ke sněmovnímu tisku č. 785

Transkript

1 Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ke sněmovnímu tisku č. 785 I. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bod 6 zní: 6. V 25 odstavec 2 zní: (2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu sídla insolvenčního správce anebo, jestliže si tak insolvenční správce, který je fyzickou osobou, nebo ohlášený společník veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti, která je insolvenčním správcem, určí, dnem zápisu provozovny insolvenčního správce do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, zvlášť pro případy, kdy je v době určení podán návrh na povolení oddlužení, a zvlášť pro případy, kdy je v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích 9a )... II. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 20 se v 80a odst. 1 za slovo výjimečně vkládají slova a s uvedením důvodu. III. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 25 se v 100a odst. 2 věty první a třetí zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova ; rozhodnutí se pouze poznamená do spisu a tímto nabývá právní moci. IV. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 27 se v 101 odst. 3 větě druhé slova poté, co nahrazují slovy po vydání rozhodnutí, kterým a slova pravomocně zrušeno se nahrazují slovem změněno. V. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 30 se v 102 odst. 6 větě druhé slova poté, co nahrazují slovy po vydání rozhodnutí, kterým a slova pravomocně zrušeno se nahrazují slovem změněno. VI. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 31 se v 105 odst. 1 za slova vykonatelnosti nebo vkládají slova exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo. VII. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 32 se v 107 odst. 3 věta druhá nahrazuje větou Dříve podaný insolvenční návrh se považuje za přistoupení k řízení zahájenému později podaným insolvenčním návrhem zveřejněným v insolvenčním rejstříku; odstavec 1 věta druhá a odstavec 2 se použijí obdobně.. VIII. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 41 se v 128a odst. 2 písm. d) za slovo náklady vkládá slovo insolvenčního. 1

2 IX. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 42 se v 128a odst. 3 za slovo jednání vkládá slovo insolvenčního. X. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I bodu 43 se v 128a odst. 5 za slovo zvlášť vkládá slovo pouze. XI. V části první, změna insolvenčního zákona, čl. I se bod 53 mění takto: 1. V 182a odst. 1 se za slovo náklady vkládá slovo insolvenčního a na konci textu věty druhé se doplňují slova a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření se použijí přiměřeně. 2. V 182a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, osobě, která návrh podala, a věřiteli, kterému byla povinnost složit jistotu podle odstavce 1 uložena. (3) Proti rozhodnutí, kterým insolvenční soud uloží složení jistoty podle odstavce 1, se může odvolat pouze věřitel, kterému byla povinnost složit jistotu podle odstavce 1 uložena. Proti rozhodnutí, kterým byl návrh na složení jistoty podle odstavce 1 zamítnut, se může odvolat pouze osoba, která tento návrh podala.. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a V 182a odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo náklady vkládá slovo insolvenčního. 4. V 182a odst. 5 písm. c) se za slovo nákladů vkládá slovo insolvenčního. XII. V části čtvrté, změna zákona o insolvenčních správcích, čl. V bod 7 zní: 7. V 5a odst. 5 se věty druhá až čtvrtá zrušují. XIII. V části čtvrté, změna zákona o insolvenčních správcích, čl. V se body 8 a 9 zrušují. Dosavadní body 10 až 29 se označují jako body 8 až 27. XIV. V části čtvrté, změna zákona o insolvenčních správcích, čl. V se za bod 18 (dosavadní bod 20) vkládá nový bod 19, který zní: 19. V 14 odstavec 3 zní: (3) Insolvenční správce předloží ministerstvu jednou ročně, a to nejpozději do 2 měsíců po uplynutí předchozího kalendářního roku, doklad o tom, že pojištění odpovědnosti za škodu po celou dobu výkonu funkce insolvenčního správce v předchozím kalendářním roce trvalo... Dosavadní body 19 až 27 se označují jako body 20 až 28. XV. V části čtvrté, změna zákona o insolvenčních správcích, čl. V se za bod 20 (dosavadní bod 21) vkládá nový bod 21, který zní: 2

3 21. V 17 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8.. Dosavadní body 21 až 28 se označují jako body 22 až 29. XVI. V části čtvrté, změna zákona o insolvenčních správcích, čl. V se za bod 21 vkládá nový bod 22, který zní: 22. V 17 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: (9) Jako údaj, podle kterého insolvenční soud ustanoví pro určité insolvenční řízení insolvenčním správcem osobu zapsanou v seznamu podle odstavce 3, bude zvlášť označen údaj o zápisu sídla osoby insolvenčního správce do seznamu podle odstavce 3, ledaže insolvenční správce určí, že takovým zvlášť označeným údajem má být údaj o zápisu jedné z jeho provozoven do seznamu podle odstavce 3 a určí které z nich. Má-li veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost více ohlášených společníků, bude jako údaj podle věty první pro každého z nich zvlášť označen údaj o zápisu sídla veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti, ledaže takový společník určí, že zvlášť označeným údajem má být pro jeho osobu údaj o zápisu jedné z provozoven veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti do seznamu podle odstavce 3 a určí které z nich. (10) Volbu podle odstavce 9 může insolvenční správce učinit nebo změnit jen jednou v kalendářním roce s účinky k prvnímu dni následujícího kalendářního roku. Má-li veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost více ohlášených společníků, může takovou volbu učinit nebo změnit podle věty první s účinky pouze pro svou osobu každý ohlášený společník zvlášť... Dosavadní body 22 až 29 se označují jako body 23 až 30. XVII. V části čtvrté, změna zákona o insolvenčních správcích, čl. V se za bod 25 (dosavadní bod 24) vkládá nový bod 26, který zní: 26. V 35 odstavec 3 zní: (3) Hostující insolvenční správce předloží ministerstvu jednou ročně, a to nejpozději do 2 měsíců po uplynutí předchozího kalendářního roku, doklad o tom, že pojištění odpovědnosti za škodu po celou dobu výkonu funkce insolvenčního správce v předchozím kalendářním roce trvalo... Dosavadní body 26 až 30 se označují jako body 27 až 31. XVIII. V části čtvrté, změna zákona o insolvenčních správcích, čl. V se bod 30 (dosavadní bod 28) mění takto: 1. V 36b odst. 1 písm. e) se slova jednou ročně zrušují a slova prokazující splnění podmínky uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu se nahrazují slovy o tom, že pojištění odpovědnosti za škodu trvalo. 3

4 2. V 36b odst. 3 písm. d) se slova jednou ročně zrušují a slova prokazující splnění podmínky uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu se nahrazují slovy o tom, že pojištění odpovědnosti za škodu trvalo. Praha poslanec poslanec poslanec 4

5 Odůvodnění Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, si klade za cíl provést některé změny, které si vyžádaly skutečnosti související s dosavadním legislativním procesem. Zároveň cílí na odstranění některých technických nedostatků a dílčích interpretačních nejasností. K bodům I., XII., XIII., XV. a XVI. ( 25 odst. 2 insolvenčního zákona; 5a odst. 5 a 17 zákona o insolvenčních správcích): Návrh napříště počítá s tím, že obecná část seznamu insolvenčních správců bude vedena pouze podle obvodu krajských soudů, přičemž v praxi bude existovat krajský seznam insolvenčních správců specializujících se na řešení dlužníkova úpadku konkursem a vedle něj krajský seznam insolvenčních správců odborně zaměřených na řešení dlužníkova úpadku oddlužením. Mimo to dojde také ke změně dosavadního systému ustanovování insolvenčních správců pro konkrétní insolvenční řízení. Rozhodujícím kritériem pro přidělování insolvenčních věcí bude okamžik, k němuž je do příslušné části seznamu zapsáno sídlo insolvenčního správce, ledaže si insolvenční správce zvolí, že má být do příslušné části seznamu pro účely přidělování insolvenčních věcí zapsán nikoliv podle sídla, ale podle jedné ze svých provozoven a zvolí, podle které z nich konkrétně. Pro případ, že je insolvenční správce v tomto ohledu pasivní a popsanou volbu neučiní, dotčené ustanovení podpůrně stanoví, že se přidělování insolvenčních věcí jednotlivým insolvenčním správcům bude automaticky řídit dnem zápisu jeho sídla do patřičné části seznamu. To neznamená, že v seznamu insolvenčních správců nebudou napříště evidovány údaje o sídle insolvenčního správce a zároveň údaje o všech jeho provozovnách. Z nich však bude pro účely přidělování insolvenčních věcí relevantní vždy toliko jeden zvlášť označený údaj, a to buď okamžik zápisu sídla do příslušné části seznamu, nebo, přeje-li si insolvenční správce, aby byl v tomto ohledu rozhodujícím kritériem právě tento údaj, okamžik zápisu jedné jeho konkrétně určené provozovny do příslušné části seznamu. Pro případ, že je insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost, je zvlášť označeným údajem pro každého ohlášeného společníka údaj o sídle společnosti, neurčí-li ohlášený společník, že ve vztahu k jeho osobě má být takovým zvlášť označeným údajem údaj o jedné z provozoven společnosti, o které tak určí. Veřejná obchodní společnost tak zůstává i nadále zapsaná v příslušné části seznamu právě tolikrát, kolik činí počet jejich společníků. Platí tedy, že neurčí-li si žádný ze společníků jako zvlášť označený údaj některou z provozoven insolvenčního správce veřejné obchodní společnosti, bude veřejná obchodní společnost zapsána v obvodu krajského soudu, kde se nachází její sídlo právě tolikrát, kolik činí počet jejích ohlášených společníků ( 17 odst. 9 věta druhá zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích /dále jen ZIS /). Při přidělování insolvenčních věcí jednotlivým insolvenčním správcům se pak předseda insolvenčního soudu bude řídit pořadím určeným dnem zápisu sídla insolvenčního správce (veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti) do příslušné části seznamu, nebo, určí-li tak insolvenční správce (ohlášený společník veřejné obchodní společnosti či zahraniční společnosti) pořadím určeným dnem zápisu provozovny do příslušné části seznamu. Jinými slovy, předseda insolvenčního soudu určí v insolvenčním řízení insolvenčním správcem osobu podle pořadí určeného dnem zápisu zvlášť označeného údaje do příslušné části seznamu. 5

6 Aby nebylo možno systém přidělování insolvenčních věcí insolvenčním správcům obcházet častými změnami kritéria, podle něhož bude insolvenční správce v patřičném seznamu pro účely přidělování insolvenčních věcí evidován, resp. podle kterého mu budou insolvenční věci napadat, omezuje se možnost změnit volbu kritéria, resp. zvlášť označeného údaje, jen jednou v kalendářním roce, vždy s účinky k prvnímu dni následujícího kalendářního roku. K bodu II. ( 80a odst. 1 insolvenčního zákona): Osobám, které mají podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů povinně zřízeny datové schránky, se stanovuje povinnost veškerá podání vůči soudu činit pouze prostřednictvím těchto datových schránek nebo elektronickou cestou, za předpokladu, že zprávu v elektronické podobě opatří uznávaným elektronickým podpisem ( 80a odst. 1 věta první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) /dále jen InsZ /). Ve výjimečných případech se připouští, aby uvedené osoby učinily podání v listinné podobě, nemohou-li z vážných důvodů vyhovět povinnosti stanovené v 80a odst. 1 věta první InsZ (např. pro technické potíže). Návrhem se toliko doplňuje, aby v takovýchto případech byl uvedený postup náležitě odůvodněn. Tímto bude zajištěna možnost soudu posoudit, zda bylo podání učiněno stanoveným způsobem, tedy zda existují důvody pro učinění podání v listinné podobě. Zvláště důležité je toto v případech, kdy se k podání, které nebylo učiněno stanoveným způsobem, nepřihlíží. K bodům III. a X. ( 100a odst. 2 a 128a odst. 5 insolvenčního zákona): V zájmu zajištění účinné ochrany práv dlužníka, proti němuž je zahájeno insolvenční řízení na základě věřitelského insolvenčního návrhu, z jehož obsahu nebo z okolností, za nichž byl podán, může soud usuzovat na jeho zneužívající povahu či bezdůvodnost, zavádí 100a InsZ do právního řádu opatření, které insolvenčnímu soudu nedovoluje v případě pochybností o důvodnosti insolvenčního návrhu zveřejnit vyhlášku (jakož i jiné dokumenty ve spise) v insolvenčním rejstříku a oznámit tak, že bylo zahájeno insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že se na základě rozhodnutí podle 100a odst. 1 InsZ nesmí dokumenty související s insolvenčním řízením zveřejňovat v insolvenčním rejstříku, nemůže se prosadit obecná úprava doručování rozhodnutí v insolvenčním řízení ( 71 InsZ). Nově se v této souvislosti navrhuje, aby rozhodnutí podle 100a odst. 1 InsZ bylo považováno za rozhodnutí procesní povahy. Takové rozhodnutí se tedy nebude doručovat ani insolvenčnímu navrhovateli, ani dlužníku, nýbrž se toliko poznamená do spisu s tím, že tímto zároveň nabývá právní moci. Dlužník se tak o zahájení insolvenčního řízení dozví až v okamžiku, kdy insolvenční soud insolvenční návrh a ostatní dokumenty zveřejní v insolvenčním rejstříku. Až tímto okamžikem nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení ( 109 InsZ) včetně omezení pro dlužníka nakládat s majetkovou podstatou ( 111 InsZ). Bude-li poté, co bylo rozhodnuto podle 100a odst. 1 InsZ, insolvenční návrh odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost ( 128a InsZ) bude dlužník informován o dříve zahájeném insolvenčním řízení až doručením tohoto rozhodnutí ( 128a odst. 5 InsZ). Jelikož se bude jednat o první dokument, který insolvenční soud adresuje dlužníku, připojí k tomuto i insolvenční návrh, kterým bylo zahájeno insolvenční řízení. V ustanovení 128a odst. 5 InsZ se staví najisto, že rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost, jakož i rozhodnutí o odvolání proti němu, se doručuje 6

7 pouze insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku a že je tak vyloučena úprava doručení písemnosti jejím zveřejněním v insolvenčním rejstříku (tj. doručením vyhláškou) podle 71 a násl. InsZ. Návrhem se tak stvrzuje skutečnost vyplývající z 100a odst. 1 InsZ (podobnou úpravu insolvenční zákon již ostatně předvídá v ustanovení 126 InsZ). K bodům IV. a V. ( 101 odst. 3 a 102 odst. 6 insolvenčního zákona): Návrh zpřesňuje procesní postup soudu v případě, že poté, co bylo rozhodnuto podle 100a odst. 1 InsZ a insolvenční návrh byl insolvenčním soudem odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost podle 128a InsZ, bylo odvolacím soudem rozhodnuto, že se insolvenční návrh neodmítá (rozhodnutí prvoinstančního soudu bylo změněno). V takovémto případě insolvenční soud zveřejní insolvenční návrh i jiné dokumenty v insolvenčním rejstříku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin svého nejbližšího pracovního dne poté, co bylo rozhodnutí odvolacího soudu vydáno, tj. od okamžiku, který je pro insolvenční soud jednoznačně seznatelný (oproti nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu). K bodu VI. ( 105 odst. 1 insolvenčního zákona): Výčet způsobů, kterými může insolvenční navrhovatel podle 105 odst. 1 InsZ doložit svou pohledávku, se navrhuje rozšířit o exekutorský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti. Jedná se o prostředek, který je ekvivalentní k těm, jež jsou zde již předvídány. To platí i přesto, že právní úprava sepis těchto exekutorských zápisů již nepřipouští. K bodu VII. ( 107 odst. 3 insolvenčního zákona): Bez možnosti insolvenčního soudu, jemuž došel insolvenční návrh, zjistit, že proti témuž dlužníku bylo již u jiného insolvenčního soudu zahájeno insolvenční řízení na návrh podaný věřitelem dříve, je nezbytné modifikovat pravidlo v 107 odst. 1 InsZ, podle kterého se má později podaný insolvenční návrh považovat za přistoupení k již probíhajícímu insolvenčnímu řízení. Jedná se o to, že po dobu, kdy se insolvenční návrh ani jiné dokumenty nezveřejňují v insolvenčním rejstříku na základě rozhodnutí insolvenčního soudu podle 100a odst. 1 InsZ je nezbytné stanovit, že insolvenční řízení bude zahájeno později podaným ( druhým ) insolvenčním návrhem, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku před dříve podaným ( prvním ) insolvenčním návrhem; dříve podaný ( první ) insolvenční návrh se považuje za přistoupení k takto zahájenému řízení. Pravidlo, podle něhož se dříve podaný ( první ) insolvenční návrh považuje za přistoupení k řízení zahájeného později podaným ( druhým ) insolvenčním návrhem, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku před dříve podaným ( prvním ) insolvenčním návrhem, platí v době, po kterou se na základě rozhodnutí podle 100a odst. 1 dříve podaný ( první ) insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise nezveřejňují v insolvenčním rejstříku. Bude se tak jednat o dva případy (i) pokud byl později podaný ( druhý ) insolvenční návrh podán a zveřejněn v insolvenčním rejstříku v období od rozhodnutí soudu podle 100a odst. 1 InsZ o dříve podaném ( prvním ) insolvenčním návrhu do zveřejnění tohoto insolvenčního návrhu v insolvenčním rejstříku a (ii) pokud byl později podaný ( druhý ) insolvenční návrh podán a zveřejněn v insolvenčním rejstříku dříve než bylo o dříve podaném ( prvním ) insolvenčním návrhu rozhodnuto v odvolacím řízení tak, že se tento návrh neodmítá. Ustanovení 107 odst. 3 InsZ (podobně jako ustanovení 107 odst. 1 InsZ) vylučuje, aby dříve podaný ( první ) insolvenční návrh založil ve vztahu k později podanému ( druhému ) insolvenčnímu návrhu překážku litispendence, resp. aby soud takové řízení v souladu s obecnou procesní úpravou zastavil. 7

8 K bodům VIII., IX., a XI. (sub. 1., 3. a 4.) ( 128a odst. 2 a 3 a 182a odst. 1 a 5 insolvenčního zákona): Navrhuje se provést legislativně-technické změny spočívající v doplnění adjektiva insolvenční. K bodu XI. (sub. 1. a 2.) ( 182a odst. 1 až 3 insolvenčního zákona): Podle ustanovení 182a InsZ může insolvenční soud uložit věřiteli, který je cizincem s obvyklým pobytem v cizině anebo zahraniční právnickou osobou, na návrh jiného účastníka řízení anebo insolvenčního správce povinnost ke složení jistoty na náklady řízení nebo povinnost ke složení jistoty na náhradu škody, která by mohla jeho účastí v insolvenčním řízení jiným účastníkům řízení vzniknout. Ustanovení se navrhuje doplnit o odstavce 2 a 3, kterými se zakotvuje možnost podat proti rozhodnutí podle 182a odst. 1 InsZ odvolání s tím, že proti rozhodnutí, kterým insolvenční soud uloží složení jistoty, se může odvolat pouze věřitel, kterému byla povinnost složit jistotu uložena a proti rozhodnutí, kterým byl návrh na složení jistoty zamítnut, se může odvolat pouze osoba, která tento návrh podala. V souvislosti s touto změnou je navrhováno doručovat rozhodnutí podle 182a odst. 1 dotčeným subjektům zvlášť (tj. do vlastních rukou). Zároveň se navrhuje explicitně zdůraznit přiměřené užití ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření ( 75b odst. 4 a 77a občanského soudního řádu). Tato ustanovení se přiměřeně použijí např. při vypořádání jistoty nebo pro určení soudu, který bude příslušný rozhodnout v případném sporu o náhradu škody. K bodům XIV., XVII. a XVIII. ( 14 odst. 3, 35 odst. 3 a 36b zákona o insolvenčních správcích): Navrhuje se zpřesnění povinnosti insolvenčního správce předkládat jednou ročně doklad prokazující splnění podmínky pojištění odpovědnosti za škodu. Návrhem se sjednotí lhůta ke splnění této povinnosti pro všechny insolvenční správce. Insolvenční správce bude povinen předložit Ministerstvu spravedlnosti doklad o pojištění odpovědnosti za škodu do konce druhého měsíce po uplynutí předchozího kalendářního roku, ve kterém vykonával funkci insolvenčního správce. Např. pro výkon funkce insolvenčního správce v roce 2016, bude insolvenční správce povinen předložit doklad do konce února Současně se navrhuje stanovit najisto, že doklad o pojištění odpovědnosti za škodu stvrzuje, že (právní poměr) pojištění odpovědnosti za škodu v předchozím kalendářním roce trval po celou dobu výkonu funkce insolvenčního správce. Jinými slovy z dokladu musí vyplývat, že ten, kdo vykonával funkci insolvenčního správce, byl po dobu výkonu funkce pojištěn. Této povinnosti musí insolvenční správce dostát ročně, vždy pro každý uplynulý předchozí kalendářní rok. Dále se navrhuje právní úpravu uvedené informační povinnosti sjednotit pro insolvenční správce i hostující insolvenční správce. V návaznosti na uvedené změny se navrhuje též zpřesnění skutkové podstaty správního deliktu v ustanovení 36b odst. 1 písm. e) ZIS a 36b odst. 3 písm. d) ZIS. 8

9 Upravené platné znění příslušných částí zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) s vyznačením navrhovaných změn 25 (1) Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle 148 odst. 2 a jeli v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v 21 až 24 a odstavci 3. Ustanovení 29 tím není dotčeno. (2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích 9a), b) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení. (2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu sídla insolvenčního správce anebo, jestliže si tak insolvenční správce, který je fyzickou osobou, nebo ohlášený společník veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti, která je insolvenčním správcem, určí, dnem zápisu provozovny insolvenčního správce do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, zvlášť pro případy, kdy je v době určení podán návrh na povolení oddlužení, a zvlášť pro případy, kdy je v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích 9a). (3) Je-li v době určení podán návrh na povolení reorganizace nebo je-li dlužník osobou podle 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích 9a) bez ohledu na způsob řešení úpadku, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla do zvláštní části seznamu insolvenčních správců. (4) Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu. (5) Nelze-li ustanovit osobu insolvenčního správce postupem podle odstavce 2 nebo je-li to nezbytné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správce, jeho dosavadní činnosti a k jeho zatížení, může předseda insolvenčního soudu určit insolvenčního správce mimo stanovené pořadí; takový postup vždy odůvodní. 9

10 (6) Odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě určení osoby insolvenčního správce, který je hostujícím insolvenčním správcem. Předseda insolvenčního soudu určí pro insolvenční řízení osobu insolvenčního správce, který je hostujícím insolvenčním správcem, z příslušné části seznamu postupem, který je v souladu se zásadou dočasnosti nebo příležitostnosti, je-li to vhodné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti osoby insolvenčního správce, který je hostujícím insolvenčním správcem. 80a (1) Osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu 16a) zřizuje datová schránka bez žádosti, činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Není-li v odůvodněných případech možné učinit podání podle věty první, lze je výjimečně a s uvedením důvodu učinit v listinné podobě. (2) Není-li podání učiněno na stanoveném formuláři, ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem, postupuje insolvenční soud podle 43 občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí také tehdy, zřizuje-li se podle zvláštního právního předpisu 16a) datová schránka bez žádosti pouze zástupci osoby, která činí podání, nebo činí-li za dlužníka podání osoba podle 390a odst a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 100a Předběžné posouzení insolvenčního návrhu podaného věřitelem (1) Má-li insolvenční soud důvodné pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu podaného věřitelem ( 128a), rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují; učiní tak neprodleně, nejpozději do konce nejblíže následujícího pracovního dne po podání insolvenčního návrhu. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 se doručuje zvlášť insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku; insolvenční soud jim stejnopis rozhodnutí odešle nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není odvolání přípustné; rozhodnutí se pouze poznamená do spisu a tímto nabývá právní moci. Doručením rozhodnutí podle odstavce 1 platí pro dlužníka omezení podle 111; ustanovení 109 odst. 4 tím není dotčeno. (3) V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 1 insolvenční soud stručně uvede důvody, pro které se insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise nezveřejňují v insolvenčním rejstříku. 10

11 (4) Při postupu podle odstavce 1 a 2 má právo nahlížet do spisu a činit si z něho výpisy a opisy pouze dlužník a insolvenční navrhovatel. (5) Neshledá-li insolvenční soud důvod k rozhodnutí podle odstavce 1, učiní o tom ve lhůtě podle odstavce 1 záznam do spisu. (6) Ustanovení 128a není předběžným posouzením insolvenčního návrhu podaného věřitelem dotčeno. 101 Oznámení o zahájení insolvenčního řízení (1) Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh podaný dlužníkem nebo kdy byl učiněn záznam do spisu podle 100a odst. 5. Jestliže insolvenční návrh podaný dlužníkem insolvenčnímu soudu dojde nebo je záznam do spisu podle 100a odst. 5 učiněn v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývají méně než 2 hodiny, nebo ve dnech pracovního klidu, zveřejní insolvenční soud tuto vyhlášku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu. Vyhláška obsahuje a) označení insolvenčního soudu, který ji vydal, b) označení insolvenčního navrhovatele, c) označení dlužníka, d) údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, e) jméno a příjmení osoby, která ji vydala, f) den vydání. (2) Vyhláška podle odstavce 1 se doručuje účastníkům insolvenčního řízení; odvolání proti ní není přípustné. (3) Rozhodne-li insolvenční soud podle 100a odst. 1 a neodmítne-li insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, kterou spolu s insolvenčním návrhem a jinými dokumenty v insolvenčním spise zveřejní v insolvenčním rejstříku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu poté, co uplynula lhůta podle 128a odst. 1. Odmítne-li insolvenční soud v této lhůtě insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, kterou spolu s insolvenčním návrhem a jinými dokumenty v insolvenčním spise zveřejní v insolvenčním rejstříku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu poté, co po vydání rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost pravomocně zrušeno změněno. 11

12 102 (1) Neprodleně poté, co byl insolvenčnímu soudu doručen insolvenční návrh podaný dlužníkem, a bylo-li insolvenční řízení zahájeno na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem, neprodleně poté, co byl učiněn záznam do spisu podle 100a odst. 5, vyrozumí insolvenční soud o zahájení insolvenčního řízení a) finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště, b) celní úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak celní úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště, c) Úřad práce České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu (dále jen krajská pobočka Úřadu práce ), v jejímž obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem, sídlo nebo bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá sídlo, d) příslušný orgán sociálního zabezpečení 62), e) obecný soud dlužníka, f) soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle údajů obsažených v insolvenčním návrhu a listinách k němu připojených probíhá řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka, g) Českou národní banku, je-li dlužník účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání. (2) Je-li insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že správcem daně dlužníka je jiný finanční úřad, vyrozumí jej o zahájení insolvenčního řízení namísto finančního úřadu uvedeného v odstavci 1 písm. a). Pro celní úřad to platí obdobně. (3) Je-li insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že dlužník má majetek, ohledně kterého lze vést výkon rozhodnutí nebo exekuci u jiného soudu, než je obecný soud dlužníka, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení i tento soud. (4) Vyjdou-li údaje nezbytné k postupu insolvenčního soudu podle odstavců 1 až 3 najevo až po zahájení insolvenčního řízení, avšak ještě před rozhodnutím o úpadku, insolvenční soud příslušné osoby vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení neprodleně poté, kdy tyto údaje vyšly najevo. (5) Povinnost vyrozumět osoby podle odstavců 1 až 3 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. (6) Rozhodne-li insolvenční soud podle 100a odst. 1 a neodmítne-li insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení podle odstavce 1 neprodleně poté, co uplynula lhůta podle 128a odst. 1. Odmítne-li insolvenční soud v této lhůtě insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení podle odstavce 1 neprodleně poté, co po vydání rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o 12

13 odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost pravomocně zrušeno změněno. Ustanovení odstavců 2 až 5 se použijí přiměřeně. 62) 3 a 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 105 (1) Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci podle zvláštního zákona 63), povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona 64), soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje. Jde-li v případě pohledávky podle věty první o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle 203. (2) Je-li insolvenčním navrhovatelem podle odstavce 1 věta první za středníkem zahraniční právnická osoba nebo fyzická osoba, která nemá bydliště nebo sídlo na území České republiky, lze pohledávku doložit také dokladem ověřeným nebo vydaným cizím státem, který je podle cizího právního řádu srovnatelný s uznáním pohledávky dlužníkem s jeho ověřeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, nebo dokladem o tom, že o pohledávce účtuje podle účetních, daňových nebo jiných obdobných předpisů cizího státu, který je podle cizího právního řádu srovnatelný s potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce podle odstavce 1. (3) Nesplní-li věřitel, který podal insolvenční návrh, povinnost podle 177 odst. 2 až 4, platí, že pohledávku vůči dlužníkovi neosvědčil, ledaže jde o případ podle 177 odst. 5 nebo 7. 63) Například 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 64) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů. 107 (1) Další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. 13

14 řízení. (2) Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k (3) Podle odstavce 1 a 2 se nepostupuje, byl-li další insolvenční návrh podán v době, po kterou se na základě rozhodnutí podle 100a odst. 1 insolvenční návrh dříve podaný věřitelem ani jiné dokumenty v insolvenčním spise nezveřejňují v insolvenčním rejstříku. Rozhodne-li nadřízený soud o odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí dříve podaného insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost tak, že se tento insolvenční návrh neodmítá, považuje se dříve podaný insolvenční návrh za přistoupení k řízení zahájenému později podaným insolvenčním návrhem, ledaže byl dříve podaný insolvenční návrh zveřejněn v insolvenčním rejstříku dříve, než došlo ke zveřejnění později podaného insolvenčního návrhu; odstavec 2 se použije přiměřeně. Dříve podaný insolvenční návrh se považuje za přistoupení k řízení zahájenému později podaným insolvenčním návrhem zveřejněným v insolvenčním rejstříku; odstavec 1 věta druhá a odstavec 2 se použijí obdobně. (4) Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno. (5) K dalšímu insolvenčnímu návrhu podanému poté, co insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, se nepřihlíží. Je-li součástí dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, který byl podán dříve, než insolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodl, zůstávají účinky návrhu na způsob řešení dlužníkova úpadku zachovány. (6) Stejnopis dalšího insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem se doručuje pouze dosavadnímu insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku, a to do vlastních rukou. 128a Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost (1) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud odmítne také tehdy, je-li zjevně bezdůvodný; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. (2) Insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže a) insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění jej podat pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží, b) jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu, 14

15 c) jeho podáním insolvenční navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka, nebo d) záloha na náklady insolvenčního řízení splatná s podáním insolvenčního návrhu nebyla věřitelem, který insolvenční návrh podal, řádně a včas zaplacena. (3) V rozhodnutí, jímž odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, může insolvenční soud uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za jeho podání zaplatil pokutu určenou do výše Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci, zejména k okolnostem podání insolvenčního návrhu, následkům jeho podání a jejich závažnosti, k jednání insolvenčního navrhovatele po podání návrhu a případné účinné snaze nahradit způsobenou škodu nebo odstranit škodlivé následky. (4) Insolvenční navrhovatel, jehož insolvenční návrh byl pravomocně odmítnut podle odstavce 1, může podat nový insolvenční návrh proti stejnému dlužníkovi nejdříve po 6 měsících od právní moci rozhodnutí podle odstavce 1, jinak se k insolvenčnímu návrhu nepřihlíží. To neplatí, byl-li insolvenční návrh odmítnut proto, že spolu s insolvenčním návrhem nebyla složena záloha na náklady insolvenčního řízení. (5) Bylo-li dříve rozhodnuto podle 100a odst. 1, insolvenční soud rozhodnutí podle odstavce 1, případně i rozhodnutí o odvolání proti němu, doručí zvlášť pouze insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku. 182a (1) Věřiteli, který je cizincem s obvyklým pobytem v cizině nebo zahraniční právnickou osobou, může insolvenční soud uložit na návrh jiného účastníka řízení nebo insolvenčního správce, aby ve stanovené lhůtě složil jistotu na náklady insolvenčního řízení určenou soudem nebo jistotu na náhradu škody, které mohou vzniknout účastí věřitele v insolvenčním řízení jiným účastníkům řízení. Ustanovení 202 odst. 4 se použije obdobně a ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření se použijí přiměřeně. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, osobě, která návrh podala, a věřiteli, kterému byla povinnost složit jistotu podle odstavce 1 uložena. (3) Proti rozhodnutí, kterým insolvenční soud uloží složení jistoty podle odstavce 1, se může odvolat pouze věřitel, kterému byla povinnost složit jistotu podle odstavce 1 uložena. Proti rozhodnutí, kterým byl návrh na složení jistoty podle odstavce 1 zamítnut, se může odvolat pouze osoba, která tento návrh podala. (2)(4) Nesloží-li věřitel jistotu ve stanovené lhůtě, k přihlášce pohledávky se nepřihlíží. Povinnost složit jistotu podle odstavce 1 nemá věřitel, který ve stanovené lhůtě osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit, a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. (3)(5) Povinnost složit jistotu na náklady insolvenčního řízení ani povinnost složit jistotu na náhradu škody podle odstavce 1 nelze uložit 15

16 a) věřiteli, který je občanem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo zahraniční právnickou osobou mající v takovém státě sídlo, b) jestliže ve státě, jehož je věřitel občanem, se v podobných případech od státních občanů České republiky nebo právnických osob se sídlem v České republice jistota nevyžaduje, nebo c) jestliže má věřitel v České republice nemovitou věc v hodnotě dostačující k úhradě nákladů insolvenčního řízení anebo náhradě škody podle odstavce 1. Upravené platné znění příslušných částí zákona o insolvenčních správcích s vyznačením navrhovaných změn 5a Sídlo a provozovna insolvenčního správce (1) Sídlem insolvenčního správce je místo, ve kterém skutečně a převážně vykonává činnost. Insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce je povinen v sídle vykonávat činnost ve vymezených dnech a hodinách (dále jen úřední hodiny ). (2) Je-li insolvenční správce a) advokátem, zapíše se do seznamu jeho sídlo zapsané v seznamu advokátů, b) daňovým poradcem, zapíše se do seznamu jeho sídlo zapsané v seznamu daňových poradců, c) auditorem, zapíše se do seznamu jeho sídlo zapsané v seznamu auditorů, d) notářem, zapíše se do seznamu sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován. (3) Je-li insolvenční správce veřejnou obchodní společností nebo zahraniční společností, zapíše se do seznamu její sídlo, popřípadě umístění organizační složky zapsané v obchodním rejstříku. (4) Provozovnou insolvenčního správce je místo, ve kterém insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce, je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, skutečně vykonává činnost. Provozovna se nesmí nacházet na místě nezpůsobilém pro výkon činností stanovených insolvenčním zákonem. Insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce je povinen v provozovně vykonávat činnost v úředních hodinách, jejichž rozsah nesmí činit méně než 4 hodiny v týdnu. (5) Činnost insolvenčního správce může být vykonávána ve více provozovnách, pokud k nim insolvenční správce má vlastnické nebo užívací právo. V obvodu jednoho krajského soudu může mít insolvenční správce více provozoven. Má-li insolvenční správce v obvodu jednoho krajského soudu sídlo a jednu nebo více provozoven, zapíše se do příslušné části seznamu vedené podle obvodů krajských soudů pouze sídlo. Má-li insolvenční správce v obvodu jednoho krajského soudu více provozoven, zapíše se do příslušné části seznamu vedené podle obvodů krajských soudů pouze ta provozovna, u které připojil prohlášení o 16

17 odborném zaměření na řešení úpadku dlužníka konkursem jako první v pořadí a pouze ta provozovna, u které připojil prohlášení o odborném zaměření na řešení úpadku dlužníka oddlužením jako první v pořadí. (6) Jde-li o fyzickou osobu, veřejnou obchodní společnost a zahraniční společnost, které vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce podle 3 odst. 2, zapíše se do zvláštního seznamu pouze sídlo insolvenčního správce. (7) Sídlo a provozovna musí být označena jménem, popřípadě jmény, příjmením a identifikačním číslem insolvenčního správce, který je fyzickou osobou, a obchodní firmou a identifikačním číslem s uvedením jména, popřípadě jmen a příjmení ohlášeného společníka insolvenčního správce, který je veřejnou obchodní společností, a úředními hodinami podle odstavců 1 a 4. (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah úředních hodin provozovny ve výši nepřesahující 20 hodin v týdnu, rozvržení úředních hodin, způsob označování sídla a provozovny a činnosti, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně. 14 Informační povinnost insolvenčního správce (1) Insolvenční správce informuje ministerstvo o všech skutečnostech, které mohou vést k pozastavení práva podle 9 nebo 10, zániku práva podle 12 nebo ke zrušení povolení nebo zvláštního povolení podle 13 odst. 1; a to neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. (2) Insolvenční správce informuje ministerstvo o změně údaje zapsaného v seznamu, není-li změna údaje ministerstvu známa z jeho vlastní činnosti, a předloží doklad o změně tohoto údaje; a to neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. (3) Insolvenční správce předloží ministerstvu jednou ročně doklad prokazující splnění podmínky uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu. (3) Insolvenční správce předloží ministerstvu jednou ročně, a to nejpozději do 2 měsíců po uplynutí předchozího kalendářního roku, doklad o tom, že pojištění odpovědnosti za škodu po celou dobu výkonu funkce insolvenčního správce v předchozím kalendářním roce trvalo. 17 Členění a obsah seznamu (1) Seznam se člení na část obecnou a část zvláštní. Součástí seznamu je i seznam hostujících insolvenčních správců. 17

18 (2) Do obecné části seznamu se odděleně zapisují fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti a zahraniční společnosti, kterým vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce. (3) Obecná část seznamu se vede podle obvodů krajských soudů a) pro insolvenční správce odborně zaměřené na řešení úpadku dlužníka oddlužením a b) pro insolvenční správce odborně zaměřené na řešení úpadku dlužníka konkursem. (4) Do zvláštní části seznamu se odděleně zapisují fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti a zahraniční společnosti, kterým vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle 3 odst. 2. (5) Zvláštní část seznamu se vede pro celé území České republiky. (6) Pro účely zápisu osoby insolvenčního správce, která je veřejnou obchodní společností, do seznamu podle odstavce 3 odpovídá počet zápisů a) počtu ohlášených společníků odborně zaměřených na řešení úpadku dlužníka oddlužením, b) počtu ohlášených společníků odborně zaměřených na řešení úpadku dlužníka konkursem. (7)(6) Pro účely zápisu osoby insolvenčního správce, která je veřejnou obchodní společností, do seznamu podle odstavce 4 odpovídá počet zápisů počtu ohlášených společníků, kterým vzniklo právo vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle 3 odst. 2. (8)(7) Vznikne-li právo vykonávat činnost insolvenčního správce nebo činnost insolvenčního správce dlužníka podle 3 odst. 2 v jeden den více osobám, zapisují se tyto osoby v příslušných částech seznamu v abecedním pořadí. (9)(8) Do seznamu hostujících insolvenčních správců se zapisují osoby, které mají právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce, a dále hostující insolvenční správci, kteří mají právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka podle 3 odst. 2. (9) Jako údaj, podle kterého insolvenční soud ustanoví pro určité insolvenční řízení insolvenčním správcem osobu zapsanou v seznamu podle odstavce 3, bude zvlášť označen údaj o zápisu sídla osoby insolvenčního správce do seznamu podle odstavce 3, ledaže insolvenční správce určí, že takovým zvlášť označeným údajem má být údaj o zápisu jedné z jeho provozoven do seznamu podle odstavce 3 a určí které z nich. Má-li veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost více ohlášených společníků, bude jako údaj podle věty první pro každého z nich zvlášť označen údaj o zápisu sídla veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti, ledaže takový společník určí, že zvlášť označeným údajem má být pro jeho osobu údaj o zápisu jedné z provozoven veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti do seznamu podle odstavce 3 a určí které z nich. (10) Volbu podle odstavce 9 může insolvenční správce učinit nebo změnit jen jednou v kalendářním roce s účinky k prvnímu dni následujícího kalendářního roku. Má-li veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost více ohlášených 18

19 společníků, může takovou volbu učinit nebo změnit podle věty první s účinky pouze pro svou osobu každý ohlášený společník zvlášť. 35 Informační povinnost hostujícího insolvenčního správce (1) Hostující insolvenční správce informuje ministerstvo o všech skutečnostech, které mohou vést k pozastavení práva podle 32 nebo zániku práva podle 33; a to neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. (2) Hostující insolvenční správce informuje ministerstvo o změně údaje zapsaného v seznamu, není-li změna údaje ministerstvu známa z jeho činnosti, a předloží doklad o změně tohoto údaje; a to neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. (3) Hostující insolvenční správce předloží ministerstvu v případě opětovného oznámení podle 36a zákona o uznávání odborné kvalifikace doklad prokazující splnění podmínky uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu. (3) Hostující insolvenční správce předloží ministerstvu jednou ročně, a to nejpozději do 2 měsíců po uplynutí předchozího kalendářního roku, doklad o tom, že pojištění odpovědnosti za škodu po celou dobu výkonu funkce insolvenčního správce v předchozím kalendářním roce trvalo. 36b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Insolvenční správce se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s 5a odst. 7 nezajistí řádné označení svého sídla nebo své provozovny, b) v rozporu s 13a nezajistí pro výkon činnosti insolvenčního správce personální nebo materiální vybavení přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností, c) neinformuje ministerstvo o skutečnostech podle 14 odst. 1, d) v rozporu s 14 odst. 2 neinformuje ministerstvo o změně údaje zapsaného v seznamu nebo nepředloží doklad o změně tohoto údaje, e) v rozporu s 14 odst. 3 nepředloží ministerstvu jednou ročně doklad o tom, že pojištění odpovědnosti za škodu trvalo prokazující splnění podmínky uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, f) v rozporu s 19 odst. 1 a 5a odst. 1 neuvede jako své sídlo místo, ve kterém skutečně vykonává činnost v úředních hodinách, g) v rozporu s 19 odst. 2 a 5a odst. 4 neuvede jako svou provozovnu místo, ve kterém 19

20 skutečně vykonává činnost v úředních hodinách, h) provozovna insolvenčního správce se nachází na místě nezpůsobilém pro výkon činností stanovených insolvenčním zákonem nebo se nenachází na adrese provozovny zapsané do seznamu, i) požaduje za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle 390 odst. 1 insolvenčního zákona nebo další činnosti s tím nezbytně spojené odměnu nebo jiné plnění v rozporu s 390a odst. 3 nebo 5 insolvenčního zákona, j) opakovaně sepsal a za dlužníka podle 390a odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona podal návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh s vadami, pro které byl takový návrh odmítnut nebo zamítnut, k) při výkonu funkce insolvenčního správce závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou insolvenčním zákonem, nebo l) v rozporu s 36 odst. 4 neposkytne požadovanou součinnost. (2) Insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce, je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, se dopustí správního deliktu tím, že nevykonává činnost v úředních hodinách sídla nebo provozovny insolvenčního správce. (3) Hostující insolvenční správce se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s 34a nezajistí pro výkon činnosti insolvenčního správce personální nebo materiální vybavení přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností, b) neinformuje ministerstvo o skutečnostech podle 35 odst. 1, c) v rozporu s 35 odst. 2 neinformuje ministerstvo o změně údaje zapsaného v seznamu nebo nepředloží doklad o změně tohoto údaje, d) v rozporu s 35 odst. 3 nepředloží ministerstvu jednou ročně doklad o tom, že pojištění odpovědnosti za škodu trvalo prokazující splnění podmínky uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, e) požaduje za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle 390 odst. 1 insolvenčního zákona nebo další činnosti s tím nezbytně spojené odměnu nebo jiné plnění v rozporu s 390a odst. 3 nebo 5 insolvenčního zákona, f) opakovaně sepsal a za dlužníka podle 390a odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona podal návrh na povolení oddlužení anebo také insolvenční návrh s vadami, pro které byl takový návrh odmítnut nebo zamítnut, g) při výkonu funkce insolvenčního správce závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou insolvenčním zákonem, nebo h) v rozporu s 36 odst. 4 neposkytne požadovanou součinnost. (4) Za správní delikt 20