Planeta Země. Pohyby Země a jejich důsledky

Transkript

1 Planeta Země Pohyby Země a jejich důsledky Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným

2 Pohyby Země Planeta Země je jednou z osmi planet Sluneční soustavy. Vzhledem k okolnímu vesmíru je v neustálém pohybu. Úkol 1:Které pohyby naše planeta ve Sluneční soustavě vykonává? Řešení: kolem zemské osy Oběh kolem pohyb zemské osy zemské osy Obr. 1: <

3 Rotace kolem osy Zemská osa je myšlená přímka procházející jižním a severním pólem. Země kolem této osy rotuje od na (proti směru hodinových ručiček). Obr.2:< letimestamp= > Jedna otočka o 360 ºtrvá 23 h 56 m 4,09 s ( den).

4 Důsledky rotace kolem osy 1 Úkol 2:Jaké důsledky má rotace Země kolem osy pro pozorovatele na Zemi? Řešení: Nejlépe pozorovatelným důsledkem je střídání a. Úkol 3:Proč je siderický den kratší než 24 hodin? Pokuste se odpovědět s využitím obrázku vpravo. Obr.3:< %A9reo.en.png>

5 Důsledky rotace kolem osy 2 Řešení z předchozí strany: Země během otočky o 360 ºprojde na své oběžné dráze kolem Slunce přibližně jeden stupeň, a dostane se tak z pozice 1 do pozice 2 (viz obrázek vlevo). Tento jeden stupeň musí dotočit, aby se ocitla ve stejném postavení vůči Slunci. Obr.4:< Dotočení stihne přibližně za čtyři minuty (pozice 3), které tak tvoří rozdíl mezi siderickým dnem a běžným dnem trvajícím 24 hodin.

6 Oběh Země kolem Slunce, představu, že se v centru Sluneční soustavy nachází a všechna ostatní tělesa, včetně Slunce, kolem ní obíhají (horní schéma), zastávali již mnozí antičtí astronomové a své příznivce měla také ve středověku. Obr. 5:< Správná představa (spodní schéma) se více prosadila až díky Mikuláši Koperníkovi, Johannesu Keplerovi a Galileo Galileovi v 16. a 17. století.

7 Parametry oběžné dráhy Země 1 Země obíhá po eliptické dráze od západu k východu (proti směru hodinových ručiček). Slunce se nachází v jednom ohnisku této elipsy. Průměrná vzdálenost Země od Slunce dosahuje (±30metrů)a nazývá se jednotka. Obr. 6: < pg> Astronomická jednotka (AU) se používá jako jedna z možností pro určování vzdáleností ve vesmíru.

8 Parametry oběžné dráhy Země 2 Místo, kde se Země nachází nejdále od Slunce, se nazývá. Místo, kde se Země nachází nejblíže ke Slunci, se nazývá. V aféliu se Země nachází začátkem červencem, v perihéliu začátkem ledna. Rozdíly vzdáleností jsou příliš malé na to, aby se projevily na střídání ročních období.

9 Důsledky oběhu Země kolem Slunce 1 Obr. 7: < orth_season.jpg> Úkol 4:Co je hlavní příčinou střídání ročních období? Při úvahách využij obrázek nahoře. Řešení:Hlavní příčinou střídání ročních období je stálý sklon zemské osy vůči rovině ekliptiky a s tím související rozdílná intenzita dopadajících slunečních paprsků na severní a jižní polokouli během roku.

10 Důsledky oběhu Země kolem Slunce 2 Během jarní rovnodennosti (obvykle 20. nebo ) dopadají sluneční paprsky kolmo na. Den i noc jsou všude stejně dlouhé ( hodin). Na severní polokouli začíná. Obr. 8:< Obr. 9< Během letního slunovratu (obvykle 20. nebo ) dopadají sluneční paprsky kolmo na. V oblasti mezi severním polárním kruhem a severním pólem je polární den, Slunce zde nezapadá pod obzor. Na severní polokouli začíná.

11 Důsledky oběhu Země kolem Slunce 3 Během podzimní rovnodennosti je situace stejná jako při rovnodennosti jarní. Nastává obvykle 22. nebo a na severní polokouli začíná. Obr. 10:< Úkol 5:podle obrázku vlevo dole charakterizujte obdobným způsobem zimní slunovrat. Zodpovězte následující otázky: Kde na Zemi nastává polární noc a kde polární den? Kde dopadají polední paprsky kolmo na zemský povrch? Obr. 11:< Víte, kdy obvykle nastává zimní slunovrat?

12 Úkol 6 Úkol 6:Pod jakým úhlem budou v poledne dopadat sluneční paprsky na rovnoběžce 70 ºs. š. Řešení: Kolmo dopadají v den letního slunovratu na obratník Raka, který má zeměpisnou šířku φ= 23,5 ºs. š. Rozdíl zeměpisných šířek obou míst je 46,5 º. O tuto hodnotu se zmenší úhel dopadajících paprsků. Výsledek tedy získáme jako rozdíl 90 º 46,5 º= 43,5 º.

13 Úkol 7 Úkol 7:Kde dopadají sluneční paprsky v poledne pod úhlem 30 º? Řešení: Pod úhlem 90 ºdopadají toho dne na obratníku Kozoroha (23,5 ºj. š.). 30 ºje hodnota o 60 º menší. Hledané místo je tedy vzdáleno od obratníku Kozoroha 60 º. Proto jsou hledanými místy rovnoběžky 83,5 ºj. š. a 36,5 ºs. š.

14 Zdánlivý pohyb Slunce Přestože jsou během rovnodennosti den i noc stejně dlouhé, zdánlivá dráha Slunce na obloze se na různých zeměpisných šířkách liší. Obr. 12:< Obr. 13:< Na obrázku jsou znázorněné zdánlivé dráhy Slunce na rovníku a na 50 ºs. š. Úkol 8:Pokuste se odhadnout, jak bude vypadat v tento den zdánlivá dráha Slunce na severním pólu.

15 Úkoly 9 a 10 Úkol 9:Kde na Zemi může nastat situace, že se Slunce nachází přímo v (nadhlavníku) a sluneční paprsky dopadají na povrch pod úhlem 90 º? Řešení: Pouze v pásu mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. Úkol 10:Na kterou světovou stranu bude v poledne směřovat stín člověka nacházejícího se na 10 ºj. š.? a) b) c) Řešení: a na jih a na sever.

16 Rotace Země a Měsíce okolo společného baricentra Společné (střed otáčení) se nachází pod povrchem Země, proto se zdánlivě zdá, že pouze Měsíc obíhá okolo Země Země a Měsíc na sebe navzájem působí Země je větší, proto působí na Měsíc větší gravitační silou, než Měsíc na Zemi Působení gravitační síly Měsíce na Zemi se projevuje tzv. Příliv Odliv Na přivrácené straně Země k Měsíci gravitační síla Měsíce Na odvrácené straně Země od Měsíce odstředivá síla, vznikající díky rotaci Země okolo své osy Skočný příliv Příliv většího rozsahu Když Měsíc a Slunce působí gravitační silou na Zemi v jedné rovině

17 Precese Vlivem nepravidelného rozložení hmoty na Zemi dochází gravitačním působením okolních těles (především Slunce a Měsíce) ke krouživému pohybu zemské osy (na obrázku vyznačen písmenem P). Zemská osa opisuje při tomto pohybu plášť dvojkuželes vrcholem ve středu Země. Jedna otočka trvá přibližně let ( rok). Obr. 14:< Tento pohyb se nazývá.

18 Nutace Přes precesní pohyb se překládá ještě jeden pohyb, který je na schématu vlevo znázorněn písmenem N. Tento vlnivý pohyb zemské osy se nazývá. Hlavní příčinou nutace je periodicky se měnící postavení a vůči Zemi. Obr. 15:<

19 Nebeský pól a nebeský rovník Nebeský pól je místo, kde zemská osa protíná nebeskou sféru. Na obrázku označen NORTH (SOUTH) CELESTIAL POLE. Nebeský rovník je průnik roviny světového rovníku s nebeskou sféru. Na obrázku označen CELESTIAL EQUATOR. Obr. 16:<

20 Důsledky precese Vlivem precese se mění poloha nebeského pólu. Obr. 17:< Zatímco v současné době lze pro určování severu na severní polokouli použít hvězdu Polárku ze souhvězdí Malého vozu, za let bude stejnou úlohu plnit Deneb ze souhvězdí Labutě a o dalších 2000 let později Vega ze souhvězdí Lyry.

21 Úkol 11 Úkol 11:Urči výšku severního nebeského pólu nad obzorem pro pozorovatele na severní polokouli, který stojí na místě se zeměpisnou šířkou φ. Pro odvození využij schéma vpravo. Obr. 18: Zdroj: Petr Doubrava

22 Řešení úkolu 11 Řešení:Výšce nebeského rovníku nad obzorem odpovídá úhel β. Dále vidíme, že: γ= 90 º φ a také: β= 90 º γ neboli: β= 90 º (90 º φ) tedy β= φ Obr. 19: Zdroj: Petr Doubrava Poznámka:Směr k Polárce ze středu Země je stejný jako z místa pozorování A, protože vzdálenost těchto míst je zanedbatelná oproti vzdálenosti Země od Polárky. Výška nebeského pólu nad obzorem odpovídá zeměpisné šířce místa pozorování.

23 Úkol 12 Úkol 12:Pro určování severu se v současnosti nejlépe hodí hvězda Polárka, která je od severního nebeského pólu vzdálená necelý jeden stupeň. Z jakých míst na Zemi můžeme tuto hvězdu na obloze pozorovat? Při řešení zanedbejte vzdálenost Polárky od severního nebeského pólu. Řešení: Přímo v nadhlavníku se severní nebeský pól nachází na severním pólu. Postoupíme-li o jeden stupeň na jih, sníží se výška nebeského pólu nad obzorem o jeden stupeň. Na rovníku bude Polárka o 90 ºníže, tedy přímo na obzoru. Na jižní polokouli se již bude nacházet trvale pod hranicí obzoru. Viditelná je pouze ze severní polokoule.

24 Poznámka k nebeskému pólu Všechny hvězdy zdánlivě vykonávají kruhové dráhy kolem nebeského pólu (a tedy kolem Polárky). Na snímku s dlouhou expozicí jsou zachyceny části těchto kružnic. Obr. 20:< Jak jsme již odvodili, odpovídá výška Polárky zeměpisné šířce místa pozorování. Na 50 ºs. š. se tedy nachází 50 ºnad obzorem.

25 Zdroje a licence použitých obrázků Obr. 1: < Licence: public domain Obr. 2:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Marvel Obr. 3:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Javier Blanco Obr. 4:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Gdr Obr. 5:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Niko Lang Obr. 6:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Pastorius Obr. 7:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau olunga Obr. 8, 10:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade Obr. 9:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade Obr. 11:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade Obr. 12:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau olunga Obr. 13:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau olunga Obr. 14, 15:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Herbay Obr. 16:< Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Dna-Webmaster Obr. 17:< Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau olunga Obr. 18, 19: Zdoj: Petr Doubrava (Autor povoluje další šíření obrázku pod licencí public domain). Obr. 20:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: TopTechWriter.US ústavem pedagogickým v Praze.

26 Zdroje faktických údajů Hodnota astronomické jednotky: dostupné z www: < Délka siderického dne: dostupné z www: < Délka Platónského roku: dostupné z www: < ústavem pedagogickým v Praze.