Kam s nádražím v Brně? Moravě velí z Přerova řízení provozu na dálku. Metro přímo v ulicích Porta jak se mění tvář města. téma staré jedno století

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kam s nádražím v Brně? Moravě velí z Přerova řízení provozu na dálku. Metro přímo v ulicích Porta jak se mění tvář města. téma staré jedno století"

Transkript

1 Populárně-technický magazín 1 / 2014 Moravě velí z Přerova řízení provozu na dálku Metro přímo v ulicích Porta jak se mění tvář města Kam s nádražím v Brně? téma staré jedno století

2

3 1 Editorial Po dlouhých letech příprav se konečně rozběhly práce na posledním dosud nemodernizovaném tříkolejném úseku 1. koridoru. Do dvou let se tak začne jezdit rychleji, a přitom pohodlněji také na trati mezi Prahou-Běchovicemi a Úvaly. Nic není zadarmo, a tak desítky tisíc cestujících především v regionálních spojích čeká náročné období výluk a s tím spojených omezení a nepravidelností. SŽDC si bude muset poradit s výrazně sníženou kapacitou této velmi frekventované tratě, nejsložitější to bude ve dnech, kdy bude možné jezdit pouze po jedné koleji. Naším úkolem teď bude zajistit v dostatečném předstihu co nejvíce informací pro obyvatele Úval a Prahy- -Klánovic. Pokud budou dopředu vědět, co je v kterém termínu čeká, budou se podle toho moci zařídit. Nejen nám, ale i Českým drahám a společnosti ROPID tak odpadnou stížnosti od špatně informovaných, avšak o to více rozhořčených cestujících. Důkazem toho, že prevence se vyplácí nejen ve zdravotnictví, jsou návštěvy kraje Vysočina a dalších míst, kde připravujeme výstavbu vysokorychlostních tratí. Někomu se může zdát, že v případě České republiky jde o hudbu daleké budoucnosti, ale opravdu již není na co čekat. Příklad současného čerpání peněz z EU jasně ukazuje, jak důležitou roli hraje kvalitní a včasná příprava staveb. Mezi obyvateli obcí, kolem kterých mají zcela nové tratě vést, navíc kolují nejrůznější fámy o tom, co všechno jim výstavba a následně provoz velmi rychlých vlaků způsobí. Proto je třeba se s nimi osobně scházet, aby měli možnost zeptat se na vše, co je zajímá. Jejich stanoviska a potřeby pak budeme v maximální možné míře zahrnovat do našich plánů. Jako bychom se vrátili na úplný počátek éry železnic, kdy se lidé zákonitě báli novinky, kterou si neuměli představit ani v nejživějším snu. I proto se představitelé některých obcí rozhodli raději nevpustit železného oře na své území. Důsledky tohoto kroku pociťují obyvatelé míst, která neměla dostatečně prozíravé radní, dodnes. Naopak do té doby málo významná sídla zaznamenala díky železnici nebývalý rozvoj. Ale zdá se, že se dnešní lokální politici dokázali poučit z chyb svých předchůdců. Například na radnicích ve Velkém Meziříčí a Velké Bíteši se už teď těší na chvíli, kdy u nich začnou zastavovat moderní vlakové soupravy, které je pomyslně přiblíží nejen největším centrům u nás, ale i v celé Evropě. A kam budou vlaky, které dosud závidíme jiným zemím, zajíždět v Brně? O tom se možná rozhodne ještě do konce tohoto roku. Více najdete v článku, který ukazuje na historických souvislostech vývoj celého brněnského železničního uzlu a zabývá se i dnešní otázkou, kam přemístit současné nevyhovující hlavní nádraží. To hlavní město Praha má ohledně polohy své centrální stanice jasno. Co je ale třeba k tomu, aby se železnice, která hraje stále významnější roli i v metropolitní městské dopravě, mohla dále rozvíjet? Odpověď hledejte na následujících stránkách. Kromě toho se například podíváte do nového tunelu pod Lipskem nebo na metro v Portu, které se však od toho, co si pod uvedeným názvem představujeme, v lecčems liší... Mojmír Nejezchleb náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy

4 2 OBSAH AKTUÁLNÍ TÉMA Moravě velí dispečeři z Přerova Dálkové řízení se připravuje také v Čechách ROZHOVOR Jan Blecha: Ploty bezpečnost na železnici nezvýší ŽELEZNICE V REGIONU Zlínský kraj není jen Ferdinandka Důležitá centra spojují často jednokolejné tratě 01 Editorial 08 Kolem kolejí 14 Kdysi / Nyní Rokycany 20 Ve stopách Bojkovic a Bylnice půjdou další stanice 22 Vlaky v metropoli potřebují svůj prostor 26 Nekonečný boj s vandaly 28 Letecký snímek sesunutého svahu u Dobkoviček Populárně-technický magazín Ročník 2/2014, číslo 1 Šéfredaktor: Pavel Tesař Mobil: Fota na obálce: Pavel Horák, výtisků, vychází čtvrtletně Adresa redakce: Správa železniční redakce@szdc.cz archiv Vydavatel: SŽDC, s. o., dopravní cesty, státní organizace, Layout a sazba: Colmo Distribuce: Obchodním partnerům Zbyněk Honys, Dlážděná 1003/7, Tisk: Tiskárna VS Tisk, SŽDC a odborné veřejnosti ředitel odboru komunikace Praha 1 Praha-Pankrác ISSN

5 SOUVISLOSTI Nádraží v Brně: Kam s ním? Diskuze o přesunu se vedou již sto let PROJEKTY V Lipsku už jezdí vlaky městským tunelem Stavba změnila celý dopravní koncept MODERNÍ TECHNIKA Metro mění tvář Porta Moderní vozidla v podzemí i v ulicích města 30 I tunely mohou mít zajímavý osud 36 Evropa jezdí na letiště po kolejích 40 EU v období čtvrtého železničního balíčku 48 Dráha z časů Toma Sawyera 56 Kdo si hraje, nebojí se poruch (Kolejiště, nebo trenažér?) Staňte se spoluautory časopisu Zaujal vás nějaký článek nebo máte tip, jakému tématu bychom se měli příště věnovat? Napište nám na adresu: redakce@szdc.cz

6 4 AKTUÁLNÍ TÉMA Moravě velí dispečeři z Přerova Jeden člověk řídící provoz na mnoha desítkách kilometrů frekventované hlavní tratě. To není představa z daleké budoucnosti, ale běžná realita i na české železnici. text Pavel Tesař / foto Tomáš Drvota a archiv První návštěva dopravního sálu Centrálního dispečerského pracoviště v Přerově může zejména pravidelným divákům katastrofických filmů připomenout některou důvěrně známou scénu z vesmírného střediska NASA. Také tady najdou místnost rozdělenou do více výškových úrovní, na každém stupni sedí doslova v obležení monitorů několik soustředěných pracovníků. A před nimi obrovská stěna, na níž se zobrazuje dění v místech vzdálených i více než sto kilometrů. Centralizace po vzoru vyspělých železnic V dnešní době stále přibývá tratí, po kterých se moderní soupravy prohánějí až stošedesátikilometrovou rychlostí. Při klasickém způsobu řízení provozu to však znamená zvýšené nároky zejména na výpravčí, kteří jsou zodpovědní za obvody svých železničních stanic a části přilehlých traťových úseků s tím, že pro organizování dopravy mají k dispozici informace pouze z přidělených obvodů. Dopravní proces na daném rameni se tak řídí celým řetězcem výpravčích, kteří musí mezi sebou komunikovat a vzájemně si předávat informace. To neumožňuje pružně řešit nepravidelnosti v dopravě. Pro zvládnutí této situace je nezbytné využít dispečerského řízení, kdy příslušný zaměstnanec řídí s pomocí technických zařízení provoz na celém dopravním rameni. Má k tomu potřebné informace od moderních zabezpečovacích zařízení, která současně i ovládá. Technika mu pomáhá sledovat vývoj dopravní situace a navíc dokáže nabídnout řešení vzniklých konfliktů. Řídicí a rozhodovací proces je tak soustředěn do rukou jediného dispečera pro celé rameno, bez nutnosti nasazení značného počtu výpravčích s nezbytnou komunikací mezi sebou navzájem. Tímto procesem změny řízení dopravního procesu směrem k centralizaci prošly všechny vyspělé železnice. Trať, která má být dálkově ovládaná, musí být vybavena odpovídajícím zabezpečovacím zařízením a komunikačními systémy pro řízení provozu a informování cestujících. Nesmí chybět ani další podpůrné prostředky pro monitorování železničních stanic, jako jsou kamerové systémy nebo systémy zabezpečení objektů. Z uvedeného vyplývá, že taková trať musí nejprve projít určitou modernizací, aby tyto podmínky splnila. Přerov se ukázal jako nejvýhodnější První stanicí, ze které se začal řídit provoz prostřednictvím dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení, byla už v roce 1967 Plzeň. Až s časovým odstupem téměř čtyřiceti let bylo zřízeno první dispečerské pracoviště pro řízení provozu na tratích vybavených dálkovým ovládáním zabezpečovacího zařízení. Šlo o přerovské Centrum dálkového řízení provozu, které vzniklo v roce 2006 jako pilotní projekt řízení železničního provozu z jednoho centra. Umístění dnešního Centrálního dispečerského pracoviště (CDP) právě do tohoto regionu vycházelo především z jeho výhodné polohy na síti tranzitních železničních koridorů. Původní dispečerské pracoviště se nacházelo v přístavku budovy bývalého Provozního oddílu Přerov v Tovární ulici.

7 5 Dispečeři mají díky velkoplošnému zobrazení kolejišť a záběrům z kamer přehled o dění ve všech stanicích na řízeném úseku. Odtud se začal v roce 2006 řídit provoz na přibližně stokilometrovém úseku mezi stanicemi Přerov a Břeclav, o 3 roky později k němu přibyl ještě jeden sál, a to pro ovládání tratě Přerov (mimo) Polanka nad Odrou. Vzhledem k technickému stavu prvního působiště přerovských dispečerů však padlo rozhodnutí o výstavbě nové budovy v lokalitě technologických budov SŽDC u Mádrova podjezdu. Ke stěhování do nového působiště došlo na začátku roku Odtud se v červnu 2012 začal řídit provoz na další významné trati vedoucí z Přerova, a to do České Třebové. Na rozdíl od předchozích tratí zůstaly na tomto úseku prozatím místně ovládány dosud nemodernizované stanice Dluhonice a Olomouc hlavní nádraží. V listopadu loňského roku byl v souladu s projektem přiřazen do systému také první důležitý železniční uzel Přerov. Změna technologie řízení v této důležité stanici byla pro železničáře poměrně tvrdým oříškem. Prvotní problém spočíval v různorodosti vybavení železniční stanice zabezpečovacím zařízením, jehož některé části byly vyvinuty již v 19. století. Dále bylo nutno vzít v potaz změnu stavebně-technického uspořádání kolejiště a specifikum velkého podílu křížení dopravních proudů v celém uzlu, konstatuje ředitel CDP Přerov Petr Novák. Nyní řídí provoz ve stanici 3 dispečeři a operátorka, zatímco ještě před rokem se na něm podílelo 15 pracovníků. Centrální dispečerské pracoviště Přerov je dnes jediné v síti SŽDC, které zajišťuje řízení provozu železniční dopravy v ucelených traťových úsecích. V současné době řídí a organizuje provoz na 287 kilometrech dvoukolejných tratí a v 37 železničních stanicích. V základním stavu je organizace práce v CDP Přerov rozdělena do těchto řídicích sálů: sál č. 1 pro trať úseku Přerov (mimo) Břeclav (mimo) sál č. 2 pro trať úseku Přerov (mimo) Ostrava-Svinov (mimo) sál č. 3 pro trať úseku Dluhonice (mimo) Olomouc (mimo) Česká Třebová (mimo) sál č. 4 pro řízení uzlu Přerov a přilehlých traťových úseků V každém z těchto sálů je řízení rozděleno na dvě oblasti, z nichž každou ovládá jeden řídící dispečer. Na starosti má tranzitní dopravu v přiděleném úseku, úsekoví dispečeři řídí místní práci v uzlech a provoz na odbočných tratích. Výjimkou je sál číslo 4, který ovládá stanici Přerov, a proto je třeba přihlédnout k specifikům řízení uzlu. Řídicí dispečer zde organizuje jízdu vlaků a zajišťuje návaznosti mezi přípojnými vlaky v osobním nádraží. Dispečeři vidí do všech stanic K obsluze všech staničních zabezpečovacích zařízení se používá systém dálkového ovládání s nouzovými obsluhami a přenosem čísel vlaků v reliéfu kolejiště. Informačním a řídicím systémem pro dopravu je Graficko-technologická nadstavba zabezpečovacího zařízení (GTN), která

8 6 AKTUÁLNÍ TÉMA automaticky vede dopravní dokumentaci v elektronické podobě, zobrazuje aktuální i výhledovou dopravní situaci a datově komunikuje s vyššími informačními a řídicími systémy železniční dopravy, vysvětluje Petr Novák. Pro velkoplošné zobrazení kolejiště celé tratě se v každém sále používají 4 zobrazovací moduly. Nad velkoplošným zobrazením kolejiště jsou zabudovány monitory přenášející z kamerových systémů dění v podchodech a na nástupištích řízených stanic. Veškerá technika počítače, servery, komunikační a síťové prvky, napájecí zdroje a další technické subsystémy sdělovacího a zabezpečovacího zařízení jsou umístěny v technologické místnosti mimo řídicí sály. Pracoviště operátorů dopravy zahrnují graficko-technologickou nadstavbu, kamerové systémy a informační systém pro cestující, který čerpá data o jízdě vlaků z GTN. Hlášení ve stanicích a zastávkách je tak přímo závislé na jízdě vlaků a ovládání je automatizované. Ve vybraných stanicích zůstali i po zavedení dálkoviny pohotovostní výpravčí. V případě poruchy, výluky nebo mimořádností v dopravě přebírají v určených stanicích místní obsluhu zabezpečovacího zařízení. Ostatní stanice nejsou dopravně obsazeny a pohotovostní výpravčí do nich v případě nutnosti zajíždí. Samostatnou složku tvoří dispečer železniční dopravní cesty, který však není zaměstnancem CDP, ale příslušného oblastního ředitelství SŽDC. Mezi jeho povinnosti patří kontrola činnosti zabezpečovacího Z nové budovy CDP se bude již brzy řídit provoz na dalších tratích. Mapa CDP Přerov Dálkově ovládaná oblast ze sálu 1 Dálkově ovládaná oblast ze sálu 2 Dálkově ovládaná oblast ze sálu 3 Úseky, které budou řízeny z CDP Přerov CDP Přerov Místo, odkud se provádí dálkové ovládání Stanice obsazené pohotovostním výpravčím Trať Břeclav Přerov: Hulín Otrokovice Staré Město u Uherského Hradiště Hodonín Trať Přerov Polanka nad Odrou: Hranice na Moravě Suchdol nad Odrou Studénka Trať Přerov Česká Třebová: Červenka Zábřeh na Moravě Třebovice v Čechách

9 7 zařízení, a to jak traťového, tak i staničního. Kromě toho dohlíží na funkčnost návěstidel nebo osvětlení stanic a zastávek, dále provádí kontrolu ohřevu výhybek, činnosti výtahů apod. Je to tedy zaměstnanec, který neřídí drážní dopravu, ale pro řízenou oblast organizačně zajišťuje spolupráci při závadách, poruchách, výlukách a mimořádnostech na zařízeních dopravní cesty. Tisícovka kilometrů jako cílový stav V současné době má CDP Přerov 189 zaměstnanců. Nosnými provozními profesemi jsou traťoví dispečeři, operátorky a provozní dispečeři. V tomto a následujícím roce dojde k aktivaci dalších traťových úseků do centrálního řízení, konkrétně Brno (mimo) Lanžhot st. hr. (včetně uzlu Břeclav) a Veselí nad Moravou Vlárský průsmyk. Následně bude po dokončení rekonstrukce zapojen do centrálního řízení železniční uzel Olomouc. Jako další by měly přijít na řadu již dokončené koridorové tratě zejména na Ostravsku. Dosavadní centralizace řízení provozu do CDP Přerov přinesla pro SŽDC úsporu 228 pracovníků podílejících se na obsluze zařízení dopravní cesty a přispěla významně ke snížení nákladů na řízení provozu. Přitom je v současné době zaplněna pouze jedna čtvrtina kapacity budovy CDP a centralizace bude dál pokračovat, říká Petr Novák. Příznivý ekonomický dopad však není jediným pozitivem projektu. Důležitějším a hlavním přínosem centralizace dálkového řízení je sofistikované řízení jízd vlaků, při němž má dispečer okamžitý přehled o pohybu vlaků a provozní situaci v celé řízené oblasti, která vždy zahrnuje 10 až 15 železničních stanic. Výsledkem je dokonalejší organizace jízd vlaků v řízené oblasti, zejména při průjezdech uzly, při výlukách a mimořádnostech v provozu. V cílovém stavu by se mělo z Přerova ovládat přibližně 980 km zejména koridorových tratí. Provoz ve zhruba 130 železničních stanicích by pak v jedné směně zajišťovala téměř stovka zaměstnanců. Je velmi těžké odhadovat cílový stav z důvodu neustálého rozvoje a zdokonalování informačních a řídicích technologií a nově vznikajících požadavků na bezpečnost a kvalitu řízení provozu na základě provozních zkušeností a vnějších vlivů, ať už legislativních, nebo vyplývajících z požadavků dopravců a jejich zákazníků. Již po sedmi letech můžeme říci, že se zde otvírá prostor ještě k větší centralizaci a efektivitě řízení provozu, než byla zamýšlena v původních záměrech, uzavírá Petr Novák. Jako první uzel byla do systému zapojena čerstvě zmodernizovaná stanice Přerov. Také Čechy mají své dispečerské pracoviště Podobně jako na Moravě se bude již brzy řídit provoz vlaků také na vybraných železničních tratích v Čechách. Jedním z prvních kroků byl vznik organizační jednotky Centrální dispečerské pracoviště (CDP) Praha, která funguje od 1. prosince V současné době se CDP Praha skládá ze tří oddělení operativního řízení (Praha, Plzeň a Ústí nad Labem) a oddělení přidělování kapacity dráhy a technologické podpory. Kromě každodenních provozních činností věnujeme v úzké spolupráci se Stavební správou západ SŽDC a projekční organizací značnou pozornost přípravě nové budovy CDP v Praze na Balabence a navazujícím stavbám souvisejícím s dálkovým řízením provozu, popisuje ředitel CDP Praha Miroslav Jasenčák. Na konci loňského roku bylo vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele sídla pražských dispečerů, k zahájení prací by mohlo dojít ještě letos v průběhu prvního čtvrtletí. Kolaudace budovy se předpokládá ve druhé polovině příštího roku. Postupné zapojování určených dopraven a traťových úseků do dálkového řízení z CDP je rozděleno na tři části s cílovým stavem v roce Již nyní začíná příprava traťových úseků zařazených do první etapy. Předpoklad zapojení těchto tratí je ihned po dokončení výstavby budovy CDP, tedy na přelomu let 2015 a 2016, prozrazuje šéf pražských drážních dispečerů. CDP Praha bude mít na starosti i dopravně důležité nekoridorové tratě. Pro řízení ostatní sítě navazujících tratí se podle lokality a dostupné kapacitní datové sítě počítá do budoucna, v souladu s příslušným pokynem generálního ředitele SŽDC, s vytvořením regionálních dispečerských pracovišť, říká Miroslav Jasenčák. Jak dodává, snížení počtu provozních zaměstnanců potřebných pro zajištění provozu a vhodně provedená modernizace, spojená se zvýšením rychlosti a bezpečnosti, může u regionálních tratí významně přispět k udržení provozu.

10 8 KOLEM KOLEJÍ MODERNIZACE Frýdlant nad Ostravicí má nejen nová nástupiště Příkladem, že SŽDC zlepšuje parametry železniční infrastruktury nejen na tranzitních koridorech, ale také na dalších místech, může být stanice ve Frýdlantu nad Ostravicí. Slavnostní ukončení její rozsáhlé rekonstrukce se uskutečnilo 10. února letošního roku. Ke zlepšení cestovního komfortu ve stanici přispěla zejména ostrovní nástupiště se zvýšenou nástupní hranou, k ochraně před nepřízní počasí slouží dva přístřešky pro cestující. Bezbariérový přístup na nástupiště zajišťuje nový podchod s výtahy. Úpravy kolejiště pak umožnily současný odjezd vlaků ve směru na Frenštát pod Radhoštěm a na Ostravici. SPOLEČNOST Ples železničářů ve znamení samby V duchu latinskoamerického karnevalu se odehrál v závěru ledna tradiční reprezentační ples železničářů, který uspořádala Správa železniční dopravní cesty společně s Českými drahami. Jedinečnou atmosféru navozoval již při příchodu více než sedmi set hostů doprovod bubnů v podání členů skupiny TAM TAM BATUCADA a hostesky s welcome drinkem připomínající tanečnice samby z Rio de Janeira. Moderátorem plesu byl známý sportovní redaktor Vojtěch Bernatský, slavnostní zahájení obstarali generální ředitel SŽDC Jiří Kolář a předseda představenstva ČD Dalibor Zelený. Na pódiu vystoupili známí čeští interpreti Leona Machálková, Petr Kolář, Ilona Csáková, půlnočním vyvrcholením pak bylo vystoupení Heleny Vondráčkové a Jiřího Korna.

11 9 MEZINÁRODNÍ PROVOZ Vlaky vyjedou opět přes hranici do Sebnitz Dolní Poustevna přestane být po téměř sedmi desetiletích konečnou stanicí pro vlaky z vnitrozemí. Se zahájením přeshraničního provozu se počítá v polovině tohoto roku, kdy by mělo dojít k prodloužení vlakové linky z Děčína do Bad Schandau přes Dolní Poustevnu až do Rumburka. Lidem ze Šluknovska se zavedením přímého spojení výrazně zkrátí cestování do největších center Ústeckého kraje. Zatímco SŽDC provedla potřebné úpravy již v roce 2009, stavební práce na německé straně hranice se uskutečnily vloni na přelomu srpna a září. Tím došlo opět k propojení koleje mezi Dolní Poustevnou a saským Sebnitz, po které jezdily vlaky naposledy v roce foto Michal Roh TECHNIKA Drážním hasičům pomáhá další vyprošťovací tank SŽDC získala nedávno dalšího pomocníka v oblasti speciální zásahové techniky. Stal se jím téměř padesátitunový vyprošťovací tank VT 72B, který byl slavnostně předán 23. ledna 2014 pražské jednotce Hasičského záchranného sboru SŽDC. Byl vyroben v roce 1989 a jeho původní cena byla necelých 10 milionů Kčs. Správce kolejí jej získal zdarma od armády v rámci převodu mezi státními organizacemi, v současnosti vlastní celkem osm vyprošťovacích tanků. Jsou umístěny u zásahových jednotek drážních hasičů v Praze, Havlíčkově Brodě, Přerově a Milovicích tak, aby operačním rádiem pokryly celé území Česka. Speciální tanky se využívají všude tam, kde by to jiná těžká technika nezvládla, například v případě vykolejení těžkých lokomotiv na špatně dostupných místech. INVESTICE Stavbaři se přesunuli do Českého Těšína Na nedávno dokončenou optimalizaci traťového úseku mezi Bystřicí nad Olší a Českým Těšínem plynule navázala její další část, která se týká přímo železniční stanice v Českém Těšíně. Především v hlavních kolejích těšínského nádraží se uskuteční celková rekonstrukce železničního svršku a spodku. Opraví se také podchod pro cestující, do kterého bude zajištěn bezbariérový přístup výtahy. Všechna nástupiště budou v normové výšce 550 milimetrů nad temenem kolejnice. Moderní zabezpečovací zařízení získá nejen důležitý železniční uzel, ale také navazující traťové úseky do Louk nad Olší a do Albrechtic u Českého Těšína. To vše umožní jízdu vlaků až 120 km/h, maximální rychlost pro soupravy s naklápěcí skříní bude 150 km/h.

12 10 PŘEDSTAVUJEME

13 11 Jan Blecha Ploty bezpečnost na železnici nezvýší Rozhovor s prvním náměstkem generálního ředitele SŽDC Janem Blechou na stále aktuální téma bezpečnosti na železnici. text Pavel Tesař / foto Michal Málek Na české železnici došlo vloni v porovnání s předchozími lety k výrazně menšímu počtu mimořádných událostí. I přes tuto potěšující skutečnost nelze usnout na vavřínech. Co může udělat správce kolejí proto, aby k těmto neradostným situacím docházelo co nejméně? První náměstek generálního ředitele SŽDC Jan Blecha potvrzuje, že peněz na zvýšení bezpečnosti nebude nikdy dost, pokud se lidé v prostředí železnice nepřestanou chovat jako hazardéři s vlastním i cizími životy. Přestože je železnice považována za nejbezpečnější druh dopravy, i na ní dochází k nehodovým událostem. Které lze označit za nejčastější? K nejčastějším událostem na železnici patří střetnutí drážního vozidla s osobou, silničním vozidlem nebo jinou překážkou nacházející se v koleji. Ke střetu drážního vozidla s osobou dochází ve většině případů v místech, kam je ze zákona zakázaný vstup, ale také na přejezdech a přechodech. Tyto události končí ve většině případů tragicky. Je zajímavé, že střetnutí se silničním vozidlem zaznamenáváme nejen na přejezdech, ale také mimo ně. Zpravidla se vyznačují značnými následky na zdraví osob a majetku. Srážky drážních vozidel s překážkou mají většinou za následek pouze hmotné škody. U těchto událostí je nejzávažnější skutečnost, že některé překážky byly vytvořeny úmyslně, navršením kamenů nebo jiných předmětů do koleje. V této souvislosti se hovoří jednak o nehodách, jednak o mimořádných událostech. Můžete vysvětlit, v čem se od sebe liší? Mimořádné události se podle současné legislativy dělí na závažné nehody, nehody a ohrožení v drážní dopravě. Ale vždy tomu tak nebylo. Například v rámci novely zákona o dráhách, která platila od roku 2000, byl zaveden souhrnný pojem mimořádná událost, který v sobě zahrnoval dílčí označení nehoda a ohrožení v drážní dopravě. Současné rozdělení zavedla s účinností od 1. července 2006 až další z legislativních úprav zákona, a to na základě příslušných aktů Evropské unie. I proto se mezi laickou veřejností používají pro mimořádnou událost v drážní dopravě oba uvedené pojmy. Pokud se podíváme na statistiky za uplynulý rok, jaký byl z hlediska bezpečnosti provozu? Lze v některých oblastech sledovat zlepšení, nebo naopak zhoršení situace? Uplynulý rok lze hodnotit velice kladně, oproti roku 2012 evidujeme o 198 mimořádných událostí méně, což představuje pokles o 17 procent. U většiny statistik se situace zlepšila nebo byla na stejné úrovni jako v roce 2012, zhoršení nenastalo v žádné oblasti. Bezpečnost železničního provozu ovlivňují svým riskantním chováním také řidiči či chodci. Do jaké míry tomu může SŽDC

14 12 ROZHOVOR coby manažer infrastruktury zamezit? Občas například padají názory, že by se všechny tratě měly oplotit Otázka, jak zabránit střetnutí drážního vozidla se silničním vozidlem nebo osobou, se řeší dlouhodobě, a to nejen u SŽDC. Budují se moderní přejezdová zabezpečovací zařízení, řidiči jsou upozorňováni na nutnost zvýšené opatrnosti při jízdě přes přejezd. Jediným spolehlivým opatřením proti střetnutí na přejezdu je výstavba mimoúrovňových křížení nadjezdů nebo podjezdů. To je však záležitost nesmírně nákladná, a tudíž reálná pouze na nejfrekventovanějších tratích. Stejně tak budování oplocení tratí samo o sobě věc nevyřeší. Žádný plot ani jiná zábrana totiž nezabrání tomu, aby některé neukázněné osoby vstoupily na dráhu v místě, kde nemají co dělat. Někde byly ploty zbudovány, aby zabránily přecházení chodců přes trať, netrvalo však dlouho a už v něm byla díra a přes trať se přecházelo vesele dál. Oblast šetření mimořádných událostí mají u SŽDC na starosti pracovníci odboru systému bezpečnosti provozování dráhy Otázka, jak zabránit střetnutí drážního vozidla se silničním vozidlem nebo osobou, se řeší dlouhodobě, a to nejen u SŽDC. (O18). Mohou se nějakým způsobem podílet na výběru staveb, které mají přispět ke zlepšení bezpečnosti? Tento odbor se přímo na výběru staveb SŽDC nepodílí, ale tím, že vede evidenci a statistiku mimořádných událostí (včetně lokalit jejich vzniku) a prezentuje ji, dává současně odpovědným osobám podklady k rozhodnutí, kde lze vhodnou investicí přispět ke zlepšení bezpečnosti. Na kolika místech v republice působí inspektoři SŽDC? Co všechno mají na starosti? Osoby, které jsou odborně způsobilé ke zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí, jsou rozděleny do pěti územních pracovišť O18, a to v Ostravě, Brně, Praze, Ústí nad Labem a Plzni. Kromě toho máme dislokovaná pracoviště v České Třebové a Českých Budějovicích. Obecně lze říci, že tito naši zaměstnanci mají na starosti zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí, kontrolní činnost v rámci jejich předcházení a v oblasti plnění systému ohlašování a dohled nad tím, zda se ve stanovených termínech provádějí nápravná opatření. Nedílnou a významnou částí jejich práce je hlášení vzniku mimořádné události na Centrální ohlašovací pracoviště Drážní inspekce. V této oblasti naší činnosti jde o úzkou součinnost zaměstnanců ohlašovacích pracovišť SŽDC, dispečerského aparátu SŽDC a zaměstnanců územních pracovišť, kteří drží nehodovou pohotovost 24 hodin denně po celý týden.

15 13 Celkové počty mimořádných událostí v letech SŽDC nešetří mimořádné události jen pro sebe, ale také pro řadu dalších drážních subjektů SŽDC vyšetřuje mimořádné události pro celkem 59 dopravců. Mezi ty nejvýznamnější patří České dráhy, ČD Cargo, IDS Cargo, PKP Cargo, SD-Kolejová doprava, RegioJet a Leo Express. Jak konkrétně probíhá komunikace SŽDC s těmito dopravci v souvislosti s vyšetřováním jednotlivých případů? Smluvní partneři, dopravci i provozovatelé dráhy, pro které SŽDC zajišťuje zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí, jsou o průběhu jejich šetření plně informováni. Vznik takové mimořádnosti oznámíme smluvnímu partnerovi nejpozději následující pracovní den v Hlášení o vzniku mimořádné události. Po ukončení šetření od nás smluvní partner dostane kopii veškeré shromážděné dokumentace, spolu s tím obdrží návrh vyhodnocení příčin a okolností vzniku této mimořádnosti nebo pracovního úrazu. Pro neustálé zlepšování a poskytnutí objektivní zpětné vazby mají smluvní partneři možnost uplatnit v průběhu šetření i po jeho ukončení stížnosti, námitky a reklamace. Navíc je každoročně vyzýváme, aby svoji spokojenost, případně nespokojenost s našimi službami vyjádřili v příslušném dotazníku. Jaké přínosy plynou pro SŽDC z vyšetřování mimořádných událostí pro jiné dopravce a provozovatele dráhy? Předně je nutno zdůraznit, že princip zajišťování šetření mimořádných událostí 185 Celkem Odpovědnost SŽDC je výhodný pro obě strany, tedy pro SŽDC i pro smluvního partnera. Odbor systému bezpečnosti provozování dráhy SŽDC disponuje vysoce kvalifikovanými odborníky, potřebným know-how i nezbytným technickým vybavením. Vhodné rozmístění jeho pracovišť po celé železniční síti České republiky umožňuje dobrou dosažitelnost míst šetření, což má vliv na minimalizaci zpoždění vlaků. Přínosy pro smluvní partnery spočívají nejen v co nejmenším dopadu na pravidelnost vlaků, ale zejména ve skutečnosti, že mají odborně zajištěnou celou oblast šetření mimořádných událostí. Díky tomu nejsou nuceni investovat do specializovaného technického vybavení, nemusí zajišťovat dopravu svých zaměstnanců na místo mimořádné události a zejména nenesou mzdové náklady vysoce kvalifikovaných a specializovaných odborníků. Pokud bych měl finančně vyčíslit přínosy pro SŽDC, jedná se o 12 až 15 milionů korun ročně. Kolik času zpravidla takové vyšetřování zabere? A kdo všechno se seznamuje s jeho závěry? Vyšetření jedné mimořádné události trvá v průměru 35 dní. Se závěry vyšetřování se seznamují vedoucí zaměstnanci odpovědných organizačních složek, kteří dále informují své zaměstnance, především kvůli aplikaci přijatých opatření k předcházení vzniku obdobných mimořádných událostí. Kromě toho ředitel odboru systému bezpečnosti provozování dráhy seznamuje na pravidelné měsíční gremiální poradě s výsledky vyšetřování a stavem nehodovosti na síti SŽDC její vedení. Zmíněný odbor je v oblasti zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí držitelem normy ISO V čem je tento certifikát důležitý? Jde o výsledek auditu systémů řízení kvality, který provedla společnost DE- KRA Certification v roce Úspěšně provedený certifikační audit prokázal, že odbor systému bezpečnosti provozování dráhy má zavedený systém řízení kvality, který odpovídá normě ČSN EN ISO 9001:2008 (ISO 9001) a tento systém účinně uplatňuje. Všem stávajícím i budoucím možným smluvním partnerům, zákazníkům, orgánům státní správy, mezinárodním železničním organizacím, orgánům Evropské unie a jiným tuzemským i zahraničním subjektům se tím potvrzuje, že systém řízení při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí je zajišťován správně a efektivně, v souladu s obecně platnými normami a předpisy. Certifikát ISO 9001 je tak pro dopravce a provozovatele dráhy důležitým ukazatelem při výběru dodavatele zajišťujícího šetření mimořádných událostí. JUDr. Jan Blecha První náměstek generálního ředitele SŽDC Pochází z Mělníka, narodil se 2. září V roce 1996 ukončil studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2003 pracoval jako ředitel odboru právního Generálního ředitelství Českých drah. V roce 2012 nastoupil na Správu železniční dopravní cesty do funkce prvního náměstka generálního ředitele. Je ženatý, má tři děti. K jeho koníčkům patří historie a sport.

16 14 PROMĚNY Kdysi Železniční stanice Rokycany před modernizací Rokycany a železnice patří k sobě už více než půldruhého století. Koleje přivedla do města někdejší Česká západní dráha, která zahájila 15. července 1862 provoz mezi Prahou a Plzní. O 21 let později došlo k zahájení pravidelného provozu na lokálce do Mirošova, kam již o rok dříve začaly zajíždět vlaky z opačné strany od Nezvěstic. Výraznou dominantu stanice Rokycany tvoří citlivě zrekonstruovaná funkcionalistická výpravní budova z roku Její výstavba souvisela se zdvoukolejňováním hlavní tratě před více než osmdesáti lety. Vzhledem k tomu, že nový objekt vybudovali blíže k Plzni, dochovala se i původní staniční budova, která sloužila cestujícím prvních sedm desetiletí po zahájení provozu. Dnes se využívá především k bydlení.

17 15 Nyní foto Tomáš Kohoutek Železniční stanice Rokycany po modernizaci Jednou ze staveb, která měla výrazně zlepšit parametry třetího železničního koridoru mezi Prahou a západem republiky, byla v letech 2009 až 2013 optimalizace traťového úseku ze Zbirohu do Rokycan. A právě stanice v bývalém okresním městě přišla na řadu nejdříve. Během prvních dvou let stavebních prací zde vyrostlo jedno boční a dvě ostrovní nástupiště. Cestující se na ně dostanou novým podchodem, který navíc propojuje i části města na obou stranách nádraží. Handicapovaným osobám slouží při příchodu k vlakům výtahy. Přibližně ve stejnou dobu se uskutečnila také rekonstrukce nedalekého železničního mostu přes řeku Klabavu. Jeho současná konstrukce se třemi oblouky na rozdíl od minulosti nezasahuje do říčního koryta, a nebrání tak průtoku vody ani při poměrně častých povodních.

18 Rekonstrukce stanice Kroměříž v roce 2009 byla jednou z nejvýznamnějších investic v kraji.

19 Zlínský kraj není jen Ferdinandka Hlavní tratě se vyhýbají téměř všem významným městům v regionu. I jeho centrem prochází pouze jednokolejná dráha, na které se však plánuje rozsáhlá modernizace. text Zlínský kraj / ilustrační foto Miroslav Řihák

20 18 ŽELEZNICE V REGIONU Když prvního září roku 1841 vyjel z Břeclavi první vlak po jednokolejné trati do Přerova, nikdo netušil, jak důležitou roli sehraje v následujících letech železniční doprava. Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) byla postupně v letech 1858 až 1873 zdvoukolejněna. Její zajímavostí byl levostranný provoz, který zde vydržel nejdéle ze všech tratí u nás. Zaveden byl už v roce 1872, vlaky na současné trati 330 začaly jezdit vpravo až v závěru roku V rámci modernizace 2. železničního koridoru Bohumín Přerov Břeclav, která probíhala v letech 1997 až 2002, byla ve stanicích instalována elektronická stavědla, jako traťové zabezpečovací zařízení je použit elektronický soustředěný obousměrný automatický blok, který umožňuje vést vlaky obousměrně po obou kolejích. Samotný provoz je dálkově řízen z Centrálního dispečerského pracoviště v Přerově. Na jednokolejce z Otrokovic jezdí vlaky po půlhodině Jan Antonín Baťa ve své knize Budujme stát pro lidí již v roce 1937 uvedl: Železnice jsou naším největším dopravním podnikem. Železniční doprava je nejsilnějším druhem dopravy a zůstane jím na nedohlednou dobu. Dále zdůraznil, že je nezbytné zkrátit přepravní vzdálenosti a dobudovat potřebné kolejové spojení do všech významných směrů. Druhá světová válka i roky následující však plánované dobudování kvalitního kolejového spojení ze Zlína na východ odsunuly. Zlínský kraj má přesto významné mezinárodní spojení na Slovensko díky trati 280 Hranice na Moravě Vsetín Púchov (9. železniční koridor v síti TEN-T). Díky rekonstrukci části tratě a Střelenského tunelu je i zde cestování příjemnější. Na trati v současnosti jezdí šest párů mezistátních dálkových vlaků, význam má i doprava regionální, zajišťovaná rovněž šesti páry osobních vlaků. I jednokolejné úseky plní svou dopravní úlohu. Na tratích s významnou frekvencí cestujících, jako jsou 281 Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm, 303 Kojetín Valašské Meziříčí, 340 Uherské Hradiště Veselí nad Moravou nebo 341 Staré Město u Uherského Hradiště Bojkovice, je v pracovních dnech zajištěno spojení každou hodinu, o víkendech je snahou udržet alespoň dvouhodinový interval. Samostatnou kapitolu tvoří trať 331 Otrokovice Vizovice, která se v dnešní době již dostala na hranici své kapacity, Železniční tratě ve Zlínském kraji směr Kojetín směr Břeclav směr Přerov Kroměříž Staré Město u UH Bystřice pod Hostýnem Holešov Hulín Uherské Hradiště směr Veselí nad Moravou Otrokovice Uherský Ostroh Zlín střed přitom ve špičkách zde jezdí vlaky v půlhodinovém intervalu, což si v některých případech vyžaduje křižování ve všech stanicích na trase. Trať 282 Vsetín Velké Karlovice má zase velký potenciál pro rekreační dopravu, hojně ji využívají turisté a cykloturisté, proto jsou zde řazeny i vozy upravené pro přepravu jízdních kol. Mnohem horší situace je na trati 341, tzv. Vlárské dráze. Zde byla v úseku Vlárský průsmyk Horné Srnie ze slovenské strany osobní doprava téměř zastavena, Vizovice Luhačovice Uherský Brod Valašské Meziříčí směr Ostrava Vsetín Horní Lideč Bylnice Rožnov pod Radhoštěm směr Trenč. Teplá Velké Karlovice směr Púchov v současnosti jej využívají pouze dva páry osobních vlaků týdně. Zlínský kraj má o zachování provozu na tomto přechodu zájem, ale navýšení počtu spojů je závislé na zájmu slovenské strany. Dalším důležitým bodem pro rozvoj železnice v regionu jsou i modernizace vybraných tratí a stanic. Nejvýznamnější a nejpřínosnější aktivitou v oblasti zlepšování parametrů železniční infrastruktury za posledních deset let byla rekonstrukce stanice Kroměříž.

21 19 Důležitá centra leží většinou mimo hlavní tratě Zlínský kraj se již od vzniku krajů v roce 2000 velmi významným způsobem angažoval ve spolupráci s Českými drahami a po zahájení jejich transformace úzce koordinoval své priority s možnostmi a záměry jak dopravce České dráhy, tak i se Správou železniční dopravní cesty. Ty jsou obsahem společných memorand a deklarací o spolupráci. Dlouhodobě si uvědomujeme význam železniční dopravy pro rozvoj regionu a podporujeme její rozvoj na svém území, zdůrazňuje krajský radní pro dopravu Jaroslav Kučera. Tato podpora je uvedena v základních rozvojových dokumentech, jakými jsou Generel dopravy Zlínského kraje a studie Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji. Zlínský kraj trvale prosazuje dlouhodobě připravovanou rekonstrukci tratě z Otrokovic do Vizovic. Její nezbytnou součástí je celková oprava železniční stanice Zlín střed, která již neodpovídá významu krajského města. Další plánovanou investiční akcí je modernizace a elektrizace trati 340, resp. 341 Staré Město u Uherského Hradiště Veselí nad Moravou/Bojkovice. V rámci malých projektů se připravují dílčí rekonstrukce i u tratí Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín Velké Karlovice. Většímu rozvoji železniční dopravy brání skutečnost, že řada regionálních tratí je napojená na síť jen v jednom místě, což neumožňuje dostředivou obsluhu krajského města Zlína železnicí a s výjimkou Valašského Meziříčí a Vsetína leží hlavní centra osídlení mimo celostátně a mezinárodně významné tahy, popisuje železniční realitu svého kraje Jaroslav Kučera a pokračuje: Pokud se podíváme na obrázek nejvyšších traťových rychlostí ve Zlínském kraji, pak mimo 2. koridor Přerov Břeclav zmodernizovaný na 160 km/h je na ostatních tratích povolená méně než poloviční rychlost, a to včetně důležité mezinárodní tratě Valašské Meziříčí Vsetín Púchov. Na mnoha regionálních dráhách se dokonce jezdí jen 60 km/h a méně. Postupná modernizace jednotlivých tratí vytváří podmínky k tomu, aby železniční infrastruktura tvořila páteřní síť dopravy Zlínského kraje s vytvořením možností napojení ostatních druhů dopravy (jak osobní, tak nákladní) ve vybraných terminálech. Ty je žádoucí budovat souběžně s rekonstrukcí železniční, silniční i městské infrastruktury. Mezi priority v oblasti železniční infrastruktury Zlínského kraje patří: Modernizace a elektrizace železniční trati 331 Otrokovice Zlín Vizovice. Konkrétně to v rámci modernizace představuje zdvoukolejnění v úseku Otrokovice Zlín střed a elektrizaci v úseku Otrokovice Zlín střed Vizovice. Modernizace trati 280 Valašské Meziříčí Vsetín - Horní Lideč/ Púchov (dle dohody AGTC pro traťovou rychlost 120 km/h). Modernizace a zkapacitnění železniční trati 303 Kojetín Hulín Valašské Meziříčí s přednostní elektrizací úseku Kojetín Hulín. V této souvislosti existuje podpora zavedení nových vlakových spojení regionální osobní dopravy, případně také dálkové osobní dopravy v systému IDS, ve vazbě na modernizaci a zkapacitnění tratě Brno Přerov. Elektrizace a zkapacitnění tratí 340 a 341 Staré Město Luhačovice/Bojkovice/Veselí nad Moravou. V této souvislosti by mělo dojít k zavedení nových vlakových spojení regionální osobní dopravy, případně také dálkové osobní dopravy v systému IDS. Zvýšení bezpečnosti a traťové rychlosti na tratích 282 Vsetín Velké Karlovice a 281 Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm s realizací optimalizace tratí pro intervalový provoz vlaků.

22 20 ŽELEZNICE V REGIONU Pokud chceme zvýšit konkurenceschopnost železniční dopravy, musíme diskutovat o zásadním zkvalitnění a zrychlení železniční dopravy v regionu s cílem dosažení vyšší rychlosti vlaků a propustnosti tratí, protože jenom moderní infrastruktura je budoucností veřejné dopravy, připomíná Pavel Kavan z odboru dopravy Krajského úřadu Zlínského kraje. Pokračuje budování jednotného dopravního systému Zlínský kraj pravidelně aktualizuje dopravní plány s cílem snížení nákladů a zkvalitnění veřejné dopravy na principu páteřní obsluhy efektivně podloženou železniční dopravou, s návazností na linkovou autobusovou a městskou veřejnou dopravu. Cílem je minimalizace souběhů, postupné dobudování jednotného dopravního systému a zkvalitnění vozového parku v celé oblasti veřejné dopravy. Základní úloha kraje zde spočívá v celoplošném zohlednění rozvoje veřejné dopravy a spolupráce s městy a obcemi při tvorbě systému přestupních terminálů, kooperace jednotlivých módů dopravy (až po cyklistickou a pěší dopravu), vedoucí ke zvýšení podílu na dělbě přepravní práce ve prospěch hromadné a nemotorové dopravy. Zlínský kraj má zájem na zkvalitnění spojení krajského města zejména směrem na Olomouc a Brno. Z tohoto důvodu plně podporujeme přípravu modernizace trati Otrokovice Zlín Vizovice, uvedla Věra Fuksová, jednatelka společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje. Moderní vlaky zajistí stálé zákazníky Železnice je důležitou součástí systému dopravní obslužnosti kraje. Proto Zlínský kraj klade velký důraz na její rozvoj a aktivně přispívá k přípravě projektů modernizace tratí na svém území. Podporou nákupu nových vozidel a zachováním rozsahu dopravní obslužnosti se snažíme udělat železniční dopravu atraktivní pro cestující, a tím je udržet jako stálé zákazníky v systému veřejné dopravy, říká radní Zlínského kraje pro dopravu Jaroslav Kučera. Příkladem zvyšování kvality železniční dopravy je také nasazování moderních vozidel. Zlínský kraj získal prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Morava nové motorové jednotky řady 844 z produkce Pesy Bydhošť, které jezdí především na relacích Kojetín Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm a Otrokovice Vizovice, podívají se však i do Bojkovic. Kromě toho zde slouží řada modernizovaných jednotek Regionova, na vlacích na Vlárské dráze jezdí modernizované motorové vozy řad 842 a 854 s modernizovanými vozy druhé třídy, na trati 330 Přerov Břeclav se pak nasazují nové řídicí vozy. Zlínský kraj se věnuje propagaci železnice i v rámci Dne kraje, který se koná každoročně na podzim. V tento den se mohou cestující svézt historickým vlakem do krajského města Zlína, kde si lze prohlédnout sídlo Zlínského kraje a navštívit další doprovodné akce. Ve stopách Bojkovic a Bylnice půjdou další stanice text Pavel Tesař / ilustrační foto Miroslav Řihák a archiv SŽDC Historie železnice na území Zlínského kraje je stejně stará jako Severní dráha císaře Ferdinanda, která přivedla vlaky do dnešní stanice Staré Město u Uherského Hradiště již prvního května V současnosti protíná region celkem 358 kilometrů tratí. Jednoznačně nejvýznamnější zůstala původní Ferdinandka, dnes součást druhého tranzitního koridoru, který prošel na přelomu tisíciletí zásadní rekonstrukcí. Vysoká nástupiště už nejsou jen na koridoru Přestože se poměrně hornatá oblast jihovýchodní Moravy nemůže pochlubit tak hustou sítí kolejí jako jiné regiony České republiky, i zde se mění železnice do podoby odpovídající požadavkům dnešní doby. Příkladem z posledního období může být rozsáhlá rekonstrukce železniční stanice Bojkovice, která zahrnovala jak modernizaci velké části stávajícího kolejiště, tak i úpravy zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. Ještě významnější investiční akce SŽDC se týkala Střelenského tunelu na trati z Hranic na Moravě přes Vsetín do slovenského Púchova. Práce zahrnovaly nejen opravu samotného tunelu, ale i výměnu kolejí na přilehlém úseku a také rekonstrukci trakčního vedení a nástupišť v zastávce Střelná. Zajímavostí bylo využití konstrukce pevné jízdní dráhy ve Střelenském tunelu a v přilehlém zářezu (galerii). Dalším místem, na kterém došlo k podstatnému zvýšení technických parametrů, byla stanice v Bylnici. Kromě komplexní rekonstrukce zabezpečovacího zařízení zde došlo také k sanaci železničního spodku a svršku a k úpravám odvodnění. Významné zlepšení z pohledu cestujících pak přinesla nová nástupiště s bezbariérovými přístupy a orientačním systémem. K příjemnějšímu cestování přispěly opravy přístřešků na nádražích v Brňově, Spytihněvi a Lidečku. Zcela nové přístřešky pak vybudovala SŽDC v zastávkách Dobrotice, Poteč a Bezměrov.

23 21 XXXXX Součástí prací bylo rovněž zvýšení nástupišť do koridorové výšky 550 milimetrů a současně jejich zpřístupnění i pro osoby se sníženou schopností pohybu. Jedna z posledních investic v regionu se odehrála mezi stanicemi Vsetín a Valašská Polanka. Zde se uskutečnila potřebná rekonstrukce jedné koleje, a to včetně několika mostů. Investice do bezpečnějších přejezdů a dálkového řízení SŽDC také každoročně prováděla úpravy na vybraných železničních přejezdech, které přispěly ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu. Šlo především o rekonstrukce stávajících přejezdových zabezpečovacích zařízení a o jejich náhradu modernějším typem s elektronickými prvky. V letošním a příštím roce se plánují opravy dalších třinácti přejezdů, které se nacházejí na tratích Kroměříž Zborovice a Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm. Z dalších chystaných akcí v kraji je třeba zmínit výstavbu dálkového ovládání zabezpečení mezi Újezdcem u Luhačovic a Vlárským průsmykem, což umožní řízení provozu na této trati z Centrálního dispečerského pracoviště v Přerově. Stavbaři se zaměří i na samotnou pohraniční přechodovou stanici ve Vlárském průsmyku, kde se vybudují nástupiště se zvýšenou nástupní hranou. Podobně tomu bude také v Uherském Brodu, kde díky výstavbě vnějšího nástupiště získají cestující možnost přímého přestupu na nově budovaný dopravní terminál.

24 22 ÚZEMNÍ ROZVOJ Vlaky v metropoli potřebují svůj prostor Přijímá česká metropole železnici s otevřenou náručí, nebo staví nové hradby? Pohled na střety a souznění železničních záměrů s rozvojem a územním plánováním hlavního města Prahy. text Martin Švehlík / foto Vojtěch Herout Praha poprvé otevřela svou náruč hradeb železnici v roce 1845, kdy byla na dnešní Masarykovo nádraží přivedena z Olomouce Severní státní dráha. Poprvé se tak historická metropole Čech setkala s moderní a rychle se rozvíjející formou dopravy, se kterou se tehdejší kočáry nemohly rovnat. Praha a železnice měly před sebou více než jedno a půl století společného růstu a dramatických proměn. Praha té doby měla kolem 80 tisíc obyvatel a město začala obrůstat první průmyslová předměstí. Železnice byla žílou, která tento rozmach vyživovala a dlouho jen sílila a rostla. V roce 1922 vzniklo na základě zákona Hlavní město Praha, které mělo při rozloze 170 km čtverečních téměř 700 tisíc obyvatel. Železniční uzel Praha měl ve stejné době již obrysy známé z dneška. Radiála místo Buštěhradské dráhy Potřeby železniční dopravy a města se ale začaly postupně proměňovat. V roce 1959 byla uzavřena dohoda mezi městem Prahou a Ministerstvem dopravy o přestavbě pražského železničního uzlu. Mimo jiné obsahovala i uvolnění drážních ploch v obvodu železničních stanic Praha Masarykovo nádraží, Bubny a Těšnov. Na tuto skutečnost reagoval i směrný územní plán hl. m. Prahy ze šedesátých let 20. století. Železnice v tomto dokumentu ustupovala potřebám rozvoje města a automobilismu. Podle něj měla vést ve stopě Buštěhradské dráhy, která byla ukončena v Ruzyni, silniční radiála; železniční stanice Masarykovo nádraží (v té době Praha střed) a Praha-Bubny by byly zrušeny a nahrazeny zástavbou a parky. Pro obsluhu Letiště Praha-Ruzyně se počítalo s autobusy vedenými po Pražském silničním a městském okruhu. Symbolem tehdejšího ústupu železnice ze samotného centra města může být osud nádraží Praha-Těšnov. Severní křídlo výpravní budovy stanice, postavené v letech 1872 až 1875, bylo zbořeno v roce 1973 při výstavbě Severojižní magistrály. Poslední část památkově chráněného objektu nádraží byla odstraněna 16. března Město podlehlo kouzlu automobilismu a vycházelo mu vstříc i ve svém plánování. V průběhu 80. let došlo k jistému přehodnocení koncepce rozvoje Pražského železničního uzlu a v územním plánu z roku 1986 již bylo opět Masarykovo nádraží respektováno jako plocha železnice. Železnice v hledáčku developerů Je potřeba uvést, že železnice jako liniová dopravní infrastruktura představuje zásadní vstup do území a je nutné při jejím rozvoji postupovat v souladu s obecnými principy územního plánování a v souznění s orgány státní správy a samosprávy a pokud možno i s pochopením široké veřejnosti. Vznik územního plánování v současné zákonné podobě je spojen s potřebou ukotvit historicky osvědčené urbanistické postupy. V dnešní době spočívá hlavní smysl územního plánování ve sladění soukromých a veřejných zájmů v území a ve vytváření takových předpokladů pro výstavbu, které respektují podmínky pro udržitelný rozvoj. Územní plán hl. m. Prahy je zásadní dokument

25 23 Diskuze o budoucnosti Nákladového nádraží Žižkov se vedou již řadu let. pro rozvoj města po stránce zástavby, dopravní a technické infrastruktury i krajiny. Jeho prostřednictvím se uplatňuje urbanismus jako disciplína, jejímž cílem je utvářet a rozvíjet sídelní útvary jako funkční a pokud možno vyvážené celky. Po přelomovém roce 1989 se Praha začala proměňovat ještě rychleji než dříve a postupně začal růst tlak na komerční využití pozemků v jejím historickém centru. Nevyužívané plochy železnice se tak staly zajímavým cílem developerů. Objevila se možnost velké přestavby železniční infrastruktury spolu s vytvořením nové a kvalitní urbanistické struktury města. Územní plán Prahy z roku 1999 reagoval na nové podmínky návrhem několika významných rozvojových ploch na místech s dlouhou průmyslovou a železniční minulostí. Došlo k redukci ploch pro železnici v prostoru Nákladového nádraží Žižkov, nádraží Praha-Smíchov se stalo součástí velkého rozvojového území Smíchov jih, stanice Praha-Bubny pro změnu velkého rozvojového území Holešovice. Vymezeno bylo i přestavbové území Masarykova nádraží. Z důvodů kontroly a upřesnění rozvoje těchto lokalit a pro zajištění jejich komplexního urbanistického rozvoje na nich byla nařízením Rady hl. m. Prahy vyhlášena stavební uzávěra. Zákaz stavební činnosti v území nebyl většinou absolutní a v určitých případech existovala možnost udělit výjimku ze stavební uzávěry. Vyhlášena byla i stavební uzávěra Nákladové nádraží Žižkov. Nastal čas hledání rovnováhy mezi zájmy železnice, města a soukromých investorů. Veřejně prospěšný podchod pod Masaryčkou Město se rozhodlo nalézt optimální využití předmětných území a pořídit na základě urbanistických studií příslušné změny územního plánu. Tento postup je podle zákona nutný a většinou poměrně zdlouhavý, protože v průběhu projednávání změny se musí najít uspokojivé řešení mnoha často protichůdných stanovisek a zájmů dotčených skupin. Neopominutelná jsou stanoviska příslušných orgánů státní správy a přihlížet se musí i k odůvodněným připomínkám občanů a jejich zástupců. Původní návrh změny se tak může v průběhu jejího projednávání hodně změnit. Příkladem může být změna pořizovaná pro oblast Masarykova nádraží Z 2001/00, která byla schválená zastupitelstvem hl. m. Prahy Náplní změny je revitalizace území a jeho začlenění do městské struktury v souvislosti s částečným uvolněním ploch Masarykova nádraží železnicí z důvodu nového řešení dopravní infrastruktury. Změna také v souvislosti s modernizací nádraží nově vymezuje veřejně prospěšné stavby pro přestavbu kolejiště a pro propojení ulic Na Florenci a Opletalova, které umožní vybudovat nový pěší podchod pod nádražím. V tomto případě ovlivnil projednávání změny požadavek Ministerstva kultury, které nesouhlasilo s původně plánovaným odejmutím památkové ochrany historického objektu pošty. Návrh změny se proto musel po dohodě s Ministerstvem dopravy přepracovat tak, aby územní plán umožnil

AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter

AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy Ing. Josef Schrötter Úvod Pokud se podíváme do historie železnic, pak vidíme, že postupně byla kontrola

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Priority rozvoje železniční

Priority rozvoje železniční Priority rozvoje železniční dopravní cesty Ing. Petr Šlegr Dopravní komise Asociace krajů Poslání a vize SŽDC Poslání SŽDC plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve

Více

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost

Více

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Požadavky dopravce na dopravní cestu Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava. Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava Strana 1 Moravskoslezský kraj v číslech Rozloha: 5 427 km 2 Počet obcí: 300 ( z toho 40 měst) Počet obyvatel: 1 220 000 Hustota: 224 obyvatel / km 2

Více

Význam VRT pro moravské kraje

Význam VRT pro moravské kraje Význam VRT pro moravské kraje Libor Lukáš předseda SRDIM Ostrava 22. 9. 2017 Program rozvoje Rychlých spojení v ČR Vládou schválený projekt umožnil zadávání studií proveditelnosti na jednotlivé tratě systému

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty 15. 12. 2017, Brno Obsah prezentace Cíle přestavby ŽUB Základní koncepce variant řešení přestavby ŽUB Koncepce dopravní obslužnosti

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Příprava technologických staveb. Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb

Příprava technologických staveb. Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb Příprava technologických staveb Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb České Budějovice 10.-12.11.2015 Příprava staveb CO? JAK? KDY? ZA KOLIK? 2 Příprava 2011-2015 3 Specifika technologických staveb Většinou

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření

DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření PŘÍLOHA Č. P4-02-03 DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření rychlé spojení Liberec Turnov Železný Brod

Více

Regionální železniční doprava

Regionální železniční doprava Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek

Více

Výhled investic SŽDC

Výhled investic SŽDC Výhled investic SŽDC Železniční dopravní cesta 2014 8. 10. 4.2014 Celková alokace OPD (obě prioritní osy v mld. Kč) Stav čerpání OPD 1 (stav ke 28. 2. 2014) 68,7 70,0 60,0 39,7 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0

Více

AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků. Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D.

AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků. Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D. AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D. ŽELAKTUEL 2013 Praha, 16. 5. 2013 Opatření pro zvýšení rychlosti Stavební úpravy

Více

Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury

Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury Ing. Mojmír Nejezchleb náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy 227. Žofínské fórum 30. 4. 2019 Hlavní cíle SŽDC v oblasti investic

Více

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH

MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou

Více

Časová dostupnost krajských měst České republiky

Časová dostupnost krajských měst České republiky Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto

Více

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - - Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského

Více

Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji

Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji Olomouc 23. 9. 2016 Úvod Akciová společnost ve 100 % vlastnictví státu 1993 Rozdělení Československa => rozdělení ČSD České republika - České dráhy (ČD), státní

Více

Centrální dispečerské pracoviště Praha. Ing. Miroslav Jasenčák

Centrální dispečerské pracoviště Praha. Ing. Miroslav Jasenčák Centrální dispečerské pracoviště Praha Ing. Miroslav Jasenčák Praha, 19.5.2016 OBSAH 1) Budova CDP PRAHA Obsazení dispečerských sálů Vizualizace dispečerských sálů 2) Centralizace řízení provozu Tratě

Více

Modernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období. Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC

Modernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období. Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC Modernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC Příprava nových železničních staveb Dopravní sektorové strategie, 2 fáze Dopravní

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka

Více

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Více

Strategie rozvoje regionáln v Moravskoslezském m kraji. Ing. Aleš Stejskal Koordinátor ODIS s.r.o.

Strategie rozvoje regionáln v Moravskoslezském m kraji. Ing. Aleš Stejskal Koordinátor ODIS s.r.o. Strategie rozvoje regionáln lní železniční dopravy v Moravskoslezském m kraji Budoucnost železniční dopravy v ČR Czech Raildays Ostrava, 15.-16. 6. 2010 Ing. Aleš Stejskal Koordinátor ODIS s.r.o. Železniční

Více

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech

Více

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED

Více

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční

Více

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Investor: Správa železniční dopravní cesty s. o., Stavební správa Plzeň Generální projektant: SUDOP Praha a. s. Celkové investiční

Více

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle

Více

Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací PŘESTUPNÍ UZLY VHD

Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací PŘESTUPNÍ UZLY VHD Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací PŘESTUPNÍ UZLY VHD Obsah Zastávky MHD (přednáška) Obecné zásady Autobusové zastávky Tramvajové zastávky Přestupní uzly (cvičení) Rozdělení

Více

Přestupní terminál vlak-bus Milevsko

Přestupní terminál vlak-bus Milevsko Přestupní terminál vlak-bus Milevsko Ing. Jan Křemen SŽDC, Odbor strategie jednání RM, Milevsko, 2. 3. 2016 Železniční trať Tábor Ražice zahájení provozu 1889 dlouhodobě bez větší investice záměr SŽDC

Více

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě V Moravskoslezském kraji se rodí unikátní projekt operačního a krizového řízení

Více

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování Základem pro přepravní prognózu byl národní strategický dopravní model zpracovaný v rámci Dopravních sektorových strategií. Tento

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

270 Č. Třebová Zábřeh Olomouc Přerov Hranice Bohumín

270 Č. Třebová Zábřeh Olomouc Přerov Hranice Bohumín Novinky v jízdním řádu vlaků 2014 025 Dolní Lipka Hanušovice - Na základě požadavku Pardubického kraje jsou objednány o víkendu 4 páry vlaků, jeden je veden také v pátek (v Hanušovicích nově příjezd v

Více

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové

Více

Usnesení z 102. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 17. července 2013

Usnesení z 102. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 17. července 2013 Usnesení z 102. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 17. července 2013 Usnesení č. 667 schválení příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy

Více

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 Přehled územních stop Cíle projektu Obsluha Kladna a Středočeského kraje Spojení největšího města kraje s Prahou

Více

Open Acces a manažer infrastruktury

Open Acces a manažer infrastruktury Open Acces a manažer infrastruktury Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Open Acces přináší pro manažera infrastruktury 2 problémové oblasti: dopravní plánování kapacita dráhy ilustrační foto www.zelpage.cz

Více

ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA

ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA SDRUŽENÍ: METROPROJEKT Praha a.s. 16.2.2017 PŘEHLEDNÁ SITUACE HLAVNÍ PŘÍNOSY A PRINCIPY NÁVRHU HLAVNÍ PŘÍNOSY A

Více

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské

Více

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU Ing. Radovan KOVAŘÍK, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha 8 - Karlín Z důvodů stanovení

Více

Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy

Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy Odbor komunikace tiskové oddělení Ondřej Kubala, T: 972 232 299, M: 724 977 822, e-mail: kubala@cd.cz Brno, 12. února 2008 Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy

Více

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé

Více

Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC

Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC Jan Hrabáček GŘ ČD O14 16.5.2013, Kolokvium ŽelAktuel, Praha Dopravní výkony ČD Dopravní výkon mil. vlkm ČD v roce 2012 a 2013 (plán) 140 120 2012

Více

Projekt KORIS. Setkání starostů Zlínského kraje Luhačovice 15.4.2010 Koordinátor veřejné dopravy ZK s.r.o.

Projekt KORIS. Setkání starostů Zlínského kraje Luhačovice 15.4.2010 Koordinátor veřejné dopravy ZK s.r.o. Projekt KORIS Setkání starostů Zlínského kraje Luhačovice 15.4.2010 Co je KORIS? KORIS komplexní odbavovací, řídící a informační systém Kdo ho připravuje? Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o.

Více

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíce

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.

Více

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY APEX ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY Jednotný regionální dopravní systém, založený na preferenci páteřní kolejové dopravy (železnice, metro, tramvaje), autobusová doprava je organizována

Více

Možnosti zvyšování rychlostí

Možnosti zvyšování rychlostí Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.

Více

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy Koncepce železniční dopravy v ČR Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy Dopravní politika ČR Dopravní politika pro léta 2014-2020 s výhledem do roku 2050: vrcholový strategický dokument v sektoru dopravy

Více

Příprava Rychlých železničních spojení

Příprava Rychlých železničních spojení Evropská železnice 21. století Příprava Rychlých železničních spojení Ing. Pavel Surý Generální ředitel Praha, 21.11.2017 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR

Více

Investice do zabezpečení přejezdů: Aktivní využití prostředků Evropské unie

Investice do zabezpečení přejezdů: Aktivní využití prostředků Evropské unie Investice do zabezpečení přejezdů: Aktivní využití prostředků Evropské unie Mgr. Pavel Dobeš - ministr dopravy ČR Ing. Jiří Kolář, Ph.D. - generální ředitel SŽDC SŽDC: Proč zabezpečovat přejezdy Přínosy

Více

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní

Více

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země

Více

Železniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje

Železniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje Železniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje Ing. Bohuslav Stečínský, MSc. Generální ředitelství SŽDC s. o. ředitel odboru provozuschopnosti (O15) Praha 14. 5. 2018 Železniční

Více

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 4/2015

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 4/2015 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 4/2015 Věc: Uplatňování ustanovení předpisu

Více

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o.

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o. Dopravní fórum Praha Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o. 5. 1. 2012 Reorganizace SŽDC od 1. 1. 2012 Organizační jednotka Původní počet organizačních jednotek Počet org. jednotek

Více

Železnice v Pardubickém kraji - výhody

Železnice v Pardubickém kraji - výhody Železnice v Pardubickém kraji - výhody Z větší části nově rekonstruovaná V kontextu t ČR nadprůměrně ů ě ě rychlé úseky (také ve srovnání se silniční dopravou) Koridor hustě obsloužený dálkovou dopravu,

Více

Dopravní terminál v Českém Brodě

Dopravní terminál v Českém Brodě Dopravní terminál v Českém Brodě V Českém Brodě je dlouhodobým záměrem vybudovat přestupní terminál Pražské integrované dopravy (PID). Obrat cestujících je cca 5 000 za pracovní den, což je nejvíce v rámci

Více

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIV Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR Tomáš Konopáč SŽDC, s.o., Generální ředitelství odbor strategie ZČU Plzeň, 29. 5. 2019 4. železniční balíček

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Geografie České republiky. Doprava

Geografie České republiky. Doprava Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní

Více

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele

Více

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích

Více

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Modernizace železniční sítě a její kapacita Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konané dne

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje konané dne 17. Předkládá: Zpracoval: Rada Ing. Jan Zahradníček, 2. náměstek hejtmana Mgr. Jaroslav Tomík ředitel KIDSOK, p.o. Zasedání Zastupitelstva konané dne 19. 12. 2016 Zajištění dopravní obslužnosti drážní

Více

Novinky v železničním jízdním řádu 2016/2017

Novinky v železničním jízdním řádu 2016/2017 Novinky v železničním jízdním řádu 2016/2017 Stručný přehled - Na trati mezi Šumperkem a Kouty nad Desnou bude spuštěn nový provozní koncept zahrnující vlaky Nezamyslice Kouty nad Desnou v hodinovém intervalu

Více

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ OBCHOD A MARKETING Odbor řízení značky O29 SMS ticket O29 po dohodě s vedoucím práce, u diplomové práce cca 30 stran, u bakalářské práce cca 15 stran Koncepce zavedení

Více

Přípojový provozní řád pro dráhu - vlečku

Přípojový provozní řád pro dráhu - vlečku Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 PRAHA 1 Přípojový provozní řád pro dráhu - vlečku Vojenská vlečka č. 28 Týniště nad Orlicí Správa železniční dopravní cesty, státní

Více

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy Vysokorychlostní tratě v platných koncepčních materiálech Dopravní politika

Více

Investice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Investice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investice SŽDC 2010 Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční sítě Pokračování

Více

SROVNÁNÍ JÍZDNÍCH DOB VLAK VS. MHD

SROVNÁNÍ JÍZDNÍCH DOB VLAK VS. MHD SROVNÁNÍ JÍZDNÍCH DOB VLAK VS. MHD linka vlaku trasa čas jízdy vlakem čas jízdy MHD (v minutách) S1 Masarykovo nádraží - Klánovice 19 41 S2 Masarykovo nádraží - Horní Počernice 16 26 S3 Satalice - Hlavní

Více

Aktualizace Plán dopravní obslužnosti území - Zlínský kraj na léta 2012 2019

Aktualizace Plán dopravní obslužnosti území - Zlínský kraj na léta 2012 2019 Aktualizace Plán dopravní obslužnosti území - Zlínský kraj na léta 2012 2019 Platnost aktualizovaného plánu dopravní obslužnosti: do 31.12.2019 Zlín, duben 2016 Předkládá: Ing. Věra Fuksová jednatelka

Více

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva

Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE

Více

Správa a rozvoj komunikací v Plzni. Ing. Petr Náhlík, náměstek primátora města Plzně

Správa a rozvoj komunikací v Plzni. Ing. Petr Náhlík, náměstek primátora města Plzně Správa a rozvoj komunikací v Plzni Ing. Petr Náhlík, náměstek primátora města Plzně Město Plzeň leží v ploché kotlině, kterou protékají čtyři řeky, členící terén na vyvýšené terasy. Na těchto terasách

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice

Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie Praha, 23. 1. 2019 Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR 2 RS1/RS2 Praha Brno

Více

Novelizace předpisu D7/2 a organizování výlukové činnosti. Ing. Jiří Witiska Odbor operativního řízení a výluk Ředitel odboru

Novelizace předpisu D7/2 a organizování výlukové činnosti. Ing. Jiří Witiska Odbor operativního řízení a výluk Ředitel odboru Novelizace předpisu D7/2 a organizování výlukové činnosti Ing. Jiří Witiska Odbor operativního řízení a výluk Ředitel odboru Olomouc, 20. 4. 2016 1. Úvod 2. Parametry železniční sítě ČR 3. Obecné podmínky

Více

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v

Více

KONCEPCE PRAŽSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ DOPRAVY

KONCEPCE PRAŽSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ DOPRAVY KONCEPCE PRAŽSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ DOPRAVY Ing. Filip Drápal ROPID, Praha 1. REGIONÁLNÍ PLÁN PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY: ŽELEZNICE JAKO PÁTEŘ Dopravní opatření v oblasti železniční dopravy pro období jízdního

Více

WILSONOVA 300/8, PRAHA

WILSONOVA 300/8, PRAHA *crdux00ajzfu* CRDUX00AJZFU DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, 12106 PRAHA 2 sekce stavební, územní odbor Praha Sp. zn.: MP-SDP0561/16-4/Ka V Praze dne 26. října 2016 Č. j.: DUCR-58209/16/Ka Telefon: +420 972

Více

Uzel Plzeň, 2. stavba přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská

Uzel Plzeň, 2. stavba přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská Uzel Plzeň, 2. stavba přestavba osobního nádraží, včetně mostů Mikulášská Datum realizace: 12/2016 12/2018 kód stavby: P-02 aktualizace: 22. 8. 2018 www.szdc.cz kód stavby: P-02 2 Modernizace, která výrazně

Více

Investice do mostů z IROP příklady projektů

Investice do mostů z IROP příklady projektů Investice do mostů z IROP příklady projektů název projektu Most ev. č. 141-001a za obcí Sedlec číslo projektu CZ.06.1.42/0.0/0.0/15_002/0000067 Správa a údržba silnic Jihočeského kraje celkové zp. výdaje

Více

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období. Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období. Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s. 1 10 let existence IDS JMK Počet obyvatel v IDS JMK 1, 2 mil. Počet obcí v IDS

Více

- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ)

- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ) Komplexní řešení spojení Praha Beroun jako součást III.TŽK Provozně ekonomická studie příloha Studie proveditelnosti pro trať Praha-Smíchov Plzeň Konference ŽELEZNICE 2011 Ing. Martin Vachtl SUDOP PRAHA

Více

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 4/2014

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 4/2014 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 4/2014 ve znění změny č. 1 (účinnost ode

Více

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility

Více

Průvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek

Průvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ, ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ (K612) Průvodní zpráva Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek Michal Bahenský, Martin Barchánek, Vladimír

Více