Chceme být vidět a slyšet, máme své kvality a ty hodláme prodat

Transkript

1 Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (5 / 2007) www. premium.prosperita.info Chceme být vidět a slyšet, máme své kvality a ty hodláme prodat O společnosti, za jejíž výsledky zodpovídá, hovoří věren svému příjmení Ing. Vít Pěkný Jaký vztah máte k autům? Je vám jedno, čím jedete, hlavně že se můžete přemístit z bodu a do bodu b? Anebo jste silnou osobností, která si oblíbila jedinou značku a na tu nedáte dopustit? Naopak také můžete být takovým výstředníkem, že máte každé dva roky jiný model, jinou značku, ale zásadně v červené metalíze, či kupujete pouze kombíky a na nic jiného jako je cena a další atributy nehledíte Anebo pokaždé dáte na radu své sekretářky a vybíráte na první pohled? Jsou firmy, které dávájí přednost nejrozšířenější značce na českém trhu, domácímu výrobci, a jsou ti klienti, kteří se zamilovali do auťáků japonských, korejských nebo ctí tradici pouze evropské výroby. Těch měřítek, podle njichž se zákazníci od sebe liší, je asi hodně. Je mezi nimi řada takových, kteří pořizují auta na leasing, další z prestiže kupují za hotové, ostatní mají v oblibě úvěry. Dělí se na ženy a muže, na věkové kategorie, rodiny s dětmi, sportovně založené páry, na firmy malé, střední a velké. Blíží se začátek června. Vždy ob rok se v Brně schází takřka všichni dovozci osobních automobilů a množství dalších specialistů - vystavovatelů z oborů, jež souvisejí s motorizmem. Avšak i běžných obdivovatelů automobilů, aut, vozů, vozidel, auťáků, čtyřnohých miláčků, krabic na kolech, koní pod kapotou a bůhví jak se jim ještě přezdívá. Nové modely a nová překvapení techniky, designu, cen, názorů, filozofie. To bude i letošní Autosalon Brno Jak se mění postavení značky KIA na českém trhu, o tom jsem hovořila s generálním ředitelem společnosti KIA MOTORS CZECH Ing. Vítem Pěkným: Příloha Prosperita Madam Business U pojišťovny Generali sjednáte povinné ručení online Generali Pojiöùovna, a. s., se po letech velmi dobr ch zkuöenostì s provozem aplikace na sjedn nì cestovnìho pojiötïnì online prost ednictvìm internetu rozhodla rozöì it nabìdku o online aplikaci na sjedn nì povinnèho ruëenì. Od 2. kvïtna 2007 mohou vöichni z jemci sjedn vat tento produkt nejen na obchodnìch mìstech pojiöùovny, ale i na internetov ch str nk ch "Nepochybujeme, ûe bude o tuto sluûbu z jem. Vûdyù prvnì online smlouva na povinnè ruëenì byla sjedn na do 1 hodiny po spuötïnì aplikace. Vzhledem k rostoucìmu poëtu Ëesk ch a moravsk ch dom cnostì, kterè dnes vyuûìvajì internet, povaûujeme takovèto sluûby za samoz ejmost, kterou naöi klienti oëek vajì. Je proto jen ot zkou Ëasu, kdy nabìdneme touto cestou takè naöe dalöì pojistnè produkty a p edevöìm rozöì enì klientskèho servisu," up esnil Mgr. Mario Bˆhme, tiskov mluvëì pojiöùovny Generali. Online sjedn v nì pojistn ch smluv je pro klienty v hodnè z mnoha d vod. Mezi ty nejpreferovanïjöì pat Ì moûnost zadat vöechny daje kdykoli z pohodlì domova Ëi kancel e. OcenÌ to nejen velmi zamïstnanì lidè, ale takè zapomnïtlivci, kte Ì rozhodnutì nech vajì na poslednì chvìli. Nap Ìklad aplikaci online cestovnìho pojiötïnì Generali vyuûìvajì roënï stovky klient. nè, kvalitnì a se sedmiletou z rukou. UrËitÏ si je v BrnÏ dob e prohlèdnïte a rovnïû si u nïkterèho z naöich 43 dealer objednejte p edv dïcì jìzdu. Budete participovat na doprovodném programu Žena a auto? Ano samoz ejmï. Nem ûeme si nechat ujìt p Ìleûitost komunikovat se skupinou z kaznìk, kter rozhoduje ze 40 % o koupi vozu. Vaše marketingová strategie si nenechala uniknout žádnou atraktivní příležitost, aby se dobře zviditelnila. Jaký kurz nabere v letošním druhém pololetí? Zd se, naöe souëasn marketingov strategie nese svoje ovoce, a proto nenì z sadnì d vod ji mïnit. Chceme b t vidït a slyöet, p ejeme si, abychom p estali b t vnìm ni jako druh liga. M me svè kvality a ty hodl me prodat. Končí květen, kterému příroda přisoudila synonymum měsíc lásky. Neměli jste nějakou akci pro zamilované? Ne, nemïli ani nem me, ale je to dobr n pad. P ÌötÌ rok to t eba zkusìme. Máte pro motoristy nějaké eso, které vytáhnete před konkurencí z rukávu nyní, v době úvah o dovolené? Uû jsme eso pro motoristy dovolenk e p ipravili - m me pïtiletou z ruku na velkoprostorov model Carens, coû je ide lnì spoleënìk pro pr zdninovè cestov nì. Komu bude Carens m lo, aù se p ijde podìvat a svèzt 185 naftov mi koúmi naöeho velkoprostorovèho modelu Carnival - nejoblìbenïjöìho mpv u idië na druhè stranï Atlantiku. Kolik aut jste letos prodali a o jaký model je největší zájem? Do konce dubna jsme prodali celkem 1989 vozidel naöim dealer m a 1713 z kaznìk si od naöich dealer odvezlo sv j nov v z. Tento v sledek n s za adil na naöem trhu do prvnì desìtky nejvïtöìch prodejc automobil. Nejprod vanïjöìmi modely jsou cee'd, rio, Sprotage a Picanto. RovnÏû se zaëìn dob e prod vat i mpv model Carens. Jak KIA boduje u firemní klientely a jak vidíte zákazníka podnikatele či manažera ve vztahu k vaší firmě v budoucnu? Kia nebyla typick dodavatel pro firemnì klientelu, ale to se v poslednìch dvou letech drama- ticky mïnì. ZnaËka jako takov se dost v st le hloubïji do öiröìho povïdomì, roste jejì image a st le ËastÏji se p i v bïru nach zì na seznamu moûn ch kandid t pro koupi. S n stupem v roby ve v robnìm z vodï v éilinï a s uvedenìm na trh naöeho modelu cee'd se n m poda ilo spïönï proniknout do segmentu trhu, kde je obrovsk potenci l a kde pr vï firemnì z kaznìci nakupujì. My jim nabìzìme öirok sortiment model, vysokou kvalitu, ötïdrou z ruku a silnou a rozvinutou dealerskou sìù. To jsou fakta, kter jsou nejen pro firmy velmi atraktivnì a p itaûliv. Čím povzbudíte chuť zájemců o vaši značku na letošním brněnském autosalonu? M me pro naöe motoristy p ipravenou lah dku v podobï modelu Kia cee'd sportywagon. Kombi, kterè v naöì nabìdce doposud chybïlo. Kombi, kterè navazuje a d le rozvìjì kvality Zhruba před rokem jste koketovali s myšlenkou, že změníte sídlo firmy. Ještě stále o tom uvažujete? Odhaduji, že nejde pouze o adresu, ale náročnou investici spojenou s komfortními službami pro zákazníky. S touto myölenkou jsme p estali koketovat a p istoupili jsme od vah k Ëin m. StÏhovat se budeme v z Ì a z kaznìk m nabìdneme 500 m 2 showroomu a k tomu odpovìdajìcì z zemì. Naöe novè prostory se nach zejì vedle obchodnìho domu Spektrum, naproti HypernovÏ v»estlicìch. Obchodníci mívají konec roku naplánovaný dříve, než povyrostou vánoční stromečky. Naladíte nás? Na co se můžeme těšit v prosinci? modelu cee'd. Kombi, kterè je kr snè, prostor- pokraëov nì na stranï 7 prodej valiv ch loûisek z produkce»r a SR (ZVL - ZKL) autorizovan prodejce SKF ostatnì loûiska na objedn vku technicko-konzultaënì sluûby v etenov loûiska loûiska NN30 K Karel Dvo k, Lidick 301, Vlaöim, tel./fax: mobil: , loziska.vlasim@iol.cz

2 ZRCADLO květen 2007 Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: str. 3 Česká podnikatelská pojišťovna posiluje svou tržní pozici str. 4 Podnikatelé jsou zklamaní, jejich život bude složitější str. 8 Exekutorská komora ČR se brání: naroste byrokracie, a zdaleka nejen to str. 9 Nová chemická legislativa má více než osm set padesát stran textu str. 15 Úspěch znamená jít dál Změna systému investičních pobídek prošla Sněmovnou Novela z kona o investiënìch pobìdk ch, kterou p ipravil ministr pr myslu a obchodu Martin ÿìman, proöla 2. kvïtna v PoslaneckÈ snïmovnï t etìm ËtenÌm. Novela vn öì do dosavadnìho systèmu podpory investic podstatnè zmïny. Pro tuzemsk pr mysl bude znamenat snazöì dosaûitelnost investiënìch pobìdek a jejich nasmïrov nì do technologicky n roën ch provoz. "»esk ekonomika dlouhodobï roste p edevöìm dìky v hodnè geografickè poloze, sluönè infrastruktu e, stabilnìmu politickèmu r mci a uk znïnè, trènovanè a levnè pracovnì sìle. Za nejlepöì pobìdku pro vöechny podnikatele povaûuji snìûenì danì a omezenì byrokratickè z tïûe. P i souëasnèm rozloûenì politick ch sil v PoslaneckÈ snïmovnï vöak nenì moûnè investiënì pobìdky nahradit nìzk mi danïmi. SystÈm jsme proto zmïnili tak, aby byl vìce otev en dom - cìm firm m," uvedl ministr. Novela z kona sniûuje poûadavek na minim lnì v öi investice z p vodnìch 200 mil. KË na 100 mil. KË. InvestiËnÌ pobìdky se tak stanou dosaûiteln mi i pro st ednï velkè firmy, jejichû projekty nebyly dostateënï velkè, aby splnily doposud platnè podmìnky. V okresech, kde je mìra nezamïstnanosti nejmènï o 50 % vyööì neû pr mïrn mìra nezamïstnanosti v»eskè republice, bude navìc minim lnì investice snìûena na 50 mil. KË. SnÌûenÌ minim lnì investice vìce otev- e systèm pro dom cì podniky. OstatnÌ tuzemskè podniky, kterè nesplnì uveden limit, budou moci vyuûìt prost edk ze struktur lnìch fond. Podpora bude urëena jen na nov strojnì za ÌzenÌ, kter nesmì b t staröì 2 let a nesmì b t odepisov na v û dnè zemi na svïtï. VÏtöÌ technologickou n roënost projekt p inese poûadavek proinvestovat do stroj 60 % celkovè investice namìsto dosavadnìch 40 %. Toto opat enì zamezì p esunu investic, kterè jsou v jin ch st tech jiû nerentabilnì. Novela takè vnese do systèmu investiënìch pobìdek rozliöenì mezi technologicky n roën mi a mènï n roën mi sektory. Sektory s vysokou p idanou hodnotou dos hnou na maximum ve ejnè podpory, maxim lnì v öe podpory pro druhou skupinu bude 75 %. DÌky novele takè dojde ke zjednoduöenì procesu posuzov nì z mïr a zkr cenì lh t pro vyd v nì rozhodnutì. Oproti souëasnè praxi, kdy ÌzenÌ o udïlenì investiënì pobìdky muselo b t ukon- Ëeno do 1 roku od pod nì û dosti, m ûe b t ve vïci rozhodnuto do 3 mïsìc. Dobrá rada nad zlato Kupte si společnost - zabere vám to 15 minut Internetov obchod s p edzaloûen mi (tzv. readymade) spoleënostmi esmart rozöì il moûnosti koupï o platbu kartou. Pr vodce na z kaznìka provede devìti kroky, ve kter ch vyplnì pot ebnè daje, vygenerovanè formul e si vytiskne, podepìöe a zavol posky- Nejhezčí pozvánka na tiskovku Tiskovka v rytmu Bylo to zase o nïëem jinèm, neû jsme bïûnï zvyklì. Tiskovka spoleënosti Henkel o znaëce Taft konëila elegantnìm vyzv nìm k tanci ve zvoniv ch rytmech.»ernoöötì taneënìci v tmav ch oblecìch a jasnï zelen ch koöilìch pozvali na parket tèmï vöechny d my novin ky, protoûe ûivot nenì jen o sezenì, ale o kr se pohybu, takèö AtmosfÈra toho dubnovèho dne v Praze na St eleckèm ostrovï byla öùavnat a b jeën, a nejen proto, ûe barevnï vyöla jako jarnï zelen. NamÌsto klasickè pozv nky tedy hodnotìme samotnou tiskovku a zejmèna n pad, kter p ed vanè informace smïle obohatil. (rix) Vítejte na www. O ceně webových stránek Podle jak ch mï Ìtek stanovit objektivnì cenu za n vrh a v robu nov ch webov ch str nek? Je to nesnadn ot zka, protoûe nejde jen o ËÌsla, absolutnì mï itelnost, ned se p Ìliö srovn vat. Co z kaznìk, to jinè p nì, to jeho v voj v pr bïhu v roby. Byù i v tomto oboru existujì kategorie, do nichû se dajì jednotlivè weby zhruba za adit, p esnï se ökatulkovat ned. Velice p itom z leûì na invenci designèra i jeho technologick ch dovednostech a zkuöenostech. Na jeho umïnì ËÌst z kaznìkovy myölenky, aniû je on dok ûe p esnï zformulovat.»asto se st v, ûe takè aû p i samotnèm vytv enì a programov nì praxe danèho okamûiku poopravì p vodnì vizi, rozöì Ì p nì klienta, nïkdy je dokonce p evr tì zcela naruby... Z leûì tedy, jak je vidït, na nïkolika promïnn ch, coû by si mïl jak v robce, tak zadavatel uvïdomit a vyjasnit. K jejich komunikaci by mïl pat it prostor, v r mci kterèho je moûnè se cenovï pohybovat, aù jiû nahoru nebo dol. RozhodnÏ by nemïlo jìt o to, "kdo z koho" a jak kdo na toho druhèho vyzraje, ale spìöe o to, jak se strany pochopì a budou se snaûit vyjìt si vst Ìc. Vûdyù v kaûdèm obchodï platì, ûe za dobr je povaûov n ten, kter je v hodn pro kupujìcìho i prod vajìcìho. Martin äimek, obchodnì editel RIX, s. r. o., autor internetov ch projekt martin@prosperita.info, Visa a bezkontaktní platby SpoleËnost Visa Europe na setk nì Ëlensk ch bank asociace v ÿìmï p edstavila n zev, pod nìmû v EvropÏ zavede technologii bezkontaktnìch plateb. Nov technologie se bude jmenovat "Visa paywave", coû by se dalo volnï p eloûit jako "m vni a zaplaù". BezkontaktnÌ platby jsou platby, p i nichû nenì t eba fyzickèho kontaktu mezi platebnì kartou nebo mobilnìm za ÌzenÌm a termin lem obchodnìka. BezkontaktnÌ platby se hodì zejmèna pro pouûitì u obchodnìk jako jsou jìdelny rychlèho obëerstvenì, restaurace, kav rny, trafiky, prodejny n poj, bary, hospody, parkoviötï nebo prodejnì automaty, pro vöechna mìsta, kde doch zì k velk m obrat m hotovosti a kde je zapot ebì rychlè obsluhy. RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia tovateli sluûby. Ten pro podepsanè formul e poöle kamkoliv po»eskè republice zdarma kur ra, p evod penïz je pak moûnè eöit p evodem, hotovï nebo novï pr vï i platebnì kartou. "Samotn n kup tak nezabere ani 15 minut," ujiöùoval Josef Jaroö, jednatel spoleënosti SMART Office & Companies, s. r. o., kter esmart provozuje. "DÌky esmartu je moûnè ve velmi kr tkèm Ëase takè zmïnit sìdlo nebo si objednat jakoukoliv dalöì sluûbu," dodal Jaroö. Origin lnì systèm esmart vyvinula firma Computer MCL Brno. V hodou koupï p edzaloûenè spoleënosti je kromï vyhnutì se nïkolikat dennìmu jedn nì s ady takè moûnost okamûitèho zah jenì podnikatelskè Ëinnosti. Firma jiû je zapsan v obchodnìm rejst Ìku a k jedn nì za ni proto staëì jen jmenovat klienta statut rnìm org - nem, coû je ot zka maxim lnï dvou t Ì hodin. Podnikatel navìc nemusì skl dat z kladnì kapit l, kter je jiû plnï splacen, coû se naplno projevì zejmèna u akciov ch spoleënostì, kde ËinÌ z kladnì kapit l KË. Ready-made spoleënosti jsou p ed prodejem samoz ejmï naprosto neaktivnì, takûe je garantov na 100% bezdluûnost a ekonomick "Ëistota". S tužkou za uchem Krátká setkání na silnicích Pokud jezdìte autem, urëitï jste uû nejednou nav zali oënì komunikaci nebo dokonce oënì flirt. Juknete do zpïtnèho zrc tka a vida, za v mi kr sn ûena! Tak si tak spolu chvìli popojìûdìte, protoûe ve mïstï je opït öìlen kolona aut. Mrk te na sebe, usmïjete se a pozvednete oëi, jak je to zase zasekanè. Ach ta doprava. A uû vedete Ëilou posunkovou konverzaci. Kdyû se kolona koneënï rozjede, oëima se rozlouëìte a pokraëujete v cestï. Za chvilku se chcete za adit z vedlejöì silnice do hlavnì vlny a narazìte na nïkoho sluönèho, kdo na v s zablik a pustì v s p ed sebe. UklonÌte se mu a usmïjete. Na dalöìch semaforech vöak nestaëìte okamûitï vyrazit kup edu hned jak se objevì zelen a idië za v mi na v s zlostnï zatroubì. NavÌc ukazuje, co si myslì o vaöì inteligenci tìm, ûe se bouch do Ëela! NaötÏstÌ na n sledujìcìch semaforech vedle v s v pruhu zabrzdì sympatick ûena a uû zase juk te a navazujete oënì automobilov kontakt a uû m te zase rozz enou tv. Tak to jde d l, naöe cesty pokraëujì a i ty, kterè zdol v me autem, mohou b t nïkdy propleteny zajìmav mi, byù kr tk mi, setk nìmi. MarkÈta BartÌkov Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC, a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Komora certifikovaných účetních KUnie soukromých bezpečnostních služeb ČR Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku 6. Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. Semin e AMSP»R 10. Konference Nov Evropa 11. Pojiöùovna roku kongres EOQ v Praze 13. Konference LinuxExpo Accenture Zlat koruna Konference Business Solutions Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 květen 2007 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Česká podnitelská pojišťovna posiluje svou tržní pozici Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., zveřejnila v dubnu své hospodářské výsledky za rok Vykázala opět růst. Celkové předepsané pojistné vzrostlo oproti minulému roku na hodnotu 4345,2 mil. Kč, což v porovnání s hodnotami dosaženými v loňském roce (4010, 5 mil. Kč) představuje nárůst o 8,3 %. ČPP tak výrazně překročila růst domácího pojistného trhu, který dle údajů České asociace pojišťoven v celkovém předepsaném pojistném dosáhl růstu 3,75 %. ČPP tak posílila svůj tržní podíl na 3,6 %. Zisk společnosti podle IFRS vrostl ve srovnání s loňským rokem zhruba o 112 mil. Kč a dosáhl hodnoty 184,7 mil. Kč "P estoûe v sledky loúskèho roku ovlivnily kalamity zp sobenè tìhou snïhu a rozs hl mi povodnïmi, dos hla»pp vysokè ziskovosti a velmi solidnìho n r stu pojistnèho. RovnÏû start do roku 2007 naznaëuje pokraëujìcì pozitivnì trend v dynamice r stu," sdïlil na ned vnè tiskovè konferenci o v sledcìch spoleënosti jejì p edseda p edstavenstva a gener lnì editel Dr. Franz Kosyna. V znamnèho spïchu dos hla pojiöùovna zejmèna u segmentu ûivotnìho pojiötïnì, kterè dìky p edepsanèmu pojistnèmu ve v öi 1082,8 mil. KË vyk zalo nejvyööì dynamiku meziroënìho r stu 21,8 %, p iëemû trh vzrostl pouze o 4,8 %. V neûivotnìm pojiötïnì p edepsanè pojistnè vzrostlo o 4,5 %, zatìmco trh neûivotnìho pojiötïnì vzrostl pouze o 3,1 %. PojiötÏnÌ motorov ch vozidel meziroënï rostlo o 2,9 % a zejmèna v oblasti povinnèho ruëenì byl rok 2006 pro pojiöùovnu rokem z sadnìch zmïn. Pojiöùovna zavedla zcela nov zp sob tarifov nì pojistnèho, kter zohledúuje vìce rizikov ch kritèriì, b v oznaëov n jako segmentace tarif. V sledkem segmentace bylo nav öenì pojistnèho kmene o 51 tisìc smluv. DÌky poëtu smluv uzav en ch v segmentu pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorov ch vozidel, kterè se dnes jiû blìûì hranici 640 tisìc, zaujìm»pp t etì mìsto na dom cìm trhu. Segment havarijnìho pojiötïnì vozidel vzrostl v roce 2006 dokonce o 53,9 %. spïch zaznamenala»esk podnikatelsk pojiöùovna rovnïû v oblasti podnikatelsk ch pojiötïnì, kde se p es mìrn pokles trhu poda ilo dos hnout n r stu o 5,6 %. PojiötÏnÌ obëan a dom cnostì vzrostlo dokonce o 40 %.»esk podnikatelsk pojiöùovna, a. s., je drûitelem ocenïnì za rok 2005 v anketï o nej spïönïjöì pojiöùovnu roku, po danè AsiociacÌ Ëesk ch pojiöùovacìch maklè. V kategorii "PojiötÏnÌ motorov ch vozidel" se umìstila na 5. mìstï, stejnou p ÌËku obsadila v kategorii "Spolupr ce s maklè i" a v hlavnì kategorii "Pojiöùovna roku" obsadila rovnïû 5. mìsto.»esk podnikatelsk pojiöùovna je od roku 2005 Ëlenem koncernu Vienna Insurance Group. Tento koncern je vedoucì rakouskou pojiöùovacì skupinou ve st ednì a v chodnì EvropÏ. Na trzìch v tèto oblasti zaujìm v mezin rodnìm mï Ìtku vynikajìcì 2. mìsto. Vedle Rakouska p sobì Vienna Insurance Group v»eskè republice, na Slovensku a v Rumunsku. K dalöìm klì- Ëov m trh m n leûì Polsko, MaÔarsko, Chorvatsko, Srbsko a»ern Hora a Bulharsko. D le je skupina zastoupena v BÏlorusku a na UkrajinÏ, v NÏmecku, v Lichtenötejnsku, v It lii a ve Slovinsku. Na trzìch v Rakousku, v»eskè republice, na Slovensku a v Rumunsku zaujìm v sou- NeûivotnÌ pojiötïnì SPOROPOV: Nové produkty - nov produkt povinnèho ruëenì pro klienty mal ch mïst a obcì - vïk pojistnìka: 35 let a vìce - st Ì vozidla: 8 let a vìce - pojistnìk m trvalè bydliötï v obci do 10 tis. obyvatel. - PojiötÏnÌ jìzdnìch kol: ve spolupr ci s fy. Mountfield (jedniëka na trhu). - PojiötÏnÌ n klad na veterin rnì lèëbu ps ÑMazlÌkì - umoûnì obëan m»r pojistit n klady na veterin rnì lèëbu psa. - PojiötÏnÌ ÑPODNIKATEL PLUSì ñ urëeno pro malè a st ednì podnikatele - jednoduchè p i sjedn nì, jeden formul (kryta nejbïûnïjöì rizika). éivotnì pojiötïnì - InvestiËnÌ ûivotnì pojiötïnì - s libovolnou pojistnou Ë stkou na smrt a variabilnìm p ipojiötïnìm 3

4 PROFESNÍ USKUPENÍ květen 2007 Podnikatelé jsou zklamaní, jejich život bude složitější Stanovisko Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR k návrhům zákonů, které představují výstupy realizující daňovou reformu v rámci reformy veřejných rozpočtů AMSP ČR nesouhlasí se současným návrhem daňové reformy, neboť z pohledu podnikatelů přináší další zhoršení. Jde jednoznačně o zklamání podnikatelské sféry. Stanovisko AMSP»R je rozëlenïno z pohledu priorit asociace v oblasti danì: 1) Ke snìûenì daúovèho zatìûenì AMSP»R z sadnï nesouhlasì s n vrhy t kajìcìmi se dodanïnì neuhrazen ch z vazk. SnÌûenÌ hranice pro evidov nì dlouhodobèho hmotnèho a nehmotnèho majetku a technickèho zhodnocenì je rovnïû n vrh, se kter m musìme vyj d it z sadnì nesouhlas. N vrh je krokem zpït a p inese znaënè n roky na systèm evidence majetku, a tìm i zv öenì administrativnì n roënosti z d vod nastavenì rozdìln ch vstupnìch cen. SouËasnÏ se jedn o poloûku zvyöujìcì daúovou povinnost na kor obmïny technologickèho za ÌzenÌ a technickèho zhodnocenì. Porovn nì limit vstupnìch cen se zemïmi EU v d vodovè zpr vï povaûujeme za ËelovÈ. SnÌûenÌ vstupnìch cen DHM a NHDM se projevilo modernizacì a zv öenou konkurenceschopnostì p edevöìm u MSP, jejichû technologick roveú st le jeötï nedos hla rovnï porovn van ch zemì. TotÈû se t k i zp ÌsnÏnÌ pravidel pro finanënì leasing. Dle poûadavk podnikatel by pravy danì fyzick ch osob ze z vislè Ëinnosti mïly stimulovat z jem o pr ci, karièrnì r st, vëetnï preferov nì kvalifikace. Podle tïchto princip je nejkontroverznïjöì prava daúovèho zatìûenì tzv. st ednì vrstvy, u kterè lze p edpokl dat solidnì kvalifikaënì strukturu, silnou soci lnì odpovïdnost, loajalitu a z jem o pr ci. V sledky daúov ch prav jsou u tèto skupiny nulovè, ËÌmû fakticky dojde k neû doucì nivelizaci mezi st ednìmi a niûöìmi p Ìjmov mi skupinami, resp. mezi kvalifikovanou a mènï Ëi nekvalifikovanou pracì. NeakceptovatelnÈ z naöì strany je zruöenì daúovè uznatelnosti n klad na provoz vlastnìho stravovacìho za ÌzenÌ nebo p ÌspÏvk na stravov nì prost ednictvìm jin ch subjekt (vë. stravenek). P edpoklad, ûe disponibilnì prost edky jsou levnïjöì, neû mzdovè prost edky zatìûenè Jak to bude s vepřovým odvody na soci lnì a zdravotnì pojiötïnì je, vzhledem k administrativnìm n rok m na evidenci, spìöe fikcì. Z hlediska zamïstnavatel jde zcela jednoznaënï o zv öenì daúovè z tïûe, a tìm i o zhoröenì podnikatelskèho prost edì. Program zmïn p edpokl d postupnè sniûov nì sazby danï pr vnick ch osob z 24 % na 19 % v roce SnÌûenÌ sazby nepochybnï samo o sobï znamen snìûenì daúovèho zatìûenì. Proti tomu vöak stojì z mïr rozöì it daúov z klad. Jeho rozöì enì odkl d v znam snìûenì sazby danï a v roce 2008 jej dokonce zcela eliminuje. Za neakceptovatelnè povaûujeme zejmèna opat- enì, kdy ËistÏ fisk lnì cìle se negativnï projevì diferencovanï jen v nïkterèm podnikatelskèm sektoru. Jde zejmèna o zp ÌsnÏnÌ pravidel pro pojiöùovny (snìûenì limit a zdanïnì technick ch rezerv a zajiötïnì). Toto opat enì v raznï zhoröuje podmìnky pojiöùovnictvì v»r, povede ve svèm d sledku ke zv öenì sazeb pojistnèho a omezenì pojistnèho plnïnì; pro pojiötïnce - podnikatelskou sfèru, zejmèna MSP - to bude znamenat neadekv tnì n klady, minimalizaci rozsahu pojiötïnì, a tìm i ne mïrnè zv öenì rizik tïchto podnik. 2) Ke sniûov nì administrativnì z tïûe podnikatel, zjednoduöenì a transparentnosti v kaznictvì pro v bïr danì ZjednoduöenÌ daúovè legislativy, zjednoduöenì systèmu vykazov nì danì, ani snìûenì administrativnì z tïûe poplatnìka reforma nep in öì, v mnoha p Ìpadech doch zì dokonce k opaën m efekt m. St le se zvyöujìcì administrativnì n roënost v daúovè oblasti nenì kontrolnìm mechanizmem, ale jen dalöì brzdou v rozvoji podnik nì. PodnikatelÈ se zejmèna v menöìch mïstech setk vajì s neinformovanostì ednìk finanënìch ad Ëi p Ìmo öikanoznìm jedn nìm z jejich strany. Z tohoto d vodu se jiû cel ada firem rozhodla p esunout svè podnik nì do jin ch region - nejvìce je tento problèm dete- Dne 24. dubna 2007 uspo dal Svaz obchodu a cestovnìho ruchu»r druhè kolo jedn nì k problematice dovozu a maloobchodnìho prodeje vep ovèho masa na ËeskÈm trhu jako pokraëov nì vodnìho setk nì ze dne 21. b ezna 2007, kterè svolal ministr zemïdïlstvì P. GandaloviË. DruhÈ kolo tohoto jedn nì, kterè Ìdil viceprezident Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r Z. JuraËka, se za p Ìtomnosti ministra zemïdïlstvì P.GandaloviËe a z stupc vedenì Mze»R d le z Ëastnili vrcholnì p edstavitelè Agr rnì komory»r, Potravin skè komory»r, ZemÏdÏlskÈho svazu»r,»eskèho svazu zpracovatel masa, SdruûenÌ Ëesk ch spot ebitel a celè ady obchodnìch etïzc, Ëlen Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r. Program jedn nì byl rozöì en o posouzenì poslaneckèho n vrhu zmïny z kona o hospod skè soutïûi, ned vno p edloûenèho skupinou poslanc ke snïmovnìmu tisku Ë.167. Z celèho velmi otev enèho jedn nì a posuzov nì vïcn ch argument lze obecnï formulovat n sledujìcì z vïry: 1. ËastnÌci jedn nì zhodnotili diskuzi ve zvolenè sestavï zainteresovan ch stran za velmi uûiteënou a podnïtnou, neboù z nì vyplynuly okruhy problèm i nïkterè konkrètnì ot zky, kter mi je nutnè se v danè kauze zab vat. NicmÈnÏ je û doucì, zejmèna o obchodnìch podmìnk ch, nad le jednat z sadnï na bilater lnì rovni. Pokud vöak v budoucnosti i v tïchto souvislostech vznikne nov Ëi dalöì v razn podnït k öiröìmu jedn nì, jsou z ËastnÏnÈ strany ochotny takovèto setk nì uskuteënit. P edbïûn dohoda obou stran smï uje k termìnu dalöìch konzultacì na podzim letoönìho roku s cìlem posouzenì dalöìho trûnìho v voje v diskutovan ch oblastech; 2. obchodnìci se v û dnèm p ÌpadÏ nebr nì nutnèmu a pot ebnèmu znaëenì masa Ëi dalöìch potravin s uv dïnìm vöech d leûit ch informacì pro spot ebitele. VarujÌ vöak p ed jejich nadbyteën m rozsahem, kter naopak m ûe vèst k nep ehlednosti daj, jejich devalvaci a k podceúov nì spot ebitele. Za nejlepöìho z kaznìka povaûujì z kaznìka informovanèho; 3. Svaz obchodu a cestovnìho ruchu»r z sadnï nesouhlasì jak s poslaneck m n vrhem pod snïmovnìm tiskem Ë. 167 ke zmïnï z kona o hospod skè soutïûi, tak i s n sledn m pozmïúovacìm n vrhem stejn ch p edkladatel. Svaz se tak ztotoûúuje s negativnìm n zorem ministra zemïdïlstvì a v z sadï i s vïcnï zamìtav m stanoviskem vl dy»r. Praha, 24. dubna 2007 kov n u firem z kraje VysoËina a KarlovarskÈho kraje. Z kon a p edpis t kajìcìch se daúovè oblasti je enormnì mnoûstvì, podnikatelè a zejmèna ûivnostnìci se v nich obtìûnï orientujì, potìûe p sobì i samotn m daúov m poradc m. Zcela konkrètnìm n vrhem AMSP»R v oblasti daúov ch z kon je jejich rozdïlenì na t i samostatnè skupiny: pro fyzickè osoby, pro pr vnickè osoby a pro samospr vu a nadace atd. Navrhujeme rovnïû odstranïnì rozdìl mezi ËetnictvÌm a daúov m ËetnictvÌm. 3) Zrovnopr vnïnì vztahu mezi daúov m poplatnìkem a spr vcem danï zejmèna legislativnìm zakotvenìm tzv. editaënì povinnosti AMSP»R dlouhodobï prosazuje zavèst plnou editaënì povinnost st tu v oblasti daúov ch z kon, tzn. legislativnï zakotvit odpovïdnost st tnìho ednìka za jìm vydan a realizovan opat enì. KritÈriem musì b t jasn definice z kon, menöì mnoûstvì prov dïcìch vyhl öek, a to aby si st tnì ednìk nemohl vykl dat z kon a prov dïcì p edpisy sv m zp sobem. Asociace soukromèho zemïdïlstvì v poslednìch dnech rozpoutala kampaú, ve kterè obviúuje AK»R z n pomoci zneuûitì myölenky odbytov ch organizacì. K tomu sdïlujeme n sledujìcì fakta: Na ÌzenÌm vl dy Ë. 655/2004 byly stanoveny podmìnky pro zakl d nì skupin v robc k zajiötïnì spoleënèho odbytu v robk a podmìnky pro poskytnutì dotacì k jejich Ëinnosti. Od samèho zaë tku bylo jasnè, ûe stanovenè podmìnky, aë p evzatè z na ÌzenÌ EvropskÈ komise, nejsou pro podmìnky ËeskÈho zemïdïlstvì vhodnè a ûe jsou p Ìliö mïkkè. AK»R navrhla v r mci ve ejnèho p ipomìnkovèho ÌzenÌ podstatnè zp ÌsnÏnÌ podmìnek p izn nì dotacì. StejnÏ tak uëinily v znamnè ËlenskÈ organizace Agr rnì komory, nap Ìklad Centroodbyt - n rodnì odbytovè druûstvo. Letos v dubnu tomu bylo p esnï 13 let, kdy byla v souvislosti se zah jenìm privatizace ËeskÈho plyn renstvì zaloûena»esk plyn rensk unie. Zakl dajìcìmi Ëleny se tehdy stalo 8 distribuënìch spoleënostì a st tnì»esk plyn rensk podnik, o. z. Transgas. Vzniklo tak nez vislè a dobrovolnè profesnì sdruûenì pr vnick ch osob plyn renskèho odvïtvì»r.»esk plyn rensk unie v souëasnè dobï zastupuje z jmy 18 Ëlen, drûitel licencì na obchod, p epravu, distribuci nebo uskladúov nì zemnìho plynu. Posl nìm unie je soustavnè zlepöov nì podmìnek pro podnik nì v plyn renskèm oboru v»eskè republice i EvropskÈ unii, tzn. h jenì z jm sv ch Ëlen ve vztahu k dom cìm i mezin rodnìm institucìm a ve vztahu k ve ejnosti, a p edstavov nì zemnìho plynu odbornè i laickè ve ejnosti jako energeticky v hodnèho a ekologicky öetrnèho paliva. HlavnÌ pozornost a Ëinnost unie je zamï ena do oblastì energetickè politiky, energetickè legislativy, mezin rodnì spolupr ce, medializace odvïtvì a styku s ve ejnostì. BÏhem svèho t in ctiletèho p sobenì se»pu podìlela p edevöìm na vytv enì energetickè politiky»r i navazujìcì legislativy, a to zejmèna spolupracì p i tvorbï nebo formou p ipomìnkov nì, zve ejúov nì stanovisek Ëi p edkl d nì vlastnìch n vrh k mnoha dokument m a n mït m t kajìcìch se energetiky. ProblÈm je zn m z menöìch mïst, kde je ze strany st tnìch ednìk detekov na neochota a kdy vöe m ûe vy stit aû v poökozenì zamïstnavatele. Vztah spr vce danï a poplatnìka byl eöen n vrhem "DaÚovÈho du", kter jsme jiû p ed Ëasem odmìtli v celèm rozsahu, neboù st vajìcì situaci fakticky nezlepöoval. Reforma v tèto oblasti navrhuje jen dìlëì posun v editaënì povinnosti. Z vïr: Tento n vrh daúovè reformy nep in öì zjednoduöenì systèmu vykazov nì danì, ani snìûenì administrativnì z tïûe, naopak v mnoha p Ìpadech doch zì p esnï k opaën m efekt m. P edloûenè materi ly t kajìcì se reformy ve ejn ch financì p edstavujì v daúovè oblasti jen urëitè opatrnè kroky, kterè p edstavujì "p esuny" v hy jednotliv ch danì. Tato opatrnost u n s vyvol v obavy, ûe reformnì kroky budou devalvov ny dalöìmi pravami z kladu danï a zvyöov nìm jin ch danì a odvod v takovèm rozsahu, ûe dojde k re lnèmu zv öenì sloûenè daúovè kvûty, coû povede ke zvyöov nì n klad podnikatel a zvyöov nì administrativnì n roënosti. Prohlášení Agrární komory ČR k odbytovým organizacím P ipomìnky Asociace soukromèho zemïdïlstvì n m nejsou zn my a vyz v me p edsedu Stanislava NÏmce, aby je zve ejnil. Po realizaci na ÌzenÌ vl dy Ë. 655/2004 zaëaly ke st vajìcìm patn cti odbytov m organizacìm vznikat novè. TakovÈ, kterè nenaplúovaly smysl a v znam posìlenì pozice prvov robc p i odbytu sv ch v robk, zejmèna takovè, jejichû Ëelem je zìsk nì dotace bez ohledu na integraci. Z roveú pokl d me ot zku, proë Asociace soukromèho zemïdïlstvì nevyuûila a nevyuûìv moûnosti sdruûov nì odbytu v robk sv ch Ëlen za vyuûitì dotaënì podpory ze shora uvedenèho vl dnìho na ÌzenÌ. Agr rnì komora»r se distancuje od obviúov nì z organizace zneuûìv nì dotacì na zakl d nì skupin v robc a pokl d je za ËelovÈ politizov nì ËeskÈho zemïdïlstvì. VedenÌ Agr rnì komory»r, duben 2007 Česká plynárenská unie má 13. narozeniny V poslednìch letech se Plyn rensk unie silnï angaûuje rovnïû v oblasti vytv enì podmìnek pro rozvoj vyuûìv nì stlaëenèho zemnìho plynu (CNG) jako vöeobecnï velice v hodnèho alternativnìho paliva v dopravï. ZemnÌ plyn je pro svè p ednosti vyuûiteln k eöenì ady souëasn ch problèm energetiky i ûivotnìho prost edì. Plyn renskè odvïtvì a»esk plyn rensk unie usilujì svojì ËinnostÌ, objektivnìmi informacemi i vïcnou argumentacì o posun zemnìho plynu do role, kter mu nespornï n leûì.»esk plyn rensk unie (»PU) byla zaloûena plyn rensk mi distribuënìmi spoleënostmi a st tnìm podnikem»esk plyn rensk podnik, o.z. Transgas, v roce 1994 jako nez visl a dobrovoln profesnì organizace pr vnick ch osob. Po 13 let svè existence se»pu vïnuje v znamn m tèmat m ovlivúujìcìm plyn renstvì v»eskè republice - dnes zejmèna ekologickè daúovè reformï, novele energetickèho z kona, novele Pravidel trhu s plynem, podpo e vyuûitì zemnìho plynu v dopravï a dalöìm. CÌlem»PU je pom hat rozvoji podnikatelskèho prost edì 4 Každý sedmý žadatel měl problémy se splácením závazků»lenskè spoleënosti sdruûenì SOLUS odeslaly v prvnìm ËtvrtletÌ letoönìho roku do negativnìho on-line registru FO vìce neû 630 tisìc dotaz na klienty, kte Ì û dali o poskytnutì jejich sluûby. Kaûd sedm ûadatel o novou sluûbu byl nalezen se z znamem v registru FO (registr spot ebitel ). Česká spořitelna poskytla hypotéky za 200 miliard Kč»esk spo itelna, jedniëka na ËeskÈm hypoteënìm trhu, poskytla k 25. dubnu 2007 hypoteënì vïry v celkovèm objemu 200 mld. KË. Objem obëansk ch hypotèk ËinÌ 120 mld. KË, objem podnikatelsk ch a municip lnìch hypotèk tvo Ì 80 mld. KË. PodÌl»eskÈ spo itelny dos hl na ËeskÈm trhu hypotèk ke konci b ezna 2007 tèmï 40 %. Cetelem letos financoval úvěry za 2,4 miliardy "Cetelem financoval v prvnìm ËtvrtletÌ letoönìho roku vïry za 2,4 miliardy korun, o 27 % vìce neû v loúskèm roce," ozn mil Ing. V clav Hor k, gener lnì editel spoleënosti Cetelem. St le vìce lidì projevuje z jem o financov nì rekonstrukcì a prav bydlenì. Oproti roku 2006 narostly osobnì p jëky na rekonstrukce o 38 %. NejvÏtöÌ n r st, o vìce neû 70 %, zaznamenalo financov nì automobil a motocykl. Home Credit už financoval nákupy za 1,7 miliardy korun RostoucÌ z jem»ech o praktickè formy spot ebitelskèho financov nì se potvrdil i na poë tku roku BÏhem jeho prvnìch t Ì mïsìc financovala spoleënost Home Credit, a. s., sv m klient m v»eskè republice n kupy v celkovè hodnotï 1,697 miliardy korun, coû p edstavuje 34% n r st ve srovn nì se stejn m obdobìm minulèho roku. spïönè v sledky prvnìho ËtvrtletÌ jsou mimo jinè d ny i zv öen m z jmem o loúskè novinky.

5 květen 2007 TRH INFORMACÍ Na Accenture Zlatá koruna 2007 Žofínském finančním fóru o globalizaci - největší ekonomické změně od průmyslové revoluce Česká republika je na rozcestí a pokud chce jít cestou úspěšného ekonomického rozvoje, je nezbytné urychleně přistoupit ke strategickým změnám v ekonomické politice státu. Na tom se dnes shodli ministr financí Miroslav Kalousek a profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar, kteří vystoupili jako hlavní řečníci na Accenture Zlatá koruna 2007 Žofínském finančním fóru v Praze 10. dubna. jin ch oblastì jako jsou majetkovè a spot ebnì danï. Zlepöit podnikatelskè prost edì, stimulovat vïtöì investice do lidskèho kapit lu a zv öit pruûnost trhu pr ce. DalöÌ diskusnì fûrum na nïkterè z aktu lnìch tèmat z oblasti financì p ipravujì organiz to i soutïûe Accenture Zlat koruna 2007 na podzim letoönìho roku. Ministr financì Miroslav Kalousek mimo jinè uvedl, ûe na srpnovèm jedn nì vl dy o strategii p ijetì eura bude prosazovat, aby kabinet stanovil pevn termìn p ijetì spoleënè mïny na 1. leden "Vstup do eurozûny je politickè rozhodnutì a politick projekt a ty majì mìt svè pevnï stanovenè termìny," dodal k termìnu p ijetì eura ministr Kalousek. Profesor Jan ävejnar povaûuje nynïjöì vlnu globalizace za nejvïtöì ekonomickou zmïnu od pr myslovè revoluce. Z jeho pohledu je pro spïön rozvoj ËeskÈ ekonomiky pr vï v sou- ËasnÈ dobï t eba snìûit rozpoëtov deficit st tu pomocì omezenì neefektivnìch v daj. Nastartovat penzijnì reformu a provèst revizi zdravotnìch a soci lnìch d vek. P esunout daúovè zatìûenì z danì a odvod z platu do Otázka Prosperity pro Jana Švejnara: KterÈ zemï budou umït nejlèpe obchodovat s duöevnìm vlastnictvìm? Bude to USA, Japonsko, Rusko, Korea,»esk republika - jak je v ö odhad? OdpovÏÔ: ZatÌm vedou USA, postupnï se p ipojuje Korea a nebylo by v bec p ekvapenìm, kdyby»ìna zmïnila sv j p Ìstup k obchodov nì s duöevnìm kapit lem. V»ÌnÏ nynì studuje mnoho mlad ch lidì, do vzdïl v nì se zde investujì obrovskè Ë stky, takûe lze Ëekat i v tomto ohledu expanzi.»esk republika leûì ve st edu Evropy. Nem suroviny, nem mo e. NaË tedy m ûe s zet jejì ekonomika? Na lidsk kapit l a pèëi o nïj, na rozvoj vzdïlanosti. V tom m i velkou tradici. VzdÏlanÌ, chyt Ì lidè s n pady budou û danì v celèm svïtï. Profireal myslí na soukromé osoby i podnikatele Trh se spot ebitelsk mi vïry zaûìv v»r v poslednìch pïti letech v razn r st. ZatÌmco na konci roku 2002 dluûily ËeskÈ dom cnosti na spot ebitelsk ch vïrech cca 41 miliard KË, na konci roku 2006 tato Ë stka p es hla jiû 100 miliard KË. O nejen ËeskÈm trhu se spot ebitelsk mi vïry jsme si proto povìdali s Milanem K Úou, editelem seku komunikace Profireal, a. s. České domácnosti dnes dluží bankám a finančním institucím jen ve spotřebitelských úvěrech přes 100 miliard korun. Myslíte, že zde ještě existuje prostor pro další růst? Samozřejmě. Od roku 2002, kdy došlo k takzvanému úvěrovému zlomu, se začalo tempo růstu úvěrů prudce zvyšovat, a například v minulém roce spotřebitelské úvěry rostly o téměř 30 %. To svědčí o stálém zájmu našich spoluobčanů o úvěry. A pokud srovnáme průměrný dluh české domácnosti s průměrem původních 15-ti členů EU nebo i se státy ekonomicky na chvostu z této patnáctky, je zde stále obrovský rozdíl. Jsem přesvědčen, že trh spotřebitelských úvěrů v České republice bude ještě řadu let růst dvouciferným číslem. LidÈ by vöak mïli b t obez etnì a peëlivï v ûit svè zadluûenì zejmèna s ohledem na Ëel pouûitì zìskan ch prost edk. MyslÌm, ûe v tomto ohledu je u n s st le nedostateën osvïta. Proč myslíte, že Češi přišli na chuť životu na dluh? D vod pro zadluûov nì dom cnostì je vìce. R st ekonomiky, nìzkè rokovè sazby, nìzk inflace a rostoucì re lnè p Ìjmy zvyöujì optimizmus dom cnostì ohlednï budoucnosti. Proto se zvyöuje chuù dom cnostì ke spot ebï a z roveú se sniûuje strach ze zadluûenì. FinanËnÌ subjekty z roveú st le upravujì podmìnky pro zìsk nì vïru a postupnï se rozöi- uje skupina obyvatelstva, kter m öanci vïr vyuûìt. NesmÌme zapomenout ani na dalöì d vod posilujìcì r st zadluûenosti - demografick v voj. V raznou skupinou, kter dnes Ëerp vïry, jsou populaënï silnè roënìky 70. let, s ËÌmû je spjatè i postupnè odbour v nì urëitèho tabu z let minul ch, kdy ËlovÏk s p jëkou vyjma p jëky novomanûelskè byl povaûov n za cosi neseriûznìho. VyuûÌv nì vïr je naprosto p irozenè, vûdy je t eba zv ûit individu lnì moûnosti spl cenì vïru kaûdè rodiny. NÏkdy se totiû st v, ûe se lidè snaûì dalöìmi nevhodn mi vïry pokr t p edchozì dluhy, a to m ûe vy stit v ne eöitelnou situaci. Zpočátku jste poskytovali pouze úvěry pro soukromé osoby, postupně jste nabídku rozšířili i o úvěry pro podnikatele a živnostníky. Můžete prozradit, o jaké produkty je největší zájem? M te pravdu. vïry pro podnikatele a ûivnostnìky nabìzìme aû od roku TakÈ proto je nejprod vanïjöìm produktem zamïstnaneck vïr, kter se na celkovè produkci finanënì skupiny Profireal podìlì z cca 96 %. PodnikatelskÈ a ûivnostenskè p jëky tvo Ì podìl okolo 4 %, ale naöìm cìlem je tento podìl d le zvyöovat. N ö typick klient je zamïstnanec v trvalèm pracovnìm pomïru vïtöinou s niûöìm p Ìjmem. NicmÈnÏ dok ûeme uspokojit prakticky kaûdèho. O spokojenosti naöich klient svïdëì i to, ûe tèmï polovina z nich si u n s p jëuje opakovanï. M me i klienty, kte Ì si uû u Profirealu sjednali p t nebo öest vïr. Co podnikatelům nabízíte? Jedn se o ûivnostenskou a podnikatelskou p jëku. Jsou urëenè i pro zaëìnajìcì podnikatele, kte Ì jeötï nemajì dostateënou finanënì historii. Podnikatel m ûe zìskat p jëku i v p ÌpadÏ, ûe v daúovèm p izn nì nevykazujì zisk. Vöechny û dosti jsou individu lnï posuzov ny. Samoz ejmostì je bezplatnè posouzenì û dosti o p jëku. Živnostenská půjčka je určena především drobným podnikatelům a živnostníkům, kteří mají pravidelné příjmy z podnikání, například provozovatelům restaurací, barů, prodejen rychloobrátkového zboží nebo autoservisů, autodopravcům a podobně. Nabízíme jim půjčku bez dokládání majetku, která může být poskytnuta i krátkodobě, například již na období jednoho měsíce. Klient může získat půjčku až do výše Kč bez ručitele, výši splátek si může flexibilně zvolit podle svých možností. Pro podnikatele, kte Ì pot ebujì vïtöì Ë stku, nabìzìme podnikatelskou p jëku. P jëka je Na snímku Jan Švejnar a Miroslav Kalousek podmìnïna zajiötïnìm ve formï z stavy. V öe p jëky nenì omezena, z leûì na moûnosti ruëenì z stavou. DÌky tomu je podnikatelsk p jëka dostupn i zaëìnajìcìm podnikatel m na rozjezd firmy, pokud vlastnì nïjak bonitnì majetek. P jëka je ne Ëelov, posouzenì û dosti o p jëku je bezplatnè. Po Slovensku Profireal vstoupil také na polský a bulharský trh. Dají se tyto trhy nějak porovnat nebo jsou naprosto odlišné? Plánujete další růst?»esk a slovensk trh je velice podobn, a to jak s ohledem na konkurenënì subjekty, kterè v tïchto zemìch p sobì, tak i v chov nì samotn ch p Ìjemc spot ebitelsk ch p jëek. V Polsku je mnohem vïtöì konkurence a horöì platebnì mor lka obyvatelstva. Odliön je i obchodnì strategie polsk ch bankovnìch dom. Na rozdìl od tïch Ëesk ch vyuûìvajì pol- VÏtöinu podvod p chajì ËlenovÈ vedenì spoleënostì, kte Ì jednajì samostatnï a ve firmï jsou öest a vìce let. To jsou nïkter zjiötïnì pr zkumu Profile of a Fraudster Survey 2007, kter provedla forenznì oddïlenì poradensk ch spoleënostì sìtï KPMG. Unik tnì studie zab vajìcì se re ln mi p Ìpady podvodnèho jedn nì jednoznaënï uk zala, ûe pachatelè podvod ve sv j prospïch vyuûìvajì p edevöìm nedostateën ch vnit nìch kontrol. V sledkem jsou v znamnè hmotnè i nehmotnè ökody zp sobenè spoleënostem. Typick pachatel podvodnèho jedn nì je muû ve vïku od 36 do 55 let. V okamûiku, kdy mu jeho nez konnè jedn nì zaëìn p in öet prospïch, je vïtöinou u danè spoleënosti zamïstn n öest a vìce let. Zpravidla pracuje ve finanënìm oddïlenì a podvod prov dì samostatnï. Ke sp ch nì zloëinu ho p ivede touha po penïzìch a p Ìleûitost. Anal za re ln ch p Ìpad podvodnèho jedn nì Tento profil je v sledkem studie typick ch pachatel finanënìch podvod. Studie analyzovala 360 skuteën ch p Ìpad, kterè byly svï eny forenznìm oddïlenìm KPMG v EvropÏ, na BlÌzkÈm v chodï a v Africe. Jedn se o jednu z prvnìch anal z skuteën ch vyöet ov nì proveden ch v minul ch letech. "VÌce neû 60 % pachatel jsou ËlenovÈ nejvyööìho vedenì. Senior manaûe i majì p Ìstup k d vïrn m informacìm a vzhledem k jejich postavenì je pro nï snadnè obejìt vnit nì kontroly a zp sobit celè spoleënosti vïtöì ökodu," upozorúuje Jimmy Helm, partner a vedoucì oddïlenì ForenznÌho öet enì v KPMG ve st ednì a v chodnì EvropÏ. Studie takè ukazuje, jak obrovskè riziko pro podnik nì podvodnè jedn nì p edstavuje. "Postiûeny jìm mohou b t velkè i malè spoleënosti a mohou utrpït v znamnè hmotnè i nehmotnè ökody," dodal Jimmy Helm. Studie d le ukazuje, ûe pachatelè svè Ëiny obvykle opakujì. V 91 % öet en ch p Ìpad sp chajì p ed sv m odhalenìm nïkolik trestn ch Ëin. Obvykle se skè banky podstatnï ËastÏji sluûeb maklè a obchodnìch sìtì pro zprost edkov nì prodeje sv ch vïr. V Bulharsku je konkurence zhruba na stejné úrovni jako v České republice, chování klientů je vzhledem k teprve půlročnímu poskytování spotřebitelských úvěrů předčasné hodnotit. Z dalöìch zemì se jiû naplno rozbìh zakl d nì spoleënosti v Rumunsku, kde bychom chtïli na p elomu let 2007/2008 poskytnout prvnì vïry. TaktÈû zkoum me podmìnky v Rusku, kterè je pro n s obrovskou v zvou a p ÌleûitostÌ z roveú. dïkuji za rozhovor Eva Brixi Podvodné jednání - profil typického pachatele tak dïje bïhem delöìho ËasovÈho obdobì - u 76 % p Ìpad trv trestn Ëinnost vìce neû öest mïsìc a u 33 % p Ìpad t i a vìce let. Anal za v chozì situace podvod ukazuje, ûe ve vïtöinï p Ìpad pachatelè vyuûìvajì slab ch vnit nìch kontrol. Proto nenì p ekvapivè, ûe tyto Ëiny jsou vïtöinou odhaleny aû dìky anonymnìm ud nìm a jen z Ìdka pomocì vnit nìch kontrol. Ve ejnè mìnïnì a reputace spoleënosti Citlivost danè oblasti je z ejm i z reakcì postiûen ch spoleënostì. DvÏ t etiny z nich o incidentu uve ejnì ne plnè nebo û dnè informace. ZamÏstnanci, ady a mèdia vïtöinou nejsou informov ni, a to kv li obav m, ûe spoleënost bude vnìm na negativnï a utrpì jejì povïst a dobrè jmèno. Ze stejnèho d vodu nenì vïtöina podvod p edmïtem trestnìho stìh nì. Nez visl öet enì se vïtöinou prov dì, aniû by o nich byla informov na policie nebo st tnì ady. FinanËnÌ ökody zp sobenè pachateli podvod jsou znaënè. PostiûenÈ spoleënosti ve vïtöinï p Ìpad nesou ztr tu samy. "SpoleËnosti m lokdy uspïjì v tom, aby jim byly nahrazeny zp sobenè finanënì ökody," ekl Jimmy Helm a dodal: "Situaci zhoröuje i skuteënost, ûe n hrada ökody se obvykle eöì nïkolik let. Nej ËinnÏjöÌm a nej spornïjöìm eöenìm je prevence - nap Ìklad zavedenì opat enì v oblasti etiky a bez honnosti zamï enè i na nejvyööì vedenì." DalöÌ zjiötïnì studie: aëkoliv jsou z 85 % pachateli muûi, ûeny jsou Ëast mi spolupachatelkami - jsou zapleteny v kaûdèm ËtvrtÈm p Ìpadu, kde figuruje nïjak komplic; kaûd t etì pachatel sv j Ëin zopakuje nejmènï 50kr t, neû je odhalen; mezi nejëastïjöì typy ekonomickè kriminality v EvropÏ pat Ì korupce, kr deû hotovosti, zfalöovanè finanënì v kaznictvì, kr deû jin ch aktiv, podvod, poruöenì obchodnìho tajemstvì, pranì öpinav ch penïz a padïl nì. 5

6 PRAVIDELNÉ INFO Z ÚOHS květen 2007 Za mimořádně závažné provinění uložil ÚOHS rekordní pokutu Konspirativní schůzky na mezinárodních letištích či v hotelích, zakódované mobilní telefony a další podobné triky připomínající dobrodružný film. Takovým způsobem postupovali zástupci šestnácti nadnárodních strojírenských společností, kteří po dobu mnoha let koordinovali zakázané dohody o rozdělení trhu a o cenách. Toto jejich "snaûenì" bylo v ned vn ch dnech n leûitï ocenïno v druhostupúovèm, tedy pravomocnèm, rozhodnutì p edsedy adu pro ochranu hospod skè soutïûe. Celkov v öe sankce dos hla rekordnìch korun. Jak v pokutách pro soutěžitele V p ÌötÌm ËÌsle Prosperity s n mi nahlèdnete do v znamnèho dokumentu. Jsou jìm Z sady postupu adu pro ochranu hospod skè soutïûe p i stanovov nì v öe pokut podle ß 22 odst. 2 z kona Ë. 143/2001 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe, v platnèm znïnì. Dnes zve ejúujeme vodnì Ë st: I. vod 1. Ëelem tohoto materi lu je ve ejnï deklarovat, jak m zp sobem bude ad pro ochranu hospod skè soutïûe (d le jen " ad") Mimo dn je nejen v öe pokuty, ale i doba trv - nì kartelovè dohody, kter p es hla dobu patn cti let. "Tato kartelov dohoda nem co do sofistikovanosti, rozsahu a dèlky trv nì v rozhodovacì praxi postupovat p i stanovov nì pokut soutïûitel m - ËastnÌk m ÌzenÌ - v ÌzenÌch veden ch podle z kona Ë. 143/2001 Sb., o ochranï hospod skè soutïûe a o zmïnï nïkter ch z kon (z kon o ochranï hospod skè soutïûe), v platnèm znïnì (d le jen "z kon"). 2. TÏmito z sadami se bude ad Ìdit ve vöech spr vnìch ÌzenÌch zah jen ch po dni publikov nì tohoto materi lu, v nichû bude ukl - d na pokuta. 3. Publikace z sad pro ukl d nì pokut umoûnì soutïûitel m dop edu alespoú dovï odhadnout, jak penïûit sankce je m ûe adu pro ochranu hospod skè soutïûe obdoby," konstatoval p edseda OHS Martin Pecina. SpoleËnosti holding ABB, ALSTOM, AREVA, Fuji, Hitachi, Mitsubishi, Toshiba a Siemens se dopustily zak zanè kartelovè dohody tìm, ûe si mezi sebou rozdïlily trh tzv. plynem izolovanèho spìnacìho strojì (PISU). JmenovanÈ spoleënosti jiû v roce 1998 mezi sebou uzav ely pìsemnè smlouvy, na jejichû z kladï vytvo ily velmi propracovan systèm za Ëelem koordinace jejich Ëasti ve v bïrov ch ÌzenÌch t kajìcìch PISU. V tè dobï se z roveú rozdïlily do dvou skupin - na japonskè a evropskè v robce. postihnout, dopustì-li se jedn nì, kterè je v rozporu se z konem. Jde o krok smï ujìcì ke zv öenì transparentnosti aplikaënì Ëinnosti adu. 4. Z sady se t kajì pouze postupu adu p i stanovov nì pokut za poruöenì z kaz z konem stanoven ch (ß 22 odst. 2 z kona). Z sady se naopak û dn m zp sobem net kajì ukl d nì procesnìch pokut [ß 22 odst. 1 pìsm. a) a b) z kona], pokut za jedn nì v rozporu s vykonateln m rozhodnutìm, vëetnï neplnïnì opat enì uloûen ch podle z kona (ß 22 odst. 2 a 3 z kona); z sady se rovnïû nevztahujì na ukl d nì pokut za spr vnì delikty podle z kona Ë. 137/2006 Sb., o ve ejn ch zak zk ch Podle tohoto klìëe si pak urëily i spoleënè kvûty prakticky po celèm svïtï s v jimkou severnì Ameriky. Tento p Ìpad eöily kromï ËeskÈho antimonopolnìho adu takè Evropsk komise a maôarsk soutïûnì ad. Spr vnì ÌzenÌ zah jil OHS v srpnu loúskèho roku. D vodem bylo p edchozì pod nì spoleënosti ABB, kter se ke kartelovè dohodï p iznala a p edloûila o jejì existenci relevantnì d kazy. V r mci tzv. leniency programu byla pak tomuto subjektu pokuta prominuta. "SpoleËnosti si tak v podstatï fixovaly svè trûnì podìly a mïly jistotu, ûe si nebudou konkurovat," p ipomnïl p edseda Martin Pecina. Zd raznil z roveú, ûe dohody o ovlivúov nì nabìdek (bid-rigging) pat Ì k nejz vaûnïjöìm druh m protisoutïûnìho chov nì. MajÌ totiû za n sledek plnè vylouëenì soutïûe na trhu a vedou tak k z sadnìm ztr t m ekonomiky a k jmï bezprost ednìch i koneën ch z kaznìk. P edseda OHS Martin Pecina hned po svèm n stupu do funkce v z Ì roku 2005 a pozdïji mnohokr t zd raznil, ûe jednoznaënï up ednost- Úuje prevenci p ed represì. Ten, kdo podle jeho slov ale "p ekraëuje rychlost a jeötï k tomu jezdì na Ëervenou, musì poëìtat s tvrd m postihem". O tom se plnï v tïchto dnech p esvïdëily zmìnïnè nadn rodnì spoleënosti. ad pro ochranu hospod skè soutïûe postupoval nejen razantnï, ale i velmi rychle. Kristi n Chalupa editel odboru vnïjöìch vztah OHS RWE Transgas podal žalobu vůči rozhodnutí ÚOHS SpoleËnost RWE Transgas podala 11. kvïtna 2007 u KrajskÈho soudu v BrnÏ spr vnì ûalobu v Ëi rozhodnutì p edsedy adu pro ochranu hospod skè soutïûe z b ezna letoönìho roku ve vïci zneuûitì dominantnìho postavenì na trhu. Skupina RWE v»r si nechala vypracovat nez vislou pr vnì expertizu postupu OHS a n slednèho rozhodnutì p edsedy adu. Z pr vnìch podklad, kterè m RWE Transgas k dispozici, vypl vajì konkrètnì d vody pro dalöì postup. "Budeme se dom hat zruöenì Ë sti rozhodnutì, ve kterèm p edseda konstatoval poruöenì p edpis o ochranï hospod skè soutïûe a uloûil za nïj pokutu," uvedl p edseda p edstavenstva RWE Transgas Martin Herrmann. SpoleËnost RWE Transgas je p esvïdëena, ûe jejì jedn nì na trhu v roce 2005 bylo zcela v souladu s obecnï z vazn mi pr vnìmi p edpisy. Proto se obracì na nez visl soud, aby toto stanovisko potvrdil. (rz) Zaměstnavatelé zdravotně postižených - první oběť sociální reformy? Obsahem n vrhu balìëku sporn ch opat enì je takè v raznè omezenì podpory zamïstnavatel osob se zdravotnìm postiûenìm, kterè by potrestalo nejen spekulanty, ale i ty, kte Ì odv dïjì mnoho let poctivou pr ci. ZamÏstnavatelÈ vìce neû 50 % osob se ZP v»eskè republice vstupovali do devades t ch let stejnï znev hodnïni jako vïtöina jejich zamïstnanc. Necel stovka firem byla sice st tem podporov na, ale to z kladnì - tot lnì restrukturalizaci, transformaci a zmïny v robnìch program vïtöina z nich nesla na sv ch bedrech. P esto se vïtöinï z nich poda ilo p eûìt a vytvo it person lnì a technick z klad pro budoucì rozvoj. ObÏtovali tomu vïtöinu svè soci lnì nadstavby, p esto zaëaly firmy r st a zvyöovat svoji konkurenceschopnost. Stabilizovat pracovnì mìsta, rozvìjet novè chr nïnè dìlny p edevöìm vhodnè pro postiûenè osoby. Kumulovan dotaënì a daúov podpora vöak v procentnìm pomïru k firemnìm n klad m a trûb m klesala aû do roku 2001 v pr mïru nejmènï o % hodnoty z roku ZmÏna z konem o zamïstnanosti 224/2002Sb. a pozdïji nov m z konem 345/2004Sb. p inesla öanci tïmto - postupnï aû cca 400 zamïstnavatel m s vìce jak zamïstnanci. Vr tila tento segment trhu pr ce do hry a umoûnila jim nejen zaëìt se v raznïji rozvìjet a zvyöovat svou roli, ale takè umoûnila spïönï p ekonat jejich vstup na evropsk trh v roce V tïchto letech se takè ada tïchto firem zaëala znovu orientovat na plnïnì svè rehabilitaënì, "zaëleúovanì" funkce. ZaËala sbìrat prvnì informace a zkuöenosti o moûnostech vyuûitì evropsk ch struktur lnìch fond. P itom je nutno si uvïdomit, ûe administrativnï n roën nadstavba vûdy musì ustoupit z kladnìm podnikatelsk m a zamïstnavatelsk m povinnostem ("na Ëtu musejì b t penìze"). Hodnota kumulovanè st tnì podpory na jedno pracovnì mìsto zamïstnance - osoby se zdravotnìm postiûenìm - se pohybuje dodnes nïkde okolo 100 tis. KË roënï. Pr mïrnè n klady a ztr ty p Ìjm st tu u nezamïstnanè - pasivnì osoby s postiûenìm dosahujì podle anal z nejmènï dvojn sobku tèto hodnoty. V porovn nì s adou systèm v okolnìch zemìch EU lze Ìci, ûe n ö systèm funguje a rozvìjì se ve prospïch zdravotnï postiûen ch, p estoûe nenì propojen na funkënì systèm rehabilitace. ChybÌ chronicky v raznïjöì (pozitivnì) motivace zamïstnavatel na volnèm trhu pr ce pro p ijetì osob se zdravotnìm postiûenìm, jejich zaëlenïnì, osobnì rozvoj a "diversity management". ChybÌ i motivace Ë sti samotn ch z jemc, uchazeë. Vlivem nedokonalè legislativy a nekontrolovanè aplikace doch zì ke vzniku specializovan ch obchodnìch firem vyuûìvajìcìch konkurenënì v hody "n hradnìho plnïnì" - odhadem nïkolik stovek vïtöinou mal ch subjekt bez vïtöìho vlivu na poëet pracovnìch mìst - n stroj se tak z vïtöì Ë sti mìjì Ëinkem. pokraëov nì na stranï 25 6 OSTROJ, a. s., vyplácí odměny za zlepšovací návrhy OSTROJ, a. s., uöet il dìky aktivitï sv ch zamïstnanc za poslednì t i roky tèmï öest milion korun. VedenÌ spoleënosti podporuje svè zamïstnance v pod v nì n vrh na zlepöenì. Mimo jinè tento postup p in öì podniku v raznè finanënì spory. Pobočku Infosys Technologies otevřel prezident Klaus SpoleËnost Infosys Technologies v BrnÏ slavnostnï otev ela svoji rozöì enou poboëku. Firma najìm dalöì Ëty i stovky odbornìk, kte Ì budou z kaznìk m z celè Evropy nabìzet outsourcing vnitropodnikov ch sluûeb a nabìdnou i specializovanè informaënì technologie. K novému autu dostanete kreditní kartu Cetelem se rozhodl rozöì it spïönou akci s kreditnì kartou Aura, kterou d val jako bonus k voz m Dacia Logan, na dalöìch osm znaëek automobil. Do dostane kaûd klient, kter si po ÌdÌ vybranè automobily prost ednictvìm Auto vïru, kreditnì kartu Aura s limitem KË a s nulov m rokem na n kup pohonn ch hmot, p ÌsluöenstvÌ a n hradnìch dìl. GE Money v Ostravě nabízí volné pozice Rok od slavnostnìho otev enì naölo v Centru z kaznick ch sluûeb GE Money v OstravÏ pr ci jiû 467 lidì, p iëemû vìce neû polovina jich poch zì p Ìmo z Ostravy. N bor nov ch pracovnìk probìh i nad le a GE Money tak plnì slib, kter ohlednï zamïstnanosti loni dala. Pro z jemce o pr ci z ad st edoökol - k a vysokoökol k probïhl v GE Money v OstravÏ - HrabovÈ den otev en ch dve Ì.

7 květen 2007 TRH INFORMACÍ Regionální kluby ČMS - nedílná součást České marketingové společnosti Česká marketingová společnost má už od počátku svého vzniku v různých regionech republiky svá střediska. Jsou to regionální kluby, které v daném teritoriu propagují základní myšlenky centrální organizace a výrazem jejich aktivit jsou nejrůznější setkání, semináře a konference. Ostrava, Liberec, Brno - to jsou tři místa, která patří k nejaktivnějším a jejichž předsedové (vlastně předsedkyně, protože ve všech případech jde o ženy) obětují nemálo svého volného času a energie na to, aby marketing nezůstával v jejich okolí jen prázdným pojmem. Členové ČMS i zájemci ze širokého okolí se o tom mohli v minulých dnech přesvědčit hned několikrát. Setk nì na veletrhu Koncem b ezna se na veletrhu Reklama, Polygraf 2007 v Praze seöli z stupci region lnìch klub»ms. CÌlem jejich sch zky byla informace o Ëinnosti za poslednì obdobì a v mïna zkuöenostì s po - d nìm region lnìch akcì a s rozöi ov nìm ËlenskÈ z kladny. TradiËnÏ nejvìc podnït p inesla Ing. Jozefína Simová, Ph.D. (vlevo) se svými spolupracovnicemi Chceme být vidět a slyšet, máme své kvality a ty hodláme prodat O společnosti, za jejíž výsledky zodpovídá, hovoří věren svému příjmení Ing. Vít Pěkný pokraëov nì ze strany 1 MyslÌm, ûe se urëitï nïco najde. Mimo jinè i dalöì varianta modelu cee'd - sportyhatch. Jedn se o velmi sexy t Ìdve ov v z se sportovnìm övihem. Ide lnì v z pro mladè, ûeny a vöechny ty, kte Ì chtïjì "nïco jinèho". p edsedkynï ostravskèho klubu dr. CecÌlie Klevarov, kter nastìnila novè trendy v pr ci se Ëlenskou z kladnou a pohovo ila o netradiënìch smïrech, kter mi by se mïl klub v budoucnu ubìrat. OstatnÌ z stupci informovali o region lnìch aktivit ch a vöichni se shodli, ûe v budoucnu by mïla b t nav z na uûöì spolupr ce jednotliv ch klub spoëìvajìcì jak ve v mïnï zkuöenostì, tak v pomoci se zabezpeëov nìm lektorsk ch ËinnostÌ p i p edn ök ch zamï en ch na specifick tèmata. Vöichni se rozch zeli v dobrè n ladï s perpektivou, ûe p ÌötÌ rok se opït sejdou ve stejnou dobu na stejnèm mìstï. Program: Role»MS v souëasnèm marketingovèm svïtï doc. PhDr. Jitka Vysekalov, Ph.D. - p edsedkynï»ms NovÈ trendy v marketingovè komunikaci a role»eskè marketingovè spoleënosti v souëasnè etapï v voje. NovÈ trendy v marketingovè komunikaci PhDr. Petr Frey - marketingov poradce»ms, vicepresident agentury FCB Prague a autor stejnojmennè publikace ZamyölenÌ na tèma "novè trendy, nebo jen nov slova?", k Ëemu slouûì guerilla, event Ëi vir lnì marketing? Jak vyuûìt novè komunikaënì n stroje atd. Quo vadis veletrhy Ing. Lucie Zumrov, Ph.D. - marketingov editelka Veletrhy Brno SouËasn a budoucì role veletrh jako d leûitèho n stroje marketingovè komunikace Klubov veëer v Liberci V Liberci se 10. kvïtna 2007 konal p i p Ìleûitosti slavnostnìho zased nì akademickèho sen tu Hospod skè fakulty TechnickÈ univerzity v Liberci v souvislosti s oslavou 15. v roëì jejìho zaloûenì klubov podveëer. Seöla se na nïm ada Ëlen region lnìho klubu»eskè marketingovè spoleënosti s v znamn mi osobnostmi, kterè jeötï ned vno studovaly na TechnickÈ univerzitï. Z stupci»ms - prof. Ing. Gustav Tomek, DrSc., mìstop edseda spoleënosti, a Milada H bov, jejì v konn editelka, informovali p ÌtomnÈ o aktivit ch»ms a takè o nejbliûöìch pl nech do budoucna. P ipomnïli soutïû MarketÈr roku a kladnï zhodnotili Ëinnost region lnìch klub. Pr vï libereck klub je jednìm z nejaktivnïjöìch, na Ëemû m rozhodujìcì podìl jeho p edsedkynï JozefÌna Simov s zk m okruhem zap len ch spolupracovnìk.»esk marketingov spoleënost, NovotnÈho l vka 5, Praha 1 Tel/fax: info@cms-cma.cz, Manuál Úspěšné Ženy = MUŽ Moûn jste spïön, obdivovan ûenaö Ale t eba touûìte b t jeötï spïönïjöì, chcete doladit p ÌpadnÈ vady, zdokonalit se nebo si poslechnout zkuöenosti jin ch dam. Moûn vöak teprve kr ËÌte k spïchu. Moûn o nïm zatìm jen uvaûujete, pl nujete a snìte. S origin lnìm n padem p iöla panì Eva»ejkov, majitelka PR a produkënì agentury ConPro. Agentura odstartovala jedineën projekt Manu l spïönè éeny = MUé. Jde o sèrii konferencì, kde nejenom p ednì ËeskÈ spïönè ûeny, ale takè spïönì muûi, prozradì svè post ehy, zkuöenosti, rady, a umoûnì tak v mïnu zkuöenostì a n zor. Manu l pom h souëasn m ûen m p ijìt kr Ëek po kr Ëku k spïchu. Je n vodem k zìsk nì sebevïdomì a dos hnutì ûivotnìho cìle. Manu l spïönè éeny = MUé je eöenìm pro ûeny, kterè cìtì pot ebu splnit si svè sny. Z ötitu nad projektem p evzala panì Eliöka Haökov Coolidge. I. v roënì konference s n zvem "Jak zaujmout ve spoleënosti" se uskuteënì v Grandhotelu Bohemia 26. kvïtna v 10 hodin. Do projektu pro modernì ûeny se p ipojila jiû cel ada zn m ch muû. Nap Ìklad Ing. Miroslav äevëìk, CSc., editel praûskèho Liber lnìho institutu, doc. MUDr. Jan MÏöù k, CSc., n ö p ednì plastick chirurg, Ëi MUDr. Jan Cimick, CSc., vynikajìcì Ëesk psychiatr, kter bude dìvk m a ûen m radit, jak se br nit z tïûi a stresu. vìce informacì najdete na anebo na (bar) Jedna osobní: co děláte, když vás někdo pěkně naštve na silnici a vy zrovna také řídíte? Tomu povol nì se Ìk dlaûdië, tak takovou mluvu pouûìv m. MyslÌm, ûe ale nejsem v jimkou. A úplně poslední: víte, která profese nejvíce trpí samomluvou? (Napovím vám - pozorujte lidi za volantem na křižovatce v pátek odpoledne.) V dob ch handsfree a technologiì bluetooth ale tïûko odhadovat, kdo trpì samomluvou a kdo se pr vï br nì mas ûi od öèfa nebo manûelky. Zvl ötï pak v p tek odpoledneö za rozhovor ve sviûnèm rytmu podïkovala Eva Brixi 7

8 EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR květen 2007 Exekutorská komora ČR se brání: naroste byrokracie, a zdaleka nejen to Otevřený dopis Exekutorské komory ČR předsedům soudů všech stupňů a předsedovi Ústavního soudu ČR Stanovisko NejvyööÌho soudu»r sp. zn. Cpjn 2000/2005 (v kladovè stanovisko k exekuënìmu du) Mimo kritick ch d sledk zmìnïnèho stanoviska NejvyööÌho soudu snïm EK»R konstatoval, ûe vyd nì tohoto stanoviska je v rozporu s cìlem NS»R, kter m je dle z kona Ë. 6/2002 Sb., o soudech a soudcìch, sjednocov nì st vajìcì judikatury soud. NÏkterÈ Ël nky stanoviska nelze ani p i nejlepöì v li povaûovat za sjednocujìcì prvek rozhodov nì soud zaloûen na dlouhodobèm sledov nì a peëlivèm vyhodnocov nì pravomocn ch rozhodnutì soud. Stanovisko NS»R totiû v podstatï zavrhuje dosud nïkolik let aplikovanou soudnì praxi. Mimo dn SnÏm ExekutorskÈ komory»eskè republiky proto vyzval JUDr. Ivu Broûovou, p edsedkyni NejvyööÌho soudu»eskè republiky, k rezignaci na jejì funkci, neboù jì Ìzen NejvyööÌ soud neplnì povinnosti sjednocovat judikaturu v praxi soud, a to zejmèna v oblasti exekuënìho ÌzenÌ. NejvyööÌ soud»r zp sobuje nïkter mi sv mi rozhodnutìmi ohroûenì funkënosti institutu soudnìch exekucì a zp sobuje obrovskè zavalenì soud zbyteënou agendou. V souvislosti s v kladov m stanoviskem NS»R upozornila EK»R zejmèna na tyto jeho z vaûnè d sledky: I. Z vaûn m problèmem se jevì p edevöìm pr vnì n zor NS»R, podle kterèho "ExekuËnÌ p Ìkaz nelze odstranit tìm, ûe by jej exekutor n sledn m rozhodnutìm zruöil". Uveden pr vnì n zor v podstatï zavrhuje dosud nïkolik let aplikovanou praxi ruöenì exekuënìch p Ìkaz soudnìmi exekutory a hodl tento procesnì kon p enèst na soudy. Je zapot ebì p edevöìm vzìt v vahu, ûe p i prov dïnì exekuce Ëasto vyvst v pot eba ruöit vydanè exekuënì p Ìkazy, a to zejmèna kdyû se povinn zav ûe ke spl tk m nebo zcela uhradì vym hanou pohled vku. Ad absurdum by tak povinn mïl i po zaplacenì vym hanè pohled vky neust le blokovanè Ëty, probìhaly by sr ûky ze mzdy apod., a to aû do chvìle, neû by soud p edmïtn druh prov dïnì exekuce zastavil. P i zohlednïnì skuteënosti, ûe jen za rok 2006 bylo na Ìzeno cca exekucì, kde u kaûdè konkrètnì jednotlivï prov dïnè exekuce jsou soudnìmi exekutory vyd v ny v pr mïru 4 exekuënì p Ìkazy, musely by okresnì soudy vydat celkem nejmènï usnesenì, kter mi by zastavovaly kaûd jednotlivï prov - dïn zp sob exekuce!!! Podot k me, ûe k tomuto ËÌslu nejsou p i azeny i dosud probìhajìcì exekuce, na ÌzenÈ v obdobì let 2001 aû 2005, kter ch bylo p es Uveden situace by zp sobila podle n zoru EK»R tot lnì kolaps ËeskÈho soudnictvì a navìc by si vyû dala neb val n r st poötovnìho porta, tzn. v koneënèm d sledku by neb vale zatìûila st tnì rozpoëet! Je rovnïû nutno zmìnit skuteënostì, ûe praxe se do souëasnè doby vyvinula zcela opaënï. II. Ve dnech dubna 2007 se konal mimořádný sněm Exekutorské komory ČR, který projednával důsledky Nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 8/06 a Stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 200/2005 a konstatoval přímé ohrožení vymahatelnosti práva a rapidní nárůst agendy exekučních soudů zejména z důvodů zastavování exekuce. Exekutorská komora ČR se v intencích usnesení přijatých mimořádným sněmem obrátila otevřeným dopisem k předsedům soudů všech stupňů a k předsedovi Ústavního soudu a shrnula zásadní negativní dopady, které zmíněné stanovisko NS ČR a nález ÚS ČR přinášejí. DalöÌm, naprosto stejnï z vaûn m problèmem, kter m ûe svoji podstatou ohrozit jak samotnou existenci ExekutorskÈ komory»r jako profesnì komory, tak i profesi soudnìho exekutora, je ve stanovisku NS»R prezentovan pr vnì n zor, podle kterèho "Pohled vka exekutora na n hradu n klad exekuce se p i exekuci prodejem nemovitostì uspokojì v rozvrhu rozdïlovanè podstaty ve t etì skupinï". Za alarmujìcì povaûujì EK»R, jednotlivì soudnì exekuto i i koneckonc mnozì exekuënì soudci skuteënost, ûe d slednou aplikacì tohoto pr vnìho n zoru by ËastnÌci ÌzenÌ v procesnìm postavenì opr vnïnèho nemohli v absolutnì vïtöinï exekuënìch ÌzenÌ dostat niëeho na uspokojenì sv ch pohled vek, p ÌpadnÏ jenom minimum, a soudnì exekuto i by fakticky ztratili nejen n rok na svoji odmïnu, ale i hradu hotov ch v daj vznikl ch v exekuci (nap. vyhotovenì znaleck ch posudk, n jem aukënì mìstnosti atd.). OdmÏna je navìc garantov na jak stavou»eskè republiky, tak i ustanovenìm ß 3 odst. 1 ex. du a v neposlednì adï i N lezem stavnìho soudu»r II. S 372/04. Dle o. s.. se podle v sledku rozvrhovèho jedn nì z rozdïlovanè podstaty uspokojujì v prvnì skupinï pohled vky n klad ÌzenÌ vznikl ch st tu v souvislosti s prov dïnìm draûby... N klady prodeje vznikl ch st tu jsou samoz ejmï n klady soudu, kterè vznikly soudu s prov dïnìm draûby. M -li exekutor postavenì soudu, je nutnè p i pouûitì logickèho a öiröìho v kladu jednoznaënï dojìt k n zoru, ûe mezi uvedenè n klady nutno zahrnout i n klady soudnìho exekutora, kterè vznikly exekutorovi v souvislosti s prov dïnìm draûby. Jelikoû rozvrhovè ÌzenÌ je moûnè na Ìdit aû po pr vnì moci p Ìkazu k hradï n klad exekuce, kde den pr vnì moci tohoto p Ìkazu je podle z kona o dani z p idanè hodnoty i dnem zdanitelnèho plnïnì, bude muset kaûd soudnì exekutor jako pl tce DPH odvèst ze z konem garantovanè, avöak v rozvrhovèm ÌzenÌ nep iznanè odmïny do st tnìho rozpoëtu 19% daú z p idanè hodnoty. Tedy soudnì exekutor nejen ûe za svoji n roënou pr ci ze z konem garantovanè odmïny niëeho nedostane, ale jeötï ze sv ch vlastnìch prost edk odvede st tu na dani obrovskè Ë stky!!! AplikacÌ pr vnìho n zoru, za azujìcìho odmïnu soudnìho exekutora v r mci n klad exekuce v rozvrhovèm ÌzenÌ do t etì skupiny by tak doölo jak k ekonomickè likvidaci soudnìch exekutor, tak i ke stagnaci exekuënìch ÌzenÌ, prov dïn ch prodejem nemovitostì, protoûe û dn soudnì exekutor by nemïl z jem realizovat takov zp sob exekuce, kter m by niëeho nevymohl pro opr vnïnèho a namìsto odmïny za vykonanou pr ci by odv dïl do st tnìho rozpoëtu z vlastnìch prost edk DPH. Z v öe uveden ch d vod lze tedy dovodit, ûe pohled vka exekutora nenì svojì podstatou postavena na roveú pohled vce opr vnïnèho, n brû jde o pohled vku, kter svojì podstatou odpovìd pohled vce vzniklè "st tu" p i prov - dïnì exekuce prodejem nemovit ch vïcì. Proto by tedy mïla b t takov pohled vka soudnìho exekutora uspokojov na v rozvrhu v prvnì skupinï analogicky jako obdobn pohled vka exekuënìho soudu v p ÌpadÏ v konu rozhodnutì, jak ostatnï ve vïtöinï p Ìpad dovozujì i exekuënì soudy. III. DalöÌm z vaûn m problèmem je pr vnì n zor NejvyööÌho soudu, podle kterèho "nelze-li opr vnïnèmu p iëìtat zavinïnì, ûe exekuce byla zastavena proto, ûe u povinnèho nebyl zjiötïn postiûiteln majetek, nelze opr vnïnèmu uloûit povinnost k n hradï n klad exekuce; osobou povinnou k jejich n hradï exekutorovi m ûe b t jen povinn." Tento pr vnì n zor je v rozporu jak s stavnìmi z kony, tak s exekuënìm dem, zejmèna s kogentnìm ustanovenìm ß 3 odst. 1 e.., kde je soudnìmu exekutorovi zajiötïnè pr vo na hradu n klad exekuce jako jednè ze z ruk jeho nez vislosti. Tyto pr vnì vïty jsou tèû v rozporu se z vïry N lezu stavnìho soudu»r II. S 372/04. Citace N lezu S: "St t exekuënìm dem p enesl na exekutory Ë st sv ch mocensk ch pravomocì. SouËasnÏ stanovil, ûe exekutor vykon v tuto Ëinnost nez visle a nestrannï. Nez vislost exekutora je zabezpeëena v r mci e.. r zn mi zp soby, mimo jinè tèû pravou, obsaûenou v ß 3, dle nïhoû exekutor vykon v exekuënì a dalöì Ëinnost za platu a souëasnï je omezen na v dïleën ch Ëinnostech. Jestliûe tedy soud p i svèm rozhodov nì zcela pominul kogentnì ustanovenì ß 3 e.. Autor: Miloš Krmášek a n rok na platu exekutorovi odep el, vymyk se jeho rozhodnutì zcela zjevnï nosnèmu principu, na nïmû je exekuënì d vybudov n, a ohroûuje i pro futuro nez vislost exekutora... N klady exekuce tedy musì hradit buô povinn a, nenì-li to moûnè, tedy jestliûe soud dospïje k z vïru, ûe jsou d vody proto, aby neuloûil povinnost k n hradï n klad ÌzenÌ povinnèmu, musì b t rozhodnuto o uloûenì povinnosti n hrady n klad opr vnïnèmu. Opr vnïn tak musì p i pod - nì n vrhu na provedenì exekuce toto riziko s ohledem na moûnosti povinnèho zv ûit. KaûdÈ takovè rozhodnutì soudu musì b t pochopitelnï dnï od vodnïno. Je nutno uvèst, ûe velk Ë st soudnì praxe se proto postupnï shodla na z vïru, ûe v p ÌpadÏ zastavenì exekuce pro bezv slednost v d sledku nemajetnosti povinnèho se princip zavinïnì p i rozhodov nì o n hradï n klad exekuce neuplatnì, a ûe v tïchto p Ìpadech bude povinnost uhradit tyto n klady exekutorovi uloûena opr vnïnèmu. V öe popsan postup m i dalöì d leûit Ëinek - vede opr vnïnè k vïtöì mì e odpovïdnosti p i pod v nì n vrh na na ÌzenÌ exekuce. Pokud by tomu tak nebylo, pak zvl ötï za situace, kdy s pod nìm n vrhu nenì spojena povinnost zaplatit soudnì poplatek, by se vytv - el bezb eh prostor pro i zjevnï bez spïön exekuënì ÌzenÌ. P itom pr vï zv öenì odpovïdnosti ËastnÌk ÌzenÌ (spoleënï se zv öenìm odpovïdnosti p i uzavìr nì pr vnìch vztah ) je jednou z cest, kterè by mohly vèst ke snìûenì souëasnèho enormnìho zatìûenì soud obecnï a ve vykon vacìm a exekuënìm ÌzenÌ zvl ötï (poëet zah jen ch exekuënìch ÌzenÌ rok od roku stoup ). Pokud by se mïl prosadit pr vnì n zor dovozen v tomto Ël nku stanoviska NS»R, znamenalo by to v ûnou r nu celèmu institutu exekuënìho ÌzenÌ, a tìm i takto nastoupenè cestï k dosaûenì lepöì vynutitelnosti pr va. N lez stavnìho soudu Pl. S 8/06 N lez stavnìho soudu Pl. S 8/06 zruöil dosavadnì pr vnì konstrukci z kladu pro v poëet odmïny soudnìho exekutora. Dle stavnìho soudu nelze povinnèmu zp sobit nep imï enou jmu tìm, ûe nebude n leûitï zohlednïn jist stupeú "dobrovolnosti" ve splnïnì vym hanè povinnosti, byù aû po na ÌzenÌ exekuce, avöak st le jeötï p ed jejìm vynucen m provedenìm. Posuzovan prava dajnï popìr preventivnì funkci exekuce jako prost edku, jehoû smyslem nenì majetkov likvidace povinnèho subjektu. stavnì soud konstatoval, ûe stavnï konformnì prava odmïn exekutora by nemïla vych zet z p ÌmÈ z vislosti odmïny na v öi vymoûenèho plnïnì, ale odr ûet sloûitost, odpovïdnost a nam havost exekuënì Ëinnosti podle jednotliv ch druh a zp sob v konu exekuce. Exekutorsk komora»r je toho n zoru, ûe Vyhl öka Ë. 330/2001 Sb., o odmïnï a n hrad ch soudnìho exekutora, v podobï novely ze srpna 2006, je plnï v souladu s pravami obvykl mi ve vöech st tech vyspïlè z padnì Evropy. Je t eba Ìci, ûe profese soudnìch exekutor, kter se v naöem pr vnìm du objevila v roce 2001, znaënï zv öila vymahatelnost pr va v»eskè republice. Je nutno rovnïû zmìnit, ûe stavnì soud rozhodoval o ustanovenì zmìnïnè Vyhl öky, kterè vöak jiû v tè dobï pozbylo platnosti. Co se t Ëe v poëtu odmïny soudnìch exekutor za jejich pr ci, je princip nastaven ve zmìnïnè Vyhl öce klasick m principem, kter nalezneme v pr vnìch prav ch vöech vyspïl ch st t z padnì Evropy, kdyû v mnoh ch tïchto zemìch je profese soudnìch exekutor, vëetnï problematiky stanovov nì odmïn za jejich pr ci, provï ena staletìmi zkuöenostì a spïönèho fungov nì. P edevöìm je nutno zd raznit, ûe soudnì exekuce je nej ËelnÏjöÌm zp sobem vymoûenì dluhu, kter druh strana odmìt zaplatit. DluûnÌk na sebe bere opakovan m odmìt nìm splnïnì povinnost riziko exekuce a musì b t srozumïn s tìm, ûe ponese jejì nep ÌznivÈ n sledky vëetnï hrady n klad a odmïny exekutora. Zp sob v poëtu odmïny je p itom stejn m zp sobem nastaven u not a de facto i u advok t, a hodnota konu se u tïchto profesì odvìjì od hodnoty vïci (hodnoty p edmïtu konu). Tento zp sob v poëtu odmïny je principem vöeobecnï akceptovan m a hodnota sporu je tradiënï poëìt na dle p edmïtu a nikoli skuteënè odbornè Ëi organizaënì n roënosti. Lze totiû prakticky jen s obtìûemi stanovit p i- ËinÏnÌ Ëi odpovìdajìcì n klady exekutora, not - e nebo st tu. Pr vï z tïchto praktick ch d vod je hodnota sporu tradiënï mï ena p edmïtem a nikoli odhadem skuteënè odbornè nebo organizaënì n roënosti. P Ìpady, kdy dluûnìk urychlenï po na ÌzenÌ exekuce uhradì dluh vëetnï n klad exekuce, aby se tak vyhnul nep Ìzniv m n sledk m, kterè by pro nïj exekuënì ÌzenÌ mohlo mìt, jsou dle ExekutorskÈ komory»r dostateënï oöet eny pravidlem, ûe odmïna exekutora se v takovè situaci snìûì na polovinu. Lze konstatovat, ûe mimo ohroûenì vymahatelnosti pr va m ûe vèst zmìnïn n lez stavnìho soudu v koneënèm d sledku k absurdnìm poûadavk m, aby advok t nebo not nap Ìklad v r mci ne spïönï vedenèho pr vnìho zastoupenì klienta p ed soudem neobdrûeli odmïnu za provedenou pr ci, protoûe je t eba h jit z jmy jejich klient, neb tito by utrpïli dalöì jmu na svèm vlastnictvì. 8 GE Money Bank nabízí vylepšený Podnikatelský úvěr Podnikatelsk vïr Universal Business, kter je moûnè zìskat i na z kladï jednoho daúovèho p izn nì, nynì nabìzì GE Money Bank za jeötï v hodnïjöìch podmìnek. PodnikatelÈ majì totiû novï moûnost vyuûìt rokovï zv hodnïnèho ËelovÈho Ëerp nì. ČESMAD BOHEMIA odsuzuje blokády česko-rakouských hranic SdruûenÌ automobilov ch dopravc»esmad BOHEMIA protestuje proti rozhodnutì rakousk ch protijadern ch aktivist rozöì it blok dy hraniënìch p echod mezi»eskou republikou a Rakouskem. ProtestnÌ akce odporujì dohod m o svobodnè mezin rodnì v mïnï zboûì, poökozujì naöe dopravce, a potaûmo celou ekonomiku. Ústav molekulární genetiky AV má moderní datové centrum Pro stav molekul rnì genetiky Akademie vïd»eskè republiky, v. v. i. (v. v. i. = ve ejn v zkumn instituce) dodala spoleënost APC- MGE komplexnì eöenì InfraStruXure pro z lohov nì a chlazenì poëìtaëovèho s lu. To umoûúuje bezporuchov provoz v poëetnì techniky s perspektivou jejìho snadnèho rozöi ov nì a rozvoje do budoucna. V are lu biomedicìnsk ch stav Akademie vïd v Praze 4 KrËi byla slavnostnï otev ena nov budova. ICZ - vlastník nejvyššího stupně partnerské certifikace Gold SpoleËnost ICZ, v znamn Ëesk dodavatel integrovan ch softwarov ch a sìùov ch eöenì, obdrûela od spoleënosti Cisco nejvyööì stupeú partnerskè certifikace Gold certifikovan partner. Z roveú zìskala prestiûnì ocenïnì NejlepöÌ Silver certifikovan partner v regionu st ednì a v chodnì Evropy za fisk lnì rok Gold certifikovan partner - nejvyööì stupeú udïlen po auditu ICZ zìskala certifikaci Gold certifikovan partner.

9 květen 2007 SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR Nová chemická legislativa má více než osm set padesát stran textu Svaz chemického průmyslu ČR se v poslední době hojně věnuje nové chemické legislativě REACH, která přinese řadu změn od administrativy po finanční výdaje firem. Svaz však podniká různé vstřícné kroky jako je například nový projekt Adaptabilita, který přináší podnikatelům nejen osvětu. Více už prozradil Ing. Ladislav Novák, ředitel Svazu chemického průmyslu ČR: Vypadá to, že váš svaz má skutečně nyní nejvíce práce s tzv. REACH, novou chemickou legislativou. Je REACH opravdu takovým strašákem, a proč? P ev ûnï je to proto, ûe REACH je naprosto nov legislativa, pro mnoho, obzvl ötï pak mal ch a st ednìch podnik, je to po d velk nezn m. Na ÌzenÌ bylo schv leno Evropsk m parlamentem a Radou na konci loúskèho roku a zaëìn platit od letoönìho 1. Ëervna. Jde o velmi komplexnì a rozs hlou legislativu, vöak m takè vìce neû 850 stran textu! DalöÌm d vodem, proë REACH vyvol v obavy, je fakt, ûe s jeho zavedenìm vznikne obrovsk administrativa a byrokracie. TotÈû lze ale Ìci takè o n kladech, kterè s implementacì REACH budou bohuûel spojeny. Rozjeli jste nový projekt Adaptabilita, ve kterém se na změny spojené se zavedením REACH připravujete Ano, je to tak. Projekt se jmenuje "Adaptabilita a posìlenì konkurenceschopnosti chemickèho pr myslu»r". CÌlem je sezn mit öirokou podnikatelskou ve ejnost, a to nejen v chemickèm pr myslu, ale i souvisejìcìch odvïtvìch, se zmïnami, kterè nov legislativa p inese. P ipravit ji na nï a proökolit. Je to pozitivnì v sledek naöì studie oëek van ch soci lnìch dopad, kterè se zavedenìm REACH p ijdou, jeû jsme publikovali spoleënï s A. D. Little poë tkem roku Projekt je financov n ze 75 % z EvropskÈho soci- lnìho fondu a z 25 % ze st tnìho rozpoëtu - prost ednictvìm Ministerstva pr ce a soci lnìch vïcì»r. RozdÏlili jsme jej do dvou f zì. V prvnì se zab v me implementacì REACH. Ve druhè se zamï ujeme na moûnosti a lepöì vyuûitì v sledk vïdy a v zkumu, nov ch technologiì a inovacì v pr myslu, vëetnï moûnostì financov nì tïchto aktivit. Takûe moûnè soci lnì dopady zavedenì REACH jako jsou nap Ìklad ztr ty pracovnìch mìst a tvrdè dopady na st ednì i malè podniky, by mohly b t kompenzov ny zavedenìm nov ch technologiì Ëi rychlejöìmi inovacemi. Kdo všechno se může na školení přihlásit, jak a kde? Dobrá zpráva určitě je, že školení probíhají zdarma. P ihl sit se m ûe kaûd, kdo vyr bì nebo dov - ûì, pop. uûìv chemickè l tky, to se t k REACH a je to aktu lnì. Nevztahuje se to vöak na subjekty z Prahy, tak jsou nastaveny podmìnky poskytnutì grant z EU. äkolenì je urëeno jak pro zamïstnavatele, tedy pro nejvyööì management, tak pro zamïstnance, pro st ednì management. Projekt bude probìhat formou bezplatn ch ökolenì pro obï skupiny v p Ìsluön ch regionech. Dodavatele pro prvnì f zi, implementaci REACH, jsme uû vybrali, ökolenì zah jì koncem kvïtna. V bïrovè ÌzenÌ pro druhou f zi, vïda a v zkum, inovace, novè technologie, se pr vï p ipravuje. Vyhl öeno bude v nejbliûöìch dnech. A co se na školeních přítomní dozví? BÏhem ökolenì se posluchaëi dozvïdì, jak s legislativou REACH zach zet, co je Ëek, co budou muset udïlat a kdy. Kaûd absolvent po ukonëenì obdrûì "osvïdëenì" (pro zamïstnavatele), resp. "certifik t" (pro zamïstnance). Cel projekt konëì v polovinï p ÌötÌho roku. Pro moûnè z jemce uv dìm dvï webovè str nky, kde lze zìskat informace: a Z jemci mohou takè volat do naöì kancel e na ËÌsla (Ing. Alena KrejËov ) a (sekretari t). Vöem r di poskytneme adresy a spojenì na naöe region lnì kancel e, kterè jsou v Praze, OstravÏ a stì nad Labem. Nová chemická legislativa bohužel přinese, jak jste podotknul, velikou administrativní, ale také finanční zátěž, která se dotkne hlavně malých a středních podnikatelů. Mohl byste upřesnit, jak se s tím vyrovnají, jak vidíte jejich budoucnost, budete jim i nadále nápomocni? Byrokracie a n klady spojenè se zavedenìm REACH budou skuteënï enormnì. A podle nïkolika studiì, vëetnï tè, na kterè jsme spolupracovali i my, pr vï mikro, malè a st ednì podniky ponesou aû 80 % n klad. Tady se k nim EU zachovala dost maceösky. Je pravda, ûe se p ipravujì opat enì, kter by pr vï tïm mal m a st ednìm mïla pomoci, nap Ìklad slevy v registraënìch poplatcìch EvropskÈ agentu e. Ofici lnï ale jeötï nebylo nic publikov no. D le, kaûd Ëlensk st t EU m za povinnost zaloûit n rodnì informaënì port l, takov "help-desk". U n s ho zakl d Ministerstvo ûivotnìho prost edì»r a n ö svaz by chtïl b t jeho aktivnì souë stì. ZatÌm je to v jedn nì. Je to smïr naöì pomoci - podat co nej plnïjöì informace o tom, co to je REACH a jak m fungovat. MusÌme ovöem nejd Ìve o vöech tïch mal ch, st ednìch a mikro firm ch vïdït, protoûe si myslìm, ûe i po ukonëenì projektu budeme schopni pomoci v tom, jak konkrètnï REACH uchopit. K tomu jsme zaloûili servisnì spoleënost ReachCentrum CZ, s. r. o., kter uû tïm pouëen ch (pevnï vï Ìm, ûe hlavnï dìky projektu Adaptabilita...) chce poskytovat servis, kter si z kapacitnìch d vod sami nebudou moci dovolit. Má REACH vůbec nějaká pozitiva? I kdyû se snaûìm, hled m je tïûko. Ale t eba jsem jen velk ökarohlìd, Ëas urëitï uk ûe. za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov 9

10 SDRUŽENÍ ČESKÉ ZNAČKY květen 2007 Nová podpora pro tradiční a originální české značky Upříležitosti Světového dne duševního vlastnictví bylo 26. dubna 2007 poprvé představeno nové sdružení České značky. Cílem této iniciativy významných domácích firem je dlouhodobá podpora a propagace originálních českých značek. Zakládajícími členy se staly společnosti Bernard, Elton Hodinářská (výrobce hodinek značky Prim), Klimatex, Kofola, Madeta a Triola. Jedinečnost sdružení spočívá mimo jiné v mezioborové spolupráci jednotlivých firem. "SdruûenÌ ËeskÈ znaëky chce sv mi aktivitami d le zvyöovat povïdomì o origin lnìch Ëesk ch znaëk ch, informovat a vzdïl vat spot ebitele a aktivnï eöit ot zku ochrany duöevnìho vlastnictvì Ëesk ch firem," ekl v dubnu na tiskovè konferenci v Praze Martin Klofanda, p edseda sdruûenì»eskè znaëky. "V tèto oblasti chceme zce spolupracovat s dalöìmi organizacemi, kterè majì problematiku ve svè kompetenci. Za svè p irozenè partnery proto povaûujeme nap Ìklad Ministerstvo pr myslu a obchodu»r nebo Svaz pr myslu a dopravy»r," dodal Martin Klofanda. SvÏtov den duöevnìho vlastnictvì byl vyhl öen SvÏtovou organizacì duöevnìho vlastnictvì (WIPO) zaloûenou 26. dubna 1970 v éenevï. Pr vï v tento den v roce 1970 vstoupila v platnost mluva o z ÌzenÌ SvÏtovÈ organizace duöevnìho vlastnictvì (WIPO). SvÏtov organizace duöevnìho vlastnictvì je specializovanou mezin rodnì organizacì OSN, jejìmû cìlem je zajiöùovat ochranu pr v p vodc a vlastnìk duöevnìho vlastnictvì po celèm svïtï. Sdruûuje 183 st ty, tedy vìce neû 90 % zemì svïta.»esk republika je Ëlenem WIPO od 1. ledna 1993, ale»eskoslovensko bylo Ëlenem od jejìho vzniku v roce SvÏtov den duöevnìho vlastnictvì se slavì od roku Dle poselstvì jejìho gener lnìho editele Dr. Kamila Idrise ke SvÏtovÈmu dni duöevnìho vlastnictvì je tento den p ÌleûitostÌ p ipomenout si v znam, jak m tv rëì Ëinnost v kaûdodennìm ûivotï a v rozvoji lidskè spoleënosti. Ochrana tv rëì Ëinnosti se poskytuje pr vï prost ednictvìm tzv. systèmu duöevnìho vlastnictvì, do kterèho je zahrnuta zejmèna ochrana autorskèho pr va a pr v souvisejìcìch s pr vem autorsk m a ochrana pr myslov ch pr v (zejmèna patenty, ochrannè zn mky, pr myslovè vzory). VÌce moûno nalèzt na internetov ch str nk ch SvÏtovÈ organizace duöevnìho vlastnictvì StruËnÏ o WIPO SvÏtov organizace duöevnìho vlastnictvì, jak jiû 10 JednotlivÈ firmy sdruûenè v r mci»esk ch znaëek spojuje tradice, jedineënost a kvalita. Kaûd z nich m v znamnou Ë st svèho podnik nì zaloûenou na origin lnìm ËeskÈm v robku nebo n padu. ZamÏstn vajì ËeskÈ obëany a majoritnì podìl jejich v roby je soust edïn v»eskè republice. VÏtöinou se jedn o tradiënì ËeskÈ spoleënosti, kterè jsou na trhu jiû nïkolik desìtek let - nïkterè dokonce od 19. stoletì. SpoleËnÈ jsou ale i nïkterè hrozby a rizika, kter m se jako jednotlivè firmy mohou jen tïûko Světovým dnem duševního vlastnictví je 26. duben téměř 40 let bylo uvedeno, byla zaloûena v roce 1970 a v roce 1974 se stala specializovanou agenturou OSN. JejÌ lohou je p ispìvat k ochranï duöevnìho vlastnictvì na celèm svïtï prost ednictvìm spolupr ce mezi 179 Ëlensk mi st ty a podporovat spolupr ci mezi svazy na ochranu duöevnìho vlastnictvì. Nejv znamnïjöì svazy jsou: Pa Ìûsk svaz, ofici lnï Mezin rodnì svaz na ochranu pr myslovèho vlastnictvì. Bernsk svaz, ofici lnï Mezin rodnì svaz na ochranu liter rnìch a umïleck ch dïl. DuöevnÌ vlastnictvì zahrnuje dvï hlavnì odvïtvì: pr myslovè vlastnictvì (zejmèna patenty, ochrannè obchodnì zn mky, pr myslov design a oznaëenì p vodu) a autorsk pr va (zejmèna na liter rnì, hudebnì, umïleck, fotografick a audiovizu lnì dìla). WIPO je administrativnìm org nem 23 mezin rodnìch mluv, z nichû 16 se t k pr myslovèho vlastnictvì a 6 autorskèho pr va. WIPO m t i ÌdÌcÌ org ny: valnè shrom ûdïnì, kterè se skl d z Ëlensk ch st t WIPO; ty jsou z roveú Ëleny Pa ÌûskÈho nebo BernskÈho svazu; sch zì se jednou za dva roky. konferenci, kterou tvo Ì vöechny ËlenskÈ st ty, sch zì se rovnïû jednou za dva roky. Česká exportní banka plní očekávání podniků Na dneönì valnè hromadï bylo uzav eno hospoda enì a zhodnoceny v sledky Ëinnosti»eskÈ exportnì banky v loúskèm roce. Objem smluv na financov nì aktivit Ëesk ch v vozc a investor i jejich zahraniënìch partner formou vïr, z ruk a dalöìch produkt»eskè exportnì banky dos hl v roce 2006 tèmï 20 mld. KË. Oproti p edchozìmu roku to znamen n r st o 4 %. Smlouvy se t kaly tèmï ze 71 % p ÌmÈ podpory zahraniënï obchodnìch operacì (tj. v voznìch vïr, z ruk, financov nì investic). Zb vajìcìch 29 % objemu podepsan ch smluv p ipadlo na financov nì v roby pro v voz, coû je d kazem vysokèho z jmu v vozc o komplexnì financov nì jejich v voznìch projekt a schopnosti banky takovè pot eby uspokojit. Banka ukonëila rok se ziskem 99 milion korun, p iëemû vöechny vygenerovanè prost edky budou p evedeny do fondu v voznìch rizik banky, kter umoûúuje rozöì it podporu v vozu do rizikov ch teritoriì.»esk exportnì banka dok zala v jeden ctèm roce svè Ëinnosti uspokojit popt vku klient orientovanou p edevöìm na podporu v vozu nebo investic do energetick ch projekt a strojìrensk ch investiënìch celk. Tyto dvï velkè zboûovè skupiny p edstavujì v objemu podepsan ch smluv pln ch 88 %. RozvÌjÌ se financov nì Ëasti Ëesk ch firem na dopravnìch a infrastruktur lnìch stavb ch i na bytov ch a developersk ch projektech. V znamnou skupinu tvo Ì v portfoliu»eb i nad le malè a st ednì podniky, s nimiû banka podepsala smlouvy v objemu tèmï 1 miliardy korun. Z hlediska teritori lnìho je tèmï celè vïrovè portfolio banky (98 %) vytvo eno v zemìch, do nichû mì Ì jen 15 % veökerèho ËeskÈho v vozu. V nich hraje schopnost vyhovït v nabìdce financov nì Ëasto nadstandardnìm poûadavk m Ëi podmìnk m dovozc Ëi investor nejv znamnïjöì roli p i rozhodov nì o tom, zda uzav Ìt kontrakt s Ëesk m subjektem. Teritori lnì priority Ëesk ch exportèr byly jednoznaënè. Preferovali jako cìlovou zemi svèho v vozu a investic zemï SNS a p edevöìm Ruskou federaci. PodÌl Ruska v portfoliu banky tvo il v roce 2005 necel ch 16 %, v roce ,3 %. PokraËuje z jem o asijsk teritoria, nap Ìklad Vietnam Ëi Mongolsko, novï se v portfoliu objevila Gruzie, st l je z jem o Balk n, v raznè sign ly p ich zejì z moldavskèho trhu.»esk exportnì banka se na ËeskÈm vïrovèm trhu podìlì cca 1-2 %, avöak v oblasti vïr poskytnut ch v cizìch mïn ch dosahuje podìlu 20 %. AbsolutnÏ p evaûujì vïry poskytnutè v USD a v EUR s tìm, ûe jak se spl cì staröì vïrovè smlouvy, roste podìl vïr v EUR, kterè se postupnï st v dominantnì mïnou, v nìû ËeötÌ exportè i uzavìrajì svè kontrakty.»esk exportnì banka je nedìlnou souë stì systèmu st tnì podpory exportu a souëasnï je pevnï zakotvena takè v bankovnì komunitï. P i eöenì pot eb Ëesk ch firem velmi zce spolupracuje s komerënìmi bankami (HSBC, Citibank,»S,»SOB, KB a dalöìmi) jak na dvoustrannèm Ëi vìcestrannèm z kladï, tak i na p dï specializovanèho org nu»eskè bankovnì asociace, kter m je PracovnÌ skupina pro exportnì financov nì.»eb je plnï vlastnïna Ëesk m st tem. Poskytuje Ëesk m v vozc m st tem podporovanè financov nì v vozu a finanënì sluûby souvisejìcì s v vozem zboûì a investicemi, tìm umoûúuje Ëesk m subjekt m vstupovat do soutïûe na svïtovèm trhu za podmìnek srovnateln ch s konkurencì z jin ch vyspïl ch st t. VeökerÈ aktivity»eb jsou plnï v souladu s pravidly WTO, p Ìsluön mi doporuëenìmi OECD a smïrnicemi EvropskÈ unie.»eb aktivnï spolupracuje s dalöìmi organizacemi st tnì podpory, zejmèna s agenturou Czech Trade a vyuûìv pojiötïnì EGAP. Posl nìm»eb je podpora podnikatel co nejv hodnïjöìm financov nìm, nikoli maximalizace zisku.»eb m stejnè ratingovè hodnocenì jako»esk republika. PodrobnÏji na br nit. Jsou to p edevöìm negativnì dopady souvisejìcì s globalizacì, rozöì en m fenomènem plagi torstvì (finanënì ztr ty firem, kterè jsou tìmto problèmem postiûenè, se pohybujì v dech stovek milion korun roënï; plagi ty z roveú mohou z vaûnï poökozovat spot erbitele), se zneuûìv nìm obchodnìch znaëek, nìzkou ochranou duöevnìho vlasrtnictvì Ëi neochotou spot ebitel platit za kvalitu. Kriteria členství ve sdružení Majoritní podíl výroby v České republice Majoritní český kapitál Český nápad, know how Významný zaměstnavatel v regionu Firmy, které patří mezi špičky ve svém oboru 79Ëlenn koordinaënì v bor; sch zì se kaûdoroënï. Co je to duöevnì vlastnictvì? DuöevnÌ vlastnictvì jsou tzv. nehmotnè statky, v sledky duöevnì Ëinnosti. DuöevnÌ vlastnictvì je majetek nehmotnè povahy, kter je v sledkem procesu lidskèho myölenì. Lze mezi nïj za adit souhrny vìce Ëi mènï origin lnìch myölenek, n mït, n vod a eöenì, jak mïnit Ëi pozmïúovat okolnì Ëi vnit nì svït ËlovÏka. Za duöevnì vlastnictvì vöak lze povaûovat jen to, co je jedineënè, neopakovatelnè a dostateënï origin lnì. Hodnota duöevnìho vlastnictvì z visì zejmèna na mì e jeho n slednè vyuûitelnosti a p Ìnos pro jedince i spoleënost a schopnost vyvol nì tvorby dalöìch produkt (materi lnìho i nemateri lnìho charakteru). Pr vnì r mec pro duöevnì vlastnictvì definuje autorsk z kon a z kon o pr myslovèm vlastnictvì. Pr myslovè vlastnictvì se vztahuje na: v sledky technickè tv rëì Ëinnosti - vyn lezy a uûitnè vzory p edmïty pr myslovèho v tvarnictvì - pr myslovè vzory (tèû design) pr vo na oznaëenì - oznaëenì p vodu a ochrannè zn mky integrovanè obvody - topografie polovodië plemena zvì at Firmy se proto rozhodly sdìlet svè poznatky, zkuöenosti a informace ve sdruûenì, kde mohou spoleënï lèpe Ëelit uveden m rizik m. Z roveú vï Ì, ûe dìky sv m aktivit m smïrem k origin lnìm Ëesk m znaëk m podpo Ì Ëesk pr mysl a ekonomiku jako celek. O sdružení formální založení sdružení - jedná se o zájmové sdružení právnických osob registrace ochranné známky doména grafická identita sdružení odr dy rostlin zp soby lèëenì lidì a zvì at (ne lèk ) Autorsk pr va se vztahujì na: dìla liter rnì dìla v tvarn dìla hudebnì software Od konce 19. stoletì byly zakl d ny patentovè ady, kterè zajiöùujì registraci a pr vnì ochranu duöevnìho vlastnictvì tak, aby v sledky zìskanè z tèto duöevnì Ëinnosti byly zachov ny jejich p vodc m (p ev ûnï jde o zisk z v roby Ëi vyuûitì). P sobnost patentov ch ad se postupnï rozöi ovala na dalöì v sledky duöevnì Ëinnosti a jejich pr vnì ochranu, stejnï jako se rozöi ovaly i moûnosti zemnì platnosti patent. N zvy tïchto ad se mïnily a jsou v r zn ch st tech r znè: patentov ad, ad pr myslovèho vlastnictvì, ad duöevnìho vlastnictvì. Tyto ady jsou org ny st tnì spr vy s funkcemi: udïlov nì patent na vyn lezy a vedenì rejst Ìk vyn lez z pisy, registrace a vedenì rejst Ìk ochrann ch zn mek, uûitn ch a pr myslov ch vzor, a topografiì integrovan ch obvod legislativnì koly v n rodnìm i mezin rodnìm mï Ìtku mezin rodnì spolupr ce v oblasti duöevnìho vlastnictvì Struktura stavu poskytnutých úvěrů k podle cílové země vývozu (celkem mil. Kč) Rusk federace 23,3 % 17 dalöìch zemì 10 % financov nì v roby pro v voz 19 % Uzbekist n 3,2 % FilipÌny 3,5 % Ukrajina 4,1 % Bulharsko 5,4 % Využití produktů financování vývozu (podle objemu podepsaných smluv) financov nì investic v zahraniëì 26 % Turecko 23,3 % z ruky 9 % dodavatelskè v voznì vïry 4 %»LR 20 % odbïratelskè v voznì vïry 42 % Õr n 7,5 %

11 květen 2007 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB IMMORENT vybuduje novou průmyslovou zónu u košického letiště Slovenská pobočka leasingového a developerského holdingu IMMORENT 4. května slavnostně zahájila výstavbu nové průmyslové zóny s názvem IMMOPARK, která vyroste nedaleko letiště Košice a nabídne celkovou plochu přes 60 hektarů. První investoři se do ní mají nastěhovat již v roce Slovenský IMMORENT tak navázal na podobné úspěšné projekty v Rakousku a České republice. IMMOPARK nabìdne zejmèna v robnì a skladovè prostory s rozlohou od 500 aû do m 2. IMMORENT v novè zûnï vybuduje budovy i pot ebnou infrastrukturu a prostory bude z jemc m poskytovat p edevöìm na principu pron jmu. "Koöick region pat Ì mezi nejrychleji se rozvìjejìcì Ë sti Slovenska. Je to vidït na r stu z jmu podnikatel o podnik nì na v chodï republiky. Jsem p esvïdëen, ûe IMMOPARK pom ûe vytvo it dalöì pracovnì mìsta a zv öì kvalitu ûivota pro obyvatele Koöic a okolì," ekla Regina Ovesny-Straka, p edsedkynï p edstavenstva a gener lnì editelka SlovenskÈ spo itelny, kter stejnï jako IMMORENT pat Ì do skupiny Erste Bank. Zisk ČSOB Leasing vzrostl o čtvrtinu Hrub m ziskem ve v öi 577 milion korun skon- Ëilo hospoda enì spoleënosti»sob Leasing za rok Zisk spoleënosti dle mezin rodnìch ËetnÌch standard (IFRS) meziroënï vzrostl o 107 milion korun, tedy o 23 %.»ist zisk Ëinil 397 milion korun, tedy o 45 milion korun vìce neû v roce Objem nov ch obchod v po izovacìch cen ch bez DPH dos hl vloni rekordnì v öe 21,8 miliardy korun.»sob Leasing sv mi dynamicky rostoucìmi objemy obchod dlouhodobï zìsk v n skok p ed sv mi nejvïtöìmi konkurenty na leasingovèm trhu. V razn r st obchod se t kal vöech komodit financovan ch»sob Leasing, tj. dopravnì techniky i stroj a za ÌzenÌ a vöech hlavnìch produkt. SvÈho dalöìho historickèho rekordu dos hl»sob Leasing v roce 2006 uzav enìm nov ch z kaznick ch smluv, coû je o 26 procent vìce neû v roce "Slovensko pat Ì v oblasti logistick ch center k rozvìjejìcìm se trh m st ednì Evropy. Zaznamenali jsme velkou popt vku po pr myslov ch a logistick ch budov ch koncentrovan ch p ev ûnï v blìzkosti hlavnìch silniënìch tah a budoucìch evropsk ch koridor. IMMORENT chce vyuûìt v bornou strategickou polohu Koöic," uvedla p i slavnostnìm zah jenì v stavby Gertruda Meisel-Ortner, Ëlenka p edstavenstva spoleënosti IMMORENT Aktiengesellschaft. Slovensk IMMORENT navazuje na podobnè aktivity mate skè spoleënosti v Rakousku, kter spïönï vybudovala nïkolik podobn ch pr myslov ch zûn. V»eskÈ republice zase IMMORENT formou leasingu nemovitostì Celkov aktiva, tzv. bilanënì suma, meziroënï vzrostla o 21 % na hodnotu 29,6 miliardy korun.»sob Leasing m z kladnì kapit l ve v öi 2,9 miliardy korun, coû je nejvyööì kapit lov vybavenost z leasingov ch spoleënostì na ËeskÈm trhu. VlastnÌ kapit l spoleënosti dos hl ke konci roku v öe 5,7 miliardy korun. "VynikajÌcÌ obchodnì a ekonomickè v sledky»sob Leasing jsou pro naöe z kaznìky i obchodnì partnery opakovan m potvrzenìm stability a v konnosti naöì spoleënosti. V roce 2006 jsme rostli ve vöech v konov ch parametrech, a to vysok m tempem," ekl v konn editel pro finanënì ÌzenÌ Petr JenÌËek. "RapidnÌ r st obchod potvrzuje spr vnost zvolenè obchodnì strategie, n r st zisku je dokladem efektivity finanënìho a provoznìho ÌzenÌ spoleënosti," dodal Petr JenÌËek. v uplynul ch letech financoval v stavbu soukrom ch pr myslov ch zûn CTPark developerskè spoleënosti CTP Invest, kterè jsou nap Ìklad v Plzni na Borsk ch polìch, BrnÏ-Mod icìch nebo v OstravÏ-HrabovÈ. SpoleËnost IMMORENT p sobì na ËeskÈm trhu od roku V roce 2006 uzav ela novè obchody za p ibliûnï 6,5 miliardy korun. Podle daj»eskè leasingovè a finanënì asociace je s vìce neû 45% podìlem na trhu leasingu nemovitostì stejnï jako v p edch zejìcìch letech nejvïtöìm poskytovatelem tohoto druhu financov nì v»r. DalöÌ d leûitou ËinnostÌ spoleënosti IMMORENT je ÌzenÌ a realizace developersk ch projekt p edevöìm v sektoru kancel sk ch, logistick ch a obchodnìch prostor. V souëasnè dobï HVB Bank naöla origin lnì zp sob jak oslovit developery se svou nabìdkou individu lnï eöenèho financov nì nemovitostì a projektovèho financov nì. Direct mail se stavebnicì Lego, kter pro HVB Bank Czech Republic p ipravila praûsk agentura Proximity, zaujal 80 % osloven ch developer. KampaÚ s n zvem "Postavte si vlastnì banku" vych zì z myölenky, ûe kaûd developer m na svè projekty jinè poûadavky. HVB Bank jim proto sv m direct mailem umoûnila postavit si banku podle sv ch p edstav. Z silka obsahovala 1026 dìl origin lnì stavebnice Lego a na internetu byla k dispozici animace s n vodem kromï administrativnìho centra Avenir Business Park v Praze 5 realizuje v stavbu kancel skèho objektu Gemini na praûskè Pankr ci. IMMORENT»R, s. r. o., je dce inou spoleënostì rakouskè IMMORENT Aktiengesellschaft, kter je jednou z vedoucìch leasingov ch spoleënostì na rakouskèm trhu a pat Ì do skupiny Erste Bank. SpoleËnost IMMORENT»R, s. r. o., nabìzì v r mci ucelenèho konceptu "leasing & more" komplexnì sluûby v oblasti nemovitostì - jejich financov nì, projektov development, stavebnì management a takè stavebnì dozor a spr vu. Vykon v tèû komplexnì spr vu portfolia rakouskè spoleënosti Sparkassen Immobilien AG, kter se zab v investicemi do nemovitostì a je obchodov na na burze. Pátý ročník klání českých maloobchodníků o titul GE Money Multiservis Obchodník roku 2007 odstartuje 1. června P t roënìk prestiûnìho ocenïnì pro nejlepöì obchodnìky v»eskè republice - GE Money Multiservis ObchodnÌk roku bude zah jen 1. Ëervna. KromÏ absolutnìho vìtïze budou voleni nejlepöì tuzemötì obchodnìci ve 13 kategoriìch. LetoönÌ roënìk hodnocenì kvality ËeskÈho maloobchodu s sebou p inese takè adu novinek a atraktivnì v hry. Hlasov nì ve ejnosti i odbornìk bude probìhat aû do 30. z Ì Jeho pr bïûnè v sledky bude moûnè sledovat na internetov ch str nk ch ocenïnì Ozn menì koneën ch v sledk spolu s ocenïnìm vìtïz probïhne 10. Ìjna 2007 bïhem slavnostnìho veëera ve SlovanskÈm domï. Postavte si vlastní banku ke stavbï banky, jejìû p edlohou byla budova editelstvì HVB Bank v Praze na N mïstì Republiky. "Jednoduch n pad zaznamenal u developer velk ohlas. V n vaznosti na distribuci z silky se stavebnicì lego si sjednalo s naöimi bankovnìmi poradci sch zku 80 % vöech osloven ch developer," sdïlila Petra Kopeck, tiskov mluvëì HVB Bank. N pad ocenila takè porota 5. roënìku direct marketingovè soutïûe»esk Direkt a zvolila jej vìtïzem kategorie Direct mail B2B. Za kampaú "Postavte si vlastnì banku" zìskala Proximity Prague i mezin rodnì ocenïnì Gold business to business v Best of Proximity Behaviour Change Awards 2006 v éenevï. 11

12 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ květen 2007 Nový živnostenský zákon usnadní podnikání v České republice Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman představil na dubnové tiskové konferenci projekty, které jeho rezort připravuje pro usnadnění podnikání v České republice. Ministerstvo dokončilo teze nového živnostenského zákona, který přinese zjednodušení administrativy, snazší vstup do podnikání a deregulaci systému živností. Návrh zákona předloží ministr Říman do konce června vládě. Kromě hlavních bodů novely živnostenského zákona ministr M. Říman prezentoval také projekt zelených karet, který otevře český pracovní trh kvalifikovaným odborníkům ze zahraničí. Zjednodušení jednotného registračního formuláře přispěje k efektivnějšímu chodu centrálních registračních míst. "Nov ûivnostensk z kon, kter p edloûìm v polovinï roku, p inese usnadnïnì jak tïm, kte Ì jiû podnikajì, tak tïm, kte Ì s podnik nìm chtïjì zaëìt. V»eskÈ republice podnik vìce neû dva miliony ûivnostnìk. To jsou dva miliony obëan, kte Ì se v znamnï podìlejì na tvorbï bohatstvì naöì spoleënosti. Jsem p esvïdëen, ûe jim zmïna ûivnostenskèho z kona podstatnï ulehëì ûivot," ekl ministr Martin ÿìman. "éivnostnìky Ëek v znamnè zjednoduöenì administrativy. Nad le jiû nebude platit princip jedna ûivnost rovn se jeden ûivnostensk list. NamÌsto ûivnostenskèho listu nebo koncesnì listiny bude vyd v n jedin pr kaz pro vöechny ûivnosti podnikatele v podobï v pisu ze ûivnostenskèho rejst Ìku. Jeden dokument tak podnikate- Technology Fast 50 po osmé SpoleËnost Deloitte Central Europe zahajuje 8. roënìk soutïûe Technology Fast 50. CÌlem tohoto programu je vyhledat a ocenit nejrychleji rostoucì technologickè firmy ve st ednì EvropÏ. SoutÏû, kterou kaûdoroënï vypisuje ËetnÌ a poradensk skupina Deloitte, se snaûì zv raznit nejrychleji rostoucì a nejdynamiëtïjöì spoleënosti na trhu. TÈto prestiûnì soutïûe se ËastnÌ firmy p sobìcì v hi-tech oborech z Polska, Slovenska, MaÔarska, Lotyöska a»eskè republiky. Letos poprvè se p ipojì takè ËastnÌci ze dvou dalöìch st t, v nichû technologick trh velmi rychle expanduje: z Bulharska a Rumunska. "ChtÏli bychom takè p izvat k Ëasti i ty spoleënosti, kterè jsou na trhu pouze t i roky a vìce, a chtïli bychom takto Zelené karty otevřou český pracovní trh kvalifikovaným odborníkům ze zahraničí Projekt zelen ch karet otev e Ëesk pracovnì trh kvalifikovan m odbornìk m ze zahraniëì. Na ËeskÈm pracovnìm trhu je dnes nedostatek vysokoökolsky vzdïlan ch odbornìk a dalöìch kvalifikovan ch pracovnìk. ady pr ce koncem loúskèho roku evidovaly p es voln ch mìst, pro jejichû obsazenì byla zapot ebì kvalifikovan pracovnì sìla. Z tèmï dvou t etin se jednalo o kvalifikovanè emeslnickè profese jako jsou sv eëi, kov i, n stroja i, z meënìci a podobnï. ChybÌ takè techniëtì odbornìci, projektanti, konstruktè i, program to i. V lednu bylo nap Ìklad vyps no celkem 2700 voln ch mìst pro program tory, nicmènï z jem o tyto pozice projevilo jen 800 uchazeë. CÌlem p ipravovanè zmïny je alespoú z Ë sti obsadit voln mìsta specialisty ze zahraniëì. "ZÌsk v nì pracovnìk z t etìch zemì je komplikovanè, vy ÌzenÌ pracovnìho vìza trv okolo 5 mïsìc. ZahraniËnÌ odbornìci pak dajì radïji p ednost jin m zemìm, kterè reagujì pruûnïji. NehledÏ na to, ûe tato situace znesnadúuje Ëinnost investor m, kte Ì pot ebujì na kr tkou dobu do zemï p ivèst svè experty. P ipraven zmïna urychlì proces vyd nì pracovnìho povolenì na jeden aû dva mïsìce," ekl ministr M. ÿìman. "Zelen karta je vlastnï zvl ötnì pracovnì povolenì, kterè zahraniënìmu zamïstnanci umoûúuje vykon vat pr ci u konkrètnìho zamïstnavatele. P ed p Ìpravou n vrhu jsme provedli pr zkum aktivnì imigraënì politiky Irska, VelkÈ Brit nie, NÏmecka, Holandska, Belgie a dalöìch evropsk ch st t. Modely pouûitè v tïchto zemìch ukazujì, ûe systèm je moûnè nastavit tak, aby pruûnï podporoval nedostatkovè profese. TakÈ kritèria, o kter ch uvaûujeme, budou zohledúovat niky na ËeskÈm pracovnìm trhu. NejvÌce bod by nap Ìklad mïli zìskat pracovnìci s technick m vzdïl nìm. D leûitou hodnotìcì sloûkou bude takè budoucì plat zahraniënìho pracovnìka," uvedl editel sekce podnik nì Martin Turnovsk. Podnikatelé mají další příležitost využít evropské peníze a od června podávat žádosti o nové podpory Dnem 25. dubna 2007 Ministerstvo pr myslu a obchodu»r jako ÿìdicì org n OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace (OPPI) vyhlaöuje dalöì, ËasovÏ omezenè v zvy k p Ìjmu registraënìch û dostì do Ëty program podpory z OPPI, kterè jsou v prvnì f zi zamï eny v hradnï na podporu mal ch a st ednìch podnik (v budoucnosti se uvaûuje o moûnosti podpor i vïtöìm podnik m). Jedn se o programy: Inovace (zamï enèho k zv öenì inovaënìho potenci lu podnik ), Potenci l (zamï enèho na posìlenì v vojov ch kapacit firem a jejich spolupr ce s v zkumn mi a v vojov mi institucemi), ICT v podnicìch (zamï enèho na podporu po izov nì a rozöi ov - nì informaënìch systèm v podnicìch) a Ekoenergie (zamï enèho na sniûov nì energetickè n roënosti v roby a vyööìho vyuûitì obnoviteln ch zdroj energie). SoubÏûnÏ se p ipravuje i vyhl öenì oblìben ch vïrov ch a z ruënìch program zejmèna pro zaëìnajìcì podnikatele - Start, Progres, Z ruka. 12 l m nahradì v adï p Ìpad aû desìtky ûivnostensk ch list, coû znamen v znamnou administrativnì i finanënì sporu. SouËasn praxe je, ûe podnikatel platì tisìcikorunov poplatek za kaûd vystaven ûivnostensk list. Za v pis, kter obs hne vöechny provozovanè Ëinnosti, zaplatì podnikatel poplatek jen jeden," uvedl d le ministr. PodnikatelÈ jiû takè nebudou muset oznamovat daje, kterè m ûivnostensk ad k dispozici nebo je m ûe zìskat z registr ve ejnè spr vy. Velkou Ë st ednì agendy, kter se pojì s ûivnostensk m podnik nìm, budou moci vy Ìdit i na jinèm ûivnostenskèm adï, neû ke kterèmu mìstnï p ÌsluöÌ. To se t k p edevöìm ozn menì ûivnosti, zmïny bydliötï nebo mìsta podnik nì, podpo it i novï se rodìcì firmy, jeû majì öanci vstoupit do kategorie Vych zejìcì hvïzdy," ekl Dariusz Nachyla, öèf oddïlenì Technologie, mèdia a telekomunikace spoleënosti Deloitte a nov editel soutïûe Technology Fast 50. SpoleËnosti se mohou p ihl sit on-line na webov ch str nk ch kde jsou rovnïû zve ejnïna kritèria pro ËastnÌky a podmìnky soutïûe. Kl nì vypukne 2. kvïtna a skonëì 29. Ëervna VÌtÏzovÈ soutïûe budou automaticky nominov ni do celoevropskèho ûeb ÌËku Technology Fast 500 EMEA. V minulèm roënìku Technology Fast 50 obsadily prvnì dvï mìsta spoleënosti z Polska: Blue Media Sp. z o.o. a Travelplanet.pl, a t etì mìsto zìskala Ëesk spoleënost Internet Mall, a. s., n kupnì galerie na Internetu, kter za pïtiletè obdobì docìlila r stu v nos o 3945 %.. PodnikatelÈ se stali prvnì skupinou potenci lnìch p Ìjemc pomoci ze struktur lnìch fond EvropskÈ unie v»r, kte Ì od b ezna 2007 mohou p edkl dat svè û dosti o podporu jiû v r mci novèho programovacìho obdobì MPO uû v noru 2007 vyhl silo programy podpory z OPPI - Marketing a Rozvoj, u kter ch do souëasnosti zaznamenalo vìce jak 100 registraënìch û dostì mal ch a st ednìch podnikatel a p es 400 û dostì o zaloûenì tzv. Master Ëtu v elektronickèm systèmu eaccount. TÌm se naöim podnikatel m otev el prostor pro zah jenì p edkl d ni projekt, kterè po schv lenì OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace Evropskou komisì budou financov ny z EvropskÈho fondu pro region lnì rozvoj (s Ë steën m spolufinancov nìm ze zdroj st tnìho rozpoëtu»r). Dne 17. dubna 2007 byla zah jena ofici lnì jedn nì»eskè republiky o obsahu N rodnìho strategickèho referenënìho r mce, jenû tvo Ì z kladnì r mec pro vyjedn v nì jednotliv ch operaënìch 1. VOX, a. s. - nabídka vysoce odborných seminářů Nov z konìk pr ce - dvoudennì speci lka program v»r. Bez dosaûenì shody s Evropskou komisì a schv lenì tohoto strategickèho dokumentu pro»eskou republiku nemohou b t uzav ena jedn nì o navrûen ch prioritnìch os ch OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace. Sou- Ëasn postoj EK vöak sk t nadïji, ûe by se tak mohlo st t do Ëervna S tìm souvisì postup p i vyhodnocov nì p edloûen ch projekt v r mci jiû vyhl öen ch program OPPI a proces jejich schvalov nì. PrvnÌ rozhodnutì o poskytnutì dotace totiû budou moci b t vyd v na aû po schv lenì OPPI org ny EvropskÈ komise. Vl da»eskè republiky schv lila v lednu 2007 celkem 15 program podpory v r mci OPPI, kterè jsou zamï eny jak na p Ìmou podporu firem (zejmèna mal ch a st ednìch), tak na dalöì budov nì a zkvalitúov nì infrastruktury pro podnik nì. CÌlem MPO je nynì vyjednat rychlè schv lenì operaënìho programu a postupnï zah jit p Ìjem û dostì i do zb vajìcìch program podpory v r mci OPPI, jako äkolìcì st ediska, zruöenì nebo z ÌzenÌ provozovny, ustavenì odpovïdnèho z stupce a zmïny osobnìch daj. "U emesln ch ûivnostì uû nebude pro vstup do podnik nì nutn praxe v oboru, pokud m ûadatel v oboru vzdïl nì. Pokud chce dnes nïkdo po vyuëenì podnikat jako zednìk, musì doloûit kromï absolvov nì uëebnìho oboru takè t Ìletou praxi. Pokud vöak bude tu samou pr ci dïlat jako zamïstnanec, û dnou praxi dokl dat nemusì. ZruöenÌ povinnè praxe zrovnopr vnì podmìnky pro podnik nì a umoûnì zaëìt d Ìve podnikat tïm, kterè povinn praxe doposud blokovala. ObdobnÏ u kaûdè koncesovanè a v zanè ûivnosti bude poûadavek na dèlku praxe v oboru provï en a v neod vodnïn ch p Ìpadech zkr cen," uvedl editel sekce podnik nì MPO Martin Turnovsk. Novela ûivnostenskèho z kona takè p inese podstatnou promïnu regulace voln ch ûivnostì ze strany st tu. PodobnÈ Ëinnosti vykon vanè v reûimu volnè ûivnosti budou slouëeny do vïtöìch celk a jejich poëet bude v raznï redukov n. Do jednè ûivnosti tak budou nap Ìklad slou- Ëeny Ëinnosti z oblasti maloobchodu nebo Ëinnosti z oblasti poradenstvì. Podnikatel bude opr vnïn provozovat vöechny Ëinnosti uvedenè ve zvl ötnì p Ìloze ûivnostenskèho z kona. ObdobnÏ budou takè do vïtöìch celk slouëeny emeslnè ûivnosti a bude omezen poëet ûivnostì, pro jejichû provozov nì je zapot ebì koncese. SnÌûenÌm poëtu koncesì a emesln ch a v zan ch ûivnostì, kterè vyûadujì kvalifikaci, se zjednoduöì p Ìstup do podnik nì. SplnÏnÌ poûadavk na kvalifikaci bude nutnè pouze v od vodnïn ch p Ìpadech ve ejnèho z jmu. Ministr d le informoval o prav ch jednotnèho registraënìho formul e, kterè zefektivnì Ëinnost centr lnìch registraënìch mìst. Formul byl zjednoduöen tak, aby vöechny pot ebnè daje podnikatel vyplnil na Ëty ech stran ch namìsto souëasn ch Ëtrn cti. TERMÕN: PROGRAM: JUDr. Petr Bukovjan o Povinnosti zamïstnavatele p i vzniku, zmïn ch a skonëenì pracovnìho pomïru a ve vztahu k odbor m. JUDr. VÏra ätichov o PracovnÌ podmìnky: PracovnÌ doba a doba odpoëinku, p ek ûky. Ing. R ûena KlÌmov o OdmÏÚov nì za pr ci a cestovnì n hrady. Mgr. VladimÌr»ern o Dovolen, dohody o pracìch konan ch mimo pracovnì pomïr. JUDr. Josef Hochman o N hrada ökody a bezd vodnè obohacenì - odpovïdnost zamïstnance a zamïstnavatele za ökodu, nov z kon o razovèm pojiötïnì. CENA: 4990 KË IFRS/US GAAP - SvÏtovÈ ËetnictvÌ: p edn öka VzdÏl vacì program s mezin rodnì certifikacì IES TERMÕN: P edn öka je urëena tïm, kte Ì majì zodpovïdnost za sestavenì a kontrolu finanënìch zpr v a report : FinanËnÌm editel m, ËetnÌm, kontrolor m a auditor m. Protoûe ËetnictvÌ ovlivúuje vïtöinu aspekt podnik nì, p edn öku bïûnï navötïvujì daúovì poradci, finanënì analytici, poëìtaëovì experti a editelè spoleënostì. PÿEDN äõ: Robert Ml dek (Poradce a ökolitel, kter se jiû od roku 1995 vïnuje mezin rodnì ËetnÌ problematice na zemì»eskè a SlovenskÈ republiky. Auditorskou praxi zìskal u KPMG v San Franciscu, kde vystudoval finance a ËetnictvÌ na University of San Francisco). CENA: KË Konsolidace podle IFRS ve vazbï na Ëeskou legislativu TERMÕN: Pro posluchaëe se z kladnìmi znalostmi z oblasti konsolidacì a IFRS. PÿEDN äõ: Ing. Radka Loja, FCCA CENA: 1990 KË ProcviËujte s n mi - ËetnÌ p Ìklady z praxe a jejich daúovè souvislosti pro rok 2007 TERMÕN: Semin eöì ËetnÌ p Ìpady, jejichû spr vnè eöenì nenì na prvnì pohled obsaûeno v û dnèm p edpise. PÿEDN äõ: Ing. Miluöe KinoviËov CENA: 3290 KË ËetnÌ terminologie v angliëtinï - VzdÏl vacì program s mezin rodnì certifikacì IES TERMÕN: V pr bïhu kurzu se ËastnÌci nauëì v angliëtinï ty v razy, kterè jsou d leûitè pro vedenì ËetnictvÌ a zpracov nì ËetnÌ z vïrky. PÿEDN äõ: Mgr. Lucie ämìdov CENA: 4690 KË äkolõme I V L TÃ, ZA LETNÕ CENY! VÌce informacì na informaënì linka ICT a strategickè sluûby, PoradenstvÌ aj. Vyhl - öenì nïkter ch z nich, jako nap. Prosperita, Spolupr ce a Nemovitosti je vöak v z no na sloûitè vyjedn nì i specifick ch podmìnek pro poskytov nì ve ejnè podpory. Takov to postupn n bïh implementace OPPI ve vazbï na moment lnì moûnosti a uv ûlivï zhodnocen rizika MPO spojen s vyhl öenìm nov ch program p ed schv lenìm celèho operaënìho programu Evropskou komisì vöak umoûnì podnikatel m p ipravit si s dostateën m p edstihem svè projekty a ve vztahu k jiû vyhl öen m program m podpory tyto event. i realizovat s tìm, ûe v daje uskuteënïnè p ed schv lenìm projektu, ale po registraci û dosti o podporu, budou moci b t v p ÌpadÏ n slednèho kladnèho rozhodnutì o û dosti zapoëteny zpïtnï do uznateln ch v daj, ËÌmû se rovnïû podstatnï zkr tì doba pro re lnè zìsk nì penïz ze struktur lnìch fond EU, resp. pro jejich p evod na Ëty takto spïön ch podnikatel.

13 květen 2007 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ Cesta k dotacím ze strukturálních fondů EU začíná v HVB Bank Včervnu loňského roku vyhlásilo ministerstvo financí výběrové řízení na nového finančního manažera státu, který má pro Ministerstvo financí ČR v letech 2007 až 2010 zprostředkovávat vyplácení schválených dotací z fondů Evropské unie a z prostředků státního rozpočtu. Jako nejlepší byl vyhodnocen společný návrh HVB Bank a České pojišťovny. O tom, jak to dnes s vyplácením dotací vypadá, jsme si povídali s Mgr. Zuzanou Fibichovou, vedoucí Evropského kompetenčního centra HVB Bank. HVB bank a Česká pojišťovna vyhrály tendr na finančního manažera státu, ale to rozhodnutí, zdá se, ještě není úplně definitivní HVB Bank se spoleënï s»eskou pojiöùovnou stala vìtïzem tendru. S ministerstvem jsme podepsali smlouvu a od zaë tku letoönìho roku vypl cìme dotace ze struktur lnìch fond EvropskÈ Unie. Je pravda, ûe se»esk spo itelna, dosavadnì spr vce penïz urëen ch k v plat m ze struktur lnìch fond, proti v sledk m v bïrovèho ÌzenÌ v Ëervenci 2006 odvolala a podala n vrh na p ezkoum nì kon ministerstva jako zadavatele k OHS. Ten sice zah jil spr vnì ÌzenÌ, ale pozdïji je zastavil s vyj d enìm, ûe nebylo shled no û dnè poruöenì z kona a potvrdil tak rozhodnutì ministerstva financì o v bïru vìtïznèho uchazeëe.»esk spo itelna potè zaë tkem letoönìho roku podala proti tomuto rozhodnutì rozklad a pozdïji jeötï jedno odvol nì a cel vïc proto jeötï nenì plnï uzav ena. Znamená to, že je výplata peněz z evropských fondů ohrožena? To v û dnèm p ÌpadÏ, alespoú ne ze strany HVB Bank a»eskè pojiöùovny. Podle platnè smlouvy, kterou jsme uzav eli s ministerstvem financì, zajiöùujeme vypl cenì dotacì jiû od ledna letoönìho roku. Jen v noru jsme p Ìjemc m dotacì ze struktur lnìch fond EU vyplatili Ë stku dosahujìcì p l miliardy korun. Ke konci dubna pak celkov v öe vyplacen ch dotacì dos hla hranice 2,9 mld. KË. Spojení banky a pojišťovny se v tendru ukázalo jako prozíravé. Co vás k tomu vedlo? JednÌm z kritèriì v tendru na finanënìho manaûera st tu byla i dostupnost sluûby pro p Ìjemce dotacì. Zvaûovali jsme proto r znè cesty, jak zajistit dostupnost v platy penïz takè pro p Ìjemce v menöìch mïstech a obcìch, a spojenì s»eskou pojiöùovnou bylo tou nejlepöì volbou. JejÌ poboëkov sìù je öirok a v bornï pokr v celè zemì»eskè republiky. Za správu peněz z EU fondů si HVB Bank a Česká pojišťovna budou účtovat pouze 50 haléřů ročně. To je 25 haléřů pro každého! Vaše účast v tendru tedy evidentně nebyla motivována finančně. Co pro vás bylo největším lákadlem? Fakt, ûe vypl cì HVB Bank dotace ze struktur lnìch fond, je samoz ejmï velkou p ÌleûitostÌ pro zìsk nì nov ch klient. Pokud se na to podìv me zcela pragmaticky - odhadem bude dota- ce vyplacena nïkolika tisìc m subjekt. K tomu, aby mohla b t dotace vyplacena, je pot eba z Ìdit Ëet, ze kterèho bude Ëerp na. To sice nemusì b t nutnï u n s, ale pokud by se naöe sluûby zalìbily alespoú desetinï p Ìjemc dotacì, bude to znamenat dovï nïkolik stovek nov ch klient. DalöÌm aspektem je fakt, ûe v plata penïz z dotacì skvïle zapad do naöì koncepce. KromÏ toho, ûe ûadatel m o dotace m ûeme nabìdnout adu zajìmav ch vïr na profinancov nì dotace, je tu jeötï poradensk Ëinnost naöeho EvropskÈho kompetenënìho centra. Jaké služby konkrétně nabízíte v kompetenčním centru? EvropskÈ kompetenënì centrum HVB Bank se zab v poradenstvìm v oblasti zìsk v nì dotacì z fond EvropskÈ Unie. Od minulèho roku HVB Bank takè nabìzì sluûbu DotaËnÌ audit. Jeho prost ednictvìm mohou z jemci zìskat informace o tom, jakè dotace lze Ëerpat a za jak ch podmìnek. K dispozici je rovnïû anal za moûnostì Ëerp nì dotacì nejvhodnïjöìch pro dan z mïr. Sluûba zajiöùuje prost ednictvìm adresnèho osobnìho p Ìstupu spojenì klienta a jeho projektovèho z mïru s konkrètnìmi finanënìmi podporami. Takže za vámi v praxi přijde klient, zeptá se, na co by se daly nejsnáze získat dotace, a na základě vašeho doporučení připraví projekt? Je to p esnï naopak. SnaûÌme se klient m vysvïtlit, ûe z klad je pr vï v tom preciznï vypracovanèm projektu. A nemïly by to b t û dnè kr tkodobè akce, ale projekty, kterè budou slibovat urëitou zdravou mìru udrûitelnosti v stup a budou mìt smysl jeötï po pïti Ëi deseti letech. S oblibou Ìk me, ûe pro zìsk nì dotacì majì nejvïtöì öanci ty projekty, kterè nestojì pouze na dotacìch. Smysl dotaënìho auditu je v tom, ûe umìme klient m poradit, do jakèho programu by se dal jejich projekt za adit a umìme jim to Ìci vëas. VÌme, co se od projekt v dan ch programech oëek v, umìme posoudit, zda m klient v projekt v bec öanci v takovèm programu uspït a m ûeme p ÌpadnÏ doporuëit, kde m provèst zlepöenì. I při čerpání dotací tedy platí, že se příprava nesmí podcenit. Na co se tedy při přípravě projektu nejvíc zaměřit? Z klad je mìt projekt dob e promyölen. Vûdy je dobrè uvïdomit si, ûe to, co si v p ÌpravnÈ f zi napl nujete, budete muset v p ÌpadÏ zìsk nì dotacì takè dodrûet. Jin mi slovy to, co si napl - nujete v nïkolika t dnech p Ìpravy, ovlivnì nïkolik let realizace projektu. DoporuËujeme zamyslet se nad tìm, zda do sebe jednotlivè prvky dob e zapadajì, zda majì jednotlivè prvky projektu svè opodstatnïnì. NenÌ nic horöìho, neû zaëìt s realizacì projektu a postupnï zjiöùovat, ûe se v m cel projekt pomalu rozpad pod rukama. Uû v p ÌpravnÈ f zi je takè dobrè uvaûovat o person lnìm zajiötïnì projektu. NepodceÚujte kvalitu sestavenì projektovèho t mu. Neschopnost u Ìdit nebo dostateënï kvalitnï zajistit aktivity projektu m ûe vèst k ukonëenì projektu, a tìm spoleënï k nesplnïnì z vazku v Ëi poskytovateli spolufinancov nì. Jakým způsobem vlastně probíhá vyplácení dotací? JednotlivÈ operaënì programy poëìtajì s nïkolika modely finanënìch tok. Pro jednoduchost rozliöujeme dva modely, ex-ante a ex-post platby. V prvnìm p ÌpadÏ se dotace ËerpajÌ formou z loh, u druhèho se Ëerp nì realizuje aû po ukonëenì projektu a nebo jeho jednotliv ch etap. Z lohovè platby jsou zejmèna pouûìv ny u projekt, kterè jsou ve velkè vïtöinï realizov ny organizacemi Ìzen mi v konn mi org ny st tnì a ve ejnè spr - vy a nebo svojì povahou nejsou vhodnè pro financov nì prost ednictvìm cizìch zdroj. U naprostè vïtöiny podnikatelsk ch investiënìch projekt jsou vöak aplikov ny ex-post platby. To tedy znamená, že dotace jsou vyplaceny, až když je "dílo hotovo". Z čeho je v takových případech projekt financován? V»eskÈ republice b vajì projekty podpo enè dotacemi financov ny dvïma zp soby. P edfinancov nì kr tkodob m vïrem, kter slouûì zejmèna pro p eklenutì doby mezi realizacì projetu a obdrûenìm dotace, a n slednè refinancov nì st ednïdob m nebo dlouhodob m vïrem. Druhou moûnostì je financov nì projektu st ednïdob m vïrem a jeho Ë steën m umo enìm po obdrûenì dotace. Pro ûadatele o dotace ze struktur lnìch fond m me p ipraven tzv. Euro vïr. Ten v sobï zahrnuje jak p eklenovacì vïr, kter zajistì prost edky do doby zìsk nì st tnì podpory, tak investiënì vïr, kter je urëen na krytì v daj projektu, jeû nejsou financov ny ze zdroj EU. Samoz ejmostì je vystavenì p Ìslibu vïru, coû je dokument o zajiötïnì financov nì projektu, bez kterèho by projekt podporu nemohl zìskat. Nezanedbatelnou souë stì Euro vïru jsou konzultace a pomoc p i zpracov nì dokumentace a p ÌpravÏ û dosti o podporu z EU. (red) 13

14 ČESKÁ FINANČNÍ A LEASINGOVÁ ASOCIACE květen 2007 Profireal se stal členem České leasingové a finanční asociace Na nedávné mimořádné členské schůzi schválili členové České leasingové a finanční asociace (ČLFA) vstup společnosti Profireal, a. s., do asociace. Tímto dnem se Profireal stal řádným členem ČLFA. O přijetí do asociace Profireal požádal v březnu "»lenstvì v»eskè leasingovè a finanënì asociaci si velmi v ûìme. Jedn se vynikajìcì platformu, na kterè si m ûeme vymïúovat zkuöenosti a novinky z oboru. Z roveú jsme r di, ûe jsme splnili p ÌsnÈ podmìnky, kterè jsou pro p ijetì do tèto asociace nutnè. Nap Ìklad Etick kodex CAC LEASING a spoleënost Subaru»R uzav ely dohodu o financov nì sìtï autorizovan ch prodejc vozidel Subaru. Prodej voz tèto japonskè znaëky zaznamenal v loúskèm roce v»eskè republice 17% meziroënì n r st. Z celkovèho poëtu 885 prodan ch vozidel Subaru v roce 2006 jich tèmï jednu Ëtvrtinu financovala spoleënost CAC LEASING. Subaru je svïtovou öpiëkou ve v robï aut s pohonem vöech Ëty kol a ve svïtï v loúskèm roce prodala 500 tisìc voz. D vodem pro uzav enì dohody mezi CAC LEASING a Subaru»R byl vzr stajìcì prodejnì trend a s tìm spojen finanënì n roënost na provoznì financov nì a rovnïû snaha o zlepöenì komfortu obchodov nì s partnery Subaru. AutorizovanÌ partne i Subaru mohou nynì vyuûìt pro financov nì skladov ch, p edv dïcìch i showroomov ch vozidel v hodn ch podmìnek od CAC LESING. "DÌky spolupr ci s importèrem voz Subaru v»eskè republice m ûeme sìti autorizovan ch prodejc tèto znaëky nabìdnout zajìmavè podmìnky financov nì, kterè jsou pro nï jednoduöe a rychle dostupnè. V loúskèm roce jsme financovali koupi zhruba 21 % prodan ch voz Subaru a od uzav enè spolupr ce si slibujeme posìlenì naöì pozice u prodejc tèto znaëky," up esnil Ji Ì Vintr, vedoucì autoleasingu spoleënosti CAC LEASING. Z kladem filozofie obchodov nì importèra Subaru jsou dobrè obchodnì vztahy. P i v bïru finanënìho partnera pro Subaru hr ly roli p edevöìm vhodn poboëkov sìù CAC LEASING, stabilnì pozice na trhu a aktivnì p Ìstup ke spolupr ci. "KaûdoroËnÏ zvyöujeme v»eskè republice prodej naöich voz. NaöÌm p nìm je p iblìûit se letos roënìmu prodeji 950 voz. VÏ Ìm, ûe atraktivitu naöì znaëky podpo Ì i nabìdka v hodnèho financov nì od CAC LEASING pro autorizovanè partnery Subaru a v blìzkè budoucnosti i pro klienty Subaru," doplnil Petr Neumann, editel Subaru»R. Objem operativního leasingu ČSOB Leasing vzrostl o 30 % 14»LFA, kter musejì ËlenovÈ dodrûovat, je z rukou profesion lnìho a etickèho p Ìstupu k naöim klient m. Jsme p esvïdëeni, ûe zapojenì Profirealu do Ëinnosti»LFA bude oboustrannï prospïönè," komentoval rozhodnutì»lfa Filip Sou- Ëek, v konn editel spoleënosti Profireal, a. s. CAC LEASING s výhodami pro Subaru Objem obchod spoleënosti»sob Leasing v oblasti operativnìho leasingu v loúskèm roce meziroënï vzrostl tèmï o 30 %.»SOB Leasing se tak dle statistiky»eskè leasingovè a finanënì asociace posunul v ûeb ÌËku spoleënostì poskytujìcìch operativnì leasing ze sedmèho na p tè mìsto.»sob Leasing dos hl nejvïtöìho objemu obchod operativnìho leasingu ze vöech univerz lnìch leasingov ch spoleënostì, p ed nìm se umìstily jen spoleënosti specializovanè pouze na operativnì leasing dopravnì techniky nebo na konkrètnì znaëku. Oproti tïmto leasingov m spoleënostem»sob Leasing nabìzì z kaznìk m komplexnì eöenì jejich pot eb, tedy financov nì dopravnì techniky, stroj a za ÌzenÌ prost ednictvìm plnè ök ly produkt a sluûeb. V znamn m rozöì enìm spravovanè flotily bylo p evzetì spr vy vozovèho parku mate skè spoleënosti»sob v b eznu tohoto roku. Jedn se o poskytov nì souboru sluûeb fleet managementu pro cca 560 sluûebnìch voz»sob a PoötovnÌ spo itelny. Nejv znamnïjöìm p Ìnosem pro uûivatele firemnìch vozidel banky je zavedenì elektronickè knihy jìzd na b zi systèmu GPS. SystÈm dok ûe s m zaznamenat datum, Ëas, poëet ujet ch kilometr i trasu. Elektronick kniha jìzd je uûivatel m k dispozici na informaënìm port lu eleasing. InformaËnÌ port l eleasing je takè uûiteën m pomocnìkem pro zìsk nì okamûitèho p ehledu o provoznìch n kladech jednotliv ch vozidel nebo o celkov ch n kladech celèho vozovèho parku podle jednotliv ch sluûeb. Na z kladï takto zìskan ch informacì m ûe uûivatel Ìdit Ëerp nì n klad na jednotliv vozidla, a tìm snìûit a zefektivnit n klady vynaloûenè na provoz vozovèho parku. InformaËnÌ port l je umìstïn na internetovè adrese "N ö idië kaûd mïsìc pouze potvrdì daje spr vci autoparku a Ëas, kter tìm uöet Ì, m ûe vïnovat sv m klient m," komentovala zavedenì novèho systèmu manaûerka provoznìch sluûeb»sob Zora K iëkov. "Dost v me pravidelnï aktu lnì data o provozu sluûebnìch motorov ch vozidel, kter se automaticky zpracov vajì pro naöe ËetnictvÌ. P edstavuje to v znamnou sporu administrativy a zv öenì efektivity pr ce," doplnila Zora K iëkov. GE Money Auto je hlavním partnerem největšího prodejce vozů Toyota v ČR SpoleËnost GE Money Auto se stala hlavnìm partnerem spoleënosti Toyota Tsusho, kter je s p ibliûnï 40% podìlem na prodejìch nejvïtöìm dealerem znaëky Toyota v»eskè republice. GE Money Auto je lìdrem trhu ve financov nì ojet ch automobil, dlouhodobï spïönï financuje takè novè automobily. "Podeps nì smlouvy s nejvïtöìm dealerem znaëky Toyota v»eskè republice je jednìm z d kaz, ûe se n m v oblasti financov nì nov ch voz skuteënï da Ì. Spolupr ce se spoleënostì Toyota Tsusho je takè logick m krokem, jak naplnit jeden z naöich hlavnìch cìl pro tento rok - posìlit naöi pozici v segmentu financov nì nov ch automobil," ekl Milan Beutl, p edseda p edstavenstva S jak mi produkty se mohou setkat v tïchto mïsìcìch z jemci o financov nì voz SEAT? SpoleËnost äkofin ve spolupr ci s importèrem voz SEAT nabìzì pro modely IBIZA, CORDOBA, ALTEA a LEON velmi atraktivnì akënì produkt - "SEAT Leasing V HODA". P i vyuûitì tèto speci- lnì nabìdky m ûete zìskat rozs hlè pakety akënìch v bav "Family", "Rebel" nebo "Sportrider" bez p Ìplatku. Akce "Seat Leasing V HODA" nabìzì konkurenceschopn z klad, ke kterèmu si m ûete sami zvolit rozsah pot ebnèho pojistnèho krytì, a to buô individu lnì pojiötïnì (z kaznìk nenì limitov n konkrètnì pojiöùovnou), nebo kombinaci doplúkov ch p ipojiötïnì a sluûeb. Druhou nabìdkou je vïrovè financov nì "Auto a gener lnì editel GE Money Auto. V razn r st ve financov nì nov ch voz zaznamenala spoleënost GE Money Auto takè v prvnìm ËtvrtletÌ letoönìho roku. ZatÌmco poëet novï registrovan ch automobil v»r v tomto obdobì vzrostl meziroënï o 9 %, poëet nov ch automobil financovan ch prost ednictvìm GE Money Auto se zv öil o cel ch 60 % a dos hl hodnoty 1029 automobil. JeötÏ v raznïji stoupla celkov hodnota nov ch automobil financovan ch prost ednictvìm GE Money Auto. MeziroËnÌ n r st dosahuje hodnoty vìce neû 61 %, coû v absolutnìch ËÌslech znamen sumu p es 418 miliûn korun. TakÈ v letoönìm roce p ipravila spoleënost Aktuální akční nabídka ŠkoFINu - SEAT Finance za polovinu", kterè äkofin p ipravil ve spolupr - ci s importèrem voz SEAT. Na po ÌzenÌ novèho vozu v m staëì jen POLOVINA, nebo dokonce jen TÿETINA ceny vozu. Zb vajìcì Ë st zaplatìte aû za 1 rok - a to bez nav öenì. V pr bïhu roku navìc neplatìte spl tky, ale jen pojiötïnì, kterè v m m ûeme nabìdnout za velmi atraktivnìch podmìnek (nap. spl tka pro model SEAT Ibiza s motorem 1.2 jiû od 795 KË mïsìënï). BÏhem roku si pak m ûete rozmyslet, jak budete financovat z statek kupnì ceny. Tu m ûete doplatit v hotovosti bez roku a nav öenì nebo m ûete vyuûìt nïkter z produkt SEAT Leasing Ëi SEAT vïr od äkofinu, p ÌpadnÏ v z prodat/vymïnit u autorizovanèho dealera znaëky SEAT. GE Money Auto rozs hlou celost tnì reklamnì kampaú na podporu prodeje nov ch a ojet ch automobil a jejich financov nì prost ednictvìm leasingu a vïrovèho produktu autocredit. V r mci kampanï, kter trv od 16. dubna do 30. Ëervna, mohou z kaznìci vyuûìt produkty s 0% akontacì na nov i ojet v z a z roveú zìskat atraktivnì benefit - DVD p ehr vaë p Ìmo do vozu. SpoleËnost GE Money Auto, kter v letoönìm roce Dacia Finance bez poplatku a s pětiletou zárukou na vůz zdarma ZnaËkov leasingov spoleënost RENAULT LEASING CZ, kter pod n zvem Dacia Finance poskytuje finanënì sluûby i na vozy Dacia, p iöla na trh s ojedinïlou nabìdkou. DÌky Dacia CREDIT GARANCE+ a Dacia LEASING GARANCE+ zìskajì vöichni klienti p i financov nì modelu Dacia Logan zdarma prodlouûenì z ruky o dalöì dva roky a celkov z ruka na v z je jim tìm prodlouûena na 5 let. NavÌc u smluv, kterè jsou uzav eny po 1. dubnu, se neplatì poplatek za jejich uzav enì. "Vytvo ili jsme nabìdku, kter kumuluje vìce klientsk ch v hod najednou a z roveú klienta v niëem neomezuje. Proto tyto zv hodnïnè podmìnky platì jak p i financov nì koupï vozu Dacia vïrem, tak takè finanënìm leasingem. DÈlku spl cenì si klient volì v rozmezì od 6 do 84 mïsìc a navìc s moûnostì vyuûitì 0% akontace," ekl k detail m akce ZdenÏk Jiroutek, marketingov manaûer spoleënosti Renault Leasing CZ. Klient navìc neplatì poplatek za uzav enì smlouvy, kter se obvykle pohybuje kolem 1 % z ceny "»SOB Leasing, jedniëka leasingovèho trhu, dok ûe p izp sobit svou nabìdku firmï jakèkoliv velikosti. Je jedno, zda m jedno vozidlo nebo stovky aut," ekla manaûerka t mu full service leasing spoleënosti»sob Leasing Martina OndrejË kov. "VyuûitÌ full service leasingu CarPark p in öì vyööì komfort pro idiëe firemnìch vozidel, ale hlavnï je p Ìnosem pro firmu, kter m ûe vïnovat vìce silì, Ëasu a lidsk ch kapacit klient m a uöet it si kaûdodennì provoznì starosti," doplnila Martina OndrejË kov.»sob Leasing nabìzì financov nì firemnìch automobil formou operativnìho leasingu, full service leasingu Ëi fleet managementu pod n zvem CarPark. TÌmto zp sobem»sob Leasing financuje kromï dopravnì techniky i po ÌzenÌ a provoz stroj a za ÌzenÌ, zejmèna stavebnì a manipulaënì techniky, ale i informaënìch technologiì. K masivnìmu rozvoji operativnìho leasingu doölo v roce 2004, kdy se operativnì leasing zaëal nabìzet i prost ednictvìm 14 poboëek»sob Leasing. Kvalita sluûeb»sob Leasing je certifikov na dle ISO 9001:2000 takè pro produkt full service leasing. Jiû od roku 2004 je Profireal Ëlenem sdruûenì SOLUS. SOLUS je z jmovè sdruûenì na ochranu leasingu, vïr a dalöìch vybran ch sluûeb poskytovan ch spot ebitel m, podnikatel m a pr vnick m osob m. SOLUS spravuje registr dluûnìk, ve kterèm mohou jeho ËlenovÈ provï- ovat vïrovou bez honnost ûadatel o vïr. FinanËnÌ skupina Profireal Group se zab v poskytov nìm vïr a p jëek jak pro soukromè osoby, tak podnikatele. PoslednÌch pït let v znamnï expanduje. Po otev enì svè poboëky na Slovensku v roce 2001 n sledovalo v roce 2004 zah jenì prodeje vïr v Polsku a na konci roku 2006 prodal Profireal prvnì vïr takè v Bulharsku. Celkem Profireal v roce 2006 poskytl sv m klient m p jëky a vïry v celkovè v öi 2,92 miliardy KË. V»eskÈ republice dos hla v öe poskytnut ch vïr v roce ,65 miliardy KË, coû oproti roku 2005 p edstavuje 20% n r st. Na ËeskÈm trhu tak Profireal pat Ì mezi sedm nejvïtöìch spoleënostì poskytujìcìch finanënì vïry a p jëky. slavì desetiletè v roëì vstupu na Ëesk trh, financovala v roce 2006 nejvìce voz koncov m uûivatel m - celkem Jejich celkov po izovacì cena p itom dos hla tèmï 7,5 miliard korun. VÌce neû 86 % vöech automobil bylo financov no Ëelov m vïrem autocredit - nejvyuûìvanïjöìm vïrov m produktem pro financov nì n kupu automobilu v»eskè republice. Celkov poëet smluv v portfoliu GE Money Auto na konci roku 2006 p es hl hranici voz. Jarní nabídka ŠkoFINu - Volkswagen Finance SpoleËnost äkofin nabìzì öirokou ök lu produkt s mnoha benefity a zajìmav mi podmìnkami financov nì voz zejmèna pro znaëky äkoda, VW, Seat, Audi a ojetè vozy. NÌûe naleznete souhrn aktu lnìch akcì Volkswagen Finance, ze kterè mohou vybìrat jak soukromè osoby, tak podnikatelè. FinanËnÌ adu znaëky Volkswagen reprezentujì nabìdky pro Polo a Golf, 0% leasing pro modely Jetta a Touran a vïr "Dejte 19 % - st t v m vr tì 19 %" pro uûitkovè vozy. Z jemce o modely GOLF a GOLF PLUS m ûe zìskat v r mci speci lnì nabìdky "VW Leasing GO" v z v atraktivnì v bavï se zajìmavou cenou a bonusy. PlnÏ vybaven pïtidve ov Golf s automatickou klimatizacì tak m ûe mìt jiû za 5000 KË mïsìënï. Parametry leasingovè smlouvy je moûnè individu lnï nastavit, a navìc od Volkswagenu zìskat pojiötïnì vozu po dobu jednoho roku zdarma. "Nulov leasing" se skuteën m 0% nav öenìm na modely JETTA a TOURAN je pak dalöì opravdovou lah dkou. ZÌsk t jej lze jiû od 30% spl tky p edem a p i t ÌletÈm spl cenì, navìc s pojiötïnìm za zv hodnïnè sazby u Kooperativy Ëi»eskÈ pojiöùovny. Deale i z kaznìk m nynì nabìdnou zajìmavè vozy ze skladov ch z sob, kterè jsou za mimo dnè ceny. PodnikatelÈ a pl tci DPH pak jistï ocenì speci lnì vïrovè financov nì pro novè uûitkovè vozy Volkswagen. P i financov nì od äkofinu, kdy staëì sloûit 19 % z ceny vozu, dostane podnikatel celou 19% DPH z ceny vozu zpït hned v prvnìm z ËtovacÌm obdobì DPH. Koupen v z se navìc ihned st v majetkem klienta. Vy ÌzenÌ vïru je rychlè a bez zbyteën ch formalit. vozu, a spolu s cenou prodlouûenè z ruky m ûe uöet it tèmï 10 tisìc korun. DÌky tèto nabìdce se n kup novèho vozu Dacia LOGAN st v mnohem jednoduööì a levnïjöì. RENAULT LEASING CZ pod hlaviëkou Dacia Finance financoval v loúskèm roce zhruba 35 % vöech prodan ch voz tèto znaëky v»eskè republice. Unikátní nabídka od ŠkoFINu SpoleËnost äkofin uvedla na trh unik tnì nabìdku leasingovèho financov nì pod n zvem äkoda Leasing Safety. P i po ÌzenÌ vozu äkoda Fabia (prvnì i druhè generace) nebo äkoda Roomster na leasing zìsk klient kromï v hodnèho financov nì navìc z mek azenì Defend Lock a p ipojiötïnì Defend Gap (obojì v celkovè hodnotï KË) na t i roky zdarma. Do leasingov ch spl tek je d le zahrnuto havarijnì pojiötïnì a povinnè ruëenì. Podstatou tèto nabìdky je jednak lepöì zabezpe- ËenÌ proti kr deûi vozu dìky z mku azenì a d le finanënì ochrana klienta p ed ztr tou hodnoty automobilu. Ta v prvnìch t ech letech v raznï kles (aû na 50 % z kupnì ceny vozu). P i kr deûi nebo tot lnì hav rii lze totiû z pojiötïnì vozu obvykle zìskat odökodnïnì pouze ve v öi jeho aktu lnì trûnì ceny. ÿeöenì pro tyto situace nabìzì pr vï äkoda Leasing Safety od äkofinu prost ednictvìm p ipojiötïnì Defend Gap. Jedn se o pojistn produkt, kter garantuje vyplacenì finanënìho rozdìlu mezi p vodnì kupnì cenou a pojistn m plnïnìm (bez spolu Ëasti) po tot lnì hav rii nebo odcizenì vozu. VyuûitÌm tèto speci lnì nabìdky je moûnè uöet it aû statisìce korun. äkofin tak sv m klient m nabìzì hned dvojì ochranu. NabÌdka platì pro vöechny modely äkoda Fabia a äkoda Roomster od 19. dubna 2007 a je urëena jak pro soukromè osoby, tak i podnikatele a firmy.

15 květen 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Manažer roku 2006 Vyhlášením těch nejlepších 19. dubna vyvrcholilo několikaměsíční hodnocení a posuzování manažerských kvalit jednotlivých kandidátů na vítěze v soutěži Manažer roku N rodnì komise rozhodla mezi 72 finalisty o tïch, kte Ì obsadili prvnì mìsta v jednotliv ch soutïûnìch kategoriìch: Manaûer roku 2006 Dipl. Kfm. Detlef Wittig, äkoda Auto, a. s. Manaûerka roku 2006 Ing. Petra äkopov, MBA, Chovservis, a. s. VynikajÌcÌ manaûer malè firmy (do 50 zamïstnanc ) Ing. Miloslav Chlan, Lyckeby Amylex, a. s. VynikajÌcÌ manaûer st ednì firmy (do 250 zamïstnanc ) Ing. Jaroslav NoûiËka, Kobit, s. r. o. OcenÏnÌ vydavatelstvì Economia: Ing. Josef Blecha, Fezko, a. s. TOP Dipl. Kfm. Detlef Wittig, äkoda Auto, a. s. Úspěch znamená jít dál Ing. Milostav Chlan nosti a nejvyööì hodnost. A ani arm da bez z zemì nem ûe ust t dlouhè boje. TÌm z zemìm je v mèm p ÌpadÏ rodina. To, co Ìk m, je p irovn - nì. Takûe zpït k realitï a vaöì ot zce. Po p ekon nì momentu p ekvapenì jsem si rovnïû uvïdomil, ûe tento titul, respektive dva tituly, protoûe tïsnï p edtìm jsem zìskal ocenïnì VynikajÌcÌ manaûer odvïtvì, nepat Ì jenom mnï, ale i m m spolupracovnìk m a mè rodinï. HlavnÏ mè ûenï. Tito vöichni tvo Ì svou pracì a svou pomocì v sledky a spïch firmy Lyckeby Amylex, a. s., za coû jim znovu na tomto mìstï dïkuji. Máte také zahraniční odběratele, například z Ukrajiny, Velké Británie či USA... O co je za našimi hranicemi největší zájem a proč? Firma Lyckeby Amylex, a. s., zìskala z kaznìky tèmï z celè Evropy, ale i ze severnì Ameriky. KromÏ bramborovèho a kationickèho ökrobu je nejvïtöì z jem o dextriny. Ty jsou vyr bïny v Horaû- ÔovicÌch vìce neû pades t let. Na jejich v robu m me v HoraûÔovicÌch öpiëkovè v robnì za ÌzenÌ doplnïnè vlastnìm know-how a naöi zamïstnanci navìc vyvìjì novè druhy dextrin podle p nì z kaz Ing. Pavel Ju ÌËek, Ph.D., Brano Group, a. s. 3. Ing. Miloslav»erm k, SnÏûka v. d. N chod 4. Ing. Old ich Svoboda, Hella Autotechnik, s. r. o. 5. Ing. ZdenÏk Chrdle, MBA, AéD Praha, s. r. o. 6. Ing. Petra äkopov, MBA, Chovservis, a. s. 7. Viliam Sivek, Euroagentur Hotels@Travel 8. V clav Kr l, Otava v. d. 9. Ing. Josef Blecha, Fezko, a. s. 10. Ing. Jaroslav NoûiËka, Kobit, s. r. o. Manaûer odvïtvì 1. ZemÏdÏlstvÌ, rybolov a chov ryb - Ing. Old- ich Planka, ZP Otice, a. s. 2. V roba potravin a n poj - Ing. Miloslav Chlan, Lyckeby Amylex, a. s. 3. V roba a zpracov nì textilu, odïv a k ûe - Ing. Miloslav»erm k, SnÏûka v. d. N chod 4. Chemie a plasty - Ing. Pavel äenych, Shell Czech Republic, a. s. 5. V roba nekovov ch v robk - Ing. Jaroslav Tr vnìëek, Ph. D., MBA, Vesuvius Slavia, a. s. Vítězství je jistě zasloužené. Na snímku Manažerka roku 2006 Petra Škopová z Chovservisu a v zastoupení tiskového mluvčího Jaroslava Černého Detlef Wittig ze Škody Auto 6. V roba z kladnìch kov a hutnìch v robk - Ing. Ji Ì Dost l, KovohutÏ P Ìbram n stupnick, a. s. 7. V roba kovodïln ch v robk - Ing. ätefan V letošním roce jste získal titul Vynikající manažer malé firmy do padesáti zaměstnanců. Podělíte se s námi o své pocity? plnï prvnìm pocitem bylo velkè p ekvapenì. Pak asi jako kaûdèmu ËlovÏku p i podobnè p Ìleûitosti bleskne hlavou ot zka: "ZaslouûÌm si to v bec?" Kdyû p ihlèdnu k ËeskÈ povaze, ve kterè je historicky d no, ûe se neumìme sami pochv - lit, odpovïô nenì jednoznaën. UrËitÏ jsou zde vlastnì spïchy zaloûenè na schopnostech a dlouholetè praxi. Ale ve chvìli, kdy jsem titul zìskal, jsem si vzpomnïl takè na svè kolegy. P ece vìme, ûe s m voj k v poli neznamen nic a v lku nevyhr v, i kdyby mïl sebelepöì schopÿeditelem spoleënosti, kter vyr bì v HoraûÔovicÌch ökrob, je od roku Zaûil v robu ökrobu, jejìû zaë tky sahajì do roku 1906, nejprve pod hlaviëkou st tnìho podniku, kdy horaûôovick ökrob rna byla jednìm z jeho z vod. A byl i u privatizace. Ing. Miloslav Chlan, nesmìrnï skromn ËlovÏk, kter se p es mnohè nep ÌznÏ osudu nevzdal. Kter öel d l.»lovïk, jehoû n pady jsou obdivuhodnï pruûnè. ZaË tky mïl ve äkrob rn ch ruönè i tïûkè. Kr tce po revoluci totiû p ebìral z vod v zadluûenèm stavu, s nevyspïlou technologiì a pln m skladem ökrobu, kter nikdo nechtïl. Na poë tku 90. let navìc musel propustit tèmï polovinu zamïstnanc. "Tehdy n m Ìkali, ûe jsme se zbl znili. PropouötÏli jsme lidi, i kdyû jsme jeötï pat ili pod st tnì podnik. Pro vöechny jsem ale vyjednal pïtimïsìënì odstupnè. A lidem jsme navìc pom hali hledat n hradnì zamïstn nì ve stejn ch profesìch. Od laborantek aû po ËetnÌ," vzpomìnal Ing. Miloslav Chlan. V roce 1992 p iöla velk r na. Doslova. V horaûôovick ch ökrob rn ch bouchla "dextrinka". Ve v robï dextrinu se zaëìnalo od nuly. Budovat, tvo it, vym ölet a financovat. Dnes je LYCKEBY AMYLEX, a. s., nejvïtöìm prodejcem dextrinu v»r. "V tè dobï dextrin nikdo moc nekupoval, protoûe se restrukturalizoval Ëesk pr mysl. SkonËila hromada lepidl ren a slèv ren, odbïr tedy rapidnï klesl. Zjistili jsme vöak, ûe by mohly jìt potravin skè dextriny, i kdyû se jeötï zatìm neprod valy. NicmÈnÏ zkusili jsme to a zaëali vöe p edïl vat na potravin sk provoz," vysvïtloval editel. Dnes vyr bïjì 90 % potravin skèho dextrinu, 8-10 tisìc tun roënï. Z toho jde tèmï 90 % na v voz. V EvropÏ pat Ì v bec k nejv znamnïjöìm v robc m dextrinu. "»lovïk musì vym ölet, p edpokl dat, ale z roveú musì mìt taky trochu ötïstì," ekl Ing. Chlan, kterèho jsme poû dali o rozhovor. "Nemuselo to vyjìt." nìk. Dextriny majì nejvïtöì vyuûitì v potravin skèm pr myslu. V tomto odvïtvì pat Ìme v EvropÏ ke skuteënï nejv znamnïjöìm v robc m. Ve společnosti působíte od roku Její růst je evidentní. V čem vy osobně vidíte největší posun a jaké změny ve firmě proběhly? To je ot zka, kterou si kladu Ëasto. P edevöìm, kdyû potk m b valè zamïstnance firmy nebo z stupce dlouholet ch dodavatel i z kaznìk a mluvìme spolu o tom, co bylo a co je. Na firmï jsou samoz ejmï vidït zmïny p edevöìm v technickèm vybavenì. VlastnÌme öpiëkov modernì za ÌzenÌ, to bych r d zd raznil. I venkovnì vzhled are lu se zmïnil. P ibyly novè stavby a novè v robny. Ale ptala jste se na nejvïtöì posun, na nejvïtöì zmïny. OdpovÏÔ je jednoznaën. ZmÏnili se zamïstnanci. Jejich chov - nì, vztah k pr ci, motivace a takè jejich roveú vzdïlanosti, zkuöenostì a schopnostì je öpiëkov. V sledkem jsou pak p Ìmou mïrou öpiëkovè pracovnì v sledky. Ve firmï st le pracujì i po vìce jak osmadvaceti letech zamïstnanci, kte Ì nastoupili do pr ce ve zhruba stejnou dobu jako j, ale jsou to lidè, kte Ì sv m osobnìm rozvojem zn sobili svè odbornè kvality. MyslÌm, ûe mè okolì vnìm podobn m zp sobem takè zmïnu u mne samotnèho. Pracujete od rána od sedmi hodin. Jste ranní ptáče, nebo to je jakási nutnost být tak brzy ve firmě? A jak vůbec vypadá váš pracovní den? Ne ekl bych, ûe jsem rannì pt Ëe. Sp nek pro mï znamen odpoëinek, ale staëì mi sedm, maxim lnï osm hodin. SnaûÌm se chodit do pr ce st le ve stejnou dobu, kolem sedmè. D vodem je, aby mè jedn nì bylo p ehlednè a bez p ekvapenì, coû neplatì jen pro p Ìchody do pr ce. M j pracovnì den je dost pestr. BÏhem dne eöìm vïci souvisejìcì s budoucnostì firmy. Mnoho Ëasu tr vìm se sv mi kolegy, kdy probìr me p ev ûnï koncepënì vïci. Vzhledem k velikosti firmy se nevyh b m ani provoznìm vïcem. Vöichni se mezi sebou zn me, hodnï toho o sobï vìme. A protoûe se nic neutajì, musì nakonec ËlovÏk hodnï zvaûovat, kam aû se bude v danè vïci angaûovat. V podstatï cel m j den je o pr ci s lidmi a o hled nì cest, jak p ispït, aby jeötï zlepöili sv j v kon. Protoûe vûdy, vöude a u kaûdèho se d st le nïco zlepöovat, jìt kup edu. R d navötïvuji svè kolegy na jejich pracoviötìch, vylepöuje to vyjedn vacì pozici v Ëi mnï. P i rannì p est vce velmi r d zajdu i mezi zamïstnance, a d m si s nimi k vu. PostupnÏ se tak potk m tèmï se vöemi kolegy. P ipad mi, ûe k nim m m takto o nïco blìûe, a tìm lèpe ch pu jejich pot eby. Co děláte nejraději ve chvílích volna? VÏcÌ, kterè dïl m r d, je velice mnoho. R d tr - vìm Ëas se svojì rodinou. Po d si myslìm, ûe Pražící válec na dextrin Laurenc, Obzor PlzeÚ, v robnì druûstvo invalid, PlzeÚ 8. V roba stroj - Ing. David Dost l, Papcel, a. s. 9. V roba za ÌzenÌ - Ing. Jaroslav NoûiËka, Kobit, s. r. o. 10. V roba dopravnìch prost edk a za ÌzenÌ - Dipl. Kfm. Detlef Wittig, äkoda Auto, a. s. 11. StavebnictvÌ a v roba stavebnìch materi l - Ing. V clav DanÏk, Tchas, a. s. 12. Obchod - Ji Ì Tonzar, Tonstav-Service, a. s. 13. Ubytov nì, stravov nì a cestovnì ruch - Viliam Sivek, Euroagentur Hotels@Travel 14. Doprava, spoje a logistika - Ing. Petr Chv - tal, TNT Express Worldwide, s. r. o. 15. PenÏûnictvÌ a pojiöùovnictvì - Ing. Gabriel Kov cs, CITCO-FinanËnÌ trhy, a. s. 16. BezpeËnostnÌ sluûby - Michal KunÌk, Securitas»R, s. r. o. 17.»innosti v oblasti v poëetnì techniky - Ing. Ladislav Reisner, datapartner, s. r. o. 18. VzdÏl vacì Ëinnosti - Marie JÌr, Centrum andragogiky, s. r. o. 19. VysokoökolskÈ vzdïl v nì - Prof. Ing. Petr Horyl, Csc., Fakulta strojnì VäB-TU Ostrava 20. ZdravotnictvÌ - Plk. MUDr. ätefan BrunclÌk, st ednì vojensk nemocnice Praha 21. Sluûby pro podnikatele - Ing. Ji Ì ätïdr, Transys, s. r. o. 22. Sluûby pro ve ejnost - V clav Kr l, Otava, v. d. 23. OstatnÌ podnikatelskè sluûby a ve ejnè Ëinnosti - Ing. ZdenÏk Chrdle, MBA, AéD Praha, s. r. o. LYCKEBY AMYLEX, a. s. - nejvïtöì v robce bramborovèho ökrobu, dextrin a kationick ch ökrob v»eskè republice. VlastnÌk certifik tu ISO 14001:2004 a ISO 9001:2000. Minul rok oslavila spoleënost stè v roëì. ÿeditel Ing. Miloslav Chlan zìskal letos dva tituly: VynikajÌcÌ manaûer malè firmy do pades ti zamïstnanc a VynikajÌcÌ manaûer odvïtvì. SÌdlo firmy: Strakonick 946, Horaû- Ôovice, bych mïl vìce Ëasu vïnovat svè ûenï, vnouëat m i mè mamince. HodnÏ Ëasu takè vïnuji zahr dce, resp. jejì okrasnè Ë sti. Pr vï p i fyzickè a tvo ivè pr ci m m ty nejlepöì n pady, kterè vïtöinou pak s spïchem realizuji ve firmï. Kdybyste měl dát někomu radu, jak se stát vynikajícím manažerem, jak se ve své pozici zdokonalovat a jak být oblíbený u svých podřízených, co byste řekl? OdpovÏÔ na ot zku, jak se st t vynikajìcìm manaûerem nenì jednoduch, a jsem p esvïdëen, ûe na ni nenì jednoznaën odpovïô. Manaûer by hlavnï nemïl dïlat svoji pr ci jen proto, aby byl ocenïn. MÏl by ji dïlat proto, aby firma, kterou vede, byla dlouhodobï, opravdu dlouhodobï spïön. StejnÏ jako jejì zamïstnanci. Naopak na ot zku, jak se ve svè pr ci zdokonalovat, je mnoho odpovïdì. Podle mï je velmi d leûitè obklopit se lidmi s vynikajìcìmi vlastnostmi, pokud moûno lepöìmi neû m manaûer s m. Pak tïmto lidem naslouchat, d t jim samostatnost a pravomoci a b t jim poradcem. PouûÌvat tento systèm v praxi nenì jednoduchè, ale mnï to pom h, abych se rychleji zdokonaloval.»asto je to lepöì neû drah ökolenì. I kdyû v cvik zamïstnanc je pro jejich rozvoj a r st samoz ejmï prioritou. A jak b t oblìben u sv ch koleg? Nelze dïlat vïci proto, abych byl oblìben. D leûitè je dïlat vïci, kterè koleg m v pr ci pom hajì. Pak spïch, d -li se to tak nazvat, p ijde s m. A pro mne znamen jìt d l. za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov 15

16 KONFEDERACE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH A PODNIKATELSKÝCH SVAZŮ ČR květen 2007 Slova, čísla, omyly - a jak to vlastně bude? Zaměstnavatelé mají řešení a chtějí rozumně jednat Stanovisko Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR k reformám veřejných financí v daňové a sociální oblasti Strana zaměstnavatelů již dlouhodobě volá po realizaci změn, které by zabránily dalšímu narůstání deficitu veřejných rozpočtů, vedly ke snížení daňového zatížení podnikatelů a ke zjednodušení stávající legislativy, zejména v oblasti daní, a zároveň se i odstranily některé zásadní překážky, které brání rozvoji podnikaní. Na p edloûenè reformï n m vzhledem k jejì podobï nejvìce vadì jejì ryze fisk lnì charakter, kter zcela postr d prvky zjednoduöenì. Jelikoû n vrhy p edpis obsahovaly i nïkter opat enì, kter by mïla negativnì dopady do podnikatelskè sfèry, v r mci p ipomìnkovèho ÌzenÌ jsme proti jejich realizaci vznesli z sadnì p ipomìnky. P ipomìnkovè ÌzenÌ vöak probìhalo soubïûnï ke vöem zmïn m, termìny pro kon nì p ipomìnkovèho ÌzenÌ jednotliv mi rezorty se mnohdy p ekr valyi a lh ty pro zpracov nì p ipomìnek byly ne mïrnï kr ceny. RovnÏû s politov nìm musìme konstatovat, ûe z pracovnìch t m RHSD se p es z vaûnost uvedenè problematiky seöel pouze pracovnì t m pro danï a pojiötïnì. Tento postup povaûujeme za zcela nep ijateln. Z p ipomìnek, kterè byly uplatnïny v r mci p ipomìnkov ch ÌzenÌ na p Ìsluön ch ministerstvech a kterè nebyly akceptov ny, uv dìme: NesouhlasÌme se systèmem zdaúov nì superhrubè mzdy, tj. zdanïnì soci lnìho a zdravotnìho pojistnèho, kter by byl v EvropÏ raritou. NavÌc je nelogicky 35 % pojistnèho placenèho zamïstnavatelem za zamïstnance na jednè stranï osvobozeno od danï ze z vislè Ëinnosti, a na druhè stranï se o tutèû Ë stku pak zvyöuje z klad danï ze z vislè Ëinnosti. NesouhlasÌme s konstatov nìm d vodovè zpr vy, ûe sniûov nì sazby danï z p Ìjm pr vnick ch osob je daúovï neutr lnì. Sniûov nì sazby danï probìh ve 3 letech, v raznè rozöì enì z kladu danï je vöak skokovè, hned v prvnìm roce. NesouhlasÌme se zruöenìm daúovè uznatelnosti Ë sti n klad na z vodnì stravov nì zamïstnanc. Zd vodnïnì, ûe snìûenìm sazby danï z stane zamïstnavatel m vìce disponibilnìch prost edk, je v p ÌmÈm rozporu s konstatov nìm, ûe snìûenì sazby m b t v nosovï neutr lnì. Na tuto zmïnu doplatì zejmèna zamïstnanci mal ch a st ednìch podnik, kterè si nebudou moci dovolit p ispìvat na stravov nì sv ch zamïstnanc z nedaúov ch v daj, coû bude vytv et tlak na zvyöov nì mezd. ProdlouûenÌ doby n jmu u finanënìho leasingu je p Ìliö razantnì, zejmèna u hmotnèho majetku spadajìcìho do 3. odpisovè skupiny a u nemovitostì. NesouhlasÌme se zp ÌsnÏnÌm podmìnky pro tvorbu rezervy na opravy hmotnèho majetku, tj. daúov uznatelnost pouze za podmìnky uloûenì tvo enè rezervy na samostatnèm Ëtu v bance. NavÌc by se Ëinnost mïla vztahovat i na jiû tvo enè rezervy. Jednalo by se o retroaktivitu z kona v neprospïch daúov ch poplatnìk, coû je z sadnï nep ijatelnè. Pozn.: P ipomìnka byla akceptov na Ë steënï, byla odstranïna retroaktivita, nov podmìnka uznatelnosti rezervy je navrûena pro tvorbu rezerv zapoëat ch po Ëinnosti novely. U sazeb danï z p idanè hodnoty dlouhodobï poûadujeme sbliûov nì sazeb, tj. i snìûenì z kladnì sazby a ne jednostrannè nav öenì snìûenè sazby. Vzhledem na snìûenì v öe nemocensk ch d vek v Ë sti osmè (z kon Ë. 54/1956 Sb., o nemocenskèm pojiötïnì zamïstnanc v platnèm znïnì) poûadujeme adekv tnì snìûenì pojistnèho na nemocenskè pojiötïnì hrazenè zamïstnavatelem za zamïstnance. Z sadnï nesouhlasìme, aby kladnè saldo v bïru pojistnèho bylo pouûìv no na hradu deficitu st tnìho rozpoëtu. Poûadujeme zruöit Ëinnost z konaë. 187/ 2006 Sb., o nemocenskèm pojiötïnì. Od poë tku odmìt me p evedenì plateb nemocenskè za prvnìch Ëtrn ct dnì doëasnè pracovnì neschopnosti zamïstnance na zamïstnavatele. HlavnÌm argumentem je administrativnì a finanënì n roënost agendy a ne Ëinn opr vnïnì v oblasti kontroly reûimu doëasnï pr ce neschopnèho zamïstnance a nedostateën postih v p ÌpadÏ poruöenì tohoto reûimu. UrychlenÈ zpracov v nì n vrhu novel z kon se zkr cen m vnïjöìm p ipomìnkov m ÌzenÌm, bez vypo d nì z sadnìch p ipomìnek, s cìlem dos hnout Ëinnosti k p in öì celou adu z sadnìch nedostatk, na kterè d le upozorúujeme. Nevhodn je i skuteënost, ûe k novele z kona Ë. 48/1997 Sb., o ve ejnèm zdravotnìm pojiötïnì se p id vajì novely z kon o zdravotnìch pojiöùovn ch, kterè jsou v z sadnìm rozporu s û doucìm posilov nìm jejich lohy. DoporuËujeme zv ûit, zda zneuûìv nì pohotovostnìch sluûeb, kterè je nepochybnè, je vhodnè eöit formou regulaënìch poplatk. Protoûe pohotovostnì sluûby majì eöit akutnì, mnohdy ûivot ohroûujìcì stavy, mohlo by mìt ekonomicky motivovanè v h nì pacienta kritickè n sledky. SystÈmovÏ spr vn m eöenìm by bylo oznaëit p Ìpady zneuûitì pohotovostnìch sluûeb s pouûitìm ß 15, odst. 14 z kona za pèëi nehrazenou ze zdravotnìho pojiötïnì. LÈka m neëinì problèm odliöit nutnè Ëerp nì pohotovostnì pèëe od jejìho zneuûitì. Uz konïnì plnè hrady pohotovostnì pèëe pacientem v p ÌpadÏ zneuûitì by mïlo stejn, ne-li v raznïjöì efekt jako regulaënì poplatek, ovöem bez rizika ohroûenì lidsk ch ûivot. NavÌc neodpovìd pravdï ani tvrzenì, obsaûenè v d vodovè zpr vï, ûe se poplatek nehradì v p Ìpadech, ve kter ch hrozì nebezpeëì z prodlenì. P ijetì k hospitalizaci je podle n vrhu d vodem k osvobozenì od poplatku jen u stavnì pohotovosti, nikoli u LSPP. Nutnost okamûitèho nasazenì antibiotik nebo jinè lèëby a dalöì formy nebezpeëì z prodlenì uvedeny nejsou v bec. Je opravdu nutnè, aby regulaënì poplatek 60,- KË/den hospitalizace v nemocnici, l znìch, OL a ozdravovn ch platila vïkov skupina pacient ve vïku 0-14 (15-18) let? Neölo by vëlenit do p ipravovanèho z kona, ûe tato vïkov skupina poplatky nebude hradit? Ne v jimkou, ale p Ìmo paragrafem. Vûdyù by museli platit i novorozenci, event. nedonoöenci v inkub torech. Je objektivnï zcela nere lnè, aby kter koli lèk rna v»r znala ceny vöech ekvivalent p edepsanèho lèëiva na trhu v»r (srov. n vrh novely ß 32/2), konkrètnï nejniûöì cenu takovèho ekvivalentu na trhu, tj. ze vöech lèk ren v»r, a je zcela nere lnè, aby to za souëasnè cenotvorby byla v bec schopna zjistit. TakovÈ zjiötïnì by bylo moûnè jen v p ÌpadÏ pevnï stanoven ch cen pro celou»r. V öi zapoëitatelnèho doplatku nejlacinïjöìho ekvivalentu na trhu v konkrètnì dobï by snad mohla zjistit zdravotnì pojiöùovna. Lze konstatovat, ûe v pr vnì terminologii nenì zn m pojem regulaënì poplatek. DoporuËujeme, aby byl pouûìv n pojem administrativnì poplatek, aby bylo nespornè, ûe se nejedn o spolu Ëast, a n vrh tak nebyl v rozporu s Ël. 31 Listiny z kladnìch pr v a svobod, kter definuje bezplatnou zdravotnì pèëi za podmìnek stanoven ch z konem. S rozöì enìm hrazen ch oëkovacìch l tek o oëkovacì l tky proti ch ipce zp sobem, kter m tak ËinÌ tento n vrh, nelze souhlasit. NenÌ pravdou tvrzenì, obsaûenè v d vodovè zpr vï, ûe za azenì nezakl d pr vo na hradu tèto l tky z ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì pro vöechny pojiötïnce. Omezovat pr va, vypl vajìcì z Ël. 31 Listiny z kladnìch pr v a svobod, lze toliko z konem. stavnì soud v r zruöil z kon 550/1991 Sb., zdravotnì d a Seznam lèëiv a PZT pr vï proto, ûe vymezenì n rok obëan prov dïly pod z konn mi normami. VymezenÌ musì b t provedeno z konem. NavÌc p ipomìn me, ûe v pandemickèm pl nu»r jsou n klady na oëkovacì l tku proti ch ipce v p ÌpadÏ hrozby pandemie kalkulov ny ve v öi 2,7 mld. KË, spolu s nutn m vyöet enìm p ed aplikacì a s materi lov mi n klady oëkov nì v celkovè v öi 4 mld. KË. Ve st tnìm rozpoëtu byla vytvo ena rezerva pro p Ìpad hrozby pandemie, nynì je snaha p esunout hradu bez jakèkoli kompenzace na zdravotnì pojiöùovny. DoporuËujeme vymezit hradu z ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì v dosavadnìm rozsahu, tj. pro definovanè skupiny zdravotnï ohroûen ch osob (cca 60 mil. KË roënï) p Ìmo v z konï. NesouhlasÌme s hradou oëkovacì l tky bez explicitnìho z konnèho vymezenì, tedy i v p ÌpadÏ hrozìcì pandemie. Z vïr SouhrnnÏ lze tedy Ìci, ûe st vajìcì proces povaûujeme za nestandardnì zah jenì reformy ve ejn ch financì. V kr tkèm ËasovÈm sledu jsou p edkl d ny r znè varianty z sadnìch zmïn bez p edchozìho vïcnèho z mïru, ke kterèmu by byla vedena odborn diskuze, jsou sluëov ny technickè a reformnì novely u danï z p Ìjm, coû z novely tohoto z kona ËinÌ zcela nep ehledn elabor t, kter rozhodnï nep ispïje se sv mi 223 body zmïn k p ehlednosti a pr vnì jistotï poplatnìk. Poûadujeme, aby vöechny navrhovanè zmïny vûdy proöly dn m legislativnìm procesem, abychom mïli moûnost vyj d it se ke konkrètnìm paragrafov m novel m a proces tripartitnìho projedn v nì probìhal v souladu s jeho z sadami. Jan Wiesner p edseda 16 Koncern TNT posiluje pozici na českém trhu. Tvoří ho již tři společnosti - TNT Express, TNT Post a TNT Innight SpoleËnosti TNT Express»R, TNT Post»R a TNT Innight»R spojujì svè sìly a nabìzejì klient m bezkonkurenënï öirokou paletu sluûeb. Koncern TNT je svïtovï uzn van specialista v oblasti expresnì p epravy, logistiky a poötovnìch sluûeb s p sobnostì ve vìce neû 200 zemìch svïta. V»eskÈ republice m tato znaëka jiû svè pevnè mìsto na trhu a v mnoha oblastech je dokonce jeho lìdrem. Na vav Ìnech vöak rozhodnï neusìn a svè sluûby neust le rozöi uje. NynÌ se p edstavuje jako celek tvo en spoleënostmi TNT Express, TNT Post a TNT Innight. Tyto t i spoleënosti nabìzejì pod jednou znaëkou mezin - rovnì expresnì p epravu, poötovnì sluûby i doruëov nì v noënìch hodin ch a kvalitnì tuzemskou p epravnì sìù. Tak öirok nabìdka sluûeb ËinÌ ze spoleënosti TNT silnèho hr Ëe, kter nem v»eskè republice konkurenci. "Pokud spojìme sluûby vöech naöich t Ì spoleënostì, tak na trhu nem me konkurenci. V tèto sìle m me schopnost poskytovat z kaznìk m servis po cel ch 24 hodin 7 dnì v t dnu," ekl na dneönì tiskovè konferenci gener lnì editel TNT Express Ing. Petr Chv tal. "M ûeme si vz jemnï pom hat a m me takovè portfolio sluûeb jako nikdo jin," dodal gener lnì editel TNT Post Petr Zh Úal. "Spojuje n s znaëka i spoleën z jem, chceme b t nejflexibilnïjöì ze vöech a svè sluûby jeötï zlepöovat," p idal se ke sv m koleg m i gener lnì editel TNT Innight Ond ej ZÌta. P i z vïreënè diskuzi s novin i pak vöichni t i z stupci spoleënostì TNT v»r zhodnotili spojenì sluûeb sv ch spoleënostì jako velk krok kup edu, a vï Ì, ûe jej z kaznìci ocenì. TNT Express TNT Express je jednìm z nejvïtöìch svïtov ch Na snímku zleva: Petr Chvátal, Ondřej Zita, Petr Zháňal p epravc expresnìch z silek v oblasti B2B. T dnï p epravì do vìce neû 200 zemì svïta okolo 3,5 milion balìëk, dokument a tïûk ch z silek. V»eskÈ republice poskytuje od roku 1992 öirokou paletu sluûeb nejen v oblasti expresnì p epravy, ale i v oblasti logistiky a speci lnìch sluûeb dle poûadavk z kaznìka. Gener lnìm editelem spoleënosti je Ing. Petr Chv tal. TNT Post»R, s. r. o. SpoleËnost TNT Post»R je na ËeskÈm trhu lìdrem v oblasti neadresnè distribuce. V loúskèm roce v raznï zas hla do oblasti adresnèho doru- Ëov nì a stala se druh m nejvïtöìm poötovnìm oper torem v»r. Disponuje vlastnì distribuënì sìtì a je pr kopnìkem ve vyuûìv nì geomarketingov ch sluûeb a n stroj. Gener lnìm editelem spoleënosti je Petr Zh Úal. TNT Innight TNT Innight je evropskou expresnì sìtì TNT pro doruëov nì z silek v noënìch hodin ch, v»eskè republice zajiöùuje takè dennì vnitrost tnì p epravu. Zajiöùuje sluûby NoËnÌho Expresu - doru- Ëov nì n sledujìcì den do 8:00 hodin, prost ednictvìm vlastnìch zastoupenì nebo ve spolupr - ci s partnery ve 22 zemìch Evropy. Z silky jsou v r mci»eskè republiky vyzved v ny v pozdnìch odpolednìch hodin ch a doruëov ny v pr bïhu tè samè noci. Z kaznìkovi jsou tak k dispozici v Ëasn ch rannìch hodin ch n sledujìcì den. Gener lnìm editelem spoleënosti je Ond- ej ZÌta.

17 květen 2007 V PRAZE O ŠPIČKOVÉ KVALITĚ Evropské firmy k podnikatelské excelenci Evropská organizace pro kvalitu (EOQ) a Česká společnost pro jakost (ČSJ) představily veřejnosti podrobnosti o 51. kongresu Evropské organizace pro kvalitu Uvedený 51. Kongres EOQ je nejvýznamnější akcí v oblasti managementu kvality konanou na našem území od vzniku České republiky. Za účasti delegátů z 53 zemí Evropy, USA, Japonska a dalších zemí světa proběhnou ve dnech května v Top Hotelu Praha jednání o otázkách, které ovlivní ekonomickou budoucnost a zejména konkurenceschopnost evropských zemí v následujících letech. Kromě ekonomických témat budou předmětem jednání kongresu i oblasti kvality veřejné správy, zdravotnictví a školství. CÌle kongresu vyjad uje jiû jeho motto "ExcelencÌ ke konkurenceschopnosti - v zva pro Evropu". Zd razúuje v znam managementu kvality jako cesty k podnikatelskè excelenci a ke konkurenceschopnosti, kter se st v st le vïtöìm problèmem evropsk ch ekonomik. V poslednì dobï probìhajì ve svïtovè ekonomice zmïny, kterè kladou st le vïtöì d raz na kvalitu v robk a sluûeb, inovativnost a ÌzenÌ zmïn ve firmï, kvalitu poprodejnìch sluûeb, ale t eba i spoleëenskou odpovïdnost organizacì. Na tyto v zvy reaguje Evropa s velk m zpoûdïnìm, kterè je hlavnìm d vodem jejìho zaost v nì ve svïtovè konkurenci. P estoûe dle LisabonskÈ strategie p ijatè Ëlensk mi st ty EU v roce 2000 mïla b t v roce 2010 EU nejkonkurenceschopnïjöì ekonomikou svïta, jsme v dneönì dobï od tohoto cìle vzd leni vìce neû v dobï jeho vyhl öenì. TakÈ zaost v nì Evropy za USA, kterè se mïlo v roce 2010 st t minulostì, se zatìm st le prohlubuje, a zatìm nic nesvïdëì o tom, ûe by se tento trend mïl v nejbliûöì dobï zmïnit. "D leûit m kolem 51. kongresu EOQ je p edstavit cestu k vyööì konkurenceschopnosti evropskè ekonomiky prost ednictvìm zav dïnì n stroj managementu kvality, kter povede evropskè firmy k podnikatelskè excelenci," uvedl na ned vnè tiskovè konferenci v Praze Ing. Jan Hn tek, manaûer 51. kongresu EOQ. "Ale nemènï d leûitè je i zlepöov nì prost edì, ve kterèm se firmy a jejich pracovnìci pohybujì, prost ednictvìm zvyöov nì kvality ve ve ejnè spr vï, zdravotnictvì a p edevöìm ve ökolstvì, jako vzdïlanostnì z kladny pro zamïstnance komerënìho sektoru. Rezignace na splnïnì tïchto cìl by vedla k prohlubov nì zaost v nì evropskè ekonomiky se vöemi negativnìmi d sledky, kterè by toto zaost v nì p ineslo," dodal Ing. Jan Hn tek. Odborn program kongresu zahrnuje dvan ct sekcì, kde budou diskutov na klìëov tèmata "Produktivita a konkurenceschopnost", "ProjektovÈ ÌzenÌ" nebo st le d leûitïjöì ot zka udrûitelnèho rozvoje v sekci "Udrûiteln rozvoj v roby". Vzhledem k d leûitosti certifikacì pro konkurenceschopnost na svïtov ch trzìch se do pop edì dost v i ot zka vïrohodnosti nïkter ch certifikaënìch firem, kter bude rozebìr na v sekci s n zvem "HodnovÏrnost certifikace QMS a kvalita procesu akreditace". V dalöìch sekcìch budou probr ny zkuöenosti s aplikacì modelu CAF (Common Assessment Framework), kter byl vytvo en gener lnìmi editeli pro ve ejnou spr vu EU jako n stroj pro zvyöov - nì kvality ve ve ejnè spr vï. Vzhledem k tomu, ûe se»r profiluje dìky struktu e zahraniënìch investic st le vìce jako automobilov velmoc, bude velmi d leûit i samostatn sekce "Automobilov pr mysl na cestï k excelenci". Den p ed zah jenìm kongresu, tj. v pondïlì 21. kvïtna 2007, se uskuteënì historicky prvnì setk nì manaûer kvality registrovan ch EOQ, jehoû klìëov m tèmatem bude "Nov role manaûer kvality 21. stoletì". SvÈ zkuöenosti zde budou prezentovat p ednì svïtovì manaûe i. Kongres p inese prakticky ve vöech oblastech zcela ojedinïl pohled na projedn van tèmata dìky öirokè Ëasti odbornìk z r zn ch kout svïta. PoprvÈ se v»r potkajì zkuöenosti manaûer z Evropy, Asie a Ameriky. Kongres je tak p ÌleûitostÌ, kter se nïkolik dalöìch desetiletì nebude v naöì zemi opakovat. "PovÏ enì naöì spoleënosti po d nìm tak v znamnè akce je pro n s velkou ctì a z roveú v zvou," dodala Ing. ätïp nka Steinbachov, v konn editelka»eskè spoleënosti pro jakost. "VÏ Ìme, ûe v tèto v zvï obstojìme a ûe p ineseme nejen mnoho nov ch zkuöenostì pro cestu za excelencì Ëesk m manaûer m a firm m, ale i kr snè z ûitky deleg - t m kongresu z celèho svïta. A ûe se do naöì zemï budou ËastnÌci kongresu r di vracet nejen na odbornè akce." Přehled témat nejdůležitějších sekcí: Sekce: "Produktivita a konkurenceschopnost" Tato sekce se soust eôuje na smysl a Ëely kvality: produktivita, konkurenceschopnost, podnikatelsk spïch a udrûiteln kvalita ûivota. P ednì ËastnÌci z celèho svïta, lidè s rozhledem, zkuöenostmi a glob lnì strategiì, debatujì ot zky vzdïl v nì, znalostì, kvality ûivota a nov ch pohled na roli kvality ve zvyöov nì produktivity - z ruky trvale rostoucì ûivotnì rovnï spoleënostì, kterè chtïjì dos hnout p es a za rovnï norem, standard a technick ch specifikacì pl novanè prost ednosti. P ednì odbornìci z USA, Anglie, NovÈho ZÈlandu, Finska a»eska se zde spojujì v hled nì novèho svïta kvality - svïta, kde se kvalita st v schopn m sluhou z kaznìka, kreativity a inovacì, a ne omezujìcì "normou", kter je v glob lnì spoleënosti jiû definiënï a kaûdodennï p ekon v na. Sekce: "Udrûiteln rozvoj v roby" SpoleËensk odpovïdnost organizacì (CSR) znamen pro v robnì sektor v podstatï dvï vïci. Za prvè, spoleënosti by mïly minimalizovat ökody provozov nìm sv ch ËinnostÌ. Ale to nenì pouze o vyvarov nì se ökod. Za druhè, pokud SpoleËensk odpovïdnost p in öì kladn p Ìnos do spoleënosti pr ce, zdravìm a moûnostì tvo it, mohou pouûìt svè dovednosti ve zlepöov nì a v marketingu pro jedn nì. SpoleËensk odpovïdnost nenì pouze o obïtov nì tradiënìch priorit podnik nì, jako je vydïl vat. Jedn se takè o nalezenì nov ch smïr, jak sdïlit tyto tradiënì priority p i sou- ËasnÈm zlepöov nì podmìnek svïta. Sekce: "NovÈ systèmy managementu orientovanè na v konnost a inovace" PlnÏ ve smyslu p edem nastavenèho tèmatickèho zamï enì sekce v r mci odbornèho programu postupnï vystoupì odbornìci z celèho svïta (USA, äpanïlsko, Taiwan, Rusko, BrazÌlie, Belgie, Ir n, Austr lie,»esk republika). st ednìmi tèmaty budou zejmèna nejnovïjöì a nejefektivnïjöì formy a modely podnikovèho ÌzenÌ, vliv glob lnìho managementu na v konnost, ÌzenÌ zmïn, barièry efektivnìho ÌzenÌ, inovace hodnoty pro z kaznìka, problematika klastr, konkurenceschopnosti sìtì, intelektu- lnìho kapit lu a inovacì. Sekce: "Automobilov pr mysl na cestï k excelenci" Strategie v robc automobil vyûaduje od dodavatelskèho etïzce excelentnì n vrh a v voj, kvalitnì v robu a spolehlivè sluûby. CÌlem je spokojenost koneën ch uûivatel automobil. Budou prezentov ny novè trendy na cestï k excelenci automobilovèho pr myslu. Sekce: "Telekomunikace a IT - v zva pro budoucì spoleënost" Tato sekce je zamï ena na nejnovïjöì tèma: Jak novè informaënì technologie a jejich trendy mohou pomoci dneönìm organizacìm a podnik m dos hnout obchodnì excelence. Z kladnì ekonomickè znalosti jsou trendem, kter byl v LisabonskÈm procesu zmìnïn jako hlavnì bod strategie EU. Tedy rychlè osvojenì si nov ch technologiì je nedìlnou souë stì pro udrûenì ekonomickèho r stu. P edn öky tèto sekce jsou zamï eny na novè trendy IT, ûivotnì zkuöenosti a lidsk faktor. Sekce: "Kvalita ve zdravotnictvì a farmacii" Tato sekce se dìv na kvalitu ve dvou rozdìln ch perspektiv ch. Ve dvou dek d ch, kde m me velikè zkuöenosti s implementacì strategie kvality ve zdravotnictvì. PrvnÌ Ë st tèto sekce bude zamï ena na zkuöenosti a odpovïdi na ot zky jak zdokonalit efektivnost naöì strategie, druh Ë st je zamï ena na kvalitativnì p Ìstupy ve farmaceutickèm pr myslu a zdravotnick ch za ÌzenÌch, a bude se zab vat jejich vz jemn m vztahem a spolupracì. Sekce: "Ve ejn sektor a zkuöenosti s Modelem CAF, zvyöov nì kvality" Dobr ve ejn spr va je sluûbou pro obëana ve vöech jeho ûivotnìch rolìch, dobr ve ejn spr va svojì ËinnostÌ vytv Ì synergick efekt pro podnikatelsk sektor. Dobr ve ejn spr - va je kvalitou rozvìjejìcì demokratickè principy. K dosaûenì kvality ve ejnè spr vy a ve ejnèho sektoru vede ada cest, z nichû model CAF m v znamnè postavenì, protoûe je modelem komplexnìm a protoûe je modelem vytvo en m na z kladï evropskè spolupr ce a pro jejì prohloubenì. Sekce: "Kvalita ve ökolstvì" st ednìmi tèmaty budou zejmèna kvalita ve vzdïl v nì na vysok ch ökol ch, hodnocenì kvality vysok ch ökol a akreditace, systèmy managementu kvality ve vzdïl vacìch institucìch, vzdïl nì jako prost edek k dosaûenì excelence organizacì. PlnÏ ve smyslu p edem nastavenèho tematickèho zamï enì vystoupì v r mci odbornèho programu tèto sekce postupnï odbornìci z celèho svïta (USA, Velk Brit nie, Ukrajina, Holandsko, Belgie, Rakousko, P kist n,»esk republika a dalöì). Sekce: "Kvalita a bezpeënost v potravinovèm etïzci" V souvislosti s v skytem st le nov ch nemocì majìcìch sv j p vod v potravin ch se v raznï zv öil z jem o systèm managementu bezpeënosti potravin. NesplÚuje-li v robce potravin poûadavky z kaznìk na jejich bezpeënost, m ûe b t podroben kontrole, pop ÌpadÏ trestnì nebo obëanskè ûalobï. Oblast kvality je pro v robce potravin mnohem mènï rizikov neû oblast bezpeënosti potravin. Nezvl dnutì poûadavk na kvalitu obvykle vede pouze k poklesu prodeje a zisku. NejvÏtöÌ d raz je kladen na nutnost zajistit, aby vöichni ËastnÌci potravinovèho etïzce spïönï splúovali program bezpeënosti potravin. Tato snaha vedla k uskuteënïnì ady mìstnìch a mezin rodnï podporovan ch program, kterè mïly za cìl ökolenì a obhajobu nutnosti pochopenì a akceptace poûadavk na bezpeënost potravin, coû urychlilo vznik "SystÈmu managementu bezpeënosti potravin" (FSMS) nebo standardu ISO , vytvo en ch Mezin rodnì organizacì pro standardizaci (ISO). 17

18 EXPORT květen 2007 Jste připraveni na export? Malé a střední české firmy mají s vývozem svého zboží většinou jen minimální zkušenosti a ani se na něj zatím příliš nepřipravují. Zajímavé je, že v rozporu s tím vedení firem v případě, že se pro vývoz rozhodne, většinou očekává dosažení výsledků exportních aktivit do jednoho roku. Tyto skuteënosti mimo jinè vypl vajì z ned vnèho prvnìho vyhodnocenì DotaznÌku exportnì p ipravenosti Ëesk ch firem, kter spustila na str nk ch agentura CzechTrade loni na podzim. "KaûdÈ firmï se snaûìme nabìzet sluûby uöitè na mìru, reagovat na jejì pot eby a konkrètnì situaci, v nìû se nach zì. UvÏdomujeme si takè, ûe mnoho naöich mal ch a st ednìch podnik si komplexnì poradenstvì nutnè k spïönè zahraniënì expanzi nem ûe dovolit, proto se jim snaûìme i touto cestou öet it prost edky," ekl Ivan Jukl, gener lnì editel CzechTrade. "Tato novinka je urëena p edevöìm zaëìnajìcìm firm m, kterè se pot ebujì na svoji prvnì n vötïvu zahraniënìch trh p ipravit. VÌme, ûe öestn ct firem ze sta, kterè str nky navötìvì, tento test vyplnì. Reakce jsou velmi pozitivnì a my bychom byli r di, kdyby zaëìnajìcì exportè i navötïvovali tento test st le hojnïji, protoûe jeho smyslem nenì sdïlit, zda je firma na export p ipravena Ëi nikoliv, ale spìöe poskytnout srovn nì v kontextu ostatnìch firem.»ìm bude tedy vïtöì vzorek respondent, tìm firma dostane kvalitnïjöì odpovïô na to, kter m smïrem se p i sv ch p Ìprav ch na export ubìrat a v Ëem jsou jejì konkurenënì v hody a nev hody," dodal Jukl. Firmy ztr cely v hodnocenì nejvìce bod za p ipravenost v marketingovèm pl nov nì, propagaci a za nìzkè zkuöenosti pracovnìk s exportem. Naopak dobrè v sledky zìskala vïtöina z nich za konkurenceschopnost sv ch produkt, jejich cenu a kvalitu a disponibilnì v robnì kapacity a z soby. V kaûdèm p ÌpadÏ dotaznìk pouk zal na existujìcì potenci l exportu menöìch a st ednìch Ëesk ch firem. Vyplynula z nïj takè mimo jinè skuteënost, ûe vìce neû 50 % firem je p esvïdëeno, ûe p eprava jejich produktu na velkè vzd lenosti nenì p Ìliö n kladn a ûe jejich produkt nevyûaduje nïjakou zvl ötnì technickou podporu nebo poprodejnì servis. P es 80 % respondent se vyj d ilo, ûe je ochotno p izp sobit sv j produkt Ëi jeho balenì tak, aby lèpe vyhovïly poûadavk m zahraniënìch trh. V souëasnè podobï je dotaznìk zamï en na hodnocenì exportnì p ipravenosti v vozu zboûì, p ipravuje se dalöì verze pro v voz sluûeb. Do budoucna bude d le rozvìjen na z kladï doporuëenì a zìsk van ch dom cìch i zahraniënìch zkuöenostì od spïön ch exportèr. Exportní cena DHL slaví letos jubilejní 10. ročník SoutÏû pro malè a st ednì exportèry, ExportnÌ cena DHL, slavì letos des t rok svè existence. StejnÏ kulatè v roëì si p ipomìn v letoönìm roce takè agentura CzechTrade, pod jejìû z ötitou se soutïû kon. spïön koncept Ëty nov ch soutïûnìch kategoriì bude pokraëovat i v letoönìm roce, a bude navìc rozöì en o specializovan semin CzechTrade, zamï en na praktickè vyuûitì logistiky pro zv öenì exportu. Firmy zapojenè do soutïûe o ExportnÌ cenu DHL zìskajì moûnost Ëasti na tomto semin i zdarma. JubilejnÌ 10. roënìk ExportnÌ ceny DHL vybìzì k zamyölenì. S n padem pomoci ËeskÈmu exportu p iöla spoleënost DHL v roce 1997.»esk zahraniënì obchod Ëelil v tè dobï v ûn m problèm m a nach zel se v hlubokèm deficitu, kter nakonec p erostl v mïnovou a makroekonomickou krizi. LudÏk Drnec, Express Business Unit Director, DHL Express (CZ) k tomu dodal: "Inspirovali jsme se v zahraniëì, kde DHL podporovala podobnè projekty, a chtïli jsme uk - zat, ûe pr vï malè a st ednì firmy mohou ËeskÈ ekonomice pomoci z krize, coû se nakonec i stalo. Proto jsme se od zaë tku projektu spojili pr vï s agenturou CzechTrade, kter m DalöÌ popt vky na podporu Ëesk ch exportèr "v popisu pr ce". PrvnÌ roënìk soutïûe se setkal s velk m ohlasem. P ihl silo se do nì celkem 183 ËeskÈ firmy, kterè celkovï vyvezly zboûì a sluûby za tèmï 11 miliard korun. OhlÈdnu-li se zpït, trouf m si tvrdit, ûe za tïch deset let se ExportnÌ cena DHL stala jiû tradiënì souë stì ËeskÈho exportu." V loúskèm roce zìskala ExportnÌ cena DHL novou podobu. HlavnÌm d vodem jejì inovace byla snaha soutïû otev Ìt a zp Ìstupnit öiröìmu okruhu Ëesk ch podnikatel. D raz byl kladen takè na pot ebu zv öenì motivace exportèr ve vybran ch regionech»eskè republiky. LudÏk Drnec, Express Business Unit Director, DHL Express (CZ) doplnil: "Ano, Ëesk export za tïch deset let udïlal obrovsk pokrok a z hlubokèho deficitu se naopak dnes pyönì exportnìmi p ebytky. A tak se mïnì i ExportnÌ cena. V pr bïhu tïch deseti let jsme museli reagovat na dynamiku v voje Ëesk ch exportèr a nap Ìklad upravit kritèria t kajìcì se obratu, protoûe ËeötÌ exportè i rostli tak rychle, ûe jim 500 milion korun roënìho obratu zaëalo b t m lo." ExportnÌ cenu DHL nynì tvo Ì Ëty i novè katego- Výsledky 15. vlny exportního výzkumu DHL 2007 Jiû popatn ctè probïhl ExportnÌ v zkum DHL, kter dlouhodobï mapuje n zory nejv znamnïjöìch Ëesk ch v vozc na aktu lnì ud losti v»eskè republice i zahraniëì. Pr zkum zajistila spoleënost GFK, kter se bïhem letoönìho dubna telefonicky dotazovala editel a Ëlen top managementu, kte Ì jsou zodpovïdnì za export ve 250 v znamn ch Ëesk ch firm ch. Nejaktu lnïjöì jsou informace t kajìcì se vnìm nì zavedenì m tnèho pro n kladnì vozidla. V souvislosti se zpoplatnïnìm vybran ch silniënìch komunikacì musela podraûit sluûby t etina (30 %) vöech osloven ch exportnìch firem. Z hlediska dalöìho v voje ËeskÈho exportu jsou zajìmavè takè dalöì v sledky jarnì vlny ExportnÌho v zkumu DHL. Podle v zkumu oëek v n r st objemu exportu vïtöina (55 %) exportnìch firem. Odhady zamïstnanosti v exportnìch firm ch jsou nad le mìrnï optimistickè. N r st poëtu zamïstnanc oëek - v pïtina exportnìch podnik (19 %). ExportnÌ v zkum DHL znovu potvrdil, ûe zemï EU jsou stabilnï klìëov mi trhy pro ËeskÈ exportèry. NejvÏtöÌ exportnì p Ìleûitost do budoucna p edstavuje podle Ëtvrtiny exportnìch firem (24 %) NÏmecko, n sleduje Rusko (22 %) a zemï EU bez NÏmecka a Slovenska (20 %). Kurzov a mïnov nestabilita, m to Nep Ìzniv m vlivem ovlivúujìcìm obchody do zahraniëì v p ÌötÌch 12 mïsìcìch bude podle pïtiny (19,2 %) respondent kurzov a mïnov nestabilita. Na 80 % respondent vnìm podmìnky k exportu v»r jako dobrè. ZavedenÌ EURA bude mìt podle v vozc spìöe pozitivnì vliv na export. DvÏ pïtiny (38 %) exportèr oëek vajì pozitivnì dopady - t etina (27 %) uv - dïla snazöì p epoëet, jednoduööì ËetnictvÌ rie: Mal spoleënost, St ednï velk spoleënost, ExportÈr teritoria a ExportÈr regionu. Mal spoleënost - kategorie je urëena mal m spoleënostem s maxim lnìm poëtem 50 zamïstnanc a obratem do 300 milion KË. ZahraniËnÌ vlastnìk spoleënosti m ûe ve firmï drûet maxim lnï 49 % (d Ìve 33 %). Vznik spoleënosti musì b t datov n p ed 1. lednem roku St ednï velk spoleënost - kategorie je urëena mal m spoleënostem s maxim lnìm poëtem 250 zamïstnanc a obratem do 1,5 miliardy KË (loni 500 milion KË). ZahraniËnÌ vlastnìk spoleënosti m ûe ve firmï drûet maxim lnï 49 % (d Ìve 33 %). Vznik spoleënosti musì b t datov n p ed 1. lednem roku ExportÈr regionu - speci lnì kategorie hodnotì soutïûìcì spoleënosti na z kladï region lnìch v sledk. Vûdy pro dan rok bude ve spolupr ci se spoleënostì CzechTrade vybr n soutïûnì region. Pro tento rok (v sledky za rok 2005) byl vybr n region - severnì»echy. ExportÈr teritoria - kategorie hodnotì na z kladï v sledk do vybran ch destinacì - pro letoönì rok byly vybr ny SpojenÈ st ty americkè. LoÚsk m vìtïzem ve dvou ze Ëty kategoriì Myslíte si, že objem exportu vaší firmy v příštích třech měsících, ve srovnání s posledními třemi měsíci, vzroste, zůstane stejný, nebo poklesne? z stane stejn 54 % poklesne 10 % vzroste 33 % nevì 2 % apod.»tvrtina (24 %) respondent uvedla jako pozitivnì dopad zavedenì EURA odstranïnì kurzovnìho rizika. Proto takè tèmï polovina respondent opït hodnotila fakt, ûe termìn zavedenì EURA v»r zatìm nenì jasn a rozhodnï budeme mezi poslednìmi z nov ch Ëlensk ch zemì. DvÏ pïtiny (41 %) respondent hodnotì zavedenì m tnèho v»r negativnï (zcela + spìöe). Ani pozitivnï ani negativnï hodnotì zavedenì m tnèho v»r 27 % respondent. T etina (28 %) respondent se stavì ke spuötïnì m tnèho pozitivnï (zcela + spìöe). T etina (30 % respondent ) uvedla, ûe byli v souvislosti se zavedenìm m tnèho nuceni zdraûit sluûby. VÌce neû polovina exportèr (54 %) nemusela zdraûit sluûby v souvislosti se zavedenìm m tnèho. U 15 % respondent se zavedenì m tnèho zatìm neprojevilo, p ÌpadnÈ zdraûenì vöak nelze vylouëit. ZavedenÌ II. etapy m tnèho na dalöì silnice prvnì a druhè t Ìdy povede podle vìce neû dvou t etin (68 %) respondent ke zdraûenì dopravy. "Toto hodnocenì dopad m tnèho Ëesk mi exportèry nenì û dn m p ekvapenìm, protoûe se jedn jen o dalöì formu zdanïnì podnikatelsk ch aktivit. Naprost vïtöina p epravnìch firem a logistick ch oper tor nebyla a nenì schopna absorbovat dopad m tnèho do sv ch n klad a byla nucena zv öit svoje ceny. Je logickè, ûe v robci a obchodnìci vyuûìvajìcì tïchto sluûeb musì toto nav öenì d le promìtnout do sv ch cen a m tnè v koneënè f zi zaplatì vïtöinou fin lnì z kaznìk. pokraëov nì na stranï 19 (St ednì firma a ExportÈr regionu) se stala inûen rsko-dodavatelsk spoleënost AUTEL, a. s., z T ince. JejÌ editel Jaroslav Kroliczek k Ëasti v ExportnÌ cenï DHL ekl: "Co se t Ëe naöì Ëasti v ExportnÌ cenï, pozitivem kromï naöeho vìtïzstvì bylo i to, ûe se n m poda ilo dìky soutïûi zviditelnit naöi spoleënost v mèdiìch." Celkov obrat 184 soutïûìcì firmy dos hl v loúskèm roce 51,6 miliardy KË a celkov export 24,1 miliarda KË. Kaûd z ËastnÌk pr mïrnï zrealizoval v voz za 130 milion KË s obratem 281 milion KË. Export se na obratu firem podìlel tèmï 46,3 %. MeziroËnÌ n r st exportu dos hl za vöechny soutïûìcì tèmï 27 %. NejËastÏji soutïûìcì firmy vyv ûely produkty do tïchto zemì: NÏmecko, Slovensko, EU, Polsko, Rusko a Velk Brit nie. StejnÏ jako nad p edchozìmi roënìky, i nad tìm letoönìm p evzala z ötitu vl dnì agentura CzechTrade. ExportnÌ cena DHL je z roveú nejv znamnïjöì akcì ExportnÌho klubu CzechTrade, kter pro exportèry organizuje odbornè konference, semin e a dalöì p Ìleûitosti pro vz jemnou v mïnu zkuöenostì ze zahraniënìch trh. P edsedou nez vislè poroty je gener lnì editel»eskè agentury na podporu obchodu CzechTrade, Ing. Ivan Jukl. K ExportnÌ cenï DHL ekl: "SkuteËnost, ûe se firmy hl sì do soutïûe opakovanï a ûe jejich poëet roste, je sign lem, ûe zìskat titul nejlepöìho exportèra v dan ch kategoriìch je pro nï opravdu st le motivaënìm faktorem. Nejd leûitïjöì vöak z mèho pohledu je zjiötïnì, ûe v dneönìm velmi tvrdèm konkurenënìm prost edì jsou mezi mal mi a st ednìmi firmami takovè, kterè dok ûì bïhem jednoho jedinèho roku objem svèho exportu aû znïkolikan sobit. A takov v kon si zaslouûì nejen ocenïnì, ale i hlubokou poklonu. V souëasnè dobï vykazuje Ëesk export historicky rekordnì v sledky. Za velmi pozitivnì povaûuji skuteënost, ûe za tïmito v sledky uû nestojì zdaleka jen nïkolik velk ch firem, ale roste v znamn m zp sobem takè podìl v vozu firem st ednìch i tïch plnï mal ch." Ing. Ji Ì Stojar, gener lnì editel DHL Express (CZ), poznamenal: "Export je neodluëitelnou souë stì ËeskÈ ekonomiky a dlouhodobï podporuje jejì r st, coû potvrzujì i v sledky desetiletè historie ExportnÌ ceny. Prosadit se na zahraniënìch trzìch, kde panuje tvrd konkurence, nenì rozhodnï nic jednoduchèho. Proto se prost ednictvìm ExportnÌ ceny DHL snaûìme vyj d it uzn nì Ëesk m v voznìm firm m, kterè dok zaly v zahraniëì uspït. Ve ejnost by si mïla b t vïdoma, jak d leûitou roli hrajì malè a st ednì firmy v ekonomickèm rozvoji naöì spoleënosti." Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 Tel: , Fax: info@czechtrade.cz servis CzechTrade ReferenËnÌ ËÌslo: ZemÏ urëenì: Objem popt vky: Datum zve ejnïnì: Platnost do: Popis popt vky POCZ USA ks iveta.miskovska@czechtrade.cz US firma popt v modernì d evïn sed tka v poëtu 50 ks. V hledovï vìce. Cena USD FOB CZ. Sed tko je z buku a nohy jsou dutè. Na fotografii je sed tko i s polöt kem. Ten nenì p edmïtem popt vky. Majitel spoleënosti ve druhè pol. kvïtna p ijede do»r a r d by potenci lnì v robce navötìvil. POCZ Rusko iveta.miskovska@czechtrade.cz Rusk firma popt v v»r: 1) kovanè br ny, dve e, vrata, 2) ploty, m Ìûe, 3) kovanè z bradlì pro schodiötï, 4) kovanè balkonovè z bradlì (balkony) POCZ »esk republika rene@deraleurope.com Mezin rodnì firma hled spolehlivou stavebnì firmu pro rekonstrukci projektu v Praze. Kapacita aû do 5000 m 2, komunikaënì jazyk angliëina. 18

19 květen 2007 EXPORT Prosperita pomáhá ve výuce mezinárodního obchodu Na Vysoké škole logistiky, o. p. s., v Přerově, oboru logistika dopravních služeb, je do struktury předmětů zařazena výuka Mezinárodního obchodu. Problém kvalitní výuky zůstává v zajištění dostatku věrohodných údajů z podnikatelské sféry, na nichž by si studenti ověřovali v přednáškách probíranou látku. Proto se využívají především údaje celní statistiky zveřejňované na internetu. Pomocí vertikální a horizontální analýzy se zjišťují změny, k nimž došlo v určitém časovém úseku ve struktuře exportovaných a importovaných produktů a dynamice úrovně sledovaných hodnot podle zemí a jednotkových cen. Jsou to metody plně využitelné v rozborové činnosti na podnikové úrovni. Je nutno poznamenat, ûe u nïkter ch produkt dov ûen ch ze subtropick ch a tropick ch zemì se nediskutujì jenom zjiötïnè hodnoty a odhady trend, ale spojujì se s hospod skou geografiì danè zemï. ZajÌmavou diskuzi vyvolal dovoz manga, kvaj vy a mangostan z Burkina Faso. Studenti se zajìmali o samotnè ovoce, ale i zemi, odkud se plody dov ûejì. Z charakteristiky se dovïdïli mnoho zajìmavostì a mimo odborn ch Výsledky 15. vlny exportního výzkumu DHL 2007 pokraëov nì ze strany 18 Protoûe pravy cenìk logistick ch firem probìhaly v prvnìm ËtvrtletÌ a nïkde probìhajì jeötï dnes, lze se domnìvat, ûe p i dubnovèm dotazov nì jeötï nemuseli vöichni respondenti pocìtit pln dopad m tnèho do distribuënìch n klad. OËek v m, ûe s vïtöìm Ëasov m odstupem bude hodnocenì jeötï nep ÌznivÏjöÌ. RozöÌ enì m tnèho na silnice 1. a 2. t Ìdy pak bude mìt dopady doslova fat lnì a zv öenì n klad na distribuci bude daleko viditelnïjöì. Tomu koneënï odpovìd i velmi negativnì oëek v nì vïtöiny exportèr," vysvïtlil LudÏk Drnec z DHL. ExportnÌ sebevïdomì na rovni V dlouhodobïjöìm horizontu 12 mïsìc ve srovn nì s uplynul mi 12 mïsìci oëek v n r st objemu exportu vïtöina (55 %) exportnìch firem. T etina (32 %) se domnìv, ûe objem exportu jejich firmy z stane stejn a pouze 5 % exportnìch podnik se domnìv, ûe poklesne. V kr tkodobïjöìm horizontu n sledujìcìch 3 mïsìc ve srovn nì s poslednìmi 3 mïsìci t etina (33 %) exportnìch podnik uvedla, ûe objem exportu jejich firmy vzroste. Asi 54 % respondent si myslì, ûe tento objem z stane stejn a desetina (10 % respondent ) uv dì, ûe objem jejich exportu klesne. ExportnÌ sebevïdomì podnik je tedy st le na vysokè rovni a v raznï v kladnèm p smu. Index dlouhodobèho exportnìho sebevïdomì (rozdìl procenta kladn ch a z porn ch odpovïdì) pro obdobì p ÌötÌch 12 mïsìc je +50. Index kr tkodobèho exportnìho sebevïdomì pro obdobì p ÌötÌch 3 mïsìc ËinÌ +23. Tento index sice ve srovn nì s minulou vlnou mìrnï poklesl, ale st le z st v na vysokè rovni. V voj zamïstnanosti v exportnìch firm ch Odhady zamïstnanosti v exportnìch firm ch jsou nad le mìrnï optimistickè. Ve vïtöinï exportnìch podnik by mïl b t poëet zamïstnanc stabilizov n (66 %). N r st poëtu zamïstnanc oëek v pïtina exportnìch podnik (19 %). Pokles oëek v desetina podnik (9 %), coû je mènï neû v minulè vlnï na podzim, kdy pokles oëek valo cel ch 14 % exportnìch podnik. Jiû öestou vlnu po sobï se nach zì index zamïstnanosti (rozdìl procenta kladn ch Informační stojany na živnostenských úřadech Port l BusinessInfo.cz spolupracuje s MPO p i zav dïnì tzv. Jednotn ch registraënìch formul - v Centr lnìch registraënìch mìstech (ûivnostenskè ady). DÌky tïmto jednotn m formul - m mohou podnikatelè nynì ozn mit zah jenì podnikatelskè Ëinnosti, vëetnï zmïn a daj pro vöechny instituce p Ìmo na ûivnostenskèm adï. Na 180 ûivnostensk ch ad po celè»eskè republice budou do Ëervna umìstïny informaënì stojany port lu BusinessInfo.cz obsahujìcì let ky s odkazy na informace port lu. CÌlem tèto aktivity port lu BusinessInfo.cz je poskytnout podnikatel m p i registraci na CRM/ûivnostensk ch adech doplúujìcì informace o vstupu do podnik nì, kterè jsou dostupnè na internetu na str nk ch port lu BusinessInfo.cz a z roveú je upozornit a navèst na moûnost vyplnïnì elektronickèho formul e. InformaËnÌ stojany jsou takè cìlen m marketingov m n strojem upozorúujìcìm na dalöì sluûby port lu BusinessInfo.cz. Z roveú prost ednictvìm let k p edstavujì i hlavnì sluûby agentury CzechTrade, kter je provozovatelem port lu. znalostì z obchodu zìskali i vöeobecnè vïdomosti. Sortiment dov ûenèho exotickèho ovoce ukazuje, ûe mezi kupujìcìmi zìsk v st le vïtöì oblibu a podnikatelè hledajì moûnosti, odkud ovocnè plody dov ûet. V roce 2006 se mango a kvaj va dov ûela celkem z 38 zemì. Z nich nejvïtöì mnoûstvì kg bylo dovezeno z BrazÌlie, kg z Ekv doru, kg z Guatemaly, kg z Kostariky a dalöìch zemì. Je nutno a z porn ch odpovïdì) v kladnèm p smu. Jeho hodnota se mìrnï zv öila na +10 (na podzim ). OËek v nì exportèr se dlouhodobï zlepöuje od jara KlÌËovÈ trhy st le zemï EU, ale i Rusko ZemÏ EU jsou stabilnï klìëov mi trhy. V p edchozìch 12 mïsìcìch exportovaly vìce neû Ëty i pïtiny firem (87 %) do zemì EU (bez NÏmecka a Slovenska); Ëty i pïtiny (79 %) vyv ûely do NÏmecka a t i Ëtvrtiny firem (74 %) na Slovensko. Tyto t i regiony s velk m n skokem vl dnou ËeskÈmu exportu. N sleduje Rusko, kterè uvedla t etina respondent (31 %). OËek v nì exportnìch firem co se t Ëe n r stu exportu v p ÌötÌch 12 mïsìcìch jsou u vöech region spìöe pozitivnì. ExportÈ i oëek vajì zìsk nì nov ch odbytiöù v p ÌötÌch 12 mïsìcìch p edevöìm na unijnìm trhu (bez NÏmecka a Slovenska). Uvedla to pïtina (18 % respondent ). Na 32 % firem ztratilo v poslednìch t ech letech nïjak zahraniënì odbytiötï nebo trhy, 66 % si udrûelo vöechny trhy. Zhruba 2 % respondent odmìtla odpovïdït. NejËastÏji ztratili trhy v EU bez SRN a Slovenska (44 % tïchto p Ìpad ), d le v NÏmecku (20 %). D vodem ztr ty trhu tïchto firem byla p edevöìm blìûe nespecifikovan konkurence (18 %), d le cenov konkurence (14 %), konkurence produkt ze t etìch zemì (13 %) a snìûenì popt vky v cìlov ch zemìch (11 %). NejvÏtöÌ exportnì p Ìleûitost do budoucna p edstavuje podle Ëtvrtiny exportnìch firem (24 %) NÏmecko, n sleduje Rusko (22 %) a zemï EU bez NÏmecka a Slovenska (20 %). Pro Slovensko a»ìnu se vyslovilo po 5 % respondent, SevernÌ Ameriku uvedlo 4 % respondent. Za perspektivnì oblast ËeskÈho exportu obecnï z oborovèho hlediska povaûuje 31 % exportnìch firem automobilov pr mysl; 28 % stroje, strojìrenstvì, strojìrensk za ÌzenÌ. Ekonomick situace exportnìch firem se lepöì Ekonomick situace exportnìch firem se podle respondent d le zlepöuje. Pouze 8 % exportnìch firem oznaëilo svoji situaci za horöì neû p ed 12 mïsìci (na podzim 2006 ji takto ozna- Ëilo 12 % exportnìch podnik ). VÌce neû polovina (55 %) ji oznaëilo za lepöì (podzim Let ky obsahujì n sledujìcì stïûejnì informace: ElektronickÈ formul e P ehlednè informace o elektronick ch formul - Ìch na port lu BusinessInfo.cz (Jednotn formul pro vstup do podnik nì - zaloûenì ûivnosti, DaÚovÈ formul e apod.) éivotnì situace podnikatele Jednou ze sluûeb port lu jsou tzv. ûivotnì situace, do kter ch se podnikatel dost v ve styku s ady a kterè mapujì a popisujì agendy a p ÌsluönÈ postupy. CÌlem tèto aktivity je zv öenì informovanosti podnikatelskè ve ejnost a z roveú zv öenì povïdomì o port lu BusinessInfo.cz. N vötïvnost port lu se pr mïrnï pohybuje okolo n vötïv za mïsìc. poznamenat, ûe mango se dov ûelo i z Nizozemska ( kg), Polska, NÏmecka, MaÔarska a dokonce ze Slovenska ( kg). Vöechno to jsou ale reexporty. K jednomu z tèmat semin e byl pouûit Ël nek "Pro spïch v celosvïtovè konkurenci je nutnè b t na trhu vëas," zve ejnïn v dubnovèm ËÌsle Prosperity. Pojedn val o moûnosti obchodov nì na indickèm trhu. ZajÌmavÈ byly n zory a post ehy student na jeho obsah. Ocenili, ûe toto v znamnè tèma pro byznys se stalo p edmïtem publikace a ihned porovn vali, o jak lidnatou zemi se jedn, zvl ötï, kdyû se v Ël nku poukazuje rovnïû na»ìnu. Z internetu se dovïdïli, ûe Indie je druh nejlidnatïjöì st t na svïte, za nì s velk m odstupem jsou USA a IndonÈzie.»Ìsla je p esvïdëila o tvrzenì autora, ûe v Indii jsou nep ebernè moûnosti uplatnïnì v robk, jenom mìsta na trhu je nutno najìt a p edevöìm vëas. SouËasnÏ studenti upozornili, ûe pro pot eby mal ch a st ednìch podnikatel by Ël nek mïl Index krátkodobého a dlouhodobého exportního sebevědomí %). T etina (35 %) respondent ji povaûuje za stejnou. Vlivy p sobìcì na export Nep Ìzniv m vlivem ovlivúujìcìm obchody do zahraniëì v p ÌötÌch 12 mïsìcìch z stala podle pïtiny (19,2 %) respondent kursov a mïnov nestabilita. Desetina respondent (11 %) uvedla zdraûenì vstup pro produkci a zhruba stejn poëet respondent (10 %) uvedl jako nep Ìzniv vliv rostoucì konkurenci na cìlov ch trzìch. Politickou situaci uvedlo 6 % respondent. Kursov a mïnov nestabilita je pro Ëtvrtinu (23 %) hlavnì vliv p sobìcì proti sou- ËasnÈmu r stu exportu. N sleduje cenov nekonkurenceschopnost p edevöìm souvisejìcì i s r stem mezd (12 %). R stu exportu z»r dle v vozc naopak nejvìce pom h konkurenceschopnost z hlediska kvality (dle 17 % respondent ); d le rostoucì produktivita pr ce a vlastnì silì firem (10 % respondent ) a cenov konkurenceschopnost (10 % respondent ). ExportÈr m nejvìce pomohl v poslednìch 12 mïsìcìch rozvoj (osobnìch) kontakt a novè kontakty v zahraniëì (22 %). Ve 14 % p Ìpad to bylo vlastnì silì firmy (produktivita pr ce). Ve 12 % p Ìpad pomohly technologickè inovace a investice. NejvÌce by exportnìm firm m pomohla stabilizace kursu (12 %). S v rokem, ûe ËeskÈ v robky jsou v zahraniëì vnìm ny jako velmi kvalitnì, souhlasì 83 % respondent (zcela + spìöe). S v rokem, ûe ËeskÈ v robky jsou v zahraniëì vnìm ny jako cenovï p ÌstupnÈ, souhlasì 88 % respondent (zcela + spìöe). S v rokem, ûe jde o v robky na öpiëkovè technickè a technologickè rovni, souhlasì 70 % respondent (zcela + spìöe). S tìm, ûe v robky z»eskè republiky majì v zahraniëì dobrè jmèno, souhlasì 85 % respondent (zcela + spìöe). S v rokem, ûe ËeskÈ zboûì m na trhu dlouholetou tradici, souhlasì 78 % respondent (zcela + spìöe). PodmÌnky exportu podzim 1999 jaro 2000 jaro 2001 podzim 2001 jaro podzim 2002 jaro 2003 podzim 2003 jaro 2004 podzim 2004 UveÔme, ûe 80 % respondent vnìm podmìnky k exportu v»r jako dobrè (velmi dobrè + spìöe dobrè). V minulèm roce je takto vnìmalo 71 % respondent. Toto pozitivnì hodnocenì pokraëuje od vstupu do EU. T etina (31 %) respondent se domnìv, ûe se podmìnky pro export za b t doplnïn o p Ìklady, a tak se stal vìce motivujìcì zvl ötï, kdyû tyto skupiny podnikatel nemajì Ëasto dostatek odvahy obchodovat na zahraniënìch trzìch. PonÏkud bliûöì rozvedenì by si zasluhovalo velice cennè upozornïnì, ûe IndovÈ "nepodepìöì û dn kontrakt d Ìve, dokud nezìskajì k partnerovi d vïru a urëitou n klonnost". V souvislosti s tìm se diskutovaly ot zky jak si d vïru zìskat, v Ëem spoëìvajì odliönè zvyklosti obchodnìch jedn nì, spoleëensko-soci lnì zvyklosti, kdyû se pro n s jedn p ece jenom do urëitè mìry o "exotickou" zemi, zvl ötï, jak se prezentuje v r zn ch zemïpisn ch report ûìch. V diskuzi studenti ocenili upozornïnì, ûe na nabìdky je pot eba okamûitï reagovat, na jedn - nì mìt p ipravenè varianty platebnìch a dodacìch podmìnek, jako v znamnè konkurenënì prvky ve vztahu k p edmïtu plnïnì, cenï i garancìm za splnïnè z vazky. V z vïru nemohu opomenout uvèst, ûe Prosperitu jiû delöì Ëas vyuûìv m k v uce nejenom mezin rodnìho obchodu, ale i obchodnìch operacì ve vnit nìm obchodï a sluûb ch, pro konkrètnì poznatky z rozhovor s podnikateli, kterè mïsìënìk pravidelnï p in öì. doc. JUDr. Ing. Old ich TvrdoÚ, CSc. kr tkodobè exportnì sebevïdomì dlouhodobè exportnì sebevïdomì jaro 2005 podzim 2005 jaro 2006 podzim jaro 2007 poslednì rok zmïnily. DvÏ t etiny (62 %) z tïch, kte Ì si myslì, ûe se podmìnky exportu v poslednìm roce zmïnily, se domnìv ûe k lepöìmu (v raznï k lepöìmu + spìöe k lepöìmu). VÏtöina exportèr (55 %) je o podp rn ch programech pro ËeskÈ exportèry dostateënï informov na (rozhodnï ano + spìöe ano). Informace o tïchto programech ËerpajÌ hlavnï z Internetu (47 % exportèr ). ZavedenÌ EURA bude mìt dle v vozc spìöe pozitivnì vliv na export. DvÏ pïtiny (38 %) exportèr oëek v pozitivnì dopady (rozhodnï pozitivnì + spìöe pozitivnì); negativnì dopady (rozhodnï negativnì + spìöe negativnì) p edpokl d pouze pïtina (18% exportèr ). T etina (30 %) exportèr nep edpokl d û dnè v raznè ovlivnïnì exportu a zast v neutr lnì postoj. A 15 % respondent si vlastnì odhad vlivu zavedenì EURA na sv j export v bec nedïl. Z pozitivnìch dopad zavedenì EURA pro exportnì operace uv dïla tèmï t etina respondent (27 %) snazöì p epoëet, jednoduööì ËetnictvÌ apod.»tvrtina (24 %) respondent uvedla jako pozitivnì dopad zavedenì EURA odstranïnì kursovnìho rizika. StabilnÌ ceny subdod vek jako pozitivnì dopad uvedlo 7 % respondent. OdstranÏnÌ bankovnìch poplatk a n klad spojen ch s konverzì uvedlo jako pozitivum 6 % respondent. Z negativnìch dopad zavedenì EURA uv dïli respondenti p edevöìm tlak na r st cen a zv öenì cen (12 %). Kolem 6 % respondent uvedlo jako negativum moûn nep Ìzniv kurs ke dni p echodu na EURO. Pr mïrn odhad kursu v Ëi EURU za öest mïsìc na jaro 2007 Ëinil u respondent 27,31CZK/EURO. Aktuality VÌce neû dvï pïtiny respondent (42 %) hodnotì negativnï (spìöe + zcela) z pohledu exportèra moûnè odloûenì termìnu zavedenì EURA v»r na neurëito, kdyû st ty jako Slovensko, nebo PobaltskÈ zemï pravdïpodobnï p ijmou EURO do roku Neutr lnï hodnotì moûnè odloûenì t etina respondent (36 %). PozitivnÏ toto odloûenì hodnotì pouze 14 % exportèr (zcela + spìöe). Z moûnostì podpory CzechTrade vyuûìvajì respondenti nejvìce konzultace a poradenstvì (15 %). SpoleËnÈ v stavy v zahraniëì vyuûìv 5 % respondent. Z odpovïdì respondent lze dovodit, ûe znaën Ë st Ëesk ch exportèr jeötï st le vöech moûnostì podpory pro sv j vstup na zahraniënì trhy dosud plnï vyuûìvat neumì. 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR květen 2007 Auditoři pro vaši jistotu a rychle rostoucí podnikatelské prostředí potřebovalo průvodce novými cestami Auditoři jsou skutečně lidé, které veřejnost posuzuje jako chodící sbírky zákonů a kalkulačku. Není tomu tak. Firmy, jež vedou, jsou sice důkazem píle a soustředěného know how, ale také značné kreativity v profesi, již většina z nás pořád ještě vnímá jako tabulky číselných údajů. Až se začtete do následujících řádků, zjistíte, že vedle hodnot propočtů, závěrek, analýz může stát hodnota úplně jiná - třeba rozkvetlý kaštan. O souvislostech více Ing. Jiří Vrba, výkonný ředitel společnosti Auditia, spol. s r. o.: Auditia je auditorská a poradenská společnost, která se na českém trhu dostatečně etablovala. Co vás i vašeho společníka vlastně vedlo před lety k tomu, že jste se rozhodli založit vlastní firmu? Byla to touha po seberealizaci, jiném druhu vnitřní disciplíny, snaha dát profesnímu životu další směr, více rozhodovat sami o sobě, chtěli jste si vyzkoušet podnikání? Jiû v loúskèm roce uplynulo 15 let od okamûiku zaloûenì spoleënosti. Se spoleënìkem ZdeÚkem Zubalem jsme spolupracovali v 90. letech jako audito i p i ovï ov nì ËetnÌch z vïrek podnik se zahraniënì majetkovou ËastÌ podle tehdy platnè vyhl öky Feder lnìho ministerstva financì. Tato urëovala povinnï pro podniky se zahraniënì majetkovou ËastÌ dva auditory. Cel ada "takov ch dvojic" se stala pozdïji zakladateli obchodnìch spoleënostì s hlavnìm p edmïtem auditorskè Ëinnosti. D vody byly prostè. Snaha zkusit si podnik nì na vlastnì pïst - kdo o tom z naöì generace nïco vïdïl? Profesion lnï jsme se zab vali celou dosavadnì ûivotnì dr hu ekonomikou a ËetnictvÌm a rychle rostoucì podnikatelskè prost edì pot ebovalo pr vodce nov mi cestami. I my jsme se museli od poë tku velmi mnoho a rychle uëit a vst eb vat prvnì okamûiky trûnìho prost edì. Dnes se na toto obdobì dìv me s smïvem, byli jsme m lo zkuöenì a hodnï naivnì, ale ono to tehdy bylo skuteënï vöechno jinak. Jste tedy podnikatel. Z hlediska životní filozofie - co vám to dalo, jakou zkušenost? I auditorsk Ëinnost je podnik nìm, i kdyû s velmi p ÌsnÏ stanoven mi pravidly. Poûadavky na p esnost, preciznost a d slednost tèto profese vytv Ì vnïjöì dojem pohledu na auditora jako suchara, kter nem smysl pro humor, nem û dnè konìëky a ûije v bludnèm kruhu jen "ËÌsel v ËetnÌch v kazech". Teprve bliûöìm pozn nìm lze vidït, ûe i auditor je ËlovÏk, m svoje z liby, konìëky a sny, rodinu, oblìbenè p tele. Mnoho zkuöenostì nab v auditor p ib vajìcìm vïkem. Velmi pomalu se zapomìn zejmèna na ty öpatnè - nevdïk klient, pop. skuteënosti, ûe klient nezaplatil. Ano i to se st v, jak je bïûnè v ËeskÈm podnikatelskèm prost edì. NaötÏstÌ tïchto vzpomìnek nenì mnoho a vysoce je p evaûujì ty pozitivnì, kdy s potïöenìm vnìm me, ûe naöe rady a doporuëenì p in öejì odpovìdajìcì v sledky. Nutno ale zd raznit, ûe tato Ëinnost se ned provozovat bez kvalitnìch spolupracovnìk a odpovìdajìcìho rodinnèho z zemì, kterè umì nejen tolerovat vysokè pracovnì nasazenì, ale i vnìmat nïkterè problèmy, kterè toto zvl ötnì podnik nì prov zejì. S p ib vajìcìmi lèty si zaëìn m jako ËlovÏk povaûovat i toho, ûe mohu svobodnï d chat, samostatnï se rozhodovat a v urëitèm okamûiku Ìct "ne". Vlivem ady zkuöenostì a sledov nì osud spoleënostì a lidì v nich si st le vìce v ûìm z zrak p Ìrody. Zkusili jste si nap. prohlèdnout zblìzka teô na ja e kvetoucì kaötan? Jak je to symbol obrovskè energie a chuti ûìt. PodobnÏ silnï proûìv m formov nì osobnosti mè malè vnuëky, i to pokl d m za z zrak. Je zajìmavè, ûe jsem tyto pocity d Ìve nikdy nemïl. PoslednÌ dobou kaûdè r no vìt m s slovìm: "DÌky slunce za kaûdè novè r noö" Když byste se rozhodl pro audit vlastní firmy, mohl byste si ho udělat sám, anebo by se toho musela ujmout jiná společnost? Je to asi otázka z neznalosti, ale: je audit auditorských firem povinný anebo se vůbec nedělá? 20 Ne, to nenì moûnè, audit firmy, jejìû podìl vlastnìm, by musel udïlat jin auditor - ölo by o z ejm konflikt z jm, neboù jako vlastnìk m m jinou p edstavu o finanënì pozici a majetku firmy. Proto audit musì b t vûdy proveden nez vislou osobou a to u vöech p Ìpad - nejen u auditorsk ch firem. AuditorskÈ firmy nemajì û dnou v jimku z povinnèho auditu, tyto parametry urëuje z kon o ËetnictvÌ, pop. dalöì speci lnì z kony (nap. v z konu o ËetnictvÌ jsou tato pravidla uvedena v ß 20). Pokud jsou tato p ekroëena, podlèh p Ìsluön obchodnì spoleënost povinnèmu auditu. NesplnÏnÌ tèto povinnosti podlèh sankci dle stejnèho z kona a m ûe Ëinit aû 6 % hodnoty aktiv. Jsem p esvïdëen, ûe na souëasnèm trhu neexistuje û dn auditorsk firma, kter by si dovolila tuto povinnost neplnit. O pravdivosti m ch slov se m ûe p esvïdëit kaûd, kdo si n hodnï vyhled ËetnÌ z vïrky auditorsk ch firem uloûenè na rejst ÌkovÈm soudu, a to vëetnï zpr v auditora za kaûd p Ìsluön rok (za p edpokladu, ûe byly uvedenè parametry pro povinn audit splnïny). SamotnÈ ËetnÌ z vïrky vöak musì mìt povinnï zve ejnïny vöechny obchodnì spoleënosti. Nezve ejnïnì tïchto z vïrek uveden m zp sobem je dokonce trestn m Ëinem podle ß 125 trestnìho z kona. Auditorská činnost je velmi náročná, zastřešuje vlastně absolutní dokonalost dokladů daných subjektů. Auditor se vlastně nesmí splést A co když se přece jen splete? Jak se to řeší? Může se mýlit v radě, doporučení, názoru na řešení i ve výpočtu I auditor se m ûe splèst a udïlat chybu. P i srovn nì s chirurgem, kter na operaënìm stole provede chybn z krok a n sledkem je mrtì pacienta, u n s se opravì jen "p r ËÌsel" a ûivot jde d l. U opravy "p r ËÌsel" jde samoz ejmï o nads zku - mnohdy jsou n sledky takov ch chyb podstatnï v ûnïjöì - dokonce i v historii auditu jiû existujì nïkte Ì "mrtvì klienti" s dalekos hl mi n sledky, stejnï jako mrtvì pacienti u lèka. D leûitou okolnostì je, zda se tato chyba neudïl vïdomï. Pokud existuje takovè podez enì, jde o z vaûn problèm etick i odborn, a m ûe jìt dokonce aû na hranici trestnì odpovïdnosti. Je samoz ejmè, ûe se takovè tvrzenì musì prok zat, a to je pomïrnï sloûit z leûitost. Pokud auditor prok ûe, ûe splnil vöechny povinnè auditorskè postupy a doloûì o tom p Ìsluönou dokumentaci ze spisu, nenì moûnè mu urëit odpovïdnost za vznik - i pomïrnï z vaûnè chyby. Je to v praxi samoz ejmï podstatnï sloûitïjöì a individu lnì podle kaûdèho p Ìpadu - osvïtlenì vöech tïchto aspekt vöak vysoce p ekraëuje r mec tohoto rozhovoru. Pro kaûd p Ìpad z kon ukl d povinnost vöem auditor m, aby se proti takov m p Ìpad m pojistili - tyto pojistky jsou uzav eny na v öi ökod dovï v milionech KË i jejich n sobk. KritÈriem pro v öi pojistnè Ë stky je dosahovan obrat z auditorskè a dalöì Ëinnosti. Pochyboval jste někdy sám o svém nějakém rozhodnutí či kroku, který jste hodlal navrhnout? Pochybuji Ëasto, a to zejmèna z d vodu profesion lnì opatrnosti, abych neudïlil radu, kter m ûe b t rizikov, pop. m ûe p inèst jinè vedlejöì negativnì Ëinky. Rada auditora - byù udïlen v r mci poradenskè Ëinnosti - m vöak jednu v hodu: jde vûdy jen o radu a rozhodnutì je na klientovi. Sou- Ë stì tèto rady je vûdy upozornïnì na rizika a moûnè n sledky. V takov ch okamûicìch mi Ëasto pom h p edstava, zda a s jak m doporu- ËenÌm bych tuto radu poskytl s odstupem nïkolika dalöìch letö Vaše společnost poskytuje také služby znaleckého ústavu. Co to přesně znamená? Může se na vás obrátit např. i soud, abyste vytvořil znalecký posudek na správnost účetních operací ve firmě? Jiû vìce jak 10 let jsme zaps ni v samostatnèm registru znaleck ch stav, kter vede Ministerstvo spravedlnosti»r. Naöe sluûby jsou poskytov ny i pro org ny ËinnÈ v trestnìm ÌzenÌ, kde platì p ednost pro ustavenì znaleckèho stavu na zpracov nì znaleckèho posudku, pokud tomu odpovìd jeho odbornè zamï enì. Za uvedenou dobu jsme zpracovali desìtky odborn ch znaleck ch posudk - pro Policii»R, soudy vöech r zn ch stupú, not e a adu dalöìch p Ìjemc. S m vyko- n v m funkci soudnìho znalce vìce jak 25 let a za tuto dobu jsem rovnïû zpracoval desìtky znaleck ch posudk. PoslednÌ dobou vöak postr d me v tèto naöì speci lnì Ëinnosti prvky ËinnÈ komunikace se zadavateli tïchto posudk. TrûnÌ prost edì vytv Ì adu zcela nov ch p Ìpad hospod skè kriminality, jejichû identifikace je z hlediska platn ch z kon velmi sloûit. Na samèm zaë tku trestnìho stìh nì vznikajì ot zky pro znalce, kterè formuluje zadavatel posudku - nejëastïji Policie»R, pop. dozorujìcì st tnì z stupce. Jiû ze samotnèho zad nì znaleckèho posudku vypl v mnohdy z ejm neznalost ekonomick ch souvislostì a snaha o korekci Ëi pravu tïchto ot zek, se Ëasto mìjì Ëinkem. Jiû vìce jak p ed rokem jsme nabìdli z pozice Komory auditor»eskè republiky NejvyööÌmu st tnìmu zastupitelstvì konkrètnì vzdïl vacì program pro st tnì z stupce - nicmènï do dneönìho dne k û dnèmu pozitivnìmu v sledku nedoölo. Poznatky z tèto speci lnì oblasti by vystaëily na samostatnè tèma rozhovoru. Podle webových stránek působíte rovněž na poli organizačního poradenství. Co to obnáší? I to je velmi zajìmav oblast. Mnoho klient pl - nuje adu zmïn, p iëemû zn pouze cìle, eventu lnï oëek v urëitè v sledky, nezn vöak cestu a prost edky, jak tuto pravu zrealizovat. A to je naöe pr ce. Vyhledat vhodnou metodu poûadovanè zmïny - posoudit pr vnì souvislosti, vëetnï ËetnÌch a daúov ch a navrhnout eöenì. Je to samoz ejmï velmi sloûitè a tato Ëinnost se neobejde bez spolupr ce s celou adou dalöìch odbornìk, se kter mi trvale spolupracujeme. Sloûitost celèho procesu nejlèpe vystihuje skuteënost, ûe v nïkter ch p Ìpadech se na tïchto eöenìch pracuje i nïkolik let - i p Ìsluön spoleënost musì k tïmto zmïn m p imï enï "dozr t". Ostatně vaše nabídka je velmi pestrá - kterou z činností se vy osobně nejraději zaobíráte? To je ot zka na tïlo. M m sice adu oblìben ch ËinnostÌ, Ëasto vöak m m dojem, ûe mi na nï nezb v Ëas. V malè a st ednì firmï musì vedoucì p edstavitel dïlat a umït vöechno. ZejmÈna oblast metodiky a auditorsk ch postup, aby odpovìdaly platn m p edpis m, mi zabìr znaën Ëasov prostor. Velmi mnoho mi pom h, ûe v tïchto oblastech p sobìm i jako lektor. AktivnÏ p edn öìm jiû adu let auditor m p ÌsluönÈ auditorskè postupy, d le aplikaci Mezin rodnìch auditorsk ch standard, coû mne souëasnï nutì si vöechny zmïny p edem nastudovat a odpovìdajìcìm zp sobem i prezentovat posluchaë m. MusÌm p iznat, ûe tato komunikace mi p in öì zvl ötnì uspokojenì, pokud cìtìm, ûe jsou mè vlastnì praktickè poznatky akceptov ny a pozitivnï posluchaëi p ijìm ny. Posuzujete firmy pod různým úhlem pohledu - také operujete pojmem netypická účetní operace - co si pod tím lze představit? VysvÏtlenÌ tohoto pojmu by si vyû dalo Ëas na menöì p edn öku. StruËnÏ lze shrnout, ûe se jedn o takovou operaci, kter neb v zpravidla pouûìv na bïûnï. Jde tedy o netypick ËetnÌ p Ìpad, jak obsahem, tak i v ËasovÈm horizontu. ÿada z nich m ûe hraniëit i s operacemi, kterè jsou na hranï s platnou legislativou. N zorn mi p Ìklady mohou b t nap. nezvykle ËastÈ hotovostnì v bïry z pokladny stejnou osobou s titulem: "v bïr z lohy" bez ud nì d vodu a n slednèho dnèho vy Ëtov nì. D le ËastÈ z izov nì bankovnìch Ët a jejich n slednè ruöenì, nezvyklè pohyby na tïchto Ëtech (vysokè Ë stky, p ijatè a vydanè platby z oblastì "daúov ch r j " apod.). Samostatnou z leûitostì jsou nap. d le operace na tzv. "vnit nìch ËetnÌch dokladech", kterè nejsou Ëasto dokl - d ny û dn m dokumentem (smlouvou, Ëi jin m obchodnìm/z vazkov m vztahem), nejsou ani schv leny odpovïdnou osobou a za ËtovanÈ Ë stky dosahujì extrèmnìch hodnot. Jakým způsobem auditorská společnost hledá klienty? Klasické inzerci se většina takových firem vyhýbá, spoléhá se tedy spíše na osobní reference? Můžete se účastnit standardních výběrových řízení? ZÌsk v nì nov ch klient je velmi sloûit proces. Inzerci sv ch sluûeb auditor nem ûe prov dït - je to v rozporu s etikou profese. NejËastÏji vöak zìsk v me klienty na doporuëenì jin ch klient, kte Ì byli s naöimi sluûbami spokojeni. V bïrovè ÌzenÌ je souëasn m hitem. ProblÈmem je, ûe vyhlaöovatel nem mnohdy ani z kladnì p edstavy o z sad ch takovèho v bïrovèho ÌzenÌ. Typick m p Ìkladem m ûe b t poûadavek na audit, kde zadavatel o sobï naprosto nic nesdïlì, neuvede ani p edstavu o ËasovÈm okamûiku zak zky a na n sledn dotaz oslovenè auditorskè firmy s poûadavkem uvedenì alespoú z kladnìch informacì jiû ani neodpovì. Takov ch p Ìpad je poslednì dobou vïtöina. Zar ûejìcì na tèto skuteënosti je, ûe jde mnohdy o renomovanè instituce, kte Ì by mïli alespoú z kladnì pravidla v bïrovèho ÌzenÌ zn t (nap. ve ejnè zak zky). Je mezi auditorskými firmami u nás velká konkurence, anebo je trh stále nenasycený? Předpokládám, že auditorů bude potřeba více a více. Na tuto ot zku odpovìd m ryze ze svèho pohledu - n zory nïkter ch m ch koleg se mohou liöit. MyslÌm si, ûe je st le dost prostoru pro novè p Ìleûitosti auditor. ZejmÈna ve ejn sektor nabìzì v poslednìch letech sìlìcì pot ebu auditorskè pr ce. Jde jednak o p Ìjemce dotacì vöeho druhu, kde p Ìjem takovè dotace od urëitè hranice podlèh automaticky auditorskèmu ovï enì. Mezi tyto dotace se poëìtajì i podpory z evropsk ch struktur lnìch fond, kde poëet p Ìjemc m rovnïû st le stoupajìcì tendenci. D le jde o celou adu tzv. "neziskov ch organizacì", jednajìcìch ve ve ejnèm z jmu, kterè buô p Ìmo ze z kona, nebo z d vodu p Ìjmu dotace, pot ebujì audit. Jde nap. o nadace, obecnï prospïönè spoleënosti, novï i ve ejnè v zkumnè instituce, nïkter obëansk sdruûenì a dalöì. Specializace v tèto oblasti znamen pro auditora nutnè rozöì- enì odbornosti a prostudov nì ady p edpis. Velmi sloûitou z leûitostì u tïchto typ spoleënostì je pouûitì i spr vn ch ËetnÌch metod a postup vëetnï aplikace daúov ch z kon. ZejmÈna daúovè z leûitosti zde b vajì velmi sloûitè - Ëasto nar ûìme na situace, kdy urëit problèm v konkrètnì oblasti nesk t jednoznaënè eöenì v platnè daúovè legislativï. Aktivně napomáháte rozvoji vaší profese, a to nejen jako viceprezident Komory auditorů ČR, jíž jste mimo jiné zakládajícím členem. Během spolupráce s vámi jsem vypozorovala, že umíte velmi dobře hospodařit s časem, dokážete stihnout to, co slíbíte. Máte svou vlastní metodu či určité pravidlo, které byste mohl prezentovat, případně nabídnout ostatním? Obsah ot zky vnìm m spìöe jako poklonu, nevìm tedy, jak na ni vlastnï odpovïdït. Pracuji pro komoru a auditorskou profesi vìce jak 15 let. Tento typ pr ce - podobnï jako kaûd jin ve ejn pr ce - nenì oceúov n, protoûe m lokdo dok ûe posoudit, co to vlastnï p edstavuje, proto nem m nere ln oëek v nì. Hospoda enì s Ëasem je nedìlnou souë stì mèho ûivota a mohu v s ubezpeëit, ûe Ëasto nestìh m zvl dnout to, co jsem si p edsevzal. Vyhodnocuji priority a ty zpravidla splnìm - Ëasto i za cenu, ûe musìm nastavit voln Ëas - o veëerech a o vìkendech. Co se mi ale da Ì - a to musìm p iznat - jen m lo vïcì nech v m na poslednì chvìli a snaûìm se adu kol eöit v p edstihu, pop. zad - nìm dìlëìch kol m m spolupracovnìk m, takûe poslèze pokraëuji jiû v zapoëatèm eöenì. ze studnice zkuöenostì, myölenek a n zor Ëerpala Eva Brixi Kontakt: Auditia, spol. s r. o. Poötovsk 8c, Ëp Brno Tel.: Fax: auditia@auditia.cz ÿeditel a jednatel spoleënosti: jiri.vrba@auditia.cz