ENERGETICKÝ PLÁN MĚSTA JESENÍK

Transkript

1 ENERGETICKÝ PLÁN MĚSTA JESENÍK (V SOULADU S METODIKOU SUSTAINABLE ENERGY ACTION PLAN) finální verze březen 2012

2 Identifikace dokumentu Název díla / Title Energetický plán města Jeseník Vypracovali / Processed by Michal Čejka Jaromír Čtrnáctý Miroslav Šafařík Libor Halas Ladislav Cabadaj Pavel Koriťák Eduard Homada Jana Frková Schválil / Approved by Rada města Jeseník, 27.února 2012 Datum vydání / Date of delivery 10.března 2012 Počet stran / Pages 60 Počet příloh / Annexes 3 Počet výtisků 1 / Printed copies Č.výtisku / Copy number Identifikace města Jeseník Název / City Name Adresa pro doručování / Postal address Město Jeseník Masarykovo nám. 1/167, Jeseník Adresa pracoviště / Office address Tovární 4/1287, Jeseník Odpovědná osoba / Responsible person Ladislav Cabadaj, vedoucí odboru stavebního úřadu, majetku a investic Telefon / Phone ladislav.cabadaj@mujes.cz URL 1 Tento dokument je vytištěn oboustranně na recyklovaném papíru

3 Výpis z usnesení Rady města Jeseník 3/60

4 Obsah Identifikace dokumentu... 2 Identifikace města Jeseník... 2 Výpis z usnesení Rady města Jeseník... 3 Manažerský souhrn... 6 Executive summary Preambule Cíle a strategie Základní inventura emisí (BEI) Širší souvislosti energetického plánování ve městě Strategické dokumenty města Jeseník Organizační struktura Energetický plán města - vize a cíl Globální cíl Energetický plán města principy a metodický přístup Základní metodické přístupy Tvorba územně plánovací dokumentace Řízení spotřeby Využívání obnovitelných zdrojů energie Nákup energie Motivace Energetický informační systém Procesní schéma Pravidla pro rozhodování o realizaci investiční akce Výchozí stav energetického hospodářství města Jeseník Energetický plán města - nástroj pro plánování Popis plánovacího nástroje pro EPM Prioritní oblasti Prioritní oblast 1 Úspory energie Prioritní oblast 2 Obnovitelné zdroje energie Prioritní oblast 3 Vzdělávání a osvěta Stávající a aktuálně realizované aktivity města Energetický management (EM) Využití SW nástroje e-manažer Kurz Chytrá energie do měst Příprava projektů pro financování formou EPC Plánované aktivity, projekty, akce a opatření Motorová doprava a provoz vozového parku Nemotorová doprava Úspory energie v budovách města Veřejné osvětlení Podpora úspor energie a využití OZE Zpracování územní energetické koncepce Centrální zásobování teplem Nákup certifikované obnovitelné elektřiny /60

5 Osvětové aktivity Zapojení zúčastněných stran a občanů Stav a vývoj ostatních sektorů Financování energetického plánu Monitoring a aktualizace EPM Plánovaná opatření pro monitorování a návazné činnosti Závěrečné ustanovení Použité zkratky a pojmy Seznam zkratek Seznam pojmů Příloha 1 Šablona SEAP: Celková strategie Příloha 2 Šablona SEAP: Inventura počátečních emisí Příloha 3 Šablona SEAP: Akční plán pro udržitelnou energetiku Příloha 4 Pracovní náplň energetického manažera města Příloha 5 Program kurzu Chytrá energie do měst Příloha 6 Kampaň DISPLAY Seznam tabulek Tabulka 1: Základní inventura emisí konečná spotřeba energie v referenčním roce Tabulka 2: Základní inventura emisí emise CO2 v referenčním roce Tabulka 3: Základní inventura emisí místně vyrobená energie a emise CO2 v referenčním roce Tabulka 4: organizační schéma městského úřadu Tabulka 5 Kritéria pro stanovení priorit aktivit (opatření) na úrovni budov Tabulka 6 Přehled budov v majetku města Jeseník zahrnutých do EPM Tabulka 7 Přehled spotřeby energie v roce 2010 dle jednotlivých primárních paliv Tabulka 8 Uvažované emise CO 2 dle primárních paliv Tabulka 9 Prioritní oblast 1 Podrobnější popis aktivit (opatření) Tabulka 10 Prioritní oblast 2 Podrobnější popis aktivit (opatření) Tabulka 11 Prioritní oblast 3 Podrobnější popis aktivit (opatření) Tabulka 12 Náhled kompletního Akčního plánu (k dispozici v samostatném dokumentu ve formátu XLS) Tabulka 13 Indikátory pro monitoring energetického plánu Tabulka 14: Termíny předkládání monitorovacích zpráv SEAP Seznam obrázků Obrázek 1 Pozice energetického plánu města a energetického managementu Obrázek 2 Schéma provádění energetického managementu Obrázek 3 Obecná struktura energetického plánu města Obrázek 4 Celková struktura Energetického plánu města Jeseník /60

6 Manažerský souhrn Město Jeseník předkládá svůj Akční plán udržitelné energetiky (SEAP 2 ) pod názvem Energetický plán města. Energetický plán je zpracován podle metodiky zpracování SEAP a s ohledem na specifické podmínky města je počáteční úsilí zaměřeno především dovnitř města, tj. na úroveň samosprávy. Základní inventura emisí (BEI 3 ) byla zpracována na základě dat Energetického generelu z roku 2000, který pracoval s daty z roku Tento rok byl stanoven jako vztažný rok pro účely nastavení úspor emisí. Uvedená data však nelze považovat za postačující pro zodpovědné nastavení úspor energie potažmo emisí CO 2 k roku S ohledem na zrušení podstatné části průmyslových podniků na území města a další zásadní změny od roku 1998 není možné efektivně použít metodiku SEAP. Také z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že s výhledem 1-2 let bude zpracována Územní energetická koncepce města, která umožní zmapovat aktuální potenciál úspor energie a využití obnovitelných zdrojů na území města. Aktuálně je úsilí zaměřeno zejména na ošetření hospodaření s energií uvnitř samosprávy s tím, že tento systematický přístup poslouží jako vzor v dalších oblastech. Kromě toho je pozornost zaměřena na: zvýšení nemotorové dopravy ve městě, řešení centrálního zásobování teplem a osvětu obyvatel města. Roční odklad předložení SEAP byl využit pro nastavení zásadních parametrů pro tento systematický přístup. Mimo jiné: Byla vytvořena pozice energetika (energetického manažera) města Byl zaveden SW nástroj pro sledování a vyhodnocování spotřeby energie Byl zaveden nástroj pro plánování opatření v oblasti úspor energie a energetiky (podrobně popsán v kapitole 10) Pracovníci městského úřadu absolvovali školení Chytrá energie do měst Byly vytipovány budovy vhodné pro realizaci úspor metodou EPC Plán do budoucna počítá s realizací s dalších opatření, např.: Na úrovni snížení emisí vozového parku městského úřadu Nemotorové dopravy ve městě Postupné realizace úspor v budovách města v souladu s plánovacím nástrojem Postupné realizace úspor ve veřejném osvětlení Podpory využití obnovitelných zdrojů Zpracování Územní energetické koncepce Stabilizace systému centrálního zásobování teplem Nákup obnovitelné elektřiny Osvětové aktivity se zapojením obyvatel města Monitoring a vyhodnocování Energetického plánu bude probíhat s využitím standardních indikátorů a v termínech podle metodiky SEAP. Energetický plán města Jeseník byl schválen Radou města dne 27.února Sustainable Energy Action Plan 3 Baseline Emission Inventory 6/60

7 Executive summary City of Jeseník submits its Sustainable Energy Action Plan (SEAP) under the name of the Municipal Energy Plan. The energy plan is developed following the methodology of processing SEAP. With regard to the specific conditions of municipality is the initial efforts focused mainly inwards the city, i.e. the level of local government. Baseline emission inventory (BEI) was prepared based on data from the Energy master plan made in 2000, which worked with data from This year (1998) was set as the reference year for the purposes of setting emission savings. The data cannot be regarded as sufficient for responsible energy saving settings and consequently for CO 2 emissions mitigation by For this reason it was decided that with a view of 1-2 years the Territorial Energy Concept of the city will be processed 4, which will map the current potential energy savings and renewable sources in the city. Current efforts are focused mainly on treatment of energy management within the local government with the fact that this systematic approach will serve as a model in other areas. In addition, attention is focused on: improving non-motorized transport in the city, district heating solutions, and enlightenment of residents of the city. The one year adjournment of submission of SEAP was used to adjust key parameters for this systematic approach. Among others it was: a creation of position of municipal energy manager implementation of software tool for monitoring and evaluation of energy consumption introducing a planning-tool for measures for energy savings (described in detail in Chapter 10) training of municipal officers in course "smart energy cities" selection of buildings suitable for the realization of savings by EPC methodology The plan suggests other measures for future implementation, such as: emissions reductions in municipality fleet non-motorized transport extension gradual realization of savings in buildings - in accordance with the planning tool gradual realization of savings in public lighting promotion of renewable energy realization of Territorial Energy Concept of the city stabilization of district heating system purchasing of renewable electricity enlightenment and educational activities involving residents of the city Energy Monitoring and evaluation plan will be carried out using standard indicators following the methodology SEAP. The Municipal energy plan was approved by the City Council on the 27 th February According to the Energy Management Law 7/60

8 1. Preambule Město Jeseník se rozhodlo přistoupit k iniciativě Evropské komise - Paktu starostů a primátorů (Covenant of Mayors, dále také CoM), jehož hlavní prioritou je snížení následků klimatických změn ve světě. Tím se současně zavázalo naplnit některé základní požadavky vyplývající z členství v této asociaci, zejména realizaci Akčního plánu udržitelného energetického rozvoje pro město (SEAP Sustainable Energy Action Plan). Český název tohoto plánu zůstává původní, tj. Energetický plán města, též s ohledem na lepší komunikaci. 2. Cíle a strategie Město Jeseník si jako hlavní prioritu pro tuto oblast stanovilo tento základní cíl: Zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování energií a nakládání s palivy, energií a odpady v souladu s dlouhodobým udržitelným rozvojem města a regionu a životním prostředím pro udržení a zlepšování vysoké kvality života lázeňského města. V rámci uvedeného cíle byly definovány tyto tři prioritní oblasti: 1. Podpora efektivního a hospodárného využití energií na území města Jeseník. 2. Podpora výstavby a provozování obnovitelných a druhotných zdrojů energie. 3. Zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie. Účelem zpracování energetického plánu města je systematický přístup k dosahování úspor energie, resp. snižování emisí skleníkových plynů v krátkém, středním i dlouhém období. Plán se vztahuje na město jako celek, detailní plán opatření je stanoven na úrovni majetku města, přesah na úroveň celého města je pak proveden v oblastech dopravy, osvěty apod. Za účelem plnění uvedeného cíle je na úrovni správy majetku města zaveden energetický management, který bude současně jedním z pilířů aktivit Akčního plánu. Z výsledků BEI (Basic emission inventory) vyplývá, že největší podíl na produkci emisí CO 2 mají (resp.měly v referenčním roce) budovy terciální sféry, vč. budov v majetku města, obytné budovy a průmysl. Akční plán města Jeseník se proto zaměří na intervence a hledání úspor právě u těchto nemovitostních kategorií. Mezi priority patří zlepšování energetické efektivnosti budov prostřednictvím zateplování a komplexního řešení jejich technického stavu, odborné poradenství a podpora soukromých vlastníků nemovitostí při využití obnovitelných zdrojů energie. Dále především zavedení energetického managementu u budov ve vlastnictví města Jeseník, který identifikuje a realizuje ekonomicky návratné projekty na úsporu energie a další opatření a ukazuje cestu ostatním sektorům. Získané poznatky a zkušenosti s přípravou, realizací, provozováním a financováním ekonomicky efektivních projektů budou dále nabídnuty k využití ostatním subjektům ve městě. Dalšími oblastmi, na něž se strategie úspor emisí zaměřuje, jsou nemotorová doprava a tepelné hospodářství města (centrální zásobování teplem - CZT). Všechna opatření realizovaná městem Jeseník a jeho podřízenými institucemi budou realizována průběžně na základě standardního plánování a budou součástí ostatních akcí realizovaných s pomocí rozpočtu města v jednotlivých letech. Opatření realizovaná ostatními subjekty na území města budou městem pozitivně stimulována tak, aby konečná dosažená úspora emisí CO 2 byla co nejvyšší. Zásadní aktivitou vyplývající ze SEAP je zpracování Územní energetické koncepce města podle platné české legislativy. Tato koncepce bude zpracována návazně na Státní energetickou koncepci a Územní koncepci regionu (Olomouckého kraje) a vytvoří přesnou datovou bázi pro další výpočty a pro nastavení parametrů aktivit na území města - doporučení a pravidel pro novou výstavbu, provozování zdrojů tepla, CZT apod. 8/60

9 3. Základní inventura emisí (BEI) Inventura počátečních emisí (Baseline emission inventory dle metodiky SEAP) byla vypracována k referenčnímu roku 1998, poněvadž k tomu roku byla pro město Jeseník vypracována územní energetická koncepce (generel). Data použitá v BEI vycházejí zejména z informací uvedených v generelu a dále z dílčích dodatečných šetření provedených pracovníky Městského úřadu Jeseník pro potřeby zpracování BEI. Zpracovaný generel vychází z mírně odlišného členění budov a průmyslu než jaký požaduje schválená metodika zpracování BEI. Aby bylo možné objektivně a správně použít data z generelu, bylo potřeba nastavit určité převodní mechanismy do stanovených kategorií BEI. Konkrétně generel pracuje pouze s terciární sférou jako s celkem. Proto byla, na základě provedeného statistického šetření počtu budov dle jednotlivých kategorií na území města Jeseník, rozdělena jediná kapitola generelu terciární sféra na dvě dílčí kapitoly BEI: Obecní budovy, vybavení/zařízení a Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení v poměru 5,56 % a 94,44 %. Na území obce se v roce 1998 nacházelo celkem bodů veřejného osvětlení, které spotřebovaly celkem 988 MWh elektrické energie za rok. Do kalkulace BEI byla zahrnuta pouze vozidla vlastněná a provozovaná městem Jeseník. Za rok 1998 se jednalo o 7 osobních automobilů a 24 nákladních automobilů. Ve srovnání s hodnotami uvedenými na straně 33 příručky How to develop a Sustainable Energy Action Plan bylo dosaženo o přibližně 25 % vyšší produkce emisí CO 2 na ujetý kilometr, poněvadž město Jeseník k tomuto roku provozovalo poměrně zastaralý vozový park. V roce 1998 nebyl na území obce instalován žádný zdroj větrné energie, vodní energie nebo fotovoltaiky. Existující místní zdroje dodávající tepelnou energii nebyly využívány pro kombinovanou dodávku elektrické energie a tepla. Dodávka tepelné energie byla v roce 1998 zajišťována z místních kotelen, tepláren a výtopen charakteru individuálních zdrojů, zdrojů lokálního CZT a průmyslových zdrojů. Převažujícím palivem byl zemní plyn, následují tuhá paliva s převahou biomasy a pouze ojediněle byl spalován topný olej. Kompletní přehled výchozího stavu udávají následující tabulky /60

10 Tabulka 1: Základní inventura emisí konečná spotřeba energie v referenčním roce 1998 A. Konečná spotřeba energie Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno. Kategorie Elektřina Teplo/chlad Zemní plyn Zkapalněný plyn Topný olej KONEČNÁ SPOTŘEBA ENERGIE [MWh] Fosilní paliva Motorová nafta Benzín Hnědé uhlí Uhlí BUDOVY, VYBAVENÍ/ZAŘÍZENÍ A PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ: Obecní budovy, vybavení/zařízení 878,5 2853,6 0,1 63,1 39,8 13,0 1,8 3849,8 Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení 14921, ,4 1,3 1070,9 675, , ,6 Obytné budovy , , ,0 338,0 389,0 4 72, ,0 Městské/obecní veřejné osvětlení 986,8 986,8 Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do Evropského systému obchodování s emisemi - ETS) 9974, ,0 259,0 127,0 4726, Mezisoučet budovy, vybavení/zařízení a průmyslová odvětví 37886, ,0 1,4 3519,0 338,0 1231,0 4999,0 105, ,1 DOPRAVA: Obecní vozový park 1250,2 76,0 1326,2 Veřejná doprava Soukromá a komerční doprava Mezisoučet doprava 1250,2 76,0 1326,2 Celkem 37886, ,0 1,4 1250,2 76,0 3519,0 338,0 1231,0 4999,0 105, ,4 Jiná fosilní paliva Rostlinný olej Biopalivo Obnovitelné energie Jiná biomasa Tepelná sluneční energie Geotermální energie Celkem Nákupy certifikované zelené elektřiny (jsou-li nějaké) ze strany obcí [MWh]: Emisní faktory CO2 pro nákupy certifikované zelené elektřiny (v rámci metody LCA): 10/60

11 Tabulka 2: Základní inventura emisí emise CO 2 v referenčním roce 1998 B. Emise CO2 nebo emise v ekvivalentech CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno. Kategorie Elektřina Teplo/chlad Zemní plyn Zkapalněný plyn Topný olej Emise CO2 [t]/ emise v ekvivalentech CO2 [t] Fosilní paliva Motorová nafta Benzín Hnědé uhlí Uhlí BUDOVY, VYBAVENÍ/ZAŘÍZENÍ A PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ: Obecní budovy, vybavení/zařízení 834,6 576,4 23,0 13,6 4,3 0,6 1452,4 Terciární (neobecní) budovy, vybavení/zařízení 14175,4 9791,0 0,4 389,8 230,3 72,6 10, ,8 Obytné budovy , ,1 773,9 119,7 132,6 13,2 23, ,9 Obecní veřejné osvětlení 937,4 937,4 Průmyslová odvětví (kromě odvětví, která jsou zahrnuta do Evropského systému obchodování s emisemi - ETS) 9475, ,4 94,3 43,3 1559, ,9 Mezisoučet budovy, vybavení/zařízení a průmyslová odvětví 35992, ,0 0,4 1280,9 119,7 419,8 1649,7 34, ,5 DOPRAVA: Obecní vozový park 333,8 18,9 Veřejná doprava Soukromá a komerční doprava Mezisoučet doprava 333,8 18,9 JINÉ: Nakládání s odpady Nakládání s odpadními vodami Zde prosím uveďte Vaše jiné emise Celkem 35992, ,0 0,4 333,8 18,9 1280,9 119,7 419,8 1649,7 34, ,5 Příslušné emisní faktory CO2 v [t/mwh] 0,95 0,202 0,279 0,267 0,249 0,364 0,354 0,341 0,33 0,33 Jiná fosilní paliva Biopalivo Rostlinný olej Obnovitelné energie Jiná biomasa Tepelná sluneční energie Geotermální energie Celkem Emisní faktor CO2 elektřiny nevyrobené místně [t/mwh] 0,95 11/60

12 Tabulka 3: Základní inventura emisí místně vyrobená energie a emise CO 2 v referenčním roce 1998 C. Místně vyrobená elektrická energie a příslušné emise CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno. Místně vyrobená elektrická energie (kromě zařízení/jednotek začleněných do ETS a všech zařízení/jednotek > 20 MW) Místně vyrobená elektrická energie Vstupní nosič energie [MWh] Emise CO2/v ekvivalent ech CO2 [t] Fosilní paliva Rostl. Jiné obnov. Pára Odpad Jiná biomasa Zemní plyn Zkapal. plyn Topný olej Hnědé uhlí Uhlí olej zdroje Jiné Větrná energie Vodní energie Fotovoltaika Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Jiné Prosím uveďte: Celkem Příslušné emisní faktory CO2 pro místně vyrobenou elektrickou energii v [t/mwh] D. Místně vyrobené teplo/chlad (dálkové vytápění/chlazení, zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ) a příslušné emise CO2 Vezměte prosím na vědomí, že pro oddělování desetinných míst se používá tečka [.]. Oddělování řádů tisíců není povoleno. Místně vyrobené teplo/chlad Fosilní paliva Jiná Jiné obnov. Odpad Rostl. olej Jiné [MWh] Zemní plyn Zkapal. plyn Topný olej Hnědé uhlí Uhlí biomasa zdroje ch CO2 [t] Kombinovaná výroba tepla a elektrické energie Zařízení pro dálkové vytápění , ,4 1,4 3520, , , ,1 Jiné Prosím uveďte: Místně vyrobené teplo/chlad Vstupní nosič energie [MWh] Emise CO2/v ekvivalente Celkem , ,4 1, , , , ,1 Příslušné emisní faktory CO2 pro vyrobené teplo/chlad v [t/mwh] 12/60

13 4. Širší souvislosti energetického plánování ve městě Energetický plán města (EPM) je jedním z nástrojů energetického managementu města. Představuje základní dokument pro dlouhodobou koncepci správy majetku města ve vztahu k energetickému řízení. Na rozdíl od územní energetické koncepce (ÚEK) 5 není jeho zpracování ani pro kraje a statutární města povinné (nevyplývá z legislativy). Přesto však může být velmi užitečným nástrojem už jen proto, že město díky němu získá možnost účinně řídit spotřebu energie ve svých vlastních objektech. Je nezbytné, aby EPM i jeho aktualizace byly schvalovány nejen vedením města, ale také Radou města a Zastupitelstvem města. Ke schválenému energetickému plánu jsou v pravidelných intervalech připravovány a schvalovány akční plány. Přípravu těchto dokumentů řídí energetický manažer, který také řídí k tomuto účelu vytvořenou pracovní skupinu. Pozici energetického plánu města v souboru významných koncepčních dokumentů zachycuje následující obrázek. Obrázek 1 Pozice energetického plánu města a energetického managementu První linie dokumentů představují strategické rozvojové materiály, zejména strategie regionálního rozvoje, plán rozvoje kraje, strategický plán města, případně Integrovaný plán rozvoje města podle metodiky ministerstva pro místní rozvoj (pro účely IOP). Druhá linie 5 Územní energetickou koncepci zpracovávají povinně kraje a statutární města na základě zákona o hospodaření energií, resp. jeho prováděcím nařízením vlády 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. 13/60

14 dokumentů představuje strategické dokumenty přímo z oblasti energetiky, především Státní energetickou koncepci a Územní energetickou koncepci příslušného kraje. Třetí linie dokumentů je zaměřena na strategické dokumenty související s územním rozvojem. Pokud se město či obec rozhodne zpracovat územní energetickou koncepci (ÚEK), či energetický plán města (EPM), měly by být tyto strategické dokumenty zpracovány v souladu se všemi třemi liniemi rozvojových dokumentů, specifikovaných výše. Energetický management je ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, definován jako součást ÚEK. Stejně tak může být prováděn i v případě zpracování energetického plánu města (EPM). Energetický management je soubor opatření, jejichž cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie v daném území, budově atd. Jedná se o uzavřený cyklický proces neustálého zlepšování energetického hospodářství, který se skládá z následujících činností: měření spotřeby energie, stanovení potenciálu úspor energie, realizace opatření, vyhodnocování spotřeby energie a účinnosti realizovaných opatření, porovnávání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených, aktualizace energetických koncepcí, energetických plánů města (EPM) a akčních plánů k EPM. Zavedení energetického managementu je systémovým a investičně nenáročným krokem. Cílem je postupné dosahování významných úspor energie a zlepšení organizace práce. Podrobnější schéma energetického managementu na úrovni municipalit znázorňuje následující obrázek. Obrázek 2 Schéma provádění energetického managementu 14/60

15 4. 1. Strategické dokumenty města Jeseník Jako podklad pro nastavení energetického plánu města Jeseník byly mimo jiné využity následující dokumenty: strategický plán rozvoje města Jeseník; duben 2003 akční plán rozvoje města pro období 2008 až 2013; 2008 Hlavním cílem akčního plánu města Jeseník pro období 2008 až 2013 je: maximalizovat potenciál využití prostředků politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie (zejm. strukturální fondy) aktualizovat strategický plán rozvoje a akční plán Jeseníku z roku 2003 posílit koordinovaný přístup k rozvoji města a stanovit konkrétní projektové aktivity na období 2008 až 2013 Akční plán mezi jinými cíly a východisky uvádí: audit energetické náročnosti objektů ve vlastnictví města a návrh řešení snížení jejich energetické náročnosti. Dílčí projekty určí audit energetické náročnosti. A definuje přínosy: zvýšení hospodárnosti a zvýšení energetických úspor v provozu a využívání objektů ve vlastnictví města. Jedním z prostředků k naplnění výše uvedených cílů je specifický cíl II: Kvalita života a životního prostředí, podrobněji pak oblast rozvoje II.2: Energetika a odpadové hospodářství, ve které je blíže specifikována Aktivita II.2.1: Snížení energetické náročnosti objektů ve vlastnictví města. 15/60

16 5. Organizační struktura V rámci městského úřadu byla v polovině roku 2011 vytvořena pozice městského energetika (energetického manažera) a to v rámci Odboru stavebního úřadu, majetku a investic. Pro podporu rozhodování působí jedenáctičlenný Výbor pro strategický rozvoj a investice. Pro potřeby vypracování a koordinace BEI a SEAP byl vytvořen neformální projektový tým, který zahrnul odborníky v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů energie a osoby zastupující město Jeseník. Užší projektový tým byl tvořen těmito členy: Libor Halas (místostarosta města Jeseník), Pavel Koriťák (energetik města Jeseník), Ladislav Cabadaj (vedoucí odboru stavebního úřadu, majetku a investic), Jana Frková (ČVUT v Praze), Eduard Hromada (ČVUT v Praze), Miroslav Šafařík (PORSENNA o.p.s.), Michal Čejka (PORSENNA o.p.s.). Pro další práci na realizaci SEAP bylo upraveno organizační schéma městského úřadu (viz tabulka č. 4) tak, aby bylo možné synergicky uplatnit práci cca 5 osob napříč úřadem. Na práci na plnění Akčního plánu se budou dále aktivně podílet organizace zřizované městem: Správa majetku města Jeseník, příspěvková organizace Technické služby Jeseník a.s. V horizontu plnění akčního plánu bude dalším partnerem v tomto projektu společnost provozující tepelné hospodářství města Jeseník (centrální zásobování teplem). Pro konzultace ve věci dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem bude vybrána některá z renomovaných konzultačních společností. Do přípravy a zpracování vlastního akčního plánu udržitelného energetického rozvoje byly zapojeny všechny osoby z užšího projektového týmu. Hlavní rozsah práce pak byl delegován na ČVUT v Praze a společnost PORSENNA o.p.s. Do přípravy a realizace BEI a SEAP byli rovněž zapojeni i zaměstnanci jednotlivých dotčených oddělení Městského úřadu Jeseník a přidružených samostatných organizačních jednotek města. V roce 2011 byl podniknut zásadní krok - ve výběrovém řízení byl vybrán městský energetik, resp. energetický manažer, jehož práce na plný úvazek bude základem kapacit pro realizaci SEAP (viz příloha č.4). Energetický manažer bude ke své práci využívat služeb externích specialistů (aktuálně např. při zpracování podkladů pro projekty EPC). Energetický manažer byl v roce 2011 vybaven specializovaným SW (e-manažer, pro sledování a vyhodnocování spotřeby energie. V době předložení SEAP je v SW již kompletní přehled o majetku města a jsou sledovány spotřeby energie v měsíční periodě. SW byl v roce 2011 upraven tak, aby umožňoval přímé vyčíslení spotřeby energie v emisích CO 2. 16/60

17 Tabulka 4: organizační schéma městského úřadu Budovy (pracoviště) úřadu Karla Čapka 10/1147 Tovární 4/1287 Masarykovo nám. 1/167 Starosta Místostarosta Místostarosta Městská policie Interní auditor Finanční odbor oddělení školství oddělení starosty Odbor vnitřních věcí oddělení informatiky Správní odbor Odbor životního prostředí Tajemník Odbor dopravy a silničního hospodářství oddělení dopravně-správních agend oddělení majetku Odbor stavebního úřadu, majetku a investic oddělení investic a rozvoje energetický manažer Odbor obecní živnostenský úřad Odbor sociálních věcí a zdravotnictví oddělení sociálně právní ochrany dětí oddělení sociální péče 17/60

18 6. Energetický plán města - vize a cíl Vize energetického plánu města (EPM) je základní strategickou orientací aktivit v oblasti komunální energetiky a souvisejících oblastí. Tato strategická vize ukazuje: v jaké situaci se město Jeseník v současné době (vztaženo k roku 2010) nachází, čeho chce město dosáhnout na poli komunální energetiky v následujících 8 letech, jaké jsou globální cíle rozvoje města v oblasti komunální energetiky. Vize EPM města Jeseník vychází z dlouhodobých cílů a rozvojových záměrů města vyplývající ze Strategického plánu města, územního plánu a akčního plánu. Vize EPM je významně potvrzena aktem přistoupení města k iniciativě Pakt starostů ( Přistoupení do Paktu starostů je logickým krokem na cestě k energetické bezpečnosti, vyšší soběstačnosti a snaze o udržení vysoké kvality životního prostředí s globálním přesahem. Na základě uvedených skutečností byla navržena následující vize. Město Jeseník směřuje do roku 2020 k: udržitelné komunální energetice a udržení nejčistšího ovzduší v ČR stabilizaci výdajů za energii, potažmo k udržitelné místní ekonomice důsledné osvětě v oblasti energetických úspor Globální cíl Vize energetického plánu, respektive konkretizovaný stav města Jeseník v roce 2020 v oblasti komunální energetiky je blíže specifikována v globálním cíli EPM. Globální cíl města Jeseník je definován následovně: snížení emisí skleníkových plynů v budovách a zařízeních v majetku města o 20 % proti roku stabilizované výdaje za energii v rámci majetku města informovaná společnost Tento cíl tedy předpokládá snížení emisí skleníkových plynů v budovách a zařízeních v majetku města ze stávající hodnoty 3 706,5 tuny CO 2 /rok na hodnotu přibližně 2 965,2 tuny CO 2 /rok, tedy o cca 741,3 tun CO 2 /rok. Uvedený cíl je ambicióznější, než by příslušelo cíli stanovenému ve shodě s postupem stanoven í cíle pro SEAP, tj. ve vztahu k roku Na základě hodnocení prvního monitorovacího období a po dokončení ÚEK bude možné cíl rozdělit explicitně mezi jednotlivé prioritní oblasti. 6 V tomto případě nemůže být použit výchozí rok 1998, neboť k tomuto roku nejsou k dispozici podklady, ze kterých by bylo možné stanovit výši emisí CO 2. Na velké části budov v majetku města již byla mezi lety 1998 a 2010 provedena energeticky úsporná opatření. Odhadem tak byly oproti roku 1998 sníženy emise CO 2 o 10 %. 18/60

19 7. Energetický plán města principy a metodický přístup V této kapitole jsou uvedeny hlavní obecné principy implementace energetického plánu města Jeseník tak, aby bylo zajištěno dosažení jeho cílů a maximálních synergických efektů Základní metodické přístupy Energetický plán města je střednědobý dokument a je sestavován na období 8 let. Při sestavování energetického plánu města jsou využívány následující metody práce: Metoda strategického plánování byla využita při formulaci globálního cíle, prioritních oblastí, cíle prioritních oblastí, priorit a konkrétní aktivity, které vycházely z definované vize. V rámci každé aktivity jsou dále formulovány: 1. očekávaný výsledek, 2. finanční výhled 3. indikátory úspěšnosti Metoda backcastingu jedná se o přístup, kdy (např. v komunální energetice) úroveň budoucí spotřeby předem určíme a následně zajistíme nástroje pro dosažení žádoucího stavu. Backcasting je použit při formulaci kvantitativních cílů v oblasti úspor energie, snížení emisí CO 2, či podílu využití obnovitelných zdrojů energie. Metoda aktivní participace vize, globální cíl, prioritní oblasti atd. byly nejprve formulovány ze strany města a poté v řešitelském týmu diskutovány a upravovány. Struktura energetického plánu města je znázorněna v následujícím schématu, které reflektuje strategický přístup k plánování, tak jak bylo naznačeno výše. Obrázek 3 Obecná struktura energetického plánu města VIZE GLOBÁLNÍ CÍL Prioritní oblast 1 Prioritní oblast 2 Prioritní oblast 3 Cíl Prioritní oblasti 1 Cíl Prioritní oblasti 2 Cíl Prioritní oblasti 3 Priorita 1.1 Priorita 2.1 Priorita 3.1 Priorita 1.2 Priorita 2.2 Priorita 3.2 Priorita 1.3 Priorita 2.3 Priorita 3.3 VAZBY 19/60

20 7. 2. Tvorba územně plánovací dokumentace V případě potřeby je možné zpracovat územní energetickou koncepci podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění potažmo dle nařízení vlády č. 195/2001 Sb. Takto zpracovaná koncepce se vztahuje na celé území města a je tak náročnější na zpracování. Současně však umožňuje přímo ovlivnit proces územního plánování, neboť její doporučení jsou ze zákona závazná pro tvorbu ÚPD Řízení spotřeby Všechny podřízené instituce jakožto všichni správci budov, tak i uživatelé budov budou postupně proškoleni, nebo alespoň informováni o zásadách provozování budov s ohledem na energetickou efektivnost. Všechny budovy budou v horizontu tohoto energetického plánu vybaveny návodem pro správu a užívání budovy (formou provozního řádu, manuálu či příručky dle potřeby, typu a účelu budovy). Na území města je provozována soustava CZT. Po vyřešení otázky vlastnictví a provozování do budoucna bude uvažováno i s možností využití biomasy Využívání obnovitelných zdrojů energie Při výstavbě nových budov, stejně tak jako při rekonstrukci budov stávajících bude vždy posouzena možnost využití obnovitelných zdrojů energie, především solární energie, případně biomasy. Zároveň bude tato možnost popuzena při výstavbě, či provozu městských zařízení - zdroj energie, sportovní zařízení, bazény. Obnovitelné zdroje energie mohou být využity i jako demonstrační a osvětové projekty. Pronájem střech za účelem instalace fotovoltaických elektráren bude umožněn za specifických podmínek: bude uzavřena dlouhodobá smlouva o pronájmu, nájemce vždy před instalací zajistí statický posudek a případné statické posílení střechy s ohledem na váhu konstrukce a její namáhání větrem, nájemce vždy před instalací zajistí opravu střechy v nejlepším tepelně-technickém standardu (minimálně doporučené hodnoty dle ČSN :2007), nájemce se zaváže splácet nájem vždy rok předem ve prospěch revolvingového energetického fondu města Nákup energie Elektřina a zemní plyn pro potřeby bude postupně realizován formou sdružených nákupů, v roce 2011 již první sdružený nákup elektřiny proběhl. Současně bude průběžně prováděna konsolidace odběrných míst na základě způsobu využívání majetku města Motivace Motivace k úsporám energie bude zajištěna dvěma způsoby - pomocí pozitivních ekonomických stimulací (bonusů) a pomocí negativních hodnocení (malusů). Principy budou shodné pro všechny subjekty tak, aby nebyl žádný zvýhodněn či znevýhodněn a motivace bude vycházet z následujících principů: prokazatelné úspory energie budou ve finančním vyjádření ponechány subjektu k dispozici na financování vlastního plánovaného rozvoje a mimořádných aktivit, prokazatelná neefektivnost bude ve finančním vyjádření danému subjektu odpočtena z přidělených prostředků v následujícím kalendářním roce. 20/60

21 7. 7. Energetický informační systém Základem energetického plánu města Jeseník je softwarový on-line nástroj, který umožňuje vyhodnocování spotřeby energie v budovách a zařízeních majetku města a zároveň umožní vyhodnocovat výše uvedená opatření energetického plánu města Jeseník Procesní schéma V rámci koordinované implementace energetického plánu města je vhodné nastavit procesní schéma energetického managementu, a to za pomoci běžné formy procesního schématu činností města Jeseník. Podstatné je především provázání vazeb mezi jednotlivými odbory, kdy je nezbytné pevně ustanovit, jaký dodavatel (zaměstnanec, odbor MÚ) dodává jaký vstup energetickému týmu, či energetickému manažerovi, tj. kdo dodává data o spotřebě energie, kdo poskytuje informace o dotačních titulech, kdo zpracovává/zajišťuje zpracování odborných energetických posudků, atd. Neméně důležité je pak pevně určit, do jakých dalších procesních schémat energetický management vstupuje, tj. jaké výstupy energetický manažer poskytuje dalším odborům, např. jak svými požadavky na energetickou náročnost budov, na nákup spotřebičů, zdrojů energie atd. vstupuje např. do výběrových řízení, na stanovení měrných potřeb budov a zařízení v majetku města Pravidla pro rozhodování o realizaci investiční akce Pro realizaci konkrétní akce musí být stanovena následující jasná pravidla: ze zásobníku akcí je k realizaci vybrána akce s nejvyšší prioritou, realizované akce podléhají principům udržitelného stavitelství/udržitelné energetiky případné využití revolvingového fondu, resp. fondu modernizace a obnovy bytového fondu a realizace energeticky efektivních opatření - pro financování a pro dofinancování vícenákladů - v rámci majetku města. Priority realizace konkrétních aktivit (opatření) jsou v energetickém plánu stanoveny rokem realizace. Tyto priority byly stanoveny na základě kritérií a jejich specifických vah (uvedených) v následující tabulce. Tabulka 5 Kritéria pro stanovení priorit aktivit (opatření) na úrovni budov Kritérium Váha Technický stav budovy / zařízení 40% Snižování provozních nákladů 25% Finanční náročnost 20% Zvyšování sociální stability (např. stabilizace výdajů za energii) 10% Environmentální hledisko (vč. snížení emisí CO 2 ) 5% Celkem 100% 21/60

22 8. Výchozí stav energetického hospodářství města Jeseník Základní data dokumentující výchozí stav pocházejí z roku Od druhé poloviny roku 2011 jsou postupně sledována data o spotřebě průběžně. Město Jeseník vlastní a provozuje centrální zdroj tepla (CZT), který slouží jako hlavní zdroj tepla především pro bytový sektor. Provozovatelem systému CZT je aktuálně společnost ČEZ ENERGO s.r.o. Budovy nacházející se na území města jsou dále zásobeny zemním plynem, v malé míře pak zdroji spalujícími pevná paliva. Zemní plyn je využíván jednak v lokálních zdrojích umístěných v jednotlivých objektech a také v blokových kotelnách systému CZT zásobujících teplem převážně panelové bytové domy na sídlištích a některé budovy občanské vybavenosti (např. školy). Na straně spotřeby energie se ve vlastnictví (či pověřené správě) města Jeseník nacházejí objekty, jejichž přehled uvádí následující tabulka. Jsou zde uvedeny veškeré objekty ve vlastnictví města mimo bytový sektor, který nebude v rámci tohoto energetického plánu hodnocen. V přehledu budov je zahrnuto též veřejné osvětlení. Výchozím bodem hodnocení je rok 2010, ke kterému byly předloženy podklady pro stanovení spotřeby energie v jednotlivých budovách a zařízeních. Spotřeba energie na vytápění je přepočtena na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody. Tabulka 6 Přehled budov v majetku města Jeseník zahrnutých do EPM Název budovy, adresa Celková spotřeba energie v roce 2010 Celková referenční spotřeba energie 1 Převažující primární zdroj energie na vytápění (palivo) Celkové emise CO 2 v roce 2010 (GJ/rok) (GJ/rok) - (t CO 2 /rok) 1 Jesenické koupaliště, Dukelská zemní plyn 223,0 2 Knihovna V.Priessn., Lipovská zemní plyn 48,0 3 MěÚ Garáže, Masarykovo nám MěÚ Městská Policie, Dukelská zemní plyn 29,0 5 MěÚ Radnice, Masarykovo náměstí zemní plyn 91,9 6 MěÚ Tovární, Tovární zemní plyn 150,5 7 MKZ divadlo, 28. Října zemní plyn 78,5 8 MKZ kaple, Průchodní zemní plyn 32,6 9 MKZ kino, Dittersdorfova zemní plyn 54,4 10 MKZ letní divadlo, Karla Čapka MŠ Jiráskova, Jiráskova zemní plyn 39,6 12 MŠ Karla Čapka, Karla Čapka zemní plyn 36,1 13 MŠ Kopretina Ditter., Dittersdorfova zemní plyn 71,9 14 MŠ Kopretina Tyršova, Tyršova zemní plyn 54,9 15 MŠ Křížkovského, Křížkovského zemní plyn 44,4 16 PPS Jeseník Beskyd, Beskydská zemní plyn 162,9 17 PPS Jeseník Dukelská, Dukelská zemní plyn 5,2 18 PPS Jeseník Ježkova, Jaroslava Ježka zemní plyn 81,6 19 SMMJ IPOS, Karla Čapka zemní plyn 1 094,3 20 SMMJ rekreač.stř., Jedovnice 57 1,3 1,3 el. energie 0,4 21 SMMJ sportovní hala, Dukelská el. energie 184,5 22/60

23 Název budovy, adresa Celková spotřeba energie v roce 2010 Celková referenční spotřeba energie 1 Převažující primární zdroj energie na vytápění (palivo) Celkové emise CO 2 v roce 2010 (GJ/rok) (GJ/rok) - (t CO 2 /rok) 22 SVČ DUHA hl.budova, Průchodní 154/ zemní plyn 71,4 23 SVČ DUHA stanice, Průchodní zemní plyn 10,1 24 SVČ DUHA zahrada, Poštovní zemní plyn 22,0 25 TSJE admin.budova, Otakara Březiny zemní plyn 104,3 26 TSJE autodílna, Otakara Březiny zemní plyn 55,6 27 TSJE kotelna Zeyer., Zeyerova zemní plyn 8,5 28 TSJE pohřební služba, Rejvízská el. energie 22,1 29 TSJE skládka Supík., Supíkovice el. energie 19,7 30 ZŠ B. Němcové, Boženy Němcové zemní plyn 104,2 31 ZŠ Nábřežní-škola, Nábřežní CZT 2 178,1 32 ZŠ Průchodní 1-HB, Průchodní zemní plyn 80,1 33 ZŠ Průchodní 2-TV, Průchodní zemní plyn 43,6 34 ZŠ Průchodní 3-ŠD, Průchodní zemní plyn 23,0 35 ZŠ Průchodní KORD, Průchodní zemní plyn 33,7 36 ZUŠ 28.října, 28. Října zemní plyn 43,3 37 ZUŠ Březinka, Otakara Březiny zemní plyn 36,2 38 VO veřejné osvětlení 1; č.p. 01,02,11,12, 13,14,15,16, 17,19,20, ,0 39 VO veřejné osvětlení 2; č.p.03,08,09,10,18, 21,22,23, 25,26, admin.budova, kotelna ,8 Zeyerova 40 VO veřejné osvětlení 3; č.p. 04,05,07, pohřební služba ,0 41 VO veřejné osvětlení 4; č.p ,2 42 VO veřejné osvětlení 5; č.p ,8 43 VO veřejné osvětlení 6; č.p. 29 0,7 0,7-0,2 Celkem ,5 1 Část z celkové spotřeby energie, která slouží pro vytápění, je přepočtena na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody. Postup výpočtu je součástí excelovské verze EPM. 2 Systém CZT využívá celkem 7 zdrojů energie, které jako primární palivo využívají zemní plyn. Při další aktualizaci energetického plánu města Jeseník je možné do plánu zahrnout i dosud nezahrnuté objekty. Stejně tak i v případě jakékoli změny v těchto objektech, která se může dotýkat hospodaření s energií, je nutno postupovat v souladu s principy tohoto energetického plánu. To platí i v případě, kdy budou pořízeny nové budovy či energetická zařízení. Celková referenční spotřeba energie v jednotlivých budovách bude sloužit pro vyhodnocení cílů energetického plánu města Jeseník i k vyhodnocení předpokládaných přínosů jednotlivých energeticky úsporných opatření v budovách. Sumarizaci spotřeby energie v rozdělení na jednotlivá primární paliva (zemní plyn a el. energii) uvádí následující tabulka. 23/60

24 Tabulka 7 Přehled spotřeby energie v roce 2010 dle jednotlivých primárních paliv číslo Primární energie (palivo) Celková referenční spotřeba energie 1 Celkové emise CO 2 v roce 2010 (GJ/rok) (tun CO 2 /rok) 1 zemní plyn (vytápění a příprava teplé vody) ,6 2 zemní plyn - CZT (vytápění a příprava teplé vody) ,1 celkem zemní plyn ,7 3 el. energie (vytápění a příprava teplé vody) ,3 4 el. energie (ostatní spotřeba budovy) ,6 5 el. energie (veřejné osvětlení) ,9 celkem el. energie ,8 celkem ,5 Poznámka: Část z celkové spotřeby energie, která slouží pro vytápění, je přepočtena na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody. Postup výpočtu je součástí excelovské verze EPM. 24/60

25 Energetický plán města Jeseník Energetický plán města - nástroj pro plánování Základem energetického plánu města je nástroj zpracovaný v MS Excel tak, aby co nejlépe vyhovoval zavedené praxi úřadu v oblasti správy majetku a současně byl kompatibilní s aplikací e-manažer. Následující schéma představuje strukturu a náplň EPM. Obrázek 4 Celková struktura Energetického plánu města Jeseník Popis plánovacího nástroje pro EPM Jedná se elektronický nástroj (aplikace MS Excel) sloužící k průběžnému vyhodnocování stanovených cílů EPM v podrobnosti jednotlivých budov a zařízení. Aplikace automaticky přepočítá spotřebu energie zadaných budov z roku 2010 na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody a vypočítá vznikající emise CO2. Výsledkem tedy je přehled o energetické náročnosti a vznikajících emisích CO2 v podrobnosti od jednotlivých 25/60

26 budov a zařízení, přes ucelené soubory budov (školství, bytový sektor, administrativa, apod.) až po všechny budovy v majetku města. Na základě navržených či provedených opatření na jednotlivých budovách a zařízeních je možné stanovit celkovou úsporu CO 2 v porovnání se zadaným rokem Zadávání list budovy rok 2010 Tento list slouží k zadávání vstupních údajů stávajících i nových budov a zařízení, která mají být do EPM Jeseník zahrnuty. List interaktivně reaguje na zadaná data a slouží jako přehledná tabulka popisující stav zadaných objektů k roku Nejdůležitějšími údaji jsou údaje o spotřebách energie a jejich primárním palivu. Na základě těchto dat je stanovována celková energetická náročnost a produkce CO 2. Povinně zadávaná pole pro jednotlivé objekty: název budovy a adresa budovy spotřeba energie v rozdělení: spotřeba energie na vytápění spotřeba energie na přípravu teplé vody spotřeba energie ostatní (např. osvětlení, el. spotřebiče, apod.) primární palivo vytápění příprava teplé vody ostatní (zde automaticky počítáno s el. energií) Mimo tyto povinné položky je možno zadávat či vpisovat údaje a informace týkající se jednotlivých objektů, které slouží pro zlepšení orientace a přehlednosti. Nepovinně zadávaná pole: priorita vytápěná podlahová plocha již realizovaná opatření ostatní popis návrh opatření Na základě zadaných povinných i nepovinných údajů je možné v tomto listu získat následující informace: orientační měrná referenční spotřeba energie (kwh/m 2 za rok) na základě této hodnoty je možné odhadnout potenciál energetických úspor v objektu. Pro novostavby je závazné splnit požadavky vyhlášky č.148/2007 Sb. O energetické náročnosti budov, která stanoví požadavky na celkovou energetickou náročnost objektu v kwh/m 2 za rok. celková spotřeba energie v roce 2010 (GJ/rok) celková referenční spotřeba energie v roce 2010 (GJ/rok) - Část z celkové spotřeby energie, která slouží pro vytápění, je přepočtena na dlouhodobé klimatické podmínky pomocí tzv. denostupňové metody přepočtená spotřeba energie na vytápění ostatní popis návrh opatření Všechny stávající budovy a zařízení v majetku či ve správě města Jeseník jsou v aplikaci k datu dokončení SEAP zadány. 26/60

27 Zadávání list prioritní oblast 1-3 List slouží k zadání energeticky úsporných opatření plánovaných v jednotlivých budovách. Vliv úsporného opatření lze zadat přesnou hodnotou úspory energie (v GJ/rok) a úspory emisí CO 2 (v kg CO 2 /rok) například z energetického auditu, nebo odhadovanou procentuelní úsporou. Oblasti, pro které lze zadávat energetické úspory jsou: úspora energie na vytápění úspora energie na přípravě teplé vody úspora el. energie ostatní výroba el. energie ve výpočtu se zadává v listu prioritní oblast 3, v hodnocení se zobrazuje samostatně a do výpočtu vstupuje jako úspora energie. Povinně zadávaná pole pro jednotlivé objekty: název budovy budova, na které je opatření uplatňováno oblast úspor: ÚT úspora energie na vytápění TV úspora energie na přípravě teplé vody OST úspora el. energie ostatní VÝR výroba el. energie (pouze v listu prioritní oblast 3 ) Úspora energie předpoklad procentuelní zadání předpokládané výše úspory ve vztahu ke stavu objektu z roku 2010 Indikátor - úspora energie přesné zadání pouze v případě, je-li známa přesná hodnota úspory energie Indikátor - snížení emisí CO 2 přesné zadání pouze v případě, je-li známa přesná hodnota úspory emisí CO 2 Mimo tyto povinné položky je možno zadávat či vpisovat údaje a informace týkající se jednotlivých objektů, které slouží pro zlepšení orientace a přehlednosti. Nepovinně zadávaná pole: priorita rozsah opatření předpokládané náklady na realizaci opatření předpokládaný externí finanční zdroj předpokládaná výše financí mimo městský rozpočet rok realizace indikátor - úspora nákladů na energie údaje o vedení projektu Na základě zadaných povinných i nepovinných údajů je možné v tomto listu získat následující informace: úspora energie uvedeným opatřením (GJ/rok) úspora emisí CO 2 uvedeným opatřením (kg CO 2 /rok) celková úspora energie a emisí CO 2 celková úspora energie a emisí CO 2 ve vztahu k roku 2010 V listu prioritní oblast 3 je možné zadat výrobu energie pomocí fotovoltaických panelů, které budou realizovány na jednotlivých budovách nebo samostatně. V případě realizace fotovoltaických panelů mimo objekt je nutné zadat v listu budovy rok 2010 elektrárnu jako 27/60

28 novou budovu. U fotovoltaických elektráren se nezadává procentuelní úspora energie, ale je nutné zadat přímo množství vyrobené/prodané el. energie Zadávání list data Tento list slouží jako administrativní a není povolena jeho změna. Jsou zde uvedeny hodnoty uvažovaných emisí CO 2 dle primárního zadaného paliva. Tyto hodnoty uvádí následující tabulka. Tabulka 8 Uvažované emise CO 2 dle primárních paliv primární palivo emise CO 2 (kg CO 2 /GJ) emise CO 2 (kg CO 2 /MWh) pára 126,4 455 zemní plyn 55,6 200 el. energie 325, černé uhlí 91,7 330 hnědé uhlí koks 155,8 561 propan 84,8 305 LTO 72,2 260 Dřevo 0 CZT 55,6 200 Pozn.: Emisní faktor 1,17 t CO 2 /MWh e (dle vyhlášky č. 425/2004 Sb.) určený pro výpočet snížení emisí CO 2 při úspoře elektřiny neodpovídá příliš realitě výroby elektřiny v ČR, a při posuzování žádostí o dotace tak znevýhodňuje některá opatření. Tato hodnota byla totiž odvozena z produkce emisí elektráren, v kterých je palivem naše hnědé uhlí. Emisní faktor by měl však zohledňovat celkovou strukturu výroby elektřiny v ČR (v současné době totiž z hnědého uhlí pochází cca 60 % výroby elektrické energie). V odborných článcích jsou proto uváděny reálné hodnoty emisního faktoru elektřiny cca 0,7 t CO 2 /MWh e. Při zpracování emisní bilance v rámci EPM města Jeseník jsou proto použity emisní faktory uvedené v manuálu ke zpracování SEAP, v případě elektřiny 0,95 t CO2/MWhe. 28/60