Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo dále sílí?

Transkript

1 SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2012 Analýzy V Praze dne 31. ledna 2012 Kód publikace: Č. j.:188 / Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo dále sílí? Zpracovala: ing. Drahomíra Dubská, CSc. Kontaktní zaměstnanec: ing. Drahomíra Dubská, CSc., tel , drahomira.dubska@czso.cz Český statistický úřad 2012 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Můžete je najít na internetových stránkách ČSÚ

2 ISBN Český statistický úřad, Praha 2012

3

4 O B S A H Strana Úvod 1 Shrnutí 1 Metodická východiska 3 1. Příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky Příliv podle země původu přímých investic do ČR 5 2. Váha firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice 7 3. Sektor finančních institucí Bankovní sektor Sektor nefinančních podniků Váha nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na výkonech sektoru nefinančních podniků a české ekonomiky Produkce Mezispotřeba a hrubá přidaná hodnota Váha nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na důchodových charakteristikách sektoru nefinančních podniků a české ekonomiky Zisky Mzdy Daně Váha nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou a v české ekonomice Spojitost s přílivem zahraničního kapitálu Investiční aktivita firem pod zahraniční kontrolou Odvětvový pohled na firmy pod zahraniční kontrolou Podíly na hrubé přidané hodnotě odvětví Podíly na zaměstnanosti odvětví a segmentu pod zahraniční kontrolou Zahraniční firmy v českém průmyslu 28

5

6 Český statistický úřad Firmy se zahraniční majetkovou účastí v ekonomice ČR: oslabily nebo dále sílí? 2012 Úvod Přímé zahraniční investice v České republice se v podobě firem pod zahraniční kontrolou staly velmi významným faktorem české ekonomiky, který dynamizoval její výkon a exportní schopnosti. Váha těchto firem váha se za rok 1995 až 2009 výrazně znásobila jak co se týká charakteristik výkonových, tak důchodových, zejména docilovaných zisků a úrovně produktivity. Tato studie sleduje - kromě uvozující první části zaměřené na příliv přímých zahraničních investic do České republiky a jeho strukturu a vývoj v čase - postavení firem pod zahraniční kontrolou v ekonomice, resp. v daném sektoru. Sektorový pohled na firmy pod zahraniční kontrolou je soustředěn na finanční instituce s důrazem na bankovní sektor a dále na v širším pohledu na nefinanční podniky. Studie uvádí rovněž částečný odvětvový pohled pokud jsou o váhu firem pod zahraniční kontrolou v daném odvětví na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti, resp. i na zaměstnanosti v ekonomice. V poslední kapitole je rozebráno působení firem pod zahraniční kontrolou v českém průmyslu, vč. vývoje jejich pozice v docilovaných tržbách, počtu zaměstnaných, průměrné mzdy, aj. Shrnutí Působení firem pod zahraniční kontrolou v České republice je důsledkem přílivu přímých zahraničních investic. Ten činil do konce září při zohlednění jejich stavu do počátku roku 1993, tedy doby, kdy ČR fungovala v rámci federace celkem 2 498,951 mld. korun. Příliv investic vrcholil kolem roku 2000, druhým vrcholem bylo období následující po vstupu země do EU. V letech 2002 a 2005 roční příliv přímých investic převýšil čvrtbilionovou hranici Do roku 2003 dominovaly přílivu přímých zahraničních investic do ČR západní Evropa, v období pak neevropští investoři. Zpočátku směřovaly přímé investice do zpracovatelského průmyslu, od roku 1999 již více do ostatních odvětví vč. služeb. Německé a rakouské přímé investice participovaly do konce roku 2009 na stavu přímých investic do ČR zhruba čtvrtinou, další více než třetinou pak přímé investice z Nizozemí a Lucemburska. Váha finančních a nefinančních firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice stoupla během let z méně než desetinových podílů na počátku sledovaného období na 42,5 % celkové produkce, na 47,7 % v případě mezispotřeby a 30,6 % na výši hrubé přidané hodnoty v ekonomice. Drtivou dominanci zaznamenávají firmy pod zahraniční kontrolou ve finančním sektoru. Podle předběžných dat za rok 2010 dosáhl jejich podíl na hrubé přidané hodnotě celého sektoru 97,1 %. Ta rostla u těchto firem dokonce dynamičtěji než předtím i v letech , kdy byly ostatní sféry ekonomiky zasaženy hospodářskou krizi a finanční instituce v Evropě a zbytku světa pak globální krizí finanční. Samotný bankovní sektor kontroluje 96,9 % celkových aktiv bankovního sektoru ČR svým objemem ve výši 4,197 bil. korun. V podobné proporci participuje také na výši poskytnutých úvěrů klientům (96,3 %, tj. 2,094 biil. korun) a úplně nejvyšší je jeho podíl na výši přijatých vkladů (98,8 %, tj. 2,637 bil. korun), které jsou prakticky všechny denominovány v českých korunách (2,357, bil. korun). Specifikem vývoje zahraničních firem v bankovním sektoru ČR, které umožnilo přečkat krizi bez úhon, je jejich vysoká kapitalizace, absence rizikových cenných papírů v jejich portfoliích a velmi levné primární zdroje použitelné pro jejich aktivní obchody. Rezervy a kapitál bank pod zahraniční kontrolou v ČR se koncem roku 2010 přiblížil půl bilionu korun. Samotné zadržené zisky, nerozdělené z minulých let, činily 124 mld. korun. Vysokou ziskovost

7 vykazovaly tyto banky již od roku 2002, jejich návratnost kapitálu byla dlouhodobě nad evropským průměrem. Kapitálová přiměřenost v poměru k rizikově váženým aktivům je u bank pod zahraniční kontrolou velmi vysoká a v letech se dále zvyšovala. V roce 2010 činila 15,5 %, což byl téměř dvojnásobek výše požadované mezinárodní regulatorikou sledující zdravé fungování bank (8 %). Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou v ČR charakterizovala velmi silná růstová dynamika promítající se do růstu jejich váhy jak v sektoru nefinančních podniků, tak i na ekonomice jako celku. Hodnota jejich produkce, mezispotřeby a hrubé přidané hodnoty stoupla za roky čtrnáctkrát (14,2krát, 14krát, resp. 14,7krát). V tomto období rostl jejich výkon šestkrát rychleji než celý sektor. Výše zisků nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou vzrostla za období více než dvacetkrát za celý sektor nefinančních podniků pouze 3,1krát - a jejich podíl na ziscích sektoru nefinančních podniků se přiblížil dvěma třetinám (64,2 %). V důchodových charakteristikách dominuje podíl firem pod zahraniční kontrolou na výši zisků v ekonomice ve formě čistého provozního přebytku, který se zvýšil z 8 % v roce 1995 na 60 % v roce Na objemu vyplacených mezd a platů participoval koncem sledovaného období tento segment ekonomiky z jedné třetiny. Daně z příjmů, které získal veřejný sektor od nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou, stouply oproti výkonnosti a zejména dynamice zisků podstatně pomaleji mírněji (8,9krát za období ). Lze to zčásti přičíst investičním pobídkám poskytovaným českým státem. Ovšem podíl daní z příjmů placených firmami pod zahraniční kontrolou na celkových daních z příjmů placených celým sektorem nefinančních podniků v roce 2009 přesáhl polovinu (51,9 %). Z toho vyplývá nižší daňové inkaso státu od segmentů českých firem (soukromých národních) a firem v převažujícím veřejným vlastnictvím. Tato skutečnost však může souviset s nižší ziskovostí těchto segmentů. Hospodářská recese zasáhla nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou dříve než zbytek ekonomiky, protože byly vzhledem ke své převažující exportní orientaci více postiženy propadem zahraniční poptávky. To se projevilo především na výrazném poklesu mezispotřeby, méně už u hrubé přidané hodnoty. Vzhledem k podstatně horšímu vývoji českých firem za krize hrubá přidaná hodnota firem v převažujícím veřejným vlastnictvím dokonce v roce 2009 meziročně vzrostla se podíl nefinančních firem pod zahraniční kontrolou v letech 2008 i 2009 na mezispotřebě a hrubé přidané hodnotě na sektoru nefinančních podniků dokonce zvýšil. Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou výrazně investovaly do hmotných fixních aktiv. V letech rostly jejich investice meziročně o čtvrtinu, v letech dokonce o třetinu, tj výrazně více než za ekonomiku jako celek (+4,7 %). V krizové roce 2009 však výrazně klesla míra investic nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou (-14,1 %) pod úroveň vykázanou za celou českou ekonomiku. Jejich hrubá přidaná hodnota se snížila o 2,9 %. Ačkoli se má za to, že z odvětvového pohledu je zahraniční kapitál zastoupen především v automobilovém průmyslu, je toto odvětví v podílu firem pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě odvětví s 90 % až na druhém místě podle dat z roku Dominuje peněžnictví a pojišťovnictví. Nejvýznamnějším způsobem jsou zahraniční firmy zastoupeny podle vytvořené hrubé přidané hodnoty v odvětví také v rafinériích a koksárenství, v gumárenství a výrobě plastů, v odvětví informačních a telekomunikačních činností. Na zaměstnanosti v celém segmentu firem pod zahraniční kontrolou se podílí největší měrou automobilový průmysl (11,2 %, tj. 118 tis. zaměstnaných) a také maloobchod, hutnictví, velkoobchod a elektrotechnický průmysl. V průmyslu České republiky se projevuje dvojkolejnost daná lepšími výsledky zahraničních firem nejen v produktivitě, ale i v tempu tržeb na zahraničních trzích i na domácím trhu. Strana 2

8 Mzdové převýšení průmyslových firem pod zahraniční kontrolou, které bylo nejvyšší v roce 2001 a patrné především ve zpracovatelském průmyslu, se postupem doby snížilo na 9,5 %, resp. 10,6 % oproti průměrné mzdě v průmyslu jako celku. V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a také v těžebním průmyslu však bylo zhruba o čtvrtinu vyšší. Podíl na tržbách z přímého vývozu průmyslových firem pod zahraniční kontrolou na tomto ukazateli za průmysl jako celek se od roku 2006 ustálil na zhruba třech čtvrtinách. Srovnatelně původně ještě vyšší podíl u zpracovatelského průmysl však od roku 2006 mírně klesá. Na tržbách průmyslu z domácího trhu participovaly průmyslové firmy pod zahraniční kontrolou v době před konjunkturou české ekonomiky z necelých 30 %, ve zpracovatelském průmyslu zhruba třetinou. Od roku 2006 se tento podíl ustálil na přibližně 42 %. Ve zpracovatelském průmyslu s přiblížil polovině, aby se poté v letech 2007 a 2008 snižoval. Vzhledem k poklesům podílu zpracovatelského průmyslu u firem pod zahraniční kontrolou jak na tržbách z přímého vývozu, tak i na domácích tržbách tohoto odvětví a stagnaci těchto podílů za celý průmysl - lze s jistou opatrností soudit, že potenciál zahraničních firem v průmyslu už má možná blízko nasycení. Významnější potenciál pro zahraniční investory skrývá spíše sektor služeb, který je z mnoha pohledů poddimenzován a objeveny by měly být i kvalitativní výhody, které v ČR existují, jako např. česká invence. Přímí investoři však mohou využívat i stále trvající potenciál výhod kvantitativního typu, jako jsou např. nižší mzdové náklady, i když za léta 2000 až 2008 byl přírůstek jednotkových nákladů práce v ČR nejvyšší v EU. Negativa spojená se vstupem přímých zahraničních investic se týkala především předprivatizační fáze ve finančním sektoru, kdy český stát před prodejem svých podílů zahraničním investorů velmi nákladně sanoval největší české banky buď ve formě převedení špatných aktiv anebo formou poskytnutých garancí. Tato sanace se pohybovala v řádu stamiliard korun. Dalším spornou věcí je z jisté části přepracovací charakter produkce u nefinančních firem pod zahraniční kontrolou, který lze vypozorovat z jejich vyššího podílu na produkci a mezispotřebě než na hrubé přidané hodnotě sektoru. Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR spočívají především ve sféře zaměstnanosti i díky jim byla míra nezaměstnanosti v ČR po většinu sledovaného období nižší než v EU 27. V ČR ponechali do konce roku 2010 k reinvesticím 953 mld. svých zisků. Tato částka vzhledem k fázi cyklu přímých investic, který lze v ČR vypozorovat, je zatím tato částka vyšší než objemy vyplacených dividend. Efekt jejich působení se projevil ve vyšší produktivitě. Mohutné investiční dovozy o roce 2000 sice zhoršily obchodní bilanci, přispěly však poté k jejím přebytkům, protože tyto dovozy byly transformovány do produkce směrované na export. Mimoto právě obchodní vazba na mateřské země umožnila v době krize - s prudkým počátečním propadem zahraniční poptávky - zmírnit ve výsledku její dopady. Některé nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou produkují v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně. Metodická východiska Firmy pod zahraniční kontrolou jsou v systému národního účetnictví institucionálním subsektorem uvnitř institucionálních sektorů. V případě institucionálního sektoru nefinančních podniků jsou zde zařazeny spolu s národními soukromými nefinančním podniky a veřejnými nefinančními podniky. O zařazení do příslušného subsektoru rozhoduje převaha vlastnického zastoupení v základním kapitálu firem. Pro analýzu byly použity z ročních národních účtů účty výroby, účty tvorby důchodů a účty druhotného rozdělení důchodů. Strana 3

9 1. Příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky Česká republika získala do konce září 2011 téměř 2,5 bil. korun přímých zahraničních investic vč. přílivu v období do ledna 1993 Česká republika přijala za svou existenci od roku 1993 do konce září vč. období do , kdy fungovala v rámci československé federace celkem 2 498,951 mld. korun přímých zahraničních investic. 1 Do konce roku 2010 činil příliv investic v tomto vyjádření 2 435,618 mld. korun. Příliv investic měl během těchto let objemově dva vrcholy, a to v letech 2002 a 2005, v nichž roční příliv převýšil čvrtbilionovou hranici. Statistická data počínající vznikem České republiky, soustředěná v datech platební bilance ČNB v časové řadě podle sektorů a zemí 2 - z nichž je v propočtech grafu 2 použít součet definitivních údajů za stavy předchozího roku a aktuálních tokových předběžných dat za sledovaný rok -, ukazují, že zpočátku se příliv kapitálu soustřeďoval na zpracovatelský průmysl, ale brzy převážily přímé investic do ostatních odvětví české ekonomiky. Graf č. 1 Příliv přímých investic do ČR (vč. doby do , v mld. korun, kumulativně) Graf č. 2 Příliv přímých zahraničních investic do ČR ( ,kumulativně, v mil. korun) Přínosy přímých investic Pramen: ČNB Přímé zahraniční investice bývají zpravidla spojené s transfery know-how, využíváním nákladových efektů v cílové zemi pro investora - nejčastěji s levnější pracovní silou oproti mateřské zemi -, a také s hmotnými investicemi ať již ve zhodnocování stávajícího vybavení pořizovaných firem nebo novými investicemi. Investiční dovozy i celkový růst tvorby hrubého fixního kapitálu V české ekonomice se silná investiční vlna zájmu ze zahraniční vzedmula především počátkem předchozí dekády a její první vrchol přišel v roce Tato okolnost se vzápětí projevila nejen v růstu investičních dovozů nutných pro vybavování nově nabytých provozů, ale samozřejměji v růstu investiční aktivity obecně jak je patrné z grafů v části o investicích firem pod zahraniční kontrolou kapitoly této analýzy. V období kolem roku 2000 docházelo v ČR k obrovským přírůstkům tvorby hrubého fixního kapitálu. 1 Jde o údaj České národní banky, statistiky platební bilance, z dat o investiční pozici vůči zahraničí Data jsou definována jako předběžné údaje za stavy přímých zahraničních investic a publikují se čtvrtletně v termínu T+90 v rámci dat investiční pozice vůči zahraničí. Jedná se o celkové stavy přímých zahraničních investic v ČR a tuzemských investic v zahraničí v členění na základní kapitál (včetně reinvestovaného zisku) a ostatní kapitál. 2 Termín předkládání definitivních údajů za stavy a toky přímých investic v rámci statistického zpravodajství Evropské unie je 21 měsíců po konci sledovaného období. ČNB tyto údaje zveřejňuje s půlročním předstihem, tj. 15 měsíců po konci sledovaného období. Pro potřeby přibližné kalkulace předběžných stavových údajů lze použít součet definitivních údajů za stavy předchozího roku a aktuálních tokových předběžných dat za sledovaný rok. Příliv přímých zahraničních investic podle sektorů a zemí - časová řada (xls, 85 kb) Strana 4

10 Atraktivní období pokračovalo s menší intenzitou až do roku 2008 Jestliže za období činil příliv přímých zahraničních investic do české ekonomiky v průměru ročně 57 mld. a v letech pak 129,2 mld. korun, v období pouhých čtyř let, tj , získala česká ekonomika ze zahraničí v podobě přímých investic každoročně v průměru 226 mld. korun. Od roku 1998 prakticky do předkrizového roku 2008 převyšoval příliv přímých zahraničních investic do České republiky stomiliardovou hranici. K druhému vrcholu této investiční vlny došlo v roce 2005, tedy v roce následujícím po vstupu země do Evropské unie. Teritoriální a dílčí odvětvový pohled zachycují grafy 3 a 4. Graf č. 3 Příliv přímých investic do České republiky (v mld. korun, kumulativně) Graf č. 4 Příliv přímých zahraničních investic do ČR ( ,kumulativně, v mil. korun) Pramen: ČNB Po roce 2000 příliv přímých zahraničních investic v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších na světě Přestože hlavní příliv přímých investic dorazil do České republiky později než třeba do Polska či Maďarska, byl na počátku tisíciletí v přepočtu na obyvatele jedním z nejvyšších na světě a stal se výrazným stimulem domácí ekonomiky. Zatímco do roku 2002 určoval sílu přímých investic do ČR kapitál z Evropy (graf 3), ze značné části investice z Německa - výjimku tvořilo období , kdy investovali i zájemci o ČR z jiných západoevropských zemí - v letech po vstupu země do EU přicházel do ČR v masívním měřítku kapitál jiného původu než evropského. Lze to zřejmě vysvětlit zvýšenou atraktivitou České republiky jako členské země EU 27, která pro mnoho konzervativních mimoevropských investorů získala tímto způsoben punc země s bonitou EU a tedy nižšího vnímaného rizika Příliv podle země původu přímých investic do ČR Čtvrtina přímých investic od nejbližších sousedů Pro Českou republiku vzhledem k její geografické poloze je výhodné, že leží na území v blízkosti teritoria s velmi vysokou koupěschopnou poptávkou. To je důležité především pro její zahraniční obchod. Pro kapitálové toky je pak charakteristické, že v podobě přímých zahraničních investic přichází do ČR kapitál z nejbližších vyspělých zemí, a to Německa a Rakouska. Tyto dvě země se v závěru roku 2009 podílely více než čtvrtinou na stavu přímých hraničních investic v České republice. Z Německa přišlo do konce roku 2009 přes 317 mld., z toho 13 mld. reinvestovaných zisků Ačkoli se má za to, že největším přímým investorem do České republiky je Spolková republika Německo, její investoři byli co do vykázaného přílivu peněz podle stavu přímých zahraničních investic v ČR ke konci roku 2009 na druhém místě. Převedli do ČR za tu dobu 317,2 mld. korun, především v podobě kapitálových vstupu (185,5 mld. korun). V podobě reinvestovaných zisků ponechali němečtí přímí investoři v ČR 134,4 mld. korun. Doménou německých investorů byly co do výše vloženého kapitálu především investice do finančního sektoru, obchodu a automobilového průmyslu. Přímé Strana 5

11 německé investice do maloobchodu dosáhly 31,1 mld. korun, spolu s kapitálem vloženým do velkoobchodu (24,2 mld. korun) se tak odvětví obchodu podílí ze 17 % na přílivu německých přímce investic do české ekonomiky. Příliv je identifikován ze zemí kde firmy sídlí. což favorizuje Nizozemí a Lucembursko díky tamějším specifickým možnostem Příliv je identifikován ze zemí kde firmy sídlí I přes tento výrazný kapitálový příliv do ČR je Německo se 317,2 mld. korun až na druhém místě v pořadí zemí. Více než dvojnásobný byl totiž příliš z Nizozemí, 684,3 mld. korun. Velmi významné, v pořadí na čtvrtém místě, byly přímé investice z Lucemburska (156,2). Právě tyto dvě země bývají vyhledávány jako sídla firem, jejichž kapitál vůbec nemusí pocházet z těchto zemí. Důvodem bývá především daňová optimalizace a jiné specifické podmínky pro podnikání. Pokud daná firma zvolí jako své sídlo zemi ypu Nizozemí či Lucemburska a poté přímo investuje v České republice, objevuje se tento kapitálový tok jako vztah těchto zemí k ČR. Takto pojato přišlo z Nizozemí do ČR nejvíce peněz do odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (127,5 mld. korun) a také do automobilového průmyslu (107 mld. korun). Přes 65 mld. korun získalo i odvětví Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení, kde jsou i významné reinvestované zisky 40 md. korun). I přes tento výrazný kapitálový příliv do ČR je Německo se 317,2 mld. korun až na druhém místě v pořadí zemí. Více než dvojnásobný byl totiž příliš z Nizozemí, 684,3 mld. korun. Velmi významné, v pořadí na čtvrtém místě, byly přímé investice z Lucemburska (156,2), kde platí totéž zdůvodnění toků jako v případě Nizozemí. Mezi země s největším přílivem přímých investic do ČR patří i Rakousko (279,4 mld. korun), kde podobně jako u Německa jedním z důležitých faktorů pro založení firem v ČR a geografická blízkost. Německé a rakouské investice se podílí čtvrtinou, nizozemské a lucemburské z 36 % Německo a Rakousko tak participuje na stavu přímých zahraničních investic v České republice (podle zatím dostupných dat z konce roku 2009) dohromady zhruba čtvrtinou (25,8 %). Silné přílivy od firem se sídlem v Nizozemí a Lucembursku pak znamenaly podíl ve výši 36 % na přímých investicích v ČR. V roce 2010 pak přišlo do ČR nejvíc přímých investic z Rakouska (28,3 mld. korun), především ve formě reinvestovaných zisků (25,7 mld. korun). Celkem v tomto roce obdržela ČR 129,5 mld. přímých investic, v nichž převažoval reinvestovaný zisk (82,6 mld. korun). Dominance reinvestovaných zisků byla patrná především za skupina starých zemí unie (EU 15). Do zbytku světa odliv investic z ČR v roce 2010 Zbytek světa kromě Evropy Českou republiku v roce 2010 nevyhledával. Plyne to ze skutečnosti, že vykázaný příliv přímých investic z celého světa ve výši 129,5 mld. korun byl nižší, než jejich příliv z evropských zemí (133 mld. korun). Došlo tak v tomto roce k odlivu zahraničního kapitálu z České republiky zpět do zemí neevropských přímých investorů. Graf č. 5 Struktura přímých investic v ČR podle zemí (konec roku 2009, v mld. korun) Graf č. 6 Reinvestované zisky v ČR podle zemí (konec roku 2009, v mld. korun) Strana 6

12 2. Váha firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice Pramen: ČNB Podíly na výkonech a důchodech stoupaly v letech násobně V roce 1995 váha firem pod zahraniční kontrolou vesměs pod 10 procenty Podniky pod zahraniční kontrolou tvoří výrazný segment české ekonomiky, který během let 1995 až 2009 silně posiloval svou váhu na produkci a hrubé přidané hodnotě celého sektoru nefinančních podniků, sektoru finančních institucí i v ekonomice celkem. Jeho podíly na výkonech v ekonomice stoupaly násobně a stejně tak tomu bylo i v podílech na důchodových charakteristikách jejich činnosti, tj. docilovaných ziscích vyplácených mzdách. V roce 1995 se podíly firem pod zahraniční kontrolou ze sektoru finančních institucí a nefinančních podniků dohromady podílely na výkonových parametrech české ekonomiky v rozmezí 4 % (v případě podílu na čistém provozním přebytku a smíšeném důchodu za ekonomiku) až 8,6 % (v případě jejich podílu na mezispotřebě). Už tehdy však byly významné jejich podíly na ziscích v podobě samotného čistého provozního přebytku, tedy zisků jakési velké ekonomiky (smíšený důchod je charakteristikou zachycovanou pouze za sektor domácností, kde je u aktivit živnostníků obtížné oddělit zisk a mzdy). Podíl firem pod zahraniční kontrolou na čistém provozním přebytku v ekonomice tak už v roce 1995 dosahoval 8 %. Nejvíce posilovaly svou váhu firmy pod zahraniční kontrolou v období do roku 2000 K největšímu posilování váhy firem od zahraniční kontrolou docházelo v ekonomice ČR v období , a to zejména v letech 1999 a Tehdy se procentní podíly zvyšovaly z nízkých základů nejvíce. Důvodem bylo, že ve druhé polovině 90. let ČR přestála měnovou krizi a poté se i vymanila z mělké recese. V roce 1999 už získala důvěru a přitom aktiva nabízená k prodeji zahraničním investorům v atraktivních státních podílech největších firmách nebo ta, která si vytipovali v jiných oblastech, byla stále levná. To všechno investory lákalo. s vysokým podílem na mezispotřebě a nižším na hrubé přidané hodnotě jako rysem spíše přepracovaciho charakteru přímých investic v ČR Podniky pod zahraniční kontrolou tak mezi roky zvýšily svůj podíl na produkci v ekonomice ze 7,3 % na 23,3 % a ještě výraznější byl růst jejich podílu na mezispotřebě (z 8,6 % na 27,2 %). Ten už tehdy ukazoval na vyšší míru přepracovacího charakteru přímých zahraničních investic v České republice (zprivatizována německým kapitálem už tehdy byla Škoda Mladá Boleslav). Lze to odvodit ze skutečnosti, že na hrubé přidané hodnotě v ekonomice byl podíl firem s převažujícím zahraničním kapitálem podstatně menší než jejich podíl na mezispotřebě. Ten v roce 2000 již přesahoval čtvrtinu (27,2 %), zatímco podíl na hrubé přidané hodnoty byl pouze šestinový (15,3 %) Lze to však zčásti vysvětlit přepracovacím charakterem investic. Ale také skutečností, že sektor veřejných služeb, kde je přidaná hodnota tvořena především mzdami pracovníků (např. ve školství, zdravotnictví správě státu, aj.) je samozřejmě v úhrnu hrubé předané Strana 7

13 hodnoty za ekonomiku započítán. To úroveň tohoto indikátoru za ekonomiku zvyšuje, přičemž produkce a mezispotřeba se týká především sektoru nefinančních podniků. V něm je váha firem pod zahraniční kontrolou vyšší než v ekonomice. V období stoupla váha cizích firem v ekonomice ČR na zhruba třetinu V období váha firem pod zahraniční kontrolou dále rostla, nikoli už však tak výrazně jako v předchozích pěti letech. V produkci se zvýšila z necelé čtvrtiny na více než třetinu (34,8 %), u mezispotřeby ještě nepatrně více, na téměř dvě pětiny (+39,7 %). Zaostávání u hrubé přidané hodnoty se potvrdilo, i když i zde se podíl zahraničních firem v ČR na její celkové výši v ekonomice přiblížil čtvrtině (23,7 %). Je to patrné z tabulky 1. Tabulka 1: Váha firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice (podíly finančních a nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou na hodnotách za ekonomiku ČR, v %) Produkce 7,3 23,3 34,8 42,7 42,5 Mezispotřeba 8,6 27,2 39,7 47,8 47,7 Hrubá přidaná hodnota 4,8 15,3 23,7 30,3 30,6 Mzdy a platy 5,5 17,2 26,7 33,3 30,0 Zisky (ČPP*) 8,0 37,8 48,8 56,1 60,0 Zisky (ČPP + SD *) 4,0 21,0 30,3 37,5 38,8 * Čistý provozní přebytek ** Čistý provozní přebytek a smíšený důchod Pramen: ČÚ, vlastní propočty Zesílily vývozy, podstatně rychleji však dovozy zahraničních firem v ČR především investičního charakteru Po roce 2000 se také objevil nový fenomén zasahující přes firmy přímých investorů českou ekonomiku i ve sféře obchodu se zahraničním. Cizí firmy v ČR se začaly výrazně exportně profilovat. Plynulo to jednak ze skutečnosti, že v některých exportních odvětvích se již zahraniční kapitál etabloval (automobilový průmysl), v jiných docházelo v tomto směru k přípravě. Zároveň mohutné dovozy investičního charakteru, kdy přímí investoři vybavovali své nově získané výrobní kapacity stroji, byly v té době příčinou výrazného schodku v obchodu se zahraničím. Nebyl však rizikem pro vnější rovnováhu české ekonomiky právě proto, že šlo převážné o dovozy investiční, nikoli dovozy pro spotřebu. Graf č. 7 Vývoj podílů finančních a nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou (v %) Graf č. 8 Produkce finančních a nefin. podniků pod zahraniční kontrolou (v mil. korun) 60% 50% 40% Podíl na produkci v ekonomice Podíl na mezispotřebě v ekonomice Podíl na hrubé přidané hodnotě v ekonomice Nefinanční firmy zahraniční Finanční instituce zahraniční Ekonomika celkem 30% % % % Posilování podílů i za konjunktury Pramen: ČSÚ V období relativně dlouhé ekonomické konjunktury v České republice, během níž výrazně konvergoval k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v Evropě, docházelo opět ke zvětšování váhy firem od zahraniční kontrolou v celé ekonomice, zejména však v sektoru nefinančních podniků. Strana 8

14 Produkce firem pod zahraniční kontrolou se zvýšila za roky o 157 % na 4,156 bil. korun s růstem rychlejším než za ekonomiku jako celek zejména u hrubé přidané hodnoty Zatímco v roce 2005 činila produkce zahraničních firem ve finančním a nefinančním sektoru 2,646 bil korun - s jednoznačnou převahou produkce firem nefinančních s 2,485 bil. korun, plynoucí z charakteru daného sektoru -, během silného hospodářského růstu v ČR stoupla v roce 2008 na 4,156 mld. korun. Mezispotřeba firem pod zahraniční kontrolou stoupla za roky o více než bilion (1085,8 mld. korun) a a tyto v firmy tak použily na svou produkci výrobní spotřebu ve výši 2,991 bil. korun. Za pouhé tři roky tak vzrostla produkce těchto firem 1,57krát a v ekonomice ČR jako celku pouze 1,28krát. U mezispotřeby byla tato růstová proporce podobná (+157 % proti +130 % za ekonomiku jako celek). Dokonce i u hrubé přidané hodnoty byl u firem od zahraniční kontrolou zaznamenán růst srovnatelný s růstem produkce a mezispotřeby, což se v úhrnu za ekonomiku ČR říci nedalo. U ní byl růst přidané hodnoty v období pomalejší (+123,5 %) než v úhrnu u finančních a nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou. Lze to přičíst velmi vysokým ziskům typickým zejména pro firmy pod zahraniční kontrolou, přičemž mzdový růst v ekonomice vč. veřejného sektoru byl i přes velmi významná meziroční nominální zvyšování tak prudký, jako tomu bylo u dynamiky zisků měřených čistým provozním přebytkem. Úměrně růstům stoupaly i podíly na hodnotách za ekonomiku jako celek s největšími přírůstky v roce 2006 V roce 2008 stoupl podíl firem pod zahraničí kontrolou podnikajících nefinančních i nefinančním sektoru na 42,7 % produkce ekonomiky jako celku a na 47,8 % v případě mezispotřeby. Bylo tomu tak především po skoku v roce 2006, kdy podíl firem pod zahraniční kontrolou na produkci vzrostl o 7,3 p.b. a u mezispotřeby dokonce o 8,4 p.b. Zvýšení podílu u hrubé přidané hodnoty bylo v tomto roce ve srovnání s produkcí a mezispotřebou výrazně mírnější (+4,8 p.b.). Z toho lze soudit na dvě věci: jednak že rok 2006 byl vrcholným rokem ekonomické konjunktury v ČR (HDP stoupl reáně o %, nominálně o % ve srovnání s rokem 2005), což bylo do značné míry zásluhou firem pod zahraniční kontrolou. Dále pak, že do jisté míry přepracovací charakter přímých zahraničních investic v ČR byl patrný zejména právě v roce 2006, kdy jejich podíl na hrubé přidané hodnotě meziročně stoupl podstatně méně než podíly na produkci a mezispotřebě. Podíly firem pod zahraniční kontrolou na HPH za ekonomiku jako celek se zvýšily z 24 % v roce 2005 na 30 % v roce 2008 I v roce který byl zasažen poklesem způsobeným prudkým propadem zahraniční poptávky až teprve v posledním čtvrtletí -, ještě růst podílů firem pod zahraniční kontrolou na české ekonomice pokračoval. Po meziroční stagnaci jejich proporce na produkci z roku 2007 (42,2 %) se jejich podíl nepatrně zvýšil (42,7 %). V mezispotřebě se po snížení podílu v roce 2007 (47,4 %) rovněž v roce 2008 objevilo zvýšení. Podíl finančních a nefinančních zahraničních firem na hrubé přidané hodnotě v ekonomice ČR rostl v letech plynule. Stoupl z 23,7 % v roce 2008 na 30,3 % v roce 2008.Tyto firmy vytvořily hrubou přidanou hodnotu ve výši 1,165 bil korun, v celé české ekonomice v roce 2008 činila 3,848 bil. korun. Graf č. 9 Podíly fin. a nefin. firem pod zahraniční kontr. na důchodech v ekonomice (v %) Graf č. 10 Objem mezd firem pod zahraniční kontrolou (v mil. korun) Strana 9

15 70% 60% 50% 40% 30% Nefinanční firmy Finanční instituce 20% % % Podíl na čistém provozním přebytku Podíl na čistém provozním přebytku a smíšeném důchodu Podíl na mzdách a platech Pramen: ČSÚ Vysoká ziskovost firem pod zahraniční kontrolou Pokles v krizovém roce 2009 jen mírný Výrazně vysoká je ziskovost firem pod zahraniční kontrolou v ČR. Polovinu všech zisků v ekonomice převýšil tento segment již v roce 2004 (graf 9), kdy se na ziscích v podobě čistého provozního přebytku za celou ČR (5,286 bil. korun) podílely finanční a nefinanční firmy pod zahraniční kontrolou z 52,3 % (2,764 bil. korun). Růst zisků finančních institucí i v krizovém roce 2009 (+11,6 mld. korun) proti roku 2008 způsobil, že jejich propad za celý segment firem pod zahraniční kontrolou nebyl tak hluboký (-15,4 mld. korun). Nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou byly krizí zasaženy pokud jde o výši vytvořených zisků tvrději (-27,1 mld. korun). Ovšem prudký propad zisků českých (tzv. soukromých národních) národních firem způsobil, že v ekonomice jako celku se čistý provozní přebytek v roce 2009 snížil proti roku 2008 o 79,1 mld. korun. Podíl na čistém provozním přebytku třípětinový, vč. smíšeného důchodu se blíží dvěma pětinám zisků v ekonomice Nižší podíl mezd, vysoká produktivita Třetinový oddíl na mzdách v ekonomice Podíl firem pod zahraniční kontrolou na zisku v podobě čistého provozního přebytku v české ekonomice stoupl z 8 % v roce 1995 na 60 % v roce Podobně jako tomu bylo u výkonových charakteristik, i zde došlo k největšímu přírůstku ve druhé polovině 90.let (na 37,8 % v roce 2000). Lze to přičíst nízkému základu, jak již bylo zmíněno výše, a také silné privatizační vlně právě v letech 1999 a Pokud kromě čistého provozního přebytku zahrneme do zisků i tzv. smíšený důchod, se zisky živnostníků řazených do sektoru domácností, pak se firmy pod zahraniční kontrolou podílely na takto definovaných ziscích v ekonomice v roce 2009 necelými dvěma pětinami (38,8 %). Také zde došlo k výraznému růstu za zmíněných patnáct let, neboť v roce 1995 činil podíl firem pod zahraniční kontrolou pouhá 4 %. Relativně nízký podíl mezd firem pod zahraniční kontrolou v ČR (graf 7) je dán proporcí veřejného sektoru na celkových vyplacených mzdách a platech v ekonomice. Ve srovnání s podílem zisků však je patrná i vysoká produktivita firem pod zahraniční kontrolou, neboť s nižším podílem mezd vytváří vyšší podíly na produkci a hrubé přidané hodnotě v ekonomice. V roce 1995 vyplácely firmy pod zahraniční kontrolou jen 5,5 % objemu všech mezd a platů v ekonomice, v roce 2000 pak 17,2 %. Během dalších let pak stoupl tento objem až na třetinu v roce a proti roku 2008 zaznamenal pokles daný krizí, a to ve výši 0,3 % zmíněného podílu. 3. Sektor finančních institucí Finanční sektor v ČR je prakticky Sektor finančních institucí je v ČR prakticky celý v rukou firem pod zahraniční kontrolou. Zatímco na hrubé přidané hodně v roce 1995 participoval z 10,4 %, v roce 2010 (podle předběžných dat) už z 97,1 %. Výše jimi vytvořené hrubé přidané Strana 10

16 celý vlastněn zahraničním kapitálem; v roce 2010 vytvořily jeho firmy 97,1 % hrubé přidané hodnoty celého finančního sektoru ČR hodnoty činila v roce 1995 pouhých 4,5 mld. korun, v roce 2000 už 23,8 mld. korun, což představovalo 45 % hrubé přidané hodnoty v celém sektoru finančních institucí. V další dekádě pak došlo k velmi prudkému růstu hrubé přidané hodnoty už po roce po privatizaci státních podílů v největších českých bankách - až na 146,5 mld. korun v roce 2010, což představovalo 97,1 % hrubé přidané hodnoty celého finančního sektoru v ČR. Hrubá přidaná hodnota rostl a plynule a nepřerušil ji ani krizový rok 2009, který finanční instituce v ČR přestály bez problémů. Graf 11: Výše hrubé přidané hodnoty ve finančních institucích celkem a u firem pod zahraniční kontrolou (v mil. korun) Finanční instituce celkem z toho pod zahraniční kontrolou Pramen: ČSÚ Finanční sektor v ČR je prakticky celý vlastněn zahraničním kapitálem Nejvýznamnější změny kolem roku 2000 Výrazný růst mezd v roce 2008 kontrastoval se situací globální finanční krize Přebytek sektoru nefinančních podniků v ČR v roce 2008 Zahraniční firmy v ČR dominují finančnímu sektoru logicky i v podílu vyplácených mezd (graf 12) a počtech zaměstnanců. Z grafu je patrné, že v mzdové oblasti i tento sektor byl v roce 2009 nepříznivým ekonomickým vývojem ovlivněn. Přitom meziroční pokles objemu mzdových prostředků lze připsat snížení počtu zaměstnanců. V roce 2000 došlo k privatizaci státních podílů v největších českých bankách, takže výkyv v grafu 12 zachycuje i tuto skutečnost. V grafu 13 pak zmíněný přechod značné části finančního sektoru do zahraničních rukou ukazuje i přírůstek v počtech zaměstnanců, nichž se stali pracovníci firem od zahraniční kontrolou. Vyplácené mzdy rostly mírně rychleji než zaměstnanost, což ukazuje na změny v průměrné mzdě pracovníků firem pod zahraniční kontrolou ve finančním sektoru ČR (graf 14). Výkyv v souvislosti s nabytím rozhodující části bankovního sektoru byl zmíněn výše. Firmy pod zahraniční kontrolou ve finančním sektoru České republiky vyplatily v roce 1995 svým pracovníkům na platech přes 1,5 mld. korun. V roce 2000 pak 12,8 mld korun a v tomto roce už byl patrný dopad privatizace na mzdovou oblast (meziroční růst o 146 %). V roce 2001 však již činil objem vyplacených mezd 21 mld. korun a do roku 2010 stoupl na 36,5 mld. korun. K nejvyššímu meziročnímu přírůstku mezd došlo ve finančním sektoru České republiky v roce 2008, v době kdy již byl svět tvrdě zasažen globální finanční krizí. Objem mezd zde stoupl o pětinu (+19,9 %), tj. o 6,2 mld. korun. V roce 2008 také sektor finančních institucí v České republice jako celek zaznamenal největší přebytek od roku 2005, kdy čisté půjčky dosáhly 29,5 mld. korun. Spolu s přebytkem sektoru domácností (11,8 mld. korun) byly tyto dva institucionální sektory schopny financovat deficity ostatních sektorů české ekonomiky. Především vládního, který hospodařil v tom roce s deficitem 85 mld. korun, ale také sektoru nefinančních podniků (-33 mld. korun). Strana 11

17 Graf č. 12 Objem vyplacených mezd (v mld. korun) Graf č. 13 Mzdy a zaměstnanost firem pod zahr. kontrolou (v mld. korun; počty osob) Objem vyplacených mezd Počty zaměstnanců Finanční instituce celkem z toho pod zahraniční kontrolou Pramen: ČSÚ Rozdíly v průměrné mzdě finančních institucí vlastněných zahraničním kapitálem oproti subjektům ve veřejném vlastnictví Mzdy ve finančním sektoru jsou jedny z nejvyšších v České republice. Graf 15 ukazuje rozdíly podle formy vlastnictví finančního subjektu. Je z něj patrné, že průměrná mzda finančního sektoru je daná vývojem mzdy segmentu pod zahraniční kontrolou. Poněkud překvapující je vyšší než průměrná mzda zaměstnaných ve finančních institucích, kde má převahu veřejné vlastnictví. Lze to zřejmě vysvětlit charakterem podnikání v uvedených subjektech. Největší české banky jako gró finančního sektoru disponují rozsáhlými pobočkovými sítěmi, v nichž přepážkoví pracovníci nedosahují tak vysokých mezd, jako plyne z průměrné úrovně za celý sektor, resp. za konkrétní banky. Naopak jen malé množství finančních institucí, které jsou pod kontrolou veřejného sektoru (například Česká exportní banka, EGAP, Českomoravská záruční a rozvojová banka) jsou co do počtu zaměstnanců relativně malé a specificky zaměřené s nároky na sofistikovanější pracovní činnosti. Vyplácené mzdy pak nejsou rozředěny mzdami níže příjmových pozic, jako je tomu u velkých komerčních bank. Graf č. 14 Dynamika mezd a zaměstnanosti finan. firem pod zahraniční kontrolou (y/y v %) Graf č. 15 Průměrná mzda ve finančním sektoru podle vlastnictví (v korunách měsíčně) 160% % 120% 100% Objem vyplacených mezd Celkem Veřejné Soukromé Zahraniční 80% Počty zaměstnanců % % % % % Pramen: ČSÚ 4.1. Bankovní sektor Privatizace státních podílů velkých českých bank Privatizovat své podíly v největších českých bank se český stát rozhodl v harmonogramu, který předpokládal jejich prodej do konce K tomu nakonec také došlo. Postupně byla zprivatizována Investiční a poštovní banka (IPB) prodejem japonské investiční bance Nomura, Československá obchodní banka (ĆSOB) Strana 12

18 belgické KBC, Česká spořitelna (ČS) rakouské Erste Bank a Komerční banka (KB) francouzské bance Société Generále. Krachy v českém bankovním sektoru ve druhé polovině 90. let Nákladné očišťování úvěrových portfolií velkých bank před privatizací Komplikovaná privatizace IPB byla z pohledu daňových poplatníků nejnevýhodnější Českou spořitelnu získala rakouská Erste Bank za 19 mld. korun a doprovodné programy podpory české ekonomiky jako součást kupní smlouvy učinily privatizaci ČS velmi úspěšnou Došlo však už i předtím i k dalším posunů do rukou jiných vlastníků, které neměly charakter privatizace státních podílů. Spíše se jednalo o řešení špatné situace prodávaných bank, které měli noví vlastníci zachránit před krachem, jako např. prodej Agrobanky, peněžního domu střední velikosti orientované na malé a střední firmy, americké GE Money. Přesto se ve druhé polovině 90. let v České republice prakticky zhroutil segment malých bank a zčásti i středních bank. Příčinou byla vesměs krize likvidity. Nešlo však jen o potíže segmentu malých a středních bank. Před privatizací musel stát nákladně sanovat úvěrová portfolia největších českých bank, která i je málem uvrhla do propasti. Příčinou byla nadhodnocení zástav úvěrů nemovitosti. Kdyby bylo bývalo k tomuto očištění nedošlo, nebyl by zřejmě možný prodej majetkových podílů státu. Privatizací do evropských rukou se z velkých českých bank staly dceřiné společnosti pod zahraniční kontrolou, která je z mnoha tržních pohledů kontrolou prakticky stoprocentní. Prodej části Investiční a poštovní banky (IPB) japonské investiční bance Nomura byl později napadán kvůli příliš nízké prodejní ceně, především však s ohledem na skutečnost, že Nomura nebyla investorem strategickým, ale finančním. Vyvedením nejcennějších aktiv držených IPB a jejich následným prodejům cizím investorům, k němuž poté došlo, se dostaly do zahraničních rukou i značky spojené s tzv. českým rodinným stříbrem, jako byl např. Plzeňský Prazdroj (novým vlastníkem se stal pivovar z Jihoafrické republiky). IPB byla velmi dobře tržně orientovanou bankou, jejíž mnohé obchody však atakovaly hranici přijatelného rizika. Po své faktickém pádu v roce 2000 se stala součástí již rovněž do zahraničních rukou privatizované ČSOB. Té stát poskytl stoprocentní garance za všechna aktiva nabyté IPB (došlo k tedy k fúzi mimořádně výhodné pro nového nabyvatele IPB a nevýhodné pro stát). Tyto garance převyšovaly 163 mld. korun. Cena za prodej přitom vůbec nezohledňovala skutečnost, že cenná na IPB byla její finanční skupina, v níž některé dceřiné společnosti byly ve své oblasti lídry trhu - velmi úspěšná Českomoravská stavební spořitelna bodující marketingovou strategii ( Liška ), ale třeba i co do počtu klientů relativně silný penzijní fond. Privatizaci IPB tak lze hodnotit jako velmi nepovedenou. Následné vyvádění špatných aktiv banky do Konsolidační agentury znamenalo další zátěž pro české daňové poplatníky, kteří museli současně sanovat i obrovskou masu převáděných špatných pohledávek z portfolií KB a ČS. Za privatizace 52% podílu v ČS získal stát do rakouské Erste Bank 19 miliard korun. Vyvést však musel z bilance ČS do Konsolidační banky 3 za 33 mld. korun špatných úvěrů a musel počítat s dalším případným výdajem v souvislosti se státní garancí některých úvěrů, které zůstaly ČS v portfoliu. Cena byl o 55 % vyšší než účetní hodnota čistého jmění ČS v závěru roku 1999 a o 36 % vyšší než tržní cena ČS těsně před prodejem. Erste Bank se dále zavázala navýšit do dvou let základní jmění skupiny ČS o celkovou částku čtyř miliard korun. Kromě závazku zaplatit kupní cenu a navýšit základní jmění, nabídla Erste Bank i řadu iniciativ na podporu české ekonomiky v úhrnné výši 22 mld korun. Spořitelnu koupila v srovnání s ní maličká rakouská Erste Bank, jejíž klientská báze byla proti pěti milionům klientů ČS neporovnatelná. Ani v Rakousku nepatřila Erste Bank mezi největší banky, měla však jasnou růstovou strategii s cílem akvizic ve středoevropském regionu, kterou také později naplnila Erste Bank podpořila malé a střední firmy v ČR zvláštními (výhodnými) programy financování a také způsobem financování českého trhu s bydlením. Byl to právě produkt ČS Top bydlení, který rozhýbal český hypoteční trh, neboť do té doby banky 3 Ztráta Konsolidační banky (později přejmenované na Konsolidační agenturu) měla být a byla hrazena z veřejných prostředků. Strana 13

19 poskytovaly nízké počty hypotečních úvěrů jen velmi úzkému okruhu klientů s nejvyšší bonitou. Právě jistým způsobem dotované úrokové sazby hypoték od zprivatizované České spořitelny přitáhly k vlastnickému bydlení velké množství občanů-zájemců o hypotéky, přinutily nepřímo ke snížení sazeb i ostatní banky a mohly stát za explozivním růstem hypoték, který vyvrcholil kolem poloviny uplynulé dekády. Graf č. 16 Aktiva, úvěry a vklady v bankovním sektoru ČR(v mld. korun) Graf č. 17 Kapitálová přiměřenost (v % rizikově vážených aktiv) Aktiva celkem Banky pod zahraniční kontrolou Bankovní sektor ČR celkem Klientské úvěry a ostatní pohledávky za klienty Vklady klientů Bankovní sektor ČR Limit kapitálové přiměřenosti podle Basel II.* Pramen: ČNB Komerční banku získala francouzská Société Generale, banka globálního formátu Také ČSOB si koupila v roce 1999 malá banka, belgická KBC Bank Komerční banku (KB) získala v roce 2000 ve výběrovém řízení v konkurenci bavorské Hypovereinsbank a francouzské Credit Agricole nakonec světová Société Generale za cenu 40 mld. korun. Polovinou této částky byl dotován Fond dopravní infrastruktury. Komerční banka byla již předtím relativně dobře řízena a zaměřena především na firmy. Její potenciál vč. finanční skupiny tak nebyl tak výrazný jako u ČS. Přesto lez říci, že i s příchodem nového vlastníka došlo ke zvýšení citlivosti pro podnikatelské projekty malých a středních podniků. ČSOB byla privatizována v polovině roku 1999 belgickou KBC Bank z finanční skupiny KBC. Nezískala ji německá Deutsche Bank, jak se všeobecně předpokládalo, ale opět podobně jako Erste Bank posléze Českou spořitelnu banka malá, původně rodinná. Jediným akcionářem ČSOB se stala KBC Bank až v roce 2007, po odkoupení podílů minoritních akcionářů. Noví vlastníci usilovaly o vysokou návratnost svého kapitálu Po převzetí IPB se ČSOB po velmi dlouhé a obtížné fúzi soustředila i na retailové bankovnictví. Založena byla původně byla v 60. letech minulého století jako banka obsluhující operace zahraničního obchodu podniků České republiky a zajišťující rovněž devizové obchody. Příchod nových zahraničních vlastníků byl doprovázen i jejich logickou snahou rychle a výrazněji zvýšit návratnost vloženého kapitálu. Erste Bank si tento cíl vytkla do dvou let od získání ČS a představa o 18% kapitálové návratnosti se zdála při tehdejší nákladovosti ČS nesplnitelná. Došlo k tomu však, stejně jako ke konverze informačních systémů, zavedení internetového bankovnictví, posílené řízení rizik, inovace ve finančních produktech. Další věc, která je z ohledu klientů nepříznivá, přinesli zahraniční vlastníci v podobě vyšších poplatků za bankovní služby. Při dlouhodobě nízkých úrokových sazbách v české ekonomice, které držela dole slabá spotřebitelská inflace, se vlivem docilovaných marží čisté úrokové výnosy bank a jejich výnosy z poplatků a provizí prakticky vyrovnaly. Strana 14

20 Graf č. 18 Klientské úvěry a ostatní pohledávky za klienty (v mld. korun) Graf č. 19 Vklady u bank od zahraniční kontrolou (v mld. korun) 148,0; 7% 10,1; 1% 159,9; 6% 38,7; 2% CZK Eura Mimo CZK a eura CZK Eura Mimo CZK a eura 1 820,1; 92% 2 356,6; 92% Pramen: ČNB Naprostá dominance bank pod zahraniční kontrolou ve všech nejvýznamnějších měřítcích výsledků podnikání bank v ČR v rozpětí mezi % Velmi levné primární zdroje Rezervy a kapitál Vysoká kapitalizovanost Příčiny bezproblémového přečkání krize Koncem roku 2010 činil podíl bank pod zahraniční kontrolou na celkových aktivech bankovního sektoru 96,9 %, tj. 4,197 bil. korun. Většina těchto aktiv je denominována v českých korunách (3,573 bil. korun), zbytek v eurech (524 mld. korun) a ostatních měnách (100 mld. korun). Podíly blížící se sto procentům mají zahraniční banky v ČR také u klientských úvěrů (96,3 %, tj. 2,094 bil. korun) a u cenných papírů nakoupených do svých portfoliích (96,8 %, tj. 817 mld. korun). Tento segment tak dominují v hlavních položkách aktivní strany bilance bankovního sektoru ČR. Naprosto nejvyššího podílu na sektoru celkem však dosahují zahraniční banky v ČR u vkladů klientů. Ti jim svěřili celkem 2,637 bil. korun, což představuje 98,8 % všech klientských vkladů v bankovním sektoru ČR. Přitom drtivá většina této suma jsou vklady v českých korunách (graf 19). Tyto banky tak mají velmi levné primární zdroje použitelné pro své aktivní obchody. Kromě klientských vkladů jako nejvýznamnější položky pasivní strany bilance je podíl zahraničních bank vysoký i na rezervách a kapitálu. Základní kapitál bank pod zahraniční kontrolou dosahoval v závěru roku 2010 pouze 72,7 mld. korun, tj. 91,6 % jeho výše za celý bankovní sektor, tedy méně než podíly na obchodech. Ovšem úhrn kapitálu a rezerv bank pod zahraniční kontrolou se koncem roku 2010 blížil půl bilionu (468,9 mld. korun). Příčinou byly vysoké zadržené zisky jako nerozdělená část zisků minulých let ve výši 124 mld. korun. V samotném roce 2010 činil čistý zisk bank pod zahraniční kontrolou 54,4 mld. korun. V důsledku nakumulovaných zisků, rezerv a kapitálu disponují banky v ČR silným polštářem pro krytí rizik svých obchodů. Kapitálová přiměřenost, vyjadřující výši kapitálu k rizikově váženým aktivům, je v bankovním sektoru ČR extrémně vysoká. Zatímco podle mezinárodní regulatoriky 4 je limitem pro kapitálovou přiměřenost 8 % k rizikově váženým aktivům, banky v ČR mají tuto kapitálovou přiměřenost podstatně vyšší (graf 17). Navíc e v době krize ještě zvýšila na 14,1 % v roce 2009 a v roce 2010 vzrostla dokonce na 15,5 %. Obchodní úspěch bank pod zahraniční kontrolou působících v České republice spolu s vysokou kapitalizací způsobil, že přečkaly finanční krizi i hospodářskou recesi bez úhony, i když se jejich mateřské společnosti potýkaly s problémy. Důvodů je více: při nákupu získali zahraniční investoři banky očištěné od špatných pohledávek, což umožnilo následnou možnost mohutně kapitalizovat. Už od roku 2002 byla jejich ziskovost bank pod zahraniční kontrolou velmi vysoká a návratnost 4 Druhá z Basilejských smluv (doporučení pro bankovní právo a regulace Basilejské komise pro bankovní dohled). Strana 15