zřejmé, že největší zastoupení mají projekty zaměřené na propagaci 5, dále jsou to produkty CR a veletrhy. Předkladatelé pravděpodobně řeší spíše problémy s nedostatkem finančních prostředků a zaměření projektů na nadregionální cestovní ruch je minimální. Z porovnání žadatelů a druhů projektů, které předkládají vyplývá nebo se dá nepřímo odvodit: - většina předkladatelů a to včetně státní příspěvkové organizace Czech Tourism, podcenila přípravu nadregionálních projektů cestovního ruchu. Zda-li je hlavním důvodem nepochopení významu nadregionálních projektů a nebo nedostatečná kapacita (personální, finanční atd.) pro přípravu projektů lze z názvu jen velmi těžko odvodit; - Czech Tourism, který lze zařadit mezi hlavní žadatele v tomto podopatření, se podílel pouze 16% na počtu předložených projektů a ze 4 předložených byl pouze jeden úspěšný. Ačkoliv bez znalosti důvodů pro odmítnutí projektu nelze jednoznačně říci, jedná-li se o bariéru v externím prostředí, lze usuzovat, že problémy v kvalitě projektu jsou na straně žadatele, tedy agentury Czech Tourism. - vysoký podíl neúspěšných projektů v tomto podopatření dokládá, že subjekty nepovažují neinvestiční projekty za příliš důležité a patrně mají omezené zkušenosti s jejich přípravou; - přibližně 29% projektů, které předložily neziskové subjekty, svým významem neodpovídá aktivitám, které jsou v rámci podopatření podporovány; tyto organizace pravděpodobně vidí Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 7

8 v podopatření spíše další zdroj finančních prostředků a cílové orientaci opatření či nutnosti soustředit se na výsledky projektu nepřikládají takový význam, jaký si zasluhují; nepřímo lze usuzovat na to, že nerozumí či neberou příliš vážně příručku pro žadatele, což může dokládat nedostatečnou kapacitu či dovednosti při zpracování projektů; - jednoznačně lze říci, že tyto projekty nenavazují na předložené investiční projekty v rámci podopatření ; - obě neziskové organizace, které předložily schválené projekty, jsou silné subjekty s dostatečným kapacitami, mají několikaleté zkušenosti s přípravou a realizací kvalitních investičních i neinvestičních projektů; - nedostatek projektů předložených kraji ukazuje na skutečnost, že kraje sice mohou vstupovat do měkkých projektů jako členové NNO, případně sdružení (z projektových dat toto nelze zjistit), ale že jejich zájem na přímé mezikrajové spolupráci je minimální, a to přesto, že mnohé přirozené turistické regiony přesahují hranice NUTS II a toto podopatření umožňuje propagaci právě takových přirozených regionů. Lze nepřímo dovodit, že cestovní ruch je kraji stále chápán jako záležitost obcí a dalších (často soukromých či neziskových subjektů) a kraje v této sféře svou aktivní úlohu (např. jako katalyzátor partnerství) nevidí. Schválené projekty (opatření 4.1.1) zdroje spolufinancování V rámci podopatření bylo schváleno pět projektů v celkové hodnotě ,- Kč. Příspěvek ze zdrojů EU činí 74,2%, z národních zdrojů 24,7% a žadatelé se podílí na financování svých projektů 1,1%. Přičemž dva projekty jsou plně zafinancovány ze zdrojů Společenství, národních a místních veřejných finančních prostředků. příspěvek Společenství 74,2% národní finan. prostředky vlády 24,2% národní místní veřejné fin. prostředky 0,5% soukromé financování 1,1% a2) podopatření Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu předloženo 177 projektů Analýza podopatření vychází z dat, které měl zpracovatel k dispozici data z IS MONIT z konce června 2005 a data ze sestavy z poloviny června Přehled schválených a zamítnutých projektů Podopatření je vyhlašováno v jednotlivých krajích formou grantových schémat a to pro veřejné a soukromé subjekty odděleně. Hodnocení je pouze orientační, jelikož více jak 5 žádostí stále prochází jednotlivými fázemi hodnocení. doporučen k financování zamítnut zanesen v systému 44 projektů 30 projektů 103 projektů 25% 17% 58% Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 8

9 Žadatelé: Žadatelé - veřejné subjekty 84 žádostí kraj obec svazek obcí NNO 1) sdružení / svaz církevní organizace příspěvková organizace doporučené k financování zamítnuté zanesené v systému CELKEM - počet Poznámka: % 7,1% 46,4% 22,6% 11,9% 9,5% 1,2% 1,2% 1) NNO nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení apod. Nejvíce zastoupenými žadateli jsou v podopatření obce. Jejich podíl je 69% z celkového počtu předložených projektů. Minimální zastoupení mají kraje. Kraje nemají významnou potřebu řešit problematiku CR v neinvestiční oblasti, případně jim chybí schopnost (kapacita a dovednost zaměstnanců) podobné programy připravovat a vyhlašovat. Nepřímá zkušenost zpracovatele z rozhovorů tuto skutečnost potvrzuje. Tlak obci na vyhlašování těchto měkkých programů kraji je vcelku malý, obce se soustřeďují především na projekty infrastrukturní. Podle zkušenosti zpracovatele připravují v tomto opatření kraje především grantová schémata pro třetí subjekty a nikoliv pro podporu vlastních aktivit kraje. To nepřímo potvrzuje shora uvedený předpoklad o převážně chápané roli kraje jako administrativní, nikoliv aktivní rozvojové. Žadatelé - soukromé subjekty 15 žádostí Ze strany subjektů podnikajících v cestovním ruchu je zájem o neinvestiční projekty velmi malý. Toto tvrzení dokládá také skutečnost, že z celkového počtu projektů v podopatření mají pouze 15% podíl. Mezi žadateli jednoznačně převažují fyzické osoby 53% a společnosti s ručením omezeným 4 - viz graf. Přehled typů žadatelů v grantových schématech pro soukromý sektor akciová společnost 7% fyzická osoba 53% s.r.o. 4 Podnikatelské subjekty nepovažují oblast neinvestičních projektů v cestovním ruchu za důležitou. Jejich zájem je soustředěn do oblasti investic výstavba, rekonstrukce zařízení, objektů apod. Otázka propagace, tvorba produktů CR není pro soukromé subjekty významná. Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 9

10 Přehled projektů podle krajů Ve všech 13-ti krajích byla vyhlášena grantová schémata pro veřejné subjekty. Pro podnikatelské subjekty nevyhlásily zatím žádné grantové schéma 3 kraje Královéhradecký, Vysočina a Moravskoslezský. Z následujícího grafu je patrné, že zájem ze strany podnikatelů e skutečně ve všech krajích minimální Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký veřejný sektor Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský soukromý sektor Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Přehled projektů podle povahy Hodnocení projektů podle povahy bylo provedeno na základě aktivit, které jsou uvedeny v Programovém dodatku SROP. Lze předpokládat, že řada projektů zahrnuje několik aktivit, projekt byl vždy posouzen podle toho, které aktivity převažovaly. 45% 4 35% 3 25% 2 15% 1 5% Přehled projektů podle povahy 29% 29% 16% 42% 9% 9% 26% 31% 6% 21% 16% 3% 16% 15% 8% 5% 1 8% 3% a) b) c) d) e) f) g) h) 3 25% 2 15% 1 5% soukromý sektor veřejnýsektor podíl celkem Legenda: a) tvorba propagačních materiálů b) informační a propagační kampaně v médiích c) tvorba produktů cestovního ruchu d) poradenství pro MSP v oblasti cestovního ruchu e) vytváření partnerství v cestovním ruchu, destinační management f) tvorba marketingových studií na podporu rozvoje CR v regionech g) organizace regionálních seminářů a sympozií o CR h) tvorba místních a regionálních systémů informování turistů o kulturních a přírodních zajímavostech Z údajů uvedených v grafu je zřejmé, že pozornost předkladatelů je soustředěna především do oblasti propagace a prezentace - tvorba propagačních materiálů, produktů CR, kampaně apod. 74% podíl. Naopak minimální zájem je o budování partnerství v CR, spolupráce veřejného a soukromého sektoru atd. Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 10

11 Výše uvedený závěr lze doplnit: Projekty v opatření ukazují také na to, že patrně neexistuje (příliš významná) spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, protože projekty v tomto podopatření svým charakterem takovou spolupráci předpokládají. Veřejně soukromá partnerství (spolupráce) jsou v oblasti turistické propagace, marketingu a produktů velice významná i v tom, že mohou představoval institucionální cestu vyvíjení tlaku na veřejné orgány, např. i pro vyhlášení podopatření Zpoždění a nízký počet předložených projektů v tomto podopatření ukazují na jeho nižší potřebu ve srovnání s opatřeními infrastrukturními, nebo také na jeho obtížnější přípravu, protože žadatelé kraje (i obce, NNO) mají daleko menší zkušenosti se správnou přípravou měkkých aktivit v cestovním ruchu, a tedy menší schopnost tyto aktivity připravovat a realizovat, ať už na úrovni grantového schématu nebo projektů. b) opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch předloženo 268 projektů b1) podopatření Podpora nadregionální infrastruktury CR celkem 93 projektů Přehled schválených a zamítnutých projektů Podopatření mělo dvě kola vyhlášení jednak pro veřejné subjekty a dále pak bylo vyhlášeno grantové schéma pro podnikatelské subjekty. V následující tabulce jsou uvedeny v prvním sloupci projekty předložené podnikatelskými subjekty a ve druhém projekty veřejných subjektů. podnikatelské subjekty veřejné subjekty doporučen k financování náhradníci zamítnuty schváleno zamítnuto 13 projektů 3 projektů 41 projektů 5 projektů 32 projektů Z celkového počtu 93 projektů, předložených v rámci podopatření, bylo schváleno nebo doporučeno k financování zatím 19,3% projektů a zamítnuto 78,5%. Žadatelé podnikatelské subjekty: V 1. kole výzvy pro předkládání akcí do grantového schématu bylo předloženo 57 žádostí s požadavky na finanční prostředky z veřejných zdrojů, přesahující 3,5 mld. Kč. Po kontrole formálních náležitostí a kontrole přijatelnosti vyhovělo podmínkám stanoveným v Pokynech pro žadatele 27 žádostí. Tyto akce jsou dále hodnoceny podle předem stanovených kritérií schválených Řídicím orgánem SROP. Z celkového počtu 57 předložených projektů bylo 71,9% projektů zamítnuto a 22,8% projektů schváleno; 3 projekty jsou náhradníky. Z celkového počtu předložených projektů 52,6% nesplnilo požadované formální náležitosti a bylo zamítnuto; 47,4% projektů splnilo formální náležitosti, a z nich 13 projektů (48%) bylo doporučeno k financování. Přehled projektů v podopatření projekt splnil formální náležitosti 47% podíl schválených projektů z celku 23% projekt vyřazen pro nesplnění formálních náležitostí 53% Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 11

12 U podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu jsou nejčastěji žadateli společnosti s ručením omezeným (61,5%), ale i podíl akciových společností není bezvýznamný. Počet projektů typ žadatele akciová společnost společnost s r.o. celkem zaregistrované projekty celkem 25 projektů 32 projektů 57 projektů CELKEM zaregistrované (%) 43,9% 56,1% 10 zamítnuté 19 projektů 25 projektů 44 projektů podíl zamítnutých projektů z počtu předložených (%) podíl zamítnutých projektů z důvodů formálních 76% 78% 77,2% 6 47% 52,6% schválené 6 projektů 7 projektů 13 projektů podíl schválených projektů z počtu předložených (%) 24% 22% 22,8% Akciové společnosti nejsou příliš úspěšnými žadateli, 6 projektů bylo zamítnuto z důvodů formálních. Tyto údaje vypovídají o nedbalosti a nepozornosti žadatelů. Nesplnění formálních náležitostí znamená například nedoložení všech povinných příloh apod. Přehled projektů podle krajů Nejvyšší podíl mají podnikatelské subjekty z Karlovarského a Středočeského kraje (16,1%), dále pak Jihomoravský a Jihočeský kraj. Žádný projekt nebyl předložen podnikatelskými subjekty z Ústeckého kraje a velmi nízký podíl, pouze jeden projekt, má kraj Pardubický. Podíl předložených projektů na celku podle krajů 20, 15, 16,1% 16,1% 14,1% 10, 5, 10,7% 5,4% 5,4% 7,1% 5,4% 7,1% 5,4% 5,4% 0, 0, 1,8% Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Středočeský Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 12

13 Procento zamítnutých a schválených projektů z počtu předložených podle krajů % 67% 67% 67% 67% Liberecký 33% Královéhradecký 25% Pardubický Středočeský 33% Jihočeský 33% Plzeňský Karlovarský Ústecký Vysočina 33% 10 podíl zamítnutých projektů na počtu předložených v kraji podíl schválených projektů na počtu předložených v kraji Zlínský 63% 67% 67% 37% 33% 33% Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Předchozí graf dokládá vysoké procento zamítnutých projektů. Důvodem zamítnutí bylo nesplnění formálních náležitostí. Je tedy možné, že některé projekty mohly být kvalitní, ale nepozorností žadatele musely být zamítnuty. Nejvíce zamítnutých projektů z formálních důvodů z celkového počtu předložených projektů má kraj Jihočeský, Karlovarský, Pardubický a Zlínský. Jediným úspěšným krajem je kraj Plzeňský, kde počet schválených projektů převažuje nad počtem zamítnutých. Předložené projekty byly zhodnoceny podle popisu a uvedených aktivit a rozděleny do čtyř základních kategorií. Podopatření pro podnikatelské subjekty je zaměřeno především na budování lázeňských a kongresových center Přehled projektů podle povahy 39,3% 26,8% 30,3% ,6% a1 a2 a3 a4 45, 40, 35, 30, 25, 20, 15, 10, 5, 0, počet schválených počet zamítnutých podíl na počtu předložených projektů Legenda: a1 rekonstrukce a obnova památek nadregionálního významu pro potřeby CR a2 výstavba a obnova kongresových hotelů a center a3 výstavba a obnova lázeňské infrastruktury a4 výstavba a obnova sportovně-rekreačních center národního a mezinárodního významu Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 13

14 Přehled projektů podle finančních prostředků Podíl žadatelů na celkové částce Celkově byly schváleny projekty ve výši 1 975,5 mil. Kč, přičemž 41,5% bude hrazeno z veřejných zdrojů tzn. prostředky z ERDF a státního rozpočtu; 58,5% uhradí podnikatelské subjekty z vlastních zdrojů. Hlavní podíl 57,2% mají na této sumě společnosti s ručením omezeným; podíl akciových společností je 42,8%. U společností s r.o. jednoznačně převažují projekty, jejichž rozpočty se pohybují v rozmezí od 100 do 150 mil. Kč, projektů nad 200 mil. Kč je minimum necelých 15%. U akciových společností mají všechny projekty rozpočet do 200 mil. Kč. Přesný přehled je uveden v následující tabulce: s.r.o. 57% a.s. 43% Tabulka Rozpočty projektů výška rozpočtu celkový podíl podíl u akciových společností podíl u společností s r.o. do 150 mil. Kč 53,8% 5 57,1% mil. Kč 38,5% 5 28,6% nad 350 mil. Kč 7,7% 14,3% celkem Žadatelé veřejné subjekty: Těmito žadateli bylo předloženo celkem 37 projektů, nejčastěji předkládají projekty obce a města, cca 78%, především města střední velikosti. Počet projektů typ žadatele kraj obec město město krajské město NNO 1) sdružení/ svaz církevní organizace schválené zamítnuté CELKEM Poznámka: počet % 2,7 13,5 64,9 10,8 2,7 5,4 1) NNO 2x nadační fond, 2x obecně prospěšná společnost Přehled projektů podle důvodu vyřazení schválené projekty 14% projekty vyřazené pro nesplnění formálních náležitostí 27% projekty nedoporučené RR k uzavření smlouvy 59% Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 14

15 Z celkového počtu předložených projektů bylo 14% projektů schváleno a 86% zamítnuto. Z důvodu nesplnění formálních náležitostí bylo vyřazeno 27% projektů, zbylých 59% nebylo radou doporučeno k uzavření smlouvy Podíl schválených a zamítnutých projektů podle krajů a podíl krajů na celku 19% 16% 11% 11% 11% 8% 5% 5% 5% 5% 3% 2 18% 16% 14% 12% 1 8% 6% 4% 2% Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Pardubický Vysočina podíl schválených projektů na počtu předložených v kraji podíl zamítnutých projektů na počtu předložených v kraji podíl z celku (%) Středočeský Královéhradecký Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Do podopatření předložily nejvíce projektů 19% veřejné subjekty z kraje Ústeckého, dále pak Moravskoslezského (16%), Jihočeského, Královéhradeckého a Vysočina po 11%. Za nejúspěšnější lze považovat kraj Olomoucký, kde byl předložen pouze jeden projekt, ale také byl schválen. Schválené a zamítnuté projekty (opatření 4.2.1) podle povahy % 35% 32% 4 35% 3 25% % 5% 4 1 a1 a2 a3 a4 a5 a6 počet zamítnutých počet schválených podíl na celku 15% 1 5% Legenda a1 nákup strojů a zařízení a2 tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.) Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 15

16 Největší zájem ze strany žadatelů v tomto opatření byl o investiční projekty zaměřené na budování lázeňských a kongresových center, podíl těchto typů projektů činní 35%, těsně za těmito projekty jsou také investice do komplexních sportovních a relaxačních center podíl 32%. Přehled projektů podle finančních prostředků Rozpočty 68% předložených projektů jsou nejčastěji do výše 200 mil. Kč. Podrobný přehled je uveden v tabulce: výška rozpočtu celkový podíl do 150 mil. Kč 38% mil. Kč mil. Kč 16% mil. Kč 11% nad 400 mil. Kč 5% celkem 10 Celkově byly schváleny projekty ve výši ,- Kč, přičemž 72,4% bude hrazeno ze zdrojů Společenství a 27,6% z národních zdrojů. 74% finančních prostředků vyčerpají žadatelé obce. Přehled finančních zdrojů příspěvek EU 73% národní finanční prostředky vlády 11% místní veřejné prostředky 16% b2) podopatření Podpora regionální a místní infrastruktury CR celkem předloženo 179 projektů Přehled schválených a zamítnutých projektů Tyto projekty byly předkládány v jednotlivých NUTS II. V rámci podopatření mohli být žadateli soukromé i veřejné subjekty. Pro soukromé subjekty byla v jednotlivých krajích vyhlašována grantová schémata. Hodnocení vychází z dat uvedených v sestavě z června 2005 a informací z IS-MONIT z konce června Regionální grantová schémata pro soukromé subjekty Ve 12 NUTS III - krajích byla vyhlášena grantová schémata v rámci tohoto podopatření. Soukromé subjekty předložily v rámci všech grantových schémat Přehled stavu žádostí celkem 192 projektů. Z tohoto počtu bylo 1 žádostí doporučeno k financování, 29,6% zamítnuto a přibližně doporuč. k 58% projektů prochází jednotlivými fázemi hodnocení. financ. 1 počet % doporučen k financování 19 projektů 1 náhradní 5 projekt 2,6% zamítnut 57projektů 29,6% zanesen do systému 111 projektů 57,8% Hlavními důvody zamítnutí projektů byly nesplnění kritéria přijatelnosti 44% projektů; 38% nebylo doporučeno Regionální radou a pouze 17% projektů nesplnilo formální náležitosti. právě zanesen do systému 57,8% zamítnut 29,6% náhradní projekt 2,6% Žadatelé: Následující hodnocení je provedeno za 92 projektů uvedených v sestavě z června 2005, kterou měl žadatel k dispozici. Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 16

17 V rámci grantových schémat předkládali projekty subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu. Nejčastějšími předkladateli jsou společnosti s r.o. 47% a fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku 41%. Hodnocení úspěšnosti jednotlivých předkladatelů není možné, jelikož 69% projektů nebylo ještě zhodnoceno. Z následujícího grafu je však zřejmé, že zatím převažuje počet zamítnutých projektů nad počtem schválených projektů. Přehled schválených a zamítnutých projektů podle žadatelů % 67% 69% 47% 31% 41% 14% 22% 8% 2% 8% akciová společnost s.r.o fyzická osoba živnostník 4% podíl na celku doporučen k financování zamítnut zanesen Přehled projektů podle krajů Všechny kraje, kromě Pardubického, vyhlásily grantová schémata pro podnikatelské subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu. Nejvíce projektů bylo zaregistrováno v kraji Vysočina a nejméně v Libereckém kraji. Přesný počet a podíl na celku je znázorněn v následujícím grafu: 14% 12% 1 8% 6% 4% 2% Přehled projektů podle krajů a jejich podíl na celku 19 1 Jihočeský 5% Plzeňský % Karlovarský 18 9% Ústecký 8 4% Liberecký Pardubický podíl kraje na celkovém počtu projektů 0 12% Vysočina % 6% 7% Královéhradecký Středočeský Jihomoravský 11% Zlínský počet projektů v kraji 16 8% 8% Olomoucký Moravskoslezský Veřejné subjekty Z celkového počtu projektů bylo podpořeno 23% žádostí. Požadavky v tomto opatření z hlediska počtu projektů jednoznačně dominují celé prioritě, bylo zde předloženo celkem 231 projektů. doporučeno k financování schváleno náhradní zamítnuto počet 20 projektů 33 projektů 2 projekty 176 projektů % 8,7% 14,3% 0,8% 76,2% Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 17

18 Žadatelé: Nejčastěji u tohoto opatření předkládají projekty obce a města cca 7, naopak kraje nejsou častými předkladateli (2,6%), projekty předložil kraj Moravskoslezský (5 projektů) a Pardubický (1 projekt). Malá účast krajů jak v podopatření tak potvrzuje předběžný závěr, učiněný v případě podopatření , totiž že kraje nechápou svou roli v oblasti cestovního ruchu jako významnou, resp. že nechtějí v této oblasti hrát aktivní roli, a spokojují se s tím, že podporují (různými způsoby) obce/města a případně jejich sdružení. Jejich role je tedy zatím spíše administrativní než rozvojová. Počet projektů typ žadatele doporučené k financování kraj obec město svazek město obcí NNO 1) sdružení/ svaz církevní organizace příspěvková organizace 2) schválené náhradní zamítnuté CELKEM Poznámka: počet % 2,6% 31,6% 39,8% 7,8 % 13,1% 0,8% 4.3% 1) NNO nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení apod. 2) příspěvkové organizace jsou většinou města nebo obce, jedná se například o muzea, sportovní zařízení apod. Přehled schválených projektů podle krajů (opatření 4.2.2) Jihočeský Plzeňský Karlovarský schválené projekty Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Středočeský Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Nejvíce schválených projektů má Ústecký kraj (4) naopak žádný projekt nebyl schválen v Libereckém a Královéhradeckém kraji. To může naznačovat jak rozdíly v kvalitě předkládaných projektů, tak v aktivitě subjektů v jednotlivých krajích. Z takto malého počtu projektů však nelze činit smysluplné závěry. Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 18

19 Schválené projekty (opatření 4.2.2) podle velikosti obce: 30,0 26,3 25,0 20,0 15,0 10,0 15,8 15,8 15,8 10,5 10,5 5,0 5,3 0,0 do 200 obyvatel 0, obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel Nejvíce schválených projektů předložily obce malé velikosti do 2000 obyvatel (8 projektů, tj. 42%), obce nad 30 tis. obyvatel nemají žádný schválený projekt. Přehled projektů podle rozpočtu Tabulka Schválené projekty (opatření 4.2.2) podle rozpočtu a velikosti žadatele (výše celkových uznatelných nákladů) : Obce do 5 mil. do 10 mil. do 20 mil. do 30 mil. do 50 mil. nad 50 mil. rozpočet do 200 obyv obyv obyv obyv obyv obyv obyv obyv Sdružení / svaz NNO, příspěv. organ kraj CELKEM Výše rozpočtu je také limitována podmínkami, danými v podopatření (maximální výše uznatelných nákladů je 100 mil. Kč.); v rámci tohoto podopatření bylo nejvíce projektů 76%, jejichž celková výše uznatelných nákladů se pohybovala do 20 mil. Kč; ze zjištěných dat je zřejmé, že u všech velikostních kategorií obcí je nejvíce zastoupena výše rozpočtu mil. Kč (44%). Převaha malých projektů do 20 mil. Kč a menších měst a obcí mezi schválenými projekty naznačuje následující: - malé obce mají velké problémy s financováním projektů vůbec, byť i nepříliš velkých, a to přesto, že jsou schválené tři projekty v obcích do 200 obyvatel; na větší projekty obce i menší města mají prostředky spíše výjimečně; - rozhovory ukázaly, že i příprava projektů infrastruktury v menších obcích může představovat relativně významné náklady a obce se obávají podstoupit riziko přípravy projektu, s nímž by nemusely uspět; Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 19

20 - na druhou stranu obce větší než 1000 obyvatel jsou již poměrně aktivní, což patrně poněkud snižuje význam finančního omezení popsaného v předchozím odstavci a poukazuje to na skutečnost kapacitních a zkušenostních omezení v malých obcích; v tomto kontextu by bylo zajímavé vědět, nakolik jsou projekty menším obcí a měst zpracovávány konzultanty; - větší města pravděpodobně nevidí v současnosti problematiku rozvoje CR jako natolik významnou rozvojovou příležitost, aby investovala do přípravy kvalitních projektů; je dále možné, že svoje infrastrukturní potřeby (využitelné i pro oblast turistiky) se snaží pokrýt z jiných zdrojů, nebo naopak, že jejich zamýšlené/předkládané projekty v oblasti infrastruktury jsou sice veliké a pro ně významné, ale ve skutečnosti se nejedná o projekty čistě (nebo snad i převážně) pro cestovní ruch, ale o běžné volnočasové projekty pro obyvatele města/okolí a jako takové jsou tyto projekty implementačními strukturami odmítány. Podíl schválených projektů na celkovém počtu podle výše rozpočtu 50, 45, 40, 35, 30, 25, 20, 15, 10, 5, 0, 44, 20, 12, 16, 8, 0, do 5 mil. do 10 mil. do 20 mil. do 30 mil. do 50 mil. nad 50 mil. výška rozpočtu Schválené projekty jsou v celkové finanční výši Kč, na této částce se 69% podílí obce o velikosti obyvatel ( ,- Kč). Finanční podíl obcí podle velikosti % 69% 3% 5% 5% 3% 4% 3% 3% 2% do 200 obyv obyv obyv obyv obyv obyv obyv obyv. Sdružení / svaz NNO, příspěv. organ. kraj Schválené projekty (opatření 4.2.2) zdroje spolufinancování 4 projekty jsou financovány pouze z prostředků žadatele a příspěvku Společenství; 21 projektů získalo příspěvek ze státního rozpočtu nebo z krajských rozpočtů; 3 projekty mají zajištěno soukromé financování a 2 z těchto projektů získaly spolufinancování z národních prostředků; Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 20

21 z celkového počtu 25 schválených projektů získalo spolufinancování z následujících zdrojů: - národní prostředky 2 projekty - regionální prostředky 20 projektů - místní prostředky 20 projektů Přehled projektů podle povahy Schválené projekty (opatření 4.2.2) podle povahy 45% 4 35% 3 25% 2 15% 1 5% 4 32% 12% 8% 8% a1 a2 a3 a4 a5 a6 Legenda: a1 nákup strojů a zařízení a2 tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.) Zamítnuté projekty (opatření 4.2.2) podle povahy 35, 30, 25, 20, 29,2% 24,1% 27,8% 15, 10, 5, 0, 12, 5,3% 0,8% 0,8% a1 a2 a3 a4 a5 a6 a7 Legenda: a1 nákup strojů a zařízení a2 tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.) a7 měkká investice poskytování služeb (certifikace, školení apod.) Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 21

22 Nejvíce zamítnutých projektů patřilo do kategorie a2, což představují především projekty na rozvoj cyklotras a cyklostezek, které jsou velmi finančně náročné projekty, jejichž ekonomický přínos je minimální; na druhém místě byla skupina projektů zaměřená na budování sportovních areálů, aquaparků, golfových hřišť apod. Veliká převaha podaných (a zamítnutých) projektů cestovního ruchu, které mají významné přesahy (či možná dokonce převahu) funkcí/využití pro volnočasové aktivity místních obyvatel (cyklostezky, sportoviště) a také převaha památek ilustrují vcelku jednoznačně následující skutečnost: obce nevidí CR jako významnou příležitost ekonomického rozvoje (tedy cestovní ruch jako business ), ale jako příležitost, pro zlepšení kvality života vlastních obyvatel či pro vytvoření lepších podmínek pro aktivity obyvatel. Lze tedy argumentovat, že obce chápou projekty v oblasti turistiky jen jako další nástroj řešit podinvestování svých zařízení či jako další zdroj prostředků pro řešení vlastních (vnitřních) problémů. Závěry SROP - opatření 4.1 a 4.2 Souhrnné hodnocení je pouze orientační, jelikož stále ještě více jak 32% projektů nebylo zhodnoceno. V rámci priority bylo hodnoceno celkem 718 projektů, přičemž jednoznačně převažují projekty v opatření 4.2, jehož podíl je 72%: opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch 201 předložených žádostí opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 517 předložených žádostí Podrobný přehled podílů jednotlivých podopatření je znázorněn v grafu: Přehled projektů v jednotlivých podopatřeních, včetně podílu opatření na celkovém počtu předložených projektů 12% 88% 28% podíl na celku podíl na celku 18% 82% 72% opatření 4.1 opatření 4.2 jednoznačně dokládá výše zmíněné závěry, že předkladatelé upřednostňují v oblasti cestovního ruchu jednoznačně investice. Zamítnuto bylo celkem 49% projektů, schváleno nebo doporučeno k financování pouze 19% z celkového počtu předložených projektů, zbylých 32% žádostí prochází jednotlivými fázemi hodnocení. Tabulka Přehled žadatelů v opatření 4.1 a 4.2 celkem (počet) schválené (počet) podíl schválených na počtu předložených (%) kraj % obec % NNO % sdružení / svaz % církevní organizace příspěvkové organizace % akciová společnost % společnost s r.o fyzická osoba % Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 22

23 Hlavními předkladateli jsou města a obce, jejich podíl činí 37%. Největší podíl schválených projektů na počtu předložených mají žadatelé v podobě příspěvkových organizací 33%. Mezi předkladateli v soukromém sektoru jednoznačně převažují fyzické osoby a živnostníci neregistrovaní v obchodním rejstříku, jejichž podíl je 49%. Významná převaha obcí a měst mezi předkladateli i mezi schválenými projekty ukazuje, krom skutečností popsaných dříve v textu, že tyto subjekty mají: - největší zájem o předkládání projektů - přes všechny dřívější výhrady nejvíce schopností/zkušeností s přípravou a předkládáním projektů, třebaže tyto zkušenosti a schopnosti nemusí být nutně v oblasti cestovního ruchu, ale v oblasti projektů jiného druhu převážně však v oblasti tvrdých investic; - dostatečné kapacity pro přípravu projektů, včetně schopností zajistit si vlastní finanční zdroje (třeba i bankovní půjčkou); Dostatek obcí (neměstských subjektů) mezi předkladateli i infrastrukturních projektů ukazuje na to, že financování projektů malými subjekty nemusí být nejvýznamnější překážkou přípravy a realizace projektů, pokud obce cítí potřebu příslušnou aktivitu financovat; je však také pravděpodobné, že tato finanční kapacita malých obcí je omezena na menší či malé projekty a nevztahuje se na obce opravdu malé, méně než cca obyvatel. Podíváme-li se na projekty z hlediska jejich povahy (viz graf dále) jednoznačně převažují tvrdé investiční projekty a to především investice do výstavby nebo rekonstrukce budov a komplexních areálů. Kromě shora zmíněné skutečnosti, že obce tímto způsobem řeší (také ještě) jiné problémy než rozvoj cestovního ruchu, je toto rozložení žádostí o projekty s převahou tvrdých investic vysvětlitelné dvěma dalšími důvody: - tradicí, neboť obce i další subjekty v České republice považují za rozvojové projekty pouze investice a nikoliv již aktivity spojené s fungováním či komerčním využitím příslušných investic; tento závěr je možné podepřít tím, že např. v případě budování průmyslových zón, tedy jednoznačně rozvojových podnikatelských projektů, se obce soustřeďují na infrastrukturní investice, ale nikoliv na propagaci, marketing a řízení těchto zón, tím méně na následné služby pro přicházející investory! - předchozí zkušeností a dovednostmi obcí/měst pracovníci veřejné správy jsou zvyklí a mají příslušné dovednosti v oblasti tvrdých investic (i z mnoha dalších/předchozích projektů) ale scházejí jim zkušenosti a dovednosti s přípravou a realizací projektů neinvestičních; Poslední příčinou převahy infrastrukturních projektů, která však leží mimo předmět tohoto evaluačního projektu, je malá provázanost obou opatření z hlediska funkčního, a tedy patrně obtížná provázatelnost projektů infrastrukturních a neinfrastrukturních. Společná existence obou druhů projektů je sice v oblasti cestovního ruchu v zásadě nezbytností, má-li se infrastrukturní investice opravdu stát rozvojovou příležitostí, ale mechanismus implementace opatření tuto provázanost přinejmenším nepodporuje. Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 23

24 Podíl všech předložených projektů podle jejich povahy na celku 30, 25, 22,2% 25,7% 23,3% 20, 15, 14,9% 10, 5, 0, 4,2% 4,5% 1, 1,4% 2,4% 0,4% a1 a2 a3 a4 a5 a6 a7 a8 a9 a10 Legenda: a1 nákup strojů a zařízení a2 tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.) a7 měkká investice poskytování služeb (certifikace, školení apod.) a8 měkká investice propagační materiály, publikace, marketing, apod. a9 měkká investice produkty, festivaly a10 měkká investice informační služby Podíl schválených a zamítnutých projektů na celku podle povahy 100, 90, 80, 70, 60, 50, 40, 30, 20, 10, 0, a1 a2 a3 a4 a5 a6 a7 a8 a9 a10 schválené zamítnuté Legenda: a1 nákup strojů a zařízení a2 tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.) a7 měkká investice poskytování služeb (certifikace, školení apod.) a8 měkká investice propagační materiály, publikace, marketing, apod. a9 měkká investice produkty, festivaly a10 měkká investice informační služby Analýza opatření projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS 24