FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 ƒeské VYSOKÉ UƒENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE PRAHA 2013 Bc. Markéta SEDLÁƒKOVÁ

2 ƒeské VYSOKÉ UƒENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEOINFORMATIKA DIPLOMOVÁ PRÁCE VYUšITÍ ARCGIS ONLINE SUBSCRIPTION P I TVORB WEBOVÉ MAPOVÉ APLIKACE Vedoucí práce: Ing. Ji í Cajthaml, Ph.D. Katedra mapování a kartograe leden 2013 Bc. Markéta SEDLÁƒKOVÁ

3 ZDE VLOšIT LIST ZADÁNÍ Z d vodu správného íslování stránek

4 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tvorbou webové mapové aplikace s vyuºitím ArcGIS Online Subscription. Nejd íve jsou v práci uvedeny moºnosti publikace mapových sluºeb na ArcGIS Online a práce s tímto novým softwarem spole nosti ESRI. Dále jsou popsány principy fungování webových aplikací. Praktická ást práce se v nuje úprav dat, publikaci sluºeb a tvorb samotné aplikace. Záv re ná kapitola se zabývá podrobným popisem funk nosti aplikace. KL̓OVÁ SLOVA ArcGIS Online, ArcGIS JavaScript API, Feature service, Tiled map service, webová mapová aplikace, katastr nemovitostí ABSTRACT The diploma thesis is focused on the creating web map application with the use of the ArcGIS Online Subscription. The starting point introduces the possibilities to publish the map services on ArcGIS Online and work with this new software of the ESRI company. A subsequent step is a description of the principles of the web application's working. The practical part of this thesis deals with the adjustment of data, publishing the services and creating the application itself. The nal chapter describes the functionality of the application in detail. KEYWORDS ArcGIS Online, ArcGIS JavaScript API, Feature service, Tiled map service, Web map application, Cadastre of real estates

5 PROHLÁ ENÍ Prohla²uji, ºe diplomovou práci na téma Vyuºití ArcGIS Online Subscription p i tvorb webové mapové aplikace jsem vypracovala samostatn. Pouºitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdroj. V Praze dne (podpis autora)

6 POD KOVÁNÍ Ráda bych zde pod kovala vedoucímu diplomové práce Ing. Ji ímu Cajthamlovi, Ph.D. za odborné vedení. Dále bych ráda pod kovala spole nosti Gekon spol. s r.o. za pomoc p i její tvorb a v poslední ad své rodin za poskytnutou podporu b hem celého mého studia.

7 Obsah Úvod 8 1 Geogracké informa ní systémy Sdílení geograckých dat prost ednictvím internetu Cloud computing ArcGIS Online ArcGIS Online Subscription My Organization My Content Ostatní záloºky Základní principy webové aplikace Webový server a webový klient Data Historie katastru nemovitostí Zemské desky a urbá e Berní ruly Tereziánský katastr Josefský katastr Stabilní katastr Pozemkový katastr (PK) Jednotná evidence p dy (JEP) Evidence nemovitostí (EN) Katastr nemovitostí ƒeské republiky (KN) Tvorba aplikace Úprava a publikace dat pouºitých v aplikaci Import dat ISKN do geodatabáze Úprava dat Vizualizace mapových vrstev Publikace Feature service na ArcGIS Online Publikace Tiled map service na ArcGIS Online Zdrojový kód aplikace

8 6 Popis aplikace Nástroje pro pohyb map Seznam vrstev, legenda a výsledky Seznam vrstev Legenda Výsledky Vyhledávání a identikace Vyhledat parcelu dle parcelního ísla Vyhledat parcelu podle listu vlastnictví Vyhledat parcelu podle více zadaných kritérií Vyhledávání budov Identikace s odkazem na ƒúzk Identikace Ostatní funkce M ení ploch M ení vzdáleností Mazání graky Tisk do PDF Záv r 53 Pouºitá literatura 54 Seznam zkratek 56 Seznam Obrázk 58 Seznam p íloh 59 A Elektronické p ílohy 60 A.1 DVD

9 ÚVOD Úvod Tato diplomová práce byla vytvo ena na základ poºadavk spole nosti Gekon spol. s r.o. a Obecního ú adu Kamenice leºícího v okrese Praha-východ. Hlavním úkolem bylo prostudovat moºnosti nového produktu ArcGIS Online Subscription spole nosti ESRI a s jeho vyuºitím vytvo it webovou mapovou aplikaci slouºící pro pot eby Obecního ú adu Kamenice. Základním poºadavkem bylo, aby výsledná aplikace obsahovala data katastru nemovitostí a um la v nich vyhledávat. První kapitola je v nována teoretickému úvodu do geograckých informa ních systém. Jsou zde uvedeny moºnosti sdílení geograckých informací v rámci internetu. Dále je zde vysv tlena technologie Cloud computing, na které je zaloºen pouºívaný produkt ArcGIS Online Subscription. Druhá kapitola je o ArcGIS Online a ArcGIS Online Subscription. ArcGIS Online Subscription je software roz²i ující stávající funkcionalitu ArcGIS Online. Tato aplikace, je na rozdíl od ArcGIS Online, který je moºné vyuºívat bezplatn, ur ená ke komer nímu pouºití. Poskytuje v rámci p edplatného zabezpe ený prostor v cloudu na ukládání dat, správu uºivatel, publikaci sluºeb, sledování jejich vyuºívaní a hlavn technickou podporu. Protoºe praktickým výstupem této diplomové práce je vytvo ená webová mapová aplikace, jsou ve t etí kapitole popsány alespo základní principy fungování webových aplikací. V kapitole jsou vysv tleny pojmy HTML, HTTP, URL, WWW, webový server a webový klient. Dále jsou zde zmín ny pouºívané programovací technologie a nej ast ji vyuºívané vým nné datové formáty. ƒtvrtá kapitola se jiº v nuje praktické ásti práce a týká se dat pouºitých v aplikaci. Obec Kamenice poskytla v rozsahu své správní p sobnosti data katastru nemovitostí, územní plán obce a ortofoto ƒr Spole nost Gekon spol. s r.o. dala k dispozici deni ní body parcel bývalého pozemkového katastru a administrativní vrstvy. V²echna tato data jsou sou ástí vytvo ené mapové aplikace. Sou ástí kapitoly je také stru ná historie katastru nemovitostí. Publikace sluºeb na ArcGIS Online a tvorba zdrojového kódu aplikace je v kapitole p t. Datové vrstvy zobrazené v aplikaci jsou hostované na ArcGIS Online jako sluºby typu tiled map service nebo feature service. P i tvorb aplikace byl pouºit zna kovací jazyk HTML, kaskádové styly CSS a skriptovací jazyk JavaScript. Zdrojový kód byl vytvo en pomocí dostupného ArcGIS API pro jazyk JavaScript verze 3.2. V ²esté kapitole jsou podrobn vysv tleny ve²keré funkce dostupné v aplikaci. Krom základních funkcí pro práci s mapou obsahuje také funkce umoº ující vyhledávání parcel a budov podle zadaných kriterií, nebo jejich identikaci. Parcely lze vyhledávat podle parcelního ísla, listu vlastnictví, vým ry a druhu pozemku. 8

10 ÚVOD Budovy je moºné vyhledat podle ísla popisného nebo eviden ního a podle jejich typu. Pro podrobné informace o budov nebo parcele je u funkce identikace vytvo- en odkaz na stránky ƒúzk - Nahlíºení do katastru nemovitostí. Dále je v aplikaci dostupná funkce umoº ující tisk mapy do formátu PDF a funkce pro m ení ploch a vzdáleností. 9

11 1. GEOGRAFICKÉ INFORMAƒNÍ SYSTÉMY 1 Geogracké informa ní systémy GIS (Geogracký informa ní systém) je informa ní systém, který vznikl spojením hardwaru a softwaru. Umoº uje efektivní po izování, analýzu, ukládání, prezentaci, vizualizaci a správu prostorových dat. GIS pracuje s geodaty (geogracká data) coº jsou data, která se skládají z prostorové a popisové sloºky. Prostorová sloºka obsahuje informace o poloze, tvaru a topologii daného objektu. Popisnou sloºkou se rozumí specické informace (atributová data), které obsahují dal²í vlastnosti daného objektu. Geodata se rozd luji dle po tu dimenzí na: bezrozm rné (0D) body - Objekty tak malé, ºe není vhodné je reprezentovat linií i plochou. jednorozm rné (1D) úseky ar - Reprezentují objekty, které nemají denovanou ²í ku nebo jsou tak úzké, ºe by nebylo vhodné je reprezentovat plochou. dvourozm rné (2D) polygony - reprezentují objekty s kone ným obvodem a plochou. trojrozm rné (3D) t lesa - Objekty o kone ném objemu s kone nou plochou (polyhedrony). 1.1 Sdílení geograckých dat prost ednictvím internetu V sou asné dob je internet nepostradatelným nástrojem pro kaºdého z nás. S velkým rozvojem internetu a webu (WWW neboli World Wide Web) byly roz²í- eny i moºnosti sdílení geograckých dat. Jednou z variant, jak tato data sdílet, je vyuºití mapového serveru. Mapový server je program pracující na architektu e klient-server zpracovávající geodata. Spolupracuje s n kterým z webových server, který mu p edá pot ebné parametry (dotaz od uºivatele). Po zpracování je vrácen soubor s mapou, nebo výsledek dotazu. Sou asné trendy v²ak sm ují k vyuºití GIS v cloudu, který je zaloºen na technologii Cloud computing. Cloud computing lze charakterizovat jako sdílení hardwarových a softwarových prost edk, které jsou dodávány prost ednictvím internetu na vyºádání. Zjednodu²en by se dalo íct, ºe si zákazník od poskytovatele pronajímá pot ebný hardware a software. 10

12 1. GEOGRAFICKÉ INFORMAƒNÍ SYSTÉMY Cloud computing V prost edí internetu se s vyuºitím cloudu setkal z ejm kaºdý uºivatel. Jedním z p íklad je Uloº.to, YouTube, Google Apps nebo Google Docs. Cloud computing lze d lit podle implementace, nebo podle sluºby kterou poskytuje. Implementa ní modely: Privátní cloud: Cloud je provozován pouze pro uzav enou organizaci. Ve ejný cloud: Výpo etní sluºba je p ístupná ²iroké ve ejnosti. Hybridní cloud: Kombinace privátního a ve ejného cloudu. Servisní modely: Software jako sluºba (SaaS - Software as a Service): Uºivatel vyuºívá aplika ní funkcionalitu jako sluºbu bez orientace na její technické provedení. Platforma jako sluºba (PaaS - Platform as a Service): Zahrnuje p edp ipravený opera ní systém se základním softwarem, který je p ipravený k pouºití. Infrastruktura jako sluºba (IaaS - Infrastructure as a Service): Obsahuje hardware p ipravený k pouºití v etn základního softwaru. Obrázek 1.1: Cloud computing a jeho vyuºití [2] 11

13 1. GEOGRAFICKÉ INFORMAƒNÍ SYSTÉMY Toto e²ení má samoz ejm své výhody i nevýhody a bylo by vhodné se o nich zmínit. Mezi hlavní výhody pouºití cloud computing pat í: Redukce ceny - Uºivatel si nemusí po izovat vlastní hardware a starat se o jeho provoz. Dále odpadají starosti o licence a zabezpe ení. Mnoho sluºeb poskytovaných v cloudu jsou zdarma, nebo pouºívají modelu Platím jen za to, co pouºívám. Toto e²ení tedy m ºe výrazn sníºit náklady. Flexibilita - V p ípad nár stu po tu uºivatel je moºné zvý²it hardwarovou kapacitu a naopak. Dostupnost - Sluºby poskytované prost ednictvím cloud computing jsou dostupné v²ude, kde je internetové p ipojení. Samoobsluºnost - Poºadavky na sluºby je moºné zadávat kdykoliv a v t²inou jsou vy ízeny ihned. Jako moºné nevýhody by se daly uvést tyto p íklady: Omezený obsah a funkcionalita - Poskytované sluºby jsou zaloºené na poºadavcích trhu, to znamená, ºe ne kaºdý zákazník nalezne pot ebné e²ení svých poºadavk v cloudu. Obavy z nedostate ného soukromí a bezpe nosti - Protoºe se jedná o sluºby poskytované prost ednictvím internetu, mohou se vyskytnout obavy ohledn dostate ného zabezpe ení sluºeb a soukromí. Závislost na internetovém p ipojení Cloud GIS nebo také GeoCloud poskytuje GIS funkce v cloudu. Jedná se o GIS zaloºený na technologii cloud computing. Namísto vlastní správy softwaru a GIS dat, se tyto starosti p enechají n komu jinému. Práv na tomto principu je postavený software ArcGIS Online, kterým se tato práce bude dále zabývat. 1 1 V této kapitole byly pouºity zdroje [1], [2], [3], [4]. 12

14 2. ARCGIS ONLINE 2 ArcGIS Online ArcGIS Online je jedním z produkt z ady ArcGIS spole nosti ESRI. Produkty v kategorii ArcGIS jsou ur ené pro kompletní nasazení GIS na jakékoli úrovni. Sou- ástí ArcGIS jsou nejen serverové a desktopové produkty, ale i e²ení pro mobilní za ízení a dal²í specializované nadstavby. ArcGIS Online je software poskytovaný jako sluºba a prost ednictvím internetu umoº uje tvorbu map, aplikací a jejich sdílení s ostatními uºivateli. Dále m ºe slouºit k ukládání dat v r zných formátech a k publikování mapových a geoprocessingových sluºeb. Jeho základní výhodou je snadná obsluha a moºnost zp ístupn ní dat ²iroké ve ejnosti. Publikované sluºby jsou umíst ny v zabezpe eném cloudu. Uºivatel má moºnost si vybrat mezi ve ejným sdílením dat nebo uchováním dat v soukromí své organizace. ArcGIS Online je v p ípad nekomer ního vyuºití k dispozici zdarma. Spole nost ESRI nov nabízí ArcGIS Online Subscription pro komer ní vyuºití. Tento produkt má roz²í enou funkcionalitu a nabízí zabezpe ený prostor v cloudu. Tato práce se dále bude zabývat práv tímto produktem. Obrázek 2.1: Vyuºití ArcGIS Online (upraveno podle zdroje [7]) 13

15 2. ARCGIS ONLINE 2.1 ArcGIS Online Subscription Jak bylo jiº uvedeno vý²e, ArcGIS Online Subscription je ur en pro komer ní pouºití. Protoºe se jedná o nový produkt, který je stále je²t ve vývoji, je t eba podotknout, ºe funk nost se pr b ºn m ní. Je moºné, ºe n které informace uvedené níºe, se asem mohou rozcházet se skute ným stavem. ArcGIS Online Subscription nabízí oproti osobnímu ú tu na ArcGIS Online, který je moºné vyuºívat bezplatn, v t²í prostor pro ukládání dat, úpravu domovské stránky, moºnost sledování vyuºívání sluºeb, správu uºivatel, jejich rolí a hlavn technickou podporu. Po po ízení tohoto produktu získá uºivatel ur itý po et kredit, které jsou v podstat m nou ArcGIS Online. Tyto kredity se spot ebovávají p i publikování slu- ºeb a jejich vyuºívání. Na této stránce arcgisonline/credits/estimator je moºné orienta n zjistit po et kredit, které bude organizace pot ebovat. Jednou z nejv t²ích výhod tohoto softwaru je, ºe uºivatel nemusí nic instalovat. ArcGIS Online je dostupný na internetové stránce: home/ a je pouze pot eba mít vytvo ený uºivatelský ú et My Organization Po p ihlá²ení do ArcGIS Online se zobrazí úvodní webová stránka My Organization. Obsahuje informace o organizaci, jejích lenech a rychlé odkazy pro hledání obsahu a skupin. V²ichni lenové organizace si mohou tuto stránku zobrazit. Kaºdému lenu m ºe být v rámci organizace p i azena jedna z následujících rolí. Role User umoº uje uºivateli p idávat nové poloºky do vlastního obsahu, tvorbu webových map, sdílení obsahu a ú ast ve skupinách. Publisher vlastní navíc práva k publikování hostovaných mapových sluºeb typu feature service, nebo tiled map service (podrobn j²í vysv tlení v kapitole 2.1.2). Poslední variantou je role Administrator, který má v²echna p edchozí oprávn ní a navíc má práva k ízení organizace a správ uºivatel. Organizace musí mít nejmén jednoho administrátora. Nejsou stanoveny ºádné limity pro po et jednotlivých rolí My Content ƒlenové organizace si mohou sv j obsah, který si nahráli na ArcGIS Online, prohlédnout pod záloºkou MY CONTENT. Poloºkám v seznamu lze nastavit r zné sdílení nap. pouze v rámci organizace, skupin i umoºnit p istup v²em uºivatel m na ArcGIS Online. Dal²í moºností je obsah nesdílet, a poté k n mu má p ístup pouze uºivatel, který ho vytvo il. Mezi sdílené poloºky pat í mapy, data, aplikace a 14

16 2. ARCGIS ONLINE nástroje. Typy geograckých poloºek, jeº lze p idat do vlastního obsahu, jsou uvedeny níºe. Obrázek 2.2: My Content Mapy S pouºitím online mapového prohlíºe e ArcGIS.com Viewer lze vytvá et a ukládat webové mapy. Webové mapy jsou interaktivní prezentace dat obsahující nap. podkladové mapy, datové vrstvy, atributové informace a naviga ní nástroje. Takto vytvo ené mapy lze otev ít ve standardních webových prohlíºe ích, mobilních za ízeních nebo desktopových mapových prohlíºe ích. Geogracké poloºky mohou být statické nebo dynamické. Dynamické poloºky lze zobrazovat ve webovém prohlíºe i na rozdíl od statických poloºek. Upravenou statickou poloºku je pot eba znovu nahrát na ArcGIS Online. V seznamu níºe jsou dynamické poloºky reprezentovány barevnou ikonou a statické ²edou ikonou. Podporované typy map: Web map CityEngine Web Scene (.3ws) Map package (.mpk) ArcMap document (.mxd,.msd) 15

17 2. ARCGIS ONLINE ArcGlobe document (.3dd) ArcScene document (.sxd) ArcReader document (.pmf) ArcGIS Explorer document (.nmf) Tile package (.tpk) Datové vrstvy Datové vrstvy jsou specická sbírka geograckých informací, pouºívaných v internetových mapách a aplikacích. Pokud jsou vrstvy hostované na GIS serveru, je moºné sdílet tyto sluºby na ArcGIS Online formou odkazu nebo je extern p idat do webové mapy i aplikace. Existují dva typy vrstev a to Feature layers (vektorové vrstvy) nebo Map layers (mapové vrstvy). Feature layers jsou sbírkou geograckých prvk, kde má kaºdý prvek svoje umíst ní, symboliku, vlastnosti a informace v atributové tabulce (tabulka popisných informací k daným prvk m). Tento typ vektorové vrstvy umoº uje uºivateli dotazovat se na prvky, editovat je, mazat nebo kopírovat. Podporované typy Feature layers: Feature service (z ArcGIS serveru nebo hostovanou na ArcGIS Online Subscription) KML (.kml and.kmz) Map layers p edstavují prostorové informace formou mapy. Mapová vrstva m ºe obsahovat nap. popisky, symbolizované mapové vrstvy, rastry, m ítko atd. Mapové vrstvy jsou bu dynamické nebo statické. Dynamická mapová vrstva se nov vykresluje p i kaºdé zm n zobrazení. Na ArcGIS Online lze zatím publikovat pouze statickou mapovou sluºbu, která má obraz mapy (mapová cache), p edem p ipravený dle zadaných kritérií a uloºený na disku. Podporované typy Map layers: Map service ( dynamickou nebo statickou sluºbu z ArcGIS serveru nebo statickou hostovanou na ArcGIS Online Subscription) Image service WMS Layer le (.lyr) ArcGIS Explorer layer (.nmc) 16

18 2. ARCGIS ONLINE Feature service a tiled map service lze publikovat na ArcGIS Online také prost ednictvím ArcGIS Desktop 10.1 za vyuºití funkce Share As Service. Ve star²ích verzích tato funkce není k dispozici. Soubory Datové soubory jsou specickou sbírkou geograckých informací, které mohou být uloºeny, spravovány a sdíleny prost ednictvím ArcGIS Online. N které typy soubor jsou povoleny pro importování vrstev do webové mapy. Podporované typy soubor : Delimited text le (.csv and.txt) Shapele (.zip) Service denition (.sd) Layer package (.lpk) ArcGIS Windows Mobile package (.wmpk) Map template (.zip) Desktop application template (.zip) ArcGIS Explorer application conguration (.ncgf) Code sample (.zip) Workow package (.wpk) Aplikace Aplikace jsou kombinací map, dat a nástroj. Webová aplikace m ºe být jednodu²e vytvo ena pouºitím n které z ²ablon, dostupných prost ednictvím mapového prohlíºe e ArcGIS.com Viewer. Pro tvorbu vlastních aplikací jsou dostupné ArcGIS Web API (Application Programming Interface) pro JavaScript, Silverlight nebo Flex. V p ípad mobilních aplikací je to ArcGIS Runtime SDK pro ios, Android a Windows Phone. Podporované typy aplikací: Web application Mobile application ArcGIS Desktop add-in (.esriaddin) ArcGIS Explorer add-in (.eaz) 17

19 2. ARCGIS ONLINE Nástroje Nástroje roz²i ují funkce v aplikaci nebo map jako nap íklad m ení ploch a vzdáleností nebo hledání místa podle zadané adresy. Podporované typy nástroj : ArcGIS Server geocode service ArcGIS Server network analysis service ArcGIS Server geoprocessing service Geoprocessing Sample (.zip) ArcGIS Server geodata service ArcGIS geometry service Locator package (.gcpk) Geoprocessing package (.gpk) (Ve²keré vý²e uvedené typy poloºek byly p evzaty ze zdroje [7]) Protokoly pro zp ístupn ní webových sluºeb Sluºby hostované na ArcGIS Online podporují rozhraní REST a n které jako nap. Basemaps podporují i rozhraní SOAP. Sluºby, které si uºivatel publikuje sám na ArcGIS Online podporují pouze REST rozhraní. REST (Representational State Transfer) je architektura rozhraní, kterou navrhnul v roce 2000 Roy Fielding, spoluautor protokolu HTTP (viz kapitola 3). Jedná se o rozhraní, jeº umoº uje snadný p ístup ke zdroj m. Vyuºívá ty základních metod pro p ístup ke zdroj m (Create, Read, Update a Delete) Ostatní záloºky Pro úplnost by bylo vhodné zde zmínit je²t zbývající záloºky, které se na ArcGIS Online nacházejí a to: HOME, GALLERY, MAP a GROUPS. Dále je zde pole pro vyhledávání map, skupin, aplikací a nástroj. Pod záloºkou HOME m ºe administrátor vytvo it domovskou stránku své organizace. Na této stránce m ºe být logo organizace, její popis a dále se zde m ºe zobrazovat galerie map, mapových sluºeb a aplikací vybrané skupiny. Tato stránka slouºí k prezentaci map a aplikaci dané organizace. Záloºka GALLERY obsahuje galerii poloºek p idaných leny organizace, ke kterým má daný uºivatel p ístupová práva. V galerii je moºné vyhledávat podle typu dané poloºky. Lze vyhledávat mapy, webové nebo mobilní aplikace. Kliknutím na záloºku MAP, se otev e mapový prohlíºe ArcGIS.com Viewer. V této jednoduché mapové prohlíºe ce je moºné vytvá et vlastní webové mapy. Uºi- 18

20 2. ARCGIS ONLINE vatel má moºnost svou webovou mapu vytvo it na základ r zných podkladových map, p idat si vlastní data, vytvo it si editovatelnou vrstvu nebo p ipojit externí mapovou sluºbu. Pokud je mapa uloºená, je moºné ji sdílet, nebo z ní vytvo it jednoduchou webovou aplikaci pouºitím jedné z dostupných ²ablon. Ovládání této prohlíºe ky je velice intuitivní a pro rychlé vytvo ení jednoduché mapy, kterou chce uºivatel sdílet, je ideálním nástrojem. Po otev ení záloºky GROUPS se zobrazí seznam v²ech skupin, ve kterých je daný uºivatel lenem. Po otev ení skupiny je moºné si prohlíºet její obsah. Dále m ºe uºivatel skupinu sdílet formou odkazu nebo vytvo it galerii s obsahem vybrané skupiny. 1 1 V této kapitole byly pouºity zdroje [2], [5], [6], [7]. 19

21 3. ZÁKLADNÍ PRINCIPY WEBOVÉ APLIKACE 3 Základní principy webové aplikace Vzhledem k tomu, ºe tato diplomová práce se zabývá tvorbou webové mapové aplikace, je vhodné zde uvést alespo základní principy jejího fungování. Základní webová aplikace funguje na principu klient - server. Pojmem server je my²len webový server a pod pojmem klient se rozumí webový prohlíºe. Základní princip komunikace je následující: Zadáním URL adresy do webového prohlíºe e za²le klient poºadavek webovému serveru. Webový server obdrºí poºadavek a lokalizuje p íslu²ný dokument, nebo skript. Jako odpov za²le klientovi p íslu²ný dokument, nebo výsledek skriptu obvykle ve formátu HTML. Webový prohlíºe p ijme odpov, zpracuje ji a zobrazí uºivateli. World Wide Web (WWW zkrácen také web) World Wide Web je celosv tová sí vzájemn propojených hypertextových dokument. Jedná se o aplikaci v rámci internetu. Web se skládá ze t í základních pilí a to z URL, HTTP a HTML. Tyto technologie nyní pat í mezi mezinárodní standardy a jejich specikace jsou spravovány a udrºovány mezinárodním konsorciem W3C (World Wide Web Consortium). HTTP (Hypertext Transfer Protocol) P i p enosu informací je zapot ebí mít stanovený stejný protokol pro komunikaci. HTTP je internetový protokol, ur ený pro vým nu hypertextových dokument ve formátu HTML. Denuje osm typ metod, jeº se mají provést nad uvedeným objektem: GET, POST, HEAD, PUT, DELETE, TRACE, OPTIONS a CONNECT. Nejpouºívan j²í metody jsou GET a POST. Ob tyto metody se pouºívají p i zasílání poºadavk na server. Pouºívají se nap íklad p i odeslání formulá ových dat. Data lze odesílat i metodou GET, ale metoda POST se pouºívá, pokud není vhodné, aby p ená²ená data byla sou ástí URL adresy nebo pokud jsou p ená²ená data p íli² velká. Samotný HTTP protokol neumoº uje ²ifrování ani zabezpe ený p enos dat. Pro tyto ú ely slouºí nadstavba protokolu HTTP a tou je HTTPS (Hypertext Transfer Protocol Secure). Tato nadstavba umoº uje zabezpe it spojení mezi webovým prohlíºe em a webovým serverem. P ená²ená data jsou ²ifrována pomocí protokolu SSL 20

22 3. ZÁKLADNÍ PRINCIPY WEBOVÉ APLIKACE (Secure Sockets Layer) nebo TLS (Transport Layer Security), který je následovník protokolu SSL. URL (Unique Resource Locator) URL znamená jednozna ný zp sob ur ení zdroje. Tímto zp sobem lze jednozna n zapsat umíst ní souboru na internetu nebo intranetu. URL se také jinak íká webová adresa. Bez webové adresy není webový klient schopen nalézt p íslu²ný webový server. HTML (HyperText Markup Language) HTML je zna kovací jazyk vyuºívaný p í tvorb webových stránek. K vytvá- ení a formátování dokument pro webové stránky pouºívá tento jazyk denované zna ky (tzv. tagy). K úprav vzhledu a rozloºení stránky se pouºívají kaskádové styly CSS (Cascading Style Sheets). Kaskádové styly mohou být p ímo obsaºeny v dokumentu HTML nebo mohou být uloºeny v samostatném souboru a HTML dokument bude obsahovat pouze externí odkaz. 3.1 Webový server a webový klient Webový server Webový server je program, zpracovávající poºadavky zadané klientem. Server s klientem spolu p i p enosu webových stránek komunikují pomocí protokolu HTTP. Nej ast ji vyuºívaný nekomer ní webový server je Apache. Mezi komer ní produkty pat í nap íklad IIS od spole nosti Microsoft a Sun Java System Web Server od Oracle. Webový klient Webovým klientem se rozumí program nebo aplikace, zpracovávající data ze serveru. Nej ast ji se pod pojmem webový klient rozumí webový prohlíºe. Webový prohlíºe je program slouºící k prohlíºení Webu. Program umoº uje komunikaci s HTTP serverem a zpracovává p ijatá data, která uºivateli zobrazí jako webovou stránku. Mezi nejznám j²í webové prohlíºe e pat í Mozilla Firefox, Internet Explorer, Opera a Google Chrome. 21

23 3. ZÁKLADNÍ PRINCIPY WEBOVÉ APLIKACE Programovací technologie Pro tvorbu interaktivní webové aplikace je zapot ebí vyuºít ur ité programovací technologie. Programovací technologie se d lí podle toho, kde je daný kód zpracováván a to na klientské (client-side), nebo na serverové (server-side). P i pouºití klientských technologií je daný kód vykonáván aº p i na ítání a prohlíºení stránky. V sou asné dob t mto technologiím dominuje jazyk JavaScript. Dal- ²ími p íklady programovacích technologií je nap. AJAX (Asynchronous JavaScript and XML), Adobe Flex a Microsoft Silverlight. P i pouºití programovací technologie na stran serveru koncový uºivatel nep ichází s programem v bec do styku. P íslu²ný kód se zpracuje na serveru a klient dostane jiº hotový výsledek. Mezi tyto technologie se adí nap. PHP, Python, JSP, JSF a ASP.NET. Vým nné datové formáty Moderní webové technologie preferují jiné formáty pro vým nu dat mezi aplikacemi a jiné pro jejich prezentaci. Zde jsou uvedeny ty nejpouºívan j²í: XML (Extensible Markup Language) je zna kovací jazyk, umoº ující de- nici vlastních tag a atribut. Tento jazyk je podobný jazyku HTML. Názvy tag a atribut jsou zvoleny tak, aby bylo snadno pochopitelné, co p edstavují. Protoºe XML nepouºívá p eddenované tagy, je tedy vhodné si p edem denovat vlastní zna ky, které se budou pouºívat, aby bylo snadn j²í kontrolovat správnost dokumentu. K tomuto ú elu se pouºívá DTD (Document Type Denition). Pokud je takovýto dokument vytvo en, je moºné automaticky kontrolovat správnost dokumentu. Zde je ukázka zápisu dat v jazyce XML: <? xml version =" 1.0 " encoding =" UTF -8 "? > <zbozi > </ zbozi > < produkt > </ produkt > < produkt > </ produkt > < nazev > kosile </ nazev > < cena >550 </ cena > < nazev > svetr </ nazev > < cena >700 </ cena > JSON (JavaScript Object Notation) je oproti XML odleh ený formát pro vým nu dat. Vstupem m ºe být libovolná datová struktura a výstupem je 22

24 3. ZÁKLADNÍ PRINCIPY WEBOVÉ APLIKACE vºdy et zec. Je zaloºen na syntaxi programovacího jazyka JavaScript. Data zapsaná v jazyce JSON lze p evést tém do libovolného programovacího jazyka. Zápis dat v JSON je vºdy men²ího rozsahu neº v XML. Ukázka stejného zápisu dat jako v p edchozí ukázce pomocí JSON: {" zbozi ": [ } ] {" nazev ":" kosile "," cena " :550}, {" nazev ":" svetr "," cena " :700} Dal²ími formáty pro vým nu dat jsou nap. AMF (Action Message Format) nebo YAML (Ain't Markup Language). AMF se pouºívá pro vým nu dat mezi Adobe Flex/Flash aplikacemi a webovým serverem. YAML je formát ur ený pro vým nu textových soubor. 1 Obrázek 3.1: Komunikace Klient-server 1 V této kapitole byly pouºity zdroje [2], [8], [9]. 23

25 4. DATA 4 Data Mapová aplikace, jejíº tvorbou se tato diplomová práce zabývá, je ur ena pro pot eby Obecního ú adu Kamenice v okrese Praha-východ. Ve²kerá pouºitá data jsou tedy v rozsahu správní p sobnosti této obce. Data ISKN (Informa ní systém katastru nemovitostí) poskytla obec Kamenice ve vým nném formátu NVF (Nový vým nný formát) a jsou platná k Dále byl poskytnut územní plán obce a ortofoto ƒr 2010 (ƒúzk) ve formátu TIFF. Deni ní body parcel bývalého pozemkového katastru ve formátu Shapele dala k dispozici spole nost Gekon spol. s r.o. spole n s administrativními vrstvami. Obec Kamenice se skládá ze t í KÚ (Katastrálních území) a to z Ládví, T ptína a ti ína. Na v²ech t chto KÚ je stále platná analogová mapa a jsou zde vedeny parcely ve ZE (Zjednodu²ené evidence). Z tohoto d vodu je vhodné zde uvést alespo stru nou historii katastru nemovitostí a n které základní pojmy. Základní pojmy: Obec Základní územní samosprávné spole enství ob an. Tvo í územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Kaºdá ást území ƒeské republiky je sou ástí území n které obce, nestanoví-li zvlá²tní zákon jinak. Obec má jedno nebo více katastrálních území. Katastrální území Technická jednotka, kterou tvo í místopisn uzav ený a v katastru nemovitostí spole n evidovaný soubor nemovitostí a která je sou asn eviden ní jednotkou pro íslování parcel. Obvod katastrálního území je zpravidla totoºný s územním obvodem obce. Jedna obec v²ak m ºe obsahovat dv i více katastrálních území. Katastr nemovitostí ƒr Soubor údaj o nemovitostech v ƒeské republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové ur ení, zdroj informací, které slouºí k ochran práv k nemovitostem, pro da ové a poplatkové ú ely, k ochran ºivotního prost edí, zem d lského a lesního p dního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oce ování nemovitostí, pro ú ely v decké, hospodá ské a statistické a pro tvorbu dal²ích informa ních systém. Sou ástí katastru je evidence vlastnických a jiných v cných práv k nemovitostem. 24

26 4. DATA Parcela, pozemková parcela, stavební parcela Pozemek, který je geometricky a polohov ur en, zobrazen v katastrální map a ozna en parcelním íslem. Pozemková parcela je parcela, která není evidována v druhu pozemku zastav né plochy a nádvo í (resp. která je evidována v n kterém druhu pozemku v rámci zem d lské p dy nebo druhu pozemku vodní plocha nebo ostatní plocha). Stavební parcela je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastav né plochy a nádvo í. Budova Nadzemní stavba, která je prostorov soust ed na a navenek uzav ena obvodovými st nami a st e²ní konstrukcí. List vlastnictví Sou ást souboru popisných informací katastru nemovitostí. Obsahuje jméno, p ípadn název vlastníka (spoluvlastník ) nebo jiného oprávn ného, identikátor (rodné íslo fyzické osoby nebo identika ní íslo právnické osoby nebo organiza ní sloºky státu, která je ú etní jednotkou), seznam nemovitostí, které vlastník (spoluvlastníci) v katastrálním území vlastní nebo ke kterým má jiný oprávn ný stejný právní vztah (nap. p íslu²nost hospoda it s majetkem státu, právo hospoda it s majetkem státu, správa majetku obce) s uvedením údaj u t chto nemovitostí evidovaných, údaje o právních vztazích k nemovitostem a dal²í údaje stanovené zákonem. V jednodu²²í podob byl list vlastnictví sou ástí operátu evidence nemovitostí. (Ve²keré vý²e uvedené termíny byly p evzaty ze zdroje [10].) Zjednodu²ená evidence parcel Parcely vedené ve ZE jsou zem d lské a lesní pozemky, u nichº neexistují v terénu hranice a jsou slou eny do v t²ích p dních celk. U t chto parcel jsou evidovány pouze informace o typu bývalé evidence (pozemkový katastr, evidence nemovitostí, gracký operát p íd lový nebo scelovací), parcelní íslo podle d ív j²í evidence, vým ra a íslo listu vlastnictví. Takto vedené parcely nejsou sou ástí katastrální mapy. Deni ní bod Je bod, umíst n uvnit parcely nebo budovy v sou adnicích S-JTSK. Díky tomuto bodu je moºné zmín né objekty identikovat. Sou adnicový systém Jednotné trigonometrické sít katastrální (S-JTSK) Závazný geodetický referen ní systém na celém území státu, denovaný Besselovým elipsoidem, K ovákovým konformním kuºelovým zobrazením v obecné poloze a souborem sou adnic bod z vyrovnání trigonometrických sítí. [10] 25

27 4. DATA 4.1 Historie katastru nemovitostí Zemské desky a urbá e Zemské desky slouºily p vodn k zápisu soudních spor u zemského soudu. Zemský soud rozhodoval majetkové spory nejen u ²lechty, ale i u královských m st a církevních institucí. První historický zápis v zemských deskách se datuje k roku Podle eského vzoru byly zemské desky ve 14. století zavedeny i na Morav a poté ve Slezsku. Od konce 13. století se do zemských desek za aly krom soudních spor zaznamenávat i první vklady privilegií a majetkových práv. Pozemky ²lechty nebyly aº do roku 1706 podrobeny ºádné dani. Urbá e slouºily p ed rokem 1650 k zápisu drºebností a povinností poddaných. Do t chto knih si je nechávala zapisovat vrchnost Berní ruly V roce 1654 vzniká první berní rula neboli první rustikální katastr. Tato evidence slouºila k celkové p ehlídce pozemk a byly zde evidovány jen pozemky poddaných a ostatních oby ejných poplatník. Pozemky se rozli²ovaly pouze na obd lávané a neobd lávané. Takto vedená p da byla nadále nesvobodná a podléhala da ovým odvod m. Up esn ním a úpravou první berní ruly roku 1684 vznikl druhý rustikální katastr. Roku 1706 byl zaloºen dodatek o zdan ní p dy v majetku ²lechty a vznikl dominikální katastr. V roce 1748 byla zaloºena t etí berní rula, která p inesla zm nu v p ístupnosti jejího obsahu, a operát p estal být státním tajemstvím. Na základ panského vyrovnání byl up esn n dominikální katastr roku 1756 a vznikla tvrtá berní rula Tereziánský katastr Tereziánský katastr byl prvním katastrem v eských zemích, který obsahoval evidenci ve²keré p dy (dominikální i rustikální). Katastr dominikální s katastrem rustikálním z roku 1756 vytvo ily úplný katastr tereziánský. Tento katastr neobsahoval ºádné mapy a jeho obsahem byl pouze seznam pozemk. Podle vedených údaj se platila da z hrubého výnosu. U rustikálního majetku to inilo 33% a u dominikálního pouze 25% Josefský katastr Roku 1785 byl patentem císa e Josefa II. zaloºen josefský katastr, který p inesl zna ný pokrok v evidenci pozemk. Jednalo se o první katastr zaloºený na výsled- 26

28 4. DATA cích skute ného, ale pouze hrubého m ení v terénu. Obsahem m ení a zobrazení byly pouze úrodné pozemky dominikální i rustikální. U t chto pozemk byla ur ena vým ra a jejich hrubý výnos podle úrodnosti. Dále byl vytvo en seznam obytných a hospodá ských budov bez jejich zam ení. Vzhledem k tomu, ºe tento katastr nerozli²oval jiº p du poddaných a ²lechty, bylo zji²t no, ºe zdan ní podléhá o 60% více zem d lských pozemk, neº tomu bylo doposud. Z tohoto d vodu byl roku 1792 po smrti Josefa II. tento katastr pod nátlakem ²lechty áste n zru²en. Po tomto zásahu vznikl tereziánsko-josefský katastr, který si ponechal chyby tereziánského katastru a nevyuºil výhod josefského katastru Stabilní katastr Dosavadní evidence pozemk stále nevyhovovaly státním pot ebám. Roku 1817 bylo císa ským patentem Franti²ka I. rozhodnuto, aby pozemková da byla vym ena dle plochy a istého výnosu pozemk. Základem bylo geodetické vym ení a soupis ve²keré p dy. Stabilní katastr byl tedy zaloºen na v deckých základech velkom ítkového mapového díla. Podrobné m ení bylo provád no metodou m ického stolu. V ƒechách prob hlo katastrální m ení v letech a v letech Na Morav a ve Slezsku bylo b hem let vyhotoveno mapových list. Ve²keré pozemky byly vyzna eny svou grackou polohou, tvarem a velikostí a ozna- eny parcelním íslem. Výsledky z toho m ení jsou pouºívány dodnes. Mapy byly vyhotoveny zpravidla v m ítku 1 : S velkým rozvojem pr myslu docházelo k velkému nár stu zm n. Obsah katastru se za al rozcházet s realitou. Zákonem. 88/1869.z. o revizi katastru dan pozemkové, byla na ízena reambulace katastru a jeho pravidelné revize. Odborné pracovní síly nesta ily na tuto obnovu, a proto byli najímáni i nezku²ení pracovníci. Tato odborná nezku²enost a sp ch zp sobily áste né znehodnocení m ického operátu. Práce probíhaly v letech Roku 1874 byl p ijat nový zákon. 92/1874.z. O zaloºení nových knih pozemkových pro Království eské a o jejich vnit ním za ízení. Bylo stanoveno, ºe v nových pozemkových knihách mají být zaneseny ve²keré nemovitosti i práva a povinnosti s nimi spojené. Zákonem bylo stanoveno, ºe pozemkové knihy budou ve ejné. Práva zapisovaná do pozemkových knih se nabývala vkladem - intabulací. Roku 1883 bylo zákonem. 83/1883.z. na ízeno vzájemné p edávání informací mezi pozemkovými knihami a stabilním katastrem. Do té doby fungovaly pozemkové knihy a katastr odd len. V roce 1883 bylo zákonem na ízeno evidovat ve²keré zm ny v evidenci katastru. Tyto zm ny byly zaznamenávány v ohla²ovacím listu. 27

29 4. DATA Pozemkový katastr (PK) Roku 1928 nabyl ú innosti zákon. 177/27 Sb. z. a n. o pozemkovém katastru a jeho vedení. Pozemkový katastr pro²el zásadními zm nami. Krom p vodního da ového poslání za al pozemkový katastr plnit i funkci v²eobecn hospodá skou a technickou. Tento zákon p evzal ustanovení o nutnosti souladu katastrálních údaj se skute ným právním vztahem, ohla²ovací povinnost a periodickou revizi katastru z p edchozího eviden ního katastru. Nov vyhotovené katastrální mapy byly zpravidla v m ítku 1 : nebo 1 : Ve ejn p ístupná byla pouze m ická a písemná ást operátu. Pozemkový katastr fungoval s pozemkovou knihou do konce roku 1950 a po roce 1956 se p estal úpln udrºovat. Katastrální zákon z roku 1928 byl denitivn zru²en zákonem. 46/1971 Sb. o geodézii a kartograi Jednotná evidence p dy (JEP) Jednotná evidence p dy vznikla v roce Tato evidence slouºila oproti pozemkovému katastru pouze k evidenci uºívacích vztah k pozemk m bez ohledu na vlastnické vztahy. M ení bylo zjednodu²eno a omezeno. Takto vzniklé mapy se staly jedním z podklad p i vyhotovování map v následující Evidenci nemovitostí. Vytvo ené chyby se nacházejí i v sou asných mapách katastru nemovitostí Evidence nemovitostí (EN) Dne nabyl ú innosti nový zákon. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí. Evidence nemovitostí vycházela z jednotné evidence p dy a m la být dopln na o evidenci nov zavedených právních uºívacích vztah a vlastnictví. Systematickým ²et ením v obcích byly dopl ovány chyb jící údaje o vlastnictví za období od roku Tyto práce se nazývaly komplexní zakládání evidence nemovitostí a probíhaly v letech M ický operát evidence nemovitostí vycházel z p edchozích ostrovních map bývalého pozemkového katastru. Jedním z p ínos EN byl návrat k ú elové tvorb velkom ítkových map (THM, ZMVM). (Ve²kerá uvedená data jsou erpána ze zdroje [11].) Katastr nemovitostí ƒeské republiky (KN) 1. ledna 1993 byla dosavadní právní úprava, kterou se ídila evidence nemovitostí nahrazena zcela novou právní úpravou (zákon. 264/1992 Sb., kterým se m ní ob- anský zákoník a n které dal²í zákony, zákon. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných v cných práv k nemovitostem, zákon. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ƒeské republiky (katastrální zákon) a zákon. 359/1992 Sb., o zem m ických 28

30 4. DATA a katastrálních orgánech). Novou právní úpravou byl z ízen katastr nemovitostí ƒr. Katastrální operát tvo í soubor geodetických informací (SGI), soubor popisných informací (SPI), souhrnné p ehledy o p dním fondu, dokumentace výsledk ²et ení a m ení a sbírka listin. SGI obsahuje katastrální mapu a obsahuje body podrobného polohového bodového pole, polohopis a popis. SPI obsahuje údaje o katastrálním území, parcelách, stavbách, vlastnících a jiných oprávn ných a právních vztazích. Katastr nemovitostí ze za átku zcela p evzal operát p edchozí evidence nemovitostí. Její obsahovou neúplnost bylo t eba p eklenout zaloºením zjednodu²ené evidence pozemk. Tyto pozemky nejsou zobrazeny v platných katastrálních mapách, a proto se stále pouºívá jejich zobrazení v mapách bývalého pozemkového katastru nebo navazujících operátech p íd lového a scelovacího ízení. V letech byla provedena digitalizace SPI a v roce 1998 byla zahájena digitalizace SGI. V letech byl katastr nemovitostí dopln n údaji o vztahu bonitovaných p dn ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám. Od roku 2001 je v provozu informa ním systému katastru nemovitostí (ISKN). Tento systém umoº uje dálkový p ístup k informacím KN. (Data erpána ze zdroje [12].) 1 1 V této kapitole byly pouºity zdroje [10], [11], [12]. 29

31 5. TVORBA APLIKACE 5 Tvorba aplikace Jak jiº bylo zmín no v kapitole 4, aplikace byla navrºena a vytvo ena pro pot eby Obecního ú adu Kamenice. Jedním ze základních poºadavk bylo, aby vytvo ený produkt um l zobrazovat a vyhledávat v datech KN a aby jeho obsluha byla co nejjednodu²²í. Ve²keré datové vrstvy zobrazované v aplikaci jsou hostované na ArcGIS Online bu jako feature service, nebo jako tiled map service (podrobn j²í vysv tlení v kapitole 2.1.2). Webová aplikace byla vytvo ena na základ dostupného ArcGIS API pro skriptovací jazyk JavaScript verze Úprava a publikace dat pouºitých v aplikaci Import dat ISKN do geodatabáze Pro import dat z vým nného formátu ISKN do geodatabáze byl pouºit software ISKN Studio pro ArcGIS 10 spole nosti ARCDATA (viz Obrázek 5.1). Tento produkt je voln dostupný uºivatel m softwaru ArcGIS. Práce s touto aplikací je pom rn jednoduchá. Po otev ení p íslu²ného souboru ve formátu NVF (*.VFK), byla vytvo ena osobní geodatabáze (*.mdb), do níº byla data následn importována. Nov vytvo ená geodatabáze byla automaticky naformátována, dle ²ablony staºené ze stránek spole nosti ARCDATA [5]. Tato ²ablona vytvo ila v geodatabázi pot ebnou strukturu tabulek a t íd prvk. Po importování dat byla spu²t na vektorizace, která vytvo ila z t chto dat pot ebné vektorové prvky (deni ní body parcel). Obrázek 5.1: ISKN Studio 30

32 5. TVORBA APLIKACE Úprava dat Pro následnou úpravu dat byl pouºit software ArcGIS 10.1 for Desktop spole nosti ESRI. V této kategorii jsou rozd leny produkty dle úrovn funkcionality na ArcGIS for Desktop Basic, ArcGIS for Desktop Standard a ArcGIS for Desktop Advanced (dle d ív j²ích názv ArcView, ArcEditor a ArcInfo). Tento produkt se vyuºívá ke správ, tvorb a analýze geograckých dat. Sou ástí ArcGIS for Desktop jsou aplikace ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox. Vytvo ení vrstvy obsahující deni ní body parcel Vrstva deni ních bod parcel byla vytvo ena propojením n kolika tabulek, které vznikly importem dat ISKN do geodatabáze. Toto propojení bylo provedeno v programu ArcMap za pouºití funkce Join. Následující schéma ukazuje, jakým zp sobem byly tabulky propojeny. Obrázek 5.2: Schéma propojení tabulek k vytvo ení def. bod parcel OBDEBO_P - Atributová tabulka pat ící k vytvo ené vektorové vrstv obraz deni ních bod. Obsahuje deni ní body parcel a budov. OBDEBO - Tabulka pat ící k vrstv obraz deni ních bod. PAR - Tabulka obsahující informace o parcele. TEL - Tato tabulka obsahuje ísla list vlastnictví. Po spojení tabulek byla data exportována do nové vrstvy, aby bylo moºné upravit její atributy. Byly provedeny zm ny v názvech a n které atributy byly smazány. Atribut TEXT byl nov p idán pro snadn j²í vytvo ení popisk u deni ních bod parcel. Výsledná atributová tabulka obsahuje tyto atributy: KATUZE_KOD - kód katastrálního území; DRUPOZ_KOD - kód druhu pozemku; CISLO_TEL - íslo listu vlastnictví; 31

33 5. TVORBA APLIKACE TYP_PAR - kód typu parcely (1 - stavební parcela, 2- pozemková); TEXT - text pro popis parcel parcelními ísly; PAR_ID - ID parcely; KMEN - kmen parcelního ísla; PODDELENI - podd lení parcelního ísla; VYMERA - vým ra parcely; STAV - kód p edstavující aktuálnost dat. Vytvo ení vrstvy obsahující deni ní body budov Deni ní body budov byly vytvo eny obdobným zp sobem jako deni ní body parcel. Tabulky byly propojeny následujícím zp sobem. Obrázek 5.3: Schéma propojení tabulek k vytvo ení def. bod budov BUD - Tabulka obsahující informace o budov. Po následném exportu dat a úprav atribut vznikla výsledná vrstva deni ních bod budov, obsahující tyto atributy: BUD_ID - ID budovy; ZPVYBU_KOD - kód zp sobu vyuºití budovy; KATUZE_KOD - kód KÚ; CISLO_TEL - íslo listu vlastnictví; PAR_ID - ID parcely na které p íslu²ná budova leºí; TEXT - popis budovy podle jejího typu; TYPBUD_KOD - kód typu budovy; 32

34 5. TVORBA APLIKACE CISLO_DOMOVNI - íslo popisné nebo íslo eviden ní; KOD_CASTI_OBCE - kód ásti obce. Ob vytvo ené vrstvy jsou v sou adnicovém systému S-JTSK_Krovak_East_ North Vizualizace mapových vrstev Do programu ArcMap byly p idány ve²keré vektorové vrstvy, které by m ly být zobrazeny v aplikaci. Jednotlivým vrstvám byla p i azena vhodná symbologie a m - ítko zobrazení. Barvy v symbologii byly voleny tak, aby byly dob e viditelné i p i pouºití r zných podkladových map. Tyto úpravy byly provedeny u vrstev p edstavující hranici obce, hranice KÚ, deni ní body parcel, deni ní body budov a deni ní body PK parcel. U t chto vrstev byla vytvo ena následující symbologie: Hranice obce Hranice KÚ Hranice obce se zobrazuje v m ítku 1 : : 1. Hranice KÚ se zobrazuje ve stejném m ítku jako hranice obce. Hranice KÚ dle typu ZE evidence parcely PK parcely PK a EN parcely PK a GP (gracký operát p íd lový nebo scelovací) Hranice KÚ podle typu evidence se zobrazuje ve stejném m ítku jako hranice KÚ. Deni ní body parcel stavební parcela pozemková parcela Deni ní body parcel se zobrazují od m ítka 1 : do m ítka 1 : 1. 33

35 5. TVORBA APLIKACE Popis deni ních bod parcel stavební parcela, která je zapsána na LV stavební parcela, která není zapsána na LV pozemková parcela, která je zapsána na LV pozemková parcela, která není zapsána na LV Deni ní body budov Deni ní body budov 1 : : 1. Popis deni ních bod budov podle typu budovy budova s íslem popisným budova s íslem eviden ním budova bez.p. nebo.e. rozestav ná budova Deni ní body PK parcel Deni ní body PK parcel se zobrazují ve stejném m ítku jako deni ní body parcel a budov. Popis deni ních bod PK parcel PK parcela vedená ve ZE PK parcela, která není ve ZE Publikace Feature service na ArcGIS Online Ve²keré vý²e uvedené vrstvy byly na ArcGIS Online publikovány jako feature service. Na rozdíl od tiled map service stojí feature service mnohem mén kredit p i publikaci a samotném provozu. Proto bylo ºádoucí v²echny vrstvy, u kterých to bylo moºné, publikovat jako feature service. Samotná publikace byla provedena op t v programu ArcMap 10.1 pomocí funkce Share As. P ed pouºitím této funkce je pot eba se v prost edí ArcMap p ihlásit na ArcGIS Online. V pr vodci publikací byly sluºb nastaveny tyto parametry: Typ sluºby: Feature service; Povolené operace: Query (moºnost dotazovat se na prvky). 34

36 5. TVORBA APLIKACE Feature service je typ sluºby, u níº není moºné zobrazovat popisy u prvk. U vrstev deni ních bod jsou popisy (parcelní ísla,.p. a.e.) nepostradatelné pro orientaci v map. Tento problém byl vy e²en pouºitím sluºby typu tiled map service Publikace Tiled map service na ArcGIS Online Pro kaºdou vrstvu deni ních bod byla publikována sluºba typu tiled map service, obsahující popisy prvk. Pokud má být v aplikaci p ipojeno více sluºeb tohoto typu, je nutné, aby v²echny byly vytvo ené podle stejného schématu. Jako podkladová mapa byla vybrána mapová sluºba Základních map ƒr poskytovaná ƒúzk zdarma. Na základ této sluºby bylo vytvo eno schéma, podle n hoº byly publikovány v²echny sluºby typu tiled map service. Tvorba schématu Schéma ve formátu XML bylo vytvo eno pouºitím funkce Generate Map Server Cache Tiling Scheme. Vstupními parametry této funkce jsou: Map Document, Data Frame, Output Tiling Scheme, Scales, DPI a Tile Size. V poli Scales bylo zvoleno sedm úrovní m ítek zobrazení: , , , 7 560, 3 780, a 945. Ukázka ásti vytvo eného schématu 35

37 5. TVORBA APLIKACE Podle toho schématu byly publikovány popisy k vrstvám deni ních bod, ortofoto ƒr 2010 (ƒúzk) a územní plán obce. Sluºbám byly p i publikaci nastaveny tyto parametry: Typ sluºby: Tiled map service; Caching: podle vytvo eného schématu; úrovn zobrazení: pro popis deni ních bod byl zvolen level 5-6, ortofoto ƒr level 0-6 a územní plán obce level 1-6; formát: u ortofoto ƒr byl zvolen formát JPEG a u ostatních formát PNG (z d vodu zachování pr hlednosti podkladu). Ve²keré publikované sluºby jsou zabezpe ené a je moºné si je prohlédnout na ArcGIS Online ( Po p ihlá²ení pod uºivatelským jménem sedlackova a heslem diplomka se zobrazí v záloºce Gallery. Sluºby jsou v sou adnicovém systému S-JTSK_Krovak_East_North. Z tohoto d vodu nelze pouºít online mapové prohlíºe ky (ArcGIS.com Viewer, ArcGIS Explorer Online), protoºe se v nich sluºby v tomto sou adnicovém systému správn nezobrazí. Názvy sluºeb a jejich obsah kamenice_feature_service (Feature service) - hranice obce, hranice KÚ, hranice KÚ dle typu evidence, deni ní body budov a deni ní body parcel; Pk_def_body (Feature service) - deni ní body PK parcel; orto_2010 (Tiled map service) - ortofoto ƒr 2010 (ƒúzk) na území obce Kamenice; uzemni_plan_kamenice (Tiled map service) - územní plán obce Kamenice; Parcelni_cisla_KN_kamenice (Tiled map service) - parcelní ísla KN; Cisla_popisna (Tiled map service) - popis budov; popis_pk_bodu (Tiled map service) - parcelní ísla PK parcel. Ostatní sluºby pouºité v aplikaci Základní mapy ƒr - Mapová sluºba sdílená na ArcGIS Online jako jedna z moºných podkladových map pro eské uºivatele. Adresa sluºby: ags.cuzk.cz/arcgis/rest/services/zm/mapserver. 36

38 5. TVORBA APLIKACE WMS katastrální mapy ƒúzk - V aplikaci jsou p ipojeny vrstvy: analogová katastrální mapa, analogová katastrální mapa inverzní a analogová mapa pozemkového katastru. Lokalizace sluºby je: wms.asp. Geometry service - Sluºba je k dispozici uºivatel m ArcGIS Online a poskytuje p ístup ke geometrickým operacím. V aplikace je vyuºívána ve funkcích m ení ploch a délek. Adresa sluºby: Geometry/GeometryServer. Tisková sluºba (Print Task) - Sluºba umoº ující export obsahu webové mapy do p edem nadenovaného výstupu jako je PDF, JPEG, PNG a dal²í. Sluºba je dostupná na adrese: rest/services/utilities/printingtools/gpserver/export%20web%20map% 20Task. 5.2 Zdrojový kód aplikace Výsledná webová mapová aplikace byla vytvo ena za pouºití HTML, skriptovacího jazyka JavaScript a CSS. P i tvorb skript bylo pouºito dostupné ArcGIS API pro skriptovací jazyk JavaScript verze 3.2. Vývojá i spole nosti ESRI vytvo ili toto API na základ javascriptového frameworku Dojo Toolkit. D vodem bylo co nejvíce zjednodu²it tvorbu aplikací a zajistit stejnou funk nost pro v²echny prohlíºe e. JavaScript JavaScript je multiplatformní objektov orientovaný skriptovací jazyk, pouºívaný pro vytvá ení interaktivních webových stránek. Zapisuje se p ímo do HTML kódu a skripty jsou zpracovány na stran klienta. U skriptovacího jazyka není pot eba zdrojové kódy kompilovat. JavaScript vyvinula v roce 1995 spole nost Netscape. Dojo Toolkit Dojo Toolkit je jedním z populárních javascriptových framework a je k dispozici zdarma pod dvojí licencí AFL nebo novou BSD. Kompletní distribuce Dojo Tooolkit je sloºena z n kolika balí k : dojo, dijit, dojox a util. Balí ek dojo je hlavní ástí Dojo a obsahuje ²irokou ²kálu funkcionality jako AJAX, manipulaci s DOM, události, uloºení dat a dal²í. Obsahem balí ku dijit je rozsáhlá sada widget. Dojox 37

39 5. TVORBA APLIKACE je kolekce balí k a modul roz²i ující funkcionalitu p edchozích balí k. Util jsou r zné nástroje podporující zbytek toolkitu nap. testování nebo dokumentace kódu. Nej ast ji vyuºívané Dojo nástroje v aplikaci: dojo.require - nahraje moduly nebo komponenty; dojo.byid - jedná se o metodu DOM, která vrací obsah vybraného identikátoru ve form objektu a pomocí nástroje dojo.byid("obsah").innerhtml je moºné m nit i jeho obsah; dojo.connect - umoº uje napojení na jakýkoliv objekt; dojo.addonload - zaji² uje spu²t ní funkce jakmile je stránka p ipravena. Pouºití proxy stránky Vytvo ená aplikace vyºaduje uºití proxy stránky a její podrobná kongurace je popsána na stránkách ArcGIS API for JavaScript ([14]). D vod pro byla proxy stránka pouºita je, ºe aplikace m ºe vytvo it dotaz del²í neº 2048 znak, coº je maximum délky URL. (Tento p ípad nastane nap. p i m ení velké plochy u funkce Me ení ploch, viz kapitola 6.4.1) V aplikaci jsou pouºity sluºby r zného typu a s kaºdým typem se v rámci ArcGIS API pracuje trochu jinak. Tyto rozdíly se nejvíce projevily p i tvorb seznamu vrstev. Z tohoto d vodu zde budou uvedeny ukázky p idání sluºeb do mapy a do seznamu vrstev. Vytvo ení vrstev Pomocí konstruktoru byl vytvo en nový objekt pro následující t ídy: ArcGISTiledMapServiceLayer: var Ortofoto = new esri. layers. ArcGISTiledMapServiceLayer (" url " ); FeatureLayer: var Layer7 = new esri. layers. FeatureLayer (" urllayer7 ", { mode : esri. layers. FeatureLayer. MODE_ONDEMAND, outfields : ["*"] }); 38

40 5. TVORBA APLIKACE WMSLayer: // vytvoreni info k wms vrstvam var wms1 = new esri. layers. WMSLayerInfo ({ name :" RST_KN ", title :" nazev vrstvy1 " }); var wms2 = new esri. layers. WMSLayerInfo ({ name :" RST_PK ", title :" nazev vrstvy2 " }); var resourceinfo = { extent : Extent, layerinfos : [ wms1, wms2 ] }; var wmslayer = new esri. layers. WMSLayer (" urlwms ", { resourceinfo : resourceinfo, visiblelayers : [" RST_KN "] }); Na tení vrstev do seznamu vrstev V²echny vrstvy jedné t ídy (FeatureLayer nebo ArcGISTiledMapServiceLayer) pat ící do jedné skupiny, byly p idány do pole a poté pomocí následujících funkcí na teny do seznamu vrstev. FeatureLayer: list_kat = [ Layer7, Layer6 ]; dojo. foreach ( list_kat, function ( info, idx ) { dojo. connect ( list_kat [ idx ], ' onload ', function () { // pouziti dojo. connect pro pristuk k vlastnostem tridy ( name, maxscale...) k. push (" < input type =' checkbox '.../ > "+ list_kat [ idx ]. name + " <br />" ); // osetreni aby se vrstvy nenacetly opakovane if ( k. length == list_kat. length ) { // nacteni jiz nahranych vrstev a pridani novych do seznamu } }); }); var puv = dojo. byid (" layer_list_kat " ). innerhtml ; var res = k. join ("") + puv ; dojo. byid (" layer_list_kat " ). innerhtml = res ; ArcGISTiledMapServiceLayer: tiledkn = [ KNcisla, Popisna_cisla ]; dojo. foreach ( tiledkn, function ( info, idx ) { // pro tridu ArcGISTiledMapServiceLayer bylo potreba definovat nazvy vrstev var name = [" Parcelni cisla KN "," Popisna cisla budov " ]; t. push (" < input type =' checkbox '.../ > " + name [ idx ] + " <br />" ); if ( t. length == tiledkn. length ) { var puv = dojo. byid (" layer_list_kat " ). innerhtml ; var res = t. join ("") + puv ; dojo. byid (" layer_list_kat " ). innerhtml = res ; } }); 39

41 5. TVORBA APLIKACE Vrstvy t ídy WMSLayer byly do seznamu p idány následujícím zp sobem: // pridani WMSLayer do layer listu dojo. foreach ( wmslayer. layerinfos, function ( layerinfo ) { // nacteni Pk analogove mapy do skupiny pozemkovy katastr if ( layerinfo. name == " RST_PK ") { wms_pk. push (" < input type =' checkbox '.../ > " + layerinfo. title + " <br />" ); var puv = dojo. byid (" layer_list_poz " ). innerhtml ; var res = wms_pk. join ("") + puv ; dojo. byid (" layer_list_poz " ). innerhtml = res ; } else { w. push (" < input type =' checkbox '.../ > " + layerinfo. title + " <br />" ); if ( w. length == 2) { var puv = dojo. byid (" layer_list_kat " ). innerhtml ; var res = w. join ("") + puv ; dojo. byid (" layer_list_kat " ). innerhtml = res ; } } }); P idaní vrstev do mapy Vrstvy byly do mapy p idány pomocí metody: map. addlayers ([ wmslayer ]); map. addlayers ( tiledkn ); map. addlayers ( list_kat ); Oprávn ní p ístupu k zabezpe eným sluºbám se ov uje na základ platných token. Pro usnadn ní autorizace t chto sluºeb byla nejd íve pouºita t ída Identity- Manager. Po p idání této t ídy do aplikace je uºivatel automaticky vyzván k zadání uºivatelského jména a hesla, na jehoº základ je získán platný token a poté jsou p ipojeny sluºby. Okno pro ov ení p ístupu se ale objevuje pro kaºdou p ipojenou sluºbu, coº je zp sobeno chybou v této t íd (d vodem jsou rozdílné adresy sluºeb 1 ). Proto bylo nakonec od pouºití této t ídy upu²t no a byla vytvo ena vlastní funkce pro ov ení p ístupu s vyuºitím metody esri.request. Aplikace je dostupná na stránce P ihlá²ení lze provést pod uºivatelským jménem sedlackova a heslem diplomka. 2 1 Vyjád ení spole nosti ESRI k reportované chyb. 2 V této kapitole byly pouºity zdroje [5], [8], [13], [14], [15], [16], [17] a [18]. 40

42 VUT Praha 6. POPIS APLIKACE 6 Popis aplikace V této kapitole bude popsána základní obsluha mapové aplikace a její ve²keré dostupné funkce. Spole nost Gekon spol. s r.o. poskytla nástrojové panely a ikonky tvo ící základní vzhled aplikace. Obrázek 6.1: Základní zobrazení aplikace Po levé stran aplikace se nachází panel nástroj slouºících pro základní práci s mapou. Na druhé stran je panel se záloºkami obsahující seznam vrstev, legendu a výsledky vyhledávání. V horní ásti aplikace jsou r zné funkce pro vyhledávání, identi kaci v map, nápov da k aplikaci, tisk a rychlé p iblíºení. Ve spodní ásti se zobrazuje aktuální m ítko mapy. Po kliknutí na tento odkaz se otev e nové okno, obsahující stru nou nápov du k aplikaci. 6.1 Nástroje pro pohyb map Základní práce s mapou je stejná jako u b ºných mapových aplikací. Posun v map se provede tahem my²í a zm nu m ítka je moºné provést bu kole kem my²i, nebo se vedle levého nástrojového panelu nachází posuvník pro zm nu m ítka. Posun mapy lze provést také pomocí ²ipek v levé nástrojové li²t. Pouºitím této funkce je moºné, si v roletovém menu vybrat rychlé p iblíºení na vrstvy podle jejich viditelnosti. V nabídce je p iblíºení na: KN a de ni ní body a Parcelní ísla. 41 Obec,

43 6. POPIS APLIKACE Stisknutím tohoto tla ítka se zobrazí celá mapa. Tato tla ítka umoº ují uºivateli provést zm nu zobrazení mapy krokem zp t/vp ed. 6.2 Seznam vrstev, legenda a výsledky Po pravé stran aplikace se nachází panel obsahující záloºky Vrstvy, Legenda a Výsledky. Ve výchozím nastavení je aktivní záloºka se seznamem vrstev, viz Obrázek Seznam vrstev Vrstvy jsou v seznamu rozd leny podle tématu do t chto skupin: Katastr nemovitostí, Pozemkový katastr, Administrativní vrstvy, Obec a Podkladové mapy. Skupiny je moºné otev ít/zav ít kliknutím na název vrstvy a jejich stav zobrazují tyto symboly: otev ená skupina; zav ená skupina. Vrstvy jsou v seznamu se azeny tak, jak jsou zobrazeny v map. Výjimkou jsou PK deni ní body, které leºí nad WMS sluºbami i KN popisy a dal²í výjimkou jsou administrativní vrstvy. Toto uspo ádání bylo shledáno jako nejlep²í varianta, pro zachování p ehlednosti mapy a vrstev rozd lených v seznamu do tématických skupin. Pomocí checkboxu vedle názvu vrstvy je moºné ji zapnout nebo vypnout. Za²krtnuté pole znamená, ºe je vrstva viditelná v map a naopak. Její viditelnost je samoz ejm závislá na aktuálním m ítku. N které vrstvy jsou p ekryty jinými vrstvami, a proto je nutné tyto vrstvy nejd íve vypnout. Obrázek 6.2: Vrstvy Uspo ádání seznamu vrstev: Katastr nemovitostí Deni ní body parcel Deni ní body budov 42

44 6. POPIS APLIKACE Parcelní ísla KN Popisná ísla budov Analogová mapa KN WMS Analogová mapa KN bílá WMS Pozemkový katastr Deni ní body PK parcel Parcelní ísla PK Analogová mapa PK WMS Administrativní vrstvy Obec KU dle typu evidence Hranice obce Hranice KU ÚP obce Kamenice Podkladové mapy Základní mapy ƒr Ortofoto Kamenice Legenda Pod touto záloºkou se zobrazuje dynamická legenda. Její obsah se m ní s ohledem na aktuáln viditelné vrstvy. Legenda je dostupná pouze u vektorových vrstev, viz Obrázek 6.3. Výjimkou je legenda k územnímu plánu obce Kamenice. Po kliknutí na název vrstvy v seznamu vrstev se otev e nové okno obsahující legendu. 43 Obrázek 6.3: Legenda

45 6. POPIS APLIKACE Výsledky Pod záloºkou Výsledky se vypisují ve²keré výsledky z vyhledávání. Obsah výpisu se m ní podle p edm tu vyhledávání. Vedle kaºdé poloºky je obrázek lupy, díky níº je moºné se na konkrétní objekt p iblíºit, viz Obrázek 6.4. Pokud jsou p edm tem vyhledávání parcely, jsou výsledky se- azeny podle parcelního ísla. V p ípad vyhledávání budov je seznam azen podle názvu KÚ. 6.3 Vyhledávání a identikace Na horní nástrojové li²t se nachází funkce pro vyhledávání parcel, budov a funkce pro jejich identikaci. Obrázek 6.4: Výsledky Vyhledat parcelu dle parcelního ísla Pomocí této funkce je moºné vyhledat parcelu podle parcelního ísla. Po kliknutí na ikonu se otev e vyhledávací formulá, viz Obrázek 6.5. P i op tovném stisknutí tla ítka se formulá skryje. Vyhledávací parametry: Katastrální území - Na výb r jsou t i KÚ: Ládví, T ptín a ti ín. Parcelní íslo - Do pole lze zadat pouze celá kladná ísla. U kmenového ísla je minimální hodnota nastavena na 1 a u podd lení na 0. V p ípad ²patn zadané hodnoty je hlá²ena chyba. Obrázek 6.5: Vyhledávání parcely podle p.. Typ parcely - V roletovém menu je moºné vyhledávat tyto typy parcel: KN, KN pozemková, KN stavební, PK, PK pozemková, PK stavební. U parcelního ísla je pot eba zadat jen kmenové íslo. V takovém p ípad jsou vyhledány v²echny parcely se zadaným kmenovým íslem. Pokud toto íslo není zadané, vysko í po stisknutí tla ítka Vyhledat chybová hlá²ka ("Nezadáno íslo parcely!") a funkce se ukon í. Výsledky vyhledávání jsou v map zvýrazn ny a seznam parcel je k dispozici pod panelem Výsledky. Vý ez mapy je vºdy nastaven na první vyhledaný deni ní bod ze seznamu výsledk. 44

46 6. POPIS APLIKACE Pokud jsou p edm tem vyhledáváni parcely pozemkového katastru, je nutné p ed vyhledáváním zapnout deni ní body PK parcel a pro lep²í p ehlednost vypnout de- ni ní body a popis KN parcel. P i vyhledávání parcel katastru nemovitostí se ve výsledcích zobrazují tyto informace: parcelní íslo, typ parcely, vým ra, druh pozemku a íslo LV (Obrázek 6.6). Pokud se vyhledává v parcelách pozemkového katastru, tak výsledky obsahují: parcelní íslo, typ parcely, vým ra (pouze u parcel ZE), stav a LV (pouze u parcel ZE), coº je viditelné na Obrázku 6.7. Obrázek 6.6: Ukázka vyhledání KN parcely podle p.. Obrázek 6.7: Ukázka vyhledání PK parcely podle p.. 45

47 6. POPIS APLIKACE Vyhledat parcelu podle listu vlastnictví Spu²t ním této funkce se otev e okno pro vyhledání parcely podle listu vlastnictví, viz Obrázek 6.8. S formulá em se pracuje stejn jako u funkce v kapitole Parametry pro vyhledávání: Katastrální území - T ptín, ti ín, Ládví ƒíslo listu vlastnictví - Do pole lze zadat celé kladné íslo v t²í neº nula. Typ parcely - Ve výb ru je nutné zvolit jaký typ parcely se bude vyhledávat. Výb r je totoºný jako u p edchozí funkce. Obrázek 6.8: Vyhledávání parcely podle LV ƒíslo listu vlastnictví je u této funkce povinným parametrem. Pokud není zadáno, objeví se po stisknutí tla ítka Vyhledat hlá²ka ("Nezadáno íslo listu vlastnictví!") a funkce se ukon í. S funkcí se pracuje stejn jako v p edchozím p ípad (Vyhledat parcelu dle p ) Vyhledat parcelu podle více zadaných kritérií Po kliknutí na ikonu se otev e formulá pro vyhledání parcely podle více zadaných kritérií, viz Obrázek 6.9. Uºivatel si za²krtnutím checkboxu zvolí, podle jakých kritérií chce parcely vyhledat. Teprve po jeho za²krtnutí se aktivují související pole a je moºné do nich zadat vyhledávací parametry. Aktivní pole Neaktivní pole Parametry pro vyhledávání: Katastrální území Typ parcely Parcelní íslo - Do polí je moºné zadat rozsah parcelních ísel (kmenové íslo od/do a podd lení od/do). Obrázek 6.9: Vyhledávání podle více kriterií ƒíslo listu vlastnictví 46

48 6. POPIS APLIKACE Vým ra - Velikost parcely od/do v m 2. Je moºné zadat pouze celá ísla. Druh pozemku - V roletovém menu jsou na výb r tyto druhy pozemku: orná p da, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost, lesní pozemek, vodní plocha, zastav ná plocha a nádvo í a ostatní plocha. Vyhledávací parametry lze libovoln kombinovat. V p ípad, ºe bylo za²krtnuto pole a nebyly zadány ºádné hodnoty, aplikace zahlásí chybu a funkce se ukon í. Stejný p ípad nastane jestliºe nebylo za²krtnuto ºádné pole. Pokud jsou p edm tem vyhledávání parcely bývalého pozemkového katastru, není moºné je vyhledávat podle druhu pozemku, protoºe tyto údaje nejsou u parcel vedeny. Op t je na to uºivatel upozorn n hlá²kou "Parcely PK nelze vyhledávat podle druhu pozemku!" Vyhledávání budov Pomocí této funkce lze vyhledávat budovy podle typu, viz Obrázek Op t je nutné za²krtnout, podle jakého typu se bude vyhledávat. Parametry pro vyhledávání: Podle ísla popisného nebo eviden ního - U tohoto vyhledávání je nutné zvolit ást obce, ve které se budova nachází, typ a její íslo. Ostatní typy budov - V roletovém menu jsou Obrázek 6.10: Hledat budovu na výb r tyto zbývající typy budov, vyskytující se v obci Kamenice a to budova bez.p./.e. a rozestav ná budova. P ed spu²t ním této funkce je d leºité mít zapnutou vrstvu deni ních bod budov, jinak budou sice budovy vyhledány, ale nebudou viditelné v map. Pokud uºivatel neza²krtne ani jednu z moºností a stiskne Vyhledat, aplikace zahlásí chybu a funkce se ukon í. V p ípad, ºe je za²krtnuta varianta vyhledat podle.p./.e. a není zadáno íslo budovy, objeví se op t chybová hlá²ka. K budovám s.p. nebo.e. jsou ve výsledcích zobrazeny tyto informace: typ budovy, zp sob vyuºití, LV a KÚ (Obrázek 6.11). P i hledání budovy jiného typu jsou nalezeny v²echny budovy v rámci celé obce. 47

49 VUT Praha 6. POPIS APLIKACE Obrázek 6.11: Ukázka vyhledání budovy podle.p Identi kace s odkazem na ÚZK Po spu²t ní této funkce se otev e formulá, v n mº je moºné si vybrat objekt k identi kaci. V roletovém menu je moºné si zvolit identi kaci parcely KN, parcely PK a budovy. P i op tovném kliknutí na ikonu se funkce ukon í. Identi kace se provede kliknutím na de ni ní bod objektu. Po kliknutí se bod zvýrazní mod e a otev e se nové okno ÚZK - Nahlíºení do katastru nemo- vitostí s podrobnými informacemi o parcele. Odkaz byl vytvo en pomocí atributu PAR_ID. V p ípad budovy se nepoda ilo vytvo it p ímý odkaz na budovu, a proto je pot eba se k nim prokliknout prost ednictvím parcely, na které budova leºí. U parcely bývalého pozemkového katastru lze identi kaci provést jen tehdy, pokud je vedena ve ZE (parcelní íslo není p e²krtnuté). Obrázek 6.12: Identi kace parcely s odkazem na ÚZK 48

50 6. POPIS APLIKACE Identikace Tato funkce umoº uje op t identikaci KN parcel, PK parcel a budov. Objekty jsou identikovány stejn jako u funkce Výsledkem jsou stru n j²í informace o parcele nebo budov zobrazené v pop-up okn p ímo v map. U parcely katastru nemovitostí se zobrazí tyto informace: parcelní íslo, typ parcely, vým ra, druh pozemku a íslo listu vlastnictví. Okno obsahuje také funkci Zobrazit v²echny par. vlastníka, díky níº se v panelu výsledk vypí²í v²echny parcely daného vlastníka a zvýrazní se v map. Pokud jsou pot eba podrobn j²í informace k parcele, kliknutím na parcelním íslo se otev e nové okno ƒúzk - Nahlíºení do katastru nemovitostí. Ukázka je na Obrázku Obrázek 6.13: Identikace KN parcely P i identikaci parcely pozemkového katastru se v pop-up okn zobrazí: parcelní íslo, typ parcely, vým ra (pouze u parcel ZE), stav, íslo listu vlastnictví (také pouze u parcel ZE) a katastrální území. Parcelní íslo s odkazem na stránky ƒúzk je dostupné jen u parcel vedených ve zjednodu²ené evidenci, viz Obrázek Obrázek 6.14: Identikace PK parcely 49

51 6. POPIS APLIKACE Pokud je p edm tem identikace budova, obsahuje okno tyto údaje: typ budovy, zp sob vyuºití, íslo listu vlastnictví, katastrální území a ást obce. Kliknutím na typ budovy se op t otev e nové okno s podrobn j²ími informacemi o stavební parcele, na které budova stojí. K informacím o budov je pot eba se op t prokliknout. Identikace budovy je na Obrázku Obrázek 6.15: Identikace budovy 6.4 Ostatní funkce V této kapitole jsou uvedeny zbývající funkce dostupné v aplikaci. Mezi n pat í m ení ploch a délek, mazání graky a tisk M ení ploch Pomocí této funkce je moºné zm it nap. vým ru parcely. Po jejím spu²t ní se otev e zadávací formulá, v n mº se zvolí zp sob zadání m eného polygonu a zobrazují se v n m výsledky m ení. Formulá je na Obrázku Pokud se znovu klikne na tla ítko, tak se formulá schová a funkce se ukon í. Ve výchozím nastavení funkce není p ednastavena ºádná varianta zadávání polygonu. Na výb r jsou dv moºnosti zadání plochy: zadáním bod a ru n. Výb r se provede kliknutím na radio button a tím je funkce aktivována. Poté se u ²ipky na obrazovce objeví nápov da Obrázek 6.16: M ení ploch pro vytvo ení polygonu. Pokud je za²krtnuto zadávání ru n, kresba se vyhotoví kliknutím na levé tla ítko my²i a jejím tahem. V p ípad druhé varianty se polygon vytvo í postupným zadáním bod a kresba se ukon í 50

52 6. POPIS APLIKACE dvojklikem my²i. Výsledky m ení se ukazují p ímo ve formulá i. Plocha je v m 2 a délka v m. Obrázek 6.17: Ukázka m ení plochy M ení vzdáleností Funkce slouºí k m ení délek a pracuje se s ní stejn jako s funkcí pro M ení ploch Zadání linie lze provést op t zadáním bod nebo ru n. Výsledek je zobrazen ve formulá i v m. Na Obrázku 6.18 je ukázka m ení délek. Obrázek 6.18: Ukázka m ení délek 51