ZÁKLADY MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY Jan Kubíček
|
|
- Peter Zeman
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 ZÁKLADY MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY Jan Kubíček
3 Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace
4 Dlouhodobý růst Příklad: Kolikrát vyšší bude produkt v zemi A než v zemi B, pokud v ní poroste o X p.b. rychleji po dobu N let? Počet let o 0,5 p.b. ročně o 1 p.b. ročně o 1,5 p.b. ročně 10 5% 11% 16% 20 11% 22% 35% 40 22% 49% 82% 60 35% 82% 146% % 172% 348%
5 Potenciální produkt Takový HDP, při kterém nejsou výrobní zdroje nevyužity, ale zároveň nejsou nadužívány. To vše při daných technologických omezeních. Nabídková strana ekonomiky Vstupy: Práce Kapitál Půda Technologie Potenciál Y Nabídkové šoky Skutečné Y Poptávka a poptávkové šoky (C, I, G, X)
6 Potenciální produkt II ČR USA Potenciál 1995 = Potenciál 1995 = Potenciál ČR Skutečný reálný HDP ČR Potenciál USA Skutečný reálný HDP USA
7 Potenciální produkt III Odhadování potenciálu: Statistickým filtrováním Produkční funkce Ad 1) Statistickým filtrováním, např. tzv. Hodrickovým-Prescottovým filtrem (nalezení trendu τ pomocí minimalizace následujícího výrazu při vhodné volbě λ)
8 Produkční funkce Produkční funkce jako popis procesu transformace vstupů na výstup Vstupy jsou obvykle velmi agregované: Kapitál (K) Práce (L) Technologie (A) Přírodní zdroje (T, často se subsumují pod kapitál) Y = F, ( K A L)
9 Produkční funkce II Různé způsoby zohlednění technologií: a) Práci rozšiřující b) Kapitál rozšiřující c) Hicksovsky neutrální Nejobvyklejší je práci rozšiřující forma, např. Cobb-Douglas α ( ) ( 1 α ) Y = K AL Jak interpretovat index technologického pokroku?
10 Rozdělení produkce Produkce je rozdělena (při prvotním rozdělování) mezi výrobní faktory Teorie rozdělování dnes založena na mezních produktivitách, komplikací je tzv. smíšený důchod ČR 1995 ČR % 43% 47% 44% 9% Náhrady zaměstnancům Čisté daně z výroby a dovozu Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod 9% Náhrady zaměstnancům Čisté daně z výroby a dovozu Hrubý provozní přebytek a smíšený důchod
11 Růstové účetnictví Rozklad celkového růstu na příspěvky podle výrobních faktorů Teoretické odvození vychází z produkční funkce: ( ) + + = + + = + + = SPF L L K K SPF L L Y L MPL K K Y K MPK A A Y L MPL K MPK Y Y Y α α 1 1
12 Dlouhodobý růst v různých odvětvích Dlouhodobý růst doprovázen změnou odvětvové struktury Příčiny strukturální změny: 1) Změna technologií 2) Změna preferencí 3) Akumulace kapitálu Změna struktury doprovázena: a) Změnou relativních cen b) Změnou struktury zaměstnanosti
13 Dlouhodobý růst v různých odvětvích II Růst přidané hodnoty v běžných cenách Průměry v % Růst přidané hodnoty ve stálých cenách Deflátor přidané hodnoty Růst/pokle s relativní ceny v odvětvích CELKEM 6,6 2,7 4,0 - A Zemědělství, myslivost, lesnictví 0,8 0,6 0,2-3,7 D Zpracovatelský průmysl 6,4 5,2 1,2-2,8 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7,2-0,9 8,1 4,1 F Stavebnictví 7,5-0,6 8,1 4,1 G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží 7,1 7,1 0,0-4,0 K Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj 7,1 1,1 6,0 2,0 L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení 7,1 0,9 6,3 2,3
14 Tempa růstu produktivity pro různé země United States United Kingdom Sweden Spain Slovak Republic Poland New Zealand Korea Japan Italy Ireland Hungary Greece Germany France Finland Denmark Czech Republic Canada Belgium
15 Růstové teorie Neoklasická ekonomiky směřují do tzv. stálého stavu Stálý stav závisí na míře investic, tempu růstu populace, dostupnosti technologií Ve stálém stavu ekonomika roste tempem n+g Nová teorie růstu Explicitní zahrnutí tzv. lidského kapitálu α β 1 Y = K H AL Př. produkční funkce ( ) ( α β )
16 Mezinárodní komparace Převedení na PPS (Purchasing power standard) : a) Statky se ocení stejnými cenami ve vybrané měně nebo v umělé měně (jednotkách PPS) b) Přepočte se HDP v těchto srovnatelných cenách POZOR pro mezinárodní srovnání nestačí to, že dvě země mají stejnou měnu, protože to ještě neznamená, že mají stejné ceny (viz EMU)
17 Mezinárodní komparace II Lithuania Latvia Cyprus Italy France Spain Greece Ireland Estonia Germany Denmark Czech Republic Bulgaria Belgium European Union (15 countries) European Union (27 countries)
18 Mezinárodní komparace II Croatia Switzerland Iceland United Kingdom Sweden Finland Slovakia Slovenia Romania Portugal Poland Austria Netherlands Malta Hungary Czech Republic
19 Srovnatelné cenové hladiny V různých zemích jsou různě vysoko cenové hladiny při použití běžného směnného kurzu Odlišnosti v cenových hladinách lze měřit pomocí tzv. CPL CPL průměrná cenová hladina v daný moment vyjádřená jako procento vůči zvolené srovnávací základně (např. EU, EMU, USA )
20 Srovnatelné cenové hladiny II Japan United States Switzerland Norway United Kingdom Sweden Finland Slovakia Romania Poland Austria Netherlands Hungary Italy France Spain Ireland Estonia Germany Denmark Czech Republic Bulgaria European Union (15 countries)
21 Parity kupní síly Kurz podle parity kupní síly je takový směnný kurz, při kterém by cenové hladiny byly shodné Př. Jestliže cenová hladina v ČR byla v roce 2009 na úrovni 65,3 % EMU a zároveň průměrný směnný kurz byl 26,44 CZK za euro Kurz podle parity = 26,44*CPL = 17,26
22 Veřejné finance a fiskální politika
23 Fiskální politika Hlavní funkce fiskální politiky Přerozdělovací (přerozdělování důchodů a bohatství prostřednictvím transferů) Poskytování veřejných statků a služeb (na netržním principu) Pro kolektivní spotřebu (správa, obrana, bezpečnost) Pro individuální spotřebu (zdravotnictví, školství) Stabilizační politika (působení na domácí poptávku) Alokační (alokace zdrojů)
24 Soustava veřejných rozpočtů v ČR Finanční toky veřejných financí probíhají přes soustavu veřejných rozpočtů Soustava veřejných rozpočtů v ČR- hlavní složky: Státní rozpočet Místní rozpočty Rozpočty zdravotních pojišťoven Mimorozpočtové fondy
25 Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů Příjmy VF Daně (včetně dalších příjmů obdobného charakteru - pojistné) Nepřímé daně (DPH, spotřební daně) Přímé daně (DPPO, DPFO, pojistné) Přijaté úroky, platby z pronájmu Přijaté dotace Výdaje VF Transfery domácnostem Transfery podnikové sféře Financování veřejných statků Platby úroků z veřejného dluhu
26 Soustava veřejných financí v ČR,2009,mld.Kč b.c. Příjmy Výdaje Saldo Státní rozpočet 951,2 1172,6-221,4 Zdravotní poj. 212,2 218,6-6,4 Mimorozpočtové 137,2 132,1 5,1 fondy Místní rozpočty 394,6 419,3-24,7 Hlavní částí VF je státní rozpočet každoročně schvalován formou zákona Parlamentem ČR
27 Příjmy státního rozpočtu ČR, rok 2009, mld.kč Celkové příjmy SR 951,2 Daňové příjmy+pojistné 822 na sociální zabezpečení Nedaňové příjmy 129,2 Dominantní část příjmů SR představují daňové příjmy Daňová kvóta: poměr mezi celkovým výběrem daní a HDP (v %)
28 Daňové příjmy státního rozpočtu ČR, rok 2009 Daňové příjmy celkem % Daně ze zboží a služby 297,2 36,2 Daň z přidané hodnoty 172,1 21 Spotřební daně 123,8 15 Clo 5 0,6 Pojistné Daně z příjmu ,5 Daně z příjmu FO 85,8 10,4 Daně z příjmu PO 83,4 10,1 Ostatní daně 8 1
29 Transfery obyvatelstvu, rok 2008, mld. Kč Sociální dávky 400,9 98,6 Důchody 312,5 76,8 Dávky státní sociální podpory 41,9 10,3 Podpora v nezaměstnanosti 7,1 1,7 Ostatní sociální dávky 39,3 9,7 Aktivní politika zaměstnanosti 6,1 1,3
30 Dvě metodiky statistiky VF Metodika vládní finanční statistiky (Government Financial Statistics, GFS) Tvůrce Mezinárodní měnový fond (IMF) IMF GFS 1986, revidovaná v IMF GFS 2001 S metodikou GFS pracuje v ČR Min. fin. (prozatím s GFS 1986, plánován přechod na GFS 2001) Metodika národních účtů (European System of Accounts, ESA Tvůrce Eurostat (ESA 95) S metodikou ESA 95 pracuje ČSÚ Revize GFS 2001 obě metodiky sbližuje
31 Dvě metodiky statistiky VF GFS 1986 (tvůrce MMF), vykazuje MF Užší pojetí vládního sektoru (SR včetně operací NF a FNM, státní fondy, ZP, mimorozp. st. fondy) Pracuje jen s běžnými příjmy a výdaji Báze peněžních toků (cash princip) Dříve dostupná data, ale neposkytuje komplexní obraz Používá se při přípravě SR ESA 95 (tvůrce Eurostat), vykazuje ČSÚ Komplexní pojetí vládního sektoru, oproti GFS 1986 navíc ČKA, ČF, Konpo, Prisko, Česká inkasní Pracuje nejen s běžnými výdaji, ale i pohledávkami a závazky Akruální princip (princip vzniku pohledávky ne momentu platby) Náročnější na data, později k dispozici, ale komplexnější obraz o hospodaření Rozhodující pro vztahy k EK, pro specifikaci maastrichtských kriterií Poslední revize statistiky VF (GFS 2001)se snaží harmonizovat statistiku VF se soustavou ŃÚ
32 Units in yellow boxes are included in methodology ESA 95 in addition to methodology GFS CENTRAL GOVERNMENT GENERAL GOVERNMENT IN THE CZECH REPUBLIC LOCAL GOVERNMENT SOCIAL SECURITY FUNDS State budget incl. transactions of National Fund and Privatisation Fund (former National Property Fund) Organisations partly funded from state budget - centrally controlled State Agricultural Intervention Fund State Fund for Housing Development State Fund of Transport Infrastructure Supporting and Guarantee Agricultural and Forestry Fund, a. s. Wine Fund of the Czech Republic Czech Consoidation Agency Units of local self-government (municipalities, regions, regional councils) Organisations partly funded form state budget - locally controlled Health Insurance Companies State Environmental Fund Česká finanční, s. r. o. State Fund for Culture KONPO, s. r. o. State Fund for Czech Cinematography Prisko, a. s. Land Fund of the Czech Republic Česká inkasní, s. r. o. Public Universities Railway Infrastructure Administration, s. o. PPP Centrum, a. s.
33 Saldo veřejných rozpočtů Celkové saldo = čistá provozní bilance čisté pořízení nefinančních aktiv (fixních aktiv, zásob, cenností) - Čisté půjčky (+)/výpůjčky(-) v systému NÚ Saldo veřejných rozpočtů = Sg-Ig Jak VS poskytuje nebo čerpá finanční zdroje ve vztahu k ostatním sektorům NH Finanční dopad VS na ekonomiku Je totožné s maastrichtským kriteriem
34 Typy sald VF Různě specifikované typy salda (deficitu) pro různé analytické účely, očišťované o vliv různých faktorů Běžný deficit Primární deficit Strukturální deficit Operační deficit
35 Cyklický a strukturální deficit BS = BSSTR+ BSC BC - Cyklická složka salda BSTR- Strukturální složka salda Neměřitelné ukazatele, využívají pojem potenciálního produktu taktéž přímo neměřitelná veličina
36 Potenciální produkt a produkční mezera Pojem široce využívaný v ekonomické analýze pro různé účely (nejen VF, ale např. v měnové politice) Potenciální produkt produkt při plném využití výrobních faktorů Odhad na základě různých metod (produkční funkce, filtrační techniky)
37 Deficit VF v ČR a jeho složky, v % HDP BS -6,8-6,6-3,0-3,6-2,7-1,0-1,5-6,6 BS STR -6,4-6,2-2,4-3,5-2,9-1,3-2,0-0,6 BS C -0,4-0,4-0,6-0,1 0,2 0,3 0,5-6,0 Hlavní část deficitu VF ČR tvoří strukturální deficit Generuje-li ekonomika na úrovni produktu odpovídající potenciálu deficit, jedná se o strukturální deficit
38 Maastrichtské fiskální kriterium Maastrichtské kriterium udržitelnosti VF 2 složky Kriterium vládního deficitu Kriteriální veličina je deficit sektoru vládních institucí v metodice ESA 95 (čisté půjčky/výpůjčky) Hodnota kriteria: 3 % HDP Kriterium vládního dluhu Kriteriální veličina je dluh vládních institucí v metodice ESA 95 Hodnota kriteria: 60 % HDP Splnění kriteria je podmíněno splněním obou složek!
39 Maastrichtské kriterium VF v ČR Kritérium vládního deficitu, ref=3 % HDP 6,6 3,0 3,6 2,7 1,0 1,2 6,6 Kriterium vládního dluhu, ref=60 % HDP 30,1 30,4 29,8 29,6 28,9 29,8 35,6 Kriterium vládního deficitu ČR dlouhodobě neplnila Kriterium vládního dluhu ČR plní s rezervou
40 Mezinárodní srovnání Podíl výdajů VF na HDP (v %), míra intervence Podíl příjmů VF na HDP (v %) Podíl daňových příjmů na HDP (v %), daňová kvóta Poměr přímého a nepřímého zdanění Podíl salda VF na HDP (v %) Podíl výše veřejného dluhu na HDP (v %) Výše dluhu na 1 obyvatele
41 Daňová kvóta v EU 60 55,5 54,7 52, ,3 48,1 46,2 45,8 44,8 43,5 43,3 42,3 42,2 44,6 44,5 44, , ,9 39,7 39,1 38,7 38,5 36,8 36,7 33, ,9 32,7 32, V r byla česká daňová kvóta přibližně na průměru EU 27 Hlavní ekonomiky EU 15 mají daňovou kvótu mezi 40 a 50 %
42 Podíl nepřímého zdanění v zemích EU (% celkových daňových příjmů) 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 0,47 0,42 0,37 0,37 0,36 0,36 0,35 0,35 0,35 0,33 0,33 0,33 0,33 0,32 0,31 0,31 0,30 0,30 0,30 0,29 0,29 0,29 0,29 0,29 0,29 0,30 0,28 0,27 0,26 0,26 0,24 ČR má jeden z nejnižších podílů nepřímých daní na celkových daňových příjmech (28 %)
43 Výše příspěvků na zdravotní a sociální pojištění v zemích EU 27 (v % HDP), r ,9 16,4 16,2 16,1 15,9 15,2 14,7 14,3 13,9 13,7 13,1 12,9 12,2 12,1 11,9 11,9 11,4 10,9 10,3 9,4 8,6 8,4 8,1 7,7 7,6 6,9 1,8 15,3 15,3 13,9 13,7 ČR má po Francii a Německu třetí nejvyšší podíl odvodů na pojistné v EU 27 (cca 16,2 % HDP)
44 Dluhová dynamika Provázanost vývoje deficitu (toková veličina) a dluhu (stavová) dosti těsná, nicméně Změna dluhu v čase se nemusí rovnat výši deficitu v období SFA Stock flow adjustment
45 Dluhová dynamika Dt = Dt-1+ NBt + SFt, s úpravou o vliv primárního salda Dt = Dt-1 + Dt-1 rt + PDt + SFt, po úpravě na relativní hodnoty Dt/Yt= Dt-1/Yt-1 (1+rt/1+gt)+PDt/Yt + SFt /Yt, kde D - výše dluhu Y - HDP v b. c. gt - tempo růstu HDP v b.c. (nominální růst) r - úroková míra NB - vládní deficit PD - primární deficit (deficit po vyloučení úrokových plateb) SF - stock-flow adjustment (1+rt/1+gt) faktor rizika tzv. dluhové pasti, > 1, hrozí dluhová past
46 Inflace a měnový vývoj
47 Změna cenové hladiny Inflace růst cenové hladiny Deflace- pokles cenové hladiny Dezinflace zpomalení růstu cenové hladiny
48 Proinflační faktory Na straně nabídky (nákladová) Mzdové tlaky Dovezená inflace Monopolně-zisková Regulační Na straně poptávky Jednotlivé složky poptávky Monetární expanze Fiskální expanze Prvotní inflační impuls v moderních ekonomikách obtížně rozlišitelný (členění teoretické)
49 Druhy inflace v členění dle výše Mírná inflace (do 10 % ročně) Pádivá inflace (nad 10 % ročně) Hyperinflace (nad 100 % ročně)
50 Měření inflace (změn cen) Změnu cen měříme pomocí cenových indexů Individuální cenový index (index pro jednotlivé komodity) i p i ( t) = p p t, i 0, i
51 Měření inflace (změn cen) Agregace dílčích indexů vážením: složené indexy (za větší počet komodit) jsou váženými průměry individuálních cenových indexů (pro jednotlivé komodity) Váhy podíly jednotlivých položek na celkových výdajích v základním období (0) Laspeyresův souhrnný cenový index C P I t / t 1 n i,1 i, o i,1 i= 1 i= 1 = = n n i= 1 p p i,0 q q i, o n i i= 1 w w i, o i, o
52 Druhy cenových indexů Deflátor HDP Nejširší sleduje změnu cenové hladiny celého NH Index spotřebitelských cen,(consumer price index,cpi) Index výrobních cen (producer price index, PPI) Průmysl Zemědělství Stavebnictví Výrobní služby
53 Typy indexů podle srovnávaného období Bazické indexy, bazické období =100 Meziměsíční indexy, předchozí měsíc = 100 Meziroční indexy, stejné období předchozího roku = 100 Průměrná míra inflace (obvykle roční průměrná míra inflace)= změna průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců
54 Vztahy bazických, meziměsíčních a meziročních indexů ,3 103,6 103,9 104,6 105,0 105,3 105,8 106,1 105,8 106,4 107,4 107, ,1 111,4 111,3 111,7 112,2 112,4 113,0 112,9 112,7 112,7 112,1 111, ,5 113,6 113,8 113,7 113,7 113,7 113,3 113,1 112,7 112,5 112,7 112, ,3 114,3 114,6 115,0 115,1 115,1 115,5 115,2 114,9 114,7 114,9 115,5 Průměr roku 2005= 100 bazické indexy I / (112,9/112,7=1,002) Spotřebitelské ceny v prosinci 2009 meziměsíčně stouply o 0,2 % I / = (112,9/111,8=1,01) Spotřebitelské ceny v prosinci 2009 meziročně stouply o 1 %.
55 CPI: meziroční a meziměsíční indexy CPI %, y/y CPI %, m/m Celková inflace (CPI) roční průměr CPI (e.o.p) 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 3,6 1,0 1,5 0,6 1,0 2,8 2,2 1,7 5,4 6,3 1,0 2,4
56 CPI Komoditní složení CPI- 775 reprezentantů, členěných do 12 hlavních skupin Starý koš Nový koš 2010 Potraviny a nealko nápoje 16,20 17,03 Alkohol, tabák, narkotika 8,20 8,60 Odívání a obuv 5,20 4,72 Bydlení, voda, energie, paliva 24,80 25,34 Bytové vybavení, zařízení, opr. 5,80 5,52 Zdravotnictví 1,80 2,50 Doprava 11,40 11,49 Pošty a telekomunikace 3,90 3,99 Rekreace a kultura 9,90 9,37 Stravování, ubytování 5,80 4,42 Ostatní 6,30 6,24
57 Modifikace indexu spotřebitelských cen Celková inflace - všechny komoditní skupiny) Čistá inflace - vylučuje položky s regulovanou cenou a položky s vlivem administrativních úprav Jádrová inflace - obsahuje všechny položky, ale změny cen položek s regulovanou cenou a vlivy administrativních úprav nejsou brány v úvahu jejich individuální indexy jsou rovny 100 Korigovaná inflace (core inflation) - vylučuje ceny potravin Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)- sjednocená metodika pro mezinárodní srovnání
58 Maastrichtské kriterium cenové stability Průměrná míra inflace 12 měsíční průměr HICP oproti předchozímu 12 měsíčnímu průměru Hodnota kriteria - nevážený aritmetický průměr 3 zemí EU s nejnižší kladnou hodnotou + 1,5 p.b Průměr 3 zemí EU 27 s nejnižší hodnotou 1,0 1,6 1,3 2,6 0,1 Kriterium= ř.1+1,5 p.b. 2,5 3,1 2,8 4,1 1,6 ČR 1,6 2,1 3,0 6,3 1,0
59 Měnová statistika Měnová statistika dává syntetický pohled na vývoj finanční soustavy Jeden z makroekonomických systémů pro analýzu ekonomiky
60 Měnový přehled Dvojí podoba peněz Hotovostní- emituje centrální banka Bezhotovostní emitují komerční banky Měnový přehled: rozvaha za celý sektor finančních institucí (dává představu o objemu peněz v ekonomice) Členění na aktiva a pasiva Aktiva shrnutí způsobů tvorby peněz Pasiva- přehled druhů peněz v ekonomice
61 Strana aktiv měnového přehledu Čistá zahraniční aktiva (net foreign assets NFA) Čistá domácí aktiva (net domestic assets - NDA) Domácí úvěry (DC) Čistý (jsou odečteny vládní vklady) úvěr vládě vč. cenných papírů (NDCG) Úvěry domácnostem a podnikům (bez cenných papírů), DCPS Ostatní čisté položky (other items net), OIN
62 Strana pasiv měnového přehledu Strana pasiv obsahuje jednotlivé typy peněz emitované bankovní soustavou (měnové agregáty) M0 - oběživo M1- oběživo+ jednodenní vklady+ rezervy v pokladnách kom. bank M2 M1+ kvazipeníze (vklady s dohodnutou splatností a výpovědní lhůtou, repo operace, vklady v cizích měnách)
63 Vztahy měnového přehledu NFA + NDA = M + QM Strana aktiv: NDA = DC + OIN DC = NDCG+ DCPS, Strana pasiv M1 = M0 + CD M2 = M1 + QM M3 = M2 + L
64 Měnová báze a peněžní zásoba Měnová (peněžní) báze (není peněžním agregátem, ale základnou, která podmiňuje peněžní agregáty Oběživo + vklady peněžních institucí u centrální banky Peněžní zásoba (kriteriem zahrnutí, je zda peníze představují likviditu nebo prostředek uchování hodnoty) Užší pojetí (narrow money) oběživa a běžné vklady Širší pojetí (broad money) navíc i termínované vklady a vklady v cizí měně
65 Měnová politika Měnová politika spadá do kompetence centrální banky Hlavní cíl měnové politiky: cenová (měnová) stabilita Nástroje: základní úrokové sazby operace na volném trhu PMR devizové rezervy
66 Hlavní varianty měnové politiky Cílování peněžní zásoby (prostřednictvím zvoleného peněžního agregátu) Režim fixního měnového kurzu Cílování inflace
67 Cílování inflace Systémové prvky režimu cílování inflace Stanovení inflačního cíle Tvorba inflační prognózy Operativní řízení krátkodobou úrokovou sazbou centrální banky
68 Měnová politika ČNB Hlavní cíl ČNB (dle Ústavy ČR a Zákona o ČNB): zabezpečovat stabilitu české měny ČNB: vznik
69 Historie české měnové politiky Od 1993 to 5/97 cílování peněžní zásoby při fixním měnovém kurzu (smíšené schéma měnové politiky) Do 2/96 fluktuační pásmo kurzu +/-2,25 % Od 2/96 rozšíření pásma na +/- 7,5 % 5/97 zrušení fluktuačního pásma 12/97 vyhlášen režim cílování inflace Do r čistá inflace (bez regulovaných cen a vlivu změn daní) Od r celková inflace
70 Inflační prognóza Inflační prognóza - klíčový prvek režimu cílování inflace (nahrazuje zprostředkující cíl měnové politiky v režimu cílování peněžní zásoby) Do 7/02 podmíněná prognóza (nepředpokládající změny úrokových sazeb v prognózovaném období) Od 7/02 nepodmíněná prognóza- zahrnuje změny úrokových sazeb konzistentní s prognózou (prognóza s reaktivní měnovou politikou)
71 Inflační cíl a realita Inflační cíl (čistá inflace) Realita % 2,4 % 2002 Inflační cíl (celková inflace) 0,6 % 2003 Průběžně klesající pásmo 3-5 % (leden 2002) k 2-4 % (prosinec 2005) 1,0 % ,8 % % 2,2 % % 1,7 % % 5,4 % % 3,6 % % 1,0 % % 2,4 % Inflační cíl byl často podstřelován od roku 2010 snížen na 1 3 %, střed cílového pásma shodný s cílem ECB
72 Úrokové sazby 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 01/04 10/04 06/05 02/06 10/06 06/07 02/08 10/08 06/09 03/10 CNB repo 3M PRIBOR Domácnosti (bydlení) Podniky
73 Zahraniční obchod, platební bilance, vnější rovnováha
74 Zahraniční obchod Význam zahraničního obchodu Hlavní oblasti analýzy Vývoj zahraničního obchodu ČR
75 Zahraniční obchod Význam zahraničního obchodu pro ekonomiku Otevřenost ekonomiky - podíl vývozu, dovozu, obratu na HDP v %, Výše dovozu, vývozu v USD na 1 obyvatele, Podíl země na světovém obchodě, v %
76 Zahraniční obchod Otevřenost české ekonomiky stále roste Růst citlivosti na změny vnějšího prostředí Konjunktura v zemích hlavních partnerů Ceny dovážených vstupů Obrat se zbožím a službami (dovoz + vývoz) v % HDP e
77 Analýza zahraničního obchodu Dynamika zahraničního obchodu (D a V) Nominální a reálná dynamika Struktura zahraničního obchodu (D a V) Komoditní a teritoriální struktura Indexy diverzifikace a koncentrace Saldo obchodní bilance a jeho vývoj Vývoj cen zahraničního obchodu (D a V), směnné relace
78 Vývoj zahraničního obchodu ČR Vývoz Dovoz Saldo
79 Komoditní struktura ZO SITC klasifikace (SITC 1) SITC 0 - Potraviny a živá zvířata SITC 1 - Nápoje a tabák SITC 2 - Surové materiály, s výjimkou paliv SITC 3 - Minerální paliva, mazadla a příbuzné SITC 4 - Živočišné a rostlinné oleje, tuky, vosky SITC 5 - Chemikálie a příbuzné materiály SITC 6 Tržní výrobky tříděné dle materiálu SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky SITC 8 - Průmyslové spotřební zboží SITC 9 - Komodity jinde nezatříděné
80 Komoditní struktura ZO Podíly jednotlivých skupin na D a V Salda vytvářená jednotlivými skupinami Strukturální posuny v čase Analýzu zjemní detailnější členění (SITC 2 62 položek), SITC 5 (2900 položek)
81 Komoditní struktura ZO SITC 7: Stroje a dopravní prostředky (2 místné členění) 71 Stroje a zařízení k výrobě energie 72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 73 - Kovozpracující stroje 74 - Stroje a zařízení všeobecně užívaná v průmyslu 75 - Zařízení k telekom., záznamu a reprodukci zvuku 76 - Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 77 - Silniční vozidla 78 - Ostatní dopravní a přepravní prostředky
82 Měření diverzifikace obchodu Index diverzifikace vývozu a dovozu měří stupeň rozdílnosti obchodu určité země od průměru (celosvětového nebo vybrané skupiny zemí) podobnost struktury S j = i kde - hij - podíl i-té komoditní skupiny na vývozu (nebo dovozu) j- té země, hi - podíl i-té komoditní skupiny na celosvětovém vývozu (dovozu). Hodnoty: 0-1, kdy 0 značí naprostou shodu struktury 1 nejvyšší stupeň nepodobnosti struktury h ij 2 h i,
83 Měření koncentrace obchodu Stupeň koncentrace vývozu a/nebo dovozu) lze měřit Herfindahl- Hirschmannovým indexem koncentrace: kde - xi je hodnota exportu i-té komoditní skupiny u vývozu (nebo dovozu), X je celková hodnota vývozu (dovozu) příslušné země, n je počet komoditních skupin. Hodnoty 0-1, H j = n i= 1 xi X 1 kde 1 představuje nejvyšší koncentraci na jedinou komoditní skupinu. 2 1 n 1 n,
84 Obchodní bilance ČR:komoditní skupiny, 1999 a 2010 Průmyslové spotřební zboží Stroje a dopravní prostředky Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Koncentrace výsledku OB do 3 skupin: stroje, paliva, chemie Mimořádně vysoký posun strojírenského salda Rostoucí význam dopravních prostředků pro strojírenský obchod Potraviny a živá zvířata
85 Teritoriální změny struktury Hlavním obchodním partnerem se stala EU -15 Podíl na vývozu stoupl z 14 % v r na 41,4 %v r 1993 a 66 % v r Postupná konsolidace OB s EU 15 Dnešní EU 27: 71 % dovozu a 85 % vývozu
86 Ceny dovozu, vývozu, směnné relace Směnné relace: poměr indexů cen vývozu a dovozu IT= Px/PM 100 Přínos (ztráta) z titulu vývoje směnných relací T=(X-M)/P - (X/Px- M/PM), kde X - vývoz zboží, M - dovoz zboží, Px- cenový index vývozu, PM- cenový index dovozu, P průměr cenového indexu dovozu a vývozu
87 Vývoj cen dovozu a vývozu, směnné relace a jejich dopad na OB Meziroční index vývozních cen Meziroční index dovozních cen Meziroční změna směnných relací I T Zisk/ztráta pro OB (mld. Kč) T ,3 91,4 2, ,7 0, ,1 101,4 0,7 12, ,2 98,9-1,7-33, ,5 100,2-1,7-36, ,8 98,6 1,2 29, ,2 96,4-2,3-59,8
88 Měnový kurz Nominální měnový kurz = cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny druhé Reálný měnový kurz zohledňuje úroveň cenové hladiny v obou zemích Kurzový kanál Cenový kanál RD/F= ED/F * PF/PD
89 Efektivní měnové kurzy Efektivní měnový kurz: určovaný vůči koši měn Váhy jednotlivých měnových kurzů: podíly na ZO Nominální efektivní měnový kurz (NEER) Reálný efektivní měnový kurz (REER)
90 Vývoj české měny Nominální kurz (CZK/EUR) 29,8 28,3 27,76 24,94 26,44 25, = ,3 120,5 122,8 136,7 129,0 134,8 Nominální kurz (CZK/USD) 23,9 22,6 18,04 19,48 17,84 19, = ,1 141,5 177,3 164,2 179,3 168 Dlouhodobá apreciační tendence CZK vůči hlavním obchodním partnerům
91 Maastrichtské kriterium kurzu 2 roky před přístupem k eurozóně ERM II ERM II specifický kurzový mechanismus pro země EU podmíněný stanovením centrální parity vůči EUR a dodržením fluktuačního pásma (+/- 15 %) Formální vymezení maastrichtského kriteria 2 roky před vstupem musí účastník dodržovat fluktuační rozpětí aniž by byl kurz vystaven silným tlakům
92 ERM II a EMU Formální vyhodnocení kurzového kriteria: na rozdíl od ostatních maastrichtských kriterií nelze, protože není stanovena centrální parita Vstup do ERM II krok zpět od současného řízeného floatingu rizikový faktor Zpětné hodnocení kurzového kriteria?
93 Platební bilance PB je statistický dokument, který zachycuje veškeré finanční transakce, které v určitém období proběhly mezi příslušnou ekonomikou a zbytkem světa Transakce mezi rezidenty a nerezidenty se vztahují ke zboží, službám, důchodům, transferům a finančním operacím
94 Platební bilance: struktura Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Jednostranné převody Kapitálový účet Finanční účet Přímé zahraniční investice Portfoliové investice Ostatní investice Chyby a opomenutí, kurzové rozdíly Změna devizových rezerv (záporné znaménko - =nárůst!)
95 Platební bilance : příklady kreditních a debetních položek Kreditní položky (zvyšují nabídku peněz), příklady Export zboží a služeb Příliv důchodů a transferů Příliv PZI, Nákupy akcií domácích firem zahraničními subjekty Přijaté splátky úvěrů Debetní položky (snižují nabídku peněz), příklady Dovoz zboží a služeb Odliv důchodů a transferů PZI českých subjektů v zahraničí Nákupy akcií domácích investorů Poskytnuté úvěry do zahraničí
96 Běžný účet Obchodní bilance (bilance zboží -mírné odlišnosti od celní statistiky ZO ČSÚ) Bilance služeb Doprava Cestovní ruch Ostatní služby Bilance výnosů Výnosy z práce a kapitálu (mzdy, dividendy, úroky, reinvestované zisky) Jednostranné převody (transfery)
97 Bilance výnosů Příjmy 1)Příjmy z práce tuzemců v zahraničí 2)Přijaté výnosy z investic Příjmy z PZI (dividendy, reinvestice, úroky) Výdaje 1)Náklady na práci cizinců v ČR 2)Vyplacené výnosy z investic Výdaje z PZI (dividendy, reinvestice, úroky) Příjmy z portfoliových investic(dividendy, úroky) Výdaje z portfoliových investic(dividendy, úroky) Přijaté úroky z ostatních investic Placené úroky z ostatních investic
98 Saldo běžného účtu Celkové saldo běžného účtu = součet jeho dílčích bilancí Standardní makro zápis salda běžného účtu: CAB = (X-M) + NY+ NCT, kde CAB - saldo (bilance) běžného účtu, (X-M) - bilance zboží a služeb (výkonová bilance), NY - bilance výnosů, NCT - bilance běžných transferů
99 Finanční účet Přímé investice Portfoliové investice Majetkové cenné papíry Dluhové cenné papíry Ostatní investice
100 Vztahy mezi položkami PB Součet všech částí platební bilance se musí rovnat 0, a tedy CAB= NKA+ ΔR, kde CAB - bilance běžného účtu, NKA saldo kapitálového a finančního účtu, ΔR - změna rezervních aktiv Vzhledem k tomu, že dochází ke statistickým nepřesnostem, obsahuje PB vyrovnávací položku chyby a opomenutí
101 Platební bilance ČR Běžný účet -136,4-160,6-147,5-48,5-100,8-89,0 Obchodní bilance -71,3-69,8-13,4 59,4 65,1 117,5 Bilance služeb 21,9 13,2 16,6 36,5 42,2 55,4 Bilance výnosů -115,6-119,9-156,6-155,7-201,3-253,8 Transfery 28,7 15,8 6,0 11,3-6,8-8,1 Finanční účet 347,8 157,1 177,3 154,8 104,9 104,5 Přímé investice 270,9 53,5 101,8 279,6 102,8 158,2 Portfoliové inv. -46,7-35,7 53,0-81,2-26,9-53,2 Ostatní investice 127,9 135,4 25,7-40,8 35,3-2,3 Změna DR -216,9-12,9-6,8-92,9-2,1-15,7
102 Strukturální změny platební bilance Změna struktury finančního účtu změna struktury přílivu kapitálu hlavním zdrojem přílivu investic se staly PZI Změna struktury běžného účtu: Narůstání významu bilance výnosů na BÚ Pokles významu obchodní bilance pro výsledek BÚ Pokles aktivního salda obchodu službami
103 PZI: hlavní zdroj strukturálních změn platební bilance Přímé zahraniční investice, PZI (foreign direct investment, FDI) 3 Složky PZI Základní kapitál - vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti (limitem získání alespoň 10% podílu na základním jmění firmy) Reinvestovaný zisk -podíl přímého investora na hospodářském výsledku (nerozděleném formou dividend). Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry (včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů) mezi přímými investory a dceřinými firmami a pobočkami.
104 Stav přímých zahraničních investic v ČR (v mld. Kč) * Základní kapitál Reinvestované zisky Ostatní kapitál
105 Zahraniční dluh a investiční pozice Platební bilance obsahuje tokové veličiny zahraniční dluh a investiční pozice stavové veličiny! Zahraniční dluh = objem dluhu domácích subjektů vůči zahraničí Zahraniční dluh odráží kumulativní příliv dluhových forem kapitálu (především ostatních investic a platby úroků z portfoliových a PZI) Investiční pozice = saldo aktiv (prostředky, které domácí subjekty investují v zahraničí) a pasiv (prostředky, které zahraniční subjekty investují v domácí ekonomice)
106 Vnější rovnováha Základní makroekonomická příčina deficitu BÚ je rozdíl mezi národními úsporami a investicemi CAB = S I CAB = (Sp Ip) + (Sg Ig) Vazba vnější nerovnováhy na vnitřní vládní sektor kryje deficit půjčkou od soukromého domácího sektoru nebo ze zahraničí
107 Financování deficitu BÚ Příliv dluhového kapitálu (ostatní investice) má přímou vazbu na zahraniční zadluženost Příliv nedluhového kapitálu (PZI + majetkové portfoliové investice) má jen omezenou vazbu na vnější zadluženost (úvěry v rámci PZI), projevuje se pouze v investiční pozici
108 Význam vnější rovnováhy Vnější nestabilita (nerovnováha) ekonomiky může vést až k měnové krizi důležitý rizikový faktor Vnější stabilita má pro malou otevřenou ekonomiku mimořádný význam Měnová krize: výrazná depreciace kurzu postižené měny, vyvolaná útěkem od této měny do aktiv v jiných měnách Teorie měnových krizí není schopna uspokojivě vysvětlit proč a kdy měnová krize vzniká (velká různorodost konkrétních situací) Nicméně existují indikátory rizik většina koncentrována do oblasti vnější rovnováhy
109 Indikátory vnější stability Indikátor Deficit běžného účtu/hdp 5 % Zahraniční dluh/ HDP 40 % Dluhová služba/hdp 5% Dluhová služba/export 25% Krátkodobý dluh/celkový dluh 40% Krytí importu devizovými rez. Rizikový limit 3 měsíce Poměrové ukazatele oblasti platební bilance: rizikové hranice empiricky stanoveny (MMF, ratingové agentury, zahraniční investoři) Reflektují relativní výši zadlužení a snaží se identifikovat problémy země s devizovou likviditou
110 Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel info@vsem.cz
Ing. Jan Kubíček, Ph.D.
MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA Ing. Jan Kubíček, Ph.D. Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Dlouhodobý růstů Příklad: Kolikrát vyšší bude produkt v zemi A než v zemi B, pokud v ní poroste o X p.b. rychleji
VíceKonvergenční program ČR aktualizace duben 2013
Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2013 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 25/4/ Obsah: Tabulková příloha (dle Code of Conduct) Tabulka 1a: Ekonomický růst
VíceCentrální bankovnictví 2. část
Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové
VíceC.4 Vztahy k zahraničí
Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 7 11.. růst v % 1, 9, 5,7 8,5 1,8 15,, 1,8.. Dovoz zboží (fob)
Více5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika
5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební
VíceVývoj české ekonomiky
Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz
Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VíceČESKÁ EKONOMIKA. V roce 2016 a 1. polovině roku Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz. Česká ekonomika
ČESKÁ EKONOMIKA V roce 2016 a 1. polovině roku 2017 Hrubý domácí produkt v ČR a ve světě (stálé ceny, sezónně a kalendářně očištěno, pro USA sezónně neočištěné údaje, meziroční změna v %) 8 6 4 2 0-2 -4-6
VíceC.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční
Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 8 9 1 11 Odhad Vývoz zboží (fob) mld. Kč 15 171 17 189 15 79 5 1 1 růst v %, 9, 5,7 8,5 1,8 15,,,7, 5, Dovoz zboží
VíceC.4 Vztahy k zahraničí
Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží
VíceČeská republika: hlavní makroekonomické ukazatele
1 of 1 1..13 1: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele Jednotlivé série v grafech jsou obarveny podle toho, která strana v daném období vládla. V roce 199 ovšem začala ČSSD až v polovině roku,
VíceTvrdý brexit a jeho dopady na českou ekonomiku
Měnová politika a zahraniční nejistoty Tvrdý brexit a jeho dopady na českou ekonomiku Tomáš Holub člen bankovní rady Konference ČSOB/Patria Praha, 26. února 2019 AKTUÁLNÍ PROGNÓZA ČNB 2 Prognóza inflace
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceObsah. Vnější ekonomické vztahy. Vnější ekonomické vztahy Zahraniční obchod export import Protekcionalismu Parita kupní síly Platební bilance
Obsah Vnější ekonomické vztahy Zahraniční obchod export import Protekcionalismu Parita kupní síly Platební bilance Vnější ekonomické vztahy V současné době zde máme globalizovanou ekonomiku, kde jednotlivé
VíceÚvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje
Veřejné finance Úvod do veřejných financí Fiskální federalismus Veřejné příjmy a veřejné výdaje Úvod do Veřejných financí Pojem VeFi Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet Problém fiskální nerovnováhy
VíceStatistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014
Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,
VíceVnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu
Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003
VíceC.4 Vztahy k zahraničí
C. Vztahy k zahraničí Tabulka C..1: Platební bilance roční 7 8 9 1 11 1 13 1 15 Výkonová bilance mld. Kč 18 1 1 11 19 19 11 1 35 38 obchodní bilance ) mld. Kč 59 7 87 5 9 19 188 7 88 z toho minerální paliva
VíceMotivy mezinárodního pohybu peněz
MEZINÁRODNÍ FINANCE Základní definice Mezinárodní finance chápeme jako systém peněžních vztahů, jejichž prostřednictvím dochází k pohybu peněžních fondů v mezinárodním měřítku (mezi domácími a zahraničními
VíceZáklady ekonomie. Monetární a fiskální politika
Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice
VíceMakroekonomická predikce (listopad 2018)
Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,
VícePOPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY
POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové
VíceC.4 Vztahy k zahraničí
C. Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 9 1 11 1 13 1 Výkonová bilance 1) mld. Kč 1 1 1 11 19 19 19 1 5 obchodní bilance ) mld. Kč 9
VícePavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě
Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 22. října 2014
VíceKonvergenční program ČR aktualizace duben 2015
Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 30/4/ republiky ČR ben 2015 vá příloha Obsah: Tabulková příloha (dle Code of
VíceVývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB
Vývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB Mojmír Hampl viceguvernér ČNB Setkání lídrů českého developmentu, KPMG Praha, 29.5.217 Ceny nemovitostí vesměs přesáhly předkrizové hodnoty 34 3 Index
VíceČeská ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru
Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky
VíceOBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)
6.9.2014 L 267/9 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. června 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2014/21) (2014/647/EU) VÝKONNÁ RADA
VíceSHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II
SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II 2019 2 SHRNUTÍ I. SHRNUTÍ GRAF I.1 PROGNÓZA CELKOVÉ INFLACE Inflace se letos bude nacházet v horní polovině tolerančního pásma, na horizontu měnové politiky se sníží k 2%
VíceMěření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze
Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob
VíceInflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství
Inflace Mojmír Sabolovič Katedra finančního práva a národního hospodářství Inflace základní pojmy Inflace Makroekonomická nerovnováha, která se projevuje růstem cenové hladiny Růst peněžní zásoby v ekonomice
Vícezprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice
Měnová politika impuls (změna úrokové sazby) Nominální šoky tlačí na růst celkové cenové hladiny Finanční trhy zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz
VíceÚstav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Inflace. Ing. Dagmar Palatová.
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Inflace Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Inflace - pojmy inflace makroekonomická nerovnováha, která se projevuje růstem cenové hladiny růst
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze
VíceEkonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty
Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na
VíceMakroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH
Makroekonomie Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA m.petricek@email.cz Makroekonomie Sleduje makroekonomický výkon hospodářství a nástroje k jeho optimalizaci Makroekonomické výstupy měří zpravidla statistický
VíceZahraniční obchod ČR po vstupu do EU
Zahraniční obchod ČR po vstupu do EU Podklad pro seminář odboru 31 MF Smilovice 17. 12. 24 Ladislav Prokop odbor vnějších ekonomických vztahů ČNB Charakteristiky vývoje obchodní bilance v období květen
VíceCíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské
VíceS Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E
MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).
VíceKonvergence a růst: ČR a sousedé
Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové
VíceInflace a měna. Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové
Inflace a měna Národní hospodářství 2. seminář Podzim 2016 Sem. skupiny Libora Kyncla S využitím materiálů Dany Šramkové Témata případových studií na 3. seminář sem. skup. dr. Kyncla 1. Trh práce nabídka,
VíceMĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),
VíceVeřejné výdaje. Obsah přednášky. Definice veřejných výdajů. Jak měřit veřejné výdaje. Vývoj veřejných výdajů od roku 1870
Obsah přednášky Veřejné výdaje Vývoj veřejných výdajů od roku 187. Funkce veřejných výdajů. Třídění veřejných výdajů rozpočtová skladba. Další formy vládních politik s fiskálními dopady Metodika GFS a
VíceMaturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium
Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:
Víceobsah Cenová hladina index spotřebitelských cen (CPI) PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace
obsah PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace Cenová hladina Měření inflace Příčiny a dopady inflace Ovlivňování inflace Prameny pro přednášku: ČSÚ, ČNB, M 1 2 Cenová hladina Inflace projev ekonomické nerovnováhy, jejímž
VíceTrendy a očekávaný vývoj české ekonomiky
Trendy a očekávaný vývoj české ekonomiky Vojtěch Benda člen bankovní rady ČNB Konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě..8 Brno Ekonomický růst Hrubý domácí produkt (meziroční
VíceCíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky
Více8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh
8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh
VíceOBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny. Přílohy I a II obecných zásad ECB/2013/23 se nahrazují textem uvedeným v příloze těchto obecných zásad.
15.6.2018 L 153/161 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/861 ze dne 24. dubna 2018, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2018/13) VÝKONNÁ
VíceMakroekonomická prognóza ČS Michal Skořepa, PhD. makroekonomický analytik Česká spořitelna, a.s., Praha
Makroekonomická prognóza ČS Michal Skořepa, PhD. makroekonomický analytik Česká spořitelna, a.s., Praha Diskusní snídaně Investiční a retailový boom v roce 2017 Česká spořitelna, Rytířská 29, Praha 1 19.
VíceZákladní typy HP. Fiskální Monetární Vnější
Typy MAE HP KEU 2 Základní typy HP Fiskální Monetární Vnější Fiskální Využívání soustavy veřejných rozpočtů za účelem dosažená vymezených cílů Funkce: Stabilizační, Alokační, Redistribuční. Hlavním subjektem
VíceSoučasná makroekonomická situace a nová prognóza ČNB. Luboš Komárek Shromáždění členů Oblastní hospodářské komory Prachatice,
Současná makroekonomická situace a nová prognóza ČNB Luboš Komárek Shromáždění členů Oblastní hospodářské komory Prachatice, 21. 5. 2019 Předpoklady o zahraničním vývoji Růst efektivního HDP eurozóny v
VíceČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz
1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceMakroekonomické výstupy
Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních
VíceZdroj: databáze časových řad ARAD. Copyright(c) Česká národní banka. Metodický list
Metodický list Harmonizovaná měnová statistika podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) I. Definice a
VíceNikdy žádný národ nebyl zruinován obchodem B. Franklin Smysl zahraničního obchodu spočívá v importech, nikoliv exportech J.S.Mill
Struktura: otevřenost ekonomiky a platební bilance nominální a reálný měnový kurz čistý vývoz a reálný kurz úroková parita a parita kupní síly kurzová politika Otevřenost ekonomiky Nikdy žádný národ nebyl
VíceMěnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost
Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceOčekávaný vývoj světové ekonomiky
Očekávaný vývoj světové ekonomiky Jan Frait člen bankovní rady ČNB Brno, Holiday Inn, 4. října 2006 Očekávaný vývoj a příležitosti rozvoje cestovního ruchu" Centráln lní banka a cestovní ruch? Co má společného
Více02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA
8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,
VíceRozpočtový deficit a veřejný dluh
Obsah přednášky Rozpočtový deficit a veřejný dluh Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy Teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy Fiskální kritéria Definice fiskální nerovnováhy nesoulad mezi veřejnými příjmy
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VíceManagement A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.
Management A Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Ekonomická situace v ČR a její vývoj HDP Nezaměstnanost Inflace Podnikatelské subjekty
Více10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha
10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie
VíceALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.
ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost
VíceKapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST
Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické
VíceČeská ekonomika. v listopadu
Česká ekonomika v listopadu 2004 www.patria.cz Mzdy v ČR Průměrná mzda v ČR 25 000 reálný růst mezd 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1Q/03 1Q/04 1Q/05 1 8% 6% 4% 2% -2% -4% -6% Jednotkové mzdové náklady meziroční
VíceFiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012
Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém
VíceMĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE
MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Objektivní x subjektivní Objektivní založena
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy
Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz
VíceNárodní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR
Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VíceZavedení nového manuálu platební bilance v ČR
Zavedení nového manuálu platební bilance v ČR Mezinárodní standard statistiky platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BPM6) Rudolf Olšovský Ředitel odboru platební bilance ČNB Praha, 16. září 2014
VíceZpráva o hospodářském a měnové vývoji
Zpráva o hospodářském a měnové vývoji Prezentace pro Rozpočtový výbor PS Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007 Plán n prezentace Vnější prostředí a měnový kurz Veřejné rozpočty
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VíceMAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012
MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu
VíceTabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon
Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka C.1.: HDP reálně roční zřetězené objemy, referenční rok 5 ) 3) 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt
Více4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti
4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4.1 Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících
VíceOkna centrální banky dokořán
Měnová politika a ekonomický výhled Okna centrální banky dokořán Tomáš Holub člen bankovní rady Ekonomické fórum Komerční banky Praha, 6. prosince 2018 Dvacet let cílování inflace v ČR a transparence měnové
VíceVýhled ČR v kontextu světové ekonomiky
Výhled ČR v kontextu světové ekonomiky Vladimír Dlouhý IES FSV UK Praha I. Světová ekonomika: základní data I.1 Krátkodobé projekce Růst podle IMF: svět 10 8 Zdroj: IMF WEO, duben 2010 Predikce IMF: 2010:
Více1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,
1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceSHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / IV
SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / IV 2017 2 SHRNUTÍ I. SHRNUTÍ GRAF I.1 PROGNÓZA CELKOVÉ INFLACE Celková inflace setrvá po většinu roku 2018 nad 2% cílem, na horizontu měnové politiky se bude pohybovat v jeho
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
VíceMakroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.
Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte
VíceTabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon
Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulka C.1.1: HDP užití ve stálých cenách roční zřetězené objemy, referenční rok 5 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt mld. Kč 5 335 371
Více2011: oslabení nebo zrychlení růstu?
211: oslabení nebo zrychlení růstu? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady a vrchní ředitelka ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a střední Evropě Brno, 1. prosince 21 Odraz
VícePrůzkum makroekonomických prognóz
Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,
VíceDopady metodických změn ZO do platební bilance
Dopady metodických změn ZO do platební bilance Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance SeminářČNB a statistika Praha, 22. listopadu 2010 Dopady metodických změn ZO do platební bilance Obsah 1.
VíceN_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2010 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování a pojišťovnictví VŠFS 1 Osnova 1.Platební bilance,
VícePrůzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR
Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní
VíceI. O ČEM JE VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA?
I. O ČEM JE VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA? Studium vnější hospodářské politiky je v současné době velmi důležité. Na začátku 21. století jsou ekonomiky těsně provázány prostřednictvím obchodu se zbožím a
VíceFiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS
Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS ministr Ministr financí financí Miroslav KALOUSEK Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257
Více4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1
4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA slide 1 Obsahem přednášky jsou účetní identity pro otevřenou ekonomiku model malé otevřené ekonomiky co znamená malá jak jsou determinovány čisté exporty a měnové kurzy jak hospodářská
VíceEkonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance
Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a
VíceMakroekonomická predikce
Ministerstvo financí ČESKÉ REPUBLIKY Odbor Finanční politika Č Ministerstvo financí Č, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 2 ekonomický výkon, ceny zboží a služeb, trh práce, vztahy k zahraničí,
VíceAktuální ekonomické trendy
Aktuální ekonomické trendy... letadlo?! Pavel Kohout Obsah Extrémně nízké úrokové sazby Nestandardní měnová politika se stává normálem Rostoucí objem peněz v ekonomice Česká republika, bezpečný přístav
VíceZdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění
Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do
Více