Lukáš Linek: Kam se ztratili voliči? Vysvětlení vývoje volební účasti v České republice v letech Brno: CDK, stran.
|
|
- Tereza Müllerová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Recenze Lukáš Linek: Kam se ztratili voliči? Vysvětlení vývoje volební účasti v České republice v letech Brno: CDK, stran. Publikace Lukáše Linka, která je zároveň jeho habilitační prací, je vskutku úctyhodným badatelským počinem a bezpochyby přínosem v otázkách zkoumání proměn volební účasti, volebního chování i politických postojů české veřejnosti obecně. Práce má robustní poznávací základnu, jak pokud jde o teoretickou, tak empirickou část. Teoretické zajištění práce, které vychází z autorem navrženého modelu volební účasti, komplementárně propojuje v textu zevrubně probírané teoretické přístupy k volební účasti. Empirická část staví především na kvantitativních metodách, když vychází z rozsáhlých statistických dat dotazníkových šetření mapujících celé zkoumané období dvou dekád, spíše doplňkově se pak práce opírá také o strukturované rozhovory. Kniha v jistém smyslu navazuje na předešlou práci Lukáše Linka Zrazení snu? Struktura a dynamika postojů k politickému režimu a jeho institucím a jejich důsledků, do značné míry využívá její poznatky a rozšiřuje její záběr také na otázky volební účasti. Recenzovaná práce si klade za cíl vysvětlit příčiny poklesu volební účasti v demokratických zemích obecně. Specificky pak ve zmiňovaných dvou dekádách na případu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PS PČR). Dále chce výzkum přispět k porozumění možným politickým důsledkům poklesu volebního účasti obecně. Práce se kromě úvodu a závěru skládá z osmi kapitol. Úvod a Závěr nabízejí standardní přehledné uvedení do problematiky včetně širšího kontextu a srozumitelného shrnutí závěru výzkumu. Kniha v závěru také formuluje praktická východiska a doporučení, jak by bylo možné volební účast posilovat. Druhá a třetí kapitola (jako první kapitola je v knize označován Úvod) jsou ryze teoretické a nabízejí sumarizaci teoretických přístupů ke zkoumání volební účasti včetně jejich kritického hodnocení autorem. Třetí kapitola představuje vlastní (autor sám jej nazývá eklektický či komplementární) teoretický model volební účasti, který kombinuje normativní, instrumentální i expresivní motivace volební účasti a který autor aplikuje v dalších empirických kapitolách. Čtvrtá kapitola se zabývá sociodemografickými charakteristikami ne/voličů a promě- Politologická revue 2, prosinec,
2 nami volební účasti jednotlivých sociálních skupin. Pátá kapitola hledá vysvětlení volební účasti ve volbách do PS PČR ve zmiňovaných dvou dekádách pomocí konceptů volební mobilizace a volební motivace. Šestá kapitola zkoumá předpoklad tzv. symetrické binarity kauzálního vysvětlení volební účasti, tedy zda k vysvětlení volební účasti lze použít stejné faktory jako k vysvětlení volební neúčasti. Sedmá kapitola zkoumá vliv generační výměny na pokles volební účasti ve volbách do PS PČR ve zmiňovaných dvou dekádách. Konečně osmá kapitola se věnuje slibovanému vysvětlení poklesu volební účasti ve volbách do PS PČR v letech (volby 1990 a 1992 jsou kvůli specifičnosti porevolučního kontextu a vysoké míře volební účasti vynechány). Poslední devátá kapitola se na případu stejných voleb zabývá interpretací vlivu volební účasti na zisky jednotlivých politických stran. Ačkoli každá ze zmiňovaných kapitol je vlastně samostatnou studií, kniha tvoří vcelku sevřený a konzistentní celek. Některé se závěrů předloženého výzkumu jsou překvapivé, jiné spíše potvrzují obecně známé a mnoha studiemi dokládané trendy. Předkládaný výzkum Lukáše Linka dokládá mimo jiné, že ačkoli trend poklesu volební účasti je pro demokracie všeobecný, postkomunistické státy střední a východní Evropy zaznamenávají v průměru o 20 % větší pokles než zavedené západní demokracie. Česko pak zaznamenává mírně nadprůměrné hodnoty ve srovnání se svým okolím a je pro něj signifikantní především 16% pokles v období tzv. opoziční smlouvy, tedy mezi volbami 1998 (74 %) a 2002 (58 %). Volby v roce 2002 tak představují z hlediska volební účasti do PS PČR pomyslné dno, poté následuje mírný vzestup (2006: 64,5 %) a opět pozvolný pokles (2010: 62,6%). V žádných z následujících voleb do PS se tedy volební účast nedostala na úroveň volební účasti z 90. let, naopak poslední volby roku 2013, které však již nejsou předmětem Linkových výzkumů, potvrzují trend opětovného mírného poklesu, když se volební účast dostává velmi blízko k hodnotám z roku 2002 (59,5 %). Propad volební účasti v roce 2002 interpretuje Linek především jako důsledek zmiňované opoziční smlouvy, ačkoli této interpretaci se kniha detailněji nevěnuje (tuto naopak důkladněji rozpracovává již zmiňovaná předchozí Linkova kniha Zrazení snu?). Pokud jde o volební účast ve volbách do PS PČR ve dvou zkoumaných dekádách, výzkum dochází k závěru, že jedinci se silnou stranickou identifikací mají účast přibližně o 25 % vyšší než jedinci bez stranické identifikace, podobně jako jedinci, kteří jsou přesvědčeni o smysluplnosti hlasování, mají o 20 % vyšší volební účast než jedinci, kteří o smysluplnosti hlasování přesvědčeni nejsou. Výsledky výzkumu dále nasvědčují tomu, že volební účast významně ovlivňují tzv. mobilizační faktory. Může tedy být výrazně zvýšena především tzv. kontaktními kampaněmi. Linek ve svém výzkumu zjišťuje, že občan, který byl kontakto- 188 Politologická revue 2, prosinec, 2014
3 ván kandidátem, má o 10 % vyšší pravděpodobnost volební účasti než občan, který kontaktován nebyl (osobně bych dodal, že toto tvrzení je plně ve shodě se všeobecně přijímanými závěry výzkumů zabývajícími se otázkami generování důvěry, sice že osobní kontakt, a především pak komunikace tváří v tvář, představuje jeden z nejspolehlivějších zdrojů generování důvěry a důvěryhodnosti). Také další mobilizační faktory hrají podle závěrů výzkumu ne nevýznamnou roli; člen odborů či profesní organizace má o 6 až 7 % vyšší pravděpodobnost volební účasti než občan, který v žádné z těchto organizací není organizován. V menší míře pak volební účast zvyšují manželský status a pravidelná účast na bohoslužbách (zde ale pouze ve prospěch KDU-ČSL). Výzkum dále potvrzuje všeobecně přijímaný předpoklad, že volební účast významně ovlivňují kognitivní zdroje (především vysokoškolské vzdělání a profesní kvalifikace), že nezaměstnaní volí nejméně ze všech zkoumaných skupin (studenti jsou druzí nejčastěji absentující voliči). Poněkud překvapivě výzkum dokládá, že ekonomické zdroje a socioekonomické postavení nehrají v průběhu 90. let tak významnou roli (příjem však byl měřen pouze jednou v roce 1996), po roce 2002 se však vliv příjmu na volební účast výrazně posiluje. I věk hraje nezanedbatelnou roli, nejmladší voliči volí méně a s věkem volební účast roste. Tento fakt posiluje podle Lukáše Linka dřívější zahraniční studií formulovanou hypotézu, že generace, které byly socializovány v komunistickém období, si více váží možnosti hlasovat, než mladá generace, která považuje možnost svodného hlasování za samozřejmou. Výzkum naopak neprokázal, že by na volební účast měly vliv velikost bydliště a gender voliče. Pokud jde o důsledky volební účasti pro jednotlivé politické strany, ty se ve zkoumaném období nejvíce projevují na výsledcích ODS a KSČM, jejichž podpora postupně klesá (ačkoli z rozdílných příčin) s tím, jak roste volební účast. Dále podle závěrů výzkumu platí, že vyšší volební účast vede k vyšší podpoře neparlamentních stran a v menší míře i ČSSD. Pokud jde o porozumění poklesu volební účasti ve volbách do PS, výzkum mimo jiné dokládá, že generační výměna přispívá k poklesu volební účasti pouze nepatrně (max. 2 %). O něco více, ale ne příliš významně přispěly k poklesu volební účasti pokles organizovanosti v odborech a pokles podílu občanů s manželským statusem. K nejvýznamnějším faktorům, které přispěly k poklesu volební účasti ve sněmovních volbách ve zkoumaných dvou dekádách, patří podle vyhodnocení výzkumu pokles instrumentální motivace hlasovat a propad vnímání politických stran jako kompetentních a důvěryhodných (tzn. valenční hodnocení). Druhým nejvýznamnějším faktorem je údajně propad normativního hodnocení v podobě vnímání smysluplnosti hlasování vůbec. Na druhou stranu výzkum přináší důkazy o tom, že pokles sledované volební účasti nelze interpretovat na Politologická revue 2, prosinec,
4 základě poklesu soutěživosti politických stran či poklesem stranické identifikace voličů; ty totiž v průběhu sledovaného období spíše stagnovaly. Samozřejmě každý výzkum tohoto zaměření a rozsahu vzbuzuje množství otázek, nejasností a přímo svádí k polemice. To nijak nesvědčí o jeho slabé kvalitě, spíše naopak. V následujících odstavcích identifikuji konkrétní aspekty předloženého výzkumu, které k polemice inspirovaly mne. Tyto poznámky pochopitelně vycházejí vstříc mému vlastnímu badatelskému zaměření, jsou nutně subjektivní, nekladou si nárok na komprehensivnost. Pokusím se své námitky seřadit podle (mnou vnímané) významnosti, ačkoli musím předeslat, že žádná z mých polemických námitek není konstitutivní povahy. První námitka by se dala nazvat jako metodologicko-epistemologická. V epistemologických ambicích výzkumu bych očekával větší zdrženlivost a místy větší terminologickou preciznost. Autor předkládané studie si je dobře vědom toho, že pokoušet se vysvětlit příčiny volební účasti a jejího poklesu bez důkladné znalosti a posouzení historického a sociokulturního kontextu je asi jako diagnostikovat pacienta na základě sice pečlivého, ale pouhého prohlížení pacientova zevnějšku. Linek si je také dobře vědom epistemologických omezení svého výzkumného designu, která v Úvodu své knihy kriticky diskutuje. Osobně se domnívám, že předložený výzkum pokles sněmovní volební účasti nevysvětluje, a mám za to, že v jistém slova smyslu ani nemůže. Práce staví zejména na kvantitativních metodách. Domnívám se, že bez důkladnějšího zapojení kvalitativních metod nelze dostatečně porozumět (natož vysvětlit) poklesu jakékoli konkrétní volební účasti. To neznamená, že předkládaná práce nepřináší zásadní vhled do porozumění příčinám poklesu sněmovní volební účasti ve zkoumaném období, není však v jejích silách tento pokles vysvětlit. Autor pak z předpokladu vysvětlení vyvozuje konkrétní implikace, které nepovažuji za dostatečně průkazné (kupříkladu tvrzení, že pokles sledované volební účasti ve volbách do PS PČR vychází z odlišných zdrojů než v etablovaných západních demokraciích). Je sice docela pravděpodobné, že pokles volební účasti, řekněme ve 12 původních zemí EU, v USA apod., vychází z rozdílných příčin než pokles volební účasti ve střední a východní Evropě, ale přesto mohou tyto poklesy vycházet ze stejných zdrojů (viz níže). Mnou kladený důraz na rozdíl mezi vysvětlením a porozuměním/interpretací by snad mohl být vnímán jako terminologické hnidopišství, ačkoli bych to považoval za chybu. V rámci recenze není dost prostoru k představení zevrubnější argumentace, proto bych odkázat na studii vedenou E. Wallersteinem (Wallerstein et al. 1998). Se sociálně vědním posunem od vysvětlení k porozumění souvisí i druhý aspekt stejné epistemologické námitky, a to jsou otázky cirkularity a sociální reflexivity vědění (viz např. Giddens 1998; či opět Wallerstein et al. 1998). Pojem sociální reflexivity 190 Politologická revue 2, prosinec, 2014
5 zhruba označuje skutečnost, že poznatky o sociální realitě jsou mimo jiné také nutnou součástí re/produkce sociální reality samé, navíc způsobem, který vyvolává množství nezamýšlených důsledků. Pokud chceme porozumět sociální dynamice, nestačí ji pouze distančně pozorovat, ale je třeba také vyhodnocovat, jakým způsobem ovlivňují poznatky (ať už jakkoli věrohodné) o sociální realitě sociální realitu samu. To se týká nejen výzkumů i forem konstruování veřejného mínění, ale i jejich badatelských interpretací a vysvětlování, v neposlední řadě také komunikačních forem napříč odbornou a laickou veřejností. Role komunikace a masmédií a jejich podíl na proměnách voličské účasti ve volbách do PS PČR zůstává zcela mimo záběr předloženého výzkumu. Ačkoli si je Lukáš Linek dobře vědom, jak už jsem zmínil, četných metodologických omezení svého výzkumu, zdá se mi, že tento aspekt podmíněnosti a cirkularity sociálně vědního bádání dostatečně nereflektuje. Domněnka o tom, že pokles důvěryhodnosti stran (valenčního hodnocení) je způsoben především korupcí a skandály (str. 273), je domněnka vskutku velmi pravděpodobná, nicméně tato interpretace poklesu důvěryhodnosti stran a jejího vlivu na volební účast nedostatečně reflektuje například to, že zkoumané dvě dekády jsou z hlediska proměn forem a způsobů veřejné komunikace něco jako prvohorní vrásnění české mediální krajiny. Nástup komerčních forem komunikace, dominance bulvárních médií a jejich efekt depolitizace veřejné sféry představují dnes ve vztahu k proměnám politické kultury (včetně volebního chování) široce diskutované otázky sociálních věd. Jakým způsobem přispělo prvohorní vrásnění české mediální krajiny například k poklesu důvěryhodnosti politických stran a k proměnám stranického spektra, přesně nevíme (ačkoli fenomény komercializace veřejného prostoru či politické diskuse jsou na Západě dostatečně zkoumanými fenomény a mohli bychom formulovat konkrétní testovací hypotézy), avšak pro porozumění proměnám volební účasti a jejího poklesu by to byla nepochybně důležitá otázka. S výše uvedenou epistemologickou námitkou nepřímo souvisí také z mého pohledu nedostatečné doložení (a vymezení) některých konkrétních komparativních tvrzení. Také zde bych očekával větší epistemologickou střídmost. Autor hovoří o západoevropských, někde o dlouhodobých demokraciích, které pak většinou srovnává s postkomunistickými demokraciemi. Zde by to chtělo častěji alespoň přesnější vymezení pod čarou. Především evropské demokracie představují pestrou krajinu demokratických tradic a forem, která se vzpírá jednoduché binární komparaci. Je sice pravda, že autor odkazuje na četné komparativní studie, není však vždy zřejmé, které konkrétní země spadají pod konkrétní pojmové kategorie. Počítá autor mezi dlouhodobé demokracie také Německo či Rakousko a mezi západoevropské demokracie také Politologická revue 2, prosinec,
6 Portugalsko či Itálii? Podobné nejasnosti nechávají čtenáře v rozpacích, a proto také tvrzení o tom, že pokles volební účasti v dlouhodobých demokraciích vychází z rozdílných zdrojů, nezní dostatečně věrohodně. Házet do jednoho pytle řekněme Německo či Španělsko na straně jedné a USA nebo Dánsko na straně druhé, je příliš zjednodušující zobecnění. Klastrování postkomunistických zemí na straně jedné a západoevropských zemích na straně druhé již analyticky působí poněkud archaicky, ačkoli nelze popřít, že společná zkušenost komunismu, jakkoli měla v mnoha postkomunistických zemích rozdílné formy, je stále významným faktorem determinující sociální a politickou dynamiku. Tvrzení o specifičnosti poklesu volební účasti v postkomunistických zemích střední a východní Evropy (mezi které autor pravděpodobně řadí také Rusko či Ukrajinu, když odkazuje na konkrétní výzkumy z těchto zemí) se mi tedy nezdá dostatečně opodstatněné. Osobně se mi naopak zdá inspirativní interpretace (konkurenční k interpretaci Lukáše Linka), že pokles volební účasti v demokratických zemích vychází (mimo jiné) ze stejného zdroje rostoucí individualizace a individuace (U. Beck) společnosti jehož jednotlivé projevy (manželský status, ústup organizovanosti, religiozity, rozpad komunity, nárůst mobility, nástup softwarové revoluce, komercializace a decentralizace masmédií aj.) jsou však všude odlišné právě ve vazbě na specifický historický a sociokulturní kontext. Domněnku o stejných zdrojích poklesu volební účasti ve vyspělých demokraciích (mezi které bych osobně řadil i mnohé země střední a východní Evropy) také posiluje tvrzení, které Lukáš Linek rovněž předkládá ve své publikaci (a které dokládá řada zahraničních studií), sice že rostoucí vliv mezinárodních korporací a organizací (například Evropské unie) vede k poklesu volební účasti z důvodů nárůstu pocitu občanů, že moc je jinde. Studie dále přichází s některými formulacemi a tvrzeními, které znějí samozřejmě, ale při bližším pohledu je možné je rozporovat. Autor například považuje za žádoucí pokoušet se volební účast v ČR zvyšovat a v závěru předkládá řadu konkrétních opatření. Zde se mu však do argumentace přece jen vkrádá jím samým opakovaně diskutovaný předpoklad (který sám označuje za sporný), že vysoká volební účast je sama o sobě dobrá věc. Není však vůbec jasné, zda zvýšení volební účasti v konkrétních volbách by prospělo kvalitě demokracie v Česku, či by ji naopak poškodilo. Jiný příklad: ve své interpretaci výsledků svého výzkumu předpokládá (str. 266), že pokud občan není schopen hodnotit některou z politických stran jako pozitivní (a identifikovat se s ní), volební hlasování pro něj ztrácí smysl. Osobně bych předpokládal, ačkoli pro to nemám empirická data (spíše na základě badatelského instinktu), že především ve vyspělých demokraciích, ale nejen v nich, se mnoho občanů účastní voleb i tehdy, když se s žádnou z nabízených politických 192 Politologická revue 2, prosinec, 2014
7 stran neidentifikují, nebo když žádnou z politických stran nehodnotí jako pozitivní, neboť se orientují na základě strategie negativní volby (menšího zla). Nakonec ještě dvě drobné poznámky. Celá strukturace autorem formulovaného modelu volební účasti je dominantně weberovská. Užitý volební model pracuje s trojím pojetím volební motivace (normativní, instrumentální a expresivní). Toto pojetí odpovídá třem typům racionality (hodnotové, účelové, expresivní), které Weber rozpracovává a které patří k základnímu vybavení sociologického diskursu. Není, myslím, na škodu, že autor nepracuje s původním pojetím, ale určitě by argumentaci prospělo, pokud by se nechal inspirovat pojmy a argumenty, které Weber v souvislosti se svou typologií racionality představuje. Minimálně Weberovo pojetí politické legitimity by mohlo obohatit pojmový i argumentační rámec výzkumu, který autor rozpracovává v Úvodu své práce. Poslední poznámka se týká praktických návrhů na posílení volební účasti. K autorem navrhovaným a stručně diskutovaným stimulům volební účasti mobilizace k volební účasti ze strany státu, volební povinnost, omezení výdajů politických stran na politickou reklamu a posí-lení kontaktních kampaní, zavedení celostátního registru voličů a zrušení voličských průkazů, zavedení poštovního a internetového hlasování, možnosti hlasování proti všem které Lukáš Linek spíše navrhuje k diskusi, než že by je bezvýhradně doporučoval, bych navrhoval diskutovat ještě další dva. Autor sám zmiňuje (str. 272), že postkomunistické státy nedokázaly socializovat své občany k dobrovolné politické aktivitě, avšak v závěrečném výčtu návrhů opomněl opětovně zdůraznit potřebnost státem garantovaného systému politické socializace na všech úrovních vzdělávacího systému. Jde sice o v jistém smyslu nejobtížnější a nejdlouhodobější způsob posilování občanské aktivity, ale nepochybně nejspolehlivější. Jako další návrh do diskuse o zvýšení volební účasti bych navrhl prolomení občanského censu také v parlamentních volbách. Volební census občanství byl již prolomen při volbách do Evropského parlamentu a v komunálních volbách. Prolomení tohoto censu také v parlamentních volbách (nejen pokud jde o občany EU, ale také v případě residentů z tzv. třetích zemí), je dnes široce diskutovaná otázka, která bývá nejčastěji dávána do souvislosti s rostoucí diskriminační praxí ve vztahu k residentům ne-občanům a která souvisí s přehodnocením pro demokracii klíčových principů legitimity, inkluzivity a dotčenosti (více viz např. Fraser 2007). Nabytí občanství často vyvolává efekt nesamozřejmosti občanských práv podobně jako u občanů socializovaných za komunismu a stimuluje občansky aktivní postoje a orientace, což by nejen rozšířilo rezervoár občanů-voličů, ale mohlo by to mít i jistý multiplikační a výchovný efekt na některé občany (potenciální nevoliče). Předkládanou knihu hodnotím jako výborný a velmi cenný příspěvek Politologická revue 2, prosinec,
8 k výzkumu volební účasti. Práce si v mnohém klade ambiciózní cíle, jejichž splnění pravděpodobně není v silách sociálněvědního bádání. Publikace sice nedokáže vysvětlit pokles volební účasti ve zkoumaném období, nepochybně nám však umožňuje lépe porozumět nejen volebním motivacím v demokracii obecně, ale i příčinám proměn a poklesu sněmovní volební účasti v Česku v celém polistopadovém období i jejich možným politickým důsledkům. Knihu lze doporučit nejen studentům politické sociologie a badatelům volebního chování i volební participace, ale také všem angažovaným aktérům napříč veřejnou sférou (politikům, úředníkům, pracovníkům v médiích či v neziskovém sektoru a mnohým dalším), kteří si kladou otázku, jak posilovat občanské kompetence a chránit civilizovanou veřejnou sféru. Karel B. Müller Katedra politologie VŠE v Praze Seznam literatury: Frazer, N. (2007). Rozvíjení radikální imaginace. Globální přerozdělování, uznání a reprezentace. Praha: Filosofia. Giddens, A. (1998). Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství. Wallerstein, E. et al. (1998). Kam směřují sociální vědy? Zpráva Gulbenkianovy komise o restrukturaci sociálních věd. Praha: Sociologické nakladatelství. 194 Politologická revue 2, prosinec, 2014
KAM SE ZTRATILI VOLIČI?
KAM SE ZTRATILI VOLIČI? Vysvětlení vývoje volební účasti v České republice v letech 1990-2010 LUKÁŠ LINEK CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY OBSAH PODĚKOVÁNÍ 5 1. ÚVOD: VOLEBNÍ ÚČAST, JEJÍ POKLES
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceVýsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Výsledky a prezentace české vědy z pohledu
VíceNázory veřejnosti na členství v Evropské unii duben 2014
pm0a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +20 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Názory veřejnosti na členství v Evropské unii duben
VíceBleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi
Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha,
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VícePROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ
VíceZnalost log politických stran
Sociologie politiky Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Aleš Kudrnáč E-mail: ales.kudrnac@soc.cas.cz Znalost log politických stran Technické parametry Výzkum: Naše společnost, v14-11 Realizátor:
VíceVOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2018
VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2018 METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (červen 2018) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku
VícePostoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje občanů k fungování demokracie v ČR
VíceAngažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické
Více"Důvěřujete následujícím institucím?" (%)
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 09/2004 A 10/2004 DŮVĚRA V NEJVYŠŠÍ SOUDNÍ A KONTROLNÍ INSTITUCE JE TRVALE VYSOKÁ. ZNAČNÝ KREDIT V OČÍCH OBČANŮ MÁ I ÚŘAD OMBUDSMANA. Uváděné výsledky vycházejí ze dvou
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 201 Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (2 %). Z časového srovnání plyne,
VíceINFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie? Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na
VíceObčané o Lisabonské smlouvě
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry
VíceTransparentní financování jako faktor stranické důvěry
Transparentní financování jako faktor stranické důvěry 24. 6. 2016 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail:
VíceJiří Šafr, Markéta Sedláčková
Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie
VíceNázev Autor Bc. Tereza Roznerová Vedoucí práce MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Oponent práce Mgr. Jaroslav Vacek
Název Autor Bc. Tereza Roznerová Vedoucí práce MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Oponent práce Mgr. Jaroslav Vacek POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Hazardní hráčství a jeho dopady - kvalitativní
VíceObecní samosprávy od 90. let do současnosti:
Obecní samosprávy od 90. let do současnosti: škola demokracie a personální rezervoár politického systému? Josef Bernard 24.10.2014 Zdůvodnění existence územní samosprávy dle Sharpe 1970 Funkční argument
VíceBulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko
ev13 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Hospodářská úroveň ČR v kontextu jiných zemí
VíceDaně z pohledu veřejného mínění listopad 2015
ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické
VíceHodnocení kvality vzdělávání září 2018
Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceNázev Autor Vedoucí práce Oponent práce
POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Název Autor Vedoucí práce Oponent práce Preference uživatelů marihuany: indoor versus outdoor Veronika Havlíčková Ing. Jiří Vopravil, Ph.D. Mgr. Jaroslav
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VíceBleskový výzkum SC&C pro Českou televizi
Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie
VíceVĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.
VíceVOLEBNÍ PREFERENCE LISTOPAD 2018
VOLEBNÍ PREFERENCE LISTOPAD 2018 METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (listopad 2018) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku
VíceFungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015
pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR
VíceZpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,
Tisková zpráva Voliči a strany září 2019 20 % voličů se považuje za rozhodné přívržence preferované strany, 49 % s ní většinou souhlasí, 17 % uvedlo, že stanoviska strany jsou jim blízká, ale v mnohém
VícePŘEDSTAVU O ČINNOSTI VÝZNAMNÝCH INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE MÁ ROK PO NAŠEM VSTUPU STÁLE JEN POLOVINA OBYVATEL ČR.
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2005 PŘEDSTAVU O ČINNOSTI VÝZNAMNÝCH INSTITUCÍ EVROPSKÉ MÁ ROK PO NAŠEM VSTUPU STÁLE JEN POLOVINA OBYVATEL ČR. NEPŘÍZNIVÝ NÁZOR NA V. ŠPIDLU JAKO ČESKÉHO EVROPSKÉHO KOMISAŘE
VíceROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI
ROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI ROMAN VIDO Katedra sociologie, FSS MU (vido@fss.muni.cz) Otázka Možného Jakou českou sociologickou knížku z poslední doby jste, pane kolego,
VíceDaně z pohledu veřejného mínění listopad 2014
ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické
Vícepm007 Graf 1: Kladné a záporné stránky členství ČR v Evropské unii 20(v %) nárůst byrokracie a úřadů 2 0 přílišné omezování evropskými zákony př
pm007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Dopady členství v EU na ČR duben 20 Technické parametry
VíceVědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: lucie.cerna@soc.cas.cz Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti
VíceVĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde
VíceNázory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016
pm1002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +20 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Názory veřejnosti na členství České republiky
VíceSrpen vlna
Srpen 2018 42. vlna Informace o projektu Základní informace Zadavatel výzkumu Realizátor výzkumu Základní soubor Česká televize Kavčí hory, Na Hřebenech II 1132/4, 140 70 Praha 4 KANTAR CZ s.r.o. Klimentská
Více9. květen 2008 MEDIAN ČR
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
VícePrezidentský panel Vývoj volebních postojů a vnímání kandidátů v předvolebním týdnu
Prezidentský panel 2018 Vývoj volebních postojů a vnímání kandidátů v předvolebním týdnu 28. 1. 2018 Shrnutí O projektu: V závěrečném týdnu před 2. kolem prezidentské volby MEDIAN realizoval výzkum Prezidentský
VíceDuben vlna
Duben 08 9. vlna Informace o projektu Základní informace Zadavatel výzkumu Realizátor výzkumu Základní soubor Česká televize Kavčí hory, Na Hřebenech II /, 0 70 Praha KANTAR CZ s.r.o. Klimentská 0, Nové
Více0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2013
VíceHodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech
VíceStrany a voliči září 2015
Pv1516 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: daniel.kunstat@soc.cas.cz Strany a voliči září 2015 Technické parametry
VíceVOLEBNÍ PREFERENCE BŘEZEN 2018
VOLEBNÍ PREFERENCE BŘEZEN 2018 METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (březen 2018) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku
Vícebleskový průzkum k aktuálnímu dění 3. část výsledků
bleskový průzkum k aktuálnímu dění 3. část výsledků realizace 13. 14. listopadu 2018 16.. 2018 16:00 metodika výzkumu velikost vzorku 1015 respondentů ve věku 18 nebo více let termín dotazování 13. 14.
VíceDůvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu
VíceNázev Autor Jitka Debnárová Vedoucí práce Mgr. Petra Vondráčková, Ph.D. Oponent práce Mgr. Lenka Reichelová
Název Autor Jitka Debnárová Vedoucí práce Mgr. Petra Vondráčková, Ph.D. Oponent práce Mgr. Lenka Reichelová Vztahová vazba u osob se závislostí na pervitinu POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceVýzkum pro volební studio ČT II. Analýza výsledků voleb podle typu obcí Zpracováno exkluzivně pro:
Výzkum pro volební studio ČT II. Analýza výsledků voleb podle typu obcí 22. 10. 2017 Zpracováno exkluzivně pro: Metodika výzkumu Zadavatel výzkumu ČESKÁ TELEVIZE Realizátor výzkumu MEDIAN, s r.o. Charakteristika
VíceSOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací
SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter
VíceNázory na důvody vstupu do politických stran
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran
Více15,4 2,4 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0. cílová skupina pohlaví respondentů věk respondentů vzdělání respondentů % 19% % 19%
5 5 volební výzkum PRAHA 1.9.2014-30.9.2014 S 1 1/ preference a potenciál Demokraté Jana Kasla Domov SVOBODNÍ Úsvit přímé demokracie Restart 2014 ostatní Česká pirátská strana prefepotenciál TOP ### 59
VíceNázory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
Vícenezávislá analýza nad daty pro
VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU volební účast a pravděpodobná volba podle věku a vzdělání a minulé preference nezávislá analýza nad daty pro 19. 5..5. 019 metodika výzkumu Velikost vzorku Termín dotazování
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry
VíceVliv členství ČR v EU na vybrané hospodářské a sociální oblasti
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 12 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Vliv členství ČR v EU na vybrané hospodářské
VícePostoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům
Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
VíceČerven vlna
Červen 2016 25. vlna Informace o projektu Základní informace Zadavatel výzkumu Česká televize Realizátor výzkumu TNS Aisa Termín sběru dat 27. 6. až 1. 7. 2016 Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted
VíceVoliči populistických stran ve volbách 2013: základní charakteristiky a užívání nových médií
Voliči populistických stran ve volbách 2013: základní charakteristiky a užívání nových médií Zpráva z výzkumu Květen 2015 Mgr. Jaromír Mazák http://www.polcore.cz Tato výzkumná zpráva 1 přináší základní
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2015
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2015 Prosincový výzkum přináší jen dílčí posuny volebních preferencí. Nadále vede hnutí ANO, druhá ČSSD však stáhla svůj odstup na 3,5 procentního bodu. Za poslední rok
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku únor 2015
VícePřeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí
Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR
VíceK pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop
K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop 1. Změny ve vzdělávání učitelů společné evropské trendy Srovnávací přístup:
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceLucia Pastirčíková 1
Kopeček, Lubomír: Politické strany na Slovensku 1989 až 2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, 628 stran, ISBN 978-80-7325-113-0. Lucia Pastirčíková 1 Docent Lubomír Kopeček, působící
Víceor11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka
or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016 Na startovní čáře roku 2016 potvrzuje hnutí ANO svoji vedoucí pozici v žebříčku volebních preferencí před druhou ČSSD. Obě strany oproti konci roku mírně získaly. Příznivci
VíceVliv domácností na volební účast: Sdílené normy, stranictví a vztahová teorie volební účasti
Vliv domácností na volební účast: Sdílené normy, stranictví a vztahová teorie volební účasti Lukáš Linek, Aleš Kudrnáč, Pat Lyons Sociologický ústav AV ČR Vliv domácnosti na účast Hlavní zdroj variability
Víceer140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VíceVolební model v listopadu 2018
Tisková zpráva Volební model v listopadu 218 Pokud by se v listopadu 218 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 6 % občanů ČR. Volební
VíceVolební model v dubnu 2019
Tisková zpráva Volební model v dubnu 19 Pokud by se v dubnu 19 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 9 % občanů ČR. Volební model
VíceCentrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě březen 2018 U současného prezidenta lidí nejčastěji pozitivně hodnotí, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Nejvíce kritičtí
VíceVÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED
Informace STEM ze dne 5. 3. 13 CESTA VÁCLAVA KLAUSE ČESKOU POLITIKOU I. VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti
VíceInformační seminář pro MAS ke strategiím komunitně vedeného místního rozvoje. Praha,
Informační seminář pro MAS ke strategiím komunitně vedeného místního rozvoje Praha, 29. 7. 2015 Ing. Jan Voborník, externí konzultant v projektu MEDUIN 1) VYHODNOCENÍ STRATEGIÍ 2) PARTICIPACE 3) ANALYTICKÁ
VíceOCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY
Agentura Focus provedla ve dnech 14. 5. 25. 5. 2016 reprezentativní výzkum veřejného mínění na dospělé populaci České republiky. Výběrový vzorek tvořilo 1000 respondentů ve věku 18 a více let, kteří byli
VíceListopad vlna
Listopad 16 30. vlna Informace o projektu Základní informace Zadavatel výzkumu Česká televize Realizátor výzkumu TNS Aisa Termín sběru dat 5. 11. až 25. 11. 16 Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted
VíceDosavadní pohledy na fungování E.O.
Jakub Patočka, Miroslav Mareš, Adam Fagan, Ondřej Císař Jakub Patočka Duha deset let na cestě: lidé a křižovatky - velmi dobré z hlediska určité faktografie a interního pohledu - poněkud problematické
Vícepo /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Důvěra k vybraným institucím veřejného života v dubnu
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě leden 2017 U současného prezidenta lidí nejčastěji pozitivně hodnotí, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Nejvíce kritičtí
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VícePostoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Postoje občanů k prezidentskému úřadu - Technické
Více1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu
VíceObčané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018
Tisková zpráva Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018 Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí,
VíceEvropské volby 2014 na sociální síti Facebook
Evropské volby 214 na sociální síti Facebook Zpráva z výzkumu Červen 214 PhDr. Václav Štětka, Ph.D. http://www.polcore.cz Výzkumná skupina PolCoRe v rámci dlouhodobého výzkumného projektu zaměřeného na
VíceOr120229b. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:
Or09b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 9 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na Akademii věd České republiky a
VíceHodnocení činnosti politických stran a vybraných institucí červen 2019
Tisková zpráva Hodnocení činnosti politických stran a vybraných institucí červen 19 Sledované politické strany, hnutí, instituce a jejich představitelé byly hodnoceny známkami jako ve škole, nejlepší známkou
VíceSněmovní volební model MEDIAN (listopad-prosinec 2012)
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
VíceČeská veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014
eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen
VícePoslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?
Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity
VícePOSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno studenta Branný Jan Název práce Jméno vedoucího práce Jméno oponenta práce Realizace modulárního CMS pro digitální agentury Ing. David Hartman Ph.D. Ing. Lukáš
VíceGLOBALIZACE. Cíle GRV: Postoje a hodnoty
GLOBALIZACE Co aktivita ověřuje: Tato aktivita zjišťuje momentální úroveň znalostí, případně představ žáků o procesu globalizace i o jejich schopnosti analyzovat tento proces z hlediska kladných a záporných
VíceHodnocení činnosti ministerstev květen 2017
Tisková zpráva Hodnocení činnosti ministerstev květen Hodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících se tentokrát poměrně výrazně zkoncentrovalo okolo průměrné známky trojky. Nejlepší
Více*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha
Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového
VícePravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS. Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací
Pravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací Pozn. Tato pravidla platí pro práce zadávané na jaře 2016 a v následujících semestrech.
VíceKOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání
KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání Regionální komunikační a informační workshopy, září-listopad 2015 CÍLE DNEŠNÍHO SETKÁNÍ 1. INFORMACE O PROJEKTU KOOPERACE A JEHO VÝSTUPECH 2. PŘEDSTAVENÍ
Více1. Případová studie - obecně
Zdravím, tato opora má dvě kapitoly: 1. Případová studie obecně je skutečně neskutečně obecná 2. Případová studie z pohledu DIVMAN a JEVTECH je praktičtější a srozumitelnější 1. Případová studie - obecně
Více