Tvorba zisku při ochraně přírody. Příručka pro spolupráci firem a nevládních organizací ve visegradských zemích

Transkript

1 Příručka pro spolupráci firem a nevládních organizací ve visegradských zemích

2 : Příručka pro spolupráci firem a nevládních organizací ve visegradských zemích Text Veronika Kiss (CEEweb for Biodiversity) Přispěvatelé Eliška Balharová (ZO ČSOP Veronica); Lívia Dávid (MAVIR); Stefan Hörmann (Global Nature Fund); Katarzyna Sliwa-Martinez, Małgorzata Fedas, Joanna Wylon, Piotr Dąbrowski (Akademická sekce Polské turistické a poznávací společnosti); Lubomíra Vávrová (BROZ); Kristina Vilimaite, Ágnes Zólyomi (CEEweb for Biodiversity) Rozvržení Kristina Vilimaite Překlad Lenka Vokasová (Beleco, dříve DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie) Odpovědný editor Ágnes Zólyomi Copyright CEEweb for Biodiversity, Je možné zdarma distribuovat informace obsažené v této publikaci s uvedením zdroje. CEEweb for Biodiversity je mezinárodní síť nevládních organizací ve střední a východní Evropě. Posláním sítě je ochrana biodiversity prostřednictvím podpory udržitelného rozvoje. CEEweb for Biodiversity Széher út 40. H-1021 Budapest, Hungary Tel.: (+36 1) Fax: (+36 1) Příručka byla vydána s finanční podporou Mezinárodního visegradského fondu a Evropské komise, avšak obsah nutně neodráží pozice či názory donorů. Výhradní odpovědnost leží na autorech a donoři nejsou odpovědni za jakékoliv využití informací v ní uvedených.

3 Obsah 2...Inspirujte se 3...Potřeba příručky 4...Analýza potenciálu a nástrah spolupráce 5...Silné stránky 9...Slabé stránky 11...Příležitosti 14...Hrozby 16...Příklady dobře fungující spolupráce 17...Certifikační systém Green Store, Polsko 18...Hotely pro ptáky a netopýry, Slovensko 21...Holcim Slovensko pomáhá přežití břehule říční 22...Podpora hnízdění ptáků společností MAVIR, Maďarsko 25...Podniky založené NNO 28...Využijte plný potenciál a zároveň se vyhněte nástrahám 28...Využijte plný potenciál silných stránek 28...Překonejte slabé stránky 29...Využívejte příležitostí 29...Pečlivě zvažte hrozby 30...Praktické tipy, jak realizovat partnerství 30...Příprava: struktura partnerství zajišťující úspěch 31...Realizace: plánujte realisticky 32...Měření a sledování: zajistěte dlouhodobý efekt 32...Zkratky 32...Odkazy 1

4 Inspirujte se Holcim Slovensko, a.s., největší producent a dodavatel stavebních materiálů a souvisejících služeb v zemi se zavázal vytvořit hnízdní stanoviště v nivě Dunaje na Slovensku z vlastních finančních zdrojů. V roce 2012 bylo podepsáno memorandum mezi Holcim Slovensko, a.s., a BROZ, nevládní organizací (NNO) zabývající se ochranou přírody, o spolupráci při implementaci managementových opatření zaměřených na zlepšení kvality ptačích stanovišť v daném regionu. MAVIR, a.s., provozovatel maďarského národního elektrického systému, má program na ochranu ptáků od roku 2009, a to v úzké spolupráci s Birdlife Hungary. Protože elektrická infrastruktura může vážně narušovat přírodní prostředí, páteří tohoto programu jsou uměle vytvořená hnízda umístěna na elektrické stožáry a opatření na odrazování ptáků, bránící zejména různé druhy brodivých, stejně jako zranitelného dropa velkého, od srážky s elektrickým vedením. Toto jsou pouze dva příklady výsledků projektů, kde firmy a nevládní organizace ve vysegradském regionu spolupracují na zvýšení korporátních zisků a zároveň na ochraně přírody. 2

5 Potřeba příručky Přední společnosti vědí, že podnikání jak ho známe se změnilo. Investoři a zákazníci chtějí, aby se firmy zaměřovaly na sociální a environmentální aspekty. Přední firmy v soukromém sektoru uznávají, že rozvojové strategie k naplňování těchto potřeb přispívají také k jejich udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Zároveň mnoho z nejefektivnějších nevládních organizací uznává, že mohou dosáhnout široké a trvalé změny využitím síly trhu. Pro zvýšení efektivity hledají společnosti a nevládní organizace cesty, jak pracovat společně. Tato partnerství, pokud jsou naplánována a realizována efektivně, mohou dosáhnout významných podnikatelských a environmentálních výsledků a inspirovat budoucí generaci k úspěšné spolupráci 1. Biodiverzita, její služby a přírodní zdroje však zároveň tvoří základ lidského blahobytu a základ podnikání. Země Visegradu disponují výjimečnými přírodními krásami a zdroji, ale hrozby působené nevhodnými podnikatelskými praktikami mohou vést k jejich nevratnému ničení, ústícímu ke škodám na společnosti i ekonomice. Aby k něčemu takovému nedocházelo, nevládní organizace a firmy musejí hledat synergie ve vzájemné spolupráci ve prospěch biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů. Uzavírání partnerství je však komplexní a citlivý proces z různých hledisek. Zatímco v západní Evropě má výměna mezi NNO zaměřenými na ochranu přírody a soukromým sektorem dlouhou historii, občanská společnost ve visegradských zemích nemá v této oblasti významnou zkušenost. Tyto zásady mají za cíl povzbudit zájem firem a nevládního sektoru o vzájemnou spolupráci na ochraně přírody v regionu a budovat jejich kapacity při této činnosti. Tento dokument byl připraven díky různým konzultačním platformám, včetně osobní a elektronické výměny názorů účastníků z různých organizací a subjektů, stejně jako včetně odkrývání pozitivních, přestože ne široce rozšířených, příkladů v rámci visegradského regionu. 3

6 Analýza potenciálu a nástrah spolupráce Potenciál, stejně jako nástrahy spolupráce mezi firmami a nevládními organizacemi ve vysegradských zemích ukazuje SWOT analýza. SWOT analýza je strukturovaná plánovací metoda využívaná k vyhodnocení Silných stránek, Slabých stránek, Příležitostí a Hrozeb v regionu ve vazbě na produkt, místo, odvětví prakticky v jakékoliv situaci, kde by se mělo rozhodovat. 2 V našem případě analyzujeme spolupráci ve visegradských zemích mezi nevládními organizacemi zabývajícími se oblastí biodiverzity a firmami. Prvky analýzy jsou popsány níže. Interní faktory Silné stránky: charakteristiky tohoto typu partnerství, které zvýhodňují tento typ realizace cílů. Slabé stránky: charakteristiky, které znevýhodňují tento typ spolupráce oproti jiným postupům Externí faktory Hrozby: prvky životního prostředí, které Příležitosti: prvky životního prostředí, které by firmy a nevládní organizace mohly brzdí spolupráci a nemohou být ovlivněny ani nevládními organizacemi ani firmami využívat ku prospěchu spolupráce Strukturovali jsme analýzu podle principů SWOT na základě čtyř následujících principů: Za prvé, takový způsob strukturování analýzy objasňuje všechny aspekty spolupráce v dané geografické oblasti, a doufáme, že ji činí srozumitelnější pro čtenáře. Za druhé, na základě SWOT analýzy se snažíme rozvinout soubor doporučení pro podniky a nevládní organizace, jak využít silných stránek, eliminovat slabé stránky, využít existující příležitosti a vyhnout se hrozbám. Za třetí, SWOT analýza se často využívá pro plánování jak ve firmách, tak v nevládních organizacích zaměřujících se na životní prostředí. Vytvořením tohoto rámce se snažíme usnadnit vytvoření SWOT analýzy pro konkrétní projekty spolupráce. Za čtvrté, naše analýza hrozeb může být využita pro systematickou změnu. Zatímco hrozby představují externí faktory, které firmy nebo nevládní organizace nemohou změnit, mohou požádat o externí podporu, např. ze strany vlády nebo EU, pro překonání těchto hrozeb. 4

7 Silné stránky Silné stránky představují vnitřní charakteristiku spolupráce mezi nevládními organizacemi a firmami v zemích Visegradu, které ji zvýhodňují oproti dosahování cílů individuálně. Společnosti již zjistily, že environmentální řízení podporuje jejich zdraví a životaschopnost. Proto často využívají nástroje ke zlepšení životního prostředí, včetně prevence znečištění, vývoje produktů a služeb šetrných k životnímu prostředí, vzdělávání veřejnosti a angažovanosti ve filantropických aktivitách. Tyto aktivity se však ukázaly nedostatečnými pro dosažení dlouhodobých cílů beroucích v potaz životní prostředí a společnost. Na druhé straně projekt partnerství připravený a realizovaný ve spolupráci se zelenými nevládními organizacemi umí zajistit vnější tlak na efektivní realizaci dlouhodobých cílů. Prostřednictvím takovýchto partnerství, pokud jsou řádně navržena a realizována, mohou nevládní organizace často dosáhnout měřitelných výsledků rychleji ve srovnání s jinými přístupy, jako například lobbování za legislativní či regulatorní změnu. Dobře nastavená a realizovaná partnerství mohou vytvářet podnikatelskou hodnotu a pozitivní environmentální dopad zároveň. Spolupráce komerční sféry a nevládních organizací může vyústit v měřitelné ekonomické a environmentální přínosy, jako jsou snížené náklady, snížené riziko, rozvoj nového trhu a podpora hodnoty značky, spolu se sníženými dopady na životní prostředí ve firemní výrobě, provozu a dodavatelském řetězci. Je prokázáno, že celkový prodej biopotravin a bionápojů dosáhl v roce mld. USD, což představuje trojnásobný nárůst od roku Prodej certifikovaných udržitelných dřevařských produktů vzrostl čtyřnásobně mezi lety 2005 a Tato fakta ukazují, že firmy mají potenciál zvýšit svůj pozitivní dopad na životní prostředí. Inovace vzešlé z partnerství s nevládními organizacemi mohou představovat konkurenční výhodu pro podnikání, stejně jako stanovit nové standardy kvality životního prostředí pro druhé, na kterých mohou stavět. 5

8 Na základě Edelmanova barometru důvěry, průzkumu z roku 2012 s respondenty z 25 zemí, nejdůvěryhodnějšími institucemi na světě jsou nevládní organizace. Nevládní organizace jsou ideálně situované, aby propojily zástupce všech zúčastněných stran a rozvinuly důležitou a zanedbávanou debatu o tom, co společnost očekává, že má být účelem korporací v budoucnosti. Multisektorová partnerství mají potenciál násobit schopnosti a perspektivy, které nejsou v organizaci dostupné. Z hlediska firmy může partnerství s nevládní organizací pomoci firmě zaměřit se na věci, na které sama o sobě nemusí mít odbornost, dovednosti či zdroje. Nevládní organizace také poskytují cenný náhled z vnější perspektivy. Z pohledu nevládních organizací může partnerství poskytnout testovací půdu pro účinnost jejich přístupů k určité otázce. Kromě toho může propojení odborných, stejně jako finančních zdrojů zajistit efektivnější realizaci společných projektů, které jsou v souladu s podnikatelskými zájmy a zároveň se základními aktivitami partnerské NNO. Když partnerství mezi důvěryhodnou nevládní organizací a dobře známou firmou přináší hmatatelné výsledky, zlepšuje image, pověst a důvěryhodnost obou organizací. To přináší oběma zúčastněným subjektům respekt v rámci jejich sektoru i v rámci dalších sektorů. Z hlediska podnikatelské důvěryhodnosti může účast nevládní organizace přinést nezávislé, třetí stranou ověřené tvrzení společnosti ohledně environmentálních a sociálních přínosů určitého projektu. Na druhé straně, pokud se zelená nevládní organizace zapojí do společného projektu s transparentní a důvěryhodnou společností, posílí to rovněž image této NNO v rámci neziskového i komerčního sektoru. Podle Global Corporate Sustainability Report z roku 2013, vydaného United Nations Global Compact, firmy se posouvají od odhodlání k akci na cestě k udržitelné budoucnosti. Na základě odpovědí z průzkumu téměř společností ze 113 zemí poskytuje zpráva přehled o aktivitách přijatých v podnikání s cílem zasadit odpovědné postupy do svých strategií, provozu a kultury3. Navíc podle průzkumu provedeného v roce 2011 v Maďarsku 4 se představitelé obou sektorů shodli na pozitivním dopadu nevládních organizací, který by nevládní organizace mohly mít na podporu pozitivního dopadu firem na životní prostředí. V praxi však tento dopad nebývá uznáván a využíván, takže je prostor pro zlepšování. V západní Evropě je dobře viditelná spolupráce mezi národními parky a podnikovým sektorem, zatímco ve visegradských zemích jsou pro tento typ spolupráce dosud neobjevené oblasti. V tomto regionu národní parky často nemají programy pro spolupráci s firmami a na druhé straně ze strany firem není zvláštní chuť podporovat národní parky. V této souvislosti mají nevládní organizace potenciál budovat mosty mezi administrativami chráněných území a firmami, díky kterým by místní podniky mohly být najaty například na renovaci infrastruktury nebo na péči o zachování a obnovu stanovišť. V zemích Visegradu je spolupráce mezi nevládními organizacemi a firmami v jiných oblastech, než je ochrana biodiverzity (hlavně v sociální oblasti), rozvinutější, a proto je zřejmé, že přístupy firem a nevládních organizací mohou být v principu sladěny. Zároveň 6

9 rostoucí počet příkladů spolupráce v zemích Visegradu v otázkách spojených s biodiverzitou dokazuje, že spolupráce v této oblasti je možná a může být ku prospěchu obou stran. Navíc vytvoření a udržení účinného partnerství mezi firmou a zelenou nevládní organizací poskytuje příležitost dalším firmám následovat dobrou praxi, a tím změnit směr celého odvětví. Tyto trendy mohou vyvářet příležitosti rozšiřovat komerční zájmy spolupráci související s biologickou rozmanitostí. Co motivuje firmy otevřít se spolupráci? Řada firem si uvědomuje, že spolupráce s nevládními organizacemi může zlepšit jejich firemní image a pověst, což může pomoci získat nové trhy a spotřebitele a podpořit tímto způsobem prodej produktů. Firmy mohou využít dobře fungující spolupráce na podporu jejich aktivit v oblasti PR a komunikace. Navíc mohou využít partnerství pro otevření nových kanálů v síťování, stejně jako pro vstupy na nové trhy a získávání nových cílových skupin. Firma může snadno uzavřít partnerství se zelenou nevládní organizací, když generální ředitel nebo jiný vysoce postavený manažer mají pochopení pro otázky životního prostředí. Průzkum McKinsey5 ukazuje, že 59% z zpovídaných manažerů firem vidí biodiverzitu spíše jako příležitost než jako riziko pro své společnosti. Partnerství je snazší navázat, když mají firmy některé základní aktivity spojeny s nějakými environmentálními cíli, např. udržitelná turistika/zemědělství, energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, environmentální vzdělávání a osvěta. Takové již existující podnikatelské praktiky mohou zahrnovat spolupráci s nevládními organizacemi v oblastech spojených s biologickou rozmanitostí. Na základě tzv. ekosystémového přístupu mohou firmy jasně chápat a sdělovat, že biodiverzita je klíčová pro lidský blahobyt. To dává další možnosti pro spolupráci firem se zelenými nevládními organizacemi, aby zároveň ukázaly svůj přínos k sociálním otázkám. Ekosystém znamená dynamický komplex společenství rostlin, živočichů a mikroorganismů a jejich neživého prostředí, který tvoří dohromady funkční jednotku. Ekosystémový přístup je strategie integrovaného managementu půdy, vody a biologických zdrojů, která podporuje jejich zachování a udržitelné využívání spravedlivým způsobem. Uznává, že lidé se svou kulturní diverzitou jsou integrální součástí ekosystémů. (Zdroj: Nalezení vhodného nevládního neziskového partnera může přinést firmám znalosti a zkušenosti v těch oblastech, kde jim scházejí. Spolupracující firmy získávají nové dovednosti v reakci na problémy, jako to dělají nevládní organizace. Například některé nevládní organizace mají takové znalosti, které mohou být užitečné při plnění právních požadavků či provádění dobrovolných režimů. 7

10 Co pro NNO představuje motivaci stát se partnerem firmám? Nevládní organizace mohou pohlížet na spolupráci s firmami jako na příležitost dosáhnout svých cílů skrze využití jiných způsobů a metod využívaných v neziskové sféře. V případě, že spolupracující NNO a firma mají stejné či podobné cíle, mohou jich dosáhnout efektivněji spojeným úsilím. Příkladem toho může být, když NNO využijí své praktické projekty/aktivity k zapojení místních partnerů včetně firem do jejich realizace, aby dosáhly lepších výsledků. Jak otevřené jsou NNO vůči partnerstvím s firmami?6 velmi otevřený neutrální kritický zamítnuto otevřený Evropa ~50 % velmi otevřený/otevřený velmi otevřený neutrální kritický zamítnuto otevřený Německo ~90 % velmi otevřený/otevřený Nevládní organizace často spoléhají na externí finanční podporu; proto jinou, ne nevýznamnou motivací ke spolupráci je to, že spolupráce může zajistit dodatečné finanční zdroje. Díky podpoře veřejného zájmu mohou nevládní organizace vymáhat univerzální hodnoty, které přispívají k vstupu do partnerství s komerčním sektorem 7. Když je partnerství navázáno, nevládní organizace mohou ovlivňovat fungování firem, např. zvýšení spotřeby vody či elektřiny nebo zvýšení využívání jízdních kol zaměstnanci. Spolupráce může být úspěšnější, pokud se partnerská NNO může distancovat od zájmových skupin a aktivistů za účelem zvýšení své odpovědnosti jako organizace občanské společnosti s normativními nároky. Ale jaký je rozdíl mezi těmito třemi skupinami? Nevládní organizace se zaměřují na aktivity orientované na konsensus, zatímco zájmové skupiny na aktivity orientované na konflikt a aktivisté na aktivity zajišťující zvýšení pozornosti 8. 8

11 Slabé stránky Slabé stránky jsou interní věci, které překážejí spolupráci mezi zelenými nevládními organizacemi a firmami v zemích Visegradu. Zelené nevládní organizace a firmy mají odlišné povahy pro spolupráci a mluví odlišnými jazyky; je proto náročné porozumět navzájem svým cílům a metodám jejich dosahování. Často se však stává, že nevládní organizace a firmy nevěnují dost času překonání tohoto problému a že jim chybí odpovídající informace o fungování jejich partnerské organizace, což brání efektivní spolupráci. Nalezení vhodného partnera z jiného sektoru je velmi náročné. Často se může stát, že po uzavření dohody o spolupráci chybí odhodlání nebo odbornost9. Rovněž se může stát, že navzdory velkému úsilí věnovanému spolupráci jsou výsledky nevýznamné. Tyto hodiny navíc investované do partnerství mohly být využity moudřeji. Co brání firmám ve spolupráci se zelenými NNO? Zatímco většina předních firem a organizací má dlouhodobé cíle a vize, jsou často ve svém každodenním fungování zaměstnány krátkodobými prioritami. Za společný cíl pro firmy je považována maximalizace krátkodobého zisku akcionářů. To představuje nejvýznamnější překážku příspěvku firem k environmentální udržitelnosti 10. Kvůli krátkodobému přístupu vidí firmy partnerství se zelenými nevládními organizacemi spíše jako náklad než jako přínos. Firmy vidí často zelené NNO předsudečně jako úzkoprsé, na sebe zaměřené subjekty, takže je často vnímají jako nepřátele. 9

12 Jaké jsou překážky, které brání zeleným NNO v partnerství s firmami? U nevládních organizací mají firmy často image nepřítele. Některé nevládní organizace vnímají spolupráci s firmami jako greenwashing a domnívají se, že změny lze dosáhnout pouze konfrontací. Nevládní organizace, které jsou aktivně zakládány korporacemi a obhajují jejich podnikatelské zájmy převlečené za veřejné zájmy11, mohou také představovat bariéru pro důvěryhodnou mezisektorovou spolupráci. Greenwashing je forma propagandy, ve které je zelený marketing klamně využíván k tomu, aby navodil dojem, že produkty, cíle a/nebo politiky organizace jsou příznivě pro životní prostředí. Kritici této praktiky uvádějí, že vzestup greenwashingu, spolu s neefektivní regulací, přispívá ke skepsi spotřebitelů různých nároků, a snižuje sílu spotřebitele směřovat firmy k zelenějším řešením ve výrobních procesech a podnikatelských operacích (Zdroj: Wikipedia). Spolupráce může navíc zhoršit pověst nevládní organizace v důsledku toho, že její největší silou je nezávislost a bezúhonnost. V případě, že se partnerství ukáže nevhodné, mohou snadno využít svou důvěryhodnost mezi ostatními nevládními organizacemi, veřejností a dalšími podporovateli. Spolupráce firem a zelených nevládních organizací je často iniciována NNO. Nalezení vhodného a důvěryhodného podnikatelského partnera však často vyžaduje mnoho úsilí a zdrojů. Pro nevládní organizace je velmi těžké dostat se do kontaktu s generálními 10

13 řediteli ve visegradském regionu, kde není vhodná platforma pro síťování a setkávání s manažery firem. V západní Evropě se snadno zorganizují bilaterální setkání či návštěvy konferencí příslušných zúčastněných stran; konference o společenské odpovědnosti firem jsou časté a účastní se jich dokonce více NNO než firem. Ve visegradském regionu se však pro mnoho firem jedná o neprobádanou oblast; je obtížné udělat první krok k nalezení vhodných firemních partnerů. Co se týče financování, nevládní organizace mají často praktické projekty, v nichž účast firem působících na národní či mezinárodní úrovni nejsou přímo podstatné. Zároveň jsou NNO zahlceny zajišťováním aktivit naplánovaných v projektu, a proto nemají dostatečnou kapacitu k zahájení dalších aktivit. Dalším aspektem financování je to, že kvůli omezenému počtu firem otevřených spolupráci může konkurence mezi nevládními organizacemi odradit menší organizace od příležitostí partnerství. Příležitosti Příležitosti jsou externí faktory, které mohou být využity k podpoře spolupráce. Finanční krize ukázala, že podnikání, jak ho známe, není možností, jak jít dál. Čelíme také komplexním environmentálním a sociálním problémům. Lidstvo se nachází v historickém momentu, kdy potřebuje více než kdy předtím, aby firmy pomohly vypořádat se s výzvami, které před námi stojí12. Uznání zeleného podnikání ze strany široké veřejnosti vzrůstá. Rostoucí povědomí o problémech životního prostředí vedla k posunu spotřebitelských postojů vůči zelenému životnímu stylu. Lidé se aktivně snaží snížit svůj dopad na životní prostředí. Není to nicméně rozšířené a stále se to vyvíjí. Organizace a podniky však zaznamenaly tuto změnu ve spotřebitelských postojích a snaží se získat výhodu na konkurenčním trhu využíváním potenciálu na trhu zeleného průmyslu 13. Union for Ethical BioTrade s Biodiversity Barometer Survey (2011) ukázal, že vysoký podíl spotřebitelů (84%) je připraven přestat kupovat produkty od společností, které neberou ohled na etické přístupy spojené s biodiverzitou. Společnost vidí, že podniky hrají významnou roli v řešení těch problémů, které se zelené nevládní organizace snaží zmírnit. Pracovat společně v boji proti změně klimatu, stejně jako v řízení, ochraně a investicích do našeho přírodního kapitálu, se proto stává čím dál přijatelnějším. Sternova zpráva o ekonomických aspektech změny klimatu 14 popisuje vliv globálního oteplování na světovou ekonomiku. Zpráva konstatuje, že změna klimatu je největším a co do dopadu nejširším selháním trhu v historii, představuje jedinečnou výzvu pro ekonomiku. Hlavním závěrem dokumentu je, že přínosy silné a včasné akce zaměřené na klimatickou změnu dalece převáží náklady na nečinnost. Bez akce se budou celkové 11

14 náklady změny klimatu rovnat ztrátě nejméně 5% světového domácího produktu (HDP) ročně. Zahrnutí širšího spektra rizik a dopadů by mohlo toto číslo zvýšit na 20% nebo i více, také na neurčitou dobu. Zpráva navrhuje, že je potřeba, aby byla pouhá dvě procenta světového HDP ročně investována, abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické změny. V těchto investicích mají firmy potenciál hrát vedoucí úlohu. ozvíjející se trend oceňování biodiverzity a ekosystémových služeb poskytuje další příležitost k posílení spolupráce podnikání a zelených NNO. Tato metoda přitahuje pozornost k ekonomickým přínosům biologické rozmanitosti včetně rostoucích nákladů na ztrátu biodiverzity a degradaci ekosystémů. Například podle odhadů se očekává, že náklady na poškozování biologické rozmanitosti a ekosystémů budou kolem roku 2050 stát 18% světového ekonomického výkonu 15. Tento účetní nástroj může pomoci těm, kteří rozhodují, rozpoznat, ukázat a zachytit hodnotu ekosystémových služeb a biologické rozmanitosti. Jaká je role zúčastněných stran v tomto procesu, proč by měly firmy investovat do přírodního kapitálu 16? Přírodní kapitál je hodnota přírody. Může být definován jak světové zásoby přírodních aktiv, které můžeme využívat. (Zdroj: Přírodní kapitál je důležitý, protože každé jednotlivé podnikání na světě nemá jen dopady na přírodu, ale závisí na ní. Degradace ekosystémů tedy znamená současná i budoucí rizika pro firmy, které si nejsou vědomy jak a proč je pro ně přírodní kapitál podstatný. Mokřady pro kvalitu vody17, včely pro opylování a přírodní oblasti pro rekreaci jsou konkrétními příklady toho, že přírodní kapitál je pro různé společnosti životně důležitý. Pochopení, že tyto a další aspekty přírodního kapitálu jsou pro firmu klíčové, je prvním krokem k investování do přírodního kapitálu. V tomto procesu mohou zelené nevládní organizace hrát významnou roli poskytováním svých znalostí a zkušeností. Na regionální úrovni i na úrovni OSN se objevují závazky k odpovědným podnikatelským postupům podpořeným přísnějším a přísnějším právním rámcem. To je jasným signálem pro firmy, aby hledaly pomocné ruce pro plnění těchto požadavků, a proto pro ně může být podpora jejich znalostí v této oblasti velmi prospěšná. Evropská unie stanovuje kritéria pro společenskou odpovědnost firem a definuje ji jako odpovědnost firem za jejich dopady na společnost. Aby plně dostály své společenské odpovědnosti, firmy by měly mít zavedený proces integrace sociálních, environmentálních, eticko-humanitních a spotřebitelských zájmů do svých podnikatelských operací a základní strategie v úzké spolupráci se svými zúčastněnými partnery. Politika Komise předkládá akční program pokrývající období Akční program pokrývá osm oblastí, včetně šíření osvědčených postupů společenské odpovědnosti firem, legislativní opatření pro zveřejňování sociálních informací a informací o životním prostředí, a tvorby politik EU na podporu tržních odměn za odpovědné podnikatelské chování. Další soubor požadavků uložených Evropskou unií vychází z jejích závazků týkajících se zachování biologické rozmanitosti a ochrany stanovišť a druhů. Směrnice o ptácích 12

15 o stanovištích mají za cíl chránit přibližně 220 stanovišť a druhů evropského zájmu. Firmy musejí dodržovat směrnice a snižovat své škodlivé dopady na přírodu tak, aby v Unii byly stanoviště a druhy řádně chráněny. Nevládní organizace zabývající se otázkami biodiverzity mají obrovské zkušenosti s prací na dosažení těchto cílů a mohou být skvělým partnerem pro podnikání, pokud jde o realizaci praktických projektů a vztahy se zúčastněnými stranami. Ještě v jedné věci může být odbornost nevládních organizací firmám užitečná, a to jsou oblasti související s energetickou účinností a efektivitou zdrojů, regulované směrnicemi EU o energetické účinnosti, ekodesignu a energetických štítcích. Firmy hrají silnou roli při plnění závazků této celoevropské legislativy, zatímco nevládní organizace mohou sledováním a ovlivňováním těchto závazků poskytovat firmám pomoc při plnění jejich role. Různé typy systému environmentálního řízení (EMS), stejně jako zprávy o udržitelnosti jsou potenciálními příležitostmi pro spolupráci mezi NNO a firmami. EMS poskytuje pomocnou ruku firmám při snižování jejich dopadů na životní prostředí komplexním, systematickým, plánovacím a dokumentačním způsobem. Zahrnuje organizační strukturu, plánování a zdroje pro rozvoj, implementaci a udržování firemní politiky ochrany životní prostředí. Jeden jeho typ, světově využívané ISO 14000, odkazuje na soubor dobrovolných standardů a pokynů, které mají pomoci organizacím řešit otázky životního prostředí. Jiným typem je EMAS, vytvořený Evropskou unií s cílem poskytnout nástroj nejvyšší kvality pro dobrovolné vyhodnocování, vykazování a zlepšování environmentálního výkonu firem. Global Reporting Initiative (GRI) vydává jeden ze světově nejrozšířenějších standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti. Tento druh zprávy informuje o ekonomickém, sociálním a správním výkonu. Od konce roku 2013 GRI zcela podporuje 19 integrovaný reporting jako vhodný nástroj pro zvážení dat pro plnou udržitelnost s dalšími aspekty výkonnosti firem, které formují hnací mechanismy i rizika firemní hodnoty v krátkodobém a dlouhodobém měřítku. Plánování, provádění programů EMS, stejně jako měření jejich výstupů prostřednictvím systému vykazování, jako např. GRI, založené na měření a umožňující provádět úpravy, pokud je to potřeba, dávají NNO příležitost sdílet své znalosti v této oblasti. Na úrovni OSN smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) již nějakou dobu zkoumají způsoby, jak podpořit spolupráci se soukromým sektorem při dosahování cílů úmluvy. Tento podnikatelský závazek byl obsažen v rozhodnutích poslední Konference smluvních stran (COP), které zahrnují mimo jiné podporu a usnadnění dialogu mezi vládou a firmami; zdůraznění osvědčených postupů v oblastech jako například standardy; a zkoumání udržitelných veřejných zakázek. 20 Tento dialog na světové úrovni ukazuje, že firmy a agentury zabývající se ochranou biodiverzity se sbližují, což vytváří rámec pro iniciativy v regionálním měřítku, v nichž může být posílená spolupráce mezi firmami a zelenými NNO ve visegradské oblasti hlavním příkladem. 13

16 Hrozby Hrozby vznikají externě, spolupráce firem a NNO je nemůže ovlivnit, a proto mohou být překážkou spolupráce. Během posledních 60 let žije lidstvo v éře konzumu, který podněcuje nákupy zboží a služeb ve stále větším množství. S každoročními dvěma či dokonce třemi miliardami spotřebitelů ze střední třídy dojde podle scénáře, kdy bychom se chovali jako dosud, k vytěžení 140 mld. tun přírodních zdrojů ročně a nárůstu o tři či více stupně Celsia globální teploty do roku Kontinuální potřeba růstu a vlastnictví je určující pro využívání přírodních zdrojů, což mělo na životní prostředí dopad ve větší míře než v jakémkoliv jiném období v historii. Tento jev nemůže v rámci konečného systému, jakým je Země, která překročila svou únosnou kapacitu již v sedmdesátých letech, pokračovat donekonečna. Od té doby žije lidstvo ve stavu, kdy spotřebovává přírodní zdroje rychleji, než mohou být obnovovány. Jinými slovy pomáháme si zdroji, které měly sloužit budoucím generacím. Důsledkem této nadměrné spotřeby se nedostatek přírodních zdrojů, jako například ropa, na nichž je naše současná společnost silně založena, stává realitou. Kromě toho jsou dopady neudržitelného využívání zdrojů pociťovány skrze rostoucí počet ekonomických, environmentálních a sociálních problémů, jako jsou například: hospodářské napětí kvůli vyčerpání zdrojů a nerovnému přístupu k nim; změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti; a zdravotní problémy v důsledku znečištění. Pokračují však diskuse na úrovni EU a OSN, jak řešit tyto navzájem propojené problémy, s cílem podpořit a zajistit udržitelný rozvoj, který by umožnil zachovat přírodní prostředí a zvyšovat se blahobyt společnosti. Firmy jsou na jedné straně motory spotřeby, protože jejich zájmem je, že čím více lidé spotřebovávají, tím větší je zisk firemních akcionářů. Firmy proto vkládají velké úsilí do marketingových aktivit a do porážky svých konkurentů na trhu. Na druhé straně lidé konzumují čím dál tím více, takže firmy hrají roli v uspokojení vyšší poptávky. Tento fenomén může tvořit překážku partnerství firem a zelených NNO, protože firmy, včetně svých zaměstnanců, následují mýtus vyšších a vyšších zisků, podpořený rostoucí spotřebitelskou poptávkou, která stále více ohrožuje životní prostředí. 14