Vypracoval: Mgr. Ota Kubinec,

Transkript

1 Analýza financování dobrovolnických aktivit v ochraně přírody podpořených z veřejných rozpočtů a finanční ohodnocení dobrovolnických činností ve prospěch společnosti a státu Vypracoval: Mgr. Ota Kubinec, ota.kubinec@gmail.com Zadavatelka: MEP Zuzana Brzobohatá při příležitosti Evropského roku dobrovolnictví 2011

2 Obsah Úvod a kontext...3 Metodika...4 Finanční přínos pro stát a společnost...6 Příroda...6 Monitoring...6 Osvěta...7 Vzdělávací aktivity...7 Souhrn...8 Podpora projektů z veřejných rozpočtů...8 Příroda...9 Monitoring...9 Osvěta Vzdělávací aktivity Souhrn Doporučení Dobrovolnický zákon a jeho aplikace Data k ohodnocení dobrovolnické práce Cesta ze závislosti Roztříštěnost zdrojů na dobrovolnické projekty Potenciální zdroj na podporu projektů Potvrzení o dobrovolnické práci Zdroje a literatura

3 Úvod a kontext Dobrovolnictví v dnešní době patří mezi základní ctnosti lidského jedince, potažmo většinové společnosti. Pomáhat druhým je hodnoceno jako dobrá a potřebná činnost, pokud si za dobrovolnou prací bez nároku na odměnu okamžitě nevybavíme volné časové možnosti, které můžeme využít k vlastnímu prospěchu například generováním dalšího zisku. Dobrovolnictví je tedy nejen správné, ale také výhodné. Jeho přínos pro společnost je neoddiskutovatelný, nicméně doposud vnímanými měkkými hodnotami dobrovolnictví jsou solidarita, získání nebo aplikování zkušenosti a dovedností, zábava, pocit z dobře vykonané práce, pomoci druhým nebo přírodě a životnímu prostředí, případně jiné oblasti lidské činnosti. Tedy nic, co by nasvědčovalo možnostem finančního ohodnocení dobrovolnické práce. V této analýze se zaměříme na finanční aspekty dobrovolnictví a jejich přínosu. Hlavním cílem, který si autor klade, je vyhodnocení vybraných dobrovolnických projektů koordinovaných dvěma občanskými sdruženími, a to z hlediska vytvořené finanční hodnoty ve srovnání s poskytnutou podporou z veřejných rozpočtů. Výsledkem dobrovolnických projektů jsou desetitisíce odpracovaných hodin dobrovolníky a zapojení tisíců občanů od školou povinné mládeže po ty, kdo si udělají čas po práci nebo o víkendu s cílem participovat na ochraně přírody a životního prostředí. Pro tuto analýzu bylo vybráno pět projektů, ke kterým zástupci organizací poskytli detailní a ověřitelná data, nikoli jen ve formě závěrečných zpráv. Profesionální přístup k vedení rozpočtů, kvalitní data si zaslouží samotné ocenění, stejně jako vstřícnost a otevřenost zástupců organizací. Pro účely samotné analýzy nebude nutné jejich identitu prozrazovat, neboť cílem není prezentovat aktivity vybraných organizací, podobně kvalitních a prospěšných projektů existuje více. Počáteční ambice, tedy rozebrat dobrovolnické projekty podpořené veřejnými rozpočty, narazily již ve fázi zjišťování dat z dostupných zdrojů. Některé veřejně dostupné zdroje nereflektují dobrovolnictví ve výstupech projektů, jiné jsou veřejnosti nedostupné, u některých jsou data nedohledatelná, případně nepřehledná. Data Českého statistického úřadu o počtech dobrovolníků a jimi odpracovaných hodin v oblasti ochrany přírody a životního prostředí nejsou úplná. Dostupná data a informace, která se autor z veřejných zdrojů snažil získat, narážejí na samotnou podstatu definice dobrovolníka, dobrovolnické práce a organizace pracující s dobrovolníky. Tyto tři termíny jsou rozdílně vnímány jak ČSÚ, ministerstvy, tak i samotnými organizacemi. Tento problém se ukazuje při sběru dat a evidence v této oblasti, která je v současné době, domnívám se, nedostatečná. Samy nevládní neziskové organizace v oblasti ochrany přírody a životního prostředí tuto povinnost nemají, často navíc považují za zbytečné je hlásit, jelikož jejich motivace pro dobrovolnickou práci je jiná, než sbírat data a vyplňovat tabulky. 3

4 Důsledkem neexistence kvalitních dat však může stát za nezájmem politiků a úředníků s rozhodovacími pravomocemi podporovat významněji dobrovolnické projekty. Ovšem, jak si ukážeme v analýze, cena investice jedné koruny na podporu dobrovolnického projektu se jeví jako dobrá investice a stát se jeví jako skutečně dobrý investor. Zvolit ideální metodiku pro ohodnocení dobrovolnické práce je složité. Inspirací autorovi byly studie Nadace Partnerství věnující se oblasti ochrany přírody a životního prostředí a analýza České rady dětí a mládeže, která poprvé ocenila i hodnotu úspor rodičů dětí, jež dobrovolníci svou prací s dětmi vytvářejí. Zvolená metodika a získané výstupy analýzy by měly inspirovat k vytvoření detailnějších a propracovanějších analýz k problematice dobrovolnictví v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Přáním autora je podnítit širší diskuzi mezi státní správou a zástupci nevládního neziskového sektoru, který vytváří hodnoty a jehož přínos byl dosud podceňován. Oceňováním dobrovolnické práce a její hodnoty se začíná seriózně věnovat akademická sféra, Vysoká škola ekonomická v Praze a Centrum pro výzkum neziskového sektoru při Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Autor je nezávislým expertem na neziskový sektor Analytického centra, které se v rámci Evropského roku dobrovolnictví významně podílelo na rozjezdu aktivit pracovních skupin, bylo účastno při řadě setkání a citlivě naslouchalo konstruktivním diskuzím mezi zástupci neziskového sektoru a ministerskými úředníky, a z těchto diskuzí vzešlé potřeby promítlo do závěrečné části práce. Metodika Pro účely této analýzy byly zvoleny čtyři oblasti: terénní práce (výsadba stromků, revitalizace erozních rýh, kosení luk, čištění lesa od odpadků apod.); monitoring zákonem chráněných druhů zvířat; vzdělávací aktivity, které vedou mládež k úctě k přírodě a životnímu prostředí); osvěta (informování veřejnosti, výstavy apod.). Pro výpočet odpracovaných dobrovolnických hodin bylo využito setkání a konzultace se dvěma občanskými sdruženími. Diskutoval se počet odpracovaných hodin na jednodenních velkých i malých akcích, víkendech nebo šesti a vícedenních pracovních táborech. Zvlášť byly posuzovány počty hodin strávených mládeží na oddílových schůzkách. K odlišení došlo u akcí podle typu prováděné práce: pracovní (vykonávání terénních prací nebo monitoringu), osvětové nebo vzdělávací. Podle typu práce byla posuzována náročnost příprav a realizace. V počtech hodin a ohodnocení se neobjevuje práce dobrovolníků pomáhajících s provozem kanceláře, ač jejich přínos není zanedbatelný. Pro ohodnocení jejich práce byli dobrovolníci rozděleni na dobrovolné vedoucí, kteří akce připravují, práci organizují a vyhodnocují (a na samotné akci tráví více času), a dobrovolníky účastníky, kteří se na provedených pracích aktivně podílejí. Neopomenuta zůstala mládež, která se účastní pravidelných oddílových schůzek. 4

5 Jednotlivé propočty byly porovnány se závěrečnými zprávami projektů, případně interními, veřejně nedostupnými, statistikami. Pro výpočet finančního ohodnocení bylo použito dat Informačního systému o průměrném výdělku, dostupném na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Použita byla data z 2. kvartálu, případně 3. kvartálu roku Každá pozice i typ práce si žádá jiný přístup ohodnocení, aby výsledná data co nejlépe odpovídala realitě. V případě účastníků pravidelných oddílových schůzek byla brána v potaz také virtuální úspora rodičů, kterou dobrovolnické organizace vytvářejí organizací a vedením schůzek a naplněním času dětí. Použita byla průměrná hodnota ročních příspěvků přírodovědeckých kroužků při Domovech dětí a mládeže a Centrech volného času v Praze a Brně, které byly přepočteny na jednu hodinu (schůzky v těchto institucích se pohybují kolem 1-2 hodin týdně). Analýza finančních zdrojů, které podpořily vybrané dobrovolnické projekty, se soustředila na podporu z veřejných zdrojů (dotace ministerstev, granty státních fondů, krajské a obecní rozpočty), nadací (granty) a soukromých zdrojů (individuální dary). Byla sledována podpora položek na mzdové náklady, společné náklady (nájem, energie, komunikace, kancelářské potřeby, dlouhodobě hmotný majetek apod.), a materiálové náklady potřebných pro realizaci aktivit (tisk, ubytování, strava, pojištění, cestovné a doprava, nákup pracovních pomůcek apod.). Všechny uvedené údaje pocházejí z rozpočtů a dat za rok 2010, která jsou kompletně uzavřená, a u nichž je jistota, že neprojdou změnou. Totéž se týká počtů dobrovolníků a jejich odpracovaných hodin. Pro lepší přehlednost jsou v závěrech výstupů výsledná data znázorněna poměrem investované koruny z veřejných rozpočtů a násobkem (výší finanční hodnoty), který dobrovolnická aktivita státu přináší. Analýza je doplněna rovněž názornými grafy. 5

6 Finanční přínos pro stát a společnost Příroda Terénní práce v krajině nebo v přírodě byly ohodnoceny v ISPV ČR (v platové sféře) jako kategorie Dělník pro pěstění a ošetřování lesa s průměrnou hodinovou mzdou 79,20 Kč. Autor se domnívá, že právě tato kategorie nejlépe vypovídá o reálně prováděném druhu prací v rámci dobrovolnických projektů zaměřených na oblast terénních prací, jež zahrnují výsadbu stromků, oplocení před okusem zvěří, revitalizaci rašelinišť, zahazování erozních rýh, kosení luk, čištění potoků apod. V roce 2010 dobrovolníci pro přírodu a životní prostředí (dva projekty dvou občanských sdružení) odpracovali celkem hodin, dalších hodin (874 h dobrovolní vedoucí, h dobrovolníci) trvaly samotné přípravy od zajištění místa, pracovních pomůcek, plánování a koordinace práce, informování účastníků, dopravy, stravy, ubytování a závěrečný úklid. Do této práce se zapojilo celkem dobrovolníků (nejde o unikátní počty, někteří dobrovolníci se účastnili více akcí). Práci dobrovolných vedoucích, nejlépe odráží v ISPV kategorie Vychovatelé (kromě pro osoby se speciálně vzdělávacími potřebami) s průměrnou hodinovou mzdou 115, 60 Kč. Celkové náklady na vedoucí by se pohybovaly v celkové výši Kč. Předpokládá se, že vedoucí tráví pracovně na přípravách akcích více času než ostatní účastníci, neboť mají i jiné povinnosti. Vedoucí na akcích (přípravy a pracovní účast) strávili hodin. Přípravy aktivit dobrovolnými pracovníky by byly ohodnoceny částkou Kč se zařazením do pracovní kategorie Asistent vychovatele, ohodnoceného 92,20Kč/hodina. Terénní práce dobrovolných pracovníků by byla oceněna Kč. Započítáme-li přípravy, práci dobrovolných pracovníků a dobrovolných vedoucích, pak pro dobrovolné terénní práce v přírodě docházíme k částce Kč. V uvedených počtech není zahrnutý násobek 1,34 na mzdové náklady. Komplikovanost výpočtů vychází z náročnosti příprav a odpracované doby na jednodenních, víkendových či 6 a vícedenních akcích i různého počtu dobrovolných vedoucích. Monitoring Pro oblast monitoringu zákonem chráněných druhů je vypovídající kategorie Strážce přírody ohodnocená dle ISPV hodinovou odměnou 92 Kč. Zde byly propočty jednodušší, jednotlivé akce se vzájemně podobaly, nebyl zde takový tlak na více druhových aktivit a přípravy. Práce monitoringu v sobě zahrnuje sběr exkrementů zvířat, srsti, odlévání stop, evidování výskytů, informování turistů, spolupráci s CHKO apod. 6

7 V roce 2010 bylo provedeno 250 pochůzek s průměrným obsazením 3,5 dobrovolníků včetně vedoucího. Dohromady se do monitoringu zapojilo 130 unikátních dobrovolníků a odpracovali hodin, které by byly ohodnoceny částkou Kč. Dalších 120 hodin bylo potřeba na přípravy, které by byly ohodnoceny Kč. Celkově by práce dobrovolníků byla oceněna Kč. Neuvádíme částku včetně mzdových nákladů. Osvěta V roce 2010 bylo v rámci osvětových aktivit (výstavy, přednášky, školení, informační stánky) odpracováno hodin s počtem 504 hodin příprav při zapojení 212 dobrovolníků (s možným opakováním na akcích). Pro práci dobrovolných vedoucích byla použita již zmíněná kategorie Vychovatelé (kromě pro osoby se speciálně vzdělávacími potřebami) s průměrnou hodinovou mzdou 115,60 Kč. Pro ohodnocení dobrovolníka informující veřejnost, případně se podílející na přednášce, či hlídání výstavy jsem použil hodnotu 80 Kč za hodinu, které v současnosti nabízejí firmy přes pracovní servery studentům na charitativní stánky, případně proto akce v obchodních domech. Osvětová činnost dobrovolníků by byla oceněna Kč. Celkové náklady na vedoucí (přípravy a pracovní účast) se pohybují v celkové výši Kč. Samotní vedoucí přípravou a účastí na akcích strávili 843 hodin. Samotné přípravy aktivit dobrovolnými pracovníky by byly ohodnoceny částkou Kč s tím, že pro dobrovolníky účastnících se příprav je počítáno s kategorií Asistentů vychovatelů, ohodnocených 92, 20 Kč za hodinu. Započítáme-li přípravy a samotnou práci dobrovolných pracovníků a dobrovolných vedoucích, pak pro osvětovou činnost docházíme k částce Kč. V uvedených počtech není zahrnutý násobek 1,34 na mzdové náklady. Vzdělávací aktivity V roce 2010 bylo v rámci vzdělávacích aktivit (školení, účast na oddílových schůzkách) odpracováno hodin s počtem hodin příprav. Samotnou práci dobrovolných vedoucích opět nejlépe odráží v ISPV kategorie Vychovatelé (kromě pro osoby se speciálně vzdělávacími potřebami) s průměrnou hodinovou mzdou 115, 60 Kč. Pokud jde o oddílové schůzky, pak jsou účastni dva zástupci organizace, vedoucí a instruktor. Pro instruktory bylo počítáno s pracovní kategorií Asistent vychovatele, ohodnoceného 92, 20 Kč. 7

8 Celkové ohodnocení vedoucích, případně instruktorů (přípravy a pracovní účast) se pohybují v celkové výši Kč. Vedoucí a instruktoři přípravami a účastí na schůzkách a akcích strávili hodin. V oblasti vzdělávacích aktivit jsme nemohli počítat samozřejmě s ohodnocením práce účastníků oddílových schůzek, na druhou stranu zde jde o vytvoření hodnoty úspory rodičům, kteří nemusí svým dětem platit mimoškolní vzdělávání v Domovech dětí a mládeže nebo při Centrech volného času. Tuto úsporu jsem vypočítal jako průměrnou hodnotu ročního příspěvku pro přírodovědecké kurzy u výše zmíněných institucí v Praze a Brně, který činí v hodinovém přepočtu 32 Kč. Vzhledem k dvouhodinové schůzce se cena pohybuje okolo 64 Kč. Celková úspora rodičů tedy činí Kč s jistotou, že jejich dítě vykonává smysluplnou aktivitu, kterou získává zkušenosti a kompetence, a nesedí doma u počítače nebo se nekontrolovaně pohybuje po sídlišti. V uvedených počtech není zahrnutý násobek 1,34 na mzdové náklady. Souhrn Celkem dobrovolníci odpracovali hodin (navíc účast dětí a mládeže ve výši hodin strávených oddílovou činností) při hodinách příprav. Pokud by se vedoucím vyplácela odměna, pak by výsledné ohodnocení bylo Kč (příprava i účast), a byla-li by ohodnocena práce dobrovolníků ve čtyřech zmíněných oblastech, dojdeme k částce Kč a úspoře Kč. Pokud by se počítala úspora rodičů jako samotně vytvořená hodnota, pak by celkové dobrovolné práce vedoucích a účastníků dobrovolných akcí včetně příprav byly oceněny částkou Kč. Počet hodin práce Počet hodin přípravy Odměna vedoucím Odměna příprav dobrovolníky Ocenění práce dobrovolníkůúčastníků Celkem Příroda Kč Kč Kč Kč Monitoring Kč Kč Kč Osvěta Kč Kč Kč Kč Vzdělávání Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Podpora projektů z veřejných rozpočtů Při analýze příjmů podpořených projektů je patrná vysoká závislost na veřejných zdrojích. Nápadná je také roztříštěnost státních zdrojů, která v sobě zahrnuje dotace Ministerstva vnitra, Ministerstva mládeže, školství a tělovýchovy, Státního fondu pro 8

9 životní prostředí a Ministerstva životního prostředí. Různé projekty jsou kryty různými zdroji. Příspěvky krajských a obecních samospráv jsou zanedbatelné. Dotace jsou využívány na mzdové náklady hlavních koordinátorů projektů, finanční koordinátory (často nejde o dobrovolníky), společné náklady ústřední kanceláře (nájmy, energie a služby, poštovné, komunikace, dlouhodobě hmotný majetek (PC), kancelářské potřeby, grafické služby apod.) a materiálové náklady na samotné dobrovolnické akce (cestovné a doprava, ubytování, strava, tisk, pojištění, nákup materiálu a pracovních pomůcek apod.). Je evidentní, že pro koordinaci dobrovolníků a dobrovolnických aktivit je nutno zajistit kvalitní zázemí. A právě tato složka je ze strany státu vzhledem k výkonu podhodnocena. Neziskové organizace pracují na dalších projektech, ať dobrovolnických nebo profesionálních za účasti odborníků. Z tohoto hlediska je pokrytí jejich zázemových potřeb vždy fundraisingově problematické a nedostatečné. Nicméně samotné společné náklady projektu v rámci jedné zavedené organizace jsou vždy nižší, než kdyby projekt existoval nezávisle, musel by zajišťovat zázemové potřeby, čímž by se neúměrně zvyšoval tlak na administrativu. Příroda Terénní aktivity v přírodě byly ze všech zdrojů podpořeny částkou Kč, přičemž z veřejných zdrojů byla podpora ve výši Kč, u nadací Kč a soukromé zdroje podpořili tuto činnost částkou Kč. Organizace tak díky 1 koruně dotované státem přinesly ohodnocenou práci ve výši 5,30 Kč, čili jedna koruna měla více než pětinásobný efekt. Pokud bychom brali celkové příjmy na provedení aktivity, pak investovaná koruna se vrátila více než čtyřnásobně. Monitoring Monitoring chráněných druhů zvířat byly dotovány částkou Kč, veřejné zdroje monitoring podpořily Kč, nadační zdroje grantem Kč. Organizace tak díky 1 koruně dotované státem přinesly ohodnocenou práci ve výši 4,25 Kč, čili jedna koruna se vrátila víc jak čtyřikrát. Pokud bychom brali celkové příjmy na provedení aktivity, pak jedna investovaná koruna se vrací více než dvojnásobně. 9

10 Osvěta Informační projekty pro veřejnost byly podpořeny v roce 2010 částkou Kč, Kč pocházelo z veřejných zdrojů, nadace podpořili tuto činnost Kč a ze soukromých zdrojů Kč. Organizace tak díky 1 koruny dotované státem přinesly ohodnocenou práci ve výši 6, 7 Kč, čili jedna koruna měla skoro sedminásobný efekt. Pokud bychom brali celkové příjmy na provedení aktivity, pak jedna investovaná koruna se vrací 5,5krát. Vzdělávací aktivity Aktivity dětských oddílů a vzdělávání byly podpořeny Kč, ze státních zdrojů Kč a ze soukromých zdrojů Kč. Organizace tak díky 1 koruně dotované státem přinesly ohodnocenou práci více než devítinásobku a úsporu rodičům a smysluplné naplnění volnočasových aktivit jejich ratolestí ve výši Kč. Pokud bychom brali celkové příjmy na provedení aktivity, pak jedna investovaná koruna se vrací více než osmkrát. Souhrn Aktivity dobrovolníků byly v roce 2010 podpořeny Kč, z veřejných zdrojů (dotací a grantů SFŽP) šlo na podporu aktivit 73,5% ( Kč), z nadačních zdrojů 21,5% ( Kč) a soukromých zdrojů 5% ( Kč). Celkem Veřejné zdroje Nadační zdroje Soukromé zdroje Příroda Kč Kč Kč Kč Monitoring Kč Kč Kč Osvěta Kč Kč Kč Kč Vzdělávání Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Na mzdy koordinátorů dobrovolnických aktivit (nikoli dobrovolných vedoucích) bylo vyčleněno Kč, 78% ( Kč) z veřejných zdrojů, 21% ( Kč) z nadací a 1% (4 450 Kč) ze soukromých zdrojů. 10

11 Společné náklady Mzdy Náklady na akce Stát Stát Stát Nadace Nadace Nadace Vlastní Vlastní Vlastní Společné náklady byly podpořeny částkou Kč, z dotací 71% ( Kč), nadacemi 27% ( Kč) a ze soukromých zdrojů 2% (8 536 Kč). Samotné materiálové náklady byly podpořeny Kč, 72% ( Kč) z dotací, 19% ( Kč) z nadací a 8% ( Kč) ze soukromých zdrojů. Vezmeme-li všechny analyzované projekty, docházíme k ocenění ve výši Kč (vč. úspor rodičům), podpořených Kč, z toho státními zdroji Kč. Státu a občanům se každá koruna vložená na tyto dobrovolnické projekty vrací 6,5krát. Podpora z veřejných rozpočtů vs. oceněná hodnota dobrovolnické práce Kč Kč Kč Kč Veřejné zdroje Kč 0 Kč Oceněná hodnota Oceněná hodnota Veřejné zdroje 11

12 Podpora všech zdrojů vs. oceněná hodnota dobrovolnické práce Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč Celková podpora Oceněná hodnota Celková podpora Oceněná hodnota Doporučení Výstupy přibližují, kolikrát se státu a společnosti vrací investovaná koruna získaná z daní nebo jiných příjmů od českých občanů či Evropské unie. Stát se takto jeví jako velice dobrý investor, pokud by v novém roce výrazně nesnížil dotace na práci nevládních neziskových organizací využívajících pro svou činnost (nejen) dobrovolníky. Snížení dotací v letošním roce 2012 tak pravděpodobně bude pro mnohé organizace likvidační. Analytické centrum při setkáních v rámci Evropského roku dobrovolnictví připravilo několik doporučení, jak zlepšit přístup k dobrovolnickým projektům a neziskovým organizacím v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Tato doporučení mají inspirovat, podnítit diskuzi, která v blízké době povede k zajištění a rozvoji kvalitně zajištěné dobrovolnické práce v České republice. Dobrovolnický zákon a jeho aplikace V dotačních programech veřejných rozpočtů neexistují dotace směřující cíleně na dobrovolnické projekty. Výjimkou se zdá být Ministerstvo vnitra ČR, které akredituje dobrovolnické projekty a poskytuje jim (v současnosti snižující se) dotace na provoz. Zde narážíme na problém v definici dobrovolníka, dobrovolnické práce a organizace s dobrovolnickým prvkem v zákoně. Organizací významně se podílejícími na dobrovolnické práci s dobrovolníky je daleko více, ale často jde o jejich členy, se kterými zákon nepočítá. Nový návrh zákona počítá v tomto směru opět jen s podporou akreditovaného dobrovolnictví - tedy podpora z Ministerstva vnitra se má vztahovat opět jen na organizace, které vysílají dobrovolníky do jiných organizací a nemají z nich vlastní užitek, a které navíc musí splnit další v zákoně podmínky. Pro ostatní se počítá 12

13 s podporou z jejich rezortních ministerstev a nedotačními výhodami (možnost využít dobrovolnickou práci na kofinancování). Data k ohodnocení dobrovolnické práce Domnívám se, že by bylo účelné ve spolupráci s ČSÚ začít sbírat relevantní data o počtech dobrovolníků a počtu jimi odpracovaných hodin v různých oblastech práce a začít ohodnocovat jejich práci. Inspirací pro přesnější ohodnocení dobrovolnické práce jsou, domnívám se, data Informační systému o průměrném výdělku ČR, která zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Ideální stav by byl, kdyby povinnost hlásit data měla všechna občanská sdružení podpořená z veřejných rozpočtů a českých nadací, tato data by se rozdělovala podle typu práce podobným způsobem, jakým bylo učiněno v této analýze. Ve spolupráci s nadacemi i samotnými organizacemi by data mohla být úplná. Díky tomu by dobrovolnictví v ochraně přírody a životního prostředí získalo u rozhodujících orgánů potřebnou prestiž, která evidentně chybí. Nemělo by jít o zásadní navýšení administrativy, ale efektivní metodikou zjistit počty zapojených účastníků, oboru vykonané práce, počtu odpracovaných hodin apod. Díky tomu budou sledovat NNO i sami dobrovolníci svůj vklad do společnosti a ministerstva budou mít relevantní data o přínosu jejich práce. Nakonec se samotná data mohu stát marketingovým artiklem pro samotné organizace v komunikaci s veřejností, kterou svými výsledky mohou motivovat k podpoře. Cesta ze závislosti V rámci pracovní skupiny ERD se zúčastněné organizace potýkají s podobnými finančními problémy a nejistotou ohledně budoucí dotační politiky vyčleněné na mzdy a společné náklady potřebnými pro zajištění nezbytného zázemí k práci s dobrovolníky. Jak bylo uvedeno, je zde patrná až přílišná závislost na veřejných zdrojích a měla by se významně posílit podpora ze soukromých zdrojů. Bylo by smysluplné zvážit vypsání několikaletého národního programu pro organizace s dobrovolnickým prvkem, který by směřoval ke stabilizaci jejich rozpočtů a vedl k získání finanční podpory od veřejnosti způsobem, jakým je to běžné v zahraničí. V současné době jsou podobné institucionální programy uzavřené a soukromé nadace (Nadace VIA, Nadace Partnerství, NROS apod.) svou roli na přelomu tisíciletí splnily. Institucionálních grantů využilo několik organizací k diverzifikaci svých příjmů, což vedlo ke snížení jejich závislosti na veřejných rozpočtech. Organizace s dobrovolnickým prvkem podpory institucionálních programů nevyužívalo (nebo nevyužilo), neboť svou činnost zaměřovali spíše na provádění samotné dobrovolnické práce, než na rozvoj a přežití ve finančně nestabilních letech. Efektivním nastavením takového programu by byly organizace lépe připraveny na snižování státní podpory a bylo by na nich, jak této příležitosti využijí ve svůj prospěch. 13

14 Velice dobře si vedly při udělování institucionálních grantů nadace, jejich zkušeností by bylo výhodné využít. Nastavením efektivních podmínek a účinné kontroly plnění institucionálních grantů by mohl být významně snížen tlak na veřejné rozpočty. Roztříštěnost zdrojů na dobrovolnické projekty Patrná je rovněž roztříštěnost a nevyváženost dotačních programů pro (nejen) organizace s dobrovolnickým prvkem. Samotné podmínky získání dotace může být problémem při kofinancování projektů z jiných zdrojů. Otázkou je, která instituce by měla dobrovolnické projekty (zapojování občanů) primárně podporovat: MŠMT, MŽP, MV nebo MMR? Doporučuji vytvořit mezirezortní skupinu (z odborů přidělování dotací), která ve spolupráci s NNO navrhne sjednocení a vyčlenění prostředků primárně určených pro NNO s dobrovolnickým prvkem. Stálo by za zvážení také vyčlenit téma v dotacích MŽP a podpořit zvlášť NNO s projekty obsahujícími dobrovolnický prvek nebo přidat na bodovém hodnocení projektů při zapojení dobrovolníků v rámci projektu. Mělo by se jasně vymezit, pod jaký rezort dobrovolnictví spadá a tento rezort by měl mít na starosti všechny aktivity. Případně by mohl existovat meziresortní úřad pro dobrovolnictví. Potenciální zdroj na podporu projektů Zdrojem příjmů pro podporu dobrovolnických organizací a jejich projektů by mohly být uhrazené pokuty České inspekce životního prostředí, které se ročně pohybují v několika desítkách miliónů korun. Připomínám, roční dotace neziskových organizací (bez ohledu na dobrovolnický potenciál) na projekty související s ochranou přírody a životního prostředí (tedy z Ministerstva životního prostředí) se v posledních letech pohybovaly kolem 20 mil korun, letošní dotační program počítá s poloviční částkou, která je (nejen) pro dobrovolnické organizace takřka likvidační. Tabulka udělených (nikoli uhrazených) pokud ČIŽP: Rok pokuty udělení Roční pokut Kč Kč Kč Kč Kč Potvrzení o dobrovolnické práci souhrn udělených Návrh, jak podpořit dobrovolnictví u veřejnosti. Samotná motivace k dobrovolnictví může být dána i způsobem odpočítaných položek ze základu daně. Akreditovaná dobrovolnická NNO by poskytovala potvrzení o vykonané dobrovolnické práci v rozsahu 14

15 X hodin, které by bylo možno odečíst ze základu daně podobně jako finanční dar. De facto by šlo o dar dobrovolníků státu. Jinou možností je dohoda neziskových organizací na podmínkách vystavení dobrovolnického certifikátu. V zahraničí jde o běžnou praxi, kdy zájemce o pracovní místo uvádí v životopise také své dobrovolnické aktivity. Dobrovolná práce je tak ve vyspělých zemích vnímána podstatně prestižněji, než v České republice. 15

16 Zdroje a literatura Černý, Jaroslav: Financování volnočasových aktivit dětí a mládeže v ČR v letech online Česká rada dětí a mládeže, s. Dostupné z: Růžička, Tomáš: Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací online. Partnerství, o.p.s., s. Dostupné z : Studie_dobrovolnickych_aktivit_v_ZP pdf Výroční zpráva ČIŽP za rok 2006 online Praha: Česká inspekce životního prostředí, Dostupné z: Výroční zpráva ČIŽP za rok 2007 online Praha: Česká inspekce životního prostředí, Dostupné z: %8cI%c5%bdP+za+rok+2007.pdf. Výroční zpráva ČIŽP za rok 2008 online Praha: Česká inspekce životního prostředí, Dostupné z: Výroční zpráva ČIŽP za rok 2009 online Praha: Česká inspekce životního prostředí, Dostupné z: V analýze byla dále použita reálná, interní data dvou nevládních neziskových organizací. 16