Evaluace lokálního partnerství Mělnicko

Transkript

1 Evaluace lokálního partnerství Mělnicko provedená v rámci zakázky Evaluace v lokálních partnerstvích v lokalitách z roku 2011 Centrum pro společenské otázky SPOT, o.s. Petr Kučera Jakob Hurrle Lucie Trlifajová

2 Obsah 1 Úvod Zadání a cíle evaluace Metody a postupy, sběr dat Výzkumné metody a definice výzkumných otázek Oficiální dokumenty a další písemné zdroje Rozhovory Výchozí situace, zhodnocení klíčových rozhodnutí a přístupů obce, činnosti institucí v obci v oblasti sociální integrace, jejich vliv na účinnost působení Agentury v místě Mělník, Horní Počaply a Spomyšl charakteristika obcí Přístupy obce v oblasti sociálních (integračních) politik Instituce působící v oblasti sociální integrace Sociální odbor a Služby prevence Kvalita situační analýzy a výběru lokálního konzultanta Situační analýza Obsahové a teritoriální zaměření analýzy Sociálně vyloučené lokality Metody Forma a využití Celkové zhodnocení situační analýzy Lokální konzultant Pozice lokálního konzultanta vůči lokálním partnerům Hodnocení ze strany lokálních partnerů Zhodnocení procesu přihlášení a výběru obce ke spolupráci s Agenturou Motivace k podání přihlášky s mikroregionem Mělnicko Výběr obcí a další lokality Založení lokálního partnerství a zhodnocení jeho potenciálu, spolupráce s partnery Role a zapojení členů lokálního partnerství Zapojení obyvatel SVL Bezpečnost a školství Bezpečnost Školství Celkové zhodnocení LP Proces a kvalita strategického plánování, včetně využití situační analýzy, vhodnost určení priorit a volby finančních zdrojů pro opatření Analýza zacílení chystaných projektů, zhodnocení potřebnosti a vhodnosti opatření z pohledu obyvatel lokality a obce Situace SVL ve Spomyšli Terénní práce a nízkoprahová zařízení Nízkoprahové zařízení v Mělníku Hřiště ve Spomyšli Oddlužení obyvatel SVL Bydlení Bydlení Křivenice Zaměstnanost Sociální firma v Mělníku Vzdělávání Inkluzivní nástroje ve vzdělávání Komunikace s veřejností Závěr a doporučení

3 10.1 Závěr Doporučení Příloha 1: Případová studie o intervenci Agentury na venkově Úvod Specifika venkovských obcí důsledky pro lokální partnerství Venkovská obec, město a mikroregion Několik návrhů Partnerství ve venkovské obci Partnerství v mikroregionu Příloha 2: Logika intervence Agentury na Mělnicku Příloha 3: Struktura rozhovorů s členy PS

4 1 Úvod Nezanedbatelná část obyvatel Česka se nachází v situaci sociálního vyloučení, nebo jí taková situace bezprostředně ohrožuje. Sociální vyloučení se projevuje dlouhodobou nezaměstnaností, omezováním sociálních vazeb s jinými sociálními skupinami obyvatel, prohloubením prostorové segregace a rostoucí stigmatizací, zvláště v případě sociálně vyloučených příslušníků romského etnika. V oblasti lidských prav a sociální inkluze je situace Romů už dlouhodobě jedním z nejvážnějších problémů, za který byla Česká republika v minulosti kritizována opakovaně i na mezinárodní úrovni. Založena v roce 2008, Agentura pro sociální začleňováni (dále Agentura) hraje centrální roli ve strategiích České republiky pro sociální začleňování. 1 Agentura má podporovat obce a města tak, aby mohly plnit svoji funkci zajišťovat či pomáhat zajistit všem občanům rovný přístup ke vzdělávání, bydlení, zdravotní péči, zaměstnání, sociálním službám a bezpečí. Posláním Agentury je propojovat subjekty na místní úrovni tak, aby spolupracovaly při sociálním začleňování. Obce musí svůj zájem o podporu aktivně vyjádřit formou přihlášky, která zdůvodňuje potřebu intervence a nastiňuje oblasti, na které se spolupráce má zaměřit. Intervence Agentury je vždy plánována na tři roky a zakládá se na kombinaci několika nástrojů: Na začátku stojí mapování situace formou situační analýzy (SA), kterou obvykle zpracuje externí dodavatel. Lokální konzultant (LK), tj. zaměstnanec Agentury, který má spolupracující obec na starosti, nabízí po zahájení spolupráce relevantním institucím a osobám účast v lokálním partnerství (LP) a tematických pracovních skupinách, které mají za úkol vytvořit společnou strategii pro začleňování obyvatel sociálně vyloučených komunit. Výsledkem této práce má být strategický plán (SP), který obsahuje konkrétní opatření v klíčových oblastech, jako jsou školství, bydlení, zaměstnanost a bezpečnost. Lokální konzultant dále podpoří realizaci těchto opatření pomocí projektového poradenství. Cílem evaluace, kterou realizovalo občanské sdruženi Centrum pro společenské otázky SPOT, o.s. v období od května do srpna 2012, je ověřit účinnost těchto nástrojů v případě lokálního partnerství na Mělnicku, které bylo zahájeno v roce 2011 a patři do skupiny nejnovějších intervencí Agentury. Spolupráce mezi Agenturou a obcemi spolupracujícími v rámci Mělnicka se rozběhla v druhé polovině roku 2011 a má pokračovat do roku Autoři tohoto evaluačního textu zdůrazňují, že kvůli načasovaní evaluace do prvního roku intervence Agentury není ještě možné zhodnotit, zda byla intervence úspěšná. Analýza si tedy spíše klade za cíl zhodnotit procesy vzniku a zahájení lokálního partnerství, soulad partnerství s politikami a aktivitami města, proces strategického plánování, v neposlední řadě se věnovat i vnímání práce Agentury 1 Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období (dostupná na naposledy přistoupeno ); Koncepce Romské integrace (dostupná na naposledy přistoupeno ). 4

5 a dalších lokálních aktérů primární cílovou skupinou obyvatel sociálně vyloučené lokality (SVL). Důraz je kladen na identifikaci možných rizik a hledání doporučení pro další práci. Struktura textu v obecné rovině vychází z posloupnosti kroků intervence Agentury; od mapování situace v obci, k síťování partnerů a dále ke strategickému plánování konkrétních opatření. V úvodu je popsáno zadání a metodologie práce, v průběhu textu je zvláštní pozornost věnována situační analýze jako nástroji mapování situace, přístupu lokálního konzultanta jako osobě iniciující proces síťování a strategickému plánu jako dokumentu zaštiťujícímu konkrétní kroky obce i dalších lokálních aktérů. Důležitou roli pak hraje příloha 1, která je do velké míry samostatnou částí evaluační zprávy. Jedná se o případovou studii, ve které jsou analyzována specifika intervence Agentury ve venkovském prostředí. Autoři si kladou otázku, do jaké míry může vůbec fungovat intervence Agentury s využitím jejích běžných nástrojů v prostředí malých obcí, kde je prostředí dosti odlišné oproti městům, kam se intervence Agentury běžně soustředí. Na závěr evaluační zprávy i případové studie najde čtenář celkové shrnutí a několik doporučení. 5

6 2 Zadání a cíle evaluace Agentura jako zadavatel evaluační studie definoval, že evaluace má: otestovat efektivnost metod práce Agentury a zavádění jednotlivých opatření a poskytnout podklady pro případnou změnu a přizpůsobení metod a procesů Agentury na celkové i lokální úrovni, změřit adekvátnost sociálních (integračních) politik v obci a zjistit, zda partneři Agentury (především obec jakožto hlavní partner Agentury, ale i další orgány veřejné správy a nevládní neziskové organizace) adekvátně reagují na aktivitu Agentury a vhodně spolupracují v procesu sociálního začleňování. Podle zadání se evaluace zaměřila na všechny kroky působení Agentury v mikroregionu Mělnicko, od procesu přihlášení a výběru obce ke spolupráci s Agenturou (relevance výběru a jeho efektivnost), založení lokálního partnerství a zhodnocení jeho potenciálu, proces strategického plánování, včetně využití situační analýzy, určení priorit, volby finančních zdrojů pro opatření, počátky projektového poradenství a využití nástrojů okamžité intervence. Evaluace hodnotí dosavadní relevanci, efektivnost, užitečnost a udržitelnost působení Agentury. Vzhledem k tomu, že na Mělnicku Agentura působí nově (1. rok intervence), nebylo cílem evaluace hodnotit celkové dopady a výsledky intervence, pozornost byla tedy zaměřena především na proces intervence. Podle zadání Agentury se evaluace měla kromě toho podrobně zaměřit na jednu oblast nebo opatření ve formě případové studie. Po dohodě s Agenturou byl v případě Mělnicka zvolen jako téma případové studie bližší pohled na specifika působení Agentury v malých obcích, které nemají srovnatelné administrativní a finanční kapacity jako města. Případová studie si klade za cíl posoudit, do jaké míry jsou funkční obvyklé pracovní metody Agentury i v odlišném venkovském prostředí. Podle zadání se evaluace lokálního partnerství Mělnicko dále zaměřuje na všechna klíčová rozhodnutí vedení obcí a orgánů veřejné správy v oblasti sociální integrace v období a na všechny klíčové události, které mají vliv na situaci sociálně vyloučených obyvatel v mikroregionu. 6

7 3 Metody a postupy, sběr dat 3.1 Výzkumné metody a definice výzkumných otázek Podle zadání ze strany Agentury má evaluace dva hlavní cíle, 1. otestovat efektivnost metod práce Agentury a zavádění jednotlivých opatření a 2. posoudit adekvátnost sociálních (integračních) politik v obci. Vzhledem k tomu, že Agentura publikovala už v roce 2011 situační analýzu, která popsala vznik sociálně vyloučených lokalit a politiku obcí, věnuje se evaluační zpráva primárně politikám a opatřením obcí, která se přímo vztahují k plánům lokálního partnerství. Základním metodologickým nástrojem evaluace je rekonstrukce logiky intervence. V zahraniční literatuře známá pod názvem theory of change, rekonstrukce logiky intervence je standardní používanou evaluační metodou, která pomůže strukturovat výzkum a definovat oblasti a otázky, na které se bude tým evaluátorů soustředit. 2 Co znamená rekonstruovat logiku intervence? Na základě popisu projektů, strategických dokumentů Agentury a informací získaných během přípravných rozhovorů s reprezentanty Agentury se evaluační tým pokusil v první fáze evaluace pochopit: - Jak iniciátor změn (v našem případě Agentura, respektive lokální partnerství) definuje problém, který se pokouší řešit? (Definice problému) - Jaká opatření (aktivity, metody) používá nebo plánuje používat? (Vstupy) - Jaké konkrétní výsledky mají tyto nástroje a aktivity přinést? (Výstupy) - Jak mají výstupy přispět k dlouhodobému zlepšení problémů, které intervence měla řešit? (Výsledky / záměry) Jako druhý krok formulují evaluátoři základní předpoklady, které musejí být splněny, aby logický řetěz od definice problému přes vstupy a výstupy k výsledkům mohl fungovat. Jako ilustrace pro vztah mezi definicí problémů, vstupy, výstupy a záměry na jedné straně, a předpoklady pro splnění na druhé straně slouží příklad v tabulce 1. V kompletní tabulce, která je přílohou č. 2 této zprávy, jsou vstupy, výstupy, záměry a předpoklady definované pro pět dalších specifických problémů. Jejich podoba (tedy zacílení výzkumu) bylo průběžně konzultováno se zadavatelem evaluace. 2 Více například: Morra-Imas, Linda G.; Ray C. Rist (2009): The Road to Results: Designing and Conducting Effective Development Evaluations. Washington: World Bank Training Series. 7

8 Tabulka 1: Rekonstrukce logiky intervence (příklad) PROBLÉM VSTUPY VÝSTUPY Nadřazený problém: Obec neplní svou funkci vůči části místních obyvatel 1. specifický problém: Neznalost problematiky (na komplexnější rovině) ze strany obcí Mapování (analytická práce) Relevantní vstupní analýza využitelná do budoucna a přinášející nové informace nad rámec existujících znalostí PŘEDPOKLADY (které mají být ověřeny evaluací): kvalitní analytická práce, obsahově relevantní validita (vyváženost perspektiv - napojení na druhotnou cílovou skupinu (osoby v SVL) Vstupní analýzu dostanou včas všichni členové LP Informace jsou prezentovány srozumitelnou formou Obec je zvyklá rozhodovat na základě dat V případě evaluací lokálního partnerství Mělnicko je kromě toho potřeba rozlišit mezi intervencí ze strany Agentury a intervencí ze strany lokálního partnerství, ve kterém je Agentura jenom jednou z mnoha zastoupených institucí. Proto se můžeme zabývat v jedné lokalitě několika teoriemi změn. Z předpokladů se ve třetí fázi odvíjejí výzkumné otázky, které mají za cíl ověřit, do jaké míry předpoklady byly splnitelné a splněné. V další tabulce (znovu jako příklad; celý seznam výzkumných otázek lze nalézt jako přílohu 3 v apendixu) jsou formulované otázky přiřazené konkrétním zdrojům informace (dokumenty nebo respondenti rozhovorů). Při rozhovorech, které byly v rámci evaluačního výzkumu uskutečněny, sloužil tento seznam otázek jako kontrolní seznam. Rozhovory měly jinak semi-strukturovanou formu, což umožnilo získat i nové informace a ujasnit si informace získané v jiných rozhovorech. 8

9 nepřímo Lokální konzultant Politické vedení obce Vedoucí odborů MÚ školy Městská policie Úřad práce Prostor o.s. Ostatní Obyvatelé SVL Tabulka 2: Výzkumné otázky a zdroje (příklad) Zdroj Otázky Metoda / -y ověřování Je situační analýza (SA) kvalitní z pohledu analytické práce? Je SA obsahově relevantní? Jsou perspektivy v SA vyvážené? Dostali vstupní analýzu všichni členové LP včas k dispozici? Jsou informace prezentovány srozumitelnou formou? Je obec zvyklá rozhodovat na základě dat? Vlastní posouzení Hodnocení ze strany uživatelů () () Oproti klasické aplikaci Theory of change, která je používána pro evaluaci již dokončených projektů, měla její aplikace v případě zhodnocení prvního, počátečního roku působení Agentury určitá specifika. V daném časovém rámci ještě nebylo možné hodnotit celkové dopady a výsledky intervence, pozornost byla tedy zaměřena především na samotný proces intervence a přípravu konkrétních výstupů. Schéma sloužilo jako návod pro vstup do problematiky, s rostoucí znalostí situace a detailnějším zaměřením rozhovorů docházelo více k odklonu od původního schématu a byla více sledována logika samotných identifikovaných problémů. Po dohodě se zadavatelem se věnuje případová studie specifické situaci intervence v malých venkovských obcích, jak bylo popsáno výše. V tomto případě se jedná o průřezové téma, ke kterému se různým způsobem vztahovaly všechny rozhovory. Případová studie se snaží na 9

10 základě informací získaných přímo i nepřímo z rozhovorů systematický uchopit specifický charakter působení Agentury ve venkovském prostředí. Autoři využili kromě informací z Mělnicka i inspirativní zkušenosti z evaluací jiných projektů, které se týkaly venkovského prostředí. Využity byly především zkušenosti z evaluací dvou programů na východním Slovensku z program Tvoj Spiš ( ) a v severovýchodním Maďarsku z Cserehat Program ( ), kde působil v roli hodnotitele jeden z autorů této zprávy Oficiální dokumenty a další písemné zdroje Tým hodnotitelů obdržel od Agentury písemnou dokumentaci, která byla analyzována a sloužila zároveň pro přípravu ústních rozhovorů. Jednalo se o: - Různé dokumenty o fungování a metodologických postupech Agentury - Memorandum o spolupráci mezi Odborem pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády ČR a městem Mělník ( ) - Memorandum o spolupráci mezi Odborem pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády ČR a obcí Horní Počaply ( ) - Memorandum o spolupráci mezi Odborem pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády ČR a obcí Spomyšl ( ) - Situační analýza Mělnicko (říjen 2011) - Zápisy ze setkání lokálního partnerství - Zápisy ze setkání pracovních skupin (bezpečnost, Spomyšl, Horní Počaply) a ze školení TSP - Strategický plán (stav červenec 2012, rozpracovaný, priority schválené lokálním partnerstvím) Kromě materiálů, které byly poskytnuty Agenturou, byly identifikovány následující relevantní dokumenty: - Strategický plán města Mělníka z roku Komunitní plán sociálních služeb z roku Akční plán rozvoje Strategie prevence kriminality Katalog sociálních služeb Sociálně demografická analýza města Mělník Stavba obecního vodovodu ve Spomyšli 9 3 Dostupný na (naposledy přistoupeno ) 4 Dostupný na (naposledy přistoupeno ) 5 Dostupný na (naposledy přistoupeno ) 6 Dostupná na (naposledy přistoupeno ) 7 Dostupný na (naposledy přistoupeno ) 8 Dostupná na (naposledy přistoupeno ) 10

11 3.1.2 Rozhovory V období květen červenec 2012 bylo evaluačním týmem realizováno 15 rozhovorů s respondenty. Tabulka 3 zobrazuje skladbu respondentů. Tabulka 3: Charakter provedených rozhovorů Druh respondentů Počet Pracovníci Agentury 2 Starostové Mělníka a Horních Počaplů, zastupitel Spomyšle 3 Ředitelé a pracovníci odborů a organizací MÚ Mělník 3 Úřád práce 1 Ředitelé škol 1 Obyvatelé lokality Spomyšl 3 Obyvatelé lokality Horní Počaply Křivenice 2 9 Dostupné na (naposledy přistoupeno ) 11

12 4 Výchozí situace, zhodnocení klíčových rozhodnutí a přístupů obce, činnosti institucí v obci v oblasti sociální integrace, jejich vliv na účinnost působení Agentury v místě 4.1 Mělník, Horní Počaply a Spomyšl charakteristika obcí Mělník leží na pravém břehu Labe naproti ústí Vltavy. Jedná se o okresní město ve Středočeském kraji s necelými 20 tisíci obyvatel, které je díky své geografické poloze přirozeným centrem regionu. V bývalém okrese Mělník má město Mělník podle současné administrativní struktury spolu s Kralupy nad Vltavou a Neratovicemi status obce s rozšířenou působností (viz obr. níže). I když socialistická průmyslová politika výrazně ovlivnila ekonomický profil města, Mělník si zachoval charakter půvabného a snad poněkud provinčního městečka, v kterém se všichni znají (jak zaznívalo v rozhovorech, které jsme provedli). Obr. 1: Okres Mělník Zdroj: obce zapojené do lokálního partnerství 12

13 Obce Horní Počaply (asi 1270 obyvatel) a Spomyšl (asi 450 obyvatel), kde se nachází hlavní lokality, na které se intervence Agentury na Mělnicku zaměřuje, jsou 2 z 39 obci v obvodu obce s rozšířenou působností Mělník. Horní Počaply se nachází asi jedenáct kilometrů severozápadně od Mělníka na levém břehu Labe. Původně venkovský charakter obce výrazně změnila během socialistického režimu stavba elektrárny Mělník 11. Díky elektrárně a dalším továrnám jsou Horní Počaply poměrně bohatou obcí, která disponuje například vlastní obecní policií s 5 zaměstnanci, obecní ubytovnou a obecním bytovým fondem. Svým občanům je schopna hradit školní aktivity 12 dětí nebo nabízet bezplatnou návštěvu mateřské školy. 13 Horní Počaply mají vlastní železniční zastávku na trati Praha Ústí nad Labem; spojení do Mělníka zajišťují autobusy. Součástí obce Horní Počaply je původně samostatná (do roku 1961) asi 3km vzdálená obec Křivenice s cca 160 obyvateli. Mezi Křivenicemi a samotnými Horními Počaply leží areál elektrárny Mělník. Během socialistického režimu platila v Křivenicích kvůli blízkosti k areálu elektrárny stavební uzávěra, což zastavilo další rozvoj této části obce a vedlo k významným rozdílům v úrovni technické infrastruktury, které se po roce 1990 se snažila obec Horní Počaply snížit investicemi do kanalizace, veřejného prostranství atd. V centru Křivenic se nachází SVL s asi 30 romskými obyvateli 14, která se vyznačuje životními podmínkami velmi nízké úrovně 15. zvýrazněny růžovou barvou autory zprávy. 11 Elektrárna se nachází v katastrálních územích Horní Počaply a Křivenice (obojí součástí obce Horní Počaply). 12 Z rozpočtu školy může být hrazena např. účast na škole v přírodě, předplavecký výcvik, doprava na některé akce. Viz (naposledy navštívené ) 13 Webové stránky (naposledy navštívené ). 14 Podle situační analýzy: V současné době má ve zkoumané lokalitě trvalý pobyt nahlášeno 22 osob, ale podle pozorování a expertů žije v lokalitě přibližně 50 lidí 30 dospělých a 20 dětí (10 ve školním a předškolním věku). 15 Situační analýza to popisuje slovy: Dům, kteří tvoří zkoumanou lokalitu v obci Horní Počaply, resp. v její části Křivenice, je v dezolátním stavu, celé místo svým vzhledem a charakterem připomíná spíše nějaký slum v rozvojové zemi. Zděný dům, jádro samotné lokality, se postupně rozpadá, svou kapacitou počtu obyvatel naprosto nestačí. Kolem domu vyrostlo bludiště z celé řady nelegálních provizorních přístavků většina je zděná, některé jsou postaveny ze dřeva, překlišek, plechu. Místo je cítit plísní, zdi domu i přístavků jsou vlhké. 13

14 Obr. 2: Horní Počaply a Horní Počaply Křivenice 16 Ze tří obcí zapojených do lokálního partnerství Mělnicko je obec Spomyšl s cca 450 obyvateli nejmenší. Má také nejvíce venkovský charakter. Obec se nachází na levém břehu Labe, asi devět kilometrů západně od Mělníka. Obec nikdy neměla kostel nebo faru a rovněž ve Spomyšli nikdy nebyla škola, existuje zde ale poštovní úřad, malý obchod a hospoda. Kvůli celkově nízkému počtu obyvatel nemá Spomyšl uvolněného starostu, jediný zaměstnanec obce má na starost ekonomické záležitosti. Důvodem pro zapojení Spomyšle do lokálního partnerství je velká sociálně vyloučená lokalita, místním známá pod názvem Parlament, jak se říká největší z budov v lokalitě. SVL je prostorově izolována, nachází se na okraji území obce Spomyšl u železniční stanice Vraňany a fyzicky zapadá spíše do zdejší kompaktní zástavby v okolí nádraží. Jedná se o několik objektů vtěsnaných do prostoru mezi silniční komunikací a železniční tratí, kde nicméně žije asi až 150 obyvatel 17, tedy až třetina všech obyvatel obce Spomyšl. 16 Zdroj: Vlastní mapa na základě Mapy Google ( 17 Podle situační analýzy: Podle různých zdrojů, včetně místních informátorů žije v lokalitě lidí, z toho je asi 20 dětí v předškolním a školním věku. 14

15 Obr. 3: Spomyšl Přístupy obce v oblasti sociálních (integračních) politik Vzhledem k odlišné velikosti tří obcí lokálního partnerství Mělnicko, pojem sociální a integrační politika zde má různý význam. Pro intervenci Agentury na Mělnicku je tedy příznačné, že jde vlastně o dvojí druh intervence na jedné straně se jedná o intervenci v městském prostředí s rozvinutou infrastrukturou sociálních služeb, na stranu druhou jde o intervenci ve venkovských obcích se všemi omezeními (kapacitními, znalostními, politickými) spojenými s odlišným fungováním veřejné správy ve srovnání s městem. Alternativně lze chápat lokální partnerství Mělnicko jako intervenci na úrovni (mikro)regionu, kde je centrem Mělník jako obec s rozšířenou působností státní správy. Zde je ale zapotřebí si uvědomit, že spojení mezi Mělníkem, Spomyšlí a Horními Počaply vzniklo účelově v kontextu intervence Agentury. Není překvapující, že infrastruktura služeb je nejrozšířenější v Mělníku. Sociální agenda zde je rozdělena mezi Sociální odbor MÚ a Služby prevence města Mělníka, které představují výrazné aktéry jak v kontextu Mělníka tak jeho okolí a jejich roli se budeme podrobněji věnovat v následující kapitole (4.1). Vzhledem k celkovému politickému klimatu v Česku je důležité zmínit, že mělnické politice dominovaly od 90. let konzervativní strany. To platí částečně i v současnosti, kdy současný starosta je sice sociální demokrat, ale stojí v čele koalice s podílem konzervativních stran 18 Zdroj: Vlastní mapa na základě Mapy Google ( 15

16 (ODS, ČSSD, RADNICE 2010, Mělničané). Tento pravicově konzervativní profil může vysvětlovat, proč se město v minulosti rozhodlo privatizovat většinu bytového fondu, městu zůstala jen relativně malá část bytů v historickém centru města. Vzhledem k relativně exkluzivnímu umístění nejde o byty vhodné pro sociální bydlení, naopak jsou pronajímané těm, kteří městu nabídnou nejvyšší nájem. I přesto, že tento vývoj zejména v oblasti bydlení výrazně omezuje možnosti města intervenovat v sociální oblasti, respondenti hodnotili dlouhodobý přístup města k sociálním otázkám pozitivně a jako velmi konstruktivní. V tomto nicméně může hrát určitou roli i fakt, že vyloučení Romů nepředstavuje v Mělníku velký problém, počet Romů v samotném městě je nízký, a nejde o politické (nebo politizované) téma. Podle starosty města hraje roli i složení vedení města: Pro Mělník je specifické, že městská rada se skládá téměř výhradně z doktorů. Jednak jsou to vzdělání lidé a pak, jako doktoři, se nemohou z povahy své profese hlásit veřejně k negativním postojům vůči některým skupinám obyvatel mohu tedy říci, že ze strany vedení města je v otázkách sociálního vyloučení dlouhodobě poměrně jednotný přístup a podpora, radě dominuje racionální a pragmatický přístup. V případě Horních Počaplů se sociálními otázkami zabývá explicitně jen sociální komise, která má 5 členů a je zřizována radou obce. Díky stavbě budov pro pracovníky a vojáky v době socialismu obec nicméně disponuje řadou obecních bytů, v posledních letech také využívá státních programů na rekonstrukci starých budov pro potřeby ubytování. Obec dále vlastní ubytovnu, využívanou převážně dočasnými pracovníky v elektrárně a která byla během povodní roku 2002 využívána jako nouzové ubytování. Podle vyjádření respondentů ze SVL v Křivenicích zde nicméně obec v době povodní odmítala ubytovat Romy postižené povodní a to i přesto, že na ubytovně byla volná místa. Podle starosty nicméně obec nedisponuje dostatkem volných budov, které by bylo možné upravit na obecní byty. V Horních Počaplech bývají Romové ze SVL zapojeni do VS a VPP (organizovaných placeným zaměstnancem obce), obvykle jde o čištění veřejných prostor a podobné práce, Křivenice navštěvuje sociální pracovník z Mělníka. Horní Počaply nemají rozvinutější instituce pro sociální integraci, je ale otázkou nakolik je to v tomto případě důsledkem nedostatečných kapacit a jakou roli zde hraje, že obec vidí priority v jiných oblastech. Zmiňovaných 5 obecních policistů například představuje pro obec podobné velikosti neobvyklý nadstandard 19, podobně se lze dívat i na příspěvky na předškolní vzdělávání a školní aktivity, které nicméně kontrastují s nedostatkem míst ve školkách. Podobně jako v Horních Počaplech i ve Spomyšli jsou veškeré sociální práce zajišťovány městem Mělníkem. Významným rozdílem nicméně je, že v případě Spomyšle představuje nedostatek institucionálních kapacit opravdu významnou (byť ne jedinou) bariéru pro realizaci sociálních služeb. V minulosti obec realizovala VPP, které nicméně kvůli příliš náročné administrativě spojené s poslední sociální reformou v oblasti aktivní politiky 19 Starosta jej vysvětluje jako dědictví minulosti potřeba kontroly veřejného pořádku vzhledem ke zvýšené přítomnosti sezonních zaměstnanců. 16

17 zaměstnanosti ukončila, jak vyplývá z vyjádření místního respondenta. Pokud chceme analyzovat dlouhodobější přístup obce Spomyšl v oblasti sociálních (integračních) politik, je třeba se na tyto politiky dívat v kontextu širšího politického přístupu k Romům v Česku, kde dlouhodobě dominuje politika minimální intervence. Obec sice podle respondentů opakovaně vyšla obyvatelům SVL vstříc (zavedení VPP pro obyvatele SVL, zástupce SVL v zastupitelstvu), ale tyto vstřícné kroky údajně nevedly k předpokládaným výsledkům. I s ohledem na tyto zkušenosti obec do života lokality spíše nezasahuje, ať si žijí, jak chtějí. Na druhou stranu však takový přístup v důsledku může vést ke zvyšování sociálních rozdílů ve společnosti a prostorové separaci různých sociálních skupin. Tento přístup vedl zřejmě i k tomu, že nejpočetnější romské rodině v lokalitě obec vyšla vstříc a na začátku 90. let jí nabýdla možnost odkoupit si budovy, které rodina obývala, a to i přes to, že budovy již v té době neodpovídaly standardům bydlení. Již tehdy kolem převodu nemovitosti proběhla podle respondentů velmi živá debata. Důsledkem nicméně je, že v současnosti jde o soukromé pozemky, kde má obec jen omezené možnosti intervence, a to nejen v opatřeních pro zlepšení podmínek, ale i pro krajní možnost vystěhování 20. Na druhou stranu, lokalita není ze Spomyšle viditelná a modernizace rychlostní komunikace kolem obce (2006) ještě prohloubila izolovanost lokality 21. Každodenní kontakt mezi obyvateli lokality a ostatními obyvateli obce je podle vyjádření respondentů poměrně omezený (návštěva obchodu apod) a příznačně obyvateli SVL i respondentem z obce charakterizovaný jako relativně bezkonfliktní. V důsledku prostorové izolovanosti a skutečnosti, že ve Spomyšli není mnoho institucí jako třeba škola či kostel, jsou místní obyvatelé obce méně konfrontováni s důsledky sociálního vyloučení. Je možné, že jedním z důsledků je, že obec je méně motivována problematiku sociálního vyloučení řešit (a to jak v negativním, tak pozitivním směru). I přesto, že takový liberální postoj může působit na první pohled pozitivně, je důležité zmínit, že vzájemné vztahy mezi SVL a obcí Spomyšl jsou spíše napjaté. Obec se například rozhodla neuvažovat o připojení lokality k vodovodu, což vysvětluje kromě velké zátěže na rozpočet obce i dlouhodobým dluhem obyvatel SVL za služby a z toho plynoucí nedůvěry, že zavedení nové služby jen zvýší dluhy vůči obci. Na stranu druhou si Romové stěžují na zhoršující se stav dostupnosti lokality a kvalitu služeb poskytovaných obcí (nedostatečná oprava přístupové cesty a devastace odvodňovacího systému v lokalitě po stavbě kanalizace, diskriminace při odvozu odpadů aj.). Netroufáme si soudit oprávněnost stížností obou stran, ale chceme upozornit na přetrvávající nesoulad mezi pohledem obyvatel SVL a obce. 20 Majitelé domů dluží obci peníze, obec by mohla domy exekuovat, exekuce by nicméně byla vzhledem ke stavu lokality a případným sociálním konsekvencím dosti problematická. 21 Ředitelství silnic a dálnic i přes nesouhlas obce Spomyšl modernizovalo komunikaci I. třídy způsobem, který zvyšuje prostorovou segregaci zdejší SVL. 17

18 4.3 Instituce působící v oblasti sociální integrace Sociální odbor a Služby prevence V Mělníku je v oblasti sociální práce specifická situace, kdy většinu sociálních služeb poskytují instituce Sociální odbor města a na odbor navazující, městem zřizovaná instituce Služby prevence města Mělníka. Působení nevládních neziskových organizací (NNO) v oblasti sociální práce s obyvateli SVL je v Mělníku poměrně omezené, jak je ostatně vidět i ze zmiňovaného komunitního plánu města. V praxi tak jsou instituce města jedinými poskytovateli sociálních služeb tohoto druhu jak v samotném městě, tak v okolních obcích. Současný stav je nicméně všeobecně pozitivně hodnocen, respondenti mluví o dobré spolupráci navzájem mezi organizacemi i ve vztahu k vedení města. Zmiňované instituce uváděly i pozitivní zkušenosti s komunitním plánováním ve městě. Pozitivní hodnocení současné situaci v oblasti poskytování sociálních služeb v oblasti sociálního vyloučení může být zapříčiněno i unikátním postavením instituce Služeb prevence města Mělníka. Ty jsou zřizovány městem, ale vznikly poněkud živelně a zdola, když byl objekt původně squatu přebudován na azylový dům. V českém prostředí je potřeba zdůraznit určitou vstřícnost města, když squat, ilegální nástroj řešení otázky bydlení, přebuduje na legální formu s podobným účelem. Když do objektu Služeb prevence přijde návštěvník, může být překvapen ovzduším otevřenosti a dynamickým duchem instituce. Respondenti ze Služeb prevence uvádějí, že azylový dům byl jádrem jejich činnosti, avšak postupně se začali zaměřovat i na problematiku, která vede k příchodu lidí do azylového bydlení. Zvýšení důrazu na terénní práci je pak vedla k působení v lokalitách sociálního vyloučení (od 2009). Původní práce pouze s lokalitami v Mělníku se postupně rozšířila i do Spomyšle a vedla k lepšímu zmapování situace sociálního vyloučení v okolních obcích a k navázání komunikace s tamními starosty. Respondenti ze Služeb prevence i odjinud uvádějí úspěchy této instituce: Daří ze zhruba 2/3 klientům z azylového domu nacházet řešení jejich bytové otázky (obr. 4), terénní práce ve vyloučených lokalitách pomohla částečně vyřešit dluhy obyvatel apod. 18

19 Obr. 4: Umisťování klientů azylového domu. 22 Mezi vedením města, sociálním odborem a Službami prevence je dlouhodobě dobrý vztah, jejich činnost se těší dlouhodobé politické podpoře. Starosta uvedl: mám tu šikovné zaměstnance těžko se ti lidé (na malém městě) hledají aby je to bavilo i přesto jak je to placené ale myslím, že v Mělníku ti lidé jsou, je to stabilizované, proto jsem je ani nepropustil (i když jsem tlačen do škrtů), protože jsou speciální. Starosta vnímá potřebnost zdejší sociální práce, a to nejen v Mělníku, ale i v okolních obcích vidí to jako určitý nástroj prevence před přenesením problémů do jeho města. Obě instituce jsou zvyklé žádat o granty, velkou část své činnosti hradí z projektových financí. 22 Zdroj: interní materiál, Služby Prevence 19

20 5 Kvalita situační analýzy a výběru lokálního konzultanta 5.1 Situační analýza Jedním z nástrojů, který Agentura v rámci intervence běžně používá, je situační analýza (SA). V případě Mělnicka byla situační analýza zadaná na základě výběrového řízení občanskému sdružení Demografické informační centrum 23, které ji zpracovalo v období červenec září Podle zadání bylo cílem situační analýzy zmapovat výchozí situaci obyvatel žijících v sociálně vyloučených romských lokalitách ve jmenovaných obcích a poskytnout tak podklady pro efektivní činnost zadavatele v jednotlivých lokalitách. Jedná se tedy o podrobný výzkum, který sleduje stav lokality a potřeby jejích obyvatel v oblastech bydlení, vzdělávání, zaměstnání apod. Situační analýza má vytvořit dobrý základ pro intervenci Agentury v lokalitě, zejména pomoci při strategickém plánování. Z perspektivy hodnotitele je potřeba si klást otázku, do jaké míry odpovídal obsah situační analýzy zadání, jaké metody byly použity pro získání dat, jaký byl formát a využití výstupu. Základní otázkou pak je, do jaké míry a s jakým výsledkem sloužila a mohla sloužit předložená situační analýza Mělnicka jako základ pro přípravu strategického plánu a dalších aktivit lokálního partnerství Obsahové a teritoriální zaměření analýzy V úvodu SA autoři píší, že se studie zaměří na identifikaci sociálně vyloučené lokality, deskripci této lokality a hlavních mechanismů a rizik sociálního vyloučení v daném prostoru. Reálný obsah odpovídá tomuto zadání ovšem jen částečně. Hlavní část SA je věnována podrobnému popisu sociální a demografické situace na Mělnicku, často kvůli dostupnosti dat pouze s údaji za město Mělník či Středočeský kraj (spolu s metodickým úvodem tvoří téměř 60% textu), což považujeme za nadbytečné. I v metodické příručce k intervenci Agentury 25, je vymezení témat SA více směřované k otázkám sociálního vyloučení, obecné informace o obci mají sloužit jen jako úvod. Některé části textu jsou z perspektivy výše uvedených cílů nadbytečné, postrádáme zřejmý vztah k sociálnímu vyloučení. Z pohledu užitelnosti studie pro potřeby aktérů místní politiky je v té souvislosti navíc nutno upozornit na to že si město Mělník nechalo v roce 2011 aktualizovat výše zmíněnou Sociálně demografickou studii města Mělník, která se rozsáhle věnuje podobným 23 Více viz stránky sdružení 24 Situační analýzu Mělnicka se nám ve veřejně přístupné podobě na webových stránkách Agentury nepodařilo lokalizovat. 25 Celým názvem Metodický materiál ASZ pro práci lokálních konzultantů pro sociální inkluzi ve vyloučených lokalitách. 20

21 tématům jako obecná část SA. Dlouhá popisná část, která se zabývá celkovou situací v Mělníku (např. jednotlivými demografickými ukazateli, souhrnnými statistikami za jednotlivé obce atp.) jde spíše na úkor srozumitelnosti a čitelnosti. Studie touto přílišnou délkou trpí, zdá se, jako by se autoři soustředili spíše na shromáždění informací a již se více nepouštěli do jejich kritického vyhodnocení Sociálně vyloučené lokality Samotným SVL je v analýze věnován relativně menší prostor (38 stran z 88). Autoři se v různých ohledech vždy věnují jednotlivým SVL v Mělníku i ve Spomyšli a Horních Počaplech. Přestože tvůrci situační analýzy píší úvodu o potřebě identifikovat sociálně vyloučené lokality a celá SA je prezentována jako SA Mělnicka (tedy spojení obcí Mělník, Spomyšl a Horní Počaply) jako celku, nepíší, jakým způsobem vytipování lokalit proběhlo. Na jednu stranu je pochopitelné, že autoři nejspíše převzali seznam lokalit v souladu s přihláškou k intervenci Agentury, avšak automatické převzetí takové perspektivy při identifikaci klíčových problémů Mělnicka je problematické analýza neproblematizuje výběr obcí pro spolupráci a skutečnost, že i v dalších obcích Mělnicka se nacházejí SVL, které by potenciálně mohly být cílem intervence Agentury. Navíc, jak vyplývá z vyjádření policie, z pohledu bezpečnosti jsou právě SVL v jiných obcích (Vliněves, Mělnické Vtelno, Rymáň) považovány za problémovější oproti Spomyšli či Horním Počaplům. Podrobnějšímu zkoumání by měl být podroben i samotný koncept mikroregionu Mělnicko, který ve skutečnosti je vytvořen účelově pro intervenci a ani nezahrnuje spojité území. Problematiku sociálního vyloučení také nelze redukovat pouze na vybrané lokality v obcích, protože se často dotýká i dalších míst v regionu, obyvatelé se pohybují městem za prací, tráví ve městě svůj volný čas apod. Zjistili jsme, že v Mělníku najdeme i další potenciálně problematické lokality jako místní sídliště nebo autobusové nádraží, v obou lokalitách dnes působí nízkoprahové zařízení. V neposlední řadě je třeba situační analýze po obsahové stránce vytknout, že nereflektovala strategické dokumenty města ani dílčí výzkumy, které už v Mělníku v souvislosti s problematikou sociálního vyčlenění proběhly a které mohou být pro dané lokality relevantní Metody V následující kapitole se zaměříme na zhodnocení metod, díky kterým autoři SA získali pro studii nová data o situaci v oblasti SVL Kvantitativní metody Zpráva obsahuje velké množství kvantitativních ukazatelů, čímž podává z tohoto pohledu dobrý obrázek o celkové situaci v Mělníku a přidružených obcích. Bohužel často se autoři potýkají s nedostatkem dat, která nebývají za všechny ukazatele dostupná pro malé obce, ve výsledku tedy převažují data pouze za Mělník. Bohužel poněkud chybí vztah sesbíraných dat 21

22 přímo k lokalitám sociálního vyloučení. Tam se kvantitativní data omezují na odhad počtu obyvatel SVL. Z pohledu sociálního vědce ale i lokálního politika je zajímavým momentem použití experimentální analytické metody, která vychází z předpokladu specifického demografického chování zkoumané populace - tzv. modifikovaný indikátor indukované potratovosti., jeho relevanci a validitu bychom proto rádi zhodnotili podrobněji. V situační analýze se autoři snaží zhodnotit vývoj závažnosti problému sociálního vyloučení na Mělnicku pro období Protože dostupné kvantitativní údaje, ze kterých by se dalo zjistit míru sociálního vyloučení, jsou podle nich nepřesné či zavádějící, jsou využita demografická data za Mělník pro konstrukci modifikovaného indikátoru indukované potratovosti. Autoři si kladou za cíl prostřednictvím indikátoru zvýraznit intenzitu výskytu určitých negativně hodnocených sociálních a demografických jevů v jednotlivých letech za celé město. Výskyt těchto negativně hodnocených jevů má podle autorů mít významnou souvislost s intenzitou sociálního vyloučení. Indikátor je konstruován z několika složek (demografických ukazatelů) týkajících se vzdělání, potratovosti, porodnosti a věku. Pokud se tedy ve městě zmíněné negativně hodnocené sociální a demografické jevy objevují s vyšší intenzitou u většího podílu osob se špatnou životní historií 26 (nižší vzdělání matky ve spojitosti s vyšší potratovostí v nižším věku matky, aj. 27 ), pak to podle autorů situační analýzy ukazuje na vyšší míru přítomnosti sociálního vyloučení ve městě. Využití experimentálního indikátoru je jistě z odborného hlediska zajímavé, je však potřeba, aby jeho význam a výklad byl zároveň kriticky zhodnocen. Sami autoři uvádějí, že se jedná o experimentální ukazatel, z textu situační analýzy není zřejmé, zda daný indikátor je dílem samotných autorů, nebo je převzatý. Chybí odkaz na odbornou diskuzi o nástrahách při interpretaci indikátoru do sociální reality a ani sami autoři se do takové diskuze nepouští. Pro samotný indikátor je sice uveden vzorec výpočtu, avšak chybí vysvětlení, co přesně jednotlivé písmenka ve vzorečku znamenají. U čtenářů situační analýzy lze těžko předpokládat obecnou znalost demografie, tím méně znalost zvyklostí při označování demografických veličin. Je zde tedy vážné riziko, že čtenář vzorečku výpočtu neporozumí. Protože hodnota indikátoru závisí na historii demografického a sociálního chování sledovaných osob, je vlastně pro výsledek za jednotlivé roky klíčové, u kolika osob se špatnou sociální a demografickou historií došlo v jednotlivých letech ke konkrétním demografickým událostem potratům. Celkově za město budou počty takových událostí nejspíše dosti nízké (v analýze nejsou absolutní počty uvedeny 28 ), je tedy potřeba počítat 26 Hodnoty za jednotlivé osoby jsou nasčítány a vyjádřeny indikátorem relativně k celkové populaci města. 27 Podrobněji viz Situační analýza Mělnicko str, Autoři podle vyjádření Agentury též absolutní počty neznají, z důvodu ochrany osobních údajů obdrželi autoři hodnoty indikátoru rovnou vypočítané podle vzorečku. 22

23 s neduhy statistické práce s malými počty sledovaných událostí, které jsou snadno ovlivnitelné externími faktory 29. Samotný charakter vztahu mezi špatným demografickým chováním na straně jedné a sociálním chováním obyvatel města a dynamikou vývoje SVL na straně druhé též není diskutován, předpokládá se zde přímá úměra mezi mírou sociálního vyloučení a růstem potratovosti u osob se špatnou životní historií. Pokud by indikátor skutečně souvisel významně s mírou sociálního vyloučení, není jasné, jaký vztah mají hodnoty naměřené za celé město vztah ke zkoumaným lokalitám sociálního vyloučení. Změnilo se demografické chování v mělnických lokalitách, nebo se projevily i změny v okolních obcích? Podobně lze zpochybnit interpretaci výskytu potratů u žen se špatnou historií sociálního a demografického chování jako znak zhoršující se sociální situace. Nemůže být třeba potrat naopak projevem snahy vyhnout se zhoršení nepříznivé sociální situace a případně i snahy o zlepšení svého sociálního postavení? Diskuze těchto otázek by při interpretaci indikátoru neměla chybět. Vzhledem k experimentálnímu charakteru indikátoru postrádáme u autorů také kritický přístup při konfrontaci jeho výsledků s jinak zjištěnými informacemi o dynamice vývoje sociálního vyloučení ve sledované lokalitě. Vzhledem k tomu, že indikátor popisuje pouze město Mělník, je jeho relevance k popisovaným lokalitám pravděpodobně nízká. V části věnované kvalitativnímu popisu a interpretaci situace v lokalitách se už autoři na indikátor nijak neodkazují a nevycházejí z něho. Využití indikátoru je jistě zajímavé a je tedy škoda, že nebylo dotaženo. Výsledně totiž použití indikátoru otázky spíše vzbuzuje, než aby na ně přinášelo odpovědi. Bez jejich zodpovězení je využití metody nesmírně obtížné a zdánlivá objektivita takto získaných informací může vést ke zjednodušujícím a zkreslujícím interpretacím Kvalitativní metody Kvalitativní metody byly v SA využity pro popis situace v jednotlivých SVL. V situační analýze hodnotíme kladně zapojení lokálních expertů prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Pohled obyvatel SVL je ovšem do situační analýzy zahrnut jen okrajově. Metody práce Agentury reflektují podstatně více pohled místních expertů, tedy i města a místních institucí. Obraz SVL a jejích obyvatel v očích významných lokálních aktérů je ovšem jen částí celkového obrazu, a to často poznamenanou paternalistickým přístupem města a dalších institucí, v obecnější rovině i kulturně složitým konfliktem mezi většinovým obyvatelstvem a obyvatelstvem SVL. Hlubší analýza perspektivy obyvatel SVL prezentovaná v SA by představovala jednu z cest jako alespoň částečně tuto nerovnováhu kompenzovat. 29 Může být obtížné interpretovat, zda zvýšení či snížení těchto počtů skutečně souvisí se změnami sociálního klimatu ve městě, nebo zda se jedná o spíše náhodné nashromáždění demografických událostí (potratů) do konkrétních let, nebo je například způsobeno jinými příčinami jako změny ve věkové struktuře populace, změny v dostupnosti hormonální antikoncepce, zavedení preventivních programů apod. 23

24 SA dále příliš nezahrnuje pohled majoritního obyvatelstva, i když běžní obyvatelé jsou mezi zdroji okrajově uváděni. Je zřejmé, že vzhledem k rozsahu výzkumu by bylo obtížné v rámci SA zachytit jejich postoje reprezentativně. Na druhou stranu by bylo relevantní připravit přehled a provést analýzu místních tištěných i online médií (event. dalších webových zdrojů), a způsobu jak je v nich problematika SVL v posledních letech reflektována. Podobně by bylo vhodné analyzovat i přítomnost problematiky SVL v místním politickém diskursu a oficiálních dokumentech (strategické plány města aj.). Vzhledem k tomu, že fungování LP představuje potenciálně společensky konfliktní téma, je analýza médií důležitá i pro způsob prezentace výstupů práce LP. Postavení kvalitativní analýzy na rozhovorech, které jsou vedeny převážně s (budoucími) členy LP s sebou ovšem nese ještě jedno zkreslení. I když je díky jejich zapojení potom SA přijímána členy LP bez podstatnějších výhrad (viz dále), chybí zde kritičtější zhodnocení jejich role a dosavadní práce ve vztahu k lokalitě. Podobně negativní dopad na nezávislost SA mohla mít i konzultace jejího obsahu s lokálním konzultantem. V důsledku toho, že informačně zřejmě vychází ze znalosti osob, které jsou zapojeny do LP, v SA podstatě mapuje ty znalosti, které jsou v partnerství sdílené (všichni respondenti evaluace se shodovali na tom, že pokud SA četli, nepřinesla jim téměř žádné nové informace (viz dále)). Dokument, který má prezentovat objektivní vědecký pohled a který je jako takový přijímán a využíván (viz níže), tedy v současné podobě prezentuje pohled značně selektivní Forma a využití Pohled aktérů lokálního partnerství na situační analýzu není jednoznačný. Na jedné straně zaznívají hlasy, že situační analýza nepřinesla aktérům nové informace, někteří aktéři ji ani celou nečetli a celkově nebyla SA klíčovými aktéry LP zmiňována jako zdroj poznání o problematice sociálního vyloučení na Mělnicku. Snížení významu situační analýzy je nicméně zapříčiněné i zpožděním zadání, které vedlo k tomu, že vypracovaná SA byla dostupná až v době zahájení intervence v terénu lokálním konzultantem. Pro utřídění existujících znalostí tak spíše než SA sehrál podstatnou roli lokální konzultant prostřednictvím úvodního sběru dat o lokalitě a v diskuzích priorit při setkáních lokálního partnerství a pracovních skupin. Zde se jedná nejspíše o systémový nesoulad v načasování, kterého si je Agentura vědoma, neboť ve svých metodických materiálech hovoří o dodatečném zohlednění výsledků situační analýzy při práci v lokálním partnerství (viz výše zmíněný metodický materiál Agentury). Na druhé straně někteří aktéři lokálního partnerství uvádějí, že situační analýza jim pomáhá jako podklad pro další jednání v souvislosti s jejich prací. Vzhledem k tomu, že aktéři nemají zásadní výhrady k obsahu SA, vnímají ji jako dokument, na který se mohou odkazovat. Z pohledu členů LP neobsahuje SA konfliktní fakta, naopak jsou v ní znalosti sdílené v každodenní praxi ověřené vědeckou prací a získávají tedy určitou objektivní hodnotu. SA slouží jako potvrzení pro potřebnost hledání řešení problematiky SVL před dalšími aktéry a institucemi (politické reprezentace města, v grantových žádostech apod). 24

25 Pokud je cílem, aby SA sloužila jako podkladový dokument pro další aktivity a byla využita různými aktéry, kteří se problematikou zabývají jen okrajově (politické zastoupení města apod), je důležité, aby byla cílové skupině čtenářů co nejvíce srozumitelná. Již zmiňovaný obsáhlý úvod, který obsahuje obecné a v textu dále nevyužívané informace, zbytečně sofistikovaný vědecký jazyk a zejména pak celkový rozsah textu může vést k tomu, že pro lokální aktéry se text stává obtížným a předem odrazuje od přečtení. V objemném textu se informace důležité k pochopení dynamiky procesů sociálního vyloučení na Mělnicku se mohou ztrácet. V důsledku se tak i kvalitně zpracovaný analytický text může úplně míjet se svým účelem Celkové zhodnocení situační analýzy V případě Mělnicka byla SA vypracována se zpožděním, i když plánovaným (zpoždění bylo zcela na straně Agentury, zpracovatel dodal analýzu včas a v termínu podle uzavřené smlouvy), neplnila tedy jednu ze svých základních funkcí podání informací pro přehled o situaci v lokalitě před vstupem Agentury. Lokální konzultant de facto do značné míry ze začátku prováděl podobnou analytickou práci jako dodavatel SA. Tato absence analytického podkladu v rukou LK nebyla respondenty hodnocena negativně, naopak je otázkou jestli spíše nepodpořila lepší navázání kontaktů s účastníky lokálního partnerství (identifikace s problémy a prioritami LP, navázání osobních kontaktů). Role SA se v tomto případě zúžila na potvrzení znalosti, sdílené v rámci LP a získala status dokumentu, který lze použít pro různá jednání nebo například projektové žádosti. Domníváme se, že aby bylo zpracování SA smysluplné, měla by SA doplnit lokální úhel pohledu nad rámec toho, jak problémy definuje město a posléze dává dohromady lokální konzultant s dalšími místními partnery, tedy mělo by jít o nezávislý a k postoji města kritický pohled, podpořeným vědeckým pohledem na problematiku. Proto doporučujeme do budoucna pečlivě zvážit, jaké informace do situační analýzy vložit i jak celkový text analýzy strukturovat (a jak zajistit dodržení postupu požadovaného v zadání od Agentury). Zejména v momentě, kdy není možné zajistit zpracování SA před vstupem do lokality (jako tomu bylo v případě Mělnicka) je vhodné zaměřit výzkum na ty aspekty problematiky, které by rozvíjeli existující znalost tedy aby se analytická práce nedělala dvakrát v SA a analýze prováděné LK v rámci úvodních fázi LP, ale aby SA obsahovala nové či alternativní informace a pohledy. Aby byl plněn využit potenciál SA, je nutné, aby splňovala po formální stránce: Včasné dodání (před vstupem LK do lokality) Jasnou strukturaci a přehlednost, stručnost Pokud se díváme na současné zadání SA po obsahové stránce, zdůraznili bychom následující aspekty: Stručnost a přehlednost charakteristiky obce a jejích obyvatel 25