Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás Podnikání v létě je název jednoho z bloků, který jsme pro vás, vážení

Transkript

1 Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (7 / 2007) www. premium.prosperita.info Reakce TNT Post na odsunutí termínu liberalizace poštovních služeb OdsunutÌm termìnu liberalizace poötovnìho trhu, o kterèm jednal v uplynul ch dnech dopravnì v bor EvropskÈho parlamentu, utrpì podle spoleënosti TNT Post p edevöìm z kaznìci. Dlouho oëek van liberalizace poötovnìho trhu by se podle stanoviska dopravnìho v boru EvropskÈho parlamentu nemïla odehr t v dosud pl novanèm roce 2009, ale aû o dva roky pozdïji. Do tèto doby by mïla»esk poöta na naöem trhu mìt v sadnì postavenì a jinì poötovnì oper to i ji nemohou ohrozit. "TÌmto rozhodnutìm utrpì p edevöìm z kaznìk," varuje Petr Zh Úal, gener lnì editel TNT Post CEE. pokraëov nì na stranï 2 Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás Podnikání v létě je název jednoho z bloků, který jsme pro vás, vážení čtenáři, připravili do tohoto, červencového vydání. Druhým blokem je pak soubor článků, které se váží k automobilovému průmyslu. Když si pomyslně spojíme obě témata a dáme je do souvislostí třeba s životním prostředím, vyjde nám zcela jasně, že si zaslouží přední místo právě v prázdninovém čísle naší Prosperity, v časopise, který oslovuje vás, podnikatele a manažery. K létu totiž patří i cestování automobily, havárie, zničené životy. A to vše v prostředí, které používáme, využíváme, drancujeme, ničíme, někdy také chráníme, ale ne s příliš velkým nadhledem a smyslem pro zodpovědnost za budoucnost. Protože auto provází na cestách života skoro každého z nás a protože je dobré občas změnit i stereotyp titulních stránek médií, rozhodli jsme se publikovat informace, které vás jistě zaujmou, právě zde. Eva Brixi Společné prohlášení Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP) a Svazu dovozců automobilů (SDA) k problematice stáří a obnovy vozového parku v ČR V»eskÈ republice bylo k registrov no celkem osobnìch automobil, jejichû pr mïrn vïk se blìûì 14 rok m (= 13, 87 roku) a v poslednì dobï se kaûd m rokem mìrnï zvyöuje. Nutno konstatovat, ûe za uplynul ch 12 let nedoölo v podstatï k û dnèmu v raznèmu posunu v pr mïrnèm st Ì osobnìch automobil, p iëemû se vöak poëet registrovan ch osobnìch automobil zv öil tèmï o 1 milion kus (o ks - z ks v roce 1995 na v öe uveden ch ks v roce 2006). Za stejnè obdobì bylo p itom poprvè zaregistrov no osobnìch automobil, z toho nov ch a ks ojet ch z dovozu. Z toho vypl v, ûe doölo k "obmïnï" vozovèho parku tèmï ze 70 %, avöak bez pozitivnìho vlivu na pr mïrn vïk vozovèho parku, a tìm i na ûivotnì prost edì a bezpeënost provozu. Od poloviny loúskèho roku neust le nar st dovoz ojet ch vozidel, p iëemû nejvïtöì Ë st tohoto r stu tvo Ì vozidla ve vïku cca 14 let, tedy nad st vajìcìm pr mïrem. To potvrzujì mimo jinè i daje BavorskÈho zemskèho adu pro ûivotnì prost edì, ze kter ch vypl v, ûe v NÏmecku do systèmu likvidace vozidel po ukonëenì provozu nevstupujì v nejvïtöì mì e vozidla ve vïku mezi 11 aû 16 roky (tato vozidla jsou v nejvïtöì mì e exportov na). V ekonomicky a spoleëensky vyspïl ch zemìch Evropy, mezi nïû by se»esk republika mïla adit, se roënï nov mi vozidly obnovuje 8-10 % vozovèho parku (registrovan ch vozidel). P i takto nastavenè obmïnï doch zì k pr bïûnèmu zlepöov nì vlivu na ûivotnì prost edì dan ch provozem automobil i ke sniûov nì d sledk dopravnìch nehod na zdravì ËastnÌk silniënìho provozu. V»eskÈ republice je obmïna vozovèho parku osobnìch automobil naprosto nedostateën a v roce 2006 Ëinila jen 3,13 %. I kdyû p ihlèdneme k deformaci ËeskÈho trhu osobnìch automobil danou r stem prodej lehk ch uûitkov ch vozidel (LUV kat. N1), dosahuje mìra obnovy pouze 4,06 %, tedy jen polovinu evropsky û doucìho stavu. Trend uplynul ch let p itom nenì v bec p Ìzniv a prvnì registrace ojet ch automobil z dovozu tvo Ì jiû od roku 2005 vìce neû 50 % celkov ch nov ch registracì a tento nepomïr se kaûd m rokem zvyöuje (za leden aû kvïten 2007 to bylo jiû 62,2 %, kdeûto v roce 2003 to bylo "jen" 44,5 %). V öe popsan nep Ìzniv stav je nanejv ö û doucì urychlenï zmïnit, pokud se»esk republika nechce v blìzkè budoucnosti st t zemì s nejvyööìm stupnïm zneëiöùov nì ûivotnìho prost edì vlivem provozu motorov ch vozidel a zemì s nejstaröìm vozov m parkem s dopady na bezpeënost silniënìho provozu. V adï zemì EU jiû probïhl nebo se p ipravuje proces obnovy vozovèho parku, nïkde moûn i s nevysloven m z mïrem p esunout problèm zneëiöùov nì ûivotnìho prost edì a likvidace autovrak do jin ch zemì. Zcela liber lnì prost edì»eskè republiky tïmto z mïr m bohuûel plnï vyhovuje a ze strany st tu (zejmèna pak Ministerstva ûivotnìho prost edì»r a Ministerstva dopravy»r) nenì zatìm z ejm snaha tuto problematiku eöit. Proto v vodu uvedenè organizace vyz vajì vl du»eskè republiky a vïcnï p Ìsluön ministerstva, aby danè oblasti vïnovala vïtöì pozornost a p ijala rychl opat enì ke zmïnï sou- ËasnÈho negativnìho a v podstatï nenorm lnìho stavu. Tato opat enì by mïla b t nasmïrov na do t Ì z kladnìch oblastì: 1/ UrychlenÌ trvalèho vy azov nì vozidel nespl- ÚujÌcÌch poûadavky na technick stav (p edevöìm prvky aktivnì bezpeënosti a emise) z provozu. V tomto smïru musì dojìt ke zp ÌsnÏnÌ dohledu nad ËinnostÌ stanic mï enì emisì (SME) a stanic technickè kontroly (STK), vëetnï p Ìsn ch sankcì p i zjiötïnì nedostatk v jejich fungov - nì. D le k tomuto procesu mohou p ispït i nïkterè ekonomickè n stroje, jako je tomu v nïkter ch zemìch EU (poplatky za p evod Ëi bonusy za vy azenì apod.). 2/ ZlepöenÌ Ëinnosti dopravnìch ad p i schvalov nì vozidel do provozu v»r, spoëìvajìcì p edevöìm ve sjednocenì postup dopravnìch ad p i tomto procesu (jasn prov dïcì vyhl öka, z vaznost pokyn MD»R pro jednotlivè dopravnì ady, nemoûnost schv lenì vozidla do provozu jednìm dopravnìm adem, kdyû schv lenì bylo na jinèm dopravnìm adï odmìtnuto apod.). Z hlediska ochrany spot ebitel (kupujìcìch) by bylo û doucì svï it tïmto ad m i moûnost (resp. povinnost) vyûadovat ovï enì p vodu vozidla v p ÌpadÏ vzniku pochybnostì nap Ìklad o roku v roby nebo p i podez enì na "krimin lnì p vod" vozidla. 3/ Motivace obëan a firem k n kupu vozidel p ÌznivÏjöÌch k ûivotnìmu prost edì a s vyööì mìrou bezpeënosti, Ëehoû je moûno dos hnout dìlëìmi pravami a vhodnou kombinacì jiû pouûìvan ch ekonomick ch n stroj (silniënì daú, DPH, pojiötïnì apod.). Pr vï tuto oblast povaûujeme v blìzkè budoucnosti za rozhodujìcì a re lnou, neboù zlepöov nì ûivotnìho prost edì a z jem o vlastnì bezpeënost v silniënìm provozu by mïl b t spoleën m z jmem st tu, politickè reprezentace i obëan»r. SdruûenÌ AP, SDA a dalöì organizace (CEBIA, SOVA a jinè) jsou p ipraveny poskytnout org - n m st tnì spr vy informace i konkrètnì n vrhy na eöenì a tyto projednat na odbornè rovni. Z provedenèho hrubèho odhadu p Ìpadn ch dopad na st tnì rozpoëet vypl v, ûe zavedenì p Ìpadn ch opat enì by p i vhodnè kombinaci naznaëen ch ekonomick ch n stroj mohlo b t finanënï neutr lnì aû, z pohledu st tu, mìrnï kladnè. V Praze, 9. Ëervence 2007 Ing. AntonÌn äìpek editel sekretari tu, Ing. Pavel Tunkl tajemnìk Svazu dovozc automobil ,10 14,18 Průměrný věk osobních automobilů (kat. M1) 14,15 14,29 13,72 13,51 13,61 13,72 13,49 13,53 Složení vozového parku osobních automobilů v ČR staröì neû 60 let 0,16 % vïk let 0,09 % vïk let 1,08 % vïk let 5,27 % vïk let 12,31 % 10 5 vïk 10 a mènï let 44,49 % 20 vïk let 36,60 % ,82 13,87 stav ke konci ËasovÈho obdobì 100 % = ks Pohledávky po splatnosti za dlužníky evidovanými v negativním klientském registru SOLUS činí takřka 9,5 mld. Kč Ke konci kvïtna evidovalo sdruûenì SOLUS celkov dluh po splatnosti za fyzick mi osobami, kterè za adily do registru jeho ËlenovÈ, ve v öi 9,433 miliardy korun. Na semin i "Cesta k odpovïdnèmu vïrov nì v»eskè republice" o tom informoval Jan Stopka, tajemnìk sdruûenì SOLUS. Na v po adì jiû p tèm semin i s n zvem "Cesta k odpovïdnèmu vïrov nì v»eskè republice" organizovanèm z jmov m sdruûenìm pr vnick ch osob SOLUS a SpoleËnostÌ pro informaënì datab ze, a. s., (d le jen SID) informoval ËastnÌky o aktu lnìch statistik ch negativnìho klientskèho registru SOLUS (registr FO) Jan Stopka, tajemnìk sdruûenì SOLUS. P edn öku o problematice vïrov ch podvod p ednesl plk. Mgr. VladimÌr Zimmel, z stupce editele adu sluûby krimin lnì policie a vyöet ov nì. T etìm p edn öejìcìm se stal MUDr. Petr Jeûek z Asociace obëansk ch poraden»r, kter informoval p ÌtomnÈ o projektu KomplexnÌho systèmu dluhovèho poradenstvì pro obëanskè poradny v»r. "NegativnÌ klientskè registry SOLUS jsou na ËeskÈm trhu jedineënè. Na rozdìl od jin ch registr totiû shromaûôujì informace o spot ebitelìch i podnikatelsk ch subjektech nap ÌË r zn mi ekonomick mi sektory," uvedl na semin i Jan Stopka. Dodal, ûe dìky rozöi ujìcì se ËlenskÈ z kladnï sdruûenì SOLUS o Ëleny z nov ch sektor vznik efektivnì tlak na dluûnìky v prodlenì, kte Ì svè dluhy radïji vyrovnajì, aby se vyhnuli komplikacìm p i û dosti o novou sluûbu, a to i z jinèho sektoru. ZatÌmco v roce 2005 uhradilo svè z vazky po splatnosti klient za azen ch do negativnìho klientskèho registru SOLUS, v roce 2006 to jiû bylo dìky rozöi ujìcì se ËlenskÈ z kladnï klient. Jen za prvnìch pït mïsìc letoönìho roku pak uhradilo svè z vazky po splatnosti p ibliûnï dluûnìk (fyzick ch osob spot ebitel ).

2 ZRCADLO červenec 2007 Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: str. 4 CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU oslavila páté výročí svého působení v Bruselu str. 7 Na severu se rodí český gigant - S group holding, a. s. str. 9 Nejméně 15 mladým firmám pomůže nový podnikatelský inkubátor v Brně str. 14 Většina řidičů neprošla na brněnském Autosalonu zrakovým testem str Podnikání v létě Pojištení schopnosti splácet i pro partnera klienta SpoleËnost Cetelem rozöì ila moûnost pojiötïnì schopnosti spl cet pro OsobnÌ a ON-LINE p jëky Cetelem. NynÌ se m ûe pro p Ìpad nep Ìzniv ch ûivotnìch ud lostì pojistit spoleënï s klientem i jeho partner nebo partnerka. PojiötÏnÌ ochr nì rodinu v p ÌpadÏ, kdy dlouhodob nemoc nebo dokonce smrt jednoho z partner ohrozì rodinnè p Ìjmy. "Klient i jeho partner nebo partnerka se mohou spoleënï pojistit pro p Ìpad pracovnì neschopnosti, plnè invalidity nebo smrti. Pokud je klient drûitelem kreditnì karty Aura, vztahuje se pojiötïnì souëasnï i na p ÌpadnÈ zneuûitì karty," up esnil ing. V clav Hor k, gener lnì editel spoleënosti Cetelem. PojiötÏnÌ se vztahuje na partnery, kte Ì ûijì ve spoleënè dom cnosti s klientem. Partner se m ûe pojistit souëasnï s klientem, ale pojiötïnì nelze sjednat samostatnï. "ChtÏli jsme poskytnout naöim klient m moûnost ochr nit se p ed problèmy se spl cenìm vïr v p ÌpadÏ, kdy nep Ìzniv ûivotnì ud lost ohrozì p Ìjmy celè dom cnosti," vysvïtlil Ing. V clav Hor k. Pokud jsou pojiötïni oba partne i, pojiöùovna poskytuje plnïnì v p ÌpadÏ pojistnè ud losti, t kajìcì se kterèhokoliv z nich. Pojiöùovna tak nap Ìklad hradì spl tky vïru jak v p ÌpadÏ dlouhodobè pracovnì neschopnosti klienta, tak jeho partnera. Cena pojiötïnì je stanovena na 4,99 % z mïsìënì spl tky - za relativnï malou Ë stku tak zìskajì klienti jistotu, ûe se v p ÌpadÏ nep Ìzniv ch a neëekan ch ûivotnìch situacì nedostanou do problèm se spl cenìm sv ch vïr. Oba partne i musì splúovat podmìnky nutnè pro sjedn nì pojiötïnì, kterè poskytuje POJIäçOVNA CARDIF PRO VITA. Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Dobrá rada nad zlato SOS představuje projekt Partnerské poradny SdruûenÌ obrany spot ebitel se v tïchto dnech obracì dopisem na p edstavitele mïst a obcì s nabìdkou spolupr ce. Ta spoëìv v moûnosti bezplatnèho vyuûìv nì poradenstvì pro spot ebitele na internetu a takè zavedenì novè rubriky - spot ebitelskè poradny v radniënìch tiskovin ch. SdruûenÌ obrany spot ebitel (SOS) pìsemnï oslovuje 6500 mïst a obcì, kterè jsou Ëleny Svazu mïst a obcì»r, jemuû SOS poskytl Ëlenskou datab zi. BezplatnÈ vyuûìv nì internetovèho poradenstvì pro spot ebitele prost ednictvìm odkazu na internetov ch str nk ch p ÌsluönÈho mïsta Ëi obce je jednou ze sluûeb, kterou SOS öirokè ve ejnosti nabìzì. OslovenÈ obce se tak mohou za adit mezi vìce neû 130 mïst a obcì, se kter mi jiû SOS tìmto zp sobem spolupracuje a kterè tak sv m obëan m poskytujì maxim lnì moûn informaënì servis v oblasti prevence a eöenì spot ebitelsk ch problèm. "Obce se mohou bezplatnï zaregistrovat do datab ze tzv. Partnersk ch poraden mïst na naöich webov ch str nk ch ( kde se z roveú o tèto aktivitï dozvì podrobnosti, vëetnï technick ch detail jejì realizace," uvedla NaÔa äer kov, koordin torka projektu. Vítejte na www. Reference jsou důležitou součástí života firmy WebovÈ str nky se aktualizujì st le ËastÏji, a to ve vïtöinï firm ch a institucìch. Webov ûivot je totiû st le bohatöì a informacì na internetu hled me st le vìce a vìce. A tak chcete-li takè o n s zìskat vìce podrobnostì, neû dosud m te, nahlèdnïte takè na naöem webu do referencì. ProjdÏte nïkterè z naöich pracì, informujte se u n s, ËÌm bychom dok - zali b t pro v s uûiteënì. R di v m zodpovìme kaûdou ot zku. VÏ Ìm, ûe budete spokojeni. A ûe v s to bude inspirovat k dalöì komunikaci pr vï s n mi. Martin äimek, obchodnì editel RIX, s. r. o., autor internetov ch projekt martin@prosperita.info, Reakce TNT Post na odsunutí termínu liberalizace poštovních služeb pokraëov nì ze strany 1 "Liberalizace poötovnìho trhu a s nìm vstup konkurenceschopn ch spoleënostì by zavedla zdravè konkurenënì prost edì, zkvalitnila sluûby a optimalizovala ceny. Dokud k liberalizaci nedojde, m ûe si»esk poöta diktovat podmìnky."»esk poöta je ze z kona zatìm jedin m distributorem z silek do 50 gram. PodavatelÈ takov ch z silek tedy zatìm nemajì moûnost volby poötovnìho oper tora. "NovÌ oper to i mohou z kaznìk m nabìdnout rozöì enì sluûeb, aù uû v rychlosti doruëenì z silek nebo v oblasti jejich zpracov nì," dodal Petr Zh Úal. NÏkte Ì europoslanci se ale naopak ob vajì, ûe liberalizacì se zhoröì roveú sluûeb nap Ìklad na venkovï a v odlehl ch oblastech, kam se podle nich nevyplatì nov m poötovnìm provozovatel m investovat. TakovÈ obavy jsou podle Petra Zh Úala neopodstatnïnè. "Zkuöenosti ze zahraniëì, kde jiû liberalizace probïhla, naopak hovo Ì o zv öenì spokojenosti z kaznìk s rovnì poötovnìch sluûeb." Parlament bude o n vrhu na liberalizaci hlasovat jeötï v Ëervenci. P edpokl d se vöak, ûe bez vïtöìch zmïn p ijme n vrh, kter schv lil parlamentnì v bor. RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC LEASING, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia KromÏ moûnosti z ÌzenÌ internetovè poradny nabìzì SOS obcìm takè za azenì rubriky s radami pro spot ebitele do radniënìm list Ëi obdobn ch tiskovin, kterè mïsta a obce obvykle vyd vajì. Pro obëany by se tak objevila pomïrnï snadn moûnost, jak zìskat pr vnì radu p i eöenì konkrètnìho problèmu p Ìmo na str nk ch mìstnìch periodik. ZaregistrovanÈ obce mohou rovnïû vyuûìt 10% slevy pro svè zamïstnance na odbornè vzdïl - vacì semin e, kterè SOS po d a kterè se konajì kaûd mïsìc v Praze, v BrnÏ a v OstravÏ. Semin e jsou urëeny vöem pracovnìk m zodpovïdn m za vy izov nì reklamacì, pracovnìk m call center, zamïstnanc m mïstsk ch, obecnìch a ûivnostensk ch ad, ale i podnikatel m. Kontakty: SdruûenÌ obrany spot ebitel (SOS) Tel , fax: S tužkou za uchem Co mi vrtá hlavou Jo, jo, poëk me s tìm aû na lèto, to bude trochu volnïji, sl ch v me velice Ëasto, kdyû se chceme d t do nïjakè sloûitïjöì pr ce, s nïk m podebatovat o tom, co by mohl a mïl udïlat, co by se firmï vyplatilo a tak podobnï. Vrt mi to, vï te nevï te, st le vìce hlavou. ProË Ëekat na lèto a proë m b t o pr zdnin ch klid? SpÌöe naopak, b v to ve vïtöinï firem sloûitïjöì, protoûe je vïtöì mnoûstvì zamïstnanc na dovolenè, a je tudìû pot eba si volno napracovat, odevzdat rozdïlanè "vïci", zorganizovat to tak, aby za jedny pracovali jinì. A vezmïte si to jeötï takhle - jsme na dovolenè, z stali jsme doma a t eba malujeme cel byt. ChybÌme na pracoviötti, to vöak musì z kaznìk m slouûit stejnï, jako bychom tam byli - informaënì centrum musì pod vat informace o odjezdem a p Ìjezdech autobus, idiëi nastupovat na smïny podle jìzdnìch d a webmaster vstupovat na str nky s dennìmi aktualizacemiö No a my z domova zase r di zajdeme do peka stvì pro k upavè rohlìky a do zelin stvì pro po dn n kup zeleniny, je p ece Ëas skliznï a Ëerstv ch vitamin!!! MyslÌm si, ûe zaklìnadlo v podobï slovìëek "bude klid" je matenì naöich myölenek, klid totiû nenì, naopak! LÈto je obdobì n roënïjöì neû jin. NeutÏöujme se tìm, ûe na mïsìc nebo 14 dnì vypneme! To je jen namlouv nì! Zapnou za n s druzì a my zase za nï, aû vypröì n ö k ûen Ëas, kdy se zab v me nïëìm zcela jin m, neû je osm hodin v zamïstn nì. Coû znamen, ûe stres je aktivnïjöì a n ruûivïjöì, neû si p ipouötìme. Vöechno je jinak, zp eh zenè a nedoorganizovanè, hojnïji se improvizuje, vìce se Ëek, rozhodnï nenì klid! Nebo ûe by to bylo plnï jinak? Eva Brixi Nejhezčí pozvánka na tiskovku Pozvánka i tiskovka Za velice vkusnou a celkovï zda ilou bychom r di tentokr t oznaëili tu pozv nku, kter n s p ivedla na tiskovou konferenci spoleënosti Laufen CZ, kter se konala koncem kvïtna v Praze. ElegantnÌ skl daëka s jednoduch m, avöak jednoznaën m textem na sebe upozornila jiû v prvnìm okamûiku po otev enì ob lky. Sama tiskov konference pak odpovìdala avizovanèmu pozv nì. Byla bohat na informace i na sdìlnost p edstavitel po dajìcì firmy, moderovan s vtipem a p ehledem. (rix) Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC, a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Komora certifikovaných účetních Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku 6. Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. Semin e AMSP»R 10. Konference Nov Evropa 11. Pojiöùovna roku kongres EOQ v Praze 13. Konference LinuxExpo Accenture Zlat koruna Konference Business Solutions Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 červenec 2007 ČESKÝ SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR Chemický průmysl v ČR a celé Evropě je ohrožený aneb již platí nová chemická legislativa REACH Zavedením nové chemické legislativy, tzv. REACH, je vážně ohrožený chemický průmysl v ČR a v celé Evropě. A není ohrožený jen chemický průmysl. Taktéž ostatní navazující odvětví, na chemickém průmyslu odběratelsky závislá, se mohou dostat do velkých potíží. Nejtvrdší dopady směřují na malé a střední podniky. V dubnovèm ËÌsle mïsìënìku Prosperita jsme p edstavili projekt "Adaptabilita a zv öenì konkurenceschopnosti chemickèho pr myslu»r". Pokusili jsme se kvantifikovat nïkterè alarmujìcì dopady, kterè zavedenìm novè chemickè legislativy REACH vzniknou. Projekt "AdaptabilitaÖ" a jeho prvnì Ë st vïnovan implementaci na ÌzenÌ REACH si bere za kol p ipravit ökolicì materi ly a proökolit v pl - novan ch kurzech zamïstnavatele (vrcholov management) a zamïstnance (st ednì management, nejspìöe ty, kte Ì opravdu budou s REACH pracovat) o z kladnìch pojmech, ËasovÈ posloupnosti, vztazìch dan ch touto novou legislativou a o praktick ch krocìch, kterè bude t eba uëinit. Cel projekt je financov n Evropsk ch soci lnìm fondem a naöìm ministerstvem pr ce a soci lnìch vïcì. äkolenì jsou zdarma, i kdyû pod reûimem "de minimis", a nejsou urëena subjekt m v praûskèm regionu. REACH platì v celè EvropskÈ unii od letoönìho 1. Ëervna. A od 1. Ëervna roku toto datum si prosìm dob e zapamatujte - je nutnè jejì paragrafy striktnï dodrûovat. V tè dobï uû totiû budou zn mè sankce za nedodrûov nì legislativy. Datem takè zaëne fungovat vrcholn org n celè legislativy REACH, Evropsk chemick agentura (ECHA) se sìdlem v Helsink ch. Od podzimu startuje druh cyklus ökolenì Jedničkou ve financování zemědělců Dle v öe objemu poskytnut ch vïr je GE Money Bank ve financov nì zemïdïlc jedniëkou na ËeskÈm trhu. Objem portfolia zemïdïlsk ch vïr GE Money Bank ËinÌ tèmï 7 miliard KË, p iëemû celkovè portfolio tïchto vïr v»eskè republice dosahuje 25,4 miliardy KË. V portfoliu vïr pro zemïdïlce od GE Money Bank v raznï p evl dajì investiënì typy vïr, kdyû tvo Ì 70 % celkovèho objemu. Zv öen z jem zaznamen v GE Money Bank takè u produktu ProvoznÌ financov nì pro zemïdïlskè subjekty (meziroënì n r st portfolia o 15 %) a ne - Ëelov ch vïr Expres Business, Flexi Business nebo Universal Business. "Klienti z ad zemïdïlc velice oceúujì odbornost naöich specializovan ch bankè, kte Ì majì velkè zkuöenosti s financov nìm v zemïdïlstvì. ZemÏdÏlc m se vïnujeme adu let, a proto jsme jim schopni nabìdnout produkty öitè na mìru," ekla manaûerka zemïdïlsk ch Od zah jenì projektu ke spuötïnì REACH probïhlo öest akcì - vodnì konference, jedno t ÌdennÌ ökolenì pro cìlovou skupinu zamïstnanc a Ëty i dvoudennì ökolenì urëenè nejvyööìmu managementu. DalöÌ ökolenì jsou pl nov na v Ëervenci 2007 a pak opït s plnou silou od z Ì. Od podzimu chceme nav zat druh m cyklem ökolenì, kter se bude t kat dalöì f ze projektu, vïr GE Money Bank Iva Prokopov. "StrategiÌ GE Money Bank je takè intenzivnì spolupr - ce s vìce neû 20 prodejci a dovozci zemïdïlskè techniky a aktivnì komunikace v r mci oborov ch v stav a veletrh," dodala. GE Money Bank se pravidelnï ËastnÌ zemïdïlsk ch v stav a veletrh, jako jsou Tech Agro nebo ZemÏ ûivitelka. V kvïtnu mïla banka zastoupenì na N rodnì v stavï hospod sk ch zvì at a zemïdïlskè techniky v P erovï, kde p edstavila novou sluûbo EU Servis. S novou sluûbou EU Servis GE Money Bank nabìzì zprost edkov nì kompletnìho poradenstvì p i û d nì a spr vï dotacì z fond EU. KonkrÈtnÏ jde o nov program EAFRD - investice do zemïdïlstvì a rozvoje venkova, o jehoû podporu bude moûnè û dat v tomto roce a n slednï v letech dalöìch, aû do roku V tèto oblasti GE Money Bank spolupracuje s poradenskou coû je oblast vïdy a v zkumu, p enos a aplikace v sledk vïdy a v zkumu do praxe, novè technologie, inovace a v neposlednì adï informace o fondech, ze kter ch lze tyto aktivity financovat. Na p Ìpravu vzdïl vacìch modul a materi l jsme vypsali ve ejnou soutïû, jejìû v sledky jsme ned vno vyhodnotili. S vìtïzem budeme v nejbliûöì dobï uzavìrat p ÌsluönÈ smlouvy. ZatÌm se z Ëastnilo 500 lidì Uspo dan ökolenì a semin e v r mci projektu "AdaptabilitaÖ" p inesly zajìmavè poznatky. Pro plnost: Do tèto chvìle se n mi organizovan ch akcì z Ëastnilo skoro 500 lidì z 239 firem. Z toho uû lze vyvozovat urëitè, i kdyû p edbïûnè, z vïry: Za prvè se uk zalo, ûe ve znalostech novè legislativy jsou rozdìly. VöeobecnÏ m ûeme konstatovat, ûe naöi ËlenovÈ, tj. ËlenovÈ SCHP»R, jsou pomïrnï dob e informov ni o z kladnì filozofii, pr bïûnèm v voji a sou- ËasnÈm stavu tohoto na ÌzenÌ. Jsou vìce p ipraveni, jejich dotazy jsou fundovanè, smï- ujì do hloubky a v odpovïdìch poûadujì podrobn vysvïtlenì. OstatnÌ ËastnÌci, z mal ch a st ednìch podnik a takè z ad n sledn ch uûivatel, majì znalosti menöì, ale trouf m si Ìci, ûe i jim "AdaptabilitaÖ" otevìr oëi. Za druhè chci zmìnit nejëastïjöì dotazy. HlavnÌ ot zkou b v, jakè je postavenì jednotlivèho podnikatelskèho subjektu v Ëi REACH. D le dotazy smï ujì hojnï k prvnì f zi, jako je nap Ìklad inventura l tek, bezpeënostnì listy, p edregistrace, registrace, informaënì fûra, moûn tvorba konsorciì.»astou ot zkou b v i vztah k naöì souëasnè legislativï, k tomu, jakè budou za neplnïnì REACH sankce, co bude REACH st t spoleënostì Agroconsult Bohemia a podporuje takè aktivity Krajsk ch informaënìch st edisek a Agr rnìch komor. Ve spolupr ci s nimi GE Money Bank organizuje semin e urëenè zemïdïlc m. GE Money Bank m öirokou nabìdku produkt urëen ch speci lnï pro zemïdïlce. Jde o Financov nì n kupu zemïdïlskè p dy, Financov nì n kupu zemïdïlskè techniky, ProvoznÌ financov nì zemïdïlsk ch subjekt a ostatnì investiënì vïry, kterè lze vyuûìt na investice i bez dotacì z fond EU. Financov nì zemïdïlskè p dy Jedn se o dlouhodob hypoteënì vïr urëen na n kup zemïdïlskè p dy. Financov nì zemïdïlskè p dy je urëeno pr vnick m osob m i fyzick m osob m - podnikatel m. Minim lnì v öe vïru je KË a jeho maxim lnì v öe nenì omezena. na poplatcìch, budou-li vöechny dokumenty taktèû v ËeskÈm jazyce a mnoho dalöìch ot zekö D leûitou souë stì celèho projektu je rovnïû pat iën publicita. UmoûÚuje i tïm, kte Ì jeötï s projektem nejsou sezn meni, aby se o nïm dozvïdïli a mohli se do nïj takè zapojit. Je to jedineën p Ìleûitost a je ökoda ji nevyuûìt. Pro tento Ëel m me z ÌzenÈ webovè str nky kterè slouûì p Ìmo projektu. Z Ìdili jsme t i region lnì kancel e, v Praze, v stì nad Labem a OstravÏ a snaûìme se informace o tomto projektu maxim lnï öì it. Na webov ch str nk ch Svazu chemickèho pr myslu»eskè republiky najdete pat iënè odkazy a informace. A na z vïr: Firm m, kterè proökolìme, jsme se rozhodli nabìdnout i dalöì servis. NÏkte Ì jejich pracovnìci z mnoha d vod nebudou schopni nebo ochotni absolvovat celou finanënï, person lnï a administrativnï n roënou proceduru spojenou s registracì a poslèze povolov nìm chemik liì. Svaz chemickèho pr myslu proto nabìzì sluûby, konzultace a poradenstvì v r mci novï zaloûenè spoleënosti ReachCentrumCZ, s. r. o. Ing. Ladislav Nov k SCHP»R DÏlnick Praha 7 tel.: fax: mail@schp.cz Splatnost aû 20 let (nejdelöì splatnost na trhu). Klient obdrûì finanënì prost edky ve v öi aû 90 % kupnì ceny. Moûnost zìsk nì dotace PGRLF na hradu rok ËinÌ 4 % na vïr ve v öi max. 10 mil. KË. rokovè sazby jsou stanovov ny individu lnï a jejich typ lze v pr bïhu vïru mïnit: plovoucì sazby nebo fixnì sazby na obdobì 1 roku aû 10 let. Financov nì zemïdïlskè techniky InvestiËnÌ vïry slouûì k financov nì n kupu novè i pouûitè zemïdïlskè techniky, zejmèna kolov ch traktor, sklìzecìch ml tiëek, sklìzeë pìce, stroj na zpracov nì p dy a setì, stroj pro ochranu rostlin. Financov nì aû 100 % ceny nakupovanè techniky. pokraëov nì na stranï 6 3

4 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ červenec 2007 Družstva - nadčasová inspirace, výsledky a nenahraditelné světové zkušenosti Většina profesních uskupení usiluje rozmanitými cestami o kultivaci podnikatelského prostředí. Co to znamená? Je to snaha o práci firem, družstev, společností či živnostníků v rovnějších, jednodušších, korektnějších podmínkách, než je tomu v současnosti. Jednotlivé oborové skupiny zaměstnavatelů se snaží docílit toho, co je podle nich logické, přínosné, potřebné. Stejně tak usiluje o řešení řady záležitostí, které by pomohly podnikání družstevníků, Svaz českých a moravských výrobních družstev. Jeho předsedy Jana Wiesnera jsem se proto zeptala: Změn, které se již začaly dotýkat či se teprve dotknou podnikatelského prostředí, přibývá. Která z nich, podle vás, prospěje řešení sociálních otázek, nebo, dejme tomu, něco k lepšímu změní ve vztazích zaměstnavatel a zaměstnanec? JednoznaËnÏ - co se t k eöenì soci lnìch ot - zek, povaûujeme za nejd leûitïjöì komplexnì eöenì zamïstn v nì zdravotnï postiûen ch, kterè jsme v minulèm mïsìci projednali s odpovïdn mi pracovnìky Ministerstva pr ce a soci- lnìch vïcì»r. Koncept eöenì byl projedn n i s ministrem NeËasem a na p dï Vl dnìho v boru pro zamïstn v nì zdravotnï postiûen ch. Vztah zamïstnavatel - zamïstnanecö Tady je zejmèna nutno do eöit z leûitosti technickou novelou z konìku pr ce vëetnï doplúujìcìch 17 bod, kterè byly dohodnuty na poslednìm zased nì plèna Rady hospod skè a soci lnì dohody. ZamÏ Ìme-li se na vztah zamïstnavatel - Ëlen a zamïstnanec v druûstevnictvì, byly tyto ot zky eöeny jiû v minulosti p Ìsluön mi soci lnìmi programy, kterè byly roënï odsouhlasov ny v roënì sch zì kaûdèho p ÌsluönÈho druûstva. Funkci odbor v nov ch druûstvech vykon v komise pèëe o Ëleny a soci lnì programy jsou v souladu s osnovou kolektivnìch smluv. V sociální rovině se však vyskytlo mnoho nesrovnalostí - co trápí zejména družstevníky? Ochrana zamïstnanc v ortodoxnìm pojetì prosazovanèm v poslednì dobï odbory je v p ÌmÈm rozporu s Lisabonskou strategiì, oslabuje konkurenceschopnost podnikatel v glob lnìm prost edì. NavÌc: v podmìnk ch druûstev, kde ada (vïtöina?) zamïstnanc je v samospr vnèm vztahu ke svèmu zamïstnavateli, je situace ponïkud odliön, nïkter ustanovenì z konìku pr ce p sobì kontraproduktivnï. V segmentu soci lnï zamï en ch podnikatel, k nimû pat Ì v znamn skupina druûstev - zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch osob, podporujeme p edevöìm konkurenceschopnost, technologick rozvoj i r st kvalifikace Ëlen a zamïstnanc. Podle naöeho n zoru jsou dlouhodobï nezbytn m z kladem pro snìûenì z vislosti na ve ejnè podpo e. S tìm ost e kontrastujì n vrhy na ploönè a necitlivè omezenì podpory zamïstnavatel vìce neû 50 % osob se zdravotnìm postiûenìm, mezi kterè pat Ì v znamn skupina druûstev naöeho svazu. Tak jak byl n vrh v r mci soci lnìch reforem p edloûen, by vedl nejen k omezenì zneuûìv nì nïkter mi "takè zamïstnavateli", souëasnï by ale zp sobil omezenì rozvoje zodpovïdn ch zamïstnavatel, k nimû naöe druûstva pat Ì. IntenzivnÏ jedn me s p Ìsluön m ministerstvem i s poslanci o zmïn ch, kterè by napomohly pr vï posìlenì konkurenceschopnosti a tìm snìûenì z vislosti tïchto zamïstnavatel na ve ejnè podpo e. Jaká je dnes vyhlídka na zaměstnávání zdravotně postižených spoluobčanů? Právě družstva, zejména výrobní, dávají těmto lidem obrovskou životní šanci DÌv me se na problèm ve dvou rovin ch. ZamÏstn nì (p ÌpadnÏ podnik nì) osob zdravotnï postiûen ch nelze oddïlit od soci lnìho systèmu st tu. EfektivnÌ zaëleúov nì pot ebuje systèm. V nïm na jednè stranï p sobì motivace osobnì - osobnì aktivita postiûenèho musì b t ekonomicky i neekonomicky v hodnïjöì neû pasivita. Na druhè stranï podnikatel, kter podporuje zaëleúov nì zdravotnï znev hodnïn ch, nem ûe b t jen zavazov n povinnostmi (povinn podìl 4 % zamïstnanc ). Tento systèm u n s st le chybì, jednotliv ustanovenì z kon a p edpis jsou nekompatibilnì, nenavazujì na sebe, chybì systèm plynulè rehabilitace zdravotnï postiûen ch, koordinovanï financovan a kontrolovan. Druhou rovinou jsou specializovaní zaměstnavatelé OZP, mezi něž tradičně patří i skupina "družstev invalidů" s nejméně 4000 vhodnými pracovními místy. pokraëov nì na stranï 5 CEBRE pro české podnikání Česká podnikatelská reprezentace při EU oslavila páté výročí svého působení v Bruselu CEBRE -»esk podnikatelsk reprezentace p i EU h jìcì u evropsk ch institucì a podnikatelsk ch asociacì z jmy Ëesk ch podnikatel a firem oslavila spoleënï se ZastoupenÌm hlavnìho mïsta Prahy - Praûsk m domem p tè v ro- ËÌ svèho p sobenì v Bruselu. CEBRE vzniklo na ja e roku 2002 jako spoleën projekt Svazu pr myslu a dopravy»r, Hospod skè komory»r a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r s podporou agentury Ministerstva pr myslu a obchodu»r na podporu zahraniënìho obchodu CzechTrade. P ed vstupem»r do EU vystupovalo CEBRE p edevöìm jako poskytovatel komplexnìch kvalitnìch a aktu lnìch informacì pro podnikatele p Ìmo od zdroje, z evropsk ch institucì. Po vstupu»r do EU se Ëinnost CEBRE zamï ila na sle- Z monitoringu jsme vybrali: TRH PR CE - Nedostatek pracovnìch sil v EU Evropsk nezamïstnanost klesla v dubnu 2007 na hodnotu 7,1 % a nov ch pracovnìch mìst st le p ib v, do konce roku 2008 by jich mïlo vzniknout 5,5 milionu. Objevuje se vöak nov problèm - pro nov pracovnì mìsta nebude dostatek pracovnìk, coû zaëìn b t v ûnou hrozbou pro konkurenceschopnost. Moûn eöenì jsou dvï. Jedn se o vïtöì vyuûitì potenci lu staröìch pracovnìk, kter ch st le p ib v. Druh m eöenìm jsou kvalifikovanì zahraniënì pracovnìci, zde vöak ada Ëlensk ch st t jako t eba NÏmecko nar ûì na negativnì ve ejnè dov nì pl novan ch a p edloûen ch pr vnìch p edpis s dopadem na ËeskÈ podnikatele, zprost edkov v nì informacì o moûnostech vyuûìv - nì jednotliv ch evropsk ch fond, zastupov nì z jm Ëesk ch podnikatel u evropsk ch institucì a evropsk ch podnikatelsk ch asociacì (BusinessEurope, Eurochambres, UEAPME, atd.) a na ökolenì podnikatel p Ìmo v Bruselu tak, aby dok zali maxim lnï vyuûìt p Ìnosu EU pro jejich firmu. CEBRE pat Ì spoleënï s Praûsk m domem k nejstaröìm nest tnìm zastoupenìm»r p i EU. V pr bïhu uplynul ch 5 let pak vznikla v Bruselu ada dalöìch zastoupenì Ëesk ch organizacì - kraj, st tnìch agentur (CzechTourism, CZELO), firem a dalöìch subjekt. Oslava p tèho v roëì CEBRE se uskuteënila 6. Ëervna 2007 v prostor ch PraûskÈho domu a byla organizov na spoleënï s dalöìm stejnï star m jubilantem, ZastoupenÌm hlavnìho mïsta Prahy - Praûsk m domem. Oslavy se z Ëastnili velvyslanci»r v Bruselu, ËeötÌ poslanci EvropskÈho parlamentu, hejtmani Ëesk ch kraj a mnoho dalöìch v znamn ch osobnostì ËeskÈ komunity v Bruselu. D le pak ada zahraniënìch host z ad mìnïnì. Nepoda Ì.li se problèm nedostatku kvalifikovan ch pracovnìch sil vy eöit, hrozì EvropÏ stïhov nì ady firem d le na v chod, nap Ìklad do»ìny, kter kromï vysokè kvalifikace nabìzì i levnïjöì pracovnì sìlu a vyööì popt vku. FINANCE - Schv lena evropsk procedura pro vym h nì drobn ch pohled vek Rada ministr schv lila v r mci prvnìho ËtenÌ na ÌzenÌ, kterè zav dì novou evropskou proceduru pro vym h nì drobn ch pohled vek. Na ÌzenÌ zav dì zrychlenè ÌzenÌ, kterè by se p edstavitel evropsk ch institucì, evropsk ch podnikatelsk ch asociacì a firem, mïstsk ch a region lnìch zastoupenì ostatnìch Ëlensk ch st t EU v Bruselu. K p Ìtomn m host m promluvila kromï editelky CEBRE Blanky JakubcovÈ a editele PraûskÈho domu Martina Duba i ada v znamn ch host, nap Ìklad mìstop edseda vl dy»r a ministr pro mìstnì rozvoj Ji Ì»unek, velvyslanec»r p i EU Jan Kohout, za Evropskou komisi tiskov mluvëì komisa e VladimÌra äpidly odpovïdnèho za zamïstnanost, soci lnì vïci a rovnè p Ìleûitosti Katharina von Schnurbein, n mïstkynï prim tora hlavnìho mïsta Prahy MarkÈta Reedov, p edseda Konfederace Otevření slavnostního večera - Blanka Jakubcová (ředitelka CEBRE - České podnikatelské reprezentace při EU), Martin Dub (ředitel Pražského domu) mïlo na n vrh ûalobce jako alternativa k bïûnèmu soudnìmu ÌzenÌ dle n rodnìch pr vnìch p edpis aplikovat v p Ìpadech, kde se jedn o penïûitè plnïnì ve v öi do ekvivalentu Ë stky 2000 EUR. Rozsudek v r mci tèto procedury bude uznateln a vykonateln v dalöìch st tech EU automaticky. Novou proceduru bude moûno vyuûìt od 1. ledna VEÿEJN KONZULTACE - Etick kodex v oblasti sluûeb Evropsk komise zah jila v r mci implementace smïrnice o sluûb ch ve ejnou konzultaci o existujìcìch nebo p ipravovan ch etick ch kodexech v sektoru sluûeb, kterè jsou v znamnè pro zlepöov nì kvality sluûeb. CÌlem ve ejnè zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r a vice-prezident Svazu pr myslu a dopravy»r Jan Wiesner a viceprezident Hospod skè komory»r Josef CÌlek. T m CEBRE dïkuje vöem partner m za dosavadnì spolupr ci a vst Ìcnost. konzultace je zjistit prost ednictvìm elektronickèho dotaznìku n zor asociacì zamïstnavatel a profesnìch organizacì na nejlepöì zp sob vytvo enì takov ch etick ch kodex na evropskè rovni. STATISTIKA - NezamÏstnanost v EU Podle daj Eurostatu byla nezamïstnanost v EU v kvïtnu 2007 na rovni 7,1 %, p ed rokem to bylo 8 %. NejlepöÌch v sledk dos hlo Holandsko (3,3 %), nejhoröìch pak Polsko (11,2 %). NezamÏstnanostÌ trpì mènï muûi (6,3 %), nejvìce naopak mladì lidè mladöì 25 let (16,1 %). KvÏtnov nezamïstnanost v»r byla 6,1 %. DalöÌ zpr vy z EU najdete na 4 Přijetí na vysokou školu je ještě možné LetoönÌ p ijìmacì ÌzenÌ na ve ejn ch vysok ch ökol ch skonëilo a mnoho z jemc o studium dostalo zamìtavè sdïlenì. ÿada uchazeë se spolèhala na odvolacì ÌzenÌ, neboù to sk talo v poslednìch letech velkou öanci na p ijetì. Letos vöak m ûe b t odvol nì zbyteënè. ICZ vyhrála zakázku pro Národní archiv ČR SpoleËnost ICZ, v znamn Ëesk dodavatel integrovan ch softwarov ch a sìùov ch eöenì, zvìtïzila v silnè konkurenci jeden cti firem v soutïûi na dod vku "Projektu pracoviötï pro dlouhodobè ukl d nì a zp ÌstupÚov nì dokument v digit lnì podobï" pro N rodnì archiv»r. Cetelem oslavil 10 let od poskytnutí prvního úvěru SpoleËnost Cetelem oslavila v p tek des tè v roëì poskytnutì prvnìho vïru v»eskè republice. Oslavy se z Ëastnila ada zahraniënìch host vëetnï gener lnìho editele mate skè spoleënosti Cetelem SA z Francie pana Bruno Salmona a editelky zûny St ednì Evropa panì Aleny LudrovskÈ. Sv j prvnì vïr poskytla spoleënost Cetelem v Ëervnu 1997 v obchodï IKEA v Praze na ZliËÌnÏ. Jednalo se o klasick vïr "1/10" na n kup knihovny, pr delnìku a stolu. Aquasoft - partner mezinárodní konference Systémová integrace 2007 SpoleËnost Aquasoft se v letoönìm roce stala partnerem 15. roënìku mezin rodnì konference SystÈmov integrace Konference, kter probïhla zaë tkem letoönìho Ëervna, pat Ì k nejv znamnïjöìm odborn m informatick m akcìm v»eskè republice. Aquasoft se jejìm partnerem stal letos poprvè.

5 červenec 2007 DRUŽSTEVNÍ ASOCIACE ČR V Praze se uskutečnilo významné setkání družstevníků - třetí družstevní KONVENT Problematikou evropského sociálního dialogu a posouzení role družstevního sektoru se zabývalo zasedání družstevního Konventu v Praze, které se uskutečnilo 18. a 19. června v TOP Hotelu Praha. Družstevní sektor se rozhodl tuto příležitost využít k navázání dialogu s novým vládním kabinetem v České republice, který podle účastníků Konventu není k družstevnímu sektoru zatím příliš vstřícný. Zároveň chtějí čeští družstevníci zvýšit aktivity i na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a hledat příležitosti ke spolupráci s českými europoslanci. "Družstevnictví v naší zemi bylo zdevastováno v období komunistického režimu, kdy z jejich členů byla v podstatě vytvářena další národní fronta. I z tohoto důvodu je dnes družstevnictví některými kruhy považováno za socialistický přežitek. Naší snahou je, aby tento pohled byl změněn. Družstevnictví má v českých zemích tradici již 160 let a my chceme navázat na období, kdy se družstva svobodně rozvíjela," řekl Ing. Vít Vaníček, předseda představenstva Družstevní Asociace ČR. "DruûstevnictvÌ a druûstva majì siln soci lnì podtext a hrajì i d leûitou roli p i vytv enì pracovnìch p ÌleûitostÌ. PodÌlejÌ se na tvorbï HDP, na exportu a specifickou roli zast vajì v oblasti profesnìho a soci lnìho zaëleúov nì osob zdravotnï postiûen ch," dodal Ing. ZdenÏk JuraËka, p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch spot ebnìch druûstev. Rainer Schl ter, editel organizace Druûstva Evropa zd raznil, ûe kaûd Ëtvrt Evropan je Ëlenem nïjakèho druûstva, kter celkovï sdruûujì vìce neû 160 mil. lidì. "I p esto pot ebujeme podporu vl d a parlament. Pot ebujeme, aby se druûstv m dostalo vïtöìho uzn nì, aby jim bylo umoûnïno Ëastnit se soci lnìho dialogu v tripartitï a aby se zrovnopr vnily podmìnky pro jejich podnik nì," doplnil Rainer Schl ter. V tèto souvislosti poznamenal Jan Wiesner, p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev, ûe druûstva uû v minulosti st la u vytvo enì feder lnì tripartity a po rozdïlenì»sfr st la i p i vytvo enì tripartity n rodnì. "Soci lnìho dialogu se vlastnï uû ËastnÌme d vno, a to velmi v znamnï," poznamenal Jan Wiesner. Zah jenì Konventu se z Ëastnil p edseda PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R Miloslav VlËek, kter prohl sil, ûe poûadavky druûstev bude podporovat na parlamentnì p dï. Z roveú oznaëil druûstevnictvì a druûstva za v znamnou souë st ËeskÈho hospod stvì i soci lnì oblasti. "ZasadÌm se o komisi, kter by se pr ezovï parlamentnìmi stranami zab vala druûstevnictvìm, tak jak je to v EvropskÈm Parlamentu," dodal Miloslav VlËek. Na Konventu zastupoval odbor e mìstop edseda»eskomoravskè Konfederace Odborov ch Svaz Milan ätïch. "Po roce 1989 a po zmïn ch, kterè v naöì zemi probïhly, nïkte Ì politici slibovali, ûe budeme vöichni respektovat vöechny formy podnik nì a vlastnictvì. Dnes se ovöem ukazuje, ûe na tyto sliby nïkte Ì z nich zapomnïli. Z roveú se domnìv me, ûe by proto mïla mìt druûstva svè zastoupenì v tripartitï. Odbory povaûujì druûstevnìky a druûstva za svoje p irozenè partnery a jejich poûadavky budou podporovat," prohl sil Milan ätïch. T etìho druûstevnìho konventu se z Ëastnilo vìce neû 200 z stupc druûstevnitvì ze 23 zemì Evropy (mezi nimi nap. z Kypru, Belgie, Francie, Ukrajiny, Slovenska, Bulharska, äv carska, Irska, NÏmecka, Finska, Portugalska). Jedn nì konventu pozdravil eurokomisa VladimÌr äpidla, kter zd raznil roli druûstevnictvì v EvropskÈm soci lnìm modelu. Tiskov konference, kter cel projekt zah jila, se uskuteënila za Ëasti p edsedy poslaneckè snïmovny Miloslava VlËka, p edsedy»mkos Milana ätïcha, prezident Druûstev Evropa Pauline Green a Etienne Pfimlina, editele Druûstev Evropa Rainera Schluetera a p edstavitel Ëesk ch druûstevnìch organizacì. DvoudennÌ maraton p edn öek, p Ìpadov ch studiì, diskuzì a v mïny zkuöenostì mezi jednotliv mi evropsk mi druûstvy p inesl adu zajìmav ch podnït pro spolupr ci na mezin rodnì rovni do budoucna. CÌlem konference bylo se p edevöìm zamyslet nad tìm, jak ukotvit druûstva a druûstevnictvì v EvropÏ a jak pomoci budoucìmu soci lnìmu modelu Evropy. Nejen podle druûstevnìk je t eba vybudovat takovè prost edì, kterè by umoûúovalo spr vnï nastavit komunikaci mezi vl dami a druûstevnìm sektorem a vytvo it tak podklady pro silnï soci lnï orientovanè ekonomiky. Pro»R to znamen konfrontaci zkuöenostì i z pohledu vztahu druûstva - vl da. Na konferenci takè jasnï zaznïlo, ûe z kladem komunikace je p edevöìm kvalitnì soci lnì dialog na n rodnì rovni a n slednï na rovni EU. Na Konventu vystoupil Mgr. Petr GandaloviË, ministr zemïdïlstvì, kter se vïnoval zejmèna problematice zemïdïlsk ch druûstev, a ministr pr ce a soci lnìch vïcì Petr NeËas, kter sezn - mil p ÌtomnÈ s tìm, jak probìh soci lnì dialog v»r, a s ËinnostÌ Rady hospod skè a soci lnì dohody. T etì druûstevnì KONVENT uk zal, ûe rovnïû existuje ada moûnostì pro rozöì enì mezin rodnì spolupr ce mezi druûstvy - bïhem konventu to jasnï dokumentovala druûstva Francie zamïstn vajìcì zdravotnï postiûenè, kter projevila z jem o nav z nì spolupr ce s Ëesk mi druûstvy, zamïstn vajìcìmi vìce neû 50 % zdravotnï postiûen ch. I dalöì kroky, kterè bude evropsk druûstevnì struktura Druûstva Evropa podnikat, povedou p edevöìm k tomu, aby byla v jednotliv ch zemìch propracov na legislativa pro spolupr ci druûstev v n rodnìch ekonomik ch a bude i nad le bude vytv eno prost edì pro navazov - nì mezin rodnìch kontakt a efektivnì spolupr - ce mezi druûstvy. Druûstva Evropa (zaloûeno v Manchesteru 11. listopadu 2006 za cìlem podpory a rozvoje druûstevnìho hnutì): 6 druûstevnìch sektor 171 n rodnìch druûstevnìch organizacì regionu Evropa 163 milion Ëlen druûstevnìch podnik zamïstn vajì 5,4 mil. lidì Evropsk soci lnì dialog hraje klìëovou roli v EvropskÈm soci lnìm modelu a v LisabonskÈ strategii. Znamen otev enè diskuze, vyjedn - v nì a spoleënè akce evropsk ch soci lnìch Družstva - nadčasová inspirace, výsledky a nenahraditelné světové zkušenosti pokraëov nì ze strany 4 Podle naöich i zahraniënìch zkuöenostì nelze produktivnì zamïstn nì zdravotnï postiûenèho zamïúovat se soci lnï - pracovnì terapiì, pro kterou je postupnï vytv en prostor v oblasti soci lnìch sluûeb. Je vìce neû z ejmè, ûe kvalitu pracovnìch mìst nevytv Ì dotace, st tnì podpora sama o sobï. Jde n m p edevöìm o to, aby se v druûstvech i u dalöìch partnersk ch zamïstnavatel tohoto typu zvyöovala kvalita, konkurenceschopnost, aby zìskan podpora st tu p sobila jako p ka k r stu produktivity, dosahovanè vìce hlavou neû rukama. To je p edpoklad pro r st kvality pracovnìch mìst i kvality ûivota postiûen ch Ëlen a zamïstnanc tïchto druûstev. DlouhodobÏ to spoleënï se zvyöov nìm kvalifikace povede ke sniûov nì podìlu ve ejnè podpory na n kladech a obratu tïchto druûstev a podnik. ÿada naöich druûstev - zamïstnavatel zdravotnï postiûen ch m v tomto smïru dob e "naöl pnuto", öanci takè vidìme ve vyuûitì evropsk ch fond v n sledujìcìch letech. Podporovat chceme p edevöìm spoleënè aktivity skupin druûstev, kde i naöe pomoc m ûe b t efektivnïjöì. A co se s tím dá vlastně dělat? Skoro by se dalo říci - jakmile družstevní forma podnikání v ČR něčeho dosáhne, vybojuje si určité podmínky, které jsou jinde ve světě samozřejmostí, a nastartuje, dostává od zákonodárců zase přes prsty Podstata druûstevnìho podnik nì je zaloûena na sdruûov nì k posìlenì konkurenceschopnosti, demokratickè spolu Ëasti Ëlen na rozhodov - nì, na vyööì motivaci Ëlena oproti "pouhèmu zamïstnanci". Tyto principy byly dlouho deformov ny, potlaëov ny. Dnes nab vajì znovu smyslu, snaûìme se je postupnï oûivovat. Nejn zornïji je to vidït na novï vznikajìcìch druûstvech, zejmèna menöìch, zemnï oborovï specializovan ch druûstev. Ve ve ejnèm i politickèm mìnïnì se st le setk v - me s urëitou ned vïrou, rezervovanostì postoje k druûstevnì formï podnik nì. Je dan neinformovanostì, Ëasto i p edsudky. Za sv j kol povaûujeme osvïtu a propagaci. M me zastoupenì v adï v znamn ch org n a institucì - HK»R, SP»R, KZPS»R, RHSD a jeho pracovnìch t mech, Vl dnìm v boru pro zamïstn v nì zdravotnï postiûen ch. UrËit m paradoxem je, ûe m me vïtöì vliv v centru neû v regionech. SnaûÌme se postupnï tento problèm eöit, p Ìkladem m ûe b t realizovan projekt v r mci Iniciativy partnerstvì EQUAL, v nïmû spoleënï s partnery v Moravsk ch regionech a na VysoËinÏ podporujeme vznik soci lnìch druûstev a podnik, m me prvnì v sledky a zejmèna nenahraditelnè poznatky a zkuöenosti. NejvÌce si v ûìme podpory, kterè se n m dost v od vïtöiny region lnìch autorit, je to d kazem ûivotaschopnosti naöich cìl. V Praze se odehrálo velké shromáždění družstevní reprezentace. Myslíte si, že napomůže obrátit pohled na celospolečenské vnímání předností družstevnictví, tedy poopravit stále zkreslené představy na družstva u nás? Zejména právě pokud jde o sociální otázky? Kaûd takov v znamn akce je p Ìnosem. VÏ Ìme, ûe se n m poda ilo zajistit odpovìdajìcì publicitu a vyuûìt Ëasti v znamn ch osobnostì reprezentujìcìch evropskè druûstevnì hnutì. CeloevropskÈho konventu konanèho ve dnech Ëervna 2007 se z Ëastnily 23 zemï EvropskÈ unie a hlavnìm programem byl jednak soci lnì dialog na n rodnì a evropskè rovni, vytv enì soci lnìch druûstev a podnik (podniky, kterè zamïstn vajì nejen zdravotnï postiûenè, ale zejmèna vytv ejì pracovnì mìsta pro dalöì obtìûnï zamïstnavatelnè osoby, a v znamn m tèmatem byla ot zka vz jemnè spolupr ce nejen mezi druûstevnìmi sektory, ale i druûstvy jako takov mi. Mimo z stupc EvropskÈ komise a p Ìsluön ch v bor se Ë sti jedn nì a tiskovè konference z Ëastnil p edseda PoslaneckÈ snïmovny Ing. Miloslav VlËek, ministr pr ce a soci lnìch vïcì a mìstop edseda vl dy Dr. Petr NeËas a ministr zemïdïlstvì Ing. Petr GandaloviË. Z materi l p edn öen ch prezidentkou MDS - Druûstev v EvropÏ Paulinou Green jednoznaënï vypl v v znam evropskèho druûstevnictvì jako celku, kterè je integrov no do 171 sdruûenì, zastupuje 267 tisìc podnik a vytv Ì 5,4 milionu pracovnìch mìst. Druûstva Evropa jsou vlastnï nejvïtöì Ëlenskou organizacì v EvropÏ. NejvÌce druûstev v Ëlensk ch zemìch EU je ve Francii (82 979), ve äpanïlsku (50 132) a v It lii partner a je n strojem pro vöechny oblasti a akce, spojenè se zamïstnanostì a politikami soudrûnosti, pracovnìm pr vem, pracovnìmi podmìnkami a dalöìmi s tìm spojen mi subjekty. ËastnÌci konventu byli sezn meni s p Ìklady dobrè praxe v nïkolika zemìch. Byla prezentov na takè Ëesk zkuöenost, kdy druûstevnì hnutì je od poë tku zapojeno do tripartity prost ednictvìm svèho ËlenstvÌ v zamïstnavatelsk ch organizacìch. Jejich prost ednictvìm takè spolupracuje s nejv znamnïjöìm Evropsk m soci lnìm partnerem na stranï zamïstnavatel - Business Europe, s organizacì sdruûujìcì malè a st ednì podniky- UEAPME. Na EvropskÈ rovni vznikajì tzv. R mcovè dohody soci lnìch partner, v minulosti nap Ìklad o rodiëovskè dovolenè, o pr ci na Ë steën pracovnì vazek, o pracovnìm pomïru na dobu urëitou, o pr ci na d lku - telework. PoslednÌ z tïchto dohod - o stresu na pracoviöti byla uzav ena p ed nïkolika t dny a na jejì tvorbï se jako z stupce BusinessEurope podìlel i pracovnìk Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev. Zkuöenosti r zn ch zemì jsou velmi rozdìlnè, podobn systèm jako v»r, funguje nap. na Slovensku a v MaÔarsku. Ve Finsku a v D nsku jsou druûstevnì organizace Ëleny zamïstnavatelsk ch organizacì, naopak nap. ve VelkÈ Brit nii, p estoûe je druûstevnictvì pomïrnï silnè, nejsou Ëleny û dnè zamïstnavatelskè organizace. Z vïrem bylo konstatov no prezidentem Druûstva Evropa Etiennem Pfimlinem, ûe T etì Evropsk Konvent v Praze byl v znamn m krokem k rozvìjenì spolupr ce mezi jednotliv mi druûstvy a druûstevnìmi sektory, k rozvìjenì soci lnìho dialogu na n rodnì i evropskè rovni a na p Ìkladech dobrè praxe byla potvrzena v znamn loha druûstevnictvì jak v n rodnìch, tak v evropsk ch ekonomik ch. (48 613) a v neëlensk ch zemìch pak v Rusku (5000) a äv carsku (2444). Z tohoto v Ëtu je patrnè, jak zejmèna ve Francii, It lii, äpanïlsku, Anglii a seversk ch zemìch je tato forma podnik nì rozöì ena. za rozhovor na ûhavè tèma podïkovala Eva Brixi Evropská komisařka Mariann Fisher Boel možná přijede na Salimu Z sadnì problèmy evropskèho i tuzemskèho potravin stvì probìrali s evropskou komisa kou pro zemïdïlstvì a rozvoj venkova Mariann Fischer Boel p edstavitelè Potravin skè komory»r (PK) a St lèho zastoupenì»r p i EU 6. Ëervna na spoleënèm jedn nì v Bruselu. JednÌm z v sledk je p itom i p Ìslib komisa ky navötìvit mezin rodnì potravin sk veletrh Salima v BrnÏ v p ÌötÌm roce. Komora p itom na jedn nì nastolila celou adu problèm. Nap Ìklad v r mci podpory exportu potravin sk ch produkt do t etìch zemì PK navrhla, aby byly do seznamu podporovan ch v robk v daleko vïtöì mì e zahrnuty fin lnì v robky s vyööì p idanou hodnotou, nikoli p ev ûnï suroviny. "PK vysvïtlila, ûe z minulosti majì s podporou exportu naöi potravin i öpatnè zkuöenosti a souëasnï navrhla, aby byla pravidla pro export jasnïjöì a pr hlednïjöì, a odstranila se tak moûnost subjektivnìho vlivu lidì, kte Ì o p ijetì projekt rozhodujì," uvedl k tomu prezident PK Jaroslav CamplÌk. Podle komisa ky je sice tato myölenka spr vn, na jejì realizaci ale podle nì chybì penìze. Podle PK nejde ale v problematice podpory exportu pouze o tuzemskè problèmy. ÿeditel PK Miroslav Koberna pouk zal mimo jinè na stanoviska nevl dnìch evropsk ch nadn rodnìch organizacì - Konfederace potravin skèho a n pojovèho pr myslu EU (CIAA), V boru zemïdïlsk ch organizacì EU (COPA) a VöeobecnÈ konfederace zemïdïlsk ch organizacì EU (COGECA), kterè souëasnou podobu podpory exportu hodnotì takè kriticky. "Komora proto oëek - v, ûe k naöim p ipomìnk m panì komisa ka v budoucnosti p ihlèdne a vï Ì, ûe struktura podporovan ch v robk se postupnï zmïnì, i na z kladï n vrh PK," konstatoval M. Koberna. Komora takè na uvedenèm jedn nì vyj d ila obavy, ûe velkè rozöì enì v roby biopaliv m ûe mìt negativnì vliv na r st cen nïkter ch potravin sk ch surovin, jako je epka nebo obilì, a k jejich nedostatku pro potravin sk pr mysl. To by ve svèm d sledku znamenalo zdraûenì potravin na spoleënèm trhu a snìûenì naöì konkurenceschopnosti p i v vozu. Podle komisa ky Fischer Boel ale v EU existuje jeötï mnoho volnè p dy, kde lze tyto plodiny pro biopaliva pïstovat, byù urëitè problèmy s r stem cen p ipustila. Diskuze se t kala takè oznaëov nì potravin. PK p itom navrhla, aby byly alespoú potraviny ûivoëiönèho p vodu oznaëov ny tak, aby byla z ejm zemï p vodu. Podle komisa ky by ale byla proti takovèmu znaëenì cel ada n mitek a jako kompromisnì eöenì navrhla oznaëovat takovè v robky "vyrobeno v EU". TÌm by se podle nì eliminovaly p Ìpady dov ûenèho zboûì ze t etìch zemì, neboù v takovèm p ÌpadÏ by nemohly b t sloganem "vyrobeno v EU" znaëeny. VedenÌ PK takè jednalo s komisa kou Fischer Boel o podpo e potravin skè vïdy a v zkumu. "Upozornili jsme ji, ûe v souëasnè dobï nejsou prost edky na vïdu a v zkum k dispozici v takovèm objemu jako v p edchozìch letech, a ûe je navìc obtìûnè se k nim dostat. F. Boel nejprve argumentovala tìm, ûe na tyto Ëely je k dispozici vìce penïz, Komora ji ale upozornila, ûe jde o penìze na dobu sedmi let na rozdìl od dosavadnìho pïtiletèho obdobì. VÏda a v zkum t kajìcì se potravin a zdravèho ûivotnìho stylu bude urëitï n roën a drah, a takè pot ebn," tvrdil J. CamplÌk. "ChtÏli jsme poskytnout nïkterè informace, kterè se dot kajì ËeskÈho a v nïkter ch p Ìpadech i evropskèho potravin skèho pr myslu," shrnul smysl setk nì. 5

6 PRAVIDELNÉ INFO Z ÚOHS A RHK BRNO červenec 2007 Bruselský seminář měl značný ohlas Seminář z oblasti veřejné podpory a veřejných zakázek spoluorganizoval 6. června 2007 v Bruselu společně se Stálým zastoupením ČR při EU Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Mezi přibližně třiceti zájemci o tuto problematiku byli zejména asistenti europoslanců a pracovníci zmíněné diplomatické mise. Jako přednášející se představili první místopředseda ÚOHS Kamil Rudolecký a ředitelka odboru druhostupňových rozhodnutí Eva Kubišová. "CÌlem semin e bylo sezn mit jeho ËastnÌky s oblastì pr va, jehoû poruöenì m ûe mìt v znamnè dopady na soutïûnì prost edì a rovn p Ìstup k ËastnÌk m trhu. I kdyû se pojmy ve ejn podpora Ëi ve ejn zak zka zdajì b t zn mè a hojnï pouûìvanè, nemajì v pr vnìm povïdomì ve ejnosti jeötï zdaleka vybudovanou silnou pozici," zd raznil po skonëenì semin e sk a dalöì odbornìci z kraje a poradensk ch spoleënostì. P ibliûnï 100 ËastnÌk konference vyslechlo nejûhavïjöì novinky ke stavu a p ipravenosti program k Ëerp nì prost edk ze struktur lnìch fond EU v obdobì N mïstek ministra MMR M. Kalous upozornil na blìûìcì se schvalov nì jednotliv ch OP, p edpoklad vyhl öenì v zev na podzim 2007 a zd raznil nutnost jejich sledov nì. SekËnÌ editel M. Elfmark (MPO) konstatoval, ûe OPPI se sv mi 15 programy dosud nenì schv len EvropmÌstop edseda Kamil Rudoleck. P ipomnïl z roveú, ûe vystoupenì z stupc antimonopolnìho adu na semin i si kladlo za cìl sezn mit jeho ËastnÌky s problematikou, kter je s evropsk mi p edpisy harmonizovan a diplomatè nebo poslanci EvropskÈho parlamentu se s nì p i svè pr ci Ëasto setk vajì. Podle jeho slov byla z mïrnï zvolena n plú semin e o dvou tèmatech, protoûe mezi ve ejnou podporou a ve ejn mi zak zkami existujì velmi zkè vazby. Semin, kter byl v bec prvnì akcì svèho druhu na p dï St lèho zastoupenì»r p i EvropskÈ unii v Bruselu, mïl mezi posluchaëi velk ohlas. P Ìtomni ËastnÌci mimo dnï ûivï reagovali a dotazovali se na navrhovanè zmïny v legislativï, blokovè v jimky Ëi na podpory tzv. malèho rozsahu. ZajÌmali se samoz ejmï takè o aktu lnì p Ìpady z oblasti ve ejn ch zak zek zejmèna o problematiku Les»R a m tnèho a na z vïr setk nì uznale ocenili fundovanè odpovïdi mìstop edsedy K. RudoleckÈho a editelky E. KubiöovÈ. (kch) Evropské fondy aktuálně éivè tèma, zajìmajìcì tèmï vöechny podnikatele i municip lnì sfèru, zaznïlo z st p edn öejìcìch na stejnojmennè konferenci, kterou uspo- dala Region lnì hospod sk komora Brno v pondïlì Mezi hosty a p edn öejìcìmi p ijali pozv nì v znamnè osobnosti hospod skèho svïta jako prezident HK»R JaromÌr Dr bek, n mïstek ministra MMR Miroslav Kalous, editel Sekce struktur lnì fondy Miroslav Elfmark, gener lnì editel agentury CzechInvest Roman»erm k, prezidentka SOCR»R Helena PÌskov- skou komisì, ale jiû bylo vyd no 6 v zev k p edkl d nì registraënìch û dostì a dalöì t i v zvy budou pravdïpodobnï co nejd Ìve, tedy v Ëervenci P ÌtomnÌ rovnïû kladnï hodnotili moûnost p edkl dat û dosti v elektronickè podobï, p Ìslib zrychlenì plateb a p esnè manu- ly s jednoznaën mi postupy. Byla prezentov na konkrètnì data a ËÌsla, jakè jsou p ipraveny zmïny a novinky oproti minulèmu obdobì, jak ch chyb se vyvarovat p edevöìm a na jakè novè procedury a kontrolnì Ëinnost org n je t eba se p ipravit nejvìce. Na z vïr konference probïhla p i obëerstvenì mezi posluchaëi a p edn öejìcìmi bohat diskuze o individu lnìch z mïrech firem. Ing. Petr Bajer, CSc. editel RHK Brno Programy na podporu rovných příležitostí je třeba přizpůsobit českému prostředí RovnÈ p Ìleûitosti ve firemnì praxi se jmenovala konference, kter se uskuteënila 19. Ëervna 2007 v Praze a kter byla uspo d na v r mci projektu JPD "O rovnosti s firmami". VÌce neû sedmdes t zamïstnavatel a manaûer se zde shodlo na tom, ûe k zav dïnì program na podporu rovn ch p ÌleûitostÌ a ke snah m o diverzitu jsou v podstatï nuceni st vajìcì situacì - klesajìcì nezamïstnanostì, soutïûivostì na trhu pr ce, zmïnou pracovnì sìly a koneënï baby boomem. Vöichni se shodli na tom, ûe programy na podporu rovn ch p ÌleûitostÌ dïlajì firmu konkurenceschopnou. Hovo ilo se nejen o rovnosti mezi muûi a ûenami, ale takè o tom, jak vych zet vst Ìc staröì generaci. Z stupci a z stupkynï firem pouk zali nejen na d leûitost pomoci rodië m s mal mi dïtmi, ale i na to, ûe je d leûitè pom hat staröìm zamïstnanc m/zamïstnankynìm, kte Ì t eba peëujì o dalöì Ëleny rodiny. VÏtöina ËastnÌk se d le shodla na tom, ûe programy na podporu rovn ch p ÌleûitostÌ nelze jen p ebìrat ze zahraniëì, ale ûe je t eba p izp sobit je ËeskÈmu prost edì. V znamnou souë stì konference bylo vyhl öenì t etìho roënìku SoutÏûe o nejlepöì firmu s rovn mi p Ìleûitostmi v»r. LetoönÌ tèma je SlaÔov nì soukromèho a pracovnìho ûivota. Kdo letos v soutïûi zvìtïzì, se dozvìme 14. listopadu Program konference RovnÈ p Ìleûitosti ve firemnì praxi: Palle Ellemann Knudsen z Great Place to Work Institute (D nsko) vystoupil s prezentacì "Gender a diverzita u nejlepöìch evropsk ch zamïstnavatel ". PanelovÈ diskuze na tèma "SlaÔov nì osobnìho/rodinnèho a pracovnìho ûivota v niûöìm a st ednìm managementu" se Ëastnili: NaÔ a PadevÏtov ze Citigroup, Jan DoleËek z Vodafone, Radek äpicar ze äkody Auto, Kamila Luk ökov ze SAP BSCE a Radka Dudov ze SO AV»R. JosÈ Manuel Iglesias z GalopÌn Parques (äpanïlsko) - host projektu P l na p l - sezn mil ËastnÌky a Ëastnice konference se zkuöenostmi svè firmy s genderov m auditem. PanelovÈ diskuze na tèma "N klady a zisky rovn ch p ÌleûitostÌ" se Ëastnili: Kimberli Lewis z Mediatelu, James Walton z Deloitte, Miroslava Kroupov z Pivovar Staropramen, Veronika Kl pov z»sa a Kate ina Machovcov z Gender Studies, o. p. s. CO JE PROJEKT "O ROVNOSTI S FIRMAMI"? Projekt "O rovnosti s firmami" se zamï uje na motivaci zamïstnavatel k zav dïnì program rovn ch p ÌleûitostÌ na pracoviötìch, na testov - nì prav ke slaôov nì soukromèho a pracovnìho ûivota, na pr vnì anal zy a konzultace. CÌle projektu: Projekt m za cìl p ispìvat ke zvyöov nì vöeobecnèho povïdomì o v znamu rovn ch p ÌleûitostÌ a oslabov nì p edsudk vypl vajìcìch z existujìcìch stereotyp v Ëi postavenì ûen a muû na trhu pr ce. Jeho v znamnou souë stì je partnerstvì se spoleënostì Hewlett-Packard, s. r. o., kde probìh pilotnì program rovn ch p ÌleûitostÌ. Pr bïh projektu: Projekt probìh v obdobì od 1. nora 2006 do 31. ledna V prvnì f zi (kvïten, Ëerven 2006) se uskuteënil v zkum realizovan formou tzv. focus groups (skupinov ch diskuzì), jehoû prost ednictvìm se pracovnice organizace Gender Studies, o. p. s., pokouöely zjistit, jak ËeötÌ zamïstnavatelè v podnicìch na zemì Prahy vnìmajì rovnè p Ìleûitosti a jejich specifika v r mci firemnìch struktur a p Ìstup k lidsk m zdroj m, jak vnìmajì pozitivnì akce ve prospïch ûen/muû a jak opat enì by v tomto poli byla zajìmav pro konkrètnì firmu. SouËasnÏ vznikla expertìza k zakl d nì a provozu mate sk ch ökol firmami. Jedničkou ve financování zemědělců pokraëov nì ze strany 3 Splatnost aû 8 let, v p ÌpadÏ dotace roku PGRLF 4% m ûe b t maxim lnì doba splatnosti 7 let. Individu lnì spl tkov kalend v z vislosti na cash flow klienta. vïr je zajiötïn pouze nakupovanou technikou, formou zajiöùovacìho p evodu vlastnickèho pr va. ProvoznÌ financov nì zemïdïlsk ch subjekt vïr slouûì k financov nì provoznìho kapit lu zemïdïlskèho podniku. Aû neomezen splatnost vïru. FlexibilnÌ spl tkov kalend. Variabilita zajiötïnì - nemovitost, pohled vky, z kladnì st do a zvì ata v z sobï (kategorie skot). 6 Klienti ČS vybrali za týden z bankomatu přes šest miliard V t dnu od 11. do 15. Ëervna 2007 vybrali klienti z bankomat»eskè spo itelny rekordnìch 6,16 mld. KË. RekordnÌ byl rovnïû poëet transakcì v n sledujìcìm t dnu, a to 2,95 milionu transakcì. DennÏ tak klienti vybrali v pr mïru vìce neû 1,2 mld. KË, z toho u vìce neû t etiny v bïr pouûili ËipovÈ karty. Květen nejúspěšnější měsíc v historii GE Money Auto SpoleËnost GE Money Auto profinancovala v kvïtnu 2007 celkem 4005 automobil v souhrnnè po izovacì hodnotï tèmï 900 milion korun. NejlepöÌho mïsìënìho v sledku od svèho vstupu na Ëesk trh v roce 1997 dos - hla spoleënost GE Money Auto letos v kvïtnu. GTS Novera vyhlásila datové prázdniny - ADSL připojení bez datových limitů Z kaznìk m celon rodnìho telekomunikaënìho oper tora GTS Novera zaëìnajì od 1. Ëervence t ÌmÏsÌËnÌ datovè pr zdniny. Z kaznìci vyuûìvajìcì sluûbu vysokorychlostnìho p ipojenì k internetu Novera DSL se v tomto obdobì budou moci p ipojit bez jak chkoliv datov ch limit Ëi aplikace FUP (Fair User Policy). Budou tak moci stahovat data bez objemovèho Ëi rychlostnìho omezenì. GE Money Bank - konsolidace půjček zajištěnou nemovitostí Po Konsolidaci p jëek a Refinancov nì hypotèk GE Money Bank p edstavuje dalöì novinky z oblasti p efinancov nì vïr. Reaguje na pot eby klient a novï umoûúuje konsolidovat takè vïry ËerpanÈ prost ednictvìm kreditnìch a spl tkov ch karet nebo kontokorenty. TÏm, kte Ì chtïjì refinancovat vïtöì finanënì z vazky nebo v raznï uöet it, nabìzì banka Konsolidaci p jëek zajiötïnou nemovitostì - nejv hodnïjöì spot ebitelsk vïr na trhu.

7 červenec 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Na severu se rodí český gigant - S group holding, a. s. Dosud volné sdružení firem kolem stavební společnosti SYNER, s. r. o., se během léta zformuje do nového gigantu - S group holding, a. s. Tímto krokem dojde k vytvoření společnosti, jejíž obrat by měl v roce 2007 přesáhnout 7 miliard korun, což by ji zařadilo mezi stovku největších firem podle žebříčku Czech Top 100. Holdingové uspořádání v podobě S group holding, a. s., má za cíl posílit řízení celé skupiny, vytvořit prostor pro další fúze či akvizice a také posílit postavení dalších oborů podnikání vedle stavební činnosti. Nejnovější akvizice - skupina VHS NejnovÏjöÌ akvizicì ned vno p edstavenè spoleënosti S group holding, a. s., se stal odkup 100% podìlu firem sdruûen ch do skupiny VHS. SlavnostnÌ akt podpisu smlouvy se uskuteënil v p tek 29. Ëervna 2007 v Z meckèm hotelu Sychrov za Ëasti Ing. Frantiöka ätursy zastupujìcìho majoritnì akcion e a gener lnìho editele S group holding, a. s., Ing. Martina BoroviËky. Cel transakce podlèh povolenì OHS. "Tato akvizice zcela odpovìd strategii naöì spoleënosti, kterou je vedle expanze do zahraniëì i posilov nì pozic na dom cìm trhu a pronik nì do nov ch obor. V loúskèm roce jsme zìskali v znamnou vodohospod skou zak zku a dnes i dìky skupinï VHS vï Ìme v dalöì spïchy v tèto oblasti," ekl k novè akvizici M. BoroviËka. F. ätursa, kter stvrdil sv m podpisem prodej 100 % akciì VHS uvedl, ûe o obchodu se jednalo dlouho, ale od samèho zaë tku s p esvïdëenìm, ûe jde o dobrou vïc. "Naöe spoleënost m ûe do skupiny S group p inèst vedle znalosti regionu nespornï vysokou odbornost, od novèho "V loúskèm roce vzrostly trûby skupiny tèmï o t etinu a dnes i dìky vyhran m zak zk m vìme, ûe jeötï v znamnïjöìho n r stu dos hneme takè v letoönìm roce," uvedl souëasn gener lnì editel SYNER, s. r. o., a S group holding, a. s., Martin BoroviËka. Jeho z mïrem je dalöì expanze do zahraniëì v rovinï stavebnì i finanënì a sou- ËasnÏ rozöì enì aktivit v oblastech spr vy majetku a developingu na dom cìm trhu. "Tyto t i pilì e p ispïjì ke stabilitï jednotliv ch spo- vlastnìka pak oëek v me posìlenì pozice na trhu," zd raznil F. ätursa. Skupina VHS se skl d z pïti firem zamï en ch na vodohospod skè stavby: VHS VYSO»INA, a. s., VHS Pelh imov, a. s., VHS T ebìë, a. s., VHS Jihlava, a. s., a IPOS Jihlava, a. s. Dohromady tyto firmy zamïstn vajì kolem 250 lidì a jejich trûby v roce 2006 dos hly hodnoty p es 500 milion korun. HlavnÌm pilì em skupiny jsou vodohospod skè stavby a souvisejìcì provoznì objekty. Vedle desìtky ËistÌren komun lnìch i pr myslov ch vod, praven vody, vodojem Ëi kanalizaënìch sbïraë firma rekonstruovala Ëi novï postavila rozvodny plynu a kompletnì inûen rskè sìtï. Z realizovan ch v znamn ch zak zek lze uvèst v stavbu ËistÌrny odpadnìch vod (»OV) T ebìë v hodnotï 154 miliony korun, technologickè vybavenì pravny vody Hosov taktèû za 154 miliony KË Ëi vybudov nì kanalizace a»ov v TelËi v hodnotï 94 miliony a adu dalöìch. Je drûitelem certifik t»sn EN ISO 9001:2000,»SN EN ISO 14001:2005 a OHSAS 18001:1999 a m ûe se pochlubit dalöìmi ocenïnìmi. leënostì i celè skupiny," dodal M. BoroviËka: "SnaûÌme se maxim lnï vyuûìt znalosti a zkuöenosti jednotliv ch Ëlen ve prospïch celè skupiny, aniû bychom v raznï centralizovali pozici matky. S group holding bude pro svè divize vykon vat p edevöìm strategickè ÌzenÌ a servisnì Ëinnost." V roce 2006 vytvo ily podnikatelskè subjekty sdruûujìcì se ve skupinï S group obrat ve v öi 4,2 miliardy KË a dos hly p ed zdanïnìm zisku 203 miliony KË. Obrat se tak meziroënï zv öil o 29 % a zisk p ed zdanïnìm o 46 %. "VysokÈ n r sty byly zp sobeny jednak zlepöen mi v sledky v jednotliv ch spoleënostech a takè rozöì enìm skupiny o dalöì firmy. Letos oëek v me celkov obrat holdingu kolem 7,2 miliardy korun a n r st poëtu zamïstnanc skupiny na tèmï 1000 lidì," up esnil M. BoroviËka. S group holding, a. s., bude ËlenÏn do öesti z kladnìch divizì. PilÌ em z st v stavebnictvì a souvisejìcì Ëinnosti, velkou roli hrajì zahraniënì stavebnï-finanënì aktivity, spr va majetku a project development. V dalöì vïtvi se soust edì podnik nì v oblastech stavebnìch materi l, medi lnì sfè e a managementu sportovnìch klub. Prost ednictvìm divize filantropie bude skupina i nad le smysluplnï poskytovat prost edky na pomoc pot ebn m. Výsledky skupiny S group ve zkratce Struktura vyhraných výběrových řízení stavební divize (za rok 2006) - dle regionů ostatnì regiony»r (P) 824,4 mil. KË Libereck kraj (VZ) 286,7 mil. KË Libereck kraj (P) 240 mil. KË Liberec (VZ) 336 mil. KË (mil. KË) rok 2005 rok 2006 % zmïna rok 2007 % zmïna obrat skupiny celkem 3256, ,0 7235,8 +72,2 HV (p ed zdanïnìm) 139,3 203,1 +45,8 318,4 +56,7 poëet zamïstnanc skupiny , ,3 produktivita pr ce 5,03 5,39 +7,2 7,35 +36,3 ostatnì regiony»r (VZ) 1880,7 mil. KË Legenda: VZ - ve ejn zak zka P - soukrom zak zka Libereck kraj (7,36 %) vysoutïûeno 526,7 mil. KË (z toho VZ 3, P 3) Liberec (18,48 %) vysoutïûeno 1323 mil. KË (z toho VZ 7, P 8) Praha (36,38 %) vysoutïûeno 2604,8 mil. KË (z toho VZ 4, P 10) ostatnì regiony»r (37,78 %) vysoutïûeno 2705,1 mil. KË (z toho VZ 24, P 9) Praha (P) 2454,2 mil. KË Liberec (P) 987 mil. KË Praha (VZ) 150,6 mil. KË Pozn.: daje jsou v obchodnìch cen ch, bez DPH v mil. KË Vývoj obratu skupiny S group , ,7 4099, , obrat vyvolan akvizicemi obrat vyvolan ËinnostÌ skupiny Struktura vyhraných výběrových řízení stavební divize (za rok 2006) - dle investora ostatnì regiony»r (P) 824,4 mil. KË Praha (P) 2454,2 mil. KË Legenda: VZ - ve ejn zak zka P - soukrom zak zka Celekm nabìdek: 290 Vyhran ch soutïûì: 119 (z toho 47 VZ, 72 P) VysoutÏûilo: 7159,6 mil. KË ( z toho Vz 2653,6 mil KË, P 4506 mil. KË) PomÏr VZ/P (relativnì): 39 % / 61 % PomÏr VZ/P (absolutnì 47 / 72 Libereck kraj (VZ) 2868,7 mil. KË Liberec (P) 987 mil. KË Liberec (VZ) 336 mil. KË Praha (VZ) 150,6 mil. KË ostatnì regiony»r (VZ) 1880,7 mil. KË Libereck kraj (P) 240 mil. KË Pozn.: daje jsou v obchodnìch cen ch, bez DPH 7

8 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ červenec 2007 Podnikatelé budou moci využít i úvěrové a záruční programy v rámci OPPI Pod záštitou ministra průmyslu a obchodu Martina Římana se 14. června 2007 konala v Praze mezinárodní konference zaměřená na možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU pro české podnikatele. "Jedn nì s Evropskou komisì o obecnèm r mci pro Ëerp nì penïz ze struktur lnìch fond majì zpoûdïnì. Proto jsme podnikatel m, kte Ì s tïmito prost edky poëìtali na svè projekty, dali moûnost podat registraënì û dost do tèmï poloviny program na roky AËkoli nebyl operaënì program Podnik nì a inovace jeötï ofici lnï vyhl öen, budou moci zaëìt na sv ch projektech pracovat," ekl p i zah jenì konference n mïstek ministra pr myslu a obchodu Martin Tlapa. "Prioritou novèho operaënìho programu je p edevöìm podpora infrastruktury pro podnik nì. Pat Ì sem nap Ìklad program NEMOVITOSTI, na kter plyne nejvïtöì podìl ze sta miliard urëen ch na OPPI. Tento program umoûúuje z evropsk ch penïz spolufinancovat nap Ìklad rekonstrukci star ch pr myslov ch lokalit na are ly vhodnè k podnik nì. Jsem p esvïdëen, ûe dìky tomu budou firmy stavït nejen na zelenè louce," ekl editel sekce Podpory podnik nì MPO Martin Turnovsk. "V souëasnè dobï je re lnï proplacena vìce neû jedna t etina z tèmï deseti miliard korun urëen ch na OperaËnÌ program pr mysl a podnik nì Tyto prost edky p itom musì b t kompletnï vyplaceny do konce p ÌötÌho roku. Za poslednì mïsìce se p evod finanënìch prost edk na Ëty podnikatel v raznï zrychlil, ale zpoûdïnì, kterè tomu p edch zelo, je opravdu citelnè. Realizace novèho operaënìho programu jiû bude nastavena tak, aby p i propl cenì desetin sobnï vïtöìho objemu prost edk nemohlo k û dn m prodlev m dojìt," uvedl editel Sekce struktur lnìch fond MPO Miroslav Elfmark. Obsah konference byl rozdïlen na dvï Ë sti. V dopolednìm bloku ËastnÌci konference zìskali aktu lnì informace o stavu vyjedn v nì podpor ze struktur lnìch fond s Evropskou komisì a bylo p edstaveno 15 program podpory v r mci OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace (OPPI) na roky Prezentace z stupc rezortu pr myslu a obchodu se zamï- ila na obsah program, p edpokl danè v zvy pro p edkl d nì projekt a cìle, kter ch by mïlo b t spoleënï dosaûeno p i Ëerp nì prost edk ze SF EU. V odpolednìm bloku vystoupili zahraniënì experti a p edstavitelè firem, kterè uspïly v OPPP v programovacìm obdobì v oblasti inovacì a inovaënìho procesu. Ministerstvo pr myslu a obchodu»r vyhl silo ËasovÏ omezenè v zvy k p Ìjmu registraënìch û dostì do öesti program podpory z OPPI. Tyto programy se v prvnì f zi zamï ujì na podporu mal ch a st ednìch podnik, p iëemû v budoucnu se uvaûuje rovnïû o moûnosti p izn v nì dotacì podnik m vïtöìm, nesplúujìcìm evropskou definici malèho a st ednìho podniku. Jedn se o programy: Rozvoj, Marketing, Inovace, Potenci l, ICT v podnicìch a Ekoenergie. V letnìch mïsìcìch se p ipravuje spuötïnì vïrov ch a z ruënìch program Start, Progres, Z ruka zamï en ch na podporu mal ch a st ednìch podnik. Administrovat je bude»eskomoravsk z ruënì a rozvojov banka. TÌm se opït rozöì Ì moûnosti pro ËeskÈ podniky aktivnï participovat na finanënìch zdrojìch ze SF EU. MPO potvrdilo raketov n stup registraënìch û dostì do programu Rozvoj a Marketing, u kter ch zaznamenalo v dubnu jiû vìce jak 800 registraënìch û dostì v elektronickèm systèmu eaccount, a to v objemu p es 5 mili- V Ostravě chlazení motorů a klimatizace SpoleËnost Behr, kter se specializuje na chlazenì motor a klimatizaci vozidel, otev ela v OstravÏ nov z vod. Do infrastruktury a provoznìch prost edk firma investovala bezm la 450 milion korun. Z vod na severnì MoravÏ je uû druh m v robnìm z vodem, pro kter si firma vybrala»eskou republiku. Behr zaëal v OstravÏ stavït v Ìjnu NynÌ zamïstn nejprve 50 lidì, kte Ì budou vyr bït komponenty a moduly pro chlazenì motor osobnìch vozidel. PoËet pracovnìk bude ale postupnï nar stat - uû ve st ednïdobèm horizontu firma pl nuje zamïstn vat dvï stovky lidì a poëìt s obratem p es 1,5 miliardy korun. "Behr v»eskè republice funguje uû tèmï deset let," ekl Roman»erm k, gener lnì editel agentury CzechInvest. "KromÏ zajìmav ch pracovnìch mìst na Ostravsku p in öì i novè p Ìleûitosti pro mìstnì podniky. Firma chce dodavatele vybìrat p ednostnï ze svèho blìzkèho okolì a dìky tomu by v podnicìch v regionu mohlo vzniknout aû nïkolik stovek nov ch pracovnìch mìst." "Od otev enì naöeho prvnìho ËeskÈho z vodu v MnichovÏ Hradiöti v roce 1999 se spoleënost Behr Czech stala pilì em pro ziskov r st firmy Behr," sdïlil Markus Flik, p edseda p edstavenstva skupiny Behr. Podnikatelská rada, nový poradní orgán MPO Ministr Martin ÿìman z Ìdil v r mci rezortu pr myslu a obchodu nov poradnì org n, kter m zefektivnit spolupr ci st tnì spr vy s podnikatelskou sfèrou. Rada m 24 Ëleny, p iëemû polovinu tvo Ì z stupci podnikatelskè sfèry a podnikatelsk ch uskupenì. Druh polovina rady se skl - d ze z stupc jednotliv ch rezort a centr lnìch org n st tnì spr vy. vodnì zased nì PodnikatelskÈ rady probïhlo v Ëervnu Jedn nì se t kalo p edevöìm n vrh, kterè MPO p ipravilo a p ipravuje pro zjednoduöenì podnik nì v»eskè republice. ZnaËn pozornost byla vïnov na p edevöìm projektu zelen ch karet. Z stupci podnikatel jej oznaëili za p Ìnosn pro adu obor, kterè se v souëasnè dobï pot kajì s nedostatkem kvalifikovan ch pracovnìk. Nedostatek zamïstnanc zvl ötï ve velk ch podnicìch oznaëili za dramatick, p iëemû ocenili moûnost sn ze zamïstnat zahraniënì pracovnìky na konkrètnì zak zce, kterou projekt zelen ch karet p inese. HlavnÌ d raz kladli z stupci podnikatel p edevöìm na flexibilitu p ipravovanè legislativnì pravy tohoto projektu, kter m umoûnit rychle reagovat na mïnìcì se popt vku pracovnìho trhu. DalöÌmi tèmaty, kter m se Podnikatelsk rada vïnovala, byla novela ûivnostenskèho z kona a zjednoduöenì centr lnìho registraënìho formul e. P ÌötÌ zased nì PodnikatelskÈ rady se bude konat na p elomu z Ì a Ìjna tohoto roku. Do tè doby se podrobnïji specifikuje vnit nì struktura rady a vytvo Ì se jejì pracovnì skupiny. Mezi Ëleny PodnikatelskÈ rady pat Ì reprezentanti SdruûenÌ podnikatel a ûivnostnìk, Asociace inovaënìho podnik nì»r, Svazu podnikatel ve stavebnictvì v»r, Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r, Unie mal ch a st ednìch podnik»r/sme UNION Czech Republic, Potravin skè komory»r, Agr rnì komory»r, Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r, Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev, Svazu pr myslu a dopravy»r a Hospod skè komory»r. ard korun. V souëasnè chvìli poûadavky podnikatel na financov nì projektu v programu Rozvoj trojn sobnï p evyöujì pl novanou alokaci. Je z ejmè, ûe podnikatelè jsou dob e p ipraveni a otev enì operaënìch program netrpïlivï oëek vajì. PrvnÌ ofici lnì rozhovory o obsahu N rodnìho strategickèho referenënìho r mce, jehoû sou- Ë stì jsou i n vrhy OperaËnÌch program, byly zah jeny teprve 17. dubna Bez dosaûenì shody s EK a schv lenì tohoto strategickèho materi lu»eskè republiky nemohou b t zah jena ani jedn nì o nastavenì prioritnìch os OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace. MPO nep edpokl d, ûe by ûadatelè mohli dostat za 5/2004 za 8/2004 prvnì "RozhodnutÌ" o poskytnutì dotace d Ìve neû na podzim "éadatel m od data p ijetì registraënì û dosti vznikajì zp sobilè v daje na projekt, a tudìû mohou jiû zah jit realizaci sv ch podnikatelsk ch z mïr. Ovöem s rizikem, ûe projekt nemusì vybrat hodnotitelsk komise a doporuëit ho k financov nì," zd raznil Miroslav Elfmark. MPO se snaûì v r mci osvïdëen ch program, kterè byly jiû realizov ny v r mci OPPP, umoûnit p Ìstup k finanënìm zdroj m alespoú podnikatel m z ad MSP, ale je nutnè si uvïdomit, ûe vöech 15 program podpory nenì moûnè vyhl sit p ed schv lenìm OPPI, a to p ibliûnï ke konci roku Reálně vyplacené prostředky z OPPP vyplaceno za 11/2004 za 2/2005 za 5/2005 za 8/2005 za 11/2005 za 2/2006 za 5/2006 za 8/2006 za 11/2006 za 2/2007 za 5/2007 za 8/2007 za 11/2007 zb v vyplatit Nové trendy v náboru uchazečů o práci za 2/2008 za 5/2008 za 8/2008 za 11/2008 PoËÌtaËov ökola Gopas se snaûì reagovat na novè smïry ve vyhled v nì a zìsk v nì uchaze- Ë o pr ci. Jako jedinè vzdïl vacì st edisko v»eskè republice proto nabìzì unik tnì projekt, kter je dostupn kaûdèmu, kdo se alespoú trochu zajìm o informaënì technologie a myslì si, ûe m dobrè komunikaënì schopnosti. Z p ihl öen ch uchazeë vybere Gopas skupinu 20 "budoucìch lektor ", kter m poskytne bïhem lèta zdarma speci lnì v cvikov program. "Jsme si vïdomi akutnìho nedostatku IT odbornìku na ËeskÈm trhu, a proto se nesnaûìme lovit i v pr zdnèm rybnìce. ZamÏ- ujeme svè hled nì na uchazeëe s dobr mi komunikaënìmi schopnostmi a z klady v IT. DetailnÌ znalosti v danèm oboru zìskajì pr vï bïhem naöeho speci lnìho programu," Martin Zelen, vedoucì lektorskèho t mu. Cel projekt je p ipraven na obdobì Ëervenec aû z Ì Dánové investovali v ČR přes 40 miliard P es 10 miliard d nsk ch korun (cca 40 miliard korun) investovaly d nskè firmy v»eskè republice v letech Vytvo ily tak kolem 7000 nov ch pracovnìch mìst. D nsko se tak stalo 15. nejvïtöìm investorem v»eskè republice. D nskè investice pokr vajì nejr znïjöì obory, od v roby st eönìch krytin p es stavebnice pro dïti aû po luxusnì elektroniku Ëi logistickè sluûby. InvestorskÈ aktivity d nsk ch firem v»r zejmèna v poslednìch letech mì Ì do vyspïl ch technologiì a sluûeb, coû je pro»r v znamnè. VelvyslanectvÌ»R v Kodani ocenilo tento t den dvan ct nejv znamnïjöìch d nsk ch investor v»eskè republice. Akce "Top Danish Investors in the Czech Republic", na nìû velvyslanec»r v D nsku Ivan JanË rek p edal ocenïnì d nsk m firm m, se konala za Ëasti z stupc Ministerstva pr myslu a obchodu»r a CzechInvestu. OcenÏnÌ zìskaly tyto d nskè firmy: BANG & OLUFSEN A/S - v robce luxusnì elektroniky, m z vod v Kop ivnice DANSK ETERNIT HOLDING A/S - firma vyr bì v äumperku st eönì krytiny DISA HOLDING A/S - v roba slèv rensk ch stroj, firma m tov rnu v P Ìbrami R. FAERCH PLAST A/S - v robky z plastov ch hmot pro pot eby potravin stvì, z vod v Liberci FIBERTEX A/S - firma vyr bì ve Svitav ch netkanè textìlie LEGO A/S - tov rna v KladnÏ na dïtskè hraëky a stavebnice Lego, z vod v roce 2006 odkoupila singapursk firma Flextronics KOMPA A/S - v roba komponent pro dïtsk h iötï, z vod v Mod icìch MARIUS PEDERSEN A/S - firma v»r poskytuje klidovè sluûby, odpady, vodohospod stvì MAERSK A/S - spoleënost m v Praze a MÏlnÌku poboëky poskytujìcì sluûby z oblasti logistiky, dopravy NKT CABLES GROUP A/S - firma vyr bì silovè kabely, m z vod ve VrchlabÌ a VelkÈm Mezi ÌËÌ ROCKWOOL INTERNATIONAL A/S - vyr bì v BohumÌnÏ izolaënì stavebnì materi ly NB GROUP - spoleënost zaloûila relaxaënì a vzdïl vacì centrum v PetrovicÌch»esk republika je celkovï v znamn m p Ìjemcem zahraniënìch investic. V letech investovaly zahraniënì firmy v»r zhruba 68 miliard USD. Mezi nejvïtöì zahraniënì investory v»r pat Ì nap Ìklad NÏmecko, NizozemÌ, USA Ëi Japonsko. 8 Společnost pro informační databáze, a. s., navýší kapitál ÿ dn valn hromada SpoleËnosti pro informaënì datab ze, a. s., dne rozhodla o nav öenì z kladnìho kapit lu spoleënosti z jednoho na dva miliony korun. Nav öenì z kladnìho kapit lu provede spoleënost z vlastnìch zdroj. Liška míří k novému rekordu»eskomoravsk stavebnì spo itelna je v»eskè republice dlouhodobï nejvïtöìm poskytovatelem vïr na bydlenì. Rok od roku poskytuje tyto vïry ve st le vïtöìm objemu. V sledky za mïsìc kvïten jednoznaënï potvrzujì, ûe Liöka smï uje k novèmu roënìmu rekordu. VynikajÌcÌch v sledk p itom dosahuje i ve sjedn v nì nov ch smluv o stavebnìm spo enì. Home Credit: O úvěr si zatelefonovalo už lidí O TelefonnÌ p jëku Home Credit si za roënì dobu jejì existence zavolalo uû bezm la 350 tisìc lidì. Od svèho uvedenì na trh v kvïtnu loúskèho roku zìskala rozhodujìcì podìl mezi bez Ëelov mi hotovostnìmi vïry Home Credit. Po telefonu si p jëujì hlavnï t ic tnice z menöìch mïst a obcì do obyvatel. "K nej spïönïjöìm mïsìc m TelefonnÌ p jëky co do objemu poskytnutè jistiny pat il loúsk listopad. Růst objemu spotřebních úvěrů R st objemu spot ebnìch vïr v»eskè republice byl st ednïdobï p t m nejrychlejöìm v r mci celè EvropskÈ unie. PodÌlem spot ebnìch vïr na hrubèm dom cìm produktu vöak bylo»esko st le pod pr mïrem evropskè pïtadvacìtky. Rychle rostly i ËeskÈ vïrovè registry. Tyto informace zaznïly na mezin rodnìm fûru Asociace poskytovatel informacì v oblasti spot ebnìch vïr (ACCIS), kterè v Praze minul t den zorganizovala spoleënost CCB - Czech Credit Bureau.

9 červenec 2007 FIRMY A INVESTICE Nejméně 15 mladým firmám pomůže nový podnikatelský inkubátor v Brně VBrně-Komárově se 28. června 2007 slavnostně otevřel nový podnikatelský inkubátor. Zařízení, které pomáhá nápaditým firmám v začátcích podnikání, bude provozovat brněnský VÚSH, a. s. Ten do něj také investuje nezbytných 30 milionů korun. Část financí ovšem získá zpět od Evropské unie, a to díky podpoře z programu Prosperita. V inkubátoru najde zázemí nejméně 15 perspektivních firem. "PodnikatelskÈ inkub tory vytv ejì p ÌznivÈ prost edì pro vznik inovativnìch firem a p ipravujì podmìnky pro spolupr ci mezi v zkumn mi organizacemi, ökolami a soukrom mi podniky," vysvïtlil Roman»erm k, gener lnì editel Agentury pro podporu podnik nì a investic CzechInvest. "StruËnÏ eëeno: Pokud m te v born n pad, ale nem te zkuöenosti, natoû finance, toëiötï najdete pr vï v nïkterèm z podnikatelsk ch inkub tor." "Na projekt inkub toru jsme zìskali podporu z programu EU Prosperita a faktem je, ûe bez p ispïnì EvropskÈ unie by inkub tor nevznikl," p iznal Petr MandelÌk, editel PodnikatelskÈho inkub toru Brno-Jih. "Podpo Ìme p edevöìm inovativnì firmy s vazbou na stavebnictvì a novè technologie.»erstv m podnikatel m nabìdneme 455 metr ËtvereËnÌch p ipraven ch prostor za zv hodnïnè n jemnè, pom ûeme se zpracov nìm podnikatelskèho z mïru, ËetnictvÌm a zajistìme i pr vnì nebo vïdeckè poradenstvì. V souëasnè dobï st le jeötï hled me vhodnè firmy nebo i jen n paditè podnikatele, kter m bychom mohli nabìdnout podporu." "Na inkub tor v dalöì etapï nav ûe i ökolìcì st edisko a inovaënì centrum. Tyto instituce pak spoleënï vytvo Ì VÏdeckotechnick park Brno- Jih," poodhalil pl ny do budoucnosti p edseda p edstavenstva V SH, a. s., Ji Ì Vesel. "TÌm z ejmï nejzajìmavïjöìm, co vïdeckotechnickè parky v raznï ulehëujì, je transfer technologiì. P ipravit vynikajìcì produkt je jedna vïc, ale spïönï ho uvèst na trh, to je vïc druh. VÏdeckotechnickÈ parky pomohou s obojìm." "Inkub tor a cel budoucì vïdeckotechnick park p edevöìm pomohou p en öet v sledky z v zkumu probìhajìcìho na VUT v BrnÏ rychleji do praxe," ekl Karel Rais, rektor VysokÈho uëenì technickèho v BrnÏ, kterè je partnerskou vysokou ökolou projektu. "DÌky inkub toru zìsk vajì naöi talentovanì studenti dalöì p Ìleûitost uplatnit svè n pady p Ìmo v BrnÏ. Podpora v zkumu v regionu jiûnì Moravy je p irozenï jednou z naöich nejv znamnïjöìch priorit." V BrnÏ uû Ëty i roky funguje Technologick inkub tor VUT, kter hostì t icet zaëìnajìcìcìch inovaënìch firem, a vedle nïj se navìc pr vï dokonëuje dalöì budova urëen pro podobnè Ëely. D le vznik specializovan inkub tor pro biotechnologickè firmy, kter vyroste v kampusu Masarykovy univerzity. Vöechna tato za ÌzenÌ provozuje JihomoravskÈ inovaënì centrum. "ZatÌmco naöe inkub tory se zamï ujì na informaënì technologie, elektrotechniku, strojìrenstvì a biotechnologie, budova v Kom rovï bude hostit p edevöìm firmy z oblasti stavebnictvì. Bude tak vhodnï doplúovat nabìdku sluûeb po zaëìnajìcì firmy," sdïlil Ji Ì HudeËek, editel JihomoravskÈho inovaënìho centra. "V BrnÏ budou zanedlouho st t t i podnikatelskè inkub tory," vypoëìtal Roman Onderka, prim tor mïsta Brna, kterè je jednìm z partner projektu. "Je nemyslitelnè, ûe by si navz - jem konkurovaly - pr vï naopak. Brno se v poslednìch letech stalo doslova magnetem pro sofistikovanè investice a novè instituce podporujìcì vïdu a v zkum jsou z rukou, ûe p Ìliv modernìch podnik bude pokraëovat i v dalöìch letech." Inkub tor Brno-Jih zìskal podporu z OperaËnÌho programu Pr mysl a podnik nì, konkrètnï jak jiû bylo zmìnïno, z programu Prosperita. DÌky nïmu Evropsk unie podpo Ì celkem 31 projekt dotacì 1,6 miliardy korun. Pro roky navazuje na Prosperitu stejnojmenn program. HlavnÌ odliönostì nov Ëka je to, ûe m pro ËeskÈ podnikatele a akademiky p ipraveno jeötï vìce financì. V JihomoravskÈm kraji zìsk dotaci z OperaËnÌ- ho programu Pr mysl a podnik nì celkem 194 r znè projekty. Ministerstvo pr myslu a obchodu»r mezi spïönè ûadatele rozdïlì vìce neû jednu miliardu korun. Jihomoravsk kraj je v jimeën p edevöìm v absolutnìch poëtech pod - van ch û dostì o dotace. V r mci»r by se v tomto pomyslnèm hodnocenì umìstil na prvnìm mìstï. Mezi z kladnì sluûby poskytovanè podnikatelsk mi inkub tory pat Ì cenovè zv hodnïnè prostory pro podnik nì, konzultaënì a poradenskè sluûby, r zn ökolenì, vzdïl vacì akce, snadn p Ìstup k informacìm a datab zìm, sekret skè sluûby, moûnost pouûìvat kancel skè vybavenì i ostrahu objekt nebo moûnost parkov nì. Pro p ijetì do inkub toru musì podnikatel zpravidla vyplnit û dost a vypracovat struën podnikatelsk pl n. N vod, jak ps t business plan, mohou podnikatelè najìt nap Ìklad na internetov ch str nk ch agentury CzechInvest. é dost pak posoudì provozovatel inkub - toru. äanci uspït majì p edevöìm firmy, kterè nabìzejì neot elè n pady a p ich zejì s Ëerstv mi myölenkami. KONTAKT NA PODNIKATELSK INKUB TOR BRNO-JIH: Petr MandelÌk ÿeditel PodnikatelskÈho inkub toru Brno-Jih tel: mandelik@vtpbrno.cz České KORADO investuje do výroby radiátorů»esk spoleënost KORADO, a. s., investuje bezm la miliardu korun do rozöì enì v roby radi tor v»eskè T ebovè. Firma se vracì na trhy na v chod od»eskè republiky, prodeje jì rostou p edevöìm na UkrajinÏ a v Rusku, a novè objedn vky by uû za nïkolik let se st vajìcì kapacitou nestìhala vyr bït. DÌky rozöì enì produkce za osm set milion korun najde do t Ì let na steckoorlicku pr ci dalöìch 125 lidì. "SpoleËnost KORADO vznikla v roce 1990 jako mal, ryze Ëesk firma. BÏhem sedmn cti let vyrostla v jeden z nejvïtöìch podnik ve svèm oboru v EvropÏ," sdïlil Roman»erm k, gener lnì editel agentury CzechInvest. "»esk ekonomika, a s nì i ËeskÈ firmy, v poslednìch letech obrovsky posìlily. PoËet velk ch investiënìch projekt p ipraven ch Ëesk mi spoleënostmi v naöich statistik ch vloni poprvè p ekonal poëty investic z jakèkoli cizì zemï. To je rozhodnï sign l, kter potvrzuje sìlu modernìch Ëesk ch spoleënostì." "KORADO vloni poprvè p ekonalo hranici dvou milion prodan ch radi tor v jednom roce," ekl Ji Ì Je bek, obchodnì editel spoleënosti KORADO, a. s. "KORADO je p t m nejvïtöìm v robcem deskov ch radi tor na svïtï, dominuje na ËeskÈm trhu a je velmi spïön i v zahraniëì, vëetnï tak exotick ch zemì jako je Japonsko nebo FaerskÈ ostrovy." "Podnik v»eskè T ebovè v sou- ËasnÈ podobï vznikl uû v letech a zatìm jsme do nïj vloûili p es t i miliardy korun. Neust le ho inovujeme a dìky tomu m me jeden z nejmodernïjöìch z vod v EvropÏ," doplnil v robnì editel KORADO LudvÌk Petr. Firma investuje do nov ch technologiì pro v robu deskov ch a trubkov ch radi tor. KonkrÈtnÏ m v pl nu po Ìdit dalöì, jiû Ëtvrtou, novou sva ovacì linku a souvisejìcì za ÌzenÌ jako lis sko epin, lis p Ìdavn ch ploch, lakovacì linku, balìcì linku a vöechny nezbytnè pomocnè technologie. KORADO si zakl d na tom, ûe veökerè novè technologie budou zcela öetrnè k ûivotnìmu prost edì. KONTAKT NA SPOLE»NOST KORADO: Strategie firmy a rozvoj: Frantiöek MenclÌk, gener lnì editel, Tel: TechnickÈ dotazy: LudvÌk Petr, v robnì editel, Tel: Obchod: Ji Ì Je bek, obchodnì editel, Tel: , info@korado.cz 9

10 KVALITA - VÁŠ SMĚR červenec 2007 Model umožní odhalit slabá místa podniku a ještě lépe využít silné stránky Sdružení pro Cenu České republiky za jakost ve spolupráci se svými partnery, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Svazem českých a moravských výrobních družstev, dnes oznámilo úspěšné ukončení 1. běhu projektu "Abeceda managementu úspěchu". Současně byla představena nabídka pro účast firem v pokračování projektu. Projekt "Abeceda managementu spïchu" je zamï en na zavedenì modernìch manaûersk ch n stroj do pr ce Ëesk ch firem. Jde o dlouhodob projekt, kter seznamuje naöe manaûery s nej spïönïjöìm evropsk m n strojem pro ÌzenÌ firem - modelem EFQM (European Foundation for Quality Management). V 1. bïhu projektu se 15 Ëesk ch firem sezn milo formou semin, ökolenì a workshop se z klady aplikace modelu EFQM v organizaci. Z kladnìm cìlem bylo dos hnout vyööì konkurenceschopnosti naöich firem a nauëit ËastnÌky pouûìvat model excelence EFQM jako n stroj managementu ke zvyöov nì v konnosti firmy. P i vyhodnocenì 1. bïhu projektu se manaûe i z ËastnÏn ch firem shodli na tom, ûe jim model EFQM pomohl zp ehlednit procesy ve firmï a ûe zefektivnil jejich pr ci. "Jsem velice r d, ûe se projekt Abeceda managementu spïchu setkal s takov m spïchem," ekl Ing. Jaroslav Pracha, v konn editel SdruûenÌ pro cenu»r za jakost. "DÌky financìm ze st tnìho rozpoëtu a z prost edk EU se n m poda ilo opït trochu rozöì it poëet Ëesk ch organizacì pouûìvajìcìch model, kter je z kladnìm kamenem spïchu vïtöiny nejlepöìch evropsk ch firem." I kdyû m model EFQM pomïrnï kr tkou historii, je to historie absolutnìho spïchu. Evropsk nadace pro management kvality (EFQM) vznikla v roce 1989 z iniciativy nejvïtöìch evropsk ch firem (VW, Olivetti, ABB, Siemens, Inovace jako vstupenka do budoucnosti Renault,...), kterè se znepokojenìm sledovaly ekonomickè zaost v nì Evropy za USA a Japonskem. OdbornÌci EFQM zanalyzovali zp soby ÌzenÌ firem v Americe a v Japonsku a na z kladï v sledk anal zy vytvo ili model ÌzenÌ nazvan podle nadace - model spïönosti (excelence) EFQM. Model sest v z devìti z kladnìch kritèriì, kter popisujì devït hlavnìch oblastì ËinnostÌ firmy. PrvnÌch pït vytv Ì p edpoklady pro to, aby firma byla dobr, ve zbyl ch Ëty ech se firma hodnotì z hlediska v sledk nebo cìl, jichû chce dos hnout. V sledky firma hodnotì p edevöìm s ohledem na z kaznìka, jemuû model p ikl d nejvyööì v hu. HodnotÌ se vöak i spokojenost zamïstnanc a vztah firmy k okolì, kde p sobì. Jde tedy o velmi komplexnì anal zu. Model umoûnì odhalit slab mìsta podniku a jeötï lèpe vyuûìt silnè str nky. Aplikace modelu EFQM p inesla p ekvapiv spïch nejen v oblasti ÌzenÌ firem, ale jeho nasazenì se uk zalo b t velmi efektivnì i v arm dï, policii, zdravotnictvì, ökolstvì Ëi ve ejnè spr vï. V komerënìch firm ch p inesla aplikace modelu v raznè zlepöenì ekonomick ch v sledk (nap. zv öenì provoznìch p Ìjm o 48 % u velk ch a o 63 % u mal ch organizacì, zv öenì prodej o tèmï 40 % - ve srovn nì s kontrolnì skupinou firem, kterè model nepouûìvajì). Tyto jasnè a prokazatelnè v sledky jsou hlavnìm d vodem, proë model EFQM pouûìv v EvropÏ jiû p es firem. JmÈnem»eskÈ spoleënosti pro jakost (»SJ) bychom r di informovali o pr bïhu 51. kongresu EvropskÈ organizace pro jakost (EOQ), kter se konal ve dnech kvïtna 2007 v naöem hlavnìm mïstï v TOP Hotelu Praha pod klìëov m tèmatem "ExcelencÌ ke konkurenceschopnosti - v zva pro Evropu".»asto se u v robk (p ev ûnï neinvestiënì povahy) nebo sluûeb m ûe kvalita mïnit velice rychle. Trh nïkdy odmìtne "starou" kvalitu, p itom V minul ch letech se poda ilo model EFQM spïönï nasadit i v adï firem v»eskè republice. P estoûe v sledky byly obdobnè, jako v ostatnìch zemìch Evropy, nedos hlo zavedenì modelu v»r masovèho mï Ìtka. D vodem byla zejmèna mal znalost v hod modelu, ale i nedostatek zkuöen ch ökolitel. Tento handicap Ëesk ch firem by se mïlo poda it odstranit pr vï dìky projektu "Abeceda managementu spïchu", jehoû druh bïh odstartuje v z Ì Ëast firem v projektu je plnï hrazena v r mci OperaËnÌho programu Rozvoj lidsk ch zdroj z EvropskÈho soci lnìho fondu a St tnìho rozpoëtu»r. Projekt "Abeceda managementu spïchu" probìh ve spolupr ci s adem pr ce v P Ìbrami a je urëen vöem podnikatelsk m subjekt m p sobìcìm ve St edoëeskèm kraji. DÌky spolufinancov nì Evropsk m soci lnìm fondem a St tnìm rozpoëtem»r umoûúuje i menöìm organizacìm zavèst modernì manaûerskè n stroje bez v razn ch finanënìch n klad. Realiz torem projektu je SdruûenÌ pro Cenu»eskÈ republiky za jakost ve spolupr ci s partnery, Svazem pr myslu a dopravy»r a Svazem Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev. DalöÌ informace: Ing. Milena Najmanov, manaûer projektu Telefon: , , cena@scj-cr.cz, První běh projektu se odehrál od ledna do června Zúčastnily se ho tyto firmy: STEINER & MAKOVEC, s. r. o. VARIEL, a. s. ORIGINAL REALITY, s. r. o. Country Life, s. r. o. Delphi Packard Electric»esk republika, s. r. o. KovohutÏ P Ìbram n stupnick, a. s. BENEä a L T, slèv rna a strojìrna, a. s. HRDLI»KA, spol. s r. o. PRODECO, a. s. TERMOSONDY Kladno, spol. s r. o. STYL, druûstvo pro chemickou v robu St ednì odborn ökola a St ednì odbornè uëiliötï, Dubno ELEKTROMECHANIKA valy, s. r. o. CZ LOKO, a. s. se m ûe jednat pouze o kvalitu "vëerejöì". V krajnìm p ÌpadÏ m ûe b t jedna kvalita r no a jin jiû odpoledne. Udrûet z jem o v robek nebo sluûbu je t eba neust l m zohledúov nìm poûadavk a oëek v nì nejen z kaznìka, ale i vöech zainteresovan ch stran. V robce musì b t tedy p ipraven i na to, ûe inovace jako vstupenka do budoucnosti m ûe b t i tot lnï "skokov " a ûe bude t eba mïnit nap Ìklad i cel zp sob v roby. Z kaznìk se proto zìsk v nejen nabìdkou zmïnïnèho v robku nebo sluûby, ale takè st lou nabìdkou technologie nebo softwaru Ëi metod tvo ÌcÌch v znamnè doprovodnè sluûby. Loajalita z kaznìka se tedy p en öì od hotov ch v robk a sluûeb k nabìdk m p Ìstupu ke zmïnï. V tomto Kongres uk zal cestu pro dalöì v voj konkurenceschopnosti Ëesk ch a evropsk ch organizacì. Kongres probïhl ke spokojenosti p ev ûnè vïtöiny ËastnÌk. Vzhledem k velmi pozitivnìm reakcìm a hodnocenì eënìk klasifikujeme p edn öky za velmi p ÌnosnÈ. P edn öejìcì prezentovali novè p Ìstupy rozvoje, kterè bezprost ednï podrobovali p ÌsnÈ optice z hlediska souëasn ch a oëek van ch trend ve svïtï. P Ìklady byly demonstrov ny na konkrètnìch podmìnk ch, s uv dïnìm ady v sledk. V bïr p edn öejìcìch z celèho svïta navìc dal ËastnÌk m nov obzor v tom, na co se klade d raz v evropskèm prost edì, kudy se ubìr americk smïr a na Ëem stavì asijsk p Ìstup. Z dotaznìk spokojenosti vyplynulo, ûe ËastnÌci byli spokojeni jak s rovnì p edn öek, kterè p in öely novè vize a myölenky, tak s doprovodn m programem a organizaënìm zajiötïnìm. Co do sloûenì ËastnÌk p edstavoval Kongres raritu - v celkovèm poëtu 470 ËastnÌk se Kongresu Ëastnili z stupci z 56 zemì svïta a ze 108 p edn öejìcìch byli z stupci z 32 zemì svïta. Program Kongresu zahrnoval 12 sekcì a vodnì a z vïreënè plen rnì zased nì. SekcÌ se z Ëastnilo v pr mïru od 25 do 90 lidì. NejvÏtöÌ z jem byl o sekci Dubno, okres P Ìbram ZruË nad S zavou Neratovice NenaËovice, okres Beroun»esk LÌpa P Ìbram Pr honice TetÌn, okres Beroun Teplice Kladno Neratovice Dubno, okres P Ìbram valy, okres Praha-v chod Nymburk "NovÈ manaûerskè systèmy orientovanè na v konnost a inovaci". Den p ed zah jenìm Kongresu, tedy 21. kvïtna 2007, se uskuteënilo historicky prvnì setk nì evropsk ch manaûer kvality registrovan ch EOQ, pod n zvem "Nov role manaûer kvality ve 21. stoletì". Tento semin se skl dal ze t Ì vodnìch p edn öek öpiëkov ch manaûer kvality - pana Juhani Anttily, pana Gregory H. Watsona a pana Stephena K. Hackera - a t Ì workshop, kterè vedli pr vï tito odbornìci. P edn öky mïly v bornou roveú a workshopy i p es nep Ìliö velkou Ëast 50 ËastnÌk byly velmi plodnè. V stupem workshop byly z vïry ke t em klìëov m tèmat m: "Od managementu kvality ke kvalitï managementu", "Nov role manaûer kvality v inovacìch, udrûitelnèm rozvoji a vedenì zmïn" a "Jak mohou manaûe i kvality budovat efektivnì t my pro plnïnì budoucìch poûadavk na v konnost firmy". Na Kongresu byl p ed n rovnïû titul "Manaûer kvality roku 2006" panu Ben BarbÈ z Belgie a prvnì cena Waltera Massinga za nejlepöì knihu v oboru kvality panu Goh Thong Ngee ze Singapuru ( editel Centra v zkumu inovacì a kvality), z rukou prezidenta Mezin rodnì akademie pro kvalitu (IAQ) pana profesora Tito Conti z It lie. Za dobr m v sledkem Kongresu byla dlouhodob pr ce t mu lidì, kte Ì byli p esvïdëeni o nutnosti uspo dat takovouto akci v»eskè republice pro otev enì pohledu na souëasn v voj v kvalitï managementu ve vyspïlèm svïtï. P es urëitè poë teënì nedostatky se to povedlo a hodnocenì nejen ËastnÌk o tom svïdëì.»esk spoleënost pro jakost po d nìm tèto akce mezin rodnìho charakteru a rozsahu prok zala, ûe je dozajista organizacì, kter m velkou sìlu jìt d le spr vn m smïrem po zapojenì mlad ch a energick ch osob. Samoz ejmï musìme podïkovat adï sponzor, bez kter ch by Kongres nemohl b t uspo d n. Jan Hn tek manaûer projektu 51. kongresu EOQ Praha 10 Čeští podnikatelé již dostali od HVB a ČP přes 7 miliard»eötì podnikatelè, kte Ì si v letech 2004 aû 2006 zaû dali o dotace ze struktur lnìch fond EvropskÈ unie a uspïli, jiû dostali prost ednictvìm HVB Bank a»eskè pojiöùovny vyplaceno p es 7 miliard korun. Prost edky z program vyhl öen ch pr vï v tomto obdobì, musì dle pravidel EU»esk republika vyëerpat do konce roku CelkovÏ jde o vìce neû 40 miliard korun. Konsorcium HVB Bank a»eskè pojiöùovny zajiöùuje v platy ze struktur lnìch fond EvropskÈ Unie a st tnìho rozpoëtu od zaë tku letoönìho roku a bude pro Ministerstvo financì»r zprost edkov vat vypl cenì schv len ch dotacì aû do roku 2010.»esk republika m ûe ke zlepöenì ûivotnì rovnï sv ch obyvatel Ëerpat v obdobì z fond EU p ibliûnï 26,7 miliard euro, coû je zhruba 752,7 miliard KË. Pro srovn nì: v öe rozpoëtu»r pro rok 2007 je 1 040,8 miliard KË. Podpora z fond EU, kterou m ûe»esk republika v obdobì Ëerpat, tak odpovìd 74 % st tnìho rozpoëtu»r roku (1) "V plata dotacì je pouze jednou z Ë stì naöì podpory, kterou v tèto oblasti klient m nabìzìme. KromÏ v platy dotacì, coû je z vïreën f ze celèho procesu, poskytujeme poradenstvì a konzultace p i zpracov nì projektu, jsme schopni vyhledat vhodn dotaënì program a v neposlednì adï takè zajiöùujeme p edfinancov nì Ëi spolufinancov nì projekt " sdïlil Duöan Hladn, editel divize korpor tnì klientely.

11 červenec 2007 TRH INFORMACÍ Implementace směrnice o trzích finančních nástrojů již za pět měsíců! Do povinného zavedení evropské směrnice o trzích finančních nástrojů (Markets in Financial Instruments Directive, MiFID) zbývá již jen necelý půlrok. Finanční instituce mají tedy nejvyšší čas ověřit si, zda dělají maximum pro to, aby změny, jež směrnice přináší, dokázaly v dlouhodobém výhledu využít ve svůj prospěch. Podle Ernst & Young je úspěšná implementace požadavků této směrnice důležitá pro všechny společnosti poskytující finanční služby, protože MiFID bude v následujících třech letech katalyzátorem změn v tomto odvětví ekonomiky. ÿada finanënìch institucì si jiû uvïdomila, ûe jejich tradiënì dodavatelsko-odbïratelsk etïzec dozn po 1. listopadu 2007 jist ch zmïn a ûe se jim otev ou novè moûnosti, nap. budou mìt vïtöì likviditu a niûöì marûe, transakënì n klady i poûadavky na kapit l. InvestiËnÌ banky a burzy jiû takè ohl sily nïkolik projekt, jejichû prost ednictvìm chtïjì jeötï p ed listopadov m termìnem posìlit svou v chozì pozici. P Ìkladem takovèho projektu je nap. Project Boat, na jehoû z kladï by mïla vzniknout celoevropsk platforma pro zve ejúov nì a vykazov nì informacì o obchodech, nebo Project Turquoise, jehoû cìlem je vytvo it levnïjöìho konkurenta lond nskè burze. "MiFID je rozs hl a komplexnì smïrnice, na kterou navazuje cel ada sekund rnìch p edpis EU i n rodnì legislativa jednotliv ch zemì. P Ìsluön Ëesk z kon jeötï nenì hotov," upozornil Douglas Burnham, partner spoleënosti Ernst & Young specializujìcì se na finanënì sluûby. "VÏtöina hr Ë na ËeskÈm finanënìm trhu je souë stì nadn rodnìch finanënìch institucì, coû jim umoûúuje vyuûìvat centr lnï vyvìjenè produkty i postupy. DÌky MiFID by evropskè finanënì instituce mïly mìt snadnïjöì p Ìstup k z kaznìk m v»eskè republice a naopak ËeötÌ obëanè by mïli mìt lepöì p Ìstup k finanënìm produkt m nabìzen m v r mci celè EU. V sledkem by mïla b t vïtöì konkurence, a tìm i lepöì sluûby pro ËeskÈ klienty," up esnil D. Burnham. HlavnÌ dopady smïrnice 1. VOX, a. s. - STAŇTE SE DAŇOVÝM PROFESIONÁLEM! KvalifikaËnÌ zkouöky na daúovèho poradce se uû nemusìte b t! KomplexnÌ zvl dnutì daúovè soustavy a souvisejìcìch p edpis! Moûnost v bïru jednotliv ch modul! Moûnost zìskat mezin rodnì certifik t IES! DaÚov profesion l Æ SpoleËnost Ernst & Young vytipovala n sledujìcìch pït oblastì, jimû je t eba p i implementaci smïrnice vïnovat odpovìdajìcì pozornost, aby nap. neadekv tnìm d razem na obchodnì aspekty neutrpïla provoznì infrastruktura nebo dodrûov nì p edpis. 1) Trhy - Do budoucna lze p edpokl dat, ûe si z kaznìci majìcì z jem investovat do finanënìch n stroj budou moci vybìrat z vïtöìho poëtu prodejnìch mìst. NicmÈnÏ ve st ednïdobèm v hledu se bude trh dìky zost ujìcì se konkurenci konsolidovat. Vztahy mezi obchodnìky s cenn mi papìry a spr vci aktiv budou muset b t vìce flexibilnì, aby bylo moûnè zajistit pot ebnou likviditu a z roveú dos hnout nejv hodnïjöìch cen u jednotliv ch transakcì. 2) Z kaznìci a distribuce - SmÏrnice p inese novou kategorizaci z kaznìk a posìlì jejich ochranu, a tìm vytvo Ì novè, mezin rodnì p Ìleûitosti rozöi ov nì klientely. V tèto souvislosti TERMÕN: MÕSTO: Hotel Krystal, VäE - CDMS, J. MartÌho 2, Praha 6-VeleslavÌn PÿEDN äõ: Ing. Ji Ì Beran, Ing. Hana»erm kov, Ph.D., Ing. VÏra Engelmannov, JUDr. Svatopluk GaloËÌk, JUDr. Alena Holmes, Irena Jindrov, JUDr. Jaroslav KobÌk, Jaroslava Kodrov, JUDr. Alena Kohoutkov, Ing. Eva Krekulov, Ing. Ivana Langerov, Ing. Otakar Machala, QUD, Ing. Radek Neuûil, Ing. Ladislav PavlÌk, Ing. Ivana Pila ov, Ing. PÏva Pokorn, Ing. Eva Sedl kov, JUDr. SoÚa äamalov PROGRAM: 1. modul DA OV PROFESION L Æ - V KLAD Z KONŸ modul DA OV PROFESION L Æ - MAL DANÃ modul DA OV PROFESION L Æ - V KLAD»ETNICTVÕ modul DA OV PROFESION L Æ - PÿÕKLADY»ETNÕ modul DA OV PROFESION L Æ - PÿÕKLADY DA OV (TÿÕDENNÕ) modul DA OV PROFESION L Æ - SPR VA DANÕ A POPLATKŸ CENA: KË (vëetnï 19% DPH a slevy za cel cyklus ve v öi 6000 KË) CENA: KË (vëetnï 19% DPH a mezin rodnìho certifik tu IES) VÌce informacì o celè vzdïl vacì nabìdce na II. pololetì 2007 naleznete na informaënì linka TNT Post jediným českým distributorem reklamních letáků s certifikátem ISO SpoleËnost TNT Post»R proöla jako jedin distributor reklamnìch let k v zemi spïönï auditem ISO. ZÌskala certifik t ISO 9001:2001 a na zìsk nì dalöìho prestiûnìho certifik tu se p ipravuje. CelosvÏtovÏ uzn van m auditem ISO 9001, kter posuzuje kvalitu poskytovan ch sluûeb, proöla nejen TNT Post»R, ale i TNT Post Slovensko a takè spoleënosti Dimar a Dimar SK. Audit provedla renomovan mezin rodnì spoleënost Bureau Veritas Certification. "Jako jedinì jsme zvl dli audit Ëty spoleënostì najednou a navìc s mezin rodnì p sobnostì. Certifik t ISO povaûuji za skvïlou vizitku naöì spoleënosti," Ìk Petr Zh Úal, gener lnì editel TNT Post pro st ednì a v chodnì Evropu. "Zkvalitnili jsme systèm ÌzenÌ, eliminovali nedostatky a moûn rizika. Mnoho z kaznìk dnes vyûaduje dodavatele pouze s certifikovan m systèmem a j jsem r d, ûe jsme se mezi nï mohli za adit. Jsme tak jedinì distributo i v»eskè republice i na Slovensku, kte Ì akreditaci ISO majì." Zvl dnutìm tohoto n roënèho kolu vöak TNT Post»R neusìn na vav Ìnech a d le chce zdokonalovat svè sluûby i internì chod firmy. I proto nynì usiluje jeötï o certifik t ISO 14001, kter je zamï en na ochranu ûivotnìho prost edì. TNT Post»R provozuje v»eskè republice a na Slovensku vlastnì kvalitnì a pruûnou distribuënì sìù. Spolupracuje s nì tèmï doruëovatel a dìky jednotnèmu systèmu ÌzenÌ a kontroly stoup kvalita poskytovan ch sluûeb i v kony spoleënosti. TNT Post zaujìm 1. mìsto v branûi neadresnè distribuce jak v»eskè republice, tak na Slovensku a je tèû druh m nejvïtöìm poötovnìm oper torem v»r. bude nutnè rovnïû p ehodnotit st vajìcì distribuënì modely. 3) InvestiËnÌ produkty - Zost ujìcì se konkurence posìlì investice do nov ch, inovovan ch produkt s vyööì marûì a povede k redukci tradiënìch produkt. 4) ProvoznÌ infrastruktura - VÏtöÌ objem transakcì bude kl st vïtöì n roky na obsluûn person l, p edevöìm na pracovnìky p ich zejìcì do p ÌmÈho styku s klienty. Nov pravidla pro obchodov nì s finanënìmi n stroji a vïtöì objem transakcì povedou k podstatnèmu zv öenì n rok na zpracov nì dat. 5) Outsourcing - DÌky harmonizaci legislativy a jednotnè trûnì infrastruktu e bude moûnè vìce provoznìch kol zad vat externìm subjekt m. Co je pro spïönè zavedenì smïrnice jeötï t eba udïlat FinanËnÌ instituce, kter m z jem na tom, aby zavedenì smïrnice o trzìch finanënìch n stroj spïönï zvl dla, si musì p ipravit kvalitnì pro- Společný projekt MPO a nizozemské SenterNovem: jak motivovat firmy ke snižování spotřeby energie? Ministerstvo pr myslu a obchodu»r, Svaz pr myslu a dopravy»r a Nizozemsk agentura pro inovaci a trvale udrûiteln rozvoj (SenterNovem) uspo daly ned vno semin zamï en na moûnosti uplatnïnì dobrovoln ch dohod ke zvyöov nì energetickè Ëinnosti v pr myslovè sfè e v»r. Ëelem semin e bylo p edstavit principy dobrovoln ch dohod a zkuöenosti s jejich uplatnïnìm v NizozemÌ. Z roveú byl p edstaven spoleën projekt MPO a nizozemskè vl dnì agentury SenterNovem, kter m identifikovat moûnosti zavedenì dobrovoln ch dohod v»eskè republice. "Projekt m uk zat, jak by mohly dobrovolnè dohody vypadat v Ëesk ch podmìnk ch a p edevöìm jak benefit by mohly p inèst Ëesk m pr myslov m podnik m. DobrovolnÈ dohody by Rok po vyd nì svè prvnì studie mapujìcì bezpeënost vyhled vaë zve ejnila spoleënost McAfee (NYSE: MFE) aktualizovanou verzi anal zy The State of Search Engine Safety (Situace v oblasti zabezpeëenì vyhled vacìch sluûeb). Aktu lnì v sledky uk zaly, ûe aëkoliv celkov podìl potenci lnï rizikov ch odkaz ve v sledcìch vyhled - vacìch sluûeb poklesl na hodnotu okolo jednoho procenta, sponzorovanè odkazy (tj. odkazy, jejichû zve ejnïnì je placeno inzerentem) jsou v raznï rizikovïjöì neû v sledky "regulèrnìho" vyhled v nì. SpoleËnost McAfee celkovï odhaduje, ûe jen americk m uûivatel m internetu je kaûd mïsìc p edloûeno 276 milion v sledk vyhled v nì, kterè odkazujì na str nky ohroûujìcì on-line zabezpeëenì. Studie spoleënosti McAfee zahrnula pït hlavnìch vyhled vacìch n stroj pouûìvan ch v USA - Google, Yahoo!, MSN, AOL a Ask, kterè odpovìdajì 93 % veökerèho pouûìv nì vyhled vacìch sluûeb. Z kladem studie byla anal za prvnìch 50 odkaz, kterè vyhled vaë vracel jako odpovïô. V r mci studie bylo zad - no 2300 bïûn ch klìëov ch slov a fr zì, kterè byly vybr ny ze seznam typu Google Zeitgeist (ûeb ÌËek nejvyhled vanïjöìch slov na vyhled - vaëi Google), Yahoo! Buzz a dalöìch oborov ch zdroj. Kaûd v sledek byl porovn n s datab - zì n stroje McAfee SiteAdvisor, kter obsahuje hodnocenì vìce neû 8,2 milion server z hlediska jejich bezpeënosti pro uûivatele. V r mci tohoto hodnocenì je Ëerven barva p i azena rizikov m server m, kterè obsahujì adware, spyware Ëi viry, prov dïjì pokusy o zneuûitì zranitelnostì, jsou spojeny se zasìl nìm nevyû danè poöty, zobrazujì nep imï enï agresivnì okna typu pop-up nebo jsou silnï prov z ny s dalöìmi servery spadajìcìmi do tèto kategorie. élut barva je p i azena server m, p i jejichû pouûìv nì je doporuëov na jist obez etnost. Spoluautorem studie je Ben Edelman, odbornìk na spyware, kter spolupracuje na sluûbï McAfee SiteAdvisor jako poradce. Mezi klìëov zjiötïnì studie pat Ì: Aû 4,0 % v sledk vyhled v nì obsahovalo odkaz na nïjak rizikov web. Sluûba America Online vracì nejbezpeënïjöì v sledky vyhled v nì. Pouze 2,9 % odkaz vede na servery oznaëenè aplikacì McAfee SiteAdvisor ËervenÏ nebo ûlutï. JeötÏ p ed jekt, podle nïhoû bude p Ìsluön opat enì prov - dït: Projekt implementace smïrnice musì mìt ve spoleënosti plnou podporu a odpovïdnost za jeho realizaci musì nèst samo p edstavenstvo. Na projektu se musì podìlet vrcholovè vedenì, aby byla vëas p ijìm na spr vn podnikatelsk a strategick rozhodnutì. Je nutnè flexibilnï reagovat na rozdìly v interpretaci smïrnice v jednotliv ch zemìch a vypo dat se s problèmy, kterè vzniknou v d sledku p etrv vajìcìch nejasnostì. Je t eba provèst komplexnì a p esnou anal zu pot eb a navrhnout re ln eöenì, kter budou odpovìdat moûnostem danè spoleënosti, budou realistick z obchodnìho hlediska a v souladu s legislativnìmi poûadavky. D le je t eba efektivnï komunikovat se z kaznìky, obchodnìky s cenn mi papìry a poskytovateli sluûeb (externìmi i v r mci skupiny), aby vöechny subjekty p esnï znaly svè povinnosti. mïly podniky finanënï motivovat ke sniûov nì spot eby energie, na rozdìl od regulatornìch opat enì EvropskÈ unie, kterè p in öì firm m jen dalöì n klady", ekl na semin i Ing. Ladislav Pazdera, editel odboru elektroenergetiky MPO. S dobrovoln mi dohodami mezi st tnì spr vou a pr myslov m sektorem majì v EvropÏ nejvïtöì zkuöenosti nap. ve VelkÈ Brit nii nebo pr vï v NizozemÌ, kde pr myslovè podniky majì moûnost dobrovolnï navrhnout pl n snìûenì spot eby energie na jednotku svè v roby. Pokud tento pl n n slednï dodrûujì, majì p Ìstup k nïkter m dotacìm a p edevöìm jsou osvobozeny od danì za spot ebu paliv a energiì. Tyto danï majì b t v»esku zavedeny od roku Společnost McAfee aktualizovala svoji studii o bezpečnosti vyhledávačů rokem p itom u AOL Ëinilo zastoupenì rizikov ch odkaz ve v sledcìch vyhled v nì 5,3 %. Naopak nejvìce rizikov ch ("Ëerven ch" nebo "ûlut ch") odkaz vracì Yahoo - 5,4 %. SponzorovanÈ odkazy smï ujì na rizikovè servery aû 2,4kr t ËastÏji neû v sledky "regulèrnìho" vyhled v nì. Cel ch 6,9 % veöker ch sponzorovan ch odkaz oznaëuje aplikace McAfee SiteAdvisor ËervenÏ nebo ûlutï. I toto ËÌslo ovöem p edstavuje zlepöenì oproti situaci p ed rokem, kdy rizikov ch sponzorovan ch odkaz bylo 8,5 %. HlavnÌ z sluhu na tomto zlepöenì majì inovace Googlu. NejvÏtöÌ rizika i nad le p edstavuje vyhled - v nì slov spadajìcìch do oblasti digit lnì hudby a technologiì. Fr ze "digital music" vedla k vr cenì v sledk, mezi nimiû bylo aû 19,1 % odkaz na rizikovè servery. N sledovaly fr ze "tech toys" (technickè hraëky) a popul rnì klìëov slova jako chat a wallpaper ("tapeta", pozadì plochy poëìtaëe). Programy pro sdìlenì soubor pat Ì takè mezi nejrizikovïjöì klìëov slova. NebezpeËnÈ jsou v sledky vyhled v nì systèm pro sdìlenì soubor Bearshare (45,9 % rizikov ch v sledk ), limewire (37,1 %), kazaa (34,9 %) a winmix (32 %). V seznamech sponzorovan ch odkaz je cel ch 3,2 % odkaz smï ujìcìch na podvodnè servery. Typick podvodn server nabìzì v tomto p ÌpadÏ prodej softwaru, kter je jinak distribuov n zdarma, m ûe se jednat takè o str nky obsahujìcì zav dïjìcì informace o Ëtov nì vol nì na urëit telefonnì ËÌsla nebo o neprofesion lnï vytvo en server obsahujìcì klamavè informace. Ve v sledcìch vyhled v nì, kterè se t k "obsahu pro dospïlè" (erotick obsah), se podìl rizikov ch server od konce loúskèho roku zv öil o 17,5 %, a rizikovè odkazy nynì p edstavujì 9,4 % veöker ch v sledk vyhled v nì v tèto kategorii. Ve sponzorovan ch odkazech, kterè se zobrazì p i vyhled v nì "obsahu pro dospïlè", p itom procento rizikov ch odkaz vzrostlo o cel ch 72 %. Cel studie spoleënosti McAfee je k dispozici na webu safety_may

12 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ATD... červenec 2007 Automobilový průmysl probouzí myšlenky, vede k diskuzi Prosperita se každoročně účastní veletrhů Autosalon a Autotec v Brně. Nechyběla ani letos na autosalonové přehlídce nejen nových modelů našich dovozců automobilů, ani při diskuzích a tiskových konferencích odborníků. Doprovodné akci Žena a auto věnovala část své přílohy Prosperita Madam Business. Takřka již tradičně přináší informace, které využívá stále více čtenářů: Statistika Sdružení AP jako zrcadlo české ekonomiky Jednou z nejv znamnïjöìch aktivit SdruûenÌ automobilovèho pr myslu (SdruûenÌ AP), kterou oceúujì ËlenskÈ firmy i odborn ve ejnost, je souhrnnè zpracov v nì statistick ch daj o v robï a prvnìch registracìch silniënìch vozidel (mïsìënì, ËtvrtletnÌ, roënì). SdruûenÌ AP tuto Ëinnost prov dì jiû od svèho vzniku v roce K dispozici je ada statistick ch dat od roku 1898, tedy od poë tku v roby osobnìch automobil na teritoriu Ëesk ch zemì. V uvedenèm roce 1898 byl dokonëen prvnì Ëesk automobil se spalovacìm motorem President. SdruûenÌ AP se tak stalo "autorizovan m" centrem statistik v danèm oboru za»eskou republiku. StatistickÈ daje SdruûenÌ AP vyuûìvajì ËeskÈ firmy a dalöì subjekty, ale i n rodnì asociace automobilovèho pr myslu v zahraniëì Ëi mezin rodnì organizace, kter ch je SdruûenÌ AP Ëlenem. SouhrnnÈ statistickè daje za ËeskÈ v robce vozidel jsou kaûdoroënï zpracov v ny do publikace "Statistika automobilovèho pr myslu»eskè republiky", kter obsahuje vûdy daje za uplynul ch pït let. LetoönÌ vyd nì zahrnuje daje od roku 2002 do roku Uk zky z tïchto daj jsou uvedeny na n sledujìcìch str nk ch tèto informace. Mimo jiû zmìnïnou "Statistiku" vyd v SdruûenÌ AP adu dalöìch publikacì a p ehled, z nichû nïkterè je moûno zakoupit a nïkterè jsou urëeny jen pro Ëlenskou z kladnu. daje o dom cì v robï vozidel a prvnìch registracìch vöech kategoriì vozidel v»r jsou rovnïû k dispozici na internetov ch str nk ch Firmy Sdružení AP - objem produkce v roce 2006: 560, 54 mld. Kč, meziroční růst = 22,13 % Objem produkce automobilovèho pr myslu (sdruûenì AP, ) Tržby z průmyslové činnosti automobilových firem v roce 2006: 644,38 mld. Kč, podíl firem Sdružení AP = 86,99 % PodÌly na trûb ch z pr myslovè Ëinnosti, firmy autopr myslu»r, rok 2006 ostatnì automobilovè firmy (odhad) 7,76 % firmy SdruûenÌ AP 86,99 % 100 % = ,7 mil KË PodÌl firem zapojen ch do SdruûenÌ AP ËinÌ: 86,99 % + 25 ìautoî firem 5,25 % Výroba motorových vozidel v ČR byla v roce 2006 nejvyšší v historii: vyrobeno ks V roba motorov ch vozidel v»r rok 1989 aû 2006 (osobnì automobily, mal uûitkov vozidla, autobusy, n kladnì vozy vëetnï tahaë, motocykly a mopedy) Mil. KË Silná pozice dodavatelů - podíl na celkovém objemu produkce v roce 2006: 56,7 % PodÌly z kladnìch skupin firem na objemu produkce SdruûenÌ AP, rok % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 41,35 % 41,16 % 36,52 % 54,29 % 55,27 % 58,87 % 33,06 % 37,27 % 63,69 % 62,01 % 45,95 % 44,83 % 47,43 % 51,17 % 53,50 % 54,59 % 52,26 % 48,49 % 57,09 % 58,76 % 59,11 % 56,72 % 42,56 % 40,90 % 40,70 % 43,08 % 0 % fin lnì v robci dodavatelè ostatnì 12

13 červenec 2007 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ATD... Podnik roku 2006 už známe Soutěž firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu (Sdružení AP) s názvem "Podnik roku 2006" se konala již podeváté. V roce 2005 byla zavedena modifikovaná kritéria s cílem zajistit co nejobjektivnejší porovnání výsledků firem v předchozím roce. Do soutěže se zapojují firmy Sdružení AP, které předají potřebné údaje pro zpracování souhrnných výsledků českého automobilového průmyslu. Zpracování a vyhodnocení podkladů provedl sekretariát Sdružení AP. Byla pouûita tato hodnotìcì kritèria: 1. hospod sk v sledek p ed zdanïnìm (mil. KË) 2. p idan hodnota na pracovnìka v roce 2006 (mil. KË / pracovnìk) 3. a) meziroënì zmïna trûeb za prodej vlastnìch v robk a sluûeb (%) b) trûby za prodej vlastnìch v robk a sluûeb (mil. KË) V bïr kritèriì je volen tak, aby byly maxim lnï eliminov ny p ÌpadnÈ neobvyklè v kyvy nïkterèho ukazatele. Vöechna kritèria majì stejnou v hu. KoneËnÈ po adì firem je pak d no souëtem umìstïnì podle jednotliv ch kritèriì, p i- Ëemû po adì podle kritèria 3) je d no souëtem umìstïnì firmy podle a) a b). Podle hodnotìcìch kritèriì se jednotlivè firmy umìstily takto: Czech, s. r. o., SIEMENS VDO Automotive, s. r. o., LUCAS VARITY, s. r. o., a FERONA, a. s. P idan hodnota na pracovnìka Tento daj charakterizuje produktivitu pr ce ve firmï. V roce 2006 dos hla pr mïrn v öe p idanè hodnoty na jednoho pracovnìka v r mci firem SdruûenÌ AP hodnoty KË na jednoho pracovnìka. RozmezÌ, ve kterèm se hodnota pohybuje, je od 2 176,4 tis. KË na pracovnìka (nev robnì organizace - firma GLOBAL ASSISTANCE, a. s.) aû po hodnotu KË, kter byla uvedena u v robnì firmy. Mezi prvnìmi pïti firmami se umìstily, mimo jiû zmìnïnou firmu GLOBAL ASSISTANCE, a. s., firmy D PLAST- EFTEC, a. s., BEHR Czech, s. r. o., HP Pelzer, k. s. a EDSCHA Bohemia, s. r. o. MeziroËnÌ zmïna trûeb za prodej vlastnìch v robk a sluûeb ProcentnÌ n r st trûeb v porovn nì let 2006 a 2005 jednoduch m zp sobem charakterizuje dynamiku rozvoje firmy. Mezi prvnìch pït firem se za adily firmy Benteler Automotive Rumburk, s. r. o., MC Syncro KolÌn, s. r. o, EBERSPƒCHER, spol. s r. o., TOYOTA PEUGEOT CITROÀN AUTOMOBILE CZECH, s. r. o., a Draka Kabely, s. r. o. V r mci firem SdruûenÌ AP dos hla tato zmïna v porovn nì 2006/2005 pr mïrnè v öe + 22,13 %. V absolutnì hodnotï to znamen oproti roku 2005 n r st o ,1 mil. KË (vztaûeno na srovnatelnou Ëlenskou z kladnu r a 2006). Trûby za prodej vlastnìch v robk a sluûeb AbsolutnÌ v öe trûeb je druhou sloûkou kumulovanèho parametru, kter zohledúuje urëit m zp sobem ekonomickou stabilitu, zejmèna u firem s trvale vysokou rovnì trûeb z vlastnì v roby. Z pohledu tohoto parametru pat Ì mezi prvnìch pït n sledujìcì firmy: äkoda AUTO, a. s., jejì podìl na trûb ch vöech firem SdruûenÌ AP dos - hl 31,5 %, TOYOTA PEUGEOT CITROÀN AUTOMOBILE CZECH, s. r. o., s podìlem na trûb ch 8,5 %, TÿINECK éelez RNY, a.s., ROBERT BOSCH odbytov, s. r. o. (zast eöujìcì v robce p ÌsluöenstvÌ koncernu ROBERT BOSCH v»r) a FERONA, a. s. Na z kladï dosaûen ch v sledk a po adì v jednotliv ch kategoriìch bylo vyhodnoceno n sledujìcìch pït firem jako "Podniky roku 2006" v ËeskÈm automobilovèm pr myslu BEHR CZECH, s. r. o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s. r. o. äkoda AUTO, a. s. IVECO CZECH REPUBLIC, a. s. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, a. s. SlavnostnÌ vyhl öenì v sledk soutïûe probïhlo na 64. zased nì Rady editel SdruûenÌ AP 7. Ëervna 2007 v BrnÏ. OcenÏn m firm m byly jiû tradiënï p ed ny sklenïnè plastiky "Podnik roku 2006" symbolizujìcì vlastnosti souëasnèho ËeskÈho autopr myslu a jeho v robk - sìlu, houûevnatost, vytrvalost a kr su. Brno, 7. Ëervna 2007 Ing. AntonÌn äìpek editel sekretari tu SdruûenÌ AP Hospod sk v sledek p ed zdanïnìm Tento ukazatel charakterizuje ziskovost jednotliv ch firem. Celkov v öe dosaûen v roce 2006 firmami SdruûenÌ AP ËinÌ mil. KË. Hospod sk v sledek (HV) p ed zdanïnìm se pohybuje od nejvyööì dosaûenè hodnoty mil. KË u firmy äkoda AUTO, a. s., aû po nejniûöì hodnotu, kter byla uvedena v robnì firmou ve v öi 0,059 mil KË. Mezi prvnìmi pïti firmami se umìstily, mimo jiû zmìnïnou firmu äkoda AUTO, a. s., firmy BEHR Výsledky předchozích tří ročníků soutěže:»esk pojiöùovna p ipravila pro svè klienty novou sluûbu - audit opravy. Ti, kte Ì majì pochybnosti o tom, zda jejich pojiötïn automobil byl po dopravnì nehodï dnï opraven, mohou jednìm telefon tem o audit poû dat a tyto skuteënosti ovï it. Auditem opravy h jì»esk pojiöùovna z jmy sv ch z kaznìk, aù uû tïch, kte Ì byli dopravnì nehodou pr vï postiûeni, tak tïch, kte Ì by mohli doplatit zv öenìm sazeb svèho pojistnèho na neopr vnïnè n roky nïkter ch autoservis. "Klienti by mïli b t obez etnì p ed sluûbami tïch autoservis, kterè z vlastnì zkuöenosti neznajì. Pozor by si mïli d t i na takovè opravny, kterè nemajì uzav enu smlouvu o spolupr ci s pojiöùovnou, a p esto z kaznìka ujiöùujì, ûe za nïj vöe p i jedn nìch v r mci likvidace vy ÌdÌ.»asto se totiû pod rouökou pohodlnè sluûby snaûì klienta z mïrnï "od Ìznout" od veökerè komunikace s pojiöùovnou," ekl Filip Saidl z seku likvidace pojistn ch ud lostì neûivotnìho pojiötïnì. V chozì situace je vûdy stejn - klient po nehodï nahl sì ökodu pojiöùovnï. Pojiöùovna vyöle na prohlìdku poökozenèho vozu svèho likvid tora nebo mobilnìho technika, kter poökozen v z vyfotografuje a popìöe rozsah ökody vëetnï seznamu dìl urëen ch jak k opravï, tak k v mïnï. V nïkter ch opravn ch se vöak nedrûì z pisu likvid tora a nïkterè dìly z mïrnï nevymïnì, ale pouze opravì nebo zrenovujì. Protoûe pojiöùovna p i likvidaci vych zì ze z pisu mobilnìho technika a z faktury servisu, velmi Ëasto a bez jakèhokoli podez enì fakturu uhradì. P itom Ë stka m ûe b t i nïkolikan sobnï vyööì, neû tvo Ì skuteënè n klady na opravu. Audit opravy je v zahraniëì pomïrnï bïûnou souë sti likvidace pojistn ch ud lostì. NynÌ jiû takè klienti»eskè pojiöùovny mohou kontaktovat jejì Klientsk servis a poû dat o tuto sluûbu. "Naöi pracovnìci provï Ì, zda faktura p edloûen klientovi je shodn s fakturou odeslanou autoservisem do pojiöùovny a v p ÌpadÏ rozporu poskytnou pot ebnou souëinnost p i jedn nì se servisem o odstranïnì nedostatk Ëi n sledn ch pr vnìch krocìch. V nïkter ch p Ìpadech m ûe jìt pouze o vyjasnïnì nesrovnalostì, ale v mnoha i o podvod," uzav el Filip Saidl. MotoristÈ by mïli b t na pozoru p ed autoservisy a asistenënìmi sluûbami, kterè tvrdì, ûe jsou smluvnìmi "pro vöechny pojiöùovny". Pojiöùovny vybavujì svè skuteënè smluvnì servisy certifik ty, zpravidla s platnostì na jeden rok; smluvnì servis musì mìt takov certifik t vyvïöen v p ijìmacì kancel i. Pokud m z kaznìk opravny pochybnosti, m ûe si tuto skuteënost ovï- it na webov ch str nk ch pojiöùovny nebo na jejì informaënì telefonnì lince.»esk pojiöùovna zve ejúuje informace o sv ch smluvnìch servisech ve vöech regionech republiky na adrese Podniky roku 2003 Podniky roku 2004 Podniky roku 2005 LUCAS VARITY, s. r. o. BEHR CZECH, s. r. o. äkoda AUTO, a. s. BARUM CONTINENTAL, spol. s r. o. HELLA AUTOTECHNIK, s. r. o. BEHR CZECH, s. r. o. BEHR CZECH, s. r. o. MONROE CZECHIA, s. r. o. LUCAS VARITY, s. r. o. ROBERT BOSCH odbytov, s. r. o. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, s. r. o. CONTINENTAL TEVES CR, s. r. o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r. o. ROBERT BOSCH odbytov, s. r. o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE, s. r. o. Pro motoristy Audit opravy ČSOB Leasing je v žebříčku Czech Top 100 jedničkou své kategorie»sob Leasing opït zvìtïzil ve svè kategorii prestiûnìho ûeb ÌËku 100 nejv znamnïjöìch firem»eskè republiky za rok éeb ÌËek sestavuje sdruûenì CZECH TOP 100.»SOB Leasing zvìtïzil ve svè kategorii jiû pop tè v adï.»sob Leasing, st l jedniëka ËeskÈho leasingovèho trhu, obsadil prvnì mìsto v kategorii "FinanËnÌ zprost edkovatelè a pomocnè finanënì instituce" ve 13. roënìku ûeb ÌËku 100 nejv znamnïjöìch firem»eskè republiky. Po adì v kategorii finanënìch institucì je vytv eno podle v öe trûeb. CelkovÈ trûby»sob Leasing v roce 2006 dos hly v öe tèmï 17 miliard korun. Ve stejnèm roce spoleënost profinancovala p edmïty v celkovè po izovacì cenï 21,77 miliardy korun bez danï z p idanè hodnoty, a dos hla tak historicky rekordnìho obratu. "»SOB Leasing, jako spoleënost trvale stojìcì v Ëele leasingovèho trhu, dos hla v loúskèm Od ledna do dubna 2007 uöet ili z kaznìci spoleënosti GE Money Auto 2,8 milionu korun p i Ëerp nì pohonn ch hmot prost ednictvìm slevovè karty Benzin Plus. Tato karta opravúuje drûitele k Ëerp nì pohonn ch hmot u ËerpacÌch stanic Benzina a Paramo se slevou 0,80 KË z kaûdèho naëerpanèho litru. Od zaë tku roku 2005, kdy spoleënost GE Money Auto zaëala poskytovat tyto karty sv m klient m, dos hla celkov spora jiû 11,3 milionu korun. Květen 2007 byl nejúspěšnejším měsícem v historii GE Money Auto NejlepöÌho mïsìënìho v sledku od svèho vstupu na Ëesk trh v roce 1997 dos hla spoleënost GE Money Auto letos v kvïtnu. V tomto mïsìci profinancovala celkem 4005 automobil v souhrnnè hodnotï tèmï 900 milion korun. Od poë tku roku se jedn jiû o automobil v souhrnnè po izovacì hodnotï vìce neû 3,5 miliardy korun. Celkov poëet nov ch automobil financovan ch GE Money Auto od ledna do kvïtna 2007 vzrostl meziroënï o vìce neû 73 %. SpoleËnost GE Money Auto, kter v roce 2006 financovala na ËeskÈm trhu nejvìce automobil koncov m z kaznìk m, profinancovala v letoönìm p tèm mïsìci celkem o 7 % vìce aut neû v kvïtnu 2006, a to v hodnotï tèmï 900 milion korun (meziroënï o 25 % vìce). BÏhem prvnìch pïti mïsìc roku 2007 tak bylo prost ednictvìm spoleënosti GE Money Auto po Ìzeno tolik automobil, jejichû souhrnn hodnota p es hla 3,5 miliardy korun, v meziroënìm srovn nì to ËinÌ o 21 % vìce. Celkem automobil, to je tèmï 85 % z celkovèho poëtu, bylo po Ìzeno prost ednictvìm spot ebitelskèho vïru autocredit, kter je v»eskè republice nejvyuûìvanïjöìm vïrov m produktem pro financov nì automobilu. V born ch v sledk dosahuje spoleënost GE Money Auto, dlouhodob lìdr ËeskÈho trhu financov nì ojet ch automobil, i na trhu financov nì nov ch automobil. Za prvnìch pït mïsìc letoönìho roku bylo jejìm prost ednictvìm po Ìzeno celkem 2194 nov ch voz, meziroënï o 73 % vìce, jejichû souhrnn hodnota dos hla 866 milion korun, coû je o 77 % vìce neû ve stejnèm obdobì loúskèho roku. "Jsme hrdì na to, ûe jsme dìky naöim klient m v kvïtnu dos hli nejlepöìch v sledk v naöì desetiletè historii na ËeskÈm trhu. KromÏ udrûov nì pozice lìdra trhu financov nì ojet ch automobil p itom vykazujeme i v bornè v sledky i v oblasti financov nì nov ch voz," ekl Milan Beutl, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel GE Money Auto. "KromÏ naöich öiroce dostupn ch vïrov ch a leasingov ch produkt k tomu jistï p ispïla i akënì nabìdka, v jejìmû r mci mohou klienti p i po ÌzenÌ novèho i ojetèho automobilu zìskat aû do konce Ëervna DVD p ehr vaë," dodal Milan Beutl. Kvalitu produkt GE Money Auto ocenila letos v soutïûi Zlat koruna takè odborn porota. V kategorii Leasing udïlila 1. mìsto produktu vïrnostnì Program Plus. Jeho hlavnì p ednostì je v raznè cenovè zv hodnïnì p i financov nì dalöìho vozu a zjednoduöen schvalovacì proces. V r mci Programu Plus zìsk vajì z kaznìci rovnïû CCS kartu nabitou na hodnotu 2000 KË. roce skvïl ch spïch. Upevnili jsme svè postavenì na trhu, zv öili jsme odstup od konkurence a rostli jsme vysok m tempem ve vöech v konov ch parametrech," ekl gener lnì editel»sob Leasing Karel BouËek. "OpakovanÈ ËelnÌ umìstïnì v ûeb ÌËku 100 nejv znamnïjöìch firem je dalöìm pozitivnìm sign - lem dlouhodobè prosperity naöì spoleënosti naöim z kaznìk m a partner m," doplnil k umìstïnì v ûeb ÌËku Karel BouËek. CZECH TOP 100 pat Ì mezi prestiûnì tuzemskè projekty s nejdelöì tradicì. P ehled nejv znamnïjöìch firem je v»eskè republice zve ejúov n pravidelnï od roku 1994 a jeho cìlem je poskytovat informace o tuzemsk ch podnikatelsk ch subjektech. éeb ÌËek finanënìch institucì CZECH TOP 100 je dìky svè vypovìdacì hodnotï, p esnosti a vïrohodnosti pouûìv n pro analytickè Ëely, pro makroekonomickè studie a pro pot eby jednotliv ch firem. Při nákupu pohonných hmot ušetřili již 11,3 milionu korun Od ledna do dubna 2007 vyuûili klienti GE Money Auto slevovou kartu Benzin Plus p i tèmï 149 tisìcìch transakcìch a naëerpali p itom 3,8 milionu litr pohonn ch hmot. Od zaë tku roku 2005 byla karta Benzin Plus vyuûita p i tèmï 681 tisìcìch transakcìch a celkov objem pohonn ch hmot naëerpan ch jejìm prost ednictvìm p esahuje 16,2 milionu litr. "MÏsÌËnÌ Ë stka, kterou naöi klienti p i Ëerp - nì pohonn ch hmot uspo Ì, od zaë tku roku roste. ZatÌmco v lednu p es hla celkov sleva 555 tisìc korun, v dubnu, kdy dos hla rekordnì v öe, to bylo jiû 813 tisìc korun. V b eznu a dubnu takè poprvè p es hl celkov objem pohonn ch hmot zaplacen ch prost ednictvìm karty Benzin Plus jeden milion litr," uvedl Milan Beutl, p edseda p edstavenstva a gener lnì editel GE Money Auto. Žena a auto Zv raznïnè tèma Autosalonu éena odr ûelo skuteënost, ûe v celèm st edoevropskèm regionu rychle p ib v idiëek. éeny p i v bïru vozu zohledúujì jin kritèria neû muûi a automobilky jim svou nabìdkou vych zejì vst Ìc. S cìlem zjistit preference a poûadavky ûen - idiëek probïhla bïhem veletrhu anketa LADYCAR - nejlepöì auto pro ûenu. Titul LADYCAR 2007 zìskal sportovnì v z Audi S5, kter zvolila porota deseti Ëesk ch celebrit z oblasti show-businessu i podnik nì, mj. hereëka Zlata Adamovsk, moder - torka Hana He m nkov, podnikatelka Olga Girstlov. pokraëov nì na stranï 14 13

14 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ATD... červenec 2007 S čím se potýká aftermarket a proč Nikdy předtím nebyla intenzita lobování v Bruselu na tak vysokém stupni, jako je tomu dnes. Aftermarketové společnosti a jejich příslušné organizace svádějí každodenní boj o to, aby hlas jejich členských společností byl slyšet napříč evropskými institucemi. Ačkoliv automobily zná každý, zástupci aftermarketu jsou konfrontováni s nedostatkem povědomí u tvůrců politiky vždy, když dojde na základní otázky aftermarketu. Jak a proč? Automobilov pr mysl zastoupen v Bruselu st ednì lobistickou kancel Ì se 30 zamïstnanci a dalöìmi kancel emi kaûdèho jednotlivèho v robce automobil agresivnï propaguje s m sebe jako j dro pr myslu vytv ejìcì zamïstnanost a inovace v EvropÏ. V sledek tohoto lobingu? MnozÌ z tïch, kte Ì rozhodujì o evropskè legislativï ve snaze dos hnout vyööì konkurenceschopnosti automobilovèho pr myslu, neberou v potaz pot eby aftermarketu (p edevöìm udrûenì volnè soutïûe a zabr - nïnì zneuûitì dominantnìho postavenì jednoho hr Ëe na trhu). Pokroky v mï enì a kontrol ch emisì, vytv enì nov ch prvk komfortu a bezpeënosti nepopiratelnï p ispìvajì k vïtöìmu pohodlì a bezpeënosti v silniënì dopravï a takè k vïtöì ochranï ûivotnìho prost edì. Zav dïnì nov ch technologiì ale souëasnï vytv Ì motorov vozidla komplikovanïjöì s obtìûnïjöì drûbou a opravami. Ve velmi blìzkè budoucnosti vstoupì takè na aftermarket dalöì generace nov ch automobil vybaven ch pokrokovou technologiì. Neomezen p Ìstup ke vöem technick m informacìm, ökolenìm, n hradnìm dìl m, k diagnostick m p Ìstroj m a zkuöebnìm za ÌzenÌm bude - dokonce vìce neû dnes - z sadnì ot zkou pro pokraëov nì v servisu modernìch vozidel. Vöeobecn nedostatek povïdomì o nez vislèm aftermarketu mezi tv rci legislativy EU a takè nedostatek ucelenosti legislativy souvisejìcì s aftermarketem sniûujì Ëinnost legislativy EU. Tato skuteënost d le omezuje konkurenceschopnost v naöem podnikatelskèm sektoru. NenovÏjöÌm dokladem tohoto nedostatku uzn nì od tv rc politiky EU byla nepochybnï iniciativa skupiny CARS 21. Tento "mozkov trust", kter mïl vytyëit budoucnost automobilovèho pr myslu, p ekvapivï, nebo naopak bez jakèhokoliv n znaku p ekvapenì - vyberte si sami - nezahrnul û dnou asociaci skuteënï nez vislèho aftermarketu. Zde nezb v neû poloûit ot zku: Coûpak nenì aftermarket nedìlnou souë stì automobilovèho pr myslu? V d sledku toho z vïreënè komunikè EvropskÈ komise, vytyëujìcì budoucì aktivity zaloûenè na doporuëenìch skupiny CARS 21, vïnuje nïkolik stran tomu, jak zv öit konkurenceschopnost automobilovèho pr myslu, ale jen jeden odstavec nutnosti respektovat Na ÌzenÌ ES Ë. 1400/2002 (tzv. Blokov v jimka) a zaruëit p Ìstup k oprav rensk m informacìm. Ale je tady i jedna dobr zpr va. DÌky ne navnèmu silì spojenc v alianci AFCAR (Aliance pro svobodu oprav automobil v EU) si tv rci politiky v EU pomalu zaëìnajì uvïdomovat v znam a d leûitost automobilovèho aftermarketu, a to nejenom pro spot ebitele. "Kdyû jsem p ed sedmi lety zaëìnala, byl automobilov aftermarket v Bruselu tèmï nezn - m," ekla Sylvia Gotzen, gener lnì tajemnìce FIGIEFA a koordin tor AFCAR. "Je to pro n s dennì boj o to, aby n ö hlas byl slyöet ve vöech evropsk ch institucìch. NemÏlo by se zapomìnat, ûe ve vïtöinï evropsk ch dokument vztahujìcìch se k naöemu podnik nì je zapojeno mnoho org n, jako je Evropsk komise, Evropsk parlament se vöemi jeho Ëleny a souvisejìcì v bory a ovöem takè Rada ministr. Zabere to spoustu kreativity a energie - mìt spr vnè zamï enì - vûdy v kaûdèm okamûiku," dodala Sylvia Gotzen. Ve srovn nì s lobistick mi skupinami a asociacemi v robc automobil jsou z stupci aftermarketu jen "malè ryby". Sylvia Gotzen je p esto p esvïdëena o d leûitosti existence celoevropskè kampanï za zv öenì image nez vislèho aftermarketu. Je nutn vöeobecn image kampaú o tom, co je nez visl vìceznaëkov aftermarket a jak je d leûitè, aby existoval i nad le. "Je d leûitè, aby ËlenovÈ vïtöiny klìëov ch v bor v EvropskÈm parlamentu (pr vnì, vnit nì trh, spot ebitelè, pr mysl a hospod skè z leûitosti), stejnï jako ËlenovÈ EvropskÈ komise byli informov ni o aftermarketu tak, aby byl ËinnÏ vnìm n jako pr myslov sektor, se kter m je t eba systematicky poëìtat," ekla d le Sylvia Gotzen. V nast vajìcìm hodnocenì "BlokovÈ v jimky" Evropskou komisì bude FIGIEFA podporovat myölenku celoevropskè kampanï zd razúujìcì v znam nez vislèho aftermarketu. Z sadnì ot zkou pro dalöì rozvoj aftermarketu v EvropÏ pak je p Ìstup k technick m informacìm. FIGIEFA proto podporuje snahy aliance AFCAR - pr vo na opravy automobil se musì st t klì- Ëov m principem pro regulativnì Ëinnost EvropskÈ unie. AFCAR je aliance nez visl ch evropsk ch asociacì pro oblast technick ch informacì. Jeho Ëleny jsou: AIRC - Mezin rodnì asociace oprav karoseriì AIT a FIA - Mezin rodnì federace autoklub CECRA - Mezin rodnì asociace obchodnìk a oprav vozidel FIGIEFA - Asociace nez visl ch aftermarketov ch distributor EGEA - Asociace dodavatel gar ûovèho vybavenì Biotechnologické společnosti zažívají boom BiotechnologickÈ spoleënosti se podle Ernst & Young dost vajì dìky mnoûstvì vyvìjen ch nov ch produkt a vysok m trûb m koneënï z Ëerven ch ËÌsel. Trûby za loúsk rok poprvè p ekroëily 70 miliard dolar. Z jem o novè technologie takè v raznï zvyöuje cenu f zì a akvizic. Podle 21. roënìku zpr vy Ernst & Young o hospod sk ch v sledcìch biotechnologickèho pr myslu (Beyond Borders: The Global Biotechnology Report 2007) stojì za historicky nejlepöìmi v sledky, jichû se tomuto odvïtvì v loúskèm roce poda ilo dos hnout, p edevöìm mnoûstvì vyvìjen ch nov ch produkt a jejich spïönè uv dïnì na trh, rekordnì investice, velk objem f zì a akvizic a skvïlè finanënì v sledky. "Americk biotechnologick pr mysl jeötï nikdy v historii nebyl tak siln. A nejen on, jeho spïch se öì Ì i do dalöìch Ë stì svïta - p edevöìm do Evropy," sdïlil Glen Giovannetti, vedoucì glob lnì expertnì skupiny Ernst & Young pro biotechnologick sektor. "I kdyû teprve Ëas uk ûe, do jakè mìry je toto rychlè tempo r stu udrûitelnè, podle mèho n zoru je uû nynì dost dobr ch d vod k optimizmu. Inovace uplynul ch let nesou svè ovoce v podobï rekordnìch v nos a neb vale vysok ch prèmiì u f zì a akvizic," dodal G. Giovannetti. spïchy na vöech front ch O masivnìm r stu biotechnologickèho sektoru v roce 2006 svïdëì prakticky vöechny ekonomickè ukazatele: Většina řidičů neprošla na brněnském Autosalonu zrakovým testem SpoleËnost Essilor na letoönìm brnïnskèm Autosalonu vyöet ila p Ìstrojem Visiotest p es 1400 idië a u vìce neû 50 % zjistila zrakov problèm. V sledkem testov nì bude studie, kterou p ed ministerstvu dopravy jako apel na p ÌsnÏnÌ legislativy. ZatÌmco z padoevropskè zemï zrak idië sledujì v pravideln ch intervalech, v»eskè republice je oënì test pro idiëe povinn p ed zìsk nìm idiëskèho pr kazu, tj. nejëastïji v 18 letech, a dalöì aû v 60 letech. V tomto dlouhèm obdobì se zrak nïkolikr t fyziologicky mïnì. P Ìpadn oënì vada navìc nenast v zlomovï, nastupuje pozvolna a ËlovÏk ji dlouho nemusì registrovat. O to nebezpeënïjöì vöak takov idië m ûe b t sobï i svèmu okolì. "MÏli jsme tady profesion lnì idiëe, kte Ì nerozliöili barvy a na semaforu se orientovali podle po adì. Jeden z nich se chlubil, ûe je 40 let idiëem brnïnskè hromadnè dopravy. P ed chvìlì tady byl jeden mlad p n, kter je profesion lnì idië a obïma oëima vidì 40 %, br le nenosì a ani o nich neuvaûuje," popisuje nejk iklavïjöì p Ìpady veletrûnìho testov nì Jaroslav HrdliËka ze spoleënosti Essilor - Optika, spol. s r. o. ZatÌmco v NÏmecku, Rakousku, äv carsku nebo VelkÈ Brit nii musejì profesion lnì idiëi bïhem dvou aû pïti let alespoú jednou absolvovat test 14 V znamnï vzrostl objem transakcì - jen ve Spojen ch st tech dos hla jejich celkov hodnota Ë stky 23 mld. USD, coû je historick rekord. DÌky vysokè prèmii (tj. rozdìlu mezi cenou akcie, kterou zaplatil kupujìcì v r mci transakce, a kurzem akcie p ed ohl öenìm transakce) se hodnota f zì a akvizic realizovan ch v biotechnologickèm sektoru vyöplhala na druhou nejvyööì Ë stku v historii. InvestiËnÌ kapit l, kter se biotechnologick m spoleënostem poda ilo zìskat, se v loúskèm roce zv öil o neuvï iteln ch 42 % na 27,9 mld., z toho rizikov kapit l p edstavoval 5,4 mld. USD, coû je opït historick rekord. Trûby biotechnologick ch spoleënostì obchodovan ch na ve ejn ch kapit lov ch trzìch vzrostly v celosvïtovèm mï Ìtku v du desìtek procent a poprvè p ekroëily Ë stku 70 mld. USD. Dvoucifern n r st hl sì nap. Kanada (22 %), SpojenÈ st ty (13 %) nebo Evropa (13 %). DÌky impozantnìmu r stu trûeb se biotechnologick m spoleënostem da Ì rychle kompenzovat ztr ty vzniklè v p edchozìch letech. EvropskÈ ve ejnï obchodovanè spoleënosti snìûily Ëistou ztr tu o 37 %, kanadskè dokonce o 43 %. V roce 2006 bylo ve Spojen ch st tech zaregistrov no 36 nov ch v robk (v roce 2005 to bylo o t i mènï). PoËet podan ch û dostì o registraci novèho lèëiva nebo o udïlenì biologickè licence se zv öil z 21 v roce 2005 na na specializovan ch p ÌstrojÌch, u n s si nechajì vyöet it zrak jen v p ÌpadÏ, ûe to po nich poûaduje zamïstnavatel. Zpravidla se jedn o podniky, kterè majì mate skou firmu v zahraniëì. "Nejp ÌsnÏjöÌ podmìnky m äv carsko, kterè vyûaduje oënì prohlìdky idië v pïtiletèm cyklu, a pokud ËlovÏk neuspïje, zabavì mu idiësk pr kaz a vr tì aû ve chvìli, kdy si zkoriguje zrak a testem projde. LidÈ vïtöinou navötìvì optiku jeötï p ed tìm, neû jdou na test, protoûe opakovan test si navìc musì sami zaplatit," p iblìûil J. HrdliËka praxi v jin ch zemìch. U n s podobn legislativa zatìm zcela chybì. SpoleËnost Essilor se z Ëastnila veletrhu s cìlem zìskat statistickè podklady pro studii, kterou chce p edat ministerstvu dopravy. "MÏla by se st t podnïtem k öiröìmu öet enì zadanèmu samotn m ministerstvem a n slednè pravï legislativy smïrem k tomu, co je bïûnè v ostatnìch zemìch, tak aby alespoú idi- Ëi profesion lovè museli svèmu zraku vïnovat pozornost," vysvïtlil d le J. HrdliËka. Na veletrhu Essilor zìskal vzorek vìce neû 1400 vyöet en ch, kter p inesl alarmujìcì v sledky. MladÌ lidè s Ëerstv m idiësk m pr kazem testem proöli z 90 % spïönï, ale od 25 let vïku spïönost rychle klesala a celkovï neproölo vìce neû TakÈ v EvropÏ se poëet nov ch v robk vyvìjen ch ve ejnï obchodovan mi spoleënostmi v znamnï zv öil. Rok f zì a akvizic "M ûeme Ìct, ûe rok 2006 byl rokem f zì a akvizic, naproti tomu ale o û dnè z tïchto transakcì nelze tvrdit, ûe by to byla transakce roku," podotkl Giovannetti. "V uplynul ch letech se na celkovèm objemu f zì a akvizic vûdy v znamn m zp sobem podìlela jedna ob Ì transakce. V roce 2006 je situace jin, investo- i kupujì menöì, zaëìnajìcì subjekty, jako by si uvïdomili, jak potenci l se v biotechnologick ch spoleënostech skr v. Je to pozoruhodnè a svïdëì to o nesmìrnèm inovaënìm silì glob lnìho biotechnologickèho sektoru." Evropa na cestï k oûivenì % osob. "VÏtöina testovan ch na veletrh p ijela za volantem a nïkolika z nich jsme doporuëili, aby na zp teënì cestï radïji uû ne Ìdili," poznamenal specialista firmy Essilor. Vyöet enì ani neprotestovali, protoûe se o z vaûnosti problèmu sami p esvïdëili. NarozdÌl od bïûnï rozöì en ch autorefraktor na p Ìstroji Visiotest kaûd "vidì, jak nevidì", tj. co jeötï dok ûe p eëìst a co uû ne. "Je to p esvïdëivïjöì a idië m skuteënou motivaci nïco s korekcì udïlat," uvedl jeötï J. HrdliËka. Za p Ìstroj kaûd used stejnï jako za volant, Ëili pokud nosì br le Ëi kontaktnì ËoËky, m je na sobï. Visiotest obsahuje dvan ct test, z nichû kaûd m stanovenou normu tolerance. Nekorigovan Ëtvrtka dioptrie staëì, aby se ËlovÏk do normy veöel, ale nekorigovan p lka dioptrie uû m ûe znamenat ohroûenì - nap Ìklad p i rychlè jìzdï idië nep eëte vëas znaëku. "Pro Ëely statistiky, kterou budeme p ed vat ministerstvu dopravy, vyhodnocujeme jen v sledky Ëty nejd leûitïjöìch test, tj. vidïnì na d lku prav m okem, lev m okem, obïma oëima a barvocit. ÿidiëe s problèmy v oblasti prostorovèho vidïnì, kontrastnì citlivosti aj. jsme vyhodnotili jako v po dku, ale ani tak se vïtöina testovan ch do normy neveöla," dodal J. HrdliËka. Evropsk biotechnologick sektor si udrûel tempo rozvoje nastoupenè v roce V loúskèm roce tu trûby vzrostly o 13 % - coû je oproti 6 % v roce 2005 vìce neû dvojn sobek. CelkovÏ dos hly trûby evropsk ch ve ejnï obchodovan ch i soukrom ch akciov ch spoleënostì Ë stky 13,3 mld. EUR (16,6 mld. USD). Objem investic se zv öil o neuvï iteln ch 45 % na 4,7 mld. EUR (5,9 mld. USD). TakÈ venture kapit lovè investice zlomily v loúskèm roce rekord, kdyû dos hly Ë stky 1,5 mld. EUR (1,9 mld. USD). "Rok 2005 se v evropskèm biotechnologickèm sektoru, kter koneënï p ekonal dlouhè obdobì restrukturalizace, vyznaëoval opatrn m optimizmem," ekl Siegfried Bialojan, kter m biotechnologick sektor na starosti v nïmeckèm zastoupenì spoleënosti Ernst & Young." ÿ dovï 10% r st v minulèm roce a vynikajìcì v sledky u mnoha dalöìch ukazatel svïdëì o tom, ûe se evropsk biotechnologick sektor koneënï odrazil ode dna." NovÈ v zvy asijsk ch biotechnologick ch spoleënostì AsijskÈ st ty uû nechtïjì b t jen levn mi "v robnami" a jejich vl dy i podnikatelskè subjekty se razantnï zasazujì o rozjezd vlastnìho v vojovèho portfolia biotechnologick ch produkt. SpoleËnosti se snaûì p ich zet s tv rëìmi eöenìmi, jak p ekonat nedostatek kapit lu a dalöì p ek ûky. ReinvestujÌ v nosy do v voje nov ch v robk a uzavìrajì dohody, kterè by jim mïly umoûnit rychleji uv dït produkty na trh, vyuûìvat spory z rozsahu a posìlit konkurenceschopnost v glob lnìm mï Ìtku. VznikajÌ nov konsorcia, kter hledajì investiënì p Ìleûitosti. Budoucnost: spïch p inese novou vlnu f zì a akvizic Zpr va obsahuje mimo jinè i v sledky pr zkumu, kter spoleënost Ernst & Young provedla mezi 400 gener lnìmi editeli biotechnologick ch spoleënostì, od mal ch, p es st ednï velkè aû po ty nejvïtöì. Pr zkum uk zal, ûe nejvìce se tyto podniky v poslednì dobï pot kajìcì s problèmy typick mi pro vyspïlè spoleënosti, jako nap. s dodrûov nìm p edpis ze strany prodejnìho person lu, tlakem na ceny, glob lnì expanzì nebo se ÌzenÌm nadn rodnì spoleënosti s celosvïtovou p sobnostì. OdpovÏdi respondent byly vïtöinou velice optimistickè. P es 90 % z nich uvedlo, ûe v nejbliûöìch dvou letech hodl p ijmout novè talenty, 68 % pl nuje do dvou let zavèst novè v robky. Pr zkum uk zal, ûe spïch biotechnologick ch spoleënostì by mïl v n sledujìcìch letech nastartovat novou vlnu f zì a akvizic: 99 % dot zan ch gener lnìch editel americk ch a 87 % gener lnìch editel evropsk ch spoleënostì pl nuje realizovat bïhem n sledujìcìch dvou let nïjakou investiënì transakci, p iëemû jako nejëastïjöì d vod je uv dïna podpora prodeje nebo marketingov ch aktivit; 52 % respondent se chce spojit s jinou spoleënostì kv li zav dïnì nov ch v robk na trh, v souëasnosti je s podporou investiënìho partnera nabìzeno jen 29 % v robk biotechnologick ch spoleënostì. Žena a auto pokraëov nì ze strany 13 TakÈ mûdnì n vrh ka LibÏna Rochov, advok tka Petra Buzkov nebo majitelka modelingovè agentury Milada Karasov. S velk m ohlasem se setkala doprovodn akce "éena a auto", kter zahrnoval testovacì jìzdy pro ûeny, poradenstvì zkuöen ch instruktor, soutïûe o ceny, kosmetickou show, kav rnu a dalöì program.

15 červenec 2007 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ATD... Budoucnost vidím velice pozitivně, řekl přesvědčivě v jedné z odpovědí pro náš časopis Ondřej Zíta, Country General Manager TNT Innight Czech Republic, s. r. o. Snaha dobře hospodařit a časem je patrná ve většině firem. Čas je totiž choulostivá veličina, která si zaslouží tu nějvětší péči. Nedá se zastavit, jde svým tempem mimo nás a my všichni jsme jeho velkým podřízeným. A záleží jen a jen na nás, jak jeho možností využijeme. Je to čas vynaložený na tu či onu operaci, který výrobu nebo službu prodražuje, nebo zlevňuje, zpříjemňuje, nebo naopak. Společností, která se etablovala v České republice jako třetí pod značkou TNT, je TNT Innight, s. r. o. Ne, nejde o žádný ojedinělý noční klub, i když se hlavní nit činnosti odvíjí skutečně v noci. Je to perfektní a užitečná služba pro řadu firem. O tom, v čem spočívá, jsem hovořila s Ondřejem Zítou, Country General Managerem: Vaší specializací je přeprava v nočních hodinách. Oč je tato služba efektivnější než ve dne a čím je pro klienta v České republice především zajímavá? RozdÌl je z ejm - veëer z silky naloûìme a jiû druh den r no p ed osmou hodinou doruëìme k p Ìjemci bez nutnosti jeho p Ìtomnosti. Z kaznìk tak m ûe vyuûitì zboûì zcela efektivnï pl - novat jiû na brzkè dopolednì hodiny. Ekonomick p Ìnos je jednoznaën. DÌky spo e Ëasu z kaznìkovi dod v me systèmovè eöenì s v raznou p idanou hodnotou v spor ch Ëasu i n klad. Řada vašich zákazníků je z automobilového průmyslu. Co a odkud kam se nejvíce přepravuje? A proč u vás vede zrovna tento obor? Sluûby noënìho doruëov nì z kaznìci z automobilovèho pr myslu v EvropÏ vyuûìvajì jiû vìce jak t icet let, je tu tedy v znamn historick zkuöenost. V automobilovèm pr myslu, zvl ötï pak v logistice n hradnìch dìl, je noënì doruëov nì opravdu dlouhou dobu standardem. Mohl byste jmenovat několik dalších odvětví, která obsluhujete? Na webových stránkách uvádíte např. přírodní vědy nebo zemědělství Oborov ök la zahrnuje nejen automobilov pr mysl ale i high-tech, telekomunikace, medicìnskè technologie, zemïdïlskou Ëi stavebnì techniku. Každý subjekt hledá další a další odběratele svých služeb a výrobků. Mnozí si naříkají, že je jim český trh již těsný. Jak je to ve vašem případě? Podle toho, že na našem trhu nepůsobí vaše společnost dlouho, bych usuzovala, že místa vidíte více než dost Je pravda, ûe konkurence na ËeskÈm trhu v znamnï roste. Pr vï proto se domnìv m, ûe sluûby s vysokou p idanou hodnotou, kterou noënì expres bezesporu nabìzì, budou st le û danïjöì. Budoucnost vidìm velice pozitivnï. Máte více práce v létě, či v zimě? P eprava urgentnìch z silek si poëasì nevybìr. Ale samoz ejmï struktura p epravovan ch z silek je mìrnï odliön v lètï, kdy nap Ìklad probì- h zemïdïlsk sezona, a v zimï, kdy je vïtöì popt vka po automobilov ch n hradnìch dìlech. Chystáte se v nejbližší době investovat? Na ja e letoönìho roku jsme p esunuli do nov ch prostor distribuënì depo v BrnÏ. Z roveú jsme investovali do upgrade naöeho systèmu track and trace. V souëasnè dobï se p ipravujeme na certifikace ISO, IiP, OSHAS dle standard TNT. Dalo by se to vyj d it jednoduöe - investujeme do zvyöov nì kvality. Určitě budete služby něčím obohacovat - dá se o tom již hovořit? RozhodnÏ chyst me novinky. P ipravujeme novè doplúkovè produkty, a to nejenom v r mci noënìho doruëov nì, ale i v r mci naöì sluûby dennìho expresu, a to jak v tuzemsku tak v zahraniëì. Nechci prozrazovat vìc, z kaznìky budeme vëas informovat nap Ìklad prost ednictvìm naöich nov ch webov ch str nek. VÏ Ìm, naöi p Ìznivci, z kaznìci novinky ocenì. Paušální účet od GE Money Bank již i pro právnické osoby V hodn konta Genius Business Active nabìzì GE Money Bank novï takè pr vnick m osob m. Za pauö lnì mïsìënì poplatek zìskajì klienti nap Ìklad moûnost neomezenèho v bïru z 505 bankomat GE Money Bank v celè»r, sluûby p ÌmÈho bankovnictvì Ëi dvï debetnì a jednu internetovou platebnì kartu. S nabìdkou Ët s pauö lnìm mïsìënìm poplatkem pro fyzickè osoby - podnikatele p iöla GE Money Bank jako prvnì z velk ch bank v»r letos v noru a podnikatelè i odborn ve ejnost si ji ihned oblìbili. O tom svïdëì i prvnì mìsto v letoönìm roënìku soutïûe Zlat koruna. "Velk z jem podnikatel o konta Genius Business Active jasnï dokazuje, ûe Ëty s mïsìënìm pauö lnìm poplatkem jsou pro klienty velice atraktivnì. Proto jsme se rozhodli, ûe umoûnìme vyuûìvat jejich v hod i pr vnick m osob m. Klient m v r mci pauö lu zahrnuty veökerè produkty a sluûby a zaplatì za nï mnohem mènï, neû kdyby si je zakl dal k Ëtu zvl öù," uvedl Radek Schˆnfeld, manaûer ne vïrov ch produkt pro podnikatele. Klienti majì na v bïr t i typy tïchto Ët : Genius Business Active 10, 50 a 200. Vöechny t i typy zahrnujì nap Ìklad neomezenè v bïry ze öirokè sìtï bankomat GE Money Bank, sluûby p ÌmÈho bankovnictvì Ëi vyd nì a vedenì dvou debetnìch a jednè internetovè platebnì karty. JednotlivÈ typy se liöì podle poëtu transakcì, kterè m klient v r mci pauö lu zdarma. U Ëtu Genius Business Active 200 mohou navìc klienti zdarma vyuûìvat homebankingovè sluûky BankKlient. Sluûby zdarma v r mci Ët Genius Business Active pro pr vnickè osoby: veökerè v bïry ze sìtï 505 bankomat GE Money Bank v celè»r sluûby p ÌmÈho bankovnictvì a jejich vyuûìv nì - Internet Banka, Mobil Banka, Telefon Banka vyd nì a vedenì 2 platebnìch karet (Maestro nebo MasterCard Business dle v bïru klienta) vyd nì a vedenì karty urëenè pro platby na internetu zasìl nì mïsìënìch v pis poötou nebo elektronicky vyuûìv nì sluûby SMS servis, vëetnï 50 zaslan ch SMS mïsìënï podle typu Ëtu prvnìch 10, 50 nebo 200 transakcì v mïsìci ze skupiny: p ÌchozÌ platby, odchozì platby zadanè elektronicky, trvalè p Ìkazy, inkasa u Genius Business Active 200 navìc homebankingov sluûba BankKlient MÏsÌËnÌ pauö lnì poplatek ËinÌ 139 KË (Genius Business Active 10), 299 KË (Genius Business Active 50) a 1049 KË u Ëtu Genius Business Active 200. Jak byste shrnul vaše konkurenční výhody oproti jiným firmám, které mají podobné zaměření jako TNT Innight? TNT Innight je specializovan celoevropsk distribuënì sìù noënìho expresu zamï en na pravidelnè doru- Ëov nì v noënìch hodin ch. V tom jsme jedineënì. Z roveú naöi z kaznìci mohou vyuûìvat celè portfolio sluûeb poskytovan ch spoleënostmi koncernu TNT. A to je velice v hodnè a efektivnì, a proto takè st le ËastÏji vyhled - vanè. za rozhovor podïkovala Eva Brixi Koučování se rozvíjí KouËov nì je dnes v»esku ve f zi silnèho rozvoje, trh vöak jeötï neumì rozeznat kvalitu. Shodli se na tom ËastnÌci kulatèho stolu, kter 25. Ëervna v Praze zorganizovala»esk asociace kouë (»AKO). Tato neziskov organizace po d v z Ì v Praze SvÏtovÈ setk nì kouë, jehoû hlavnìm tèmatem je "KouËov nì jako efektivnì zvyöov nì v konnosti". KouËov nì dnes pouûìv st le vìce firem jako efektivnì p Ìstup k zach zenì s pracovnìky, manaûery a jejich vz jemnè spolupr ci smïrem k v konnosti. SvÏdËÌ o tom takè v Ëet partner SvÏtovÈho setk nì kouë, kter mi jsou nap. spoleënosti skupiny»sob, Coca Cola, Microsoft, GE Money Bank a dalöì. Vöechny tyto spoleënosti v»esku aktivnï vyuûìvajì kouëov nì. Petr Kallista, Ëlen p edsednictva»ako, potvrdil, ûe Ëesk trh je dnes ve f zi silnèho rozvoje a od poë tku 90. let se hodnï vïcì zmïnilo. "V 90. letech se tak ka p es noc objevily tisìce kouë, kte Ì vöak byli ve skuteënosti poradci. LidÈ nevïdïli, jak si v tè z plavï vybrat. TakÈ dìky tomu dnes Ëesk trh jeötï neumì rozezn - vat mezi kouëem, mentorem Ëi poradcem. ÿada kouë rovnïû st le pracuje podle hodinov ch sazeb, coû je takè urëit p eûitek. Vûdyù pokud se m nïco zmïnit u top manaûera firmy, nejde tady o co nejniûöì hodinovou sazbu." pokraëov nì na stranï

16 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ATD... červenec 2007 Michelin optimalizuje hospodaření s pneumatikami Značka Michelin nabízí firmám péči o kompletní hospodaření s pneumatikami. Hlavním cílem partnerství je poskytnout komplexní řešení mobility vozidel, přes optimální správu pneu hospodářství, která přispívá ke zvýšení efektivity z hlediska nákladů a kvality služeb. Odborné zkušenosti Michelinu umožňují společnostem působícím v oblasti logistiky soustředění se na zákazníky a na jejich hlavní předmět podnikání - dopravu. Služba Michelin Fleet Solutions zaručuje prostřednictvím vhodné volby pneumatik maximální využití jejich kilometrového potenciálu a jejich optimální údržbou. Cílem programu je snížit spotřebu paliva a uspořit náklady tam, kde pracují velké vozové parky (fleety). Škodovky rostou Celkem voz prodala automobilka äkoda v prvnìm pololetì roku 2007 na svïtov ch trzìch. Tedy o 13,2 % vìce proti stejnèmu obdobì v loúskèm roce. Mezi nejprod vanïjöì modely pat Ì st le äkoda Octavia (sedan, kombi a novï zaveden Scout). P itom velikou oblibu si drûì staröì modely s oznaëenìm Tour. Model Octavia naöel celkem Razantní příchod: to je nový Tiguan! SouËasnÏ s prvnìmi fotografiemi novèho Tiguanu zaëìn automobilka Volkswagen odpoëìt - vat Ëas do premièry svè 14. modelovè ady. Tiguan se poprvè p edstavì öirokè ve ejnosti v z Ì na mezin rodnìm autosalonu IAA ve Frankfurtu. Na Ëesk trh pak bude uveden na p elomu roku Novinku charakterizuje kombinace sìly a elegance - Tiguan je koncipov n jako v z pohybujìcì se na rozhranì mezi obydlen m svïtem a nekoneënou krajinou Ëi mezi pracì a voln m Ëasem. Tiguan je vöestrannï vyuûiteln automobil s vysokou uûitnou hodnotou, s pr kopnick mi technologiemi a s jìzdnì charakteristikou, jenû je stejnï tak agilnì jako i komfortnì. DruhÈ SUV znaëky Volkswagen p ich zì stejnï jako v p ÌpadÏ modelu Touareg se sebevïdom m designem. P edek novèho Tiguanu si ponechal sexy proporce, kterè Volkswagen poprvè p edstavil u studie Concept A, jeû si zìskala celosvïtovou pozornost. Po stran ch se nad mohutn mi lemy blatnìku rozpìn prot hl a svalnatï navrûen silueta s pro Volkswagen typick m a nezamïniteln m C-sloupkem, kr tk p evis pak charakterizuje strmou 16 Jin mi slovy, spoleënost Michelin se zab v v vojem eöenì, kter pom hajì zvyöovat konkurenceschopnost z kaznìk v oblasti silniënì dopravy. CÌlem je p ispìvat kvalitnìmi produkty a sluûbami k lepöì mobilitï osob a zboûì poskytov nìm eöenì zaruëujìcìch dlouhodobou n kladovou efektivitu, ohleduplnost k ûivotnìmu prost edì a zv öenì bezpeënosti silniënìho provozu. "S neust le rostoucìm dopravnìm trhem roste takè pot eba logistick ch spoleënostì vìce se soust eôovat na hlavnì p edmït Ëinnosti prost ednictvìm standardizace proces a sniûov nì administrativnìch kol," informoval Peter Koval, vedoucì prodeje n kladnìch pneumatik Michelin. "Velmi Ëast m eöenìm je outsourcing podp rn ch sluûeb, kterè p Ìmo nesouvisejì s hlavnìm p edmïtem podnik nì," dodal jeötï. Michelin Fleet Solutions je sluûbou plnè mobility pro velkè vozovè parky. Dod vka pneumatik je pouze jejì souë stì. V jejìm r mci je pokryt cel proces hospoda enì s pneumatikami (pneumanagement). Ten zahrnuje v bïr vhodn ch pneumatik, jejich drûbu vëetnï pravideln ch kontrol, dohuöùov nì, pro ez v nì, protektoraci, vedenì skladovè evidence, pravidelnè sledov nì a reporting, zjednoduöenì fakturace podle poëtu ujet ch km aû po ekologickou likvidaci opot eben ch pneumatik. Sluûba Michelin Fleet Solutions z roveú zaruëuje prost ednictvìm v bïru a p esnèho vyuûitì spr vn ch pneumatik optimalizovanou spot ebu paliva pro velkè vozovè parky. Tento aspekt je velmi d leûit, neboù pro dopravce mohou n klady na pneumatiky p edstavovat 4-5 % z celkov ch n klad, avöak n klady na pohonnè hmoty vìce neû 35 %. AËkoli to m ûe b t p ekvapujìcì, pneumatiky n kladnìch automobil a jejich valiv odpor majì vìce neû 30% vliv na celkovou spot ebu pohonn ch hmot. Volbou pneumatik Michelin ady Energy a jejich pravidelnou kontrolou a profesion lnì drûbou lze snìûit spot ebu paliva o 4-8 %, coû je v znamn m p Ìnosem pro rozpoëet dopravc. Tato majitel v 92 zemìch odbytu spoleënosti äkoda Auto. Od zah jenì prodeje novè verze Fabia se pro tuto novinku rozhodlo z kaznìk. Rostl takè prodej modelu Superb. Od loúskèho roku se liöì o 3,6 %. Celkem tak automobilka prodala kus tèto limuzìny. äkoda Roomster se v prvnìm pololetì roku 2007 z Ô vozu. D leûit m designov m prvkem jsou i p ednì a zadnì svïtla ve sjednocen ch tvarech. Verze modelu Tiguan Inovace: Vöechny pohonnè jednotky Tiguanu jsou p eplúovanè 18 a 28 stupú : dvojì eöenì p ednì partie s r zn mi n jezdov mi hly PÏt motor : Volkswagen bude model Tiguan - a to je zatìm zcela unik tnì - nabìzet pouze s p eplúovan mi motory: z ûehov mi jednotkami TSI poskytujìcìmi v kony 110 kw (150 k), 125 kw (170 k) a 147 kw (200 k) a vznïtov mi motory TDI s v kony 103 kw (140 k) a 125 kw (170 k). Podvozek modelu Tiguan P ednì n prava: Koncepce McPherson s hlinìkov m pomocn m r mem ZadnÌ n prava: InovativnÌ Ëty prvkov zadnì n prava ide lnï odpovìd poûadavk m pohonu vöech Ëty kol systèmu 4Motion skuteënost je v znamn takè z hlediska snìûenì negativnìho vlivu na ûivotnì prost edì. DelöÌ ûivotnost dìky profesion lnì drûbï a protektoraci znamen mènï koster pro recyklaci. Klienti mohou kromï sluûby MICHELIN Fleet PojiötÏnÌ 2 % VlastnictvÌ p ÌvÏsu 3 % VlastnictvÌ vozidla 7 % Solutions vyuûìvat takè v hod sluûby MICHELIN Euro Assist: evropsk 24hodinov pohotovostnì havarijnì sluûba s poskytov nìm asistence p i nehod ch v souvislosti s pneumatikami pom h snìûit prostoje vozidel. Nákladová struktura dálkových přepravců v Evropě M tnè 5 % Opravy a drûba 7 % DanÏ 0 % Pneumatiky 2 % ReûijnÌ n klady 13 % etablovala jako Ëtvrt modelov ada automobilky s odbytem voz, coû p edstavuje z roveú celkov n r st oproti loúskèmu pololetì. NejvÏtöÌ odbyt v prvnìm pololetì roku 2007 zaznamenala äkoda Auto v z padnì EvropÏ. Zde se prodalo celkem voz, coû je o 11,8 % vìce neû v loúskèm roce. V NÏmecku vzrostl prodej o 15,4 % na voz, v Belgii o 27,9 %, celkem zde bylo prod no 8831 voz äkoda, a ve äpanïlsku o 9,6 % na aut. Dod vky voz rostly takè do rozvìjejìcìch se trh JeötÏ p ed zah jenìm stavby prvnìho prototypu bylo rozhodnuto, ûe nov Tiguan musì b t mimo- dnï bezpeën m SUV vhodn m pro aktivnì styl ÌzenÌ. Pro dosaûenì tohoto cìle vyuûil v voj sk t m vöechny dostupnè prost edky. Nov Tiguan musel p i homologaënìch testech v Africe prok zat, ûe zaruëuje neutr lnì aû mìrnï nedot Ëivou charakteristiku ÌzenÌ a neobyëejnï nìzk hel klopenì karoserie. ExtrÈmnÏ nerovnè cesty na okraji NamibijskÈ pouötï takè mïly jeötï jednou provï it, jak vynikajìcì je dynamick charakteristika chov nì vozu a jak dokonal je komfort jìzdy i za tïch nejtïûöìch podmìnek. Toho bylo dosaûeno dìky tomu, ûe ve specifikaci byly jasnï stanoveny poûadavky: dos hnout bezprecendentnì rovnï v dynamice, komfortu a bezpeënosti jìzdy. ParkovacÌ asistent: DalöÌ z nesëetn ch prvk öpiëkov ch technologiì instalovan ch v Tiguanu je prvnì parkovacì asistent montovan do vozidla typu SUV. Naz v se Park Assist a umoûúuje tèmï automatickè zaparkov nì. Offroad reûim: RovnÏû z kladnì schopnost vozu SUV, offroadovou funkci, perfektnï zabezpeëuje elektronick systèm modelu Tiguan, a to na jedin stisk spìnaëe, kter m se aktivuje offroad reûim. Tato funkce, kter v razn m zp sobem zv öì offroadovè schopnosti vozu, se bude nabìzet v hradnï u verze "Track & Field". Z kladnì myölenkou v voje offroad reûimu je soust edïnì ovl d nì vöech podp rn ch offro- PohonnÈ hmoty 27 % Platy 28 % CestovnÌ v daje 6 % regionu st ednì a v chodnì Evropy. Zde naölo majitele cekem nov ch voz äkoda. PololetnÌ n r st prodeje tak ËinÌ 16,4 %. O 7,2 % rostl odbyt voz v Asii a z mo Ì. Celkem zde äkoda Auto prodala voz. NejvÏtöÌ podìl na tom majì Indie s 5913, Turecko s 2260 a Egypt s 3407 automobily äkoda. Od zah jenì prodeje (6. Ëervna 2007) vozu Octavia, vyr bïnèho na ËÌnskÈm trhu, bylo ËÌnskou exkluzivnì dealerskou sìtì registrov no tèmï 6000 objedn vek na tento v z, coû je v raznï nad oëek v nì automobilky. adov ch funkcì do centr lnìho ÌdicÌho mìsta. KonkrÈtnÏ to znamen, ûe jedin m spìnaëem lze aktivovat asistenta pro jìzdu z kopce (pro optim lnì ÌzenÌ na svazìch), p izp sobenì charakteristiky ped lu idiëe (pro jemnïjöì odstup- Úov nì toëivèho momentu), p izp sobenì EDS (elektronickè z vïry diferenci lu se aktivujì jiû p i nejmenöìm prokluzu), p izp sobenì ABS (zlepöen Ëinnost brzdïnì na nezpevnïnèm povrchu), asistenta pro jìzdu do kopce (podpora p i jìzdï do kopce a ochrana spojky) a - v souëinnosti s automatickou p evodovkou - p edvolbu rychlostnìho stupnï (vëetnï optim lnì brzdicì funkce). Uveden ada funkcì zamïstn v pït elektronick ch ÌdicÌch jednotek, kterè systèm ovl dajì. Koučování se rozvíjí pokraëov nì ze strany 15 V r mci profesionalizace oboru p ipravila»ako moûnost zìskat akreditaci. "»AKO m pro akreditace kouë pravidla a principy obdobnè tïm ve svïtï, ovöem vybìrali jsme spìöe ta p ÌsnÏjöÌ kritèria r zn ch asociacì," dodal Petr Kallista. JednÌm z nich je nap Ìklad nutnost praxe v rozsahu 2500 odkouëovan ch hodin.»ako je v»esku partnerem manaûer a majitel firem p i v bïru vhodnèho serioznìho kouëe pro pr ci na konkrètnìch projektech. "Kdo vybìr kouëe, mïl by zn t zejmèna jeho vzdïl nì a kde je akreditovan," uzav ela NaÔa Grosamov, p edsedkynï»ako.

17 červenec 2007 AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL ATD... Kvalitou produktů a služeb dosáhnout na další milion Ing. Jiří Dufek, prezident společnosti Construct Czech, a. s., o tom, co nás zajímá Na letošním brněnském Autosalonu byla expozice společnosti Construct Czech dostatečně vidět. Určitě nejen proto, že milovníky specialit tu provokovalo jedno z nejrychlejších aut světa. Construct pečlivě sleduje nejnovější trendy v automobilovém průmyslu a jeho vývoji. Oceňuje funkčně dokonalá řešení stejně jako nejprogresivnější proudy ve vývoji technologií a designování automobilů. Proto také příznivcům nejmodernějších a nejrychlejších aut přivezl management Constructu skutečnou perlu. Jmenuje se Ultima CanAm. Vozidlo, jehož základem je anglická Ultima CanAm, bylo postaveno na jaře 2007 na objednávku českého zákazníka. Projekt realizovala česká firma INNOTECH International ve spolupráci s americkým partnerem. Zadní kola automobilu pohání špičkový zakázkový motor V8 o objemu 7 litrů, přeplňovaný dvěma turbodmychadly, ve spojení s 6stupňovou převodovkou. Maximální výkon motoru je přes 1000 koní s možností elektronické regulace za jízdy, max. rychlost je asi 380 km/h. Vozidlo jezdí na zakázkových kolech s centrálním uchycením a závodními pneumatikami (zadní o rozměru 345/30 ZR 19). K účinnému zpomalení slouží závodní 6pístkové brzdy průměru 380 mm na všech kolech. Podívaná je však jedna věc, druhá pak samotná nabídka Constructu. Ta vždy byla a je pro velké množství motoristů a majitelů aut přitažlivá. Více již prezident Ing. Jiří Dufek Construct Czech, a. s.: Kdy je největší poptávka po vašich produktech a službách? V prvnìch letech podnik nì byly nejvyööì prodeje od Ìjna do konce roku. Po NovÈm roce se prodeje vûdy v raznï snìûily. To bylo zp sobeno tìm, ûe podnikatelè jiû tuöili sv j finanënì v sledek roku, a tak nakupovali. S postupem doby doölo k rovnomïrnèmu prodeji bez vïtöìch v kyv a dnes lze jednoznaënï Ìci, ûe prodej mechanickèho zabezpeëenì kopìruje prodej aut. Dovolená - to je pro mnohé výrobce velké motivační téma. Vybavit si auto zařízením, které bojuje s vynalézavostí zlodějů, zejména před letním cestováním, anebo raději rovnou v souvislosti s pořízením nového auta z jara u dealera, to snad dnes již patří k samozřejmostem VÏtöina mont ûì zabezpeëenì se realizuje p i koupi novèho vozu p Ìmo u dealera. MajitelÈ si dodateënï zabezpeëujì svè vozy tak do t Ì, Ëty let st Ì. Pak spìöe vyjìmeënï. S prodejci jakých automobilových značek máte uzavřeny smlouvy o spolupráci? V z sadï se vöemi. Jin cesta nenì moûn, protoûe musìme nabìdnout naöim z kaznìk m celou ök lu zabezpeëenì na vöechny typy voz. Pokud vím, vaše zabezpečovací systémy provázejí i mnohé majitele škodovek M te pravdu, prov zejì vïtöinu majitel ökodovek, protoûe naöe zabezpeëenì je od roku 1994 schv leno jako jedinè origin lnì p ÌsluöenstvÌ. A d le je to takè tìm, ûe vozy äkoda jsou nejvìce zastoupeny na naöich silnicìch a jsou dlouhodobï nejprod vanïjöì. Čím se v principu liší vaše nabídka od nabídky konkurence a v čem jsou její přednosti? KonkurenËnÌ boj je v tèto branûi tvrd. Z mèho pohledu jsme nejlepöì po konstrukënì str nce a z hlediska umìstïnì do interièru a uûivatelskèho ovl d nì. Koneckonc o tom svïdëì Novinky, které má trh rád V letoönìm roce chce CONSTRUCT pokraëovat ve v voji mechanickèho zabezpeëenì, jak tomu trv po celou dobu existence spoleënosti. Za poslednì t i roky p edstavila nïkolik nov ch produkt : ElektromechanickÈ zabezpeëenì vozidel proti kr deûi SAFETRONIC - pracuje na elektromechanickèm principu. ÿìdicì jednotka d v pokyn k zablokov nì zpïtnèho chodu po vytaûenì klìëku ze zapalov nì. Pro odblokov nì musì idië pouûìt bezkontaktnì Ëip, kter p iloûì na urëitè mìsto v interièru vozidla. Pod tìmto mìstem se skr v identifikaënì modul, kter ovï Ì opr vnïnèho uûivatele. Bez dnè identifikace nenì moûno za ÌzenÌ odblokovat. Z mek kapoty - toto zabezpeëenì zabraúuje nejen kr deûi kapoty, ale takè neopr vnïnè manipulaci v motorovèm prostoru, nap. p epojenì zablokovan ch elektrick ch obvod, odpojenì sirèny alarmu, odcizenì nebo v mïnï ÌdicÌ jednotky, poökozenì nebo odcizenì nïkterè souë sti z motorovèho prostoru, apod. Z mek rezervy - origin lnì upevnïnì rezervnìho kola se nahradì masivnìm drû kem, kter je spojen s karoseriì, ocelov m pouzdrem i poëty prodan ch kus. Dlouhodo-bÏ prod v - me nejvïtöì poëty pr vï my. Musíte být v předstihu před koumáky, kteří se zabývají kradením aut. Jak často inovujete a v čem to spočívá? Jde zejména o technologické záležitosti? SnaûÌme se b t v p edstihu. Inovujeme konstrukënï i technologicky vûdy, kdyû musìme z d vod zmïny v konstrukci vozu nebo kdyû vymyslìme nïco novèho, lepöìho. Jsem p esvïd- Ëen, ûe naöim z kaznìk m st le nabìzìme to nejlepöì v r mci aktu lnì rovnï zabezpeëenì. Máte vlastní vývoj ve Velkém Meziříčí, kde se rodí prototypy zajímavých novinek. Je možná naivní ptát se, nad čím si nyní odborníci lámou a trezorov m z mkem. Celek je dìky svèmu uloûenì jen tïûko p ekonateln. V letoönìm roce p edstavì spoleënost CONSTRUCT nov produkt CONSTRUCT hlavu, ale třeba naznačíte Z sadnì prvek v naöì pr ci je spojov nì mechanick ch prvk s elektrick mi nebo elektronick mi. Safetronic - mechanickè zabezpeëenì se servopohonem bez klìëe, Cerberos-mechanickÈ blokov nì adicì p ky, kapoty a ovl d nì spojky s elektronick m imobilizèrem a Ö mohl bych pokraëovat. NicmÈnÏ mechanickè zabezpeëenì bude mìt vûdy nezastupitelnè mìsto. A v čem se od zlodějíčů profesionálů učíte? Monitorujeme zp soby p ekon nì a souëasnï se snaûìme najìt zp sob, jak tomu zabr nit. Kolik patentů máte? HodnÏ. Tak mne napadlo, zda by se dalo pohrozit zlodějům štěkáním psa. Myslím to tak, že by vaše zařízení začalo automaticky štěkat (dalo by se využít nespočet druhů psích štěkotů) v okamžiku, když by do auta vniknul někdo neoprávněně Rozlíceného psa se bojí CERBEROS - prvnì komplexnì ochrann systèm pro motorov vozidla. Za ÌzenÌ je jedineënè v tom, ûe souëasnï aktivuje blokovacì systèm rychlostnì sk ÌnÏ, blokuje funkci spojky, zabr - každý, a vzhledem k tomu, že psů zůstává v autech stále hodně jak zloděj odhadne, že jde o automat a nikoli o skutečného psa? První reakce je úlek, emoce, panika To m te pravdu, ale to je zabezpeëenì z jinèho tïsta, to bychom mohli dod vat i jedovatè plazy. Ale v ûnï. Byly provedeny mont ûe zabezpeëenì, kterè po neopr vnïnèm vniknutì chrlilo slzn plyn, prost elilo dotyënèmu stehno nebo ho paralyzovalo vysok m napïtìm Ëi zablokovalo brzdy. Tato zabezpeëenì jsou technicky moûn, ale prakticky nepouûiteln a nebezpeën i pro majitele. V minulém roce jste uskutečnili významnou organizační změnu ve firmě, posílili vývoz, letos jste otevřeli nové prodejní centrum v Praze, hodně jste pracovali na image firmy, máte za sebou miliontý kus zabezpečovacího zařízení. Jaká je další strategie? Kvalitou produkt a sluûeb dos hnout na dalöì milion. V čem je vlastně základ úspěšnosti značky Construct? V kvalitï a v p Ìstupu k z kaznìkovi. Construct se stal synonymem pro mechanickè zabezpeëenì, a to hovo Ì za vöe. Co vìc si p t? za odpovïdi, kterè se prima Ëtou, podïkovala Eva Brixi nì otevìr nì kapoty motoru a blokuje kompletnì startovacì systèm. V hodou systèmu je, oproti jin m elektronick m systèm m, ûe v p ÌpadÏ vybitì baterie za ÌzenÌ nad le pracuje neomezenou dobu a vozidlo efektivnï chr - nì i nad le. Co bude v roce 2007 SpoleËnost MVP CONSTRUCT EUROPE, s. r. o., bude nejen nad le rozöi ovat v voz produkt, ale takè usilovat o dosaûenì nov ch zahraniënìch trh. K nejv znamnïjöìch partner m spoleënosti pat Ì Rusko, Ukrajina, MaÔarsko, Chorvatsko. TakÈ zaëìn spolupr ce se zemïmi na dalöìch kontinentech, nap. st ty v JiûnÌ Americe. CharakteristickÈ pro spoleënost CONSTRUCT je podpora zahraniënìch partner spoleën mi prezentacemi na odborn ch v stav ch a semin Ìch v danèm teritoriu. V letoönìm roce bude pokraëovat rovnïû spolupr ce s PoliciÌ»R. V robky CONSTRUCT jsou nap. prezentov ny na konzultaënìch pracoviötìch»eskè policie pro zabezpeëenì majetku. 17

18 EXPORT červenec 2007 Rusko čeká "druhá velká elektrifikace" - šance i pro české firmy Až 12 bilionů rublů by mělo být do roku 2020 investováno do obnovy elektrárenských zdrojů a elektrorozvodné sítě v Rusku. Jedná se o zásadní strukturální reformu, označovanou za druhou velkou elektrifikaci Ruska. Uvedl to před nedávnem zástupce generálního ředitele a hlavní inženýr společnosti LenEnergo Viktor Ignatevič Selin na prezentaci českých energetických firem v Petrohradě, kterou pro více než devět desítek ruských partnerů z oblasti energetiky uspořádala agentura CzechTrade s podporou generálního konzulátu České republiky v Petrohradu. Projekt druhé elektrifikace má zvýšit objem výroby elektrické energie v Rusku o dvě třetiny oproti dnešnímu stavu. V samotnè PetrohradskÈ oblasti bude na z kladï smlouvy mezi energetick m holdingem RAO EES Rossii a guberniì Sankt Peterburg do roku 2010 investov no 300 miliard rubl do vybudov nì nov ch energetick ch kapacit, rekonstrukce st vajìcìch sìtì a v stavby 210 km novèho vedenì vysokèho napïtì. PoËÌt se rovnïû s v stavbou 32 nov ch vysoce v konn ch transformaënìch stanic 110 kw. Projekt m zajistit Petrohradu moûnosti dalöìho ekonomickèho rozvoje, neboù souëasnè energetickè kapacity jsou stoprocentnï vytìûeny a mïsto je jiû nuceno "regulovat a odmìtat" novè investiënì projekty vzhledem k nedostatku energiì. V okolì Petrohradu (Sosnovyj Bor), kde je v provozu jadern elektr rna z sobujìcì hlavnï Petrohrad, se bude navìc stavït zcela nov elektr rna (4 energobloky, kaûd po 1000 MW). Jedn se o nejmodernïjöì elektr rnu na zemì Ruska. CelkovÈ investice do tèto elektr rny se pohybujì kolem 6 miliard rubl. Smlouvy na obdobnè projekty za stovky miliard rubl jiû podepsaly s energetick mi firmami takè dalöì regiony RuskÈ federace. TÈma energetiky bude podle editele zahraniënì kancel e CzechTrade v Petrohradu ätïp na JÌlka v n sledujìcìch nïkolika letech v Rusku velmi aktu lnì a sk t velkè p Ìleûitosti takè pro ËeskÈ dodavatelskè spoleënosti. Prezentace energetickèho pr myslu z»eskè republiky prost ednictvìm agentury CzechTrade na veletrhu Energetika a Elektrotechnika 2007, jeû byla realizov na v r mci OperaËnÌho programu Pr mysl a podnik nì, mïla za cìl zprost edkovat tyto öance pr vï p Ìsluön m obor m pr myslu»r. Rusk trh je specifick, je nutnè jej systematicky a intenzivnï zpracov vat a udrûovat aktivnì vztahy. V r mci v bïrov ch ÌzenÌ, kter jsou podmìnkou p i realizaci velk ch projekt financovan ch ze st tnìho i mìstnìch rozpoët, je dobrè mìt seriûznì a ovï enè partnery, pro kterè Ëesk firma potom funguje jako subdodavatel. Energetick boom podle nïj nenì jen z leûitostì velk ch mïst, ale i menöìch region. Kontakt: Aleö ÿih Ëek tiskov mluvëì CzechTrade Veletrhy a další akce v zahraničí V p ÌpadÏ, ûe se rozhodnete prezentovat na veletrzìch ve spoleënè expozici agentury CzechTrade, nabìzìme v m doprovodnè asistenënì sluûby podle individu lnìho zad nì. Jedn se nap Ìklad o oslovenì potenci lnìch partner p ed veletrhem, person lnì servis v pr bïhu veletrhu, umìstïnì vaöich propagaënìch materi l na expozici, public relations apod AFAIR 2007 Antwerpy, Belgie PrestiûnÌ odïvnì veletrh navazuje na p edch zejìcì spïönou akci v Haagu (2006), kdy se poda- ilo nalèzt pro nïkterè ËeskÈ znaëky zastoupenì v zahraniëì SHOP - Retail, Food & Drink Dublin, Irsko Agentura CzechTrade bude prezentovat potravin sk pr mysl z»r na irskèm veletrhu. Na veletrhu se p edpokl d Ëast cca 5000 n kupëìch z nez visl ch etïzc, velkoobchodnìk, obchod s delikatesami, bio potravin.»esk republika m ûe v obdobì Ëerpat z fond EU p ibliûnï 26,7 miliard Eur, coû je zhruba 752,7 miliard KË. Z kladnìm programem urëen m k financov nì podnikatelsk ch aktivit v tomto obdobì je OperaËnÌ program Podnik nì a inovace (OPPI). Navazuje na OperaËnÌ program Pr mysl a podnik nì (OPPP), kter byl vyhl öen po vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie pro zkr cenè programovacì obdobì let V r mci OPPI je p ipravov no celkem 15 program, z nichû nïkterè jsou pokraëov nìm titul, kterè se osvïdëily jiû v minulèm programovacìm obdobì jako souë st OPPP. AËkoli jedn nì s Evropskou komisì o obecnèm r mci pro Ëerp nì penïz ze struktur lnìch fond majì zpoûdïnì a û dn z p ipravovan ch operaënìch program nemohl b t jeötï ofici lnï vyhl - öen, Ministerstvo pr myslu a obchodu, kterè je ÌdÌcÌm org nem OPPI, dalo öanci podnikatelsk m subjekt m jiû nynì p edkl dat v nïkolika programech p edbïûnè, tzv. registraënì û dosti. Jedn se zë sti o dotaënì programy a zë sti o vïrovè a z ruënì programy. Jiû v noru byly vyhl öeny prvnì ËasovÏ omezenè v zvy k p Ìjmu registraënìch û dostì do dvou program : Rozvoj a Marketing. Program Rozvoj je zamï en na podporu konkurenceschopnosti mal ch a st ednìch podnikatel zejmèna p i po izov nì nov ch technologiì, a to v oblastech se soust edïnou podporou st tu, program Marketing je zamï en na rozvoj aktivit Ëesk ch exportèr na zahraniënìch trzìch a zv öenì vyu- DalöÌ popt vky na RIGA FOOD 2007 Riga, Lotyösko Specializovan v stava zamï en na potravin skè v robky, v robky zdravè v ûivy, zemïdïlskè a potravin skè stroje a technologie, obalovou techniku a obalovè materi ly. BÏhem v stavy budou organizov ny semin e a prezentace firem BalticBuild 2007 Petrohrad, Rusk federace Agentura CzechTrade bude na tomto veletrhu prezentovat ËeskÈ firmy. V celèm Rusku probìh v poslednìch letech masivnì bytov v stavba, v stavba velk ch n kupnìch center, logistick ch center a souvisejìcì infrastruktury. Popt vka sk t velkè moûnosti i pro ËeskÈ v robce Prezentace ËeskÈho pr myslu v oblasti obnoviteln ch zdroj energie Chengdu,»Ìna Agentura CzechTrade po d v ËÌnskÈm Chengdu prezentaci ËeskÈho pr myslu zamï enou na oblasti obnoviteln ch zdroj energie. CÌlem akce je podpora v vozu Ëesk ch v robk do»ìny, informov nì o moûnostech pr myslu»r a vyvol nì z jmu o Ëesk za ÌzenÌ a technologie. P edpokl - d se Ëast cca 70 ËÌnsk ch odbornìk SUBCONTRATACI N 2007 Podpora podnikání z evropských fondů ûitì exportnìch p ÌleûitostÌ, kterè na svïtovèm trhu existujì. V dubnu byly otev eny dalöì Ëty i programy: Ekoenergie, ICT v podnicìch, Inovace a Potenci l. Program Eko-energie je urëen k podpo e podnikatelsk ch aktivit v oblasti spor energie a obnoviteln ch a druhotn ch energetick ch zdroj. Na posìlenì potenci lu mal ch a st ednìch podnik v oblasti po izov nì a rozöi ov nì informaënìch systèm je zamï en program ICT v podnicìch. Program Potenci l je urëen k posìlenì v zkumn ch, v vojov ch a inovaënìch kapacit podnik a cìlem programu Inovace je posìlenì realizaci inovaënìch projekt. Vöechny uvedenè programy se v prvnì f zi zamï- ujì na podporu mal ch a st ednìch podnik, p i- Ëemû v budoucnu se uvaûuje o moûnosti p izn - v nì dotacì takè podnik m vïtöìm, nesplúujìcìm evropskou definici malèho a st ednìho podniku. Z kladnì p ehled o programech podpory podnik nì nabìzì rubrika Podpora podnik nì port lu BusinessInfo.cz. V sekci Zdroje financov nì z EU ( ka/zdroje-financovani-z-eu / /) naleznete informace o jednotliv ch programech financovan ch ze zdroj EU, p ehled aktu lnï vyhl öen ch v zev a dalöì d leûitè informace. Bilbao, äpanïlsko Veletrh pat Ì mezi t i nejv znamnïjöì veletrhy v oboru strojìrensk ch subdod vek na svïtï. Kon se pravidelnï kaûdè dva roky TEK "Fuel and energy komplex of Ukraine" Kyjev, Ukrajina Agentura CzechTrade po d prezentaci ËeskÈho palivovï-energetickèho pr myslu. Jedn se o 5. mezin rodnì fûrum: "FUEL AND ENERGY KOMPLEX OF UKRAINE: THE PRESENT AND THE FUTURE". Akce je zamï ena na prezentaci nejmodernïjöìch technologiì, za ÌzenÌ, sluûeb v oblastech: energetika, uhelno-pr myslov komplex, pr mysl ropy a zemnìho plynu, spory energiì a zdroj FARMA 2007 PoznaÚ, Polsko CÌlem projektu "äance pro firmy" je p inèst firm m podnikajìcìm na zemì hlavnìho mïsta Prahy ucelen p ehled o postupech a principech v bïrov ch ÌzenÌ vypisovan ch EU, p iblìûit jim problematiku zahraniënì rozvojovè spolupr ce Evropsk ch spoleëenstvì (ZRS ES) vëetnï nov ch program ZRS na obdobì OBSAH äkolenõ: p edstavenì projektu, vod do problematiky ZRS ES postupy v bïrov ch ÌzenÌ a implementace v oblasti zak zek na sluûby postupy v bïrov ch ÌzenÌ a implementace v oblasti zak zek na dod vky a pr ce Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 Tel.: , Fax: info@czechtrade.cz Agentura CzechTrade bude prezentovat ËeskÈ firmy na veletrhu zemïdïlskè techniky. z Ì 2007 Prezentace ËeskÈho pr myslu - dopravnì techniky K hira, Egypt ZK CzechTrade v K hi e bude po dat prezentaci ËeskÈ dopravnì techniky. CÌlem je p edstavit egyptskèmu civilnìmu a vojenskèmu sektoru ËeskÈ firmy, kterè majì z jem podìlet se na v stavbï egyptskè infrastruktury zamï enè na dopravnì problematiku - letiötï, ûelezniënì doprava, automobilov doprava apod. 3. ËtvrtletÌ 2007 Projekt CzechTrade - Šance pro firmy PrvnÌch 25 absolvent zìskalo 22. Ëervna certifik ty o spïönèm dokonëenì ExportnÌ akademie, kterou p ipravilo MPO ve spolupr ci s agenturou CzechTrade, Vysokou ökolou ekonomickou v Praze a Univerzitou Tom öe Bati ve ZlÌnÏ a z stupci soukromèho sektoru. PrvnÌ kolo ExportnÌ strategie bylo urëeno obchodnìm diplomat m a pracovnìk m agentury CzechTrade, pro kterè je jejì spïönè absolvov nì od letoönìho roku povinnou podmìnkou pro v jezd na zastupi- Prezentace vodohospod skèho pr myslu»r Vilnius, Kaunas, Litva ZahraniËnÌ kancel v PobaltÌ bude po dat prezentaci ËeskÈho vodohospod skèho pr myslu (ve spolupr ci s aliancì "Czech Water Technology"). vöeobecnè postupy implementace ZRS ES vyhled v nì nov ch zak zek vypisovan ch EU (v zemìch EU i po celèm svïtï) TERMÕNY äkolenõ: Tento projekt je spolufinancov n Evropsk m soci lnìm fondem a st tnìm rozpoëtem»r. VÌce informacì naleznete na internetov ch str nk ch projektu První absolventi Exportní akademie získali certifikáty telskè ady a kancel e CzechTrade. Od podzimu bude ExportnÌ akademie nabìzena takè soukrom m firm m jako certifikovanè vzdïl nì v oblasti zahraniënìho obchodu. Ministerstvo pr myslu a obchodu p ipravilo akademii ve spolupr ci s agenturou CzechTrade jako jeden z projekt ExportnÌ strategie»r na lèta Jeho cìlem je zv öit znalost exportnìch moûnostì tuzemsk ch firem, zprost edkovat knowhow spïön ch exportèr a podpo it komunikaci mezi podnikateli a poskytovateli zahraniënìch sluûeb st tu (obchodnì diplomatè, CzechTrade). CEBRE - novinka v Prosperitě PoËÌnaje Ëervencov m vyd nìm se Prosperita stala medi lnìm partnerem CEBRE. Informace o aktivit ch tèto podnikatelskè reprezentace v Bruselu a z jejìch zdroj budeme pravidelnï publikovat na str. 4 v novè rubrice. VÏ Ìme, ûe i pro n vötïvnìky str nky CzechTradu budou uûiteënè. (rix) servis CzechTrade ReferenËnÌ ËÌslo: ZemÏ urëenì: Objem popt vky: Datum zve ejnïnì: Platnost do: Popis popt vky POCZ Indie USD pushpaco@gmail.com Firma popt v karbid wolframu a kovanè v lce. POCZ Mold vie i.pushkin@fidesco.md Firma m z jem o potraviny, bytovè mycì prost edky, chladicì vybavenì. POCZ Rusko (49131) , A.I. Tarnov Rusk firma hled dodavatele: snìmaë teploty MTC.01Ni5k ñ 5 ks, PC.01Ni5k ñ 5ks, PC.02Ni5k ñ 5ks., uz vïr s elektrick m pohonem EKOREX PPN v 50 Hz 5,5 VA 35 Nm 90s/90st 250V/5AIP65 ñ 5ks., firmy AGROEL ( pro sklad zeleniny. POCZ Rusko (49131) , A.I. Tarnov Rusk firma hled dodavatele: TenzometrickÈho snìmaëe sil UTILCELL Mod: 120 Ln: 30 kg ñ 1ks firmy Astro ( Astro Blanicka Vlaöim, Typ stroje : PES, Rok v roby: 1998, V robnì ËÌslo:

19 červenec 2007 UNIE SOUKROMÝCH BEZPEČNOSTNÍCH SLUŽEB ČR Nelze socialisticky soudit a kapitalisticky podnikat Víte, proč vám bodyguard, který vás doprovází, nesmí galantně podržet zavazadlo nebo dveře, když vstupujete do hotelu? Neprozradím, ale věřím, že na odpověď za chvilku přijdete sami. JUDr. Jiří Kameník, prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR a zároveň prezident Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR by vám takových drobných hádanek připravil jistě více. Klást otázky je totiž zvyklý. Nejen v roli dvou prezidentů zprostředkovaně našim zákonodárcům, ale také jako majitel jedné pražské detektivní kanceláře, je-li pověřen vypátrat to, co si zákazník přeje. Často dává otázky i sám sobě. Chuť hledat pravdu a snaha obhajovat to, co je spravedlivé a objektivní, nacházet podstatu věcí a dějů je mu vlastní. Není tedy určitě samo sebou, že stojí v čele dvou profesních uskupení, která postupně stmeluje jeden názor: obhajovat a rozvíjet obor, který u nás zatím nemá na růžích ustláno: obor bezpečnostních služeb. V rozhovoru, který jsem s ním připravila, komentuje především poslání Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR (ta se skládá ze zmíněné asociace a Security Clubu): Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR má jeden přednostní cíl: upozorňovat na toto u nás poměrně mladé odvětví v celém kontextu chápání zejména zákonodárců a legislativních změn, které se chystají. A dále si vytkla sjednocovat firmy, které se na poli bezpečnostních služeb pohybují. Je to tak? V podstatï ano. Unie byla zaloûena proto, aby vytvo ila jednotnè spoleëenstvì jak pro komunikaci naöeho oboru bezpeënostnìch sluûeb na dom cì p dï, tedy v»eskè republice, tak za naöimi hranicemi. Jin mi slovy, abychom byli reprezentativnìm n rodnìm uskupenìm pro diskuzi o z kladnìch podnikatelsk ch z leûitostech v»r i se zahraniënìmi partnery, zejmèna evropsk mi oborov mi seskupenìmi. Hledali jsme, a st le jeötï hled me, jak nejvhodnïji p sobit navenek p i obhajov nì profesnìch z jm, nap Ìklad p i tvorbï legislativy, p ed v nì si zkuöenostì, vz jemnè informovanosti. Je jasnè, ûe v komunikaci s kolegy jin ch zemì nem ûe o tomtèû hovo it t eba pït Ëesk ch obdobn ch sdruûenì, ale ûe ËinnÏjöÌ je mìt jednoho silnèho reprezentanta, kter dìky profesnìmu know how vûdy zavröì urëit jedn nì a bude platformou, kde se odehrajì z sadnì n zorovè st ety a zformulujì v stupy. Pak je p edpoklad obh jit nejen podnikatelskè z jmy doma, ale i n rodnì z jmy na mezin rodnì - evropskè rovni. To je naöe vize, n ö cìl. PostupnÏ ji p ev dìme do praxe. kol je vöak p ed n mi jeötï mnoho. To zní příliš obecně. Co vás jako obor nyní nejvíce trápí? Co vás štve? VÏdÏl jsem, ûe tu ot zku hned poloûìte. Tak tedy: Chceme na naöe odvïtvì bezpeënostnìch sluûeb, a vlastnï potaûmo celèho bezpeënostnìho pr myslu, s rozhledem upozorúovat. ÿeöit je co, pot ebujeme tato eöenì nasmïrovat tak, aby byla naöemu podnik nì ku prospïchu, aby byla smyslupln. Aby se s n mi, s uniì, poëìtalo jako s odbornìky, kte Ì mohou vhodnï ovlivnit rozhodov nì v legislativnìch, vl dnìch i soudnìch org nech. Jak? D m p Ìklad. VezmÏte si ochranu vlastnictvì, na nïmû stojì kapitalistick a demokratick st t. U n s je to tak, ûe je stìh n sedmdes tilet vlastnìk nemovitosti za to, ûe pachatelè vloup nì nejprve p ekonajì dnè oplocenì, potè mu rozbijì vstupnì dve e s myslem odcizit mu dalöì majetek. On si chr nì neopr vnïn vstup samost Ìlem proti zlodïj m a vandal m. Ale na toho lotra, kterèho se ten ËlovÏk b l nebo mu chtïl zabr nit v jeho kon nì, nem me "p ku". Nejsou to p evr cenè hodnoty? Takov ch p Ìklad je mraky. A t eba pr vï do toho bychom oborovï velmi r di mluvili. Vezmu-li to ad absurdum, chr nìme v tèto zemi skuteënï totiû Ëasto dareb ky mìsto poctiv ch lidì. K Ëemu to je dobrè? Je pot eba si navz jem ujasnit, co vlastnï chceme. Nelze socialisticky soudit a kapitalisticky podnikat. M m-li t eba pozemek a chr nìm-li si ho, nem druh ËlovÏk pr vo mi tam vstoupit, pokud mu to nedovolìm. Jenûe tady to nïjak nefunguje. A to se n s, pracovnìk v soukrom ch bezpeënostnìch sluûb ch, citelnï dot k. Jin p Ìklad - Ëasto je do ûivota uveden z kon, kterèmu nikdo nerozumì, uû ani samotnì pr vnìci, natoû nïkdo jin. No eknïte, k Ëemu pak takov z kon je? Ot ûi se hodnï vulg rnï: Z konod rci vym ölejì pitomosti a my v tom m me podnikat? "Vl da" si nïco vymyslì, ale logiku to Ëasto nem, praxi podnikatel to nepom ûe, spìö to p idïl dalöì starosti nebo papìrov nì. A to jsou vöechno vïci, co n s tr pì. Proto je tu unie, kter v souëasnosti zast eöuje naöe n zory a st le razantnïji se snaûì vystupovat p i jejich prosazov nì. Zdá se mi, že jsou podnikatelé z vašeho oboru, ač jde o odvětví u nás tak perspektivní, trochu podceňováni v porovnání s jinými obory. Co s tím? Přitom paradoxně, když někomu hodně teče do bot, řekne: najmu si detektiva, zaplatím ochranku PoloûÌm v m takè ot zku: proë je Ëty icet procent n roda ednìk? Ve ejnè penìze by mïly vytv et pro podnik nì nïjakè, st le lepöì, prost edì. Tedy i takovè, aby mïl kaûd obor moûnost ventilovat vhodn m a ve svïtï bïûn m zp sobem nap. p ipomìnky k legislativï. NÏkter profesnì uskupenì, svazy, Hospod sk komora»r si jiû takovè postavenì vydobyly, spïchy se vöak dostavujì velmi pozvolna, protoûe Ëasto n zor podnikatel prostï ednìci neberou v potaz. N ö obor je v»r mlad, vïtöina lidì ho znala d Ìve jen z film o stateën ch bodyguardech, kte Ì se nakonec zamilovali do dam, kterè mïli chr nit. Ale o tom to p eci nenì. VÏ te mi, ûe n m nejde o to, abychom byli prezidenti, ale abychom docìlili nïëeho, co m smysl. Proto, kdyû nïkdo p ijde s n padem, jak eöit problèmy, kterè s sebou naöe odvïtvì p in öì, snaûìme se je ventilovat tam, kde by n m mïli naslouchat. ZatÌm tak trochu marnï, to m te pravdu. V oëìch bïûnè ve ejnosti m me sice prestiû a image filmov ch hrdin, ale skuteënost je surovïjöì. TÌm, ûe je obor u n s v strmèm v voji, je pochopitelnè, ûe pot ebujeme zvl dnout hojnost problèm, kterè ho prov zejì. NenÌ to pesimizmus, pouze konstatov nì. A snaha a chuù tyto z leûitosti eöit, pokud moûno vëas, lèpe s p edstihem. T eba proto, ûe n ö st t prov zì dvï t etiny öedè ekonomiky. Firmy, kterè provozujì detektivnì a bezpeënostnì sluûby, majì potìûe s nekalou konkurencì. Vypad to, jako by st t p Ìmo öedou ekonomiku chtïl. sebez chovy spolèh na to, ûe pr vï jemu se nem ûe nic st t. Kaûd ne mïrnï riskuje, mìsto toho, aby preventivnï p edch zel moûnèmu. Kdyû se v m nic nestane, tak na v s nikdo nic nechce. Ale racionalita dennì opatrnosti m b t. ZaËnÏme na p echodu pro chodce. Lidi se dìky svè lehkov ûnosti p Ìmo vrhajì aut m pod kola, hazardujì. Kdyû odch - zejì z domu, ledabyle zamykajì, nezajiöùujì a nechr nì si sv j majetek. Takûe nejenûe p ich zejì o svè ûivoty a zdravì, ale i o sv j majetek. ProË? Jsme lìnì o to svè peëovat. Myslet na vlastnì bezpeënost n s obtïûuje, zatïûuje, nenauëili jsme se myslet na to, ûe o vöe je pot eba se starat. LidÈ si p jëujì "velkè" penìze, aniû by si uvïdomili, budou-li mìt za t i roky z Ëeho spl cet, p ijdou-li t eba o zamïstrov ch spoleëenstev v sady? Nap. n m jako unii jde takè o to, aby mïly asociace a komory stejn v chodiska pro svoji Ëinnost; i kdyû j s m jsem proti povinnèmu ËlenstvÌ v jakèkoliv komo e. Jde o to, ûe st t s m diskriminuje p edem urëitou Ë st obyvatelstva a jinè d v privilegia. St t nepodporuje profesionalitu a poctivost, ale naopak ji znevaûuje. HoröÌ je to, ûe tak d v prostor lajd k m, nepoctivc m, diletant m a tunel m vöeho druhu. Jak jsem naznaëil, dvï t etiny bezpeënostnìch sluûeb se propadajì do öedè ekonomiky, a to je velmi zlè. Unie si dala do vìnku usilovat o to, aby se vytvo ilo v»r takovè podnikatelskè prost edì, kterè bude p t poctivï podnikajìcìm firm m. Je jedno, zda velk m, Ëi mal m. Co by se mělo například změnit z celospolečenského pohledu na bezpečnostní služby? ZnÌ to jako ohran pìsniëka, ale pravda to je. Podnikatel u n s zìskal punc zlodïje; a ten, kter pracuje poctivï, to je hlup k.»ìm menöì firma, tìm vïtöì nemohoucnost. ZÌsk - te-li zak zku od st tu, tedy od st tnì organizace, vymìnì si tato t ÌmÏsÌËnÌ splatnost faktur. VelkÈ st tnì podniky, kter m musìte trpït fakturu s t ÌmÏsÌËnÌ splatnostì, jasnï zneuûìvajì svèho postavenì silnèho ekonomickèho partnera (st t je tak postavil). Potaûmo tak ale sponzorujete st t. Co s tìm? Jin p Ìklad: ch pu, ûe bezpeënost jako obor, to bylo vûdy diskutabilnì. Kaûd podle pudu Autor: Miloš Krmášek Jaké kroky postupně podnikáte ke zdokonalení struktury unie? A to je pr vï ono. TÏûko se na druhè stranï oborovï sjednocujeme, protoûe nïkter m firm m vyhovuje nic ne eöit. D t dohromady vïtöinu firem, kterè se zab vajì bezpeënostnìmi sluûbami, to nenì akutnì cìl, spìöe p nì. VlastnÏ nejde tolik ani o firmy, ale rovnou o jejich spoleëenstva: jde n m o firmy, kterè jsou schopnè a ochotnè vystoupit p ed plènum stejn ch profesion l na p dï profesnìch sdruûenì, a ne o firmy schov vajìcì se do nepr hledn ch vod a anonymity. Zde si neodpustìm pozn mku - mrzì n s, ûe se zavedl komorov systèm jen pro nïkoho. ProË majì mìt komory na rozdìl od jin ch uskupenì a obo- n nì dìky zdravotnìm obtìûìm, dìky razu na silnici. TÌm jsem chtïl naznaëit, ûe obor bezpeënostnìch sluûeb si zatìm postupnï buduje mezi jin mi obory svè mìsto jak celospoleëensky, tak podnikatelsky. Jde sv m zp sobem rovnïû o generaënì z leûitost, o jistou kulturu. Ale to jistě není všechno V unii se snaûìme nynì zmapovat n ö prostor p sobenì tak ÌkajÌc v Ëase. To znamen popsat neövary, kterè vidìme ve st tnì spr vï a struktu e. T k se to p edevöìm v bïrov ch ÌzenÌ a pravidel pro nï platìcìch. VypÌöe se v bïrovè ÌzenÌ na to, kter firma bezpeënostnìch sluûeb se m ûe uch zet o tu a tu zak zku. ÿada tïch poctiv ch do v bïrovèho ÌzenÌ jde, ale neuspïje. ProË? Protoûe zvìtïzì ta spoleënost, kter nasadì nejniûöì cenu - pod hranici minim lnì mzdy (bezpeënostnì sluûby jsou hodnï o person lnìm zajiötïnì a mzd ch). TakovÈ jevy kritizujeme, vedeme proti takov m praktik m i soudnì ÌzenÌ, ûaloby. Na to pot ebujeme pochopitelnï finanënì prost edky. I proto unie. Ale to nenì jedin cesta, jak upozornit na to, co nepravèho se dïje. ZaËÌn me komunikovat vnï unie, nap Ìklad s mèdii. TakÈ se snaûìme prost ednictvìm Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb sepnout se s Univerzitou Tom öe Bati ve ZlÌnÏ. Asociace zde pomohla zaloûit obor bezpeënostnìch sluûeb, univerzita vychov v "novè" lidi, je pot eba s jejich pomocì vèst obor kup edu. Nov mi myölenkami, n zory, novou praxì. Budeme se snaûit vytipov vat firmy pro praxi - vylepöit nïkter pracoviötï tak, aby se stala vzorov mi a snesla ta nejtvrdöì srovn nìö. Velmi silnï si totiû uvïdomujeme, ûe jsme komerënì sluûbou. M me naöi pr ci p esnï spoëìtanou, musìme peëlivï a nekompromisnï sledovat n klady pr ce, musìme hledat takovè metody, kterè by naöi Ëinnost neprodraûovaly, aby naöi sluûbu takè z kaznìk dok zal zaplatit. Nikde totiû nenì ps no, ûe nejdraûöì sluûba je ta nejlepöì. ËinnÏ mohou slouûit i levnïjöì technologie, kterè si i bïûn obëan pro svoji bezpeënost m ûe zvolit. Hled me tedy novè metody, kterè by byly pro vìce z kaznìk vyuûitelnè, stanovujeme ceny, kterè jsou dostupnïjöì. V r mci dvou spoleëenstev, kterè unie zahrnuje, ustaly ûabomyöì nesv ry, s nimiû jsme v vojovï "ûili". ObÏ uskupenì, Asociace soukrom ch bezpeënostnìch sluûeb»r a Security Club, zaëala spolupracovat, tedy jejich ËlenskÈ firmy, coû je k uûitku celèho naöeho systèmu a lobov nì. Je těžké založit si u nás např. detektivní kancelář? V»eskÈ republice ne. UmÌ to kaûd pitomec, nic na tom totiû nenì. Je vöak tïûkè a n roënè ji dnï provozovat. V jistou dobu se vr tila moje dcera z taneënìch a povìd : VÌö, s k m jsem dnes tancovala? Se soukrom m detektivem! Hr zou mi vstaly vlasy na hlavï. Profesion lnì chylka? Moûn. pokraëov nì na stranï 20 Autor: Miloš Krmášek 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR červenec 2007 Auditoři pro vaši jistotu Téma, které je ryze poradenské Možná jste si již zvykli na pravidelné rozhovory s předními reprezentanty firem, velkých i těch menších, které jsou členy Komory auditorů ČR. Zaznamenali jste možná i to, že stále častěji na jiné stránky Prosperity než na tu, která je speciálně pro KA ČR, zařazujeme tiskové informace jednotlivých poradenských společností týkající se zejména výzkumů, anylýz apod. Tentokrát přebíráme materiál o společenské zodpovědnosti firem, který je z dílny KPMG. Umístili jsme jej na tuto stránku proto, že se více než zřetelně váže k etice podnikání, prestižnosti, důvěryhodnosti, tedy tématu, které se stále častěji prolíná s prací auditorů a jejich poradenským působením ve firmách. V rozhovorech budeme pokračovat zase v srpnovém vydání našeho časopisu. Společenská odpovědnost firem na vzestupu Firma, kter se zapojì do akcì, jeû jsou v oëìch ve ejnosti prospïönè, zaëìn lèpe prosperovat. V z padnì EvropÏ aû 70 % spot ebitel vybìr zboûì podle reputace firmy a 44 % z kaznìk je ochotno vìce zaplatit za v robek, kter je ekologicky öetrn. SpoleËensk odpovïdnost firmy (Corporate Social Responsibility, CSR) je faktorem, kter st le vìce ovlivúuje spïönost hospoda enì podniku. JejÌ v znam v poslednìch letech dynamicky roste i v»eskè republice. CSR se st v d leûit m ukazatelem nefinanënì v konnosti firem. PozitivnÌ vliv m ale i na finanënì v konnost a zvyöov nì hodnoty pro akcion e. MnoûstvÌ CSR aktivit proto roste a s nìm i popt vka firem po poradenstvì v tèto oblasti. "Pom h me spoleënostem zpracovat kompletnì strategii a nalèzt vhodnou oblast pro CSR aktivity. Jsme jejich partnery p i implementaci a z roveú jim ukazujeme, jak spr vnï vyhodnocovat cel projekt a jak jej vykazovat," shrnul Peter ºupt k, Senior Manager v oddïlenì ÿìzenì rizik a poradenskè sluûby spoleënosti KPMG»esk republika, kter m oblast spoleëenskè zodpovïdnosti firem na starosti. Podle Petera ºupt ka je klìëovè, aby do CSR programu byli zapojeni jak zamïstnanci, tak top management spoleënosti. "Role vrcholovèho vedenì firem v tomto procesu je nezastupiteln a spoëìv v tom, ûe sv m p Ìstupem a rozhodnutìmi mohou nejenom ovlivnit chov nì stovek nebo tisìc zamïstnanc, ale nasmïrovat fungov nì podniku k princip m udrûitelnèho rozvoje, jeû by mïl b t klìëov m motem dneönìho modernìho podnik nì." CSR klìëem k spïchu Mezi hlavnì d vody, proë z jem o CSR v»eskè republice tak dramaticky roste, pat Ì jednak mor lnì a jednak ekonomickè z jmy. "OËek v me, ûe princip CSR se v blìzkè dobï stane klìëem k spïchu na vysoce konkurenënìch trzìch," upozornil Peter ºupt k. KvalitnÏ zpracovan CSR program pom h zvyöovat spokojenost a loajalitu zamïstnanc, z roveú podporuje vztahy s obchodnìmi partnery, zejmèna dodavateli, a Ëasto b v investicì, kterou ocenì öirok ve ejnost. "Vöechny tyto zmïny pak vedou k posìlenì pozice firmy na finanënìch trzìch a zv öenì hodnoty pro akcion e," uzav el dlouh v Ëet dopad CSR 20 Peter ºupt k. P i zav dïnì konceptu CSR ve firmï je nejprve nutnè vymezit cìle v oblasti soci lnìho rozvoje, ochrany ûivotnìho prost edì a ekonomickè stability. Nezbytn m krokem je zejmèna anal za z jmov ch skupiny a jejich p sobenì na fungov nì spoleënosti. "Zp sob komunikace a p sobenì na z jmovè skupiny p edstavuje z klad pro n vrh konkrètnìch aktivit v r mci konceptu CSR. Tyto aktivity musì b t navrûeny na mìru kaûdè spoleënosti v souladu s jejìmi celkov mi podnikatelsk mi cìli," vysvïtlil Peter ºupt k. D leûit je takè anal za a srovn nì CSR aktivit u konkurence. Vöechny tyto informace pak tvo Ì z klad p i zpracov nì strategie CSR. DalöÌm kolem po schv lenì strategie je implementace CSR princip do chodu spoleënosti. "Corporate Social Responsibility m ûe fungovat jedinï tehdy, kdyû je plnï integrov na s podnikov mi procesy - marketingem, prodejem, v zkumem a v vojem, n kupem, logistikou a dalöìmi," upozornil Peter ºupt k s tìm, ûe integrace se t k vöech rovnì managementu, tj. strategickèho, taktickèho i operaënìho a p edpokl d se vyuûitì jak "hard", tak "soft" kontrol. Autor: Miloš Krmášek Podnik, kter implementuje principy CSR, se st v zodpovïdn m partnerem v oblasti udrûitelnèho rozvoje pro vöechny klìëovè z jmovè skupiny podnikatelskèho okolì a je schopen tuto odpovïdnost deklarovat prost ednictvìm kaûdoroënìho standardizovanèho reportingu. Implementace princip CSR do podnikov ch proces m p Ìm vliv na posìlenì konkurenceschopnosti, zvyöuje hodnotu spoleënosti pro akcion - e, zefektivúuje ÌzenÌ podnikatelsk ch rizik, posiluje image, pom h udrûovat soci lnì smìr a dalöì faktory v konnosti. HodnocenÌ a prezentace v sledk CSR aktivit Velmi d leûit m n strojem, kter v raznï pom h zviditelnit CSR, a tìm i dosahovat ekonomick ch p Ìnos, je vlastnì prezentace aktivit a ËinnostÌ smïrem k ve ejnosti a jin m zainteresovan m osob m. Mezi öiroce vyuûìvanè n stroje pat Ì v roënì zpr vy nebo samostatnè zpr vy o udrûitelnèm rozvoji. O rostoucìm v znamu reportov nì o CSR aktivit ch svïdëì i fakt, ûe podle pr zkumu KPMG International Global Mining Reporting Survey 2006 vyd v kaûdoroënì samostatnè v roënì zpr vy tèmï 60 % zkouman ch spoleënostì tïûìcìch nerostnè suroviny (v roce 2003 to bylo 44 %). A 91 % spoleënostì podle pr zkumu zve ejúuje v r mci sv ch v roënìch zpr v alespoú nïjakè informace t kajìcì se vztahu spoleënosti k CSR. NÏkterÈ spoleënosti poskytujì jen z kladnì informace, jinè zve ej- ÚujÌ i v konnostnì data a mìru splnïnì dan ch cìl. Cel ch 96 % spoleënostì, kterè vypracov vajì samostatnou v roënì zpr vu, ji takè zve ejúuje na internetu a zvyöuje tak jejì dostupnost. DalöÌ poznatky z v zkumu KPMG International: pokraëov nì ze strany 19 V r mci liberalizace trhu lze detektivnì kancel u n s zaloûit v 18 letech. Do oboru m ûe vstoupit kdokoli bez zkuöenostì, kaûd frajer. Minim lnï musì b t st edoökolsky, ale ne pr vnï vzdïlan, s Ëist m trestnìm rejst Ìkem. Kde jsou vöak znalosti pr va, zkuöenosti s psychologiì, znalosti ze zpravodajskè Ëinnosti Ëi z oboru kriminalogie - po tom se uû nikdo nept. A co je bezpeënostnì Ëi detektivnì sluûba? ZejmÈna pr ce s informacemi! Kde se jim novopeëen maturant mohl nauëit? Jak m me v tomto ohledu z kon, to je uû ot zka spoleëenskopolitick. Detektivem se u n s m ûe st t skoro kaûd. Je to sice p Ìleûitost, ale na druhè stranï v smïch posl nì tohoto oboru. Jak mohu nïkoho chr nit, kdyû o tom nic nevìm, potaûmo kdyû m m jeötï starosti s m se sebou? Marketingem to nezachr nìm. A jestli si nïkdo plete soukromèho detektiva s komparzem, tak je to öpatnè. Analyzovat informace m ûe ËlovÏk, kter je prot el, vì, jak na to, kter m soubor vïdomostì, vì, z Ëeho a jak Ëerpat, jak se k tïm Ëi onïm informacìm dostat, jak z nich vytvo it z vïry atd. Jako detektiv sh nìte nap. d kazy pro soudnì jedn nì, a tak musìte zn t soudnì postupyö éijeme z datab zì, z archiv. K tomu vöemu se dopracujete praxì, nikoli tìm, ûe si v 18 letech zaloûìte s.r.o. znaëky detektiv. DetektivnÌ sluûby vyûadujì nejmènï deset let praxe u krimin lky, t eba. DÏlat soukromèho detektiva nem ûe ËlovÏk, kter je sp aûen s organizovan m zlo- Ëinem. StejnÏ tak nem ûeme b t naklonïni tomu, ûe p ijde klient, ekne: Sledujte mi dceru, m m na to KË, dïlejte, co je ve vaöich sil ch. Co za takovè penìze po ÌdÌ? Co mu za to detektiv kvalitnìho m ûe nabìdnout? Aù mi promine, ale ËlovÏk, kter m n ö obor na ministerstvu na starost, to je duöevnì mrz k. To, co platì pro zaloûenì detektivnì kancel e u n s, to je övejkovina ve öpatnèm slova smyslu. NenÌ to o odbornosti, garancìch, n rocìch na kvalitu. Z kon, kter platì, to je ölendri n. Vy sám jste doktorem práv. Když posuzujete praxi firem, které jsou členy unie, zdá se vám, že je legislativa příliš složitá? Že i vaše firmy jsou zatěžovány spoustou předpisů, hlášení, zákazů, nařízení a utrácejí čas na řešení záležitostí, které podnikání nepomáhají? UrËitÏ. MÌsto podnik nì a p em ölenì nad n pady listujeme v öanonech. Jste kolektivím členem Svazu průmyslu a dopravy ČR. V čem vám členství nejvíce pomáhá? Vyjedn v nì se st tnìmi org ny se zaëalo da it D vïryhodnost spoleënosti v ot zce CSR se zvyöuje, pokud z vazek spoleënosti artikuluje nejvyööì vedenì. BÏûn jsou nap Ìklad prohl öenì gener lnìho editele vyzdvihujìcì d leûitost CSR, coû byl p Ìklad 73 % zkouman ch spoleënostì. V roce 2003 to bylo jen u 38 %. DalöÌm znakem zodpovïdnèho p Ìstupu je p Ìtomnost manaûera odpovïdnèho za CSR v nejvyööìch org nech spoleënosti, nap Ìklad v p edstavenstvu.»asto tento ËlovÏk zastupuje v bor, kter dohlìûì nad vöemi aktivitami spoleënosti v tèto oblasti. Podle pr zkumu KPMG International je tomu tak u 75 % spoleënostì (v roce %). TakovÈ v bory se mohou zamï ovat i na dìlëì problèmy, jako jsou ekologie, zdravì a bezpeënost pr ce Ëi vztah k ve ejnosti. Mezi prvo ad tèmata pat Ì glob lnì zmïny klimatu a s tìm spojenè ot zky regulatornìch r mc a obchodov nì s emisemi. V tèto kategorii se zkoumanè spoleënosti rozdïlily na dvï odliönè skupiny. Vöechny zkoumanè australskè, britskè a jihoafrickè tïûa skè spoleënosti zve ejúujì informace, kterè se nïjak m zp sobem vztahujì ke zmïnï klimatu Ëi sklenìkov m plyn m a emisìm. Na druhè stranï tak ËinÌ mènï neû 50 % kanadsk ch a americk ch spoleënostì a jeötï mènï spoleënostì z tzv. BRIC zemì (BrazÌlie, Rusko, Indie a»ìna). Pokrok nastal i v nez vislèm ovï ov nì dat obsaûen ch v samostatn ch zpr v ch o CSR. VÌce neû polovina ze spoleënostì, kterè takovou zpr vu vyd vajì (52 %), si ji nechala ovï- it u nez vislèho zdroje (v roce 2003 to bylo jen 27 %). OvÏ enì provedly buô nïkter z hlavnìch auditorsk ch spoleënostì (54 %) nebo specializovan spoleënost (46 %). Nelze socialisticky soudit a kapitalisticky podnikat t eba i dìky tomu, ûe Svaz pr myslu a dopravy»r pomohl nïkolik naöich myölenek p edat d l. Ch - peme, ûe ani svaz pr myslu v Ëi vl dï nem rozhodujìcì slovo, ale svoji v hu m pr vï proto, jakè firmy jsou Ëleny. Komunikaci i na naöe tèma se poda ilo nastartovat, takûe pomalu a postupnï zaëìnajì naöe p ipomìnky padat na spr vnou p du. DÌky svazu pr myslu se k n m p ed ned vnem dostaly p ipomìnky ke znïnì novèho ûivnostenskèho z kona. Neb t svazu, dovïdïli bychom se to pozdï. A to by bylo öpatnè. Svaz pr myslu a dopravy je dobrè oponentnì mìsto, jehoû prost ednictvìm jiû i naöe unie zaëìn ventilovat naöe poûadavky Ëi n zory. Svaz se pro naöi komunikaci osvïdëil vìce neû Hospod sk komora»r. Ta se pro n s stala p Ìliö velk m molochem, kter je rovnïû uû zatìûen byrokraciì. Je neprostupn pro jednotlivce-ëlena. Na rozdìl od nì se svaz chov elasticky. Jako by s pruûnïjöìm porozumïnìm pro vïc, kter se m eöit. Autor: Miloš Krmášek Už znáte odpověď na otázku, kterou jsem položila v úvodu? Je úplně jednoduchá. Bodyguard vám nemůže podržet ani tašku, ani dveře, protože musí mít obě ruce volné! A to proto, aby vás v případě potřeby dokonale ochránil. Alespoň taková zásada platí pro ty vaše ochránce, kteří pracují v komerční sféře, tedy v soukromých firmách. Doslova v jejich rukách je totiž vaše bezpečnost, zdraví a další hodnoty. za slova ze ûivota podïkovala Eva Brixi