P ÍSTUPY K INTERNACIONALIZACI PODNIKATELSK CH AKTIVIT âesk CH PODNIKÒ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "P ÍSTUPY K INTERNACIONALIZACI PODNIKATELSK CH AKTIVIT âesk CH PODNIKÒ"

Transkript

1 P ÍSTUPY K INTERNACIONALIZACI PODNIKATELSK CH AKTIVIT âesk CH PODNIKÒ árka Zapletalová Úvod Podnikatelsk subjekt, kter uplatàuje strategii rûstu, si dfiíve nebo pozdûji uvûdomí nutnost rozvoje podnikatelsk ch aktivit nejen na tuzemském, ale i na zahraniãním trhu. Realizace podnikatelsk ch aktivit mal ch a stfiedních podnikû na mezinárodních trzích se stala fenoménem pfiedev ím posledních desetiletí. Nemnoho podnikatelû si dokáïe pfiedstavit svoji podnikatelskou ãinnost, i pfies v razná rizika, bez pûsobení právû na mezinárodních trzích. Tato studie se zab vá vybran mi teoretick mi pfiístupy k procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit ãesk ch mal ch a stfiedních podnikû. Mezi vybrané teoretické pfiístupy patfií pfiístup krokov a pfiístup globální. Studie vychází z proveden ch v zkumû a studií [13], [12], [11], [2], [38], [20], [43], [44] a dal ích, které byly vyuïity k vysvûtlení modelû internacionalizace u mal ch a stfiedních podnikû. Cílem tohoto pfiíspûvku je pfiispût k souãasn m znalostem procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit pomocí (prostfiednictvím) anal zy procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit ãesk ch mal ch a stfiedních podnikû. Data prezentovaná v tomto pfiíspûvku jsou získána na základû primárního v zkumu mal ch a stfiedních podnikû z âeské republiky, konkrétnû z Moravskoslezského kraje. Na zaãátku pfiíspûvku bude diskutován teoretick rámec procesu internacionalizace mal ch a stfiedních podnikû. Teoretick rámec vede k formulaci hypotéz zamûfien ch na proces internacionalizace a faktorû ovlivàujících rozhodování o vstupu na mezinárodní trhy. V následující ãásti bude prezentována pouïitá metodika, data a v sledky primárního v zkumu. 1. Teorie a hypotézy Geografické ífiení (roz ífiení) podnikatelsk ch aktivit pfies národní hranice státu se naz vá internacionalizace podnikatelsk ch aktivit. V systémovém kontextu je internacionalizace chápána podle Ruzziera [38] jako kumulativní proces, ve kterém vztahy jsou kontinuálnû stanovené, udrïované, rozvíjené, pfieru ované a ukonãované za úãelem dosaïení cílû firmy. V odborné literatufie se velmi ãasto setkáváme s rozliãn mi definicemi internacionalizace. Podle Starzyczné [40] pfiedstavuje internacionalizace roz ifiování ãinnosti podniku z matefiské zemû do zahraniãí. Pfiíãinami expanze podnikû do zahraniãí se zab vají teorie internacionalizace [40]. V rámci studia internacionalizaãních teorií mûïeme identifikovat dva hlavní pfiístupy k internacionalizaci podnikatelsk ch aktivit, a to pfiístup krokov a pfiístup globální. 1.1 Krokové pfiístupy k internacionalizaci podnikatelsk ch aktivit Krokové pfiístupy k procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit vysvûtlují v voj zapojení do mezinárodního podnikání jako proces sestávající z jednotliv ch krokû. Podle Morgana [28] je mezi kaïd m krokem urãitá perioda, ve které podnik zaji Èuje potfiebné zdroje dovolující pfiistoupit k dal ímu kroku internacionalizace. Krokov pfiístup k internacionalizaci pfiedpokládá, Ïe podnik zaãíná realizovat své podnikatelské aktivity nejdfiíve na tuzemském trhu a po získání urãité pozice na tomto trhu vstupuje na zahraniãní trhy [28], [20]. Mezi krokové pfiístupy k procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit patfií pfiedev ím teorie Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu Vernona, Model Uppsalské koly U-model a Modely internacionalizace 84

2 spojené s internacionalizací I-modely. Tyto modely vycházejí z behavioristick ch teorií, proto se také tyto modely nûkdy naz vají behaviorální modely internacionalizace. Behaviorální modely vycházejí z teorie rûstu firmy [32] a behaviorální teorie firmy [1]. Teorie Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu je ekonomická teorie zformulovaná americk m ekonomem Raymondem Vernonem v roce Vernon [43], [44] pfii formulaci teorie Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu vychází z teorie Ïivotního cyklu produktu, která vysvûtluje jednotlivé fáze, kter mi produkt prochází po vstupu na trh. Vernon touto teorií navázal na teorii komparativních v hod Davida Ricarda. Vernon se ve své teorii zamûfiil na dynamiku komparativních v hod. Na základû pozorování americk ch firem Vernon [43] identifikuje tfii fáze procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit, a to: 1. Nov produkt tato první fáze zaãíná v okamïiku, kdy firma ve vyspûlé zemi vyuïívá technologick pokrok k vytvofiení a uvedení nového, inovativního v robku na svûj tuzemsk trh. Tento nov, technologicky rozvinut produkt je nabízen pouze zákazníkûm z trhu v robce, ktefií spadají do vy í pfiíjmové kategorie. 2. Zrající (dozrávající) produkt nárûsty exportû do vyspûl ch zemí uï dosahují takové úrovnû, Ïe je ekonomicky moïné a politicky vhodné zaãít vyrábût v tûchto zemích. Zafiízení zahraniãní v roby jsou urãená k obsluze lokálních trhû, kde nahrazují exporty z organizací tuzemského trhu. 3. Standardizovan produkt bûhem této fáze dochází k saturaci hlavních trhû. Konkurenãní v hoda postavená díky inovacím na funkãních (provozních) pfiínosech je postupnû naru ována. Firmy se zaãínají zamûfiovat spí e na redukci procesních nákladû neï na pfiidávání vlastností nov m produktûm. V sledkem této snahy je, Ïe produkt a jeho v robní proces se stávají stále více standardizovan mi. Toto umoïàuje dal í úspory z rozsahu a rûst mobility v robních procesû. Cena konkurence, velikost lokální poptávky a trïní bariéry jsou faktory, které vedou k pfiemístûní v robního zafiízení do zemí s niï ími pfiíjmy. Na Vernonovu teorii Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu navázali ekonomové z Uppsala Univerzity ve védsku a vytvofiili Model Uppsalské koly. Jejich cílem bylo zdokonalení Vernonovy teorie, a to hlavnû vysvûtlením v voje podniku ve spoleãnosti, a tím i vysvûtlení v voje procesu internacionalizace. Model Uppsalské koly, kter patfií mezi tradiãní teorie internacionalizace podnikatelsk ch aktivit, pfiedpokládá, Ïe podniky postupují k internacionalizaci po urãit ch etapách, krocích [20]. Model Uppsalské koly, naz van také jako U-model, byl zformulován v zkumn mi pracovníky z Uppsala Univerzity ve védsku v 70. letech 20. století na základû pozorování vybran ch védsk ch firem. Hlavními v zkumníky, ktefií se podíleli na formulaci teorie, byli Jan Johanson, Finn Wiedersheim-Paul a Jan-Erik Vahlne. V e uveden model vychází z behavioristick ch teorií. Základním pfiedpokladem tohoto modelu je, Ïe firmy nejprve rozvíjejí své podnikatelské aktivity na tuzemském trhu a Ïe internacionalizace podnikatelsk ch aktivit je dûsledkem série krokov ch rozhodnutí vedení podniku. V znamn mi pfiekáïkami internacionalizace podnikatelsk ch aktivit je nedostatek znalostí o zahraniãních trzích a podnikov ch zdrojû. Tyto pfiekáïky mohou b t redukovány prostfiednictvím krokového rozhodování a uãení o zahraniãních trzích a operacích. [13] V zkumníci stanovili ãtyfii odli né fáze procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit [13]: 1. nepravidelné exportní aktivity, 2. export pfies nezávislé reprezentanty (agenty), 3. zaloïení prodejní dcefiiné spoleãnosti, 4. realizace v robních aktivit v zahraniãí. Poãet fází a jednotlivé typy operací se mohou na jednotliv ch trzích li it. Tyto fáze v procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit jsou závislé na rozvoji znalostních aktivit a na organizaãní struktufie firmy. Dal ím pfiedpokladem v procesu internacionalizace podnikatelsk ch aktivit je pûsobení tzv. koncepce psychické vzdálenosti. [13] Koncepce psychické vzdálenosti fiíká, Ïe toku informací mezi firmou a cílov m zahraniãním trhem brání urãité faktory. Mezi tyto faktory patfií pfiedev ím odli nosti zemí v jazyce, v kultufie, v politick ch systémech, v úrovni vzdûlání, v úrovni prûmyslového rozvoje apod. Je moïno fiíci, Ïe psychická vzdálenost firma zahraniãní trh je ve vzájemné souvislosti s geografickou vzdáleností tuzemsk trh zahraniãní trh. Mohou samozfiejmû existovat i v jimky. Pfiíkladem takové v jimky mohou b t USA a Kuba. PfiestoÏe tyto 85

3 zemû se nacházejí geograficky velmi blízko sebe, tak z hlediska psychické vzdálenosti (napfi. jazyk, kultura, politick systém atd.) jsou diametrálnû odli né. Model Uppsalské koly, vytvofien v roce 1975, byl v roce 1977 rozvinut J. Johansonem a J. E. Vahlnem o integraci a uïití znalostí o zahraniãních trzích a operacích a na postupné úsilí na zahraniãních trzích. Rozvinut model Uppsalské koly vychází z pfiedpokladu, Ïe v znamn mi pfiekáïkami rozvoje mezinárodních podnikatelsk ch operací je nedostatek znalostí a zku eností z dfiívûj ího pûsobení na zahraniãních trzích. [12] Model z roku 1977 je chápán jako dynamick, to znamená, Ïe v sledky jednoho rozhodnutí ustanovují vstup do nového rozhodnutí. Jinak fieãeno, souãasn stav internacionalizace je jedním v znamn m faktorem vysvûtlující prûbûh následujícího kroku internacionalizace. [12] Vztah mezi znalostí trhu a úsilím o trh se budují v ãase a jsou tedy klíãov m hnacím motorem internacionalizace. Zku enost podniku postavená na znalosti trhu ovlivàuje úsilí a aktivity podniku na zahraniãních trzích. Rostoucí úsilí pak podporuje rozvoj znalosti trhu. Právû z dûvodu tûchto vazeb je model Uppsalské koly dynamick. [11] Model Uppsalské koly z roku 1977 byl autory revidován v roce 2009 do modelu business network. Aãkoliv základní struktura modelu je postavená stejnû jako v modelu z roku 1977, byly provedeny nûkteré nepatrné zmûny. [11] V revidovaném modelu má firma v obchodní síti ústfiední místo. Firma není chápána jako samostatn subjekt bez vazeb. Revize modelu podle Johansona [11] pfiinesla pro internacionalizaãní proces nûkolik dûsledkû. Internacionalizace podniku závisí na jeho vztazích v systému. MÛÏeme pfiedpokládat, Ïe ústfiední firma vstupuje na zahraniãní trhy na základû sv ch vztahû s v znamn mi partnery, ktefií rozvíjejí své aktivity na zahraniãních trzích. Tito partnefii mohou b t z tuzemska nebo ze zahraniãí. Ústfiední firma pravdûpodobnû následuje a drïí se svého partnera, jestliïe má vybudovanou hodnotnou pozici na zahraniãních trzích. Modely internacionalizace podnikatelsk ch aktivit související s inovací (naz vané také jako I-modely) zahrnují modely, které vysvûtlují internacionalizaãní proces z pohledu inovací [2]. Termín innovation-related je odvozen z práce ekonoma E. M. Rogerse Diffusion of Innovations [37], kde je kaïdé internacionalizaãní rozhodnutí povaïováno za inovace pro firmu [38]. Tyto modely jsou zaloïeny na postupném uãení v souvislosti s (ve spojení s) adaptací inovací. I-modely stejnû jako U-model vychází z behavioristick ch teorií. Modely zahrnuté do skupiny I-modelÛ vysvûtlují pfiedev ím v voj exportních aktivit v mal ch a stfiedních podnicích. I-modely jsou reprezentovány stupni, kde vy í stupeà reprezentuje vût í zku enosti/ /zapojení neï niï í stupeà. Posloupnost pofiadí jednotliv ch krokû závisí mimo jiné na iniciaãní fázi procesu. V iniciaãní fázi mohou pûsobit jak push mechanismy (mechanismy tlaku) tak pull mechanismy (mechanismy tahu). V echny modely vykazují fiadu spoleãn ch rysû. Hlavními rozdíly mezi modely je v poãtu stupàû a popis jednotliv ch stupàû. [2], [28] Rozdílnosti jednotliv ch modelû spoãívají spí e v sémantick ch rozdílech neï ve skuteãn ch rozdílech v povaze internacionalizaãního procesu. Hypotéza 1: Vût ina mal ch a stfiedních podnikû z Moravskoslezského kraje pouïila k pfiístupu na mezinárodní trhy krokov pfiístup. Hypotéza 2: Forma krokového pfiístupu se bude u jednotliv ch podnikatelsk ch subjektû li it. 1.2 Globální pfiístup k internacionalizaci podnikatelsk ch aktivit ada studií v posledních dvaceti letech ukázala, Ïe mnoho podnikû pfii internacionalizaci sv ch podnikatelsk ch aktivit nepostupuje krokovû, ale zaãíná své mezinárodní aktivity uskuteãàovat velmi brzy po zaloïení samotného podniku [25], [17], [18], [7], [24], [30], [31], [45]. Tyto podniky jsou ve své orientaci mezinárodní jiï od svého vzniku. Podle Lopeze [20] to znamená, Ïe podniky zaãínají s internacionalizaãními aktivitami v momentû svého vzniku a to potvrzuje, Ïe podniky jsou schopné proniknout na trhy, které jsou daleko geograficky nebo psychicky, navzdory omezen m zdrojûm. Rychlá internacionalizace podnikatelsk ch aktivit, která se t ká pfiedev ím mal ch a stfiedních podnikû, je odli ná oproti minul m obdobím a lze ji jen obtíïnû vysvûtlit pomocí stávajících teorií internacionalizace, pfiedev ím krokov ch modelû. Globální pfiístup (jak nûkdy b vá rychlá internacionalizace podnikatelsk ch aktivit naz vána) vzniká jako urãitá reakce na 86

4 neschopnost vysvûtlit souãasn proces internacionalizace podnikatelsk ch aktivit pomocí tradiãních pfiístupû jako je Vernonova teorie mezinárodního Ïivotního cyklu produktu a Model Uppsalské koly. Neuplatnitelnost tûchto pfiístupû v souãasné dobû je dána pfiedev ím zmûnou podmínek v podnikatelském prostfiedí. Teorie Mezinárodního Ïivotního cyklu produktu byla Vernonem zformulována v 60. letech minulého století, tedy v dobû, kdy byly Spojené státy dominantní v mezinárodním obchodû a navíc v tomto období americké firmy patfiily mezi nejvíce inovující na svûtû. V souãasné dobû tyto skuteãnosti v podstatû jiï neplatí. Dne ní podniky vytváfiejí a modifikují produkty mnohem rychleji neï v pfiedchozích letech. Model Uppsalské koly je kritizován v fiadû studií (napfi. [2], [6] a dal í) pro pfiíli deterministick charakter, kter nepfiedpokládá pfieskoãení nûkter ch fází a vliv vnûj ích podmínek na rozhodování podniku. V souvislosti s rychl m tempem mezinárodní expanze podnikû se zaãíná hovofiit o novém fenoménu, pro kter se v rûzn ch studiích pou- Ïívají rûzné termíny. Nejãastûji se objevují termíny jako Born Globals [35], [18], [23], [17], [8], Global Start-ups [30], High Technology Start-ups [14], Infant Multinationals [19], Instant internationals [34] a pojem International New Ventures [24]. V podstatû lze fiíci, Ïe v echny tyto pojmy jsou synonyma vyjadfiující jednu a tutéï podstatu. Nejãastûji se ov em vïívá pojem born globals (globálnû narozené podniky), se kter m bude v tomto textu pracováno. Pojem podnik born-globals (globálnû narozené podniky) byl poprvé zaznamenán v odborné literatufie v 90. letech 20. století v souvislosti se studií spoleãnosti McKinsey a Co pro spoleãnost Australian Manufacturing Council [35], [25]. V této studii byly globálnû narozené podniky definovány jako [25] podniky, které se dívají (pohlíïejí na svût) na svût jako svûj trh od poãátku a vidí tuzemsk trh jako podporu pro své mezinárodní podnikatelské aktivity. Tímto pojmem byly oznaãeny ty skupiny australsk ch producentû, ktefií zaãali exportovat jiï dva roky po zaloïení podniku. Dále bylo pro tyto podniky typické, Ïe produkovaly v robky s vysokou pfiidanou hodnotou a nerozvíjely siln tuzemsk trh. [25] Mezi v znamné impulsy vedoucí k pouïívání globálního pfiístupu patfií mimo jiné liberalizace trhu a v této souvislosti také zintenzivnûní konkurenãního tlaku. Tyto zmûny podmínek vytvofiily ideální kontext pro vznik globálnû narozen ch podnikû. V znamn mi faktory, které pfiispívají k rozvoji globálnû narozen ch podnikû, jsou podle Knighta a Cavusgila (1996) rostoucí poptávka po specializovan ch produktech, rostoucí úloha trïních v klenkû a zkracující se Ïivotní cyklus produktu. [29], [31] Globálnû narozené podniky mají nûkolik hlavních charakteristik, které je odli ují od klasick ch multinárodních podnikû. Globálnû narozené podniky se li í podle Varmy [42] pfiedev ím ve dvou kritériích, a to v rychlosti internacionalizace a v geografickém pûsobení internacionalizace. Rychlost internacionalizace je dána jednak ãasovou prodlevou mezi zaloïením podniku a prvním vstupem na zahraniãní trhy a také ãasov m rozdílem mezi prvním vstupem na zahraniãní trhy a dal ími vstupy. Vût ina autorû [35], [18], [16], [36] se shoduje na tom, Ïe za globálnû narozen podnik se pova- Ïuje podnik, kter uãinil první internacionalizaãní krok nejpozdûji tfii roky po jeho zaloïení. Co se t ká ãasového rozdílu mezi prvním vstupem na zahraniãní trhy a dal ími vstupy tak by obecnû, podle rûzn ch autorû [19], [3], [26], [41], [27], mûl b t krat í neï ãasov rozdíl mezi zalo- Ïením podniku a prvním vstupem na zahraniãní trh. Geografické pûsobení internacionalizace mûïe b t podle Varmy [42] mûfieno poãtem proniknut ch zemí [15] nebo poãtem proniknut ch kulturních klastrû [10] nebo poãtem proniknut ch geografick ch regionû [21]. V této charakteristice nejsou autofii schopni shodnout se na rozsahu proniknut ch regionû. Obecnû mûïeme povaïovat globálnû narozené podniky za takové, které realizují své podnikatelské aktivity nejménû ve dvou geografick ch regionech. Kromû tûchto uveden ch charakteristik globálních podnikû se také mezi odborníky diskutuje o podílu zahraniãního prodeje k celkov m prodejûm. Kandasaami a Huang [16] pfiedpokládají minimální podíl zahraniãních prodejû v úrovni 10 % z celkov ch prodejû. Jiní autofii [22], [5], [33] zase hovofií o globálnû narozeném podniku, jestliïe podíl zahraniãních prodejû k celkov m prodejûm ãiní nejménû 25 %. Hypotéza 3: Zaãátek podnikání na mezinárodních trzích pozitivnû závisí na oboru ãinnosti podnikatelského subjektu. Nejrychleji vstupují podniky zab vající se podnikáním v oblasti informaãní a komunikaãní ãinnosti. 87

5 2. V zkumná studie Cílem v zkumné studie bylo zji tûní pfiístupu k internacionalizaci podnikatelsk ch aktivit ãesk ch podnikû. Vzhledem ke stanovenému cíli byl zvolen krátkodob v zkum primárních informací deskriptivního a explanaãního charakteru. Jako v zkumná metoda byla zvolena metoda dotazování, a to konkrétnû ústního dotazování. Nástrojem v zkumu byl dotazník. 2.1 Metodologie K testování stanoven ch hypotéz byl pouïit vzorek mal ch a stfiedních podnikatelsk ch subjektû pûsobících na území Moravskoslezského kraje, konkrétnû v okresu Ostrava. K v bûru podnikû do v zkumu byla pouïita metoda úsudkového v bûru. Byly vybrány podniky splàující následující pfiedpoklady: Základním pfiedpokladem pro zapojení podniku do v zkumu byla jiï existence podnikatelské ãinnosti na mezinárodních trzích. Dal ím pfiedpokladem bylo, Ïe firmy musí b t zaloïeny v âeské republice a mít ãeské majitele. V zkumu se zúãastnily malé a stfiední podniky v ech oborû. Dotazník byl pfiedloïen manaïerûm zahraniãního obchodu nebo fieditelûm 70 podnikû. PfiestoÏe tento poãet není velik, vzhledem k explanaãnímu charakteru v zkumu je staticky dostateãn. PouÏiteln ch dotazníkû bylo 67, takïe návratnost dotazníkû byla 96%. Vysoká návratnost dotazníkû byla zaji tûna osobní pfiítomností tazatele pfii vypl- Àování dotazníkû. Dotazník byl pfied finálním uvedením testován na vzorku 5 firem. V zkum probûhl na území Moravskoslezského kraje v období 1. únor 15. duben Promûnné Závislá promûnná Závislou promûnnou v této studii je zpûsob pfiístupu mal ch a stfiedních podnikû z Moravskoslezského kraje ke vstupu na mezinárodní trhy. ZpÛsob pfiístupu na mezinárodní trhy byl urãen na základû posouzení doby zaloïení podnikatelského subjektu a prvním vstupem na mezinárodní trhy. Podle fiady autorû [35], [18], [16] se potom o globálním pfiístupu hovofií tehdy, jestliïe podnik vstoupil na mezinárodní trhy do tfií let od zaloïení podnikatelského subjektu. Dal ím faktorem, kter potvrzuje volbu pfiístupu, je poãet proniknut ch zemí nebo poãet proniknut ch kulturních klastrû nebo poãet proniknut ch geografick ch regionû. [21] V rámci této studie, po dohodû s odborníky z praxe, byl stanoven jako rozhodující poãet proniknut ch geografick ch regionû. K posouzení krokového nebo geografického pfiístupu je rozhodující poãet dvou proniknut ch geografick ch regionû. TakÏe podnikatelsk subjekt, kter je povaïován za globálnû narozen podnik, pronikl nejménû do dvou geografick ch regionû. Nezávislé promûnné Mezi nezávislé promûnné patfií zaãátek podnikání v zahraniãí, obor ãinnosti podnikatelského subjektu, úroveà znalostí trhu pfied vstupem na první trh, spolupráce s partnery pfii zahájení ãinnosti na zahraniãních trzích a geografická oblast podnikání. Zaãátek podnikání na zahraniãních trzích je urãen ãasov m rozpûtím mezi zaloïením podnikatelského subjektu na tuzemském trhu a dobou prvního vstupu na zahraniãní trhy. K urãení oboru ãinnosti podnikatelského subjektu patfiila klasifikace CZ-NACE, která nahradila dfiívûj í klasifikaci OKEâ. ÚroveÀ znalostí trhu byla zji tûna od respondentû na základû zodpovûzení dotazu, kter se vztahoval k mífie znalosti trhu: zda trh znali dokonale nebo mûli pouze prûmûrné (bûïnû dostupné) informace nebo mûli minimální informace o nov ch trzích. Spolupráce s partnery pfii zahájení ãinnosti na zahraniãních trzích sleduje vyuïívání partnerû zahraniãních a tuzemsk ch pfii první realizaci zahraniãních podnikatelsk ch aktivit. Geografická oblast podnikání pfiedstavuje poãet proniknut ch geografick ch oblastí podnikatelského subjektu v rámci realizace prvních mezinárodních podnikatelsk ch aktivit. Geografické oblasti byly stanoveny na základû vymezení geografick ch regionû Organizace spojen ch národû [4]. K anal ze zji tûn ch dat a testování hypotéz byla pouïita ordinální logistická regresní anal za a shluková anal za. Ordinální logistická regresní anal za byla pouïita k provûfiení vlivu v e uveden ch nezávisl ch promûnn ch na rozhodování o zaãátku podnikání na mezinárodních trzích. Shluková anal za je vícerozmûrná technika slouïící k nalezení skupin podobn ch objektû. [9], [39] 88

6 Tab 1: Deskriptivní statistika a korelace korelaãní matice promûnná prûm. odchyl zaãátek podnikání v zahraniãí 2,99 1,30 1,00 2 ãinnost podniku 2,66 1,92 0,29 1,00 3 úroveà znalostí 1,78 0,55 0,04-0,03 1,00 4 spolupráce s partnery 2,06 0,81 0,12-0,12-0,17 1,00 5 geografická oblast podnikání 1,13 0,57-0,20-0,11 0,10 0,02 1,00 N=67 Zdroj: vlastní v zkum 2.2 V sledky v zkumu V zkum mezi mal mi a stfiedními podnikatelsk mi subjekty v Moravskoslezském kraji ukázal nûkolik skuteãností, které se t kaly realizace podnikatelsk ch aktivit na mezinárodních trzích. Pfied zapoãetím v zkumu bylo pfiedpokládáno (Hypotéza 1), Ïe vût ina mal ch a stfiedních podnikû z Moravskoslezského kraje pouïila k pfiístupu na mezinárodní trhy krokov pfiístup, viz Obr. 2. Tato hypotéza byla v zkumem potvrzena. Podnikatelsk mi subjekty, které mûïeme oznaãit jako globálnû narozené, byly pouze tfii podniky. Tyto tfii podniky splnily obû podmínky, tj. zaãátek podnikatelsk ch aktivit v zahraniãí i poãet proniknut ch geografick ch regionû. Obr. 1: Zaãátek realizace zahraniãních podnikatelsk ch aktivit ve vztahu k zaloïení podnikatelského subjektu a poãtu proniknut ch geografick ch regionû Zdroj: vlastní v zkum Z tûchto tfií podnikû, které mûïeme oznaãit jako globálnû narozené, dva zaãínaly své podnikatelské aktivity na mezinárodních trzích v roce zaloïení podniku. Tyto dva podniky také zaãínaly své podnikatelské aktivity ve v ech geografick ch regionech svûta. Tfietí podnik zaãal své podnikání na mezinárodních trzích po dvou letech podnikání v âeské republice. 89

7 Obr. 2: Pfiístupy ãesk ch podnikû k realizaci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit Zdroj: vlastní v zkum Zb vajících 64 podnikatelsk ch subjektû pouïilo tzv. krokov pfiístup. Tyto podnikatelské subjekty zaãaly se svou podnikatelskou ãinností na mezinárodních trzích aï po tfiech letech fungování na tuzemsk ch trzích. Krokov pfiístup je typick také a pfiedev ím tím, Ïe podniky realizují své podnikatelské aktivity na mezinárodních trzích postupnû, po urãit ch krocích. U tûchto 64 podnikatelsk ch subjektû byla zji - tûna, jak ukazuje Obr. 3, rûzná stádia podnikatelsk ch aktivit na mezinárodních trzích. Obr. 3: Stádia realizace podnikatelsk ch aktivit na mezinárodních trzích pfii pouïití krokového pfiístupu Zdroj: vlastní v zkum 90

8 Vzhledem k v razné rûznorodosti ãesk ch podnikû v pfiístupu k realizaci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit byla provedena shluková anal za. Shluková anal za mûla poslouïit k vymezení shlukû, skupin podnikatelsk ch subjektû, podle pfiístupu k realizaci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit. K vytvofiení shlukové anal zy byla vyuïita hierarchická shluková anal za. Pro vytváfiení shlukû byla pouïita Wardova metoda s euklidovskou vzdáleností. V tabulce 2 jsou ukázány v sledky shlukové anal zy. Tab. 2: Shluková anal za Shluk 1 Shluk 2 Shluk 3 Shluk 4 Shluk 5 PrÛmûrn poãet let mezi zaloïením podniku a prvních zahraniãních aktivit Procento podnikatelsk ch subjektû vstupujících na mezinárodní trhy do tfií let od jejich zaloïení na tuzemském trhu ÚroveÀ znalostí cílov ch zahraniãních dokonalá prûmûrná prûmûrná nízká dokonalá trhû pfii prvním vstupu na zahraniãní trhy znalost znalost znalost znalost znalost Procento vyuïívání spolupráce partnerû pfii zahájení ãinností na zahraniãních trzích PrÛmûrn poãet proniknut ch geografick ch oblastí pfii realizaci prvních zahraniãních aktivit Poãet podnikû ve shluku Zdroj: vlastní v zkum Z v sledkû shlukové anal zy bylo extrahováno pût hlavních shlukû. Z tûchto pûti hlavních shlukû v raznû vystupují dva shluky, a to Shluk 4 a Shluk 5. Zb vající tfii shluky nejsou tak v raznû odli né jako ty dva jiï uvedené. Shluk 4 zahrnuje podnikatelské subjekty, které jsou charakteristické krokov m pfiístupem pouze v rozsahu obchodních metod. Nejvíce podnikû realizovalo svûj postup na mezinárodních trzích v rámci obchodních metod. To znamená, Ïe podniky pfie ly od náhodného exportu k systematické exportní ãinnosti. Zajímavé je zji tûní, Ïe velká vût ina podnikû v této skupinû zaãala s prvními zahraniãními podnikatelsk mi aktivitami aï po tfiech letech od svého zaloïení. Podnikatelské subjekty zafiazené do této skupiny jsou typické nízkou mírou znalostí mezinárodních trhû a také nejniï í mírou spolupráce se zahraniãními subjekty pfii realizaci sv ch mezinárodních podnikatelsk ch aktivit. Nízká míra znalostí a nízká míra spolupráce má pravdûpodobnû v razn vliv na zaãátek, nejdel í ze v ech skupin, realizace mezinárodních podnikatelsk ch aktivit. V echny podnikatelské subjekty této skupiny realizují své podnikatelské aktivity na území Evropy. Protipólem tohoto shluku se jeví Shluk 5. Nejv znamnûj í odli ující charakteristikou je doba zaãátku mezinárodních podnikatelsk ch aktivit vzhledem k dobû zaloïení podnikatelského subjektu. Vût ina podnikatelsk ch subjektû této skupiny zaãala podnikat na mezinárodních trzích do tfií let od jejich zaloïení. Brzk zaãátek mezinárodního podnikání je zfiejmû dán vysokou mírou znalostí, kdy velká vût ina, témûfi 80 %, podnikû tohoto shluku má dokonalé informace o mezinárodních trzích, na kter ch chce realizovat své podnikatelské aktivity. Dokonalá znalost mezinárodních trhû se také projevuje na tom, Ïe podniky realizují své aktivity ve v ech geografick ch regionech svûta. iroké geografické pokrytí je umoïnûno vysokou mírou spolupráce, pfiedev ím, se zahraniãními partnery. Podnikatelské subjekty v tomto shluku nejãastûji pouïívaly globální pfiístup popsan v ãásti teoretické. Shluk 1 zaujme urãitou podobností se Shlukem 5 v nûkolika charakteristikách. Nejmen í skupinu tvofiily podnikatelské subjekty, které provádûly své podnikatelské aktivity postupnû, v duchu krokového pfiístupu stanoveného 91

9 Uppsalskou kolou. Nejdfiíve realizovaly obchodní metody a poté pfie ly na metody kapitálovû nenároãné a pak následovaly metody kapitálovû nároãné. Stejnû jako podniky v pfiede l ch skupinách, i v této skupinû byly podnikatelské aktivity zamûfieny pfiedev ím na oblast Evropy. Rozdíl podnikû v této skupinû je v zaãátku podnikání na mezinárodních trzích. Podniky zafiazené do této skupiny zaãaly realizovat své podnikatelské aktivity do 5 let od jejich zaloïení. Stejnû jako Shluk 5 je u tohoto shluku vysoká míra znalostí zahraniãních trhû a vysoká míra vyuïívání, pfii realizaci zahraniãních podnikatelsk ch aktivit, zahraniãních partnerû. Druhou nejvût í skupinu tvofií podniky, které realizovaly na mezinárodních trzích pouze jeden krok, ale dále uï nepostupovaly. Vût ina podnikû nacházejících se ve Shluku 2 skonãila u realizace exportních aktivit. Také pro tuto skupinu podnikatelsk ch subjektû je typické teritoriální omezení na region Evropy. Zaãátek zahraniãních podnikatelsk ch aktivit je u podnikû v této skupinû rozdíln. Polovina podnikû zaãala své pûsobení na mezinárodních trzích v dobû krat í neï tfii roky od zaloïení, druhá polovina podnikû zaãala podnikat na mezinárodních trzích po tfiech letech od zaloïení. PfiestoÏe podnikatelské subjekty zafiazené do tohoto shluku mají pouze prûmûrné znalosti o mezinárodních trzích a míra jejich spolupráce s partnery je druhá nejniï í, tak geografické pokrytí je druhé nejvy í po Shluku 5. Podnikatelské subjekty z tohoto shluku podnikají v podstatû ve v ech geografick ch oblastech svûta. Shluk 3 je typick zastoupením nejvût ího podílu podnikatelsk ch subjektû s nahodil m pfiístupem k realizaci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit. Dal í skupinu tvofiily podniky, které realizovaly své podnikatelské aktivity na mezinárodních trzích nahodile. To znamená, Ïe nezachovaly posloupnost jednotliv ch aktivit, ale nahodile provozovaly rûzné formy podnikatelsk ch aktivit na mezinárodních trzích. Vût ina podnikatelsk ch subjektû zaãíná s realizací sv ch mezinárodních podnikatelsk ch aktivit pomûrnû pozdû, pfiiãemï, ale tyto podniky vynikají vysokou mírou spolupráce s partnery pfii zahájení mezinárodních podnikatelsk ch aktivit. Míra znalostí mezinárodních trhû u tûchto podnikû je pouze prûmûrná. Nízká míra znalostí se urãit m zpûsobem odráïí na pomûrnû omezeném pokrytí geografick ch regionû svûta. Podnikatelské aktivity se z velké vût iny zamûfiily na region Evropa. RÛznorodost krokov ch pfiístupû potvrdila Hypotézu 2, Ïe forma krokového pfiístupu se bude u jednotliv ch podnikatelsk ch subjektû li it. Zaãátek mezinárodních podnikatelsk ch aktivit mûïe b t ve znaãné mífie ovlivnûn ãinností konkrétního podnikatelského subjektu. Tento pfiedpoklad vychází jak z teoretick ch v chodisek, tak i z praktick ch znalostí. V sledky v zkumu potvrdily pozitivní závislost rozhodování o volbû pfiístupu na oboru ãinnosti podnikatelského subjektu (Hypotéza 3). Potvrzená pozitivní závislost je ale velmi slabá, coï dokládá nepotvrzení druhé ãásti Hypotézy 3. Nejrychleji vstupují na mezinárodní trhy podniky z prûmyslu zpracovatelského, konkrétnû z prûmyslu automobilového, potravináfiství, a stavebnictví. Zji tûné v sledky nepotvrdily Hypotézu 3, která pfiedpokládala nejrychlej í vstup podnikû pûsobících v oblasti informaãní a komunikaãní. Závûr Cílem pfiíspûvku bylo zhodnocení pouïívání rûzn ch pfiístupû k realizaci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit ãesk ch podnikû. Ke zhodnocení pfiístupû se vycházelo z teoretick ch pfiístupû vycházejících z krokov ch teorií a teorií globálnû narozen ch podnikû. K potvrzení vymezen ch hypotéz byl proveden primární v zkum realizovan na vzorku podnikatelsk ch subjektû z Moravskoslezského kraje, které uï prakticky realizují mezinárodní podnikatelské aktivity v rozmanité podobû. V zkumem bylo zji tûno, Ïe globální pfiístup k realizaci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit, pouïily pouze tfii podniky. Ostatní podnikatelské subjekty je moïno rozdûlit, podle pfiístupu k realizaci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit, do pûti hlavních skupin, shlukû. Tyto skupiny se od sebe li í dobou mezi zaloïením podnikatelského subjektu a realizací první mezinárodní podnikatelské aktivity, mírou spolupráce s jin mi podnikatelsk mi subjekty, mírou znalostí cílov ch mezinárodních trhû a geografick m pokrytím mezinárodních podnikatelsk ch aktivit. Anal za jednotliv ch skupin prokázala vysokou rûznorodost poãátku a prûbûhu procesu internacionalizace podnikatelsk ch subjektû. MÛÏeme fiíci, Ïe v podstatû neexistuje nûjak jednotn model, proces, kter by pouïívaly podnikatelské subjekty v âeské republice. KaÏd podnikatelsk subjekt své mezinárodní 92

10 podnikatelské aktivity realizuje podle sv ch moïností, konkrétnû na základû míry znalostí cílov ch zahraniãních trhû a podle sv ch finanãních moïností. Pfies znaãnou rûznorodost pfiístupû se podafiilo vymezit pût hlavních skupin podnikatelsk ch subjektû. Nejv znamnûj í skupinu tvofiily podnikatelské subjekty, které sice pouïívají krokov pfiístup, ale zûstávají pouze ve fázi obchodních metod. Pouze zlomek podnikû má odvahu a moïnosti pokraãovat v dal- ím prohlubování a roz ifiování podnikatelsk ch aktivit. Bylo zajímav m zji tûním, Ïe stupeà mezinárodních podnikatelsk ch aktivit nezávisí na oboru ãinnosti podnikatelského subjektu. I kdyï nûktefií zahraniãní autofii pfiedpokládají, Ïe ke globálnímu pfiístupu mají blíïe podniky se zamûfiením na oblast informaãních a komunikaãních technologií, zji tûné v sledky tento pfiedpoklad nepotvrzují. K rozvoji dal ích mezinárodních podnikatelsk ch aktivit ãesk ch podnikatelsk ch subjektû by mûly hrát v znamnou roli organizace a instituce podporující mezinárodní podnikatelské aktivity formou rûzn ch programû a prostfiedkû. Rozvoj mezinárodních podnikatelsk ch aktivit je v znamn m faktorem rozvoje národní ekonomiky kaïdého státu. A podpora tûchto aktivit by mûla b t jednou z nejv znamnûj ích. Nejv znamnûj ím faktorem ovlivàujícím poãátek a rozvoj mezinárodních podnikatelsk ch aktivit se zdají b t, kromû finanãních zdrojû, znalosti cílov ch zahraniãních trhû. Znalosti, jejímiï nositeli jsou manaïefii a pracovníci odpovûdní za mezinárodní podnikatelské aktivity, mají vliv mimo jiné na geografické roz ífiení podnikatelsk ch aktivit a na celkovou koncepci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit konkrétního podniku. Znalosti manaïerû jsou ovlivnûny jednak procesem vzdûlávání a také, a mnohdy pfiedev ím, vlastními zku enostmi s prací v mezinárodním podnikatelském prostfiedí. Vzdûlávací instituce mohou v znamn m zpûsobem ovlivnit znalosti budoucích manaïerû, a to pfiedev ím v oblasti znalosti procesû pro realizaci mezinárodních podnikatelsk ch aktivit. ProtoÏe právû neznalost, nebo omezená znalost, tûchto procesû ãasto zpûsobuje obavy a neochotu roz ifiovat mezinárodní podnikatelské aktivity do vy ích úrovní. Závûrem lze fiíci, Ïe ãeské podnikatelské subjekty se aktivnû zapojují do mezinárodního podnikání jiï fiadu let. Velk rozmach mezinárodních podnikatelsk ch aktivit byl zaznamenán od devadesát ch let dvacátého století, po zaãátku tzv. sametové revoluce. K dal ímu rozvoji mezinárodních podnikatelsk ch aktivit, a to nejen v oblasti obchodních aktivit, ale pfiedev ím mezinárodních v robních aktivit, je potfieba neustálé podpory podnikatelsk ch subjektû ze strany státu, ale i nestátních organizací a institucí. Mezinárodní podnikatelské aktivity, a pfiedev ím v robní, hrají v souãasném svûtû velmi v raznou roli v rozvoji národní i svûtové ekonomiky. Literatura [1] AHARONI, Y. The Foreign Investment Decision Process. 1st ed. Boston: Harvard Business School, p. ISBN [2] ANDERSEN, O. On the Internationalization Process of Firms: a Critical Analysis. Journal of International Business Studies. 1993, Vol. 24, No. 2, pp ISSN [3] AUTIO, E., SAPIENZA, H. J., ALMEIDA, J. G. Effects of Age at Entry, Knowledge Intensity and Imitability on International Growth. Academy of Management Journal. 2000, Vol. 43, No. 5, pp ISSN [4] Composition of Macro Geographical (Continental) Regions, Geographical Sub-Regions, and Selected Economic and Other Groupings [online]. United Nations, c2010 [cit ]. Dostupné z: <http://unstats.un.org/unsd/methods/m49/ m49regin.htm>. [5] CAVUSGIL, S. T., KNIGHT, G. A. Explaining an Emerging Phenomenon for International Marketing: Global Orientation and the Born-global Firm. Working Paper, Michigan State University CIBER, [6] CHETTY S., CAMPBELL-HUNT, C. A Strategic Approach to Internazionalization: a Traditional Versus a Born Global Approach. Journal of International Marketing. 2004, Vol. 12, No. 1, pp ISSN X. [7] COVIELLO, N. E., MUNRO, H. J. Growing the Entrepreneurial Firm: Networking for International Market Development. European Journal of Marketing. 1995, Vol. 29, No. 7, pp ISSN [8] FAN, T., PHAN, P. International New Ventures: Revisiting the Influences behind the born-global firm. Journal of International Business Studies. 2007, Vol. 38, No. 7, pp ISSN [9] HEBÁK, P., HUSTOPECK, J., PECÁKOVÁ, I. aj. Vícerozmûrné statistické metody [3]. 2. vyd. Praha: Informatorium, s. ISBN

11 [10] HOFSTEDE, G. Culture s Consenquences: Comparing Values, Behaviors, Institutions and Organizations Across Nations. 2nd ed. Thousand Oaks: Sage Publications, ISBN [11] JOHANSON, J., VAHLNE, J. E. The Uppsala Internationalization Process Model Revisited: From Liability of Foreignness to Liability of Outsidership. Journal of Internatinal Business Studies. 2009, Vol. 40, No. 9, pp ISSN [12] JOHANSON, J., VAHLNE, J. E. The Internationalization Process of the Firm A Model of Knowledge Development and Increasing Foreign Market Commitments. Journal of International Business Studies. 1977, Vol. 8, No. 1, pp ISSN [13] JOHANSON, J., WIDERSHEIM-PAUL, F. The Internationalization of the Firm Four Swedish Cases. Journal of Management Studies. 1975, Vol. 12, No. 3, pp ISSN [14] JOLLY, V. K., ALAHUHTA, M., JEANNET, J. P. Challenging the Incumbents: How High Tech Technology Start-ups Compete Globally. Journal of Strategic Change. 1992, Vol.1, No. 1, pp ISSN [15] KANDASAAMI, S. Internationalisation of Small-and Medium-Sized Born Global Firms: A Conceptual Model. Research Paper. Graduate School of Management. University of Western Australia, [16] KANDASAAMI, S., HUANG, X. International Marketing Strategy of SMEs: A Comparison of Born-Global vs. non Born-Global firms in Australia. In Proceeding ICSB Conference, Brisbane, [17] KNIGHT, G. A. Emerging Paradigm for International Marketing: The Born Global Firm. Dissertation Thesis. Michigan, Michigan State University, Department of Marketing and Supply Chain Management. [18] KNIGHT, G. A., CAVUSGIL, S. T. The Born Global Firm: A Challenge to Traditional Internationalization Theory. Advances in International Marketing. 1996, Vol. 8, pp ISSN [19] LINDQVIST, M. Infant Multinationals: The Internationalization of young, technology based Swedish firms. Dissertation Thesis. Stockholm, Stockholm School of Economics, Institute of International Business. [20] LOPEZ, L. E., KUNDU, S. K., CIRAVEGNA, L. Born Global or Born Regional? Evidence from an Exploratory Study in the Costa Rican Software Industry. Journal of International Business Studies. 2009, Vol. 40, No. 7, pp ISSN [21] LUMMAA, H. J. Internationalization Behavior of Finnish Born Global Companies. Master Thesis, Helsinki, Helsinki University of Technology. [22] MADSEN, T. K., RASMUSSEN, E., SERVAIS, P. Differences and Similiarities between Born Globals and Other Types of Exporters. Advances in International Marketing. 2000, Vol. 10, pp ISSN [23] MADSEN, T. K., SERVAIS P. The Internazionalization of Born Globals: An Evolutionary Process?. International Business Review. 1997, Vol. 6, Iss. 6, pp ISSN [24] McDOUGALL, P. P., SHANE, S., OVIATT, B. M. Explaining the Formation of International New Ventures: The Limits of Theories from International Business Research. Journal of Business Venturing. 1994, Vol. 9, No. 6, pp ISSN [25] McKINSEY & CO. Emerging Exporters: Australia s High Value-Added Manufacturing Exporters. Melbourne: McKinsey & Co., Australian Manufacturing Council, [26] MCNAUGHTON, R. B. Determinants of Time- Span to Foreign Market Entry. Journal of Euromarketing. 2000, Vol. 9, No. 2, pp ISSN [27] MELIN, L. Internationalization as a Strategic Process. Strategic Management Journal. 1992, Vol. 13, No. 8, pp ISSN [28] MORGAN, R. E., KATSIKEAS, C. S. Theories of International Trade, Foreign Direct Investment and Firm Internationalization: a Critique. Management Decision. 1997, Vol. 35, No. 1, pp ISSN [29] OHMAE, K. The Borderless World. New York: Harper Business, ISBN [30] OVIATT, B. M., MCDOUGALL, P. P. Toward a Theory of International New Ventures. Journal of International Business Studies. 1994, Vol. 25, No. 1, pp ISSN [31] OVIATT, B. M., MCDOUGALL, P. P. Challenges for Internationalization Process Theory: The Case of International New Ventures. Management International Review. 1997, Vol. 37, No. 2, pp ISSN [32] PENROSE, E. T. The Theory of the Growth of the Firm. London: Basil Blackwell, ISBN [33] PERSINGER, E. S., CIVI, E., VOSTINA, S. W. The Born Global Entrepreneur in Emerging Economies. International Business & Economics Research Journal. 2007, Vol. 6, No. 3, pp ISSN

12 [34] PREECE, S. B., MILES, G., BAETZ, M. C. Explaining the International Intensity and Global Diversity of Early-Stage Technology Based Firms. Journal of Business Venturing. 1999, Vol. 14, No. 3, pp ISSN [35] RENNIE, M. W. Born Global. The McKinsey Quarterly. 1993, Iss. 4, pp ISSN [36] RIALP, A., RIALP, J., KNIGHT, G. K. The Phenomen of Early Internationalizing Firms: What Do We after a Decade ( ) of Scientific Inquiry. International Business Review. 2005, Vol. 14, No. 2, pp ISSN [37] ROGERS, E. M. Diffusion of Innovations. 4th ed. New York: The Free Press, p. ISBN [38] RUZZIER, M., HISRICH, R. D., ANTONCIC, B. SME Internationalization Reserch: Past, Present, and Future. Journal of Small Business and Enterprise Development. 2006, Vol. 13, No. 4, pp ISSN [39] EZANKOVÁ, H., HÚSEK, D., SNÁ EL, V. Shluková anal za dat. 1. vyd. Pfiíbram: Professional Publishing, ISBN [40] STARZYCZNÁ, H. Vybrané aspekty internacionalizace vnitfiního obchodu v teoretick ch pfiístupech a v empirickém zkoumání v âeské republice v období transformace. E+M Ekonomie a Management. 2010, roã. 13, ã. 1, pp ISSN [41] STRAY, S., BRIDGEWATER, S., MURRAY, G. The Internationalization Process of Small, Technology-Based Firms: Market Selection, Mode Choice and Degree of Internationalization. Journal of Global Marketing. 2001, Vol. 25, No. 1, pp ISSN [42] VARMA, S. The Global Start Ups from Indian IT. In India Conference on Global Economic Crisis: Challenges and Opportunities. New Delphi, [43] VERNON, R. International Investment and International Trade in the Product Cycle. Quarterly Journal of Economics. 1966, Vol. 80, No. 2, pp ISSN [44] VERNON, R. Sovereignty at Bay: the Multinational Spread of US Enterprises. New York: Basic Books, ISBN [45] YIP, G., BISCARRI, J. G., MONTI, J. The Role of the Internationalization Process in the Performance of Newly Internationalizing Firms. Journal of International Marketing. 2000, Vol. 8, No. 3, pp ISSN X. Ing. árka Zapletalová, Ph.D. Slezská univerzita v Opavû Obchodnû podnikatelská fakulta v Karviné Katedra managementu a podnikání Doruãeno redakci: Recenzováno: , Schváleno k publikování:

13 Abstract THE APPROACH TO THE INTERNATIONALIZATION OF ENTREPRENEURIAL ACTIVITIES OF CZECH COMPANIES árka Zapletalová Internationalization is a phenomenon researched intensively over the last few decades from a variety of viewpoints. Issues such as the development of international activities, and factors favouring or disfavouring internationalization have been studied for both large as well as small and medium entrepreneurial subjects. The internationalization of entrepreneurial activities is represented by geographic expansion of entrepreneurial activities across national borders. The problems of the internationalization of entrepreneurial activities have seen a considerable interest among a number of significant economists. Internationalization theory subsumes to two diverse approaches stage approach and global approach. The objective of this paper is to present an overview of the internationalization process of the selected Czech entrepreneurial subjects in the Moravian-Silesian Region. The focus of this study is on small and medium enterprises and internal factors influencing their internationalization process. The paper is based on data collected in interviews with managers and founders of 67 Czech entrepreneurial subjects. The internationalization of the entrepreneurial subjects has been researched using the method of questioning. The research shows that the internationalization of entrepreneurial activities has been performed both by newly found firms and the firms already established on the market. We found that most entrepreneurial subjects followed a stage approach to internationalization. Only very few firms in the Moravian-Silesian Region ventured into international markets immediately after their founding. Factors that significantly contribute to and influence the process of entering international markets are the target foreign market knowledge. Key Words: internationalization of entrepreneurial activities, internationalization theory, stage approach, global approach, born global firms, international markets. JEL Classification: F23, M16. 96

VYBRANÉ EVOLUČNÍ TEORIE PROCESU INTERNACIONALIZACE PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT

VYBRANÉ EVOLUČNÍ TEORIE PROCESU INTERNACIONALIZACE PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT VYBRANÉ EVOLUČNÍ TEORIE PROCESU INTERNACIONALIZACE PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT Šárka Zapletalová Klíčová slova: Internacionalizace, internacionalizační teorie, podnikatelské aktivity, Uppsalský model, evoluční

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte...

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte... Diagnostika_zlom(4) 13.3.2012 14:49 Stránka 5 Úvod........................................................ 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû........................ 15 Seznam jin ch zkratek..........................................

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Pedagogická činnost na VŠE v Praze. Vysoká škola ekonomická v Praze

Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Pedagogická činnost na VŠE v Praze. Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Osobní údaje Mgr. Ing. Pavel Král, Ph.D., 31. leden 1978 bydliště Přestavlky 5, 25791 Sedlec-Prčice (Přestavlky) Vzdělání 2002 Ing. VŠE, Fakulta managementu Ekonomika a

Více

Obsah. âást I Koncepãní základy

Obsah. âást I Koncepãní základy âást I Koncepãní základy 1 Doplnûní systému fiízení controllingem..................... 27 1.1 Podnikové fiízení jako systém.......................... 27 1.1.1 Podnik jako systém............................

Více

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

Vydání knihy doporučila Vědecká rada nakladatelství Ekopress.

Vydání knihy doporučila Vědecká rada nakladatelství Ekopress. Recenzenti: Doc. Ing. Pavlína Pellešová, Ph.D. Doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D. Vydání knihy doporučila Vědecká rada nakladatelství Ekopress. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

20 LET V VOJE âeské EKONOMIKY SROVNÁNÍ SE SLOVENSKEM

20 LET V VOJE âeské EKONOMIKY SROVNÁNÍ SE SLOVENSKEM 20 LET V VOJE âeské EKONOMIKY SROVNÁNÍ SE SLOVENSKEM Ladislav Hájek, Luká ReÏn Úvod Do roku 1993 se rozvíjela ãeská ekonomika ve spoleãném státû se Slovenskem. Od roku 1993 se vznikem âeské republiky (âr)

Více

V BùR POTENCIÁLNÍCH PARTNERÒ ZE SKLÁ SKÉHO ODVùTVÍ âr PRO ZAPOJENÍ DO RÁMCOV CH PROGRAMÒ EU

V BùR POTENCIÁLNÍCH PARTNERÒ ZE SKLÁ SKÉHO ODVùTVÍ âr PRO ZAPOJENÍ DO RÁMCOV CH PROGRAMÒ EU V BùR POTENCIÁLNÍCH PARTNERÒ ZE SKLÁ SKÉHO ODVùTVÍ âr PRO ZAPOJENÍ DO RÁMCOV CH PROGRAMÒ EU Petra Rydvalová, Radka Pittnerová Úvod Lze pomoci rozvoji skláfiství (tradiãnímu odvûtví âech) pfiípravou inovaãních

Více

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI HODNOCENÍ INOVAČNÍCH VÝSTUPŮ NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI Vladimír ŽÍTEK Katedra regionální ekonomie a správy, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova Univerzita, Lipová 41a, 602 00 Brno zitek@econ.muni.cz Abstrakt

Více

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace Saint-Gobain Pipe Division Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace > Proã Saint-Gobain Pipe Division......protoÏe S AINT-GOBAIN PIPE DIVISION nejvût í svûtov v robce trubních systémû navrhuje,

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

PODNIKATELSK INKUBÁTOR JAKO NÁSTROJ PODPORY MALÉHO A ST EDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODNIKATELSK INKUBÁTOR JAKO NÁSTROJ PODPORY MALÉHO A ST EDNÍHO PODNIKÁNÍ PODNIKATELSK INKUBÁTOR JAKO NÁSTROJ PODPORY MALÉHO A ST EDNÍHO PODNIKÁNÍ Petra Tau l Procházková Úvod Malé a stfiední podnikání (MSP) je specifické fiadou problematick ch oblastí, které toto podnikání

Více

Karta předmětu prezenční studium

Karta předmětu prezenční studium Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Podnikatelství (Podnik) Číslo předmětu: 5450333 Garantující institut: Garant předmětu: Institut ekonomiky a systémů řízení Ing. Lucie Krčmarská, Ph.D. Kredity:

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

FAKTORY OVLIV UJÍCÍ KUPNÍ CHOVÁNÍ SPOT EBITELÒ A JEJICH V ZNAM PRO PODNIKY

FAKTORY OVLIV UJÍCÍ KUPNÍ CHOVÁNÍ SPOT EBITELÒ A JEJICH V ZNAM PRO PODNIKY FAKTORY OVLIV UJÍCÍ KUPNÍ CHOVÁNÍ SPOT EBITELÒ A JEJICH V ZNAM PRO PODNIKY Josef Novotn, Pavel Duspiva Úvod Faktory, které ovlivàují kupní chování spotfiebitelû, jsou pro podniky velice v znamné, protoïe

Více

ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu

ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu RNDr. Jan Srb, DHV, CR spol. s r.o. 1. Úvod Schopnost turistick ch regionû obstát v rostoucí konkurenci je z velké míry ovlivnûna zpûsobem

Více

Transformace a konvergence ve stfiední a v chodní Evropû

Transformace a konvergence ve stfiední a v chodní Evropû DT: 338.246(4-11);338.1(4-11) klíčová slova: transformace konvergence makroekonomie ekonomická integrace Evropská unie Transformace a konvergence ve stfiední a v chodní Evropû Evžen KOČENDA* 1. Úvod a

Více

AURATON 30 AURATON TH-3

AURATON 30 AURATON TH-3 AURATON 30 AURATON TH-3 (s externím ãidlem 2,5 m) ELEKTRONICK TERMOSTAT NÁVOD K OBSLUZE Termostaty fiady AURATON 30 (TH-3) jsou urãeny pro teplotní kontrolu vytápûcího systému. Termostat má na v bûr ze

Více

Změny v subdodavatelském průmyslu po vstupu TPCA do české republiky

Změny v subdodavatelském průmyslu po vstupu TPCA do české republiky ČESKÁ ZEMĚDLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Změny v subdodavatelském průmyslu po vstupu TPCA do české republiky Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Zilvar, CSc. Vypracoval: Daniel Nývlt

Více

Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Řešené projekty. Projekty mimo univerzitu. Akademické stáže. doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.

Životopis. Osobní údaje. Vzdělání. Zaměstnání. Řešené projekty. Projekty mimo univerzitu. Akademické stáže. doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D. Životopis Osobní údaje doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D. Vzdělání 2000 Bc. Brno University of 2002 Ing. Brno University of 2005 Ph.D. Brno University of 2009 Doc. Tax Counseling Corporate Finance and Business

Více

2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010

2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010 MANAGEMENT PROCESŮ část 2, díl 2, kapitola 17, str. 1 2/2.17 ŘÍZENÍ UDRŽITELNÉHO ÚSPĚCHU ORGANIZACE NA ZÁKLADĚ NOVÉ NORMY ČSN EN ISO 9004:2010 V květnu tohoto roku, na základě již dlouho avizované přípravy

Více

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Jan Pour, Ota Novotný Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze pour@vse.cz, novotnyo@vse.cz Abstrakt: Kvalita podnikové

Více

PRAXE A PŘÍNOSY INDEXOVÉHO BENCHMARKINGU PRACTISE AND BENEFITS OF INDEX BENCHMARKING

PRAXE A PŘÍNOSY INDEXOVÉHO BENCHMARKINGU PRACTISE AND BENEFITS OF INDEX BENCHMARKING PRAXE A PŘÍNOSY INDEXOVÉHO BENCHMARKINGU PRACTISE AND BENEFITS OF INDEX BENCHMARKING Daniel Salava 1 Anotace: Tento článek se zabývá problematikou a aspekty užití indexového benchmarkingu zejména v malých

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

MICROFRANCHISING: NOV NÁSTROJ ROZVOJOVÉ POMOCI

MICROFRANCHISING: NOV NÁSTROJ ROZVOJOVÉ POMOCI Ekonomika a management MICROFRANCHISING: NOV NÁSTROJ ROZVOJOVÉ POMOCI Vendula Macháãková Úvod Tento pfiíspûvek pfiiná í shrnutí v zkumu, kter autorka provádûla na podzim roku 2012. Pfiíspûvek je zamûfien

Více

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ:

TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: TS-101 PROGRAMOVATELN REGULÁTOR TEPLOTY S T DENNÍM PROGRAMEM NÁVOD K OBSLUZE DODÁVÁ: Strana: 1 Programovateln termostat TS-101 âásti balení: 1. Programovateln termostat 2. roubky 3. HmoÏdinky 4. Vrtání

Více

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Ing. Ludmila Navrátilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů

Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů Uznávání předmětů ze zahraničních studijních pobytů Podnikání a administrativa 7 Mezinárodní obchod Ekonometrie Obecná ekonomie III 8 Velkoobchod a maloobchod Management 9 Marketingové řízení Strategický

Více

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití * Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World

Více

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 2, díl 3, kapitola 9, str. 1 2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Je již všeobecně známou skutečností, že s účinností od 1. 1. 2007 byl zrušen

Více

K rozdílûm v cenov ch hladinách mezi âr a Nûmeckem

K rozdílûm v cenov ch hladinách mezi âr a Nûmeckem DT: 338.5(437);338.5(430) klíčová slova: komparativní cenová hladina obchodovatelné a neobchodovatelné zboží zákon jedné ceny K rozdílûm v cenov ch hladinách mezi âr a Nûmeckem Michal SKOŘEPA* 1. Úvod

Více

Vítejte v TESLE Jihlava

Vítejte v TESLE Jihlava KONTAKTY HYPCON Vítejte v TESLE Jihlava Praha D1 Rozvadov (Műnchen) Jihlava Znojmo (Wien) Brno PROFIL SPOLEâNOSTI Akciová spoleãnost TESLA Jihlava se zamûfiuje na konektory a spínací prvky. Od roku 1958

Více

Malé a střední podniky v České republice v insolvenčním řízení

Malé a střední podniky v České republice v insolvenčním řízení Malé a střední podniky v České republice v insolvenčním řízení Small and Medium-Sized Enterprises in the Czech Republic within the Insolvency Proceeding Hana Ředinová * Marie Paseková ** ABSTRAKT Předkládaný

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová práce 2013 Návrh konceptu konkurenceschopného hotelu v době ekonomické krize Diplomová

Více

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Hlavní závûry Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaïovanûj

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

FAKTORY ÚSPĚCHU V INTERNACIONALIZAČNÍM PROCESU MSP PODNIKAJÍCÍCH V OBLASTI ICT

FAKTORY ÚSPĚCHU V INTERNACIONALIZAČNÍM PROCESU MSP PODNIKAJÍCÍCH V OBLASTI ICT FAKTORY ÚSPĚCHU V INTERNACIONALIZAČNÍM PROCESU MSP PODNIKAJÍCÍCH V OBLASTI ICT Lea Kubíčková 1 1 Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno Email:lea@mendelu.cz

Více

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM

Ocel v architektufie JANISOL SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM SYSTÉMY SYSTÉMY OCELOV CH PROFILÒ PRO DVE NÍ A OKENNÍ KONSTRUKCE S P ERU EN M TEPELN M MOSTEM Tímto systémem profilû (stavební hloubka 60 mm) lze velmi rychle a hospodárnû zhotovit jedno- a dvoukfiídlé

Více

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PRO PRAHU R4 16 Bohemian Regional Innovation Strategy - BRIS Projekt byl podporován Evropskou komisí z rozpoãtu 5. rámcového programu EU pro v zkum a v voj Projektoví partneři

Více

PODNIKAVOST, PODNIKÁNÍ A JEJICH MÍSTO V RÁMCI VZDĚLÁVACÍHO PROCESU

PODNIKAVOST, PODNIKÁNÍ A JEJICH MÍSTO V RÁMCI VZDĚLÁVACÍHO PROCESU PODNIKAVOST, PODNIKÁNÍ A JEJICH MÍSTO V RÁMCI VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Monika PISKORZOVÁ, Pavlína HRONOVÁ Vysoká škola podnikaní, katedra Podnikaní monika.piskorzova@vsp.cz, pavlina.hronova@vsp.cz Abstrakt

Více

Pájen v mûník tepla, XB

Pájen v mûník tepla, XB Pájen v mûník tepla, XB Popis / aplikace XB je deskov v mûník tepla pájen natvrdo, vyvinut k pouïití v systémech dálkového vytápûní (tedy pro klimatizaci, vytápûní nebo ohfiev teplé uïitkové vody) Pájené

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU

DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU DELEGACE V KONNÉ PÒSOBNOSTI ZP EDSTAVENSTVA NA DOZORâÍ RADU kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská

Více

Plzeňské podnikatelské vouchery na podporu spolupráce podniků a univerzit v Plzeňském kraji

Plzeňské podnikatelské vouchery na podporu spolupráce podniků a univerzit v Plzeňském kraji , Plzeňské podnikatelské vouchery na podporu spolupráce podniků a univerzit v Plzeňském kraji Odborná konference INNOVA 2014 Setkání firem a vědecko-výzkumných institucí v Plzeňském kraji 24. září 2014

Více

Alternativy kurzové politiky v období pfied vstupem do eurozóny: empirická anal za

Alternativy kurzové politiky v období pfied vstupem do eurozóny: empirická anal za DT: 338.23:336.748 klíčová slova: přistupující země kurzový režim empirická analýza Alternativy kurzové politiky v období pfied vstupem do eurozóny: empirická anal za Ray BARRELL Dawn HOLLAND Kateřina

Více

ANAL ZA SOULADU OBSAHU ICT STUDIJNÍCH OBORÒ S POÎADAVKY PRAXE V âeské REPUBLICE

ANAL ZA SOULADU OBSAHU ICT STUDIJNÍCH OBORÒ S POÎADAVKY PRAXE V âeské REPUBLICE Informaãní management ANAL ZA SOULADU OBSAHU ICT STUDIJNÍCH OBORÒ S POÎADAVKY PRAXE V âeské REPUBLICE Petr Doucek, Milo Mary ka, Ota Novotn Úvod Za uplynul ch více jak padesát let od v roby prvního poãítaãe

Více

PRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY

PRÒMYSLOV DEFERR. PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku. FILTRAâNÍ KOLONY PRÒMYSLOV DEFERR PrÛmyslov sloupcov filtr k odstranûní Ïeleza a hofiãíku Pitná voda nesmí obsahovat více neï 0, mg/l Ïeleza a 0,05 mg/l hofiãíku. Pro technologické vyuïití vody mohou b t tyto limity dokonce

Více

MDT: 336.748.12(437.3); 336.781.5(437.3) klíãová slova: zmûna inflaãního reïimu termínová prémie kredibilita inflaãní oãekávání FRA

MDT: 336.748.12(437.3); 336.781.5(437.3) klíãová slova: zmûna inflaãního reïimu termínová prémie kredibilita inflaãní oãekávání FRA s_190_201 25.5.2004 17:42 Stránka 190 STATĚ MDT: 336.748.12(437.3); 336.781.5(437.3) klíãová slova: zmûna inflaãního reïimu termínová prémie kredibilita inflaãní oãekávání FRA Vliv zmûny inflaãního reïimu

Více

KOMPARACE MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ A NÁRODNÍ ÚČETNÍ LEGISLATIVY ČR

KOMPARACE MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ A NÁRODNÍ ÚČETNÍ LEGISLATIVY ČR VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT KOMPARACE MEZINÁRODNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDŮ

Více

EMPIRICKÉ OVù ENÍ TEORIE FORWARDOVÉHO KURZU

EMPIRICKÉ OVù ENÍ TEORIE FORWARDOVÉHO KURZU EMPIRICKÉ OVù ENÍ TEORIE FORWARDOVÉHO KURZU Jitka Ptatscheková, Jan Draessler Úvod âeská republika patfií mezi malé otevfiené ekonomiky. Otevírání se svûtu byl proces zaloïen na liberalizaci zahraniãního

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

ROZVOJ ZNALOSTNÍHO POTENCIÁLU FIREM INSPIRACE PRO MANAGEMENT LIDSK CH ZDROJÒ

ROZVOJ ZNALOSTNÍHO POTENCIÁLU FIREM INSPIRACE PRO MANAGEMENT LIDSK CH ZDROJÒ ROZVOJ ZNALOSTNÍHO POTENCIÁLU FIREM INSPIRACE PRO MANAGEMENT LIDSK CH ZDROJÒ Milan Jermáfi Úvod V fiadû publikací a studií o managementu se objevuje dûraz na v znam znalostí pro fungování a rozvoj firem.

Více

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram

Více

Karta předmětu prezenční studium

Karta předmětu prezenční studium Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Marketing (MARKE) Číslo předmětu: 545-0235 Garantující institut: Garant předmětu: Institut ekonomiky a systémů řízení prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc.

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

Interakce mezi trhy a duálnû kotované akcie: pfiípad âeské republiky

Interakce mezi trhy a duálnû kotované akcie: pfiípad âeské republiky DT: 336.76; 336.763.2 klíčová slova: akciové indexy kauzalita kointegrace duálně kotované akcie Interakce mezi trhy a duálnû kotované akcie: pfiípad âeské republiky Richard PODPIERA* 1. Úvod V populárním

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Komunitní práce SOCIÁLNÍ PRÁCE SOCIÁLNA PRÁCA

Komunitní práce SOCIÁLNÍ PRÁCE SOCIÁLNA PRÁCA SOCIÁLNÍ PRÁCE SOCIÁLNA PRÁCA ČASOPIS PRO TEORII, PRAXI A VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍ PRÁCI SP3/2004 Vydává Asociace vzdělavatelů v sociální práci Komunitní práce Editorial 1 O ãem se mluví 2 Anketa 27 Fakta,

Více

Prof. Mgr. Iveta Hashesh, PhD., MBA prorektorka pro strategii, inovace a kvalitu vzdělávání hashesh@edukomplex.cz

Prof. Mgr. Iveta Hashesh, PhD., MBA prorektorka pro strategii, inovace a kvalitu vzdělávání hashesh@edukomplex.cz +(420) 572 548 035 Prof. Mgr. Iveta Hashesh, PhD., MBA prorektorka pro strategii, inovace a kvalitu vzdělávání hashesh@edukomplex.cz Iveta Hashesh (rozená Matušíková) se narodila v ČR v Uherském Hradišti.

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013

v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Strukturální fondy a jejich vliv na rozvoj venkova v ČR v období 2007-2013 Structural Funds and Their Impact on Rural Development in the Czech Republic in the Period 2007-2013 Jiří Kolman Summary In this

Více

DaÀové pfiiznání k DPH

DaÀové pfiiznání k DPH OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11 Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve

Více

PROCESNÍ MANAGEMENT VE VE EJNÉ SPRÁVù

PROCESNÍ MANAGEMENT VE VE EJNÉ SPRÁVù Information Management PROCESNÍ MANAGEMENT VE VE EJNÉ SPRÁVù Václav epa Vefiejná správa, e-government a procesní fiízení Bûhem témûfi 20 let existence tohoto pfiístupu a zpûsobu my lení, se tzv. business

Více

Znaãka, barvy a písmo

Znaãka, barvy a písmo Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout

Více

OBSAH. Seznam zkratek... 15 Předmluva... 17 Úvod k problematice specifik podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí...

OBSAH. Seznam zkratek... 15 Předmluva... 17 Úvod k problematice specifik podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí... Seznam zkratek... 15 Předmluva... 17 Úvod k problematice specifik podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí... 19 1 Vybrané problémy, jejichï fie ení je pfiedpokladem úspûchu malého a

Více

KVANITIFIKOVANÁ KRITÉRIA - ŘíZENí KE JMENOVÁNí DOCENTEM IVANA MANDYSOVÁ

KVANITIFIKOVANÁ KRITÉRIA - ŘíZENí KE JMENOVÁNí DOCENTEM IVANA MANDYSOVÁ KVANTFKOVANÁ KRTÉRA - ŘíZENí KE JMENOVÁNí DOCENTEM VANA MANDYSOVÁ A - Vědecká a vwojová činnost Články v recenzovaném vědeckém časopise 1. Mandysová,. (2008): Teoretická vý:;hodiska podnikání. n: SCPAP,

Více

Seznam zkratek... 15 Předmluva... 17 Úvod k problematice podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU... 19

Seznam zkratek... 15 Předmluva... 17 Úvod k problematice podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU... 19 OBSAH Seznam zkratek............................................ 15 Předmluva............................................... 17 Úvod k problematice podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu

Více

FAKTORY SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKÒ V CESTOVNÍM RUCHU

FAKTORY SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKÒ V CESTOVNÍM RUCHU FAKTORY SPOKOJENOSTI ZÁKAZNÍKÒ V CESTOVNÍM RUCHU Lenka PÛlpánová, Jozefína Simová Úvod Cestovní ruch jiï fiadu let nab vá dûleïitûj í roli v ekonomikách vyspûl ch zemí, spoleãnosti pfiiná í v mnoha smûrech

Více

Komunikace na pracovišti Kapitola 2

Komunikace na pracovišti Kapitola 2 nûj snadno získat reference. Velmi zásadní je i informace o rozsahu sluïeb, které konzultant poskytuje. Ten kvalitní nabídne pomoc pfii v bûru osobních barev, vybudování profesionálního atníku a stylu.

Více

INFORMACE PRO PACIENTY

INFORMACE PRO PACIENTY INFORMACE PRO PACIENTY Technologie prizpusobená ˇ pacientovi technologie od Artrotické zmûny Pfiesné fiezací bloãky Technologie Visionaire Optimálnû usazen implantát O spoleãnosti Smith&Nephew je celosvûtovû

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV

PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV PRÁVNÍ ASPEKTY TVORBY NÁJEMNÍCH SMLUV kanceláfi Praha Vinohradská 10 CZ-120 00 Praha 2 telefon +420 224 217 485 fax +420 224 217 486 e-mail praha@ak-ps.cz kanceláfi Brno Jakubská 1 CZ-602 00 Brno telefon

Více

Fiskální dopady měnové politiky

Fiskální dopady měnové politiky Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita

Více

Právní formy podnikání v ČR

Právní formy podnikání v ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Právní formy podnikání v ČR Bakalářská práce Prokeš Václav Leden, 2009 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví Právní formy podnikání v ČR Bakalářská

Více

10. Mzdové formy. 10.1 Kritéria. 10.2 âasová mzda

10. Mzdové formy. 10.1 Kritéria. 10.2 âasová mzda 10. Mzdové formy 10.1 Kritéria Na úvod této ãásti textu je nutno konstatovat, Ïe Ïádná terminologie ani její obsah t kající se mzdov ch forem, tedy jednotliv ch typû závislostí podmínek pro poskytování

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 5. MALOOBCHOD A MALOOBCHODNÍ SÍŤ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Termostat TH-3. Návod k obsluze

Termostat TH-3. Návod k obsluze Termostat TH-3 Návod k obsluze Termostaty fiady TH-2 jsou urãeny pro teplotní kontrolu vytápûcího systému. Termostat má na v bûr ze dvou funkcí, a to b t v provozu (vytápût) nebo b t vypnut. Termostat

Více

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

Jiří DOSTÁL Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, KTEIV. Interaktivní tabule ve vzdělávání

Jiří DOSTÁL Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, KTEIV. Interaktivní tabule ve vzdělávání Jiří DOSTÁL Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, KTEIV Interaktivní tabule ve vzdělávání 1 Úvod Didaktická technika a učební pomůcky se pro dnešní generaci vzdělávání staly téměř nepostradatelnými.

Více

ÚVODNÍ KAPITOLY PRO TEORII A METODIKU KURZŮ VÝCHOVY V PŘÍRODĚ

ÚVODNÍ KAPITOLY PRO TEORII A METODIKU KURZŮ VÝCHOVY V PŘÍRODĚ ÚVODNÍ KAPITOLY PRO TEORII A METODIKU KURZŮ VÝCHOVY V PŘÍRODĚ Jan Neuman Rozvoj metodických dovedností pro pořádání prožitkových kurzů v přírodě, seminář 26. 28.10. 2011 ve středisku DDM Praha ve Lhotce

Více

Risk management in the rhythm of BLUES. Více času a peněz pro podnikatele

Risk management in the rhythm of BLUES. Více času a peněz pro podnikatele Risk management in the rhythm of BLUES Více času a peněz pro podnikatele 1 I. What is it? II. How does it work? III. How to find out more? IV. What is it good for? 2 I. What is it? BLUES Brain Logistics

Více

Specifické zdaàování finanãního sektoru1

Specifické zdaàování finanãního sektoru1 0 0 âlánky JURISPRUDENCE /0 Specifické zdaàování finanãního sektoru MGR. BC. EVA ULCOVÁ Finanãní krize, která zasáhla globální ekonomiku pfied nûkolika lety a která víceménû stále pfietrvává, pfiinesla

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 14. prosince 2010 O B S A H 6. Nafiízení Ústeckého kraje, kter m se vydává Integrovan krajsk program sniïování emisí Ústeckého

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více