Kolejová křížení a rozvětvení Část 2

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kolejová křížení a rozvětvení Část 2"

Viktor Staněk
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Část 2 Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně a nesmí být použita k žádným jiným účelům.

2 Jednoduchá kolejová spojka c a b Dvě přímé rovnoběžné koleje mohou být spojeny jednoduchou kolejovou spojkou (crossover) Kolejové spojky slouží k vjezdům vlaků ze sudé traťové koleje do lichých staničních kolejí, k umožnění posunu a obsluze vleček a k přechodu na nesprávnou traťovou kolej. Je-li použito levých jednoduchých výhybek, nazývá se spojka levou, je-li použito pravých výhybek, nazývá se pravou. Kolejové spojky se vkládají zpravidla na dvojkolejné trati ve stanicích před výhybkovým rozvětvením. Aby byla zajištěna spojení do všech kolejí, vkládají se zpravidla za sebou obě spojky, levá i pravá.

3 Dvojitá kolejová spojka Vložení dvou jednoduchých spojek za sebou vyžaduje značnou délku přímých kolejí. Ve stísněných poměrech je možné sloučit obě spojky do jedné a vznikne dvojitá kolejová spojka (scissors crossover). Střední část kolejové spojky je tvořena kolejovou křižovatkou. Spojení více rovnoběžných kolejí lze uskutečnit pomocí více jednoduchých kolejových spojek. Toto spojení je možné zkrátit vložením křižovatkové výhybky, která je ovšem dražší a náročnější na údržbu. Křižovatkové výhybky přitom nelze vkládat do hlavních kolejí ve stanici pro rychlosti vyšší než 100 km.h -1.

4 Dvojitá kolejová spojka

5 Zhlaví Zhlavím se nazývají výhybková rozvětvení z jedné nebo více kolejí do více kolejí. Podle tvaru a funkce zhlaví jsou možná různá uspořádání zhlaví: Nejjednodušší jsou zhlaví na začátku a konci malých stanic; Nejsložitější jsou zhlaví pro rozvětvení při vjezdu do velkých osobních nádraží, do nichž zaúsťuje řada tratí; Stromková zhlaví na spádovištích seřaďovacích stanic. Matečná kolej, ve které jsou za sebou vloženy výhybky se stejným směrem odbočení, je určena pro spojení řady rovnoběžných kolejí. Podle uspořádání výhybek rozlišujeme: matečnou kolej přímou nezkrácenou, ve které jsou vloženy jen jednoduché výhybky; matečnou kolej přímou zkrácenou; zkrácení vzniká vložením obloukové výhybky oboustranné, čímž se zvýší úhel sklonu matečné koleje, tato matečná kolej se nazývá; matečnou kolej obloukovou, u které výhybky navazují za sebou odbočnou větví,s hlavní kolejí přímou nebo obloukovou.

6 Matečná kolej přímá Nezkrácená Zkrácená

7 Matečná kolej oblouková Hlavní kolej přímá Hlavní kolej v oblouku

8 Stromková zhlaví Nevýhodou matečných kolejí je skutečnost, že připojované koleje mají různě dlouhé užitečné délky kolejí. Tato nevýhoda se plně projeví pro svazky o mnoha kolejích. Pro tyto případy byla vyvinuta stromková zhlaví, která vznikají postupným štěpením každého rozvětveného směru na další dva směry. Tato konstrukce se vyskytuje především v třídících nádražích, kde se používá na spádovištích pro rozvětvení do desítek kolejí. Ve stromkových zhlavích se užívají výhybky jednoduché, obloukové oboustranné symetrické a nesymetrické.

9 Zásady pro konstrukci zhlaví Počet kolejí ve stanicích, počet výhybek a jejich uspořádání musí vyhovovat požadavkům provozu a nesmí omezovat propustnou výkonnost trati. Do hlavních kolejí se nesmí vkládat více výhybek, než je nezbytně nutné. Výhybkové zhlaví má být krátké s použitím pokud možno jednoduchých výhybek a má vyhovět požadované návrhové rychlosti. Výhybky mají být seskupeny tak, aby tvořily směrově plynulé kolejové cesty s co nejmenšími jízdními odpory. Zhlaví má být navrženo tak, aby bylo ve zhlaví co nejméně oblouků opačných směrů. Konstrukce zhlaví má být taková, aby užitečné délky staničních kolejí byly co nejdelší. Při velké intenzitě provozu, při rozsáhlém posunu apod. se konstruují staniční zhlaví pro současné jízdy vlaků nebo posunujících dílů. U velkých osobních nádraží se konstruují zhlaví pro více současných jízd pro více zaústěných tratí, pro současné přestavování souprav, přistavování a odstup hnacích vozidel apod.

10 Zdvojená zhlaví pro současné jízdy a) kolejové schéma s kolizním bodem b1), b2) užití jednoduchých výhybek c1), c2) užití křižovatkové výhybky d1), d2) užití křižovatky

11 Oblouková spojka

12 Oblouková spojka

13 Oblouková spojka

14 Oblouková spojka

15 Ro2 Rm R2 Rm-Ro2 x Rm-Ro1 So1 alfao2 Rm So2 R2-Ro2 gamam betam Sm alfao1 Ro1-R1 alfam tm tm Rm S1=S2 Ro1 R1 Oblouková spojka alfa1 Ro1 + Rm Ro2 Rm Rm - Ro2 R2 Ro2 R2 - Ro2 Rm gamam betam x S1=S2 Sm So2 alfao2 alfam alfao1 R1 Ro1 Ro1 + R1 Ro1 So1

16 Použitá a doporučená literatura [1] SŽDC s.o: Předpis S3 Železniční svršek. Schváleno generálním ředitelem SŽDC dne pod č.j.: 9675/08-OP, účinnost od 1. října 2008 [2] ESVELD, C., Modern Railway Track. Second Edition. Delft, MRT Production, 2001, 2nd ed. 654 p. ISBN [3] PLÁŠEK, O. Železniční stavby. Návody do cvičení. 2.doplněné vyd., Brno: CERM, s.r.o. Brno, str. ISBN X [4] ČECHÁK, J.: Zkrácené označování výhybek a výhybkových součástí. KPM Consult, a.s., 1. vydání, Brno [5] KLIMEŠ, F.: Železniční stavitelství II. SNTL, ALFA, 2. přepracované vydání, Praha 1981, 312 str.

Podobné dokumenty

Výhybky a výhybkové konstrukce

Výhybky a výhybkové konstrukce , rozdělení. Výhybky, základní pojmy. Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v