Podnikové informační systémy

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií Podnikové informační systémy Diplomová práce Autor: Bc. Tomáš Hájek Informační technologie a management Vedoucí práce: Ing. Vladimír Beneš Praha Duben, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 23. dubna 2012 Tomáš Hájek

3 Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval Ing. Vladimíru Benešovi za jeho cenné rady a odborné vedení při přípravě této práce. Děkuji také manželce, rodině a přátelům za veškerou jejich podporu během celého studia.

4 Anotace Tématem diplomové práce jsou podnikové informační systémy, jejich vývoj, prvky a struktura. Práce uvádí možnosti IT podpory podnikových procesů se zaměřením na jejich automatizaci. V praktické části práce popisuje analýzu a optimalizaci podpůrných procesů dopravní firmy spolu s možnostmi jejich IT podpory využitím systémů automatické identifikace. Závěr práce popisuje vybraná řešení IT podpory a přípravu jejich hodnotících kritérií. Klíčová slova: Informační systém, aplikační software, ICT, IT podpora, podnikový proces, systém automatické identifikace. Annotation The topic of this thesis are business information systems, their development, elements and structure. The thesis describes IT support possibilities of business processes with a focus on automation. The practical part of this thesis describes analysis and improvement of the support processes at the transport company and the possibilities of their IT support using automatic identification systems. The conclusion of this thesis describes selected IT support solutions and the preparation of their evaluation criteria. Key words: Information system, application software, ICT, IT support, business process, system of automatic identification.

5 Obsah Metody zpracování Historie využití informačních systémů v podnikové praxi Předchůdci informačních systémů První podnikové informační systémy Podnikové informační systémy a počítače Zpracování dat Plánování zdrojů a zdroj informací Strategická podpora a globální vliv Obsah, zdroje a aplikace podnikových informačních systémů Charakteristika obsahu podnikového IS Rozdělení zdrojů podnikového IS Lidské zdroje Hardware a software Data Organizace a řízení zdrojů podnikového IS Aplikace podnikového IS Aplikační architektura podnikového IS Kategorizace aplikací podnikového IS IT podpora podnikových procesů Kategorizace podnikových procesů Podle významu procesu Podle role vlastníka procesu Nástroje IT podpory podnikových procesů Návrh IT podpory podnikových procesů Varianty řešení IT podpory podnikových procesů

6 3.3.2 Výběr dodavatele IT podpory podnikových procesů Problematika správy majetku dopravní firmy Analýza správy hmotného majetku Výchozí stav evidence hmotného majetku Výchozí stav inventarizace hmotného majetku Aplikace podnikového IS dopravní firmy Shrnutí výsledků analýzy správy hmotného majetku Nedostatky evidence hmotného majetku Definice požadovaného cílového stavu, analýza a návrh řešení v rámci podnikového IS Návrh procesů správy hmotného majetku Cílový stav evidence hmotného majetku Cílový stav inventarizace hmotného majetku Systém automatické identifikace Charakteristika systému Výběr technologie systému Návrh IT podpory správy majetku Číselník lokalit Aplikace pro evidenci a inventarizaci hmotného majetku Datový model evidence a inventarizace hmotného majetku Nosič kódu a snímací zařízení Metodika označení hmotného majetku a lokalit Zadávací dokumentace, výběr dodavatele a vyhodnocení Možnosti realizace IT podpory Nestandardní specializovaná aplikace Rozšíření funkcionality stávajícího ERP systému Standardní integrovaná aplikace

7 6.2 Srovnání charakteristik vybraných standardních aplikací Hodnotící kritéria Závěr

8 Úvod Informace se během dosavadního vývoje tržního prostředí staly jedním z velmi cenných podnikových zdrojů. Význam informací pro splnění stanovených strategických cílů a dosažení konkurenční výhody vedl podniky k vytváření prvních informačních systémů, které umožnily sběr, zpracování a uložení dat. Další rozvoj těchto systémů ovlivnily zejména nové technologie, které umožnily formovat zpočátku relativně samostatná výpočetní zařízení do podoby rozsáhlých a integrovaných celků. Obsah současných podnikových informačních systémů se skládá ze značného množství vzájemně propojených prvků a komponent. Jejich efektivní správa a řízení vyžaduje kvalitní návrh aplikační architektury, který vychází z aktuální globální a dílčí IT strategie podniku. Prostředky ICT přinášejí podniku maximální přidanou hodnotu pouze v případě, že jsou v souladu s požadavky odborných útvarů a podporují optimálně nastavené podnikové procesy. První část práce se zabývá výše uvedeným vývojem informačních systémů, snaží se popsat jednotlivé vývojové trendy a zachytit jejich souvislosti. Charakteristika informačních systémů, společně s kategorizací jednotlivých aplikací, vytváří v kontextu s metodikou pro implementaci IT podpory podnikových procesů potřebný teoretický rámec pro návrh řešení konkrétní problémové oblasti v reálném podniku. Druhá, praktická část práce začíná provedením analýzy výchozího stavu řešené domény za účelem získání jejího věrného obrazu a identifikování aktuálních nedostatků a problémů. Využity jsou při tom modelovací nástroje a techniky sběru informací. Výsledky analýzy slouží spolu s dalšími vyhodnocenými závěry k optimalizaci a novému nastavení podnikových procesů a definici požadovaného cílového stavu. Na volbu vhodné technologie systému automatické identifikace navazuje specifikace jeho komponent a návrh komplexního řešení. Závěr práce je věnován výběru konkrétního řešení IT podpory, modelu jeho dodání, průběhu poptávkového řízení a volbě hodnotících kritérií výběru dodavatele. 8

9 Metody zpracování První část práce je věnovaná historii vývoje podnikových informačních systému a teoretickému rámci. Jejich koncepce vychází ze studia odborné literatury a dalších relevantních tištěných a elektronických zdrojů. V rámci analýzy a popisu výchozího stavu procesů správy hmotného majetku dopravní firmy byly využity techniky: diskuse, interview a analýza firemní dokumentace pro sběr informací, nástroj BizAgi, založený na standardu Business Process Model and Notation, pro modelování procesů. Nástroj BizAgi byl použit také pro tvorbu modelů požadovaného cílového stavu správy majetku. Optimalizace procesů vycházela z přístupu Business Process Improvement. Návrh IT podpory správy majetku vycházel ze závěrů provedené SWOT analýzy. Uživatelské požadavky a konceptuální datový model byly formulovány pomocí diagramů notace UML v nástroji Gliffy. Hodnocení a výběr jednotlivých dílčích řešení probíhalo převážně na základě doporučení řady případových studií a konzultací s odbornými pracovníky působícími v oblasti IT podpory a systémů automatické identifikace. Dále bylo ovlivněno interními metodikami několika současných reálných ekonomických subjektů. 9

10 1 Historie využití informačních systémů v podnikové praxi Pojem informační systém doposud nebyl jednoznačně definován. Dostupné zdroje se většinou shodují s definicí, kterou na svých internetových stránkách uvádí Encyclopaedia Britannica [11]: Informační systém je integrovaný soubor komponent pro sběr, uložení a zpracování dat a dodání informací, znalostí a digitálních produktů. Obchodní firmy a další organizace spoléhají, že informační systém řídí jejich provoz, vykonává interakci se zákazníky a dodavateli a pomáhá zvyšovat jejich konkurenceschopnost na trhu. Pojem data v souvislosti s informačním systémem označuje pro účely této práce údaje zaznamenané na základě měření nebo pozorování reálné skutečnosti. Pojem informace pak označuje smysluplnou interpretaci dat a jejich vzájemné vztahy [27]. 1.1 Předchůdci informačních systémů Vznik informačních systémů je stejně jako jejich struktura a funkcionalita spojen převážně s vývojem a dostupností nových technologií určených pro záznam, přenos a zpracování informací. První zásadní vynález v této oblasti představuje tiskařský lis Johannese Gutenberga z roku Pokusy o vytvoření mechanických zařízení schopných řešit matematické úlohy sahají až do počátku 17. století. Děrné štítky, vytvořené francouzským vynálezcem J. M. Jacquardem pro účely řízení tkalcovských stavů, znamenaly významný pokrok v automatizaci textilní produkce [1]. První mechanický informační systém většího rozsahu, který byl založen na využití děrných štítků a prvního skutečně funkčního způsobu kódování dat do číselné podoby, zkonstruoval americký inženýr Herman Hollerith. Zařízení mělo sloužit pro zpracování údajů získaných při sčítání lidu v roce 1890 ve Spojených státech. Nasazení tabulátoru, jak bylo zařízení pojmenováno, desetinásobně zrychlilo prováděné činnosti, zkrátilo dobu statistického zpracování dat na pouhé tři měsíce a ve výsledku přineslo celkovou úsporu nákladů ve výši pěti miliónů dolarů. Úspěch tabulátoru přiměl Hermana Holleritha k založení společnosti Tabulating Machine Company zaměřené na výrobu a další vývoj strojů provádějících 10

11 automatizované zpracování dat, ale o něco později byl nucen společnost prodat. Nový majitel ji spojil s několika dalšími firmami, které rovněž působily v příslušném segmentu trhu. Nově vzniklou společnost, poté co začala opět růst, v roce 1924 přejmenoval na International Business Machines 1 [7]. 1.2 První podnikové informační systémy Na počátku 20. století přiměla velké podniky k zavádění standardizace a automatizace systémů pro zpracování dat, stejně jako efektivnějšího řízení procesů, snaha o zajištění vyšší konkurenceschopnosti a dalšího růstu. Právě změna orientace ekonomických subjektů na informace a znalosti odlišuje, podle řady zdrojů, moderní tržní prostředí od tradičního modelu podnikání, které za primární zdroj tvorby zisku považovalo manuální práci, vlastnictví půdy a kapitál. Mezi podniky, které vytvořily jedny z nejvyspělejších informačních systémů té doby, rozhodně patřily nadnárodní firmy Baťa a Philips. Přes omezené možnosti dostupných technologií byly koncepce, zaměření a cíle těchto podnikových systémů velmi podobné dnešním ERP 2 systémům: minimalizace času nezbytně nutného pro zpracování a doručení informací, efektivní využití informací při řízení vnitropodnikových aktivit, organizace dat do předem definovaných datových struktur, analytické nástroje a metody zpracování dat, důsledné dodržování podnikových standardů, vyšší motivace zaměstnanců na všech organizačních úrovních. Celkové koncepce informačních systémů firem Baťa a Philips se však od sebe v některých oblastech lišily. V rámci rodinné korporace Philips byl velký význam pro zajištění konkurenceschopnosti přisuzován analytickému zpracování dat. Firma Baťa se naopak více orientovala na získání konkurenční výhody ze spojení efektivního řízení lidských zdrojů a dobře udržované soustavně rozvíjené znalostní databáze. Dále byl informační systém firmy 1 2 Zkratka názvu firmy je IBM. ERP zkratka názvu Enterprise Resource Planning. 11

12 Baťa budován v souladu s globální strategií, která byla založena na celostním přístupu 3 k podnikovému řízení. Celostní přístup v organizaci důsledně prosazuje zavedení jednotného řízení a kultury, naopak mechanistický přístup organizaci chápe jako různorodý celek složený z jednotlivých dílčích, do jisté míry autonomních, částí [25]. 1.3 Podnikové informační systémy a počítače Vznik a vývoj počítačů byl umožněn kromě technologického pokroku také pokrokem, kterého se podařilo dosáhnout v teoretických vědních disciplínách. Nezbytný teoretický základ, především pro programové vybavení počítačů, poskytla práce irského matematika G. S. Boola, považovaného za tvůrce matematické logiky. Bool v první polovině 19: století formuloval tři základní logické operátory AND, OR a NOT. Booleovu matematickou logiku spojil v první polovině 20. století americký matematik a elektroinženýr Claude Shannon s problematikou spínacích obvodů a svými teoriemi zásadně změnil podobu informatiky, kybernetiky a dalších vědních oborů. Shannon dokázal, že při konstrukci výpočetních zařízení lze odstranit problémy spojené s desítkovou soustavou jejím nahrazením logikou, která je postavena na extrémně malé množině dvou prvků, jedničky a nuly, položil základy teorie konečných automatů, definoval pojem informace, její univerzální jednotku bit a rozvinul teorii přenosu dat a datové komprese [7]. Vývoj počítačů, původně zejména pro vojenské účely, byl urychlen v souvislosti s 2. světovou válkou. Na jejich konstrukci se v té době podíleli Howard Aiken, Konrad Zuse, John von Neumann a další vědci, kteří jsou považováni za průkopníky v oboru informačních technologií. V roce 1946 byl dokončen počítač ENIAC 4 provádějící součtových operací za vteřinu a počátkem 50. let minulého století našly první typy počítačů uplatnění v komerční sféře. Následující tabulka shrnuje hlavní vývojové fáze uplatnění počítačů v podnikových informačních systémech. 3 4 Někdy je též označován jako holistický. ENIAC zkratka názvu Electronic Numerical Integrator and Calculator. 12

13 Tabulka 1: Role počítačů v podnikových informačních systémech Zdroj: vlastní úprava autora, Zpracování dat Pro období 50. let 20. století je charakteristické využití počítačů pro numerické výpočty finančních a účetních dat. Na trhu se objevily nové firmy specializované na vývoj informačních technologií, tranzistory postupně při konstrukci počítačů nahradily elektronky, vznikaly programovací jazyky vyšší úrovně a probíhaly experimenty s novými typy vstupních zařízení (např. předchůdci dnešní klávesnice) a počítačem řízenou výrobou. Uskutečnilo se první setkání uživatelů produktů firmy IBM za účelem vzájemného sdílení informací a zkušeností. V roce 1951 společnost Lyon Tea Co. zavedla do svého běžného provozu první komerčně využívaný počítač ve Velké Británii. Cílem jeho nasazení byla podpora administrativy, plánování produkce a řízení dodávek do podnikové prodejní sítě. Ve stejném roce firma Ramington Rand dodala počítač UNIVAC americkému statistickému úřadu U. S. Census Berau. V následujících letech prodala celkem 46 kusů tohoto typu mimo jiné i společnosti General Electric. V roce 1951 také firma IBM dodala nejprve 19 kusů počítače typu 701 výzkumným laboratořím, leteckým společnostem a státním institucím a o rok později již prodala celkem 450 kusů modelu 605 [10] Plánování zdrojů a zdroj informací Nové typy prostředků informačních a komunikačních technologií 5, které byly zkonstruovány během 60. a 70. let 20. století, určily v řadě případů směr jejich dalšího technického vývoje. 5 Dále jen ICT. 13

14 V roce 1960 firma AT&T navrhla první komerční modem a team složený z odborníků různých firem působících v oboru představil programovací jazyk COBOL 6. COBOL byl určen pro komerční využití, měl zlepšit čitelnost programového kódu a jeho nezávislost na konkrétním typu počítače. Pro usnadnění výměny dat vznikl i standard ASCII 7. Firma Digital Equipment Corp. úspěšně uvedla na trh minicomputer PDP-8, který byl díky poloviční ceně oproti mainframu dostupný také pro středně velké obchodní společnosti, továrny a vědecké laboratoře. V roce 1970 firma Xerox otevřela výzkumné centrum PARC Palo Alto Research Center, kde byla navržena řada významných novinek. Koncept osobního počítače, Ethernetu, laserového tisku, grafického uživatelského rozhraní nebo objektově orientovaného programování však byly schopny komerčně uplatnit až jiné firmy (např. firmy Apple, 3Com, Adobe). V polovině 70. let byla uvedena do provozu první komerční síť s přepínáním paketů Telenet, obdoba armádní sítě Arpanet. V tomto období také řada výrobců osobních počítačů představila nové modely. V roce 1979 zaznamenal výrazný úspěch program VisiCalc 8 umožňující automatizované provádění tabulkových kalkulací [10]. Za zrodem prvních aplikací podnikových informačních systémů typu MRP 9 stály požadavky výrobních firem na automatizaci plánování materiálových zásob. MRP aplikaci poprvé implementovala firma IBM v roce 1960 u společnosti Case, významného světového výrobce zemědělské a stavební techniky. Firma IBM realizovala o čtyři roky později také implementaci prvního online transakčního systému rezervace letenek SABRE pro společnost American Airlines. Systém prostřednictvím telefonních linek propojil terminálů v 65 městech s dvěma počítači IBM 7090 a byl schopen zajistit přenos dat o letech společnosti v intervalu maximálně 3 vteřiny. S dalšími implementacemi rostla funkcionalita a složitost MRP aplikací a pro zajištění jejich provozu byl nutný nejen výkonný hardware, ale i dostatečný počet kvalifikovaných COBOL zkratka názvu Common Business Oriented Language. SCI zkratka názvu American Standard Code for Information Interchange. VisiCalc zkratka názvu Visible Calculator. MRP zkratka názvu Material Requirements Planning. 14

15 pracovníků. Během 70. let vznikaly softwarové firmy orientované na vývoj aplikací pro podporu klíčových podnikových procesů: v roce 1972 byla založena firma SAP, v roce 1975 vznikla firma Lawson Software, v roce 1977 vstoupila na trh firma Oracle, v roce 1978 byla založena firma Baan. Rostoucí funkcionalita MRP aplikací postupně zahrnula kromě plánování materiálových zásob také veškeré výrobní zdroje. Tím vznikl zcela nový koncept nazvaný MRP II 10 [30] Strategická podpora a globální vliv Silná konkurence mezi jednotlivými výrobci zvýšila v průběhu 80. a 90 let 20. století cenovou dostupnost a výkon nabídky veškerých prostředků ICT, včetně osobních počítačů. V roce 1981 firma IBM uvedla koncept osobního počítače vybaveného operačním systémem MS-DOS od firmy Microsoft. Odstartovala tím velmi rychlý vývoj v tomto segmentu trhu. Vyvíjely se nové typy softwarových aplikací, které rozšiřovaly využití osobních počítačů o další možnosti. Firma Microsoft oznámila vývoj textového editoru Word 11 a firma Aldus vytvořila program PageMaker umožňující publikování textu a grafiky zároveň [30]. Koncem 80. let vznikl a jako síť sítí začal svoji expanzi Internet transformací z původně armádního projektu Arpanet. Podobu Internetu zásadně ovlivnil zejména Sir Timothy John Berners-Lee, který na principu hypertextu vynalezl Worl Wide Web 12. Encyclopaedia Britannica [11] shrnuje vliv Internetu a WWW na informační systémy následujícím způsobem: Globální rozšíření Internetu a Webu zajistilo přístup k informacím a dalším zdrojům. Usnadnilo formování vztahů mezi lidmi a organizacemi v bezprecedentním rozsahu. Vývoj internetové elektronické komerce vyústil v dramatický růst digitální interpersonální komunikace (prostřednictvím u a sociálních sítí), distribuce produktů (software, hudba, MRP II zkratka názvu Manufacturing Resource Planning. Původní název produktu byl Multi-Tool Word. Dále jen zkratka WWW. 15

16 e-knihy a filmy) a obchodních transakcí (nákup, prodej a reklama). Spolu s chytrými telefony, tablety a dalšími mobilními zařízeními schopnými připojení k bezdrátové síti byly informační systémy rozšířeny o podporu mobility, jako přirozené lidské vlastnosti Vývoj ERP systémů Počátkem 80. let 20. století byl koncept MRP II doplněn o řídící složku Just-in time 13 orientovanou na doručení produktů nebo služeb v přesně daném termínu podle požadavků zákazníka. Metoda řízení dodávek JIT vycházela z filozofie, kterou japonské firmy uplatňovaly již po několik desetiletí. Společně s JIT vznikl i koncept CIM 14 zaměřený na počítačem integrovanou výrobu a snížení nákladů spojených se správou dat pomocí sjednocení podnikových databází. Profesor A. W. Scheer zachytil cyklus podnikové produkce na svém Y modelu CIM. Model vyjádřil nutnost vzájemné integrace mezi technickou částí na pravé straně, která reprezentuje konstrukční návrhy a výrobní postupy, a organizačně-ekonomickou částí na levé straně, která reprezentuje cenové kalkulace a plánování. V konečném důsledku mělo uplatnění konceptu CIM zajistit dostatečnou flexibilitu podnikové produkce a optimalizovat její časovou náročnost Dále jen zkratka JIT. CIM zkratka názvu Computer Integrated Manufacturing. 16

17 Obrázek 1: Y model CIM Zdroj: vlastní úprava autora Na konci 80. let se firmy specializované na produkci aplikací podnikových informačních systémů soustředily také na podporu domény řízení lidských zdrojů, v této souvislosti lze zmínit zejména firmu PeopleSoft, Inc. Spojením konceptu MRP II s dalšími aplikacemi pro podporu výše uvedených přístupů a metod podnikového řízení a plánování vznikla první generace ERP systémů určená zejména pro oblasti: ekonomika a účetnictví, majetek a materiálové požadavky, finance a další zdroje, výrobní kapacity, plánování a kontrola termínů. 17

18 Tabulka 2: Vývojové etapy ERP systémů Zdroj: vlastní úprava autora V 90. letech začaly podniky požadovat dodávky integrovaných řešení a na tento trend zareagovali především největší výrobci ERP systémů. V roce 1992 firma SAP představila produkt s názvem SAP R/3, díky němuž dosáhla přední pozice na trhu ERP systémů. Také další výrobci jako např. firmy Oracle nebo JD Edwards přišly s vlastními sadami integrovaného softwaru. Druhá generace ERP systémů, někdy též označovaná termíny ERP II nebo Extended ERP, zahrnula navíc ještě funkcionalitu podnikových aplikací určených pro podporu řízení vztahů s externími subjekty, zákazníky nebo dodavateli, manažerského řízení a plánování. Současný vývoj ERP systémů je ovlivněn zejména snahou o rozšíření spektra zákazníků o středně velké a malé organizace a zaměřuje se především na způsoby jejich dodání a provozu. Model ASP 15 představuje pronájem ERP systému formou outsourcingu podnikům, které si kvůli omezeným možnostem zdrojů, nemohou dovolit jeho vlastní implementaci. ASP obvykle nabízí standardní funkcionalitu ERP systému a jen velmi omezené možnosti customizace. Aktuální trendy modelu dodání a provozu ERP systému reprezentují, stejně jako v případě jiných typů aplikací, pojmy cloud computing a SaaS 16 [25] [6] ASP zkratka názvu Application Service Providing. SaaS zkratka výrazu Software as a Service. 18

19 2 Obsah, zdroje a aplikace podnikových informačních systémů Skutečně kvalitní a výkonný podnikový informační systém by měl obsahovat informace o strategických cílech, vývojových trendech, konkurenci, trhu a aktuální situaci podniku. Zároveň musí zajistit dostatečně rychlou analýzu, zpracování, předání a uchování těchto informací. Rozsah a struktura informačního systému je do značné míry ovlivněna oborem hlavní činnosti podniku a jeho velikostí. Publikace Podniková ekonomika [26] rozděluje ekonomické subjekty podle následujících kritérií: malé - počet zaměstnanců 100, roční obrat 30 mil. Kč, střední - počet zaměstnanců 500, roční obrat 100 mil. Kč, velké - počet zaměstnanců 500, roční obrat 30 mil. Kč.[26] Vztah mezi prostředky informačních technologií, které vytváří informační systém a složení jeho modulů zobrazuje schéma na obrázku č. 2 [21]. Obrázek 2: Vztah mezi IT a IS Zdroj: vlastní úprava autora 19

20 2.1 Charakteristika obsahu podnikového IS Encyclopaedia Britannica [11] za hlavní komponenty tvořící obsah informačního systému uvádí prostředky IT, jejich hardware a software, telekomunikační techniku, databáze, navržené postupy, procedury a lidské zdroje. Publikace Podniková informatika považuje právě lidi za klíčový prvek informačního systému. Především uživatelé by měli jednoznačně specifikovat, jaké funkce od informačního systému požadují, jaké informace a v jaké kvalitě by měl poskytovat. Na kvalifikaci koncových uživatelů a jejich zapojení do značné míry závisí výsledný efekt ze zavedení podnikového informačního systému spolu s návratností počáteční investice a dalších souvisejících nákladů. Uživatelé v rámci informačního systému vystupují v různých rolích, ve kterých formulují své požadavky na služby informačního systému. Požadavky mohou být: individuální ze strany jednotlivce, společné ze strany většího organizačního celku. Pojem služba v podnikové informatice označuje funkce, požadované uživatelem, primárně poskytované jednotlivými aplikacemi informačního systému. Úroveň služeb je silně závislá na úrovni prostředků ICT, které vytvářejí potřebné podmínky a prostředí pro samotný provoz aplikací. V širším kontextu může pojem služba znamenat také celý soubor uživateli požadovaných aplikací, technologií a podpůrných činností. V takovém případě rozlišujeme služby podle jejich povahy: aplikační zahrnují aplikace v různých problémových doménách (např. účetnictví, logistika), technologické zahrnují správu technologické infrastruktury (např. sítí, databází), ostatní zahrnují podporu ve formě školení, konzultací a právního poradenství (např. Helpdesk). Pojem aplikace označuje vlastní aplikační programové vybavení aplikační software. 20

21 Pojmy aplikace a služba spolu velmi úzce souvisí. Vztahy mezi nimi a uživateli jsou znázorněny na obrázku č. 3. Obrázek 3: Obsah podnikového informačního systému Zdroj: vlastní úprava autora Obsah informačního systému je možné charakterizovat také z hlediska jeho poskytovaných funkcí a celkové funkcionality. Funkce a funkcionalitu informačního systému ve svém učebním textu Pour [22] definuje: Funkce informatiky představují i obsahovou stránku činnosti nebo schopnosti informatiky, to znamená, co z hlediska potřeb uživatele informatika umí nebo má umět. Funkcionalita je pak hierarchicky uspořádaný souhrn poskytovaných, požadovaných nebo plánovaných funkcí. Hierarchické uspořádání funkcionality vychází z postupů a zvyklostí obvyklých při strukturalizaci informací, např. obsahu knihy, a umožňuje přehledně vyjádřit souhrn jednotlivých dílčích funkcí. Funkce lze podle charakteru operací, které provádějí s daty, rozdělit do tří základních skupin: transakční slouží k vytvoření nebo aktualizaci databáze, analytické a plánovací slouží k vytvoření analýz, plánů a reportů, provozní, správní a speciální slouží k zálohování, archivaci a správě dat. 21

22 Obrázek 4: Schéma funkcionality podnikového informačního systému Zdroj: vlastní úprava 2.2 Rozdělení zdrojů podnikového IS Informační systém využívá různé typy zdrojů a různé metody jejich řízení a organizace Lidské zdroje Lidé mohou jako zdroj podnikového informačního systému zastávat jednu ze dvou základních rolí: uživatel informačního systému, specialista informačního systému. V roli uživatelů mohou vystupovat zaměstnanci 17, vlastníci nebo externí partneři společnosti. Zaměstnanci pracují s informačním systémem na různých pracovních pozicích v rámci celé organizační struktury podniku a měli by se přímo podílet na jeho dalším rozvoji. Vlastníci, majitelé společnosti nebo jejich oprávnění zástupci, rozhodují o investicích do informačního systému, posuzují jejich očekávané přínosy a porovnávají je s dosaženou skutečností. Externí partneři, zástupci cizích organizací, využívají pro ně určené služby informačního systému 17 Někdy jsou též označováni jako koncoví uživatelé. 22

23 a měli by se podílet na jeho dalším rozvoji zejména v oblasti vzájemné integrace s vlastním informačním systémem. V roli specialistů IS mohou vystupovat interní nebo externí manažeři odpovědní za řízení projektů a provozu v oblasti podnikové informatiky nebo specialisté ICT. Mezi specialisty ICT se lze zařadit různé profese např. analytika, programátora, správce sítě, správce databáze a další [19] Hardware a software Za hardwarové zdroje lze kromě samotných počítačů považovat veškerá další technologická zařízení, jako různá datová úložiště, síťové prvky, vstupně - výstupní zařízení a mobilní prostředky. Vzájemná kombinace a propojení těchto prvků vytváří strukturu informačního systému. Za softwarové zdroje lze považovat veškeré programové vybavení rozdělené do dvou hlavních kategorií: základní operační systémy, aplikační software, software na podporu vývoje aplikací [19] Data Podle zdroje lze rozlišit interní data, pokud se jedná o vnitřní podnikový zdroj, nebo externí, pokud se jedná o zdroj z okolí podniku např. externí partnery. Ve vztahu k řízení podniku mohou být data klasifikována jako: řídící definují důležitá pravidla a pokyny pro operace s kmenovými a pohybovými daty, za zvláštní podskupinu řídících dat se považují číselníky 18, kmenová mají relativně trvalý charakter, zpravidla poskytují údaje o poměrně stálých objektech, jakými mohou být např. dodavatelé nebo materiál, pohybová vyjadřují změny ve stavech zdrojů a kapacit, poskytování služeb a pohybech materiálu, jako např. výdej skladových zásob [13]. 18 Definice číselníku podle Wikipedie: uspořádaný seznam entit, každé entitě je přidělen jedinečný kód. 23

24 2.2.4 Organizace a řízení zdrojů podnikového IS Profesor Molnár [19] uvádí zajímavý pohled na organizaci zdrojů informačního systému, kterou rozděluje do tří základních principů: centralizace, decentralizace, federalizace. Centralizace umožňuje efektivní řízení zdrojů a účinné využití dostupných informačních systémů. Naopak nevýhodami tohoto přístupu zůstávají pomalé reakce na změny a poněkud izolovaný rozvoj informačního systému. Decentralizace uživatelům nabízí především samostatnost při řízení změn a lepší podporu, ale při uplatnění tohoto přístupu dochází zároveň k duplicitám při využívání zdrojů, obtížné integraci a růstu nákladů. Federalizace přináší společné standardy pro efektivní sdílení zdrojů a podporu uživatelů, ale vlastní koordinace řízení zdrojů a využití volných kapacit zůstává předmětem dalšího jednání. Čtyřmi základními způsoby řízení zdrojů informačního systému jsou podle T. H. Davenporta 19 [19]: monarchie, federace, feudalismus, anarchie. Monarchie znamená, že o pořízení a využití veškerých zdrojů v podniku rozhoduje zpravidla pouze jeden manažer nebo organizační útvar. Federace znamená, že centrálně jsou v rámci podniku řízeny pouze některé zdroje a řízení ostatních je ponecháno v kompetenci jednotlivých manažerů nebo organizačních útvarů. 19 Thomas H. Davenport přední americký odborník zabývající se procesním a znalostním managementem. 24

25 Feudalismus znamená, že řízení zdrojů je v rámci podniku rozděleno mezi jednotlivé manažery nebo organizační útvary. Anarchie znamená, že řízení zdrojů v podniku není žádným způsobem rozděleno a probíhá ad hoc nebo na základě aktuální situace a potřeb [18]. 2.3 Aplikace podnikového IS Internetové stránky ari.wikidot.com [3] popisují aplikace informačního systému následujícím způsobem: Aplikací se rozumí řešení vybraných procesů a funkcí v řízení ekonomického subjektu pomocí informačních a komunikačních technologií např. aplikace pro řízení obchodu nebo výroby. Hlavním nositelem aplikací je aplikační software, tedy programové vybavení určené k využití koncovému uživateli. Další uváděné definice aplikačního softwaru se většinou shodují na tvrzení, že se jedná o jeden nebo více počítačových programů, které jsou určeny k řešení specifických úloh a umožňují uživateli interaktivní ovládání Aplikační architektura podnikového IS Podnikový informační systém obsahuje různé typy aplikací, často vzájemně propojených, které se liší poskytovanou funkcionalitou a svým technologickým řešením. Aplikační architektura představuje významný nástroj pro řízení a rozvoj podnikového informačního systému a poskytuje rámec pro řešení požadované funkcionality konkrétními aplikacemi. Pomáhá zohlednit ekonomické i technologické aspekty při zavádění nových aplikací a usnadňuje komunikaci mezi uživateli IS a specialisty IS. Návrh kvalitní aplikační architektury by měl především: přiřadit jednotlivé aplikace konkrétním problémovým doménám, přiřadit jednotlivé aplikace konkrétním interním nebo externím uživatelům, zachytit uspořádání jednotlivých aplikací, jejich vzájemné vztahy a vazby na okolí, být otevřený, umožnit rychlou reakci na změny, rozlišovat interní nebo externí zajištění provozu jednotlivých aplikací. 25

26 Požadavky na snadnou obsluhu a spolehlivost informačního systému, jednotná data a účelně vynaložené náklady jsou hlavními důvody pro integraci podnikových aplikací. Původně nezávislé dílčí aplikace lze propojit prostřednictvím jednotné aplikační platformy EAI 20, která zároveň obsahuje nástroje pro jejich správu a údržbu. EAI platforma může dále nabízet možnost vytvoření kompozitních aplikací s novou funkcionalitou nebo nástrojů typu BAM 21 pro sledování průběhu procesů. Ucelený koncept integrace ale i samotného vývoje aplikací, představuje také servisně orientovaná architektura SOA 22, která je založena na principu sdíleného poskytování síťových služeb a využívání kompozitních aplikací. Charakteristika SOA podle Publikace Informační systémy v podnicích [30] zní: SOA představuje aplikační topologii, v níž je funkční logika aplikace uspořádána do modulů (služeb) s jasnou identitou, smyslem a programově přístupnými rozhraními. Služby se chovají jako černé skříňky. Jejich vnitřní struktura je nezávislá na druhu a povaze okolí, kterým jsou využívány. V servisně orientované architektuře jsou data a funkce zapouzdřeny do modulárních komponent se zdokumentovanými rozhraními Kategorizace aplikací podnikového IS Skupinu infrastrukturních aplikací tvoří prostředky osobní informatiky, které zahrnují softwarové aplikace navržené převážně pro práci jednotlivých uživatelů nezávisle na jejich oboru. Jedná se např. kancelářské balíky pro administrativní práci, nástroje pro komunikaci, organizaci a grafické editory [13]. Skupina aplikací pro řízení podnikových zdrojů je považována za jádro podnikové aplikační architektury. Jedná se zejména o ERP systémy, které nahrazují jednotlivé dílčí aplikace řešením integrujícím požadovanou funkcionalitu, automatizaci podnikových procesů a sdílení společných dat. ERP systémy jsou transakčně orientované a mají obvykle modulární strukturu, jejíž základ obsahuje: EAI zkratka názvu Enterprise Application Integration. BAM zkratka názvu Business Activity Monitoring. SOA zkratka názvu Service-oriented architecture. 26

27 správní a systémové moduly, aplikační moduly pro jednotlivé podnikové domény (např. výroby, logistiky a účetnictví), integrační moduly pro tvorbu rozhraní s jinými aplikacemi, moduly pro podporu implementace ERP systému, moduly pro customizaci a vlastní vývojová prostředí. Jednotlivé moduly ERP systému sdílí data ve společných databázích nebo si je vzájemně předávají. Protože ERP systémy slouží také jako podnikový zdroj dat, probíhá obousměrný datový přenos i s jinými aplikacemi informačního systému. Rozšíření ERP systému o funkcionalitu a technologie dalších níže uvedených aplikací představuje komplexní řešení, někdy označované jako ERP II [29]. Skupinu aplikací pro řízení externích vztahů reprezentuje např. CRM, které podporuje celkovou firemní koncepci orientovanou na zákazníka a člení se na tři základní části: operační je zaměřena na činnost obchodních zástupců, automatizaci marketingu a zákaznické služby, kooperační je zaměřena na řízení interakce a vícekanálové komunikace se zákazníkem, analytickou je zaměřena na segmentaci zákazníků, predikci jejich chování a analýzu zákaznických dat získaných z operační a kooperační části. Analytická část je někdy též nazývána Customer Intelligence pokud využívá postupy a metody Business Intelligence [13]. Business Intelligence je zástupce skupiny analytických aplikací, jedná se o softwarové nástroje určené pro analytickou a plánovací činnost. Jsou založeny na principu zobrazení reality z více úhlů pohledu a jako zdroj dat využívají nástroje transakčního zpracování v reálném čase např. ERP systémy nebo aplikace CRM. Data z nich jsou pomocí ETL 23, tzv. datových pump, nejprve extrahována, následně upravena a uložena v požadované struktuře do vhodného typu multidimenzionální databáze [29]. 23 ETL zkratka výrazu Extraction, Transformation, Loading. 27

28 Termín E-Business označuje široké spektrum aplikací umožňujících komunikaci a řízení vztahů podniku s externími organizacemi prostřednictvím elektronických médií, zejména internetu. Externími organizacemi mohou být podniky a firmy ( B Business), koncoví zákazníci a spotřebitele ( C Consumer) nebo instituce státní správy ( G Government). Aplikace typu e-business lze podrobněji rozlišit podle typu jejich zaměření: e-commerce oblast elektronického obchodu, vztah typu B2C, e-marketplace oblast elektronického trhu, obchodní vztah více partnerů současně (M:N), SCM oblast dodavatelského řetězce, řízení sítě dodavatelů [13]. Výrazem ECM 24 asociace AIIM označuje softwarové prostředky, obvykle doplňující základní aplikace podnikového informačního systému, které slouží pro sdílení dokumentů, řízení workflow, správu elektronických dat, grafiky nebo webového obsahu. Na svých internetových stránkách asociace AIIM [2] definuje ECM jako: Soubor metod, strategie a nástrojů k zachycení, uložení, řízení, ochraně a doručení informací, které slouží pro podporu podnikových procesů. Poslední skupinu tvoří specializované aplikace určené pro specifická odvětví např. rezervační systémy apod. 24 ECM zkratka názvu Enterprise Content Management. 28

29 Profesor Molnár [19] ve své prezentaci rozděluje podnikové aplikace z hlediska jejich současného a budoucího významu pomocí McFarlanovy matice aplikační struktury podnikového informačního systému na obrázku č. 5. Obrázek 5: McFarlanova matice aplikací podnikového IS Zdroj: vlastní úprava autora 29

30 3 IT podpora podnikových procesů Norma ISO 9000 [14] proces definuje stručně jako soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy. Širší definice procesu zahrnuje podmínku opakovaného vykonávání této posloupnosti předem specifikovaných činností. Podnikové procesy Pour [22] ve svém učebním textu dále charakterizuje tímto způsobem: Proces je množina na sebe navazujících činností, které z definovaných vstupů vytvářejí požadovaný výstup, váží na sebe zdroje (lidi, technologie, materiál, finance a čas) a mají měřitelné charakteristiky. Pro každý podnikový proces je možno definovat a analyzovat: hodnotu, kterou přidává proces k finálnímu produktu, informační a hmotně-energetické vstupy procesu, informační a hmotně-energetické výstupy procesu, vlastníka procesu, zákazníka procesu, čas potřebný k realizaci procesu, náklady potřebné na realizaci procesu, vnitřní logiku procesu. Orientace na procesy vede organizaci ke snížení nákladů, zvýšení kvality a zrychlení dodávky nabízených služeb nebo produktů. Dále ji umožňuje lépe kvantifikovat a predikovat řadu jevů a tím efektivněji dosáhnout stanovených podnikových cílů. Podle Charlese Fineho 25 patří podnikové procesy a procesní řízení mezi nejvýznamnější inovace manažerského přístupu ve 20. století. Dynamický pohled na podnikovou informatiku poskytuje přehled o tom, jaké procesy podnikový informační systém zahrnuje a jakým způsobem řídí a podporuje jejich průběh [6]. 25 Charles Fine profesor managementu působící na Massachusetts Institute of Technology. 30

31 3.1 Kategorizace podnikových procesů Podnikové procesy je možné spolu s prostředky informačních a komunikačních technologií, které jejich průběh podporují, rozdělit podle několika hledisek do různých kategorií Podle významu procesu Podle významu, jaký podnikové procesy mají pro zajištění činnosti podniku a dosahování stanovených podnikových cílů, je možné rozdělit procesy do těchto skupin: řídící - určují podnikovou organizaci a metodiku, specifikují podmínky pro průběh ostatních typů procesů, základní 26 - zajišťují průběh hlavních činností podniku, vytváří přidanou hodnotu produktů nebo služeb dodávaných externím zákazníkům, podpůrné slouží ostatním, zejména základním, typům procesů, dodávají jim požadované hmotné a nehmotné výstupy. Řídící podnikové procesy jsou podporovány především aplikacemi pro oblast strategického řízení a plánování, řízení kvality a inovací. Typickým příkladem IT podpory této skupiny procesů mohou být softwarové nástroje Business Intelligence, Customer Intelligence nebo využití technologie datových skladů. Základní podnikové procesy jsou podporovány především aplikacemi pro řízení výroby, logistiky nebo vztahů se zákazníky a dodavateli. Typickým příkladem IT podpory této skupiny procesů mohou být ERP systémy nebo softwarové nástroje CRM. Podpůrné podnikové procesy zahrnují především aplikace pro řízení ekonomiky, lidských zdrojů a ICT technologií. Typickým příkladem IT podpory této skupiny procesů mohou být některé vybrané moduly ERP systémů, specializované aplikace nebo prostředky osobní informatiky Podle role vlastníka procesu Podle role vlastníka procesu, který je odpovědný za jeho průběh, dílčí parametry a koncové výstupy, je možné rozlišit dva druhy procesů: 26 Někdy jsou též označovány jako core procesy. 31

32 interní probíhají pouze uvnitř podniku plně pod kontrolou jeho managementu a mají přiřazeného interního vlastníka, externí probíhají mezi podnikem a externími subjekty, nejsou plně pod kontrolou jeho managementu a nemají pouze interního vlastníka. Ze členění procesů na interní nebo externí vychází dílčí strategické koncepce zaměřené na efektivní spojení procesů s prostředky ICT. Koncepce ERP je primárně zaměřena na řízení interních procesů a jejich provázanost s procesy externími. IT podpora je v rámci podnikového informačního systému realizována prostřednictvím ERP systémů, případně integrovanými celky dalších typů aplikací. Koncepce CRM je primárně zaměřena na řízení externích procesů, u kterých v roli spoluvlastníka vystupují zákazníci. IT podpora je v rámci podnikového informačního systému realizována zejména prostřednictvím integrovaných aplikací typu CRM. Koncepce SCM je primárně zaměřena na řízení externích procesů, u kterých v roli spoluvlastníka vystupují dodavatelé, případně je podnik sám součástí dodavatelského řetězce. IT podpora je v rámci podnikového informačního systému realizována zejména prostřednictvím integrovaných aplikací typu SCM [28]. 3.2 Nástroje IT podpory podnikových procesů Prostředky ICT ve vztahu k životnímu cyklu podnikových procesů slouží zejména pro účely jejich: modelování a simulace, automatizace a řízení, monitorování a vyhodnocení. Modelování a simulaci průběhu podnikových procesů umožňují softwarové nástroje založené na různých metodikách. Volba podporované metodiky modelování procesů ovlivňuje především notaci a způsob vytváření a úpravy procesních diagramů. Z dostupné široké nabídky lze vhodnou aplikaci vybrat na základě srovnání celé řady parametrů, mezi které patří již zmíněná metodika modelování, cena, podpora týmové spolupráce, možnosti exportu a importu dat z jiných aplikací a další. 32

33 Automatizaci a řízení procesů umožňuje zpravidla již celý systém složený z vybraných prostředků ICT. Volba prvků systému, jejich počet a vzájemné vazby závisí na komplexnosti činností, stanovených metrikách požadovaných výstupech procesu a jeho vazbách na okolí. Výběr nástrojů a návrh IT podpory dále výrazně ovlivňují dostupné zdroje a požadovaná míra automatizace procesu. Monitorování procesů umožňují přístupy, které se velmi dynamicky vyvíjejí, a jejich podpora vyžaduje vyspělé prostředky ICT v podobě ucelených technologických platforem. Kromě již zmíněných nástrojů BAM pro monitorování podnikových aktivit se jedná především o silné platformy podporující celostní přístup k řízení podnikových procesů BPM Návrh IT podpory podnikových procesů Požadavky na podporu podnikových procesů prostředky ICT by měly vycházet z aktuální platné globální a dílčí informační strategie podniku. V souladu s tím by využití IT podpory mělo sloužit k dosažení stanovených podnikových cílů a tvorbě přidané hodnoty. Součinností a vazbami mezi řízením podnikových procesů a řízením informačního systému se zabývá řada metodik a konceptů best practices. Cenný rámec a sadu podpůrných nástrojů pro řízení IT a maximalizaci generované přidané hodnoty nabízí metodika COBIT 28. Poslední připravovaná verze COBIT 5 přináší nově integraci s dalšími metodikami ValIT a RiskIT společně s prvky BMIS 29 [8]. Veřejně dostupný rámec ITIL 30 je souborem nejlepších praktik více zaměřených na neustálé monitorování a optimalizaci samotných služby IT z hlediska vlastní činnosti podniku, zákazníka a jejich uživatele. Ustanovení tohoto standardizovaného systému řízení IT podpory v sobě zahrnuje i mezinárodní norma upravující tuto oblast ISO [15] Varianty řešení IT podpory podnikových procesů Návrhu IT podpory by měla předcházet analýza, popis a optimalizace vybraných podnikových procesů. Provedení těchto kroků je nezbytné pokud má implementace ICT prostředků splnit BPM zkratka výrazu Business Process Management. COBIT zkratka výrazu Control Objectives for Information and Related Technology. BMIS zkratka výrazu Business Model for Information Security. ITIL zkratka výrazu Information Technology Infrastructure Library. 33

34 očekávané přínosy. Samotné zavedení nových technologií nemá na stávající vlastnosti a výstupy nevyhovujícího procesu žádný pozitivní vliv, naopak pouze zvýší náklady spojené s jeho průběhem. IT podporu lze rozlišit podle míry požadavků na úpravu podnikových procesů v souvislosti s jejím zavedením následujícím způsobem: řešení na míru v souvislosti s implementací IT podpory není nutné měnit optimální nastavení podnikových procesů, návrh IT podpory se jejich stávajícímu průběhu plně přizpůsobí, standardizované řešení návrh IT podpory vychází z určitého nastavení průběhu podnikových procesů, které je nutné v souvislosti s implementací IT podpory dodržovat, kombinované řešení návrh IT podpory vychází z určitého nastavení průběhu podnikových procesů, které lze do jisté míry přizpůsobit potřebám konkrétní organizace Výběr dodavatele IT podpory podnikových procesů Z výsledků průzkumu provedeného mezi manažery IT útvarů a zástupci dodavatelů IT podpory vyplynula hlavní kritéria, kterým obě strany při výběrovém řízení přikládají v praxi největší význam. Respondenti z řad manažerů podnikových IT útvarů považovali za hlavní hodnotící kritéria: odbornou znalost konzultantů dodavatele, aktivní přístup k řešení, rozsah poskytované funkcionality, technologickou úroveň řešení a uživatelskou přívětivost, poměr kvality a ceny servisních služeb. Mezi dalšími hodnotícími kritérii byly uváděny také získané reference z oboru, poradenská činnost a dobré komunikační schopnosti pracovníků dodavatele. Respondenti z řad zástupců dodavatelů IT podpory se naopak téměř jednomyslně shodli, že nejvýznamnějším hodnotícím kritériem je cena a jako další uváděli [25]: 34

35 rozsah poskytované funkcionality, uživatelskou přívětivost, kvalitu servisních služeb, odbornou znalost konzultantů, dobré reference předchozích zákazníků. 35

36 4 Problematika správy majetku dopravní firmy Podnik zajišťující provoz městské hromadné dopravy vlastní přibližně položek hmotného majetku. Jedná se o velmi široké spektrum, které kromě samotných dopravních prostředků a příslušenství dopravní cesty zahrnuje různé typy strojů, technologických zařízení, vybavení dílen a kanceláří. Majetek se nachází v celé řadě firemních objektů, které jsou podle potřeby rozmístěny po celém dopravně obsluhovaném území města. Zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 31, a interní podnikové směrnice rozlišují dva druhy hmotného majetku: dlouhodobý jedná se o samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí, se samostatným technicko-ekonomickým určením, pořizovací cenou vyšší než ,- Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok, drobný jedná se o samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí, se samostatným technicko-ekonomickým určením, pořizovací cenou nižší než ,- Kč a dobou použitelnosti kratší než 1 rok. Evidence jednotlivých položek poskytuje při správě hmotného majetku přehled o jeho druhovém složení, zajišťuje jeho ochranu před zcizením nebo poškozením a umožňuje provedení inventarizace, jako nezbytného kontrolního mechanismu [24]. 4.1 Analýza správy hmotného majetku V dopravní firmě není skupina podpůrných procesů správy majetku popsána ani jednoznačně nastavena. Procesy probíhají jako sled činností ve dvou hlavních oblastech evidence a inventarizace majetku a jsou řízeny odbornými útvary, zachycenými na části organigramu firmy na obrázku č. 6 (viz další strana). 31 Zákon č. 563/1991 Sb., dále jen zákon o účetnictví. 36

37 Obrázek 6: Organizační schéma dopravní firmy Zdroj: vlastní úprava autora Ve spolupráci s manažery a odpovědnými zaměstnanci těchto útvarů byla zpracována analýza výchozího stavu správy hmotného majetku. Pro sběr primárních informací byly využity techniky diskuse a interview, jako zdroj sekundárních informací byla provedena analýza firemní dokumentace, interních směrnic, popisů pracovních funkcí a dalších tištěných nebo elektronických podkladů, které se vztahují k řešené problematice. Do finální verze analýzy výchozího stavu správy majetku byly zapracovány veškeré připomínky a zpětná vazba od zúčastněných zaměstnanců Výchozí stav evidence hmotného majetku Po ukončení procesu pořízení položky majetku zajišťují činnosti spojené s její evidencí zaměstnanci útvaru účetnictví a tzv. zaměstnanci pověření péčí o majetek 32 z ostatních organizačních útvarů. Položka je pověřenému zaměstnanci předána a je na něm sledována: v účetní evidenci pokud se jedná o dlouhodobý hmotný majetek, v podrozvahové evidenci pokud se jedná o drobný hmotný majetek. 32 Dále jen pověření zaměstnanci. 37