Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení. ve Finsku

Transkript

1 Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Finsku

2 Informace obsažené v tomto průvodci byly připraveny a aktualizovány v úzké spolupráci s korespondenty vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení (MISSOC) z jednotlivých států. Více informací o síti MISSOC je k dispozici na internetové stránce Tento průvodce obsahuje obecný popis předpisů v oblasti sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích. Více informací lze získat z dalších publikací sítě MISSOC, přičemž všechny tyto publikace jsou k dispozici na výše uvedené internetové adrese. Můžete rovněž kontaktovat příslušné orgány a instituce uvedené v příloze tohoto průvodce. Evropská komise ani žádná osoba, která jedná jejím jménem, nenesou odpovědnost za způsob využití informací v této publikaci. Evropská unie, 2012 Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje. červenec

3 OBSAH Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování... 4 Obecné informace... 4 Organizace sociální ochrany... 4 Financování... 5 Kapitola II: Zdravotní péče... 6 Kdy máte nárok na zdravotní péči?... 6 Co je kryto?... 6 Jak získat přístup ke zdravotní péči?... 6 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci... 9 Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci?... 9 Co je kryto?... 9 Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci?... 9 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky...10 Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky?...10 Co je kryto?...10 Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám?...11 Kapitola V: Dávky v invaliditě...12 Kdy máte nárok na dávky v invaliditě?...12 Co je kryto?...13 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě?...14 Kapitola VI: Starobní důchody a starobní dávky...15 Kdy máte nárok na starobní dávky?...15 Co je kryto?...15 Jak získat přístup ke starobním dávkám?...16 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé...18 Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé?...18 Co je kryto?...19 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé?...19 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání...20 Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...20 Co je kryto?...20 Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...21 Kapitola IX: Rodinné dávky...22 Kdy máte nárok na rodinné dávky?...22 Co je kryto?...22 Jak získat přístup k rodinným dávkám?...23 Kapitola X: Nezaměstnanost...24 Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti?...24 Co je kryto?...25 Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti?...25 Kapitola XI: Minimální zdroje...26 Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje?...26 Co je kryto?...26 Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje?...27 Kapitola XII: Dlouhodobá péče...28 Kdy máte nárok na dlouhodobou péči?...28 Co je kryto?...28 Jak získat přístup k dlouhodobé péči?...29 Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky...30 červenec

4 Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování Obecné informace Ve Finsku jsou všechny osoby s trvalým bydlištěm ve Finsku kryty systémy sociálního zabezpečení, které upravují základní důchody (státní a minimální důchody), dávky v nemoci a mateřství a rodinné dávky. Kromě toho mají všechny zaměstnané osoby nárok na dávky odvozené od zaměstnání, jako jsou zákonné důchody jako takové, dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání a dávky v nezaměstnanosti. Všechny osoby s trvalým bydlištěm v určité obci mají přístup ke službám zdravotní a sociální péče. Zákonný systém důchodů ve Finsku zahrnuje důchod jako takový a státní důchod. K dávkám vypláceným v rámci těchto dvou systémů patří invalidní důchod, pozůstalostní důchod a starobní důchod. Účelem důchodu jako takového je zaručit pracovníkovi stejnou životní úroveň jako v době výkonu jeho výdělečné činnosti. Systém důchodů jako takových se zakládá na několika zákonech. Hlavním zákonem je zákon o zaměstnaneckých důchodech (TyEL), jenž se vztahuje na všechny výdělečně činné zaměstnance v soukromém sektoru, tj. na 60 % všech pracovníků. Důchody osob samostatně výdělečně činných, námořníků, soukromých zemědělců a státních zaměstnanců upravují zvláštní zákony. Účelem státního důchodu a minimálních důchodů je zaručit minimální příjem důchodcům, kteří nepobírají žádný jiný důchod nebo jejichž jiné důchodové dávky jsou nízké. Výše státního důchodu se snižuje v závislosti na tom, jak roste výše příjmů z důchodu jako takového, a nad určitou maximální výši důchodu jako takového se již státní důchod nevyplácí. Stejně tak je výše minimálního důchodu ovlivněna příjmy z jiných důchodů Nepovinné důchodové připojištění je ve Finsku poměrně málo rozšířené, protože všichni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné spadají do systému důchodů jako takových. Pro příjmy zohledněné k výpočtu zaměstnaneckého důchodu a pro vyplácený důchod není stanovena maximální výše. Proti rozhodnutím týkajícím se sociálního zabezpečení se lze odvolat. Odvolací řízení a orgány, u kterých je možné se odvolat, jsou pro různé dávky popsány níže. Organizace sociální ochrany Za sociální zabezpečení ve Finsku odpovídá ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví (Sosiaali-ja terveysministeriö). Na provádění systému sociálního zabezpečení se podílí několik organizací. Zvláštností systému sociálního pojištění ve Finsku je, že správa sociálního zabezpečení je částečně svěřena (pověřeným) soukromým pojišťovnám. Sociální pojišťovna (Kansaneläkelaitos, neboli Kela) je samostatná veřejnoprávní instituce spravující všeobecný systém sociálního zabezpečení na základě místa pobytu. Ze správního hlediska tato instituce spadá přímo pod finský parlament. Za služby v oblasti zdravotní péče zodpovídají orgány místní správy. červenec

5 Systém důchodů jako takových vyplácených zaměstnancům soukromého sektoru spravují pověřené instituce důchodového pojištění, penzijní pojišťovny a penzijní fondy. Koordinací systému důchodů jako takových je pověřeno Finské centrum pro důchody (Eläketurvakeskus neboli ETK). Tento úřad je rovněž kompetentní ve věci důchodů a pojištění na mezinárodní úrovni. Kontrolní finanční úřad vykonává dohled nad pojišťovnami a penzijními institucemi. Systém důchodů státních zaměstnanců a pracovníků orgánů místní správy spravuje Keva. Úrazové pojišťovny spravují úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání pracovníků soukromého sektoru. Státní pokladna je odpovědná za úrazové pojištění státních zaměstnanců. Zastřešující organizací je Svaz úrazových pojišťoven. Slouží mimo jiné jako instituce v místě dlouhodobého nebo krátkodobého pobytu v souladu s mezinárodními závazky Finska. Pojištění pro případ ztráty zaměstnání spadá pod pojišťovnu Kela, která vyplácí základní dávky. Fondy pojištění pro případ ztráty zaměstnání, které působí zejména ve spolupráci s odbory, spravují dávky v nezaměstnanosti v poměrné výši k příjmům. Účast v těchto fondech není povinná. Financování Rodinné dávky financuje stát. Podpora trhu práce je financována z jedné poloviny státem a z jedné poloviny orgány místní správy. Dávky v nezaměstnanosti jsou financovány částečně z veřejných zdrojů a částečně z příspěvků na pojištění pro případ ztráty zaměstnání, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a účastníci fondů pojištění pro případ ztráty zaměstnání; stát financuje základní část. Obce hradí veřejné zdravotnické služby z příjmů z místních daní a z poplatků pacientů. Stát také obcím přispívá na financování zdravotnických a sociálních služeb. Financování důchodů jako takových je zajištěno z příspěvků na pojištění, které hradí zaměstnavatelé a zaměstnanci. Stát dotuje systémy pro soukromé zemědělce, námořníky a osoby samostatně výdělečně činné. Státní důchody a minimální důchody jsou financované státem. Zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnavatelé, pojištěnci a stát se podílejí na financování zdravotního pojištění. Úrazové pojištění je založeno na pojistném, které platí zaměstnavatelé. červenec

6 Kapitola II: Zdravotní péče Kdy máte nárok na zdravotní péči? Základní odpovědnost za zajišťování služeb zdravotní péče nesou orgány místní správy. Všechny osoby s trvalým bydlištěm v určité obci mají nárok na zdravotní péči. Služby veřejné zdravotní péče doplňuje soukromá zdravotní péče. Zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné, které nemají trvalý pobyt ve Finsku, jsou rovněž za určitých podmínek pojištěny. Co je kryto? Veřejné zdravotnické služby Poskytování zdravotnických služeb je zajišťováno obcemi. Obec může tyto služby zajišťovat sama, ve spolupráci s jinými obcemi nebo je může kupovat od jiné obce nebo od jiného veřejného či soukromého poskytovatele. Služby zajišťované obcí zahrnují zdravotní výchovu a zdravotní prohlídky, lékařskou péči, rehabilitační služby (pokud nespadají do jiného systému), péči o duševní zdraví, dopravu pacientů, stomatologickou péči, služby doprovázení pacientů, lékařskou péči pro školy, univerzity a pracující a pravidelné a diagnostické prohlídky. Zdravotní pojištění Ze systému zdravotního pojištění jsou hrazeny léky předepsané v rámci ambulantní péče a náklady na dopravu v případě nemoci. Jsou z něj rovněž hrazeny peněžité dávky v nemoci, dávky v mateřství a otcovské dávky. Ze systému zdravotního pojištění jsou hrazeny rovněž služby zdravotní péče v soukromém sektoru, konkrétně část odměn lékařů působících jako osoby samostatně výdělečně činné, náklady na nemocniční a lékařskou péči v soukromých zařízeních, včetně stomatologické péče, lékařské péče a fyzioterapie, psychologických vyšetření a laboratorních rozborů. Hrazeny jsou rovněž speciální dietetické přípravky předepsané k léčbě vážných onemocnění a léčivé masti na kožní nemoci. Náklady na dopravu jsou hrazeny po odečtení paušální spoluúčasti ve výši za každou cestu. Přesun může zahrnovat návštěvu za účelem ošetření nebo návštěvu odborného lékaře u pacienta. Jestliže náklady na dopravu přesáhnou v jednom roce výši roční spoluúčasti, přesahující částka je plně hrazena. Jak získat přístup ke zdravotní péči? Veřejné zdravotnické služby Ve veřejném rámci je zdravotní péče poskytována zejména zdravotními středisky a nemocnicemi. Tyto základní zdravotnické služby jsou určeny především osobám s bydlištěm v dotčené obci. Péče ve zdravotních střediscích je zajišťována zejména červenec

7 praktickými lékaři. Praktický lékař, který působí jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo ve zdravotním středisku, posílá své pacienty v případě potřeby k odborným lékařům působícím v nemocnici. V naléhavém případě je také možné se odebrat do nemocnice rovnou bez předchozí návštěvy praktického lékaře. Pacienti mohou využívat zdravotnické služby i mimo obec, v níž mají trvalé bydliště, jestliže pravidelně nebo dlouhodobě pobývají v jiné obci, například kvůli práci, volnému času, blízkému příbuznému nebo z jiného srovnatelného důvodu. Pacient je povinen uvědomit zdravotnické středisko v druhé obci o potřebě využívání jejich služeb minimálně tři týdny před svou první návštěvou. Dále musí mít plán péče vypracovaný zdravotnickým střediskem domovské obce, který stanoví služby, na něž má pacient v druhém zdravotním středisku nárok. Plán péče se vyžaduje pro služby, které nejsou pohotovostního charakteru. V naléhavých případech je stále možné využít služeb v jakékoli obci. Pacient dále může jednou ročně změnit zdravotnické zařízení v rámci domovské obce nebo spolupracující oblasti. O změně je povinen uvědomit jak nové, tak původní zdravotnické zařízení tři týdny před svou první návštěvou. Je rovněž možné vybrat si specializovanou jednotku zdravotní péče v rámci takzvané oblasti příslušnosti, kterou tvoří nemocnice v sousedních okresech. Pacient si zvolí jednotku pro specializovanou zdravotní péči ve spolupráci s lékařem vydávajícím doporučení k péči. V naléhavých případech je péče pacientovi poskytnuta okamžitě. Co se týče léčby, která není naléhavá, jsou příslušné termíny stanoveny zákonem. Zdravotní střediska musí umožňovat návštěvy v ordinačních hodinách bez objednání. Léčba, kterou pacient potřebuje, může být často vyhodnocena během telefonního rozhovoru vedeného zdravotníkem, který není lékařem. Pokud se zdravotníkovi zdá, že návštěva zdravotního střediska je nutná, musí se uskutečnit do tří dnů po telefonním rozhovoru. Péče poskytovaná ve zdravotním středisku obecně začíná vstupní prohlídkou pacienta. Pokud to není možné, musí být léčba nabídnuta nejpozději do tří měsíců. Pacienti, kteří jsou posláni do nemocnice, musí být prohlédnuti do tří týdnů od obdržení žádosti o převzetí pacienta do péče. Jestliže z vyšetření vyplyne, že pacient potřebuje nemocniční péči, musí mu být tato poskytnuta nejpozději do šesti měsíců. Léčba, která se má za potřebnou pro děti a mládež v oblasti duševního zdraví, musí být poskytnuta do tří měsíců. Každá léčba, která se má za potřebnou z hlediska stomatologické péče, musí být poskytnuta v přiměřeném termínu, nejpozději však do šesti měsíců. Po pacientovi se obvykle požaduje úhrada paušálního poplatku. Pacient, který se léčí v nemocnici ambulantně, musí za každou návštěvu zaplatit paušální částku. Hospitalizovaným pacientům je za jeden den pobytu v nemocnici účtován paušální poplatek. Poplatek za ošetření na chirurgické ambulanci činí je rovněž paušální. V případě dlouhodobé nemoci jsou poplatky stanoveny převážně na základě příjmů. Pokud pacient již za péči v období 12 měsíců zaplatil určitou částku, jsou další služby bezplatné. Za krátkodobou ústavní péči (kratší než tři měsíce) může příslušné zdravotnické zařízení vybírat paušální částku za jeden den léčby. Do 14 dnů od vystavení faktury za lékařskou péči je možné podat písemnou žádost o její opravu obecní zdravotní komisi nebo příslušnému orgánu či subjektu, který nařídil odbornou lékařskou léčbu. Pacient může podat stížnost týkající se jakékoliv jiné věci související s léčebnou nebo nemocniční péčí nebo s ní spojenou léčbou řediteli dotčeného zdravotního střediska nebo nemocnice, či příslušným orgánům dohledu nad zdravotními zařízeními a nemocnicemi. červenec

8 Zdravotní pojištění Pacientům jsou náklady na odměny lékařů, vyšetření a léčbu propláceny na základě sazeb stanovených pojišťovnou Kela. Odměny lékařům se proplácejí do výše 60 % běžného tarifu. Náklady na vyšetření a léčbu jsou hrazeny ze 75 % nákladů přesahujících výši spoluúčasti (13,46 EUR za jednu návštěvu) v souladu se sazebníkem. V praxi se však v roce 2010 proplácel menšinový podíl celkových nákladů. Odměny zubních lékařů, vyšetření a léky na předpis a také náklady na přepravu jsou hrazeny podle stejných pravidel jako v případě úkonů předepsaných a provedených lékaři. Ze zdravotního pojištění jsou částečně nebo plně hrazeny léky předepsané lékařem v rámci léčby. Hrazení léků probíhá na základě jejich rozdělení do tří kategorií. Úhrada se vypočítává pro každý lék jako procentuální podíl výdajů na daný lék. Pacient hradí stanovenou část nákladů na léky z vyšší zvláštní kategorie. Poplatek za léky se neplatí u léků ze základní kategorie a ze zvláštní nižší kategorie. Základní proplácená částka u léků vydávaných na lékařský předpis činí 42 % jejich ceny. U některých vážných a dlouhodobých nemocí jsou výdaje na léky hrazeny ve výši 72 až 100 % po odečtení spoluúčasti. Každý rok se stanoví maximální výše výdajů na léky placených příjemcem. Nad tuto maximální výši jsou léky po odečtení spoluúčasti plně hrazeny. Žádost o úhradu výdajů na zdravotní péči se musí podat do šesti měsíců po zaplacení odměny lékaře nebo léčby. V případě sporů týkajících se zdravotního pojištění je možné padat stížnost pojišťovně Kela nebo příslušnému zaměstnaneckému fondu, které přezkoumají možnost nápravy. Jestliže náprava není na této úrovni možná, stížnost přezkoumá odvolací komise sociálního pojištění. Proti jejímu rozhodnutí lze podat odvolání u soudu sociálního pojištění. červenec

9 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? Kryty jsou všechny osoby s trvalým bydlištěm ve Finsku ve věku od 16 do 67 let a osoby bez trvalého bydliště ve Finsku, které ve Finsku pracují jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň čtyř měsíců. Nárok na tyto dávky vzniká devět pracovních dní po vypuknutí nemoci (nepočítaje v to první den nemoci). Denní dávka v nemoci se vyplácí nejdéle 300 pracovních dní. Co je kryto? Nemocenské Zaměstnavatel vyplácí plný plat po dobu prvních devíti dnů, jestliže pracovní poměr trvá alespoň jeden měsíc. Pokud je pracovní poměr kratší než jeden měsíc, vyplácí se 50 % platu. V rámci kolektivních smluv většina zaměstnavatelů vyplácí plný plat po dobu prvního jednoho až dvou měsíců. Peněžitá dávka v nemoci Denní výše peněžité dávky v nemoci závisí na přiznaném a ověřeném ročním příjmu dané osoby nebo na jejích půlročních příjmech. Denní dávka se zvyšuje v závislosti na ročních příjmech. Zvláštní peněžitá dávka v nemoci se vyplácí rodiči, který má povinnost zajistit péči a rehabilitaci pro své hospitalizované dítě mladší 16 let. Dávky v nemoci podléhají dani z příjmů. Při ověřování celkové příjmové situace rodiny se přihlíží k celkovým společným příjmům pojištěnce a jeho manžela nebo manželky. Příspěvek na rehabilitaci Příspěvek na rehabilitaci je hrazen během léčby, pokud je jejím cílem umožnit pacientovi pokračovat v profesní činnosti, vrátit se do pracovního procesu či vstoupit na trh práce. Obecně se výše příspěvku na rehabilitaci stanoví za stejných podmínek jako denní dávka v nemoci. Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? Žádosti o dávky v nemoci se podávají u místního úřadu Kela nebo u zaměstnaneckého fondu. Žádosti o rehabilitaci a o příslušný příspěvek na rehabilitaci se podávají u místního úřadu Kela. S výjimkou rehabilitace organizované na základě dobrovolnosti je možné se proti přijatému rozhodnutí odvolat u odvolací komise sociálního pojištění a proti jejímu rozhodnutí podat odvolání u soudu sociálního pojištění. červenec

10 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? Na tyto dávky mají nárok všechny osoby s trvalým bydlištěm ve Finsku. Kromě toho jsou bezprostředně kryty i osoby bez trvalého bydliště ve Finsku, které ve Finsku pracují jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné po dobu alespoň čtyř měsíců. Jak matka (mateřský příspěvek, äitiysraha, a rodičovský příspěvek, vanhempainraha), tak otec (otcovský příspěvek, isyysraha, a rodičovský příspěvek, vanhempainraha) musí mít ve Finsku trvalé bydliště po dobu alespoň 180 dnů bezprostředně před předpokládaným datem porodu. Na nárok na věcné dávky se nevztahuje žádné rozhodné období. Co je kryto? Mateřský příspěvek se matce vyplácí během prvních 105 dní. Nárok na mateřský příspěvek vzniká mezi 30. a 50. pracovním dnem před předpokládaným datem narození dítěte. Rodičovský příspěvek se vyplácí 158 následujících pracovních dní, a to buď matce, nebo otci, jestliže se otec rozhodl, že zůstane doma, aby pečoval o dítě. Rodičovský příspěvek však nemůže být vyplácen zároveň otci i matce. Adoptivní rodiče rovněž pobírají rodičovský příspěvek, pokud je adoptovanému dítěti méně než sedm let. Těhotná žena má nárok na zvláštní příspěvek v mateřství, jestliže nějaký chemický výrobek, záření nebo nakažlivá nemoc související s její prací nebo s jejím pracovištěm může ohrozit vývoj plodu nebo průběh těhotenství. Tento příspěvek se vyplácí pouze tehdy, když není možné převést ji na jinou práci. Po narození dítěte může otec žádat o otcovský příspěvek a otcovskou dovolenou v maximální délce 18 pracovních dní, kterou si vybere na čtyřikrát během doby vyplácení mateřského a rodičovského příspěvku. Nárok na otcovský příspěvek se prodlužuje o 1 až 12 pracovních dní, pokud otec pobíral rodičovský příspěvek alespoň po dobu posledních 12 pracovních dní v době poskytování rodičovského příspěvku. Výše mateřského a rodičovského příspěvku je stejná jako denní dávka v nemoci. Rodiče, jejichž dítě mladší 16 let se léčí nebo dochází na rehabilitaci do nemocnice nebo se případně podrobuje rehabilitaci v domácím prostředí, mohou pobírat zvláštní příspěvek na péči o dítě. Tento příspěvek je obecně vyplácen po dobu celkem 60 pracovních dní na dítě v průběhu jednoho kalendářního roku. Výše zvláštního příspěvku na péči o dítě je stejná jako denní dávka v nemoci. Výše dávek Výše denního přídavku se zvyšuje dle výše ročního příjmu osoby. Je stanovena minimální výše příspěvku. červenec

11 Věcné dávky Lékařské prohlídky ve střediscích péče o matku a dítě během těhotenství a po něm jsou bezplatné. Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? Žádosti o tyto dávky se podávají u místního úřadu Kela nebo u zaměstnaneckého fondu. O mateřský příspěvek se musí požádat dva měsíce před předpokládaným termínem porodu a o otcovský příspěvek do dvou měsíců před dnem, od něhož si přejete tento příspěvek pobírat. Žádosti o rodičovské příspěvky musí být podány jeden měsíc před dnem, od něhož si přejete tyto dávky pobírat. V případě sporů týkajících se rodičovských příspěvků je možné padat stížnost pojišťovně Kela nebo příslušnému zaměstnaneckému fondu, které přezkoumají možnost nápravy. Jestliže náprava není na této úrovni možná, stížnost přezkoumá odvolací komise sociálního pojištění. Proti jejímu rozhodnutí lze podat odvolání u soudu sociálního pojištění. červenec

12 Kapitola V: Dávky v invaliditě Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? Dávky v invaliditě jsou převážně součástí důchodového systému. Ve Finsku existuje duální systém: systém pojištění (zákonné důchody jako takové, Työeläke) financované z příspěvků zahrnujících všechny výdělečně činné osoby (zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné, soukromé zemědělce) ve věku od 18 do 68 let, všeobecný systém financovaný z daní (státní důchod, Kansaneläke, a minimální důchod, Takuueläke) zaručující minimální důchod všem osobám s trvalým bydlištěm ve Finsku ve věku od 16 do 65 let. Důchodové systémy jsou integrované a v případě, že zákonný důchod jako takový přesáhne určený limit, není vyplácen ani důchod státní, ani minimální. Pro vznik nároku na státní důchod nebo minimální důchod je vyžadováno trvalé bydliště v zemi po dobu tří let po dosažení věku 16 let. V případě, že osoba nepobývala ve Finsku po dobu tří let, počítá se také pobyt v ostatních zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Nicméně, alespoň jeden rok pobytu ve Finsku je vždy nutný. V případě zaměstnanců se na nárok na zákonný důchod jako takový nevztahuje žádné rozhodné období. Osoby samostatně výdělečně činné musí dovršit dobu samostatné výdělečné činnosti v délce alespoň čtyř měsíců. V rámci systému státních důchodů i důchodů jako takových mohou dávky nabývat různých forem: Invalidní důchod je přiznán pojištěnci, který ztratil svou pracovní schopnost buď v důsledku nemoci, při níž se trvání pracovní neschopnosti odhaduje alespoň na jeden rok, nebo v důsledku trvalé deformace či úrazu. Pro získání nároku na invalidní důchod v rámci systému důchodů jako takových musí dojít ke ztrátě alespoň 3/5 pracovní schopnosti (2/5 pro částečný invalidní důchod). V rámci systému státních důchodů je požadována ztráta pracovní schopnosti v rozsahu alespoň 3/5 (částečný důchod se nevyplácí). Od věku 60 let platí pro invalidní důchod mírnější kritéria. Osoby mladší 20 let nemohou pobírat důchod, dokud není provedeno posouzení možností jejich rehabilitace. Invalidní důchod je obecně poskytován, jestliže osoba pobírala dávky v nemoci přibližně po dobu 300 dní. Příspěvek na rehabilitaci je pracovníkovi poskytován, jestliže je pravděpodobné, že se stav jeho invalidity způsobený nemocí nebo snížením tělesných nebo duševních schopností zlepší díky rehabilitační péči. Poskytování tohoto příspěvku je podmíněno tím, že příjemce dodržuje plán léčby a rehabilitace. červenec

13 Co je kryto? Invalidní důchod Invalidní důchod se vyplácí od konce maximální doby pro vyplácení dávek v nemoci (300 dnů) po dobu plnění podmínek na přiznání invalidního důchodu až do doby, než daná osoba může začít pobírat starobní důchod (čili než dosáhne 63 let věku pro systém důchodů jako takových a 65 let pro systém státních důchodů). V systému důchodů jako takových se invalidní důchod vypočítává tak, aby za určitých podmínek zohledňoval dobu od vzniku pojistné události do dosažení důchodového věku. Výše důchodu vypláceného v budoucnosti se obecně stanoví na základě profesních příjmů za pět let předcházejících roku pojistné události (referenční období). Do referenčního období se zohledňuje výlučně platový vyměřovací základ stanovený finským zákonem o důchodech. Částečný invalidní důchod činí 50 % plného invalidního důchodu. V systému státních důchodů závisí výše dávek na době, po kterou má daná osoba bydliště ve Finsku, na rodinném stavu a na výši ostatních důchodů získaných v rámci zaměstnání. Plná výše se vyplácí v případě, že má daná osoba ve Finsku bydliště po 80 % doby po dosažení věku 16 let do začátku vyplácení důchodu. Jinak se důchod upravuje podle délky doby, kdy měla daná osoba bydliště ve Finsku. Nad určitou horní hranicí se výše důchodu snižuje o 50 % výše zákonného důchodu jako takového a ostatních finských a zahraničních důchodů. Minimální důchod Rezident, který získá důchod pro plnou invaliditu, má nárok na minimální důchod, jestliže jsou jeho celkové hrubé příjmy z důchodu nižší než plná výše minimálního důchodu. Rovně přistěhovalci (tj. rezidenti, kteří nemají nárok na státní důchod), kteří nepobírají státní důchod, mohou získat minimální důchod, pokud jsou starší 16 let a jsou zdravotně postižení ve smyslu zákona o státních důchodech. Výši minimálního důchodu ovlivňují další důchodové příjmy, které dotyčný pobírá ve Finsku či zahraničí. Ostatní důchodové příjmy se odečtou z celé částky minimálního důchodu. Minimální důchod se nesnižuje o výdělky, kapitálové příjmy nebo aktiva. Jeho výši neovlivňuje ani příspěvek na péči pro důchodce, příspěvek na bydlení pro důchodce, ani příspěvek na neformální péči. Příspěvek na rehabilitaci Před přiznáním invalidního důchodu se poskytovatel důchodu musí ubezpečit, že byly prošetřeny možnosti žadatele týkající se rehabilitace. Poskytovatel důchodu vyplácí příspěvek na rehabilitaci v měsících, kdy pojištěnec nemůže vykonávat svoji výdělečnou činnost z důvodu rehabilitace související s pracovní činností. Příjemce důchodu pobírá v průběhu rehabilitace zvýšený důchod. Příspěvek na rehabilitaci se vyplácí po pevně stanovenou dobu. V systému důchodů jako takových činí příspěvek na rehabilitaci částku plného invalidního důchodu zvýšenou o rehabilitační příplatek ve výši 33 % za dobu aktivní rehabilitace. červenec

14 V systému státních důchodů odpovídá příspěvek na rehabilitaci 75 % příjmů a vyplácí se po karenční lhůtě v délce 1 nebo 1+9 dnů. Je splatný v případě, že rehabilitace trvá déle než 30 dnů. Příspěvek na rehabilitaci činí 10 % připočítávaných k výši státního důchodu daného důchodce a náklady na rehabilitaci jsou plně hrazeny. Ostatní dávky v invaliditě Mezi tyto dávky patří: příspěvek na péči (Eläkettä saavan hoitotuki), což je dávka vyplácená důchodcům ve třech různých sazbách v závislosti na potřebě pomoci nebo jako kompenzace nákladů vyplývajících z domácí péče nebo jiných zvláštních výdajů způsobených nemocí či úrazem, příspěvek v invaliditě (16 vuotta täyttäneen vammaistuki), který se vyplácí osobám ve věku od 16 do 64 let, které nepobírají starobní důchod a jejichž zdraví je oslabeno v důsledku nemoci či úrazu. Účelem příspěvku je kompenzace ztížených podmínek, potřebných služeb atd. Jeho výše závisí na stupni invalidity, potřebě pomoci a dodatečných, penzisté žijící ve Finsku mohou mít nárok příspěvek na bydlení (Eläkkeensaajan asumistuki). Jeho výše je úměrná podle příjmu penzisty a jeho nákladů na bydlení spolu s dalšími faktory. Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? Je třeba podat žádost příslušnému poskytovateli důchodu. Stupeň invalidity se určuje na základě zdravotního stavu. Kromě lékařských zpráv se při hodnocení invalidity přihlíží mimo jiné k úrovni vzdělání dotčené osoby, k jejím profesním zkušenostem, věku a pravděpodobnosti nalezení zaměstnání. Vyplácení příspěvku na rehabilitaci může být ukončeno v případě změny pracovní schopnosti nebo pří odmítnutí rehabilitace bez pádného důvodu. V systému důchodů jako takových mohou být plný invalidní důchod a plný příspěvek na rehabilitaci také změněny na částečný invalidní důchod a na částečný příspěvek na rehabilitaci v případě změny pracovní schopnosti a příjmů. V případě, že se ve vyplácení dávek v invaliditě objeví jakékoliv spory, může žadatel podat odvolání k poskytovateli důchodu, který zváží případnou nápravu. Pokud to na dané úrovni není možné, je stížnost postoupena k odvolacímu orgánu správy sociálního pojištění nebo k odvolacímu orgánu důchodového systému řešícího souvislosti s výdělky. Proti rozhodnutím odvolacích orgánů se lze odvolat u soudu. červenec

15 Kapitola VI: Starobní důchody a starobní dávky Kdy máte nárok na starobní dávky? Finsko má dva důchodové systémy: systém zákonných důchodů jako takových a systém státních důchodů (včetně minimálního důchodu, Takuueläke). Systém důchodů jako takových poskytuje důchody odvozené od příjmů a pojištění, zatímco systém státních důchodů zajišťuje minimální důchody na základě bydliště ve Finsku. Tyto dva důchodové systémy společně tvoří celkový zákonný důchod. Jsou integrované a v případě, že zákonný důchod jako takový přesáhne určený limit, není vyplácen ani důchod státní, ani minimální. V systémech důchodů jako takových je možné odejít do důchodu ve věku 63 až 68 let. Důchody jako takové v soukromém sektoru spravuje okolo 30 penzijních institucí. Jestliže se na danou osobu vztahuje několik různých důchodových zákonů (tj. daná osoba přispívala do různých penzijních institucí), vyměřuje a vyplácí celý důchod poslední instituce. Osoby s bydlištěm ve Finsku nebo v jiném členském státě EU mají po dosažení věku 65 let nárok na státní starobní důchod a minimální důchod. Finští občané a občané jiných členských států EU musí bydlet ve Finsku alespoň tři roky po dosažení věku 16 let. V případě, že osoba nepobývala ve Finsku po dobu tří let, počítá se také pobyt v ostatních zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Nicméně, alespoň jeden rok pobytu ve Finsku je vždy nutný. V systému důchodů jako takových i ve státním systému mohou příjemci po dosažení věku 62 let zažádat o předčasný odchod do důchodu. V takovém případě se výše důchodu snižuje o 0,6 % v systému důchodů jako takových a o 0,4 % v systému státních důchodů za každý měsíc od skutečného odchodu do důchodu až do důchodového věku upraveného zákonem. Vyplácení státního důchodu se může po dosažení řádného důchodového věku odložit, což vede k poměrnému zvýšení výše důchodu, který se nakonec vyplácí. Co je kryto? Zákonný důchod jako takový V systému důchodů jako takových vzniká právo na pobírání starobního důchodu na základě období, které tvoří odpracované roky od 18 do 68 let. Důchody se vypočítávají na základě ročního platu a u osob samostatně výdělečně činných na základě konsolidovaných ročních příjmů. Nárok na důchod se zvyšuje s postupujícím věkem: o 1,5 % od 18 do 52 let, o 1,9 % od 53 do 62 let, o 4,5 % od 63 do 68 let. červenec

16 Jestliže po odchodu do důchodu nadále pracujete nebo si najdete nové zaměstnání, činí roční nárok na důchod z této práce 1,5 % ročně. Nárok na důchod se také zvyšuje v souvislosti s příjmy plynoucími z příspěvkových dávek sociálního pojištění (například z dávek v nemoci). Zvýšení nároku na důchod jako takový je spojeno také se studiem zakončeným získáním diplomu a s dobou péče o dítě do 3 let. Státní důchod V rámci systému státních důchodů je starobní důchod poskytován, jen pokud dotčená osoba nepobírá jiný důchod nebo jestliže je tento důchod nízký. To se týká důchodů vyplácených Finskem či jinou zemí a trvalého odškodného, které má povahu důchodu. Důchody, které jsou vypláceny podle nařízení (ES) č. 883/2004 a které se zakládají na pojištění téže osoby a jsou vypláceny jiným členským státem, nejsou považovány za příjem. Výše státního důchodu závisí i na době, po kterou má daná osoba bydliště ve Finsku ve věku od 16 do 65 let. Pro plný důchod je nutné bydliště v zemi po dobu alespoň 40 let. Jestliže je počet let s bydlištěm v zemi nižší než 80 % doby od 16 do 65 let věku, upravuje se důchod úměrně délce trvalého pobytu. Důchod může zahrnovat přídavek na nezaopatřené dítě. Existuje také řada dalších zvláštních přídavků. pro osoby pobírající penzi: příspěvek na péči (Eläkettä saavan hoitotuki), což je dávka vyplácená důchodcům ve třech různých sazbách v závislosti na potřebě pomoci nebo jako kompenzace nákladů vyplývajících z domácí péče nebo jiných zvláštních výdajů způsobených nemocí či úrazem, příspěvek na bydlení pro důchodce (Eläkkeensaajan asumistuki), který lze přiznat důchodcům s bydlištěm ve Finsku a jehož výše je úměrná příjmu a nákladům na bydlení daného důchodce i některým dalším činitelům. Minimální důchod Rezident, který získá starobní důchod, má nárok na minimální důchod, jestliže jsou jeho celkové hrubé příjmy z důchodu nižší než plná výše minimálního důchodu. Rovněž přistěhovalci (tj. rezidenti, kteří nemají nárok na státní důchod), kteří nepobírají státní důchod, mohou získat minimální důchod, pokud jsou starší 65 let. Výši minimálního důchodu ovlivňují další důchodové příjmy, které dotyčný pobírá ve Finsku či zahraničí. Ostatní důchodové příjmy se odečtou z celé částky minimálního důchodu. Minimální důchod se nesnižuje o příjmy, kapitálové příjmy nebo aktiva. Jeho výši není ovlivňována ani příspěvkem na péči pro důchodce, příspěvkem na bydlení pro důchodce, ani příspěvkem na neformální péči. Jak získat přístup ke starobním dávkám? Žádost by měla být podána u příslušného poskytovatele důchodu. Ústředním orgánem celého systému je finský Ústřední ústav důchodového pojištění (Eläketurvakeskus, ETK). Veřejný sektor má své vlastní penzijní instituce. Státní a minimální důchody spravuje Sociální pojišťovna (Kansaneläkelaitos, Kela). červenec

17 V případě, že se ve vyplácení důchodů objeví jakékoliv spory, může žadatel podat odvolání k poskytovateli důchodu, který zváží případnou nápravu. Pokud to na dané úrovni není možné, je stížnost postoupena k odvolacímu orgánu správy sociálního pojištění nebo k odvolacímu orgánu důchodového systému řešícího souvislosti s výdělky. Proti rozhodnutím odvolacích orgánů se lze odvolat u soudu. červenec

18 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? Stejně jako u ostatních druhů dávek (starobních a v invaliditě) existuje ve Finsku duální systém: na jedné straně důchod jako takový a z daní financovaný a příspěvkový všeobecný systém zajišťující minimální důchod na straně druhé. Na dávku má nárok pozůstalý manžel / pozůstalá manželka (včetně pozůstalého partnera / pozůstalé partnerky v registrovaném partnerství), rozvedený manžel / rozvedená manželka, pokud měl/a před úmrtím nárok na výživné (to se týká pouze zákonného důchodu jako takového) a děti (vlastní dítě, dítě osvojené zesnulým rodičem nebo pozůstalou chotí; dítě, na které zesnulá osoba platila výživné; dítě, které se zesnulou osobou žilo ve společné domácnosti, jestliže daná osoba uzavřela s rodičem dítěte manželský svazek). V obou systémech se vyplácení vdovského nebo vdoveckého důchodu ukončí, jestliže se pozůstalý manžel / pozůstalá manželka znovu ožení nebo vdá před dosažením věku 50 let. V takovém případě se vyplácí paušální náhrada ve výši tří let důchodu. Důchod jako takový Pozůstalý manžel / pozůstalá manželka má vždy nárok na vdovský důchod, jestliže se z manželství narodilo dítě. Pokud je pár bezdětný, je třeba: aby bylo pozůstalému manželovi / pozůstalé manželce v době úmrtí nejméně 50 let nebo aby pozůstalý manžel / pozůstalá manželka pobíral/a nejméně tři roky invalidní důchod. Manželství musí být navíc uzavřeno dříve, než pozůstalý manžel / pozůstalá manželka dosáhnou věku 50 let, a musí trvat nejméně pět let. Pozůstalí bezdětní manželé / pozůstalé bezdětné manželky narození před 1. červencem 1950 mohou pobírat vdovský nebo vdovecký důchod za méně přísných podmínek. Státní důchod Vdovský nebo vdovecký důchod je vyplácen, pokud: zesnulé osobě bylo při uzavření sňatku méně než 65 let, pozůstalému manželovi / pozůstalé manželce je méně než 65 let a nepobírá státní důchod, zesnulá osoba měla po dosažení věku 16 let bydliště ve Finsku po dobu tří let, pozůstalý manžel / pozůstalá manželka má trvalé bydliště ve Finsku nebo v jiném členském státě EU, pozůstalý manžel / pozůstalá manželka má nebo měl či měla dítě se zesnulou osobou. Jestliže byl daný pár bezdětný, může být důchod vyplácen, jen pokud byla pozůstalá osoba v době úmrtí svého manžela nebo manželky starší 50 let a v době uzavření sňatku mladší 50 let a jejich manželství trvalo alespoň pět let. Splněna musí být všechna uvedená kritéria. červenec

19 Co je kryto? Zákonný důchod jako takový Vdovský/vdovecký důchod činí 17 až 50 % důchodu zesnulé osoby v závislosti na tom, kolik dětí má nárok na sirotčí důchod. V případě, že příjemci jsou vdova/vdovec a dvě děti, je výše důchodu rovna důchodu zesnulé osoby. Jestliže zesnulá osoba nebyla v době úmrtí ve starobním důchodu, vypočítá se pozůstalostní důchod na základě invalidního důchodu, na který by měla zesnulá osoba v době úmrtí nárok. Vdovský/vdovecký důchod se sčítá s vlastním (nebo předpokládaným) důchodem pozůstalé osoby. Přesáhne-li tento součet určitou výši, vdovský/vdovecký důchod se odpovídajícím způsobem sníží. Splatný pozůstalostní důchod se následně vypočítá podle tohoto vzorce: 50 % důchodu zesnulé osoby 50 % (základní částky vlastního vdovského/vdoveckého důchodu). V případě rozvedeného bývalého manžela / rozvedené bývalé manželky se vdovský/vdovecký důchod dělí. Část splatná bývalému manželovi/manželce závisí na výši výživného, kterou pobírá na základě rozvodového vypořádání. Sirotčí důchod lze vyplácet dětem mladším 18 let. Důchod činí 33 až 83 % důchodu zesnulé osoby v závislosti na tom, kolik dětí má na sirotčí důchod nárok. Státní důchod Po dobu prvních šesti měsíců pobírá manžel/ka úvodní důchod, což je paušální měsíční částka (po úpravě podle délky doby, po kterou měla zesnulá osoba bydliště ve Finsku). Po těchto šesti měsících je vdovský/vdovecký důchod nadále vyplácen, jestliže pozůstalý manžel / pozůstalá manželka vyživuje dítě mladší 18 let, v základní výměře spolu s přídavky, jejichž výše se odvíjí od příjmové situace rodiny. Pokud bylo manželství bezdětné, nemůže být základní výměra vyplacena. Sirotčí důchod je vyplácen sirotkovi, jemuž zemřel jeden nebo oba rodiče a který je mladší 18 let a má trvalé bydliště ve Finsku nebo v jiném členském státě EU. Sirotčí důchod lze vyplácet do věku 21 let, jestliže se příjemce vzdělává v denním studiu. Sirotek, jemuž zemřeli oba rodiče, pobírá sirotčí důchod zvlášť po každém ze svých rodičů. Sirotčí důchod je vždy tvořen základní složkou a může zahrnovat i složku doplňkovou. Výše této doplňkové složky závisí na jiných pozůstalostních důchodech, které děti pobírají. Děti ve věku od 18 do 20 let pobírají výlučně základní částku. Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé? Žádost by měla být podána příslušnému poskytovateli důchodů. Ústředním orgánem celého systému je finský Ústřední ústav důchodového pojištění (Eläketurvakeskus, ETK). Veřejný sektor má své vlastní penzijní instituce. Státní důchody spravuje Sociální pojišťovna (Kansaneläkelaitos, Kela). V případě, že se ve vyplácení dávek pro pozůstalé objeví jakékoliv spory, může žadatel podat odvolání k poskytovateli důchodu, který zváží případnou nápravu. Pokud to na dané úrovni není možné, je stížnost postoupena k odvolacímu orgánu správy sociálního pojištění nebo k odvolacímu orgánu důchodového systému řešícího souvislosti s výdělky. Proti rozhodnutím odvolacích orgánů se lze odvolat u soudu. červenec

20 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání? Zákonné pojištění pro případ pracovních úrazů je hlavním systémem odškodnění v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. Z pojištění pro případ pracovních úrazů má pojištěnec nárok na odškodnění v případě ekonomické újmy způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pojištění pro případ pracovních úrazů spravují soukromé pojišťovny. Pojišťovna nesmí odmítnout sjednat a zachovat v platnosti pojištění, o něž je požádáno v souladu se zákonem. Pojištění pro případ pracovních úrazů soukromých zemědělců spadá pod Sociální pojišťovnu soukromých zemědělců. V případě úrazu státních zaměstnanců vyplácí odškodné finská státní pokladna. Zaměstnavatel je povinen pojistit každého pracovníka, kterého zaměstnává déle než 12 dnů během jednoho kalendářního roku. Jestliže zaměstnavatel nesplní povinnost zákonného pojištění nebo jestliže této povinnosti nepodléhá, pracovník, který utrpěl újmu, má nicméně nárok na odškodné stanovené zákonem o pojištění pro případ pracovních úrazů. Žádosti a vyplacení odškodného prověřuje Svaz úrazových pojišťoven (FAII). V souladu se zákonem o pojištění pro případ pracovních úrazů je nárok na odškodnění vázán na existenci pracovněprávního vztahu v soukromém nebo veřejném sektoru. Tímto pojištěním jsou kryty pracovní úrazy a nemoci z povolání. Pracovním úrazem se rozumí úraz, který se stal v práci nebo za okolností s ní souvisejících, na cestě mezi bydlištěm a pracovištěm nebo v rámci pracovního úkolu nebo služební cesty z příkazu zaměstnavatele. Za nemoc z povolání se považuje každá nemoc, jejíž příčina pravděpodobně pramení z fyzických, chemických nebo biologických vlivů spojených s prací vykonávanou v období zaměstnanosti. Pojištěním jsou kryti všichni pracovníci mající pracovněprávní vztah v soukromém nebo veřejném sektoru, s výjimkou rodinných příslušníků zaměstnavatele a vedoucích pracovníků společnosti, kteří vlastní více než polovinu dané společnosti, a to sami nebo společně se svými rodinnými příslušníky. Pojištěni jsou obvykle i studenti na praxi. Obecně platí, že pojištění pro případ pracovních úrazů kryje rovněž pracovníky vyslané na služební cestu do zahraničí. I když se na podnikatele a jejich rodinné příslušníky a na výše specifikované vedoucí pracovníky nevztahuje povinné pojištění pro případ pracovních úrazů, mohou nicméně v souladu se zákonem o pojištění pro případ pracovních úrazů uzavřít dobrovolné pojištění, z kterého jsou poskytovány stejné dávky jako v případě povinného pojištění. Co je kryto? Zákonný systém pojištění pro případ pracovních úrazů zaručuje náhradu základní lékařské péče a ušlého příjmu. V případě dočasné pracovní neschopnosti je po dobu nejdéle jednoho roku vypláceno denní odškodné. V prvních čtyřech týdnech po úrazu červenec

21 je výše odškodného stejná jako denní dávka v nemoci. Denní odškodné následně činí 1/360 roční mzdy pracovníka, který utrpěl úraz. Roční mzda se obecně stanoví na základě výše mzdy v době úrazu. Jestliže úraz vede k pracovní neschopnosti delší než jeden rok, pracovník pobírá důchod z důvodu pracovního úrazu. Výše důchodu z důvodu pracovního úrazu pracovníka v plné invaliditě činí 85 % roční mzdy do věku 65 let a poté je mu vyplácen důchod ve výši 70 % roční mzdy. Částečné denní odškodné a důchod z důvodu pracovního úrazu mohou být vypláceny v případě částečné pracovní neschopnosti. Toto odškodné a důchod patří mezi zdanitelné příjmy. Náhrada lékařské péče zdanění nepodléhá. V případě, že zranění, ke kterému došlo kvůli pracovní nehodě nebo nemoci z povolání, povede k trvalému všeobecnému postižení, má pojištěnec nárok na odškodnění. Zranění a nemoci jsou rozděleny dle direktiv ministerstva sociálních věcí a zdraví do 20 skupin invalidity na základě jejich vážnosti. Tato dávka nepodléhá zdanění. V případě úmrtí se vyplácí pohřebné pozůstalé rodině nebo těm, kteří pokryjí náklady na pohřeb a pozůstalému manželovi / pozůstalé manželce a také dětem mladším 18 let nebo 25 let, pokud studují, pozůstalostní důchod. Pozůstalostní důchod podléhá zdanění. Výdaje na léčebnou rehabilitaci a na rehabilitaci související s pracovní činností jsou rovněž kryty pojištěním pro případ pracovních úrazů. Cílem rehabilitace je zejména umožnit pracovníkovi, aby si našel vhodnou výdělečnou činnost, a podpořit jeho soběstačnost v každodenním životě. Individuální úhrada oprávněných výdajů na rehabilitaci a ušlého příjmu je obecně stanovena jako důchod z důvodu pracovního úrazu. Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání? V případě úrazu musí pracovník ihned informovat zaměstnavatele, který mu dá potvrzení o pojištění. Na základě předložení tohoto dokladu převezme povinnost úhrady lékařského ošetření a léků předepsaných lékařem úrazová pojišťovna. Zaměstnavatel musí pojišťovně úraz nahlásit, což umožní zahájit řízení za účelem odškodnění. V případě, že se ve vyplácení přídavků v souvislosti s pracovními úrazy nebo s nemocemi z povolání objeví jakékoliv spory, může žadatel podat odvolání k poskytovateli důchodu, který zváží případnou nápravu. Pokud to na dané úrovni není možné, je stížnost postoupena k odvolacímu orgánu správy sociálního pojištění nebo k odvolacímu orgánu důchodového systému řešícího souvislosti s výdělky. Proti rozhodnutím odvolacích orgánů se lze odvolat u soudu. červenec

22 Kapitola IX: Rodinné dávky Kdy máte nárok na rodinné dávky? Přídavky na děti jsou vypláceny na každé dítě s trvalým bydlištěm ve Finsku, dokud nedosáhne věku 17 let. Nastávající matka s trvalým bydlištěm ve Finsku má nárok na paušální příspěvek v mateřství, jestliže je těhotná alespoň 154 dní a během prvních čtyř měsíců těhotenství podstoupila lékařskou prohlídku. Rodiče, kteří adoptují dítě mladší 18 let, mají na tento příspěvek rovněž nárok. Jako alternativu umístění dítěte do zařízení péče o děti zajišťovaného obcí se může každá rodina rozhodnout pro příspěvek na péči o dítě, jestliže má dítě ve věku do 3 let. V tomto případě se nárok na příspěvek vztahuje rovněž na ostatní děti předškolního věku této rodiny. Co je kryto? Přídavky na děti Výměra přídavků na děti je určena podle počtu způsobilých dětí v rodině. Přídavky na děti se pro každé dítě zvyšují v případě, že se o ně stará pouze jeden z rodičů. Přídavky na děti představují nezdanitelný příjem. Paušální příspěvek v mateřství Paušální příspěvek v mateřství je podle přání matky poskytován buď v hotovosti, nebo ve věcné podobě ve formě balíčku k narození dítěte, který obsahuje ošacení a přípravky péče o dítě. Paušální příspěvek v mateřství představuje nezdanitelný příjem. Příspěvky na péči o dítě Příspěvek na domácí péči o dítě mohou pobírat rodiny, které namísto využití denní péče zajišťované obcemi pečují o své děti do věku tří let doma nebo jinak. Příspěvek se skládá ze základní části, navýšení na sourozence a příplatku, který je podmíněn ověřením celkové příjmové situace rodiny. Příspěvek na soukromou péči o dítě se vyplácí v případě, že si rodina péči o dítě sjedná soukromě. Kromě toho lze vyplácet příplatek, který je podmíněn ověřením celkové příjmové situace rodiny. Příspěvek se vyplácí přímo danému poskytovateli péče o dítě. Příspěvek na částečnou péči o dítě se vyplácí rodiči, který má dítě mladší tří let nebo dítě během prvních dvou let školní docházky a který zkrátí svou pracovní dobu na nejvýše 30 hodin týdně. červenec

23 Jak získat přístup k rodinným dávkám? Žádosti o přídavky na děti se podávají u místního úřadu Kela. Proti rozhodnutí úřadu Kela je možné podat odvolání odvolací komisi sociálního pojištění a proti jejímu rozhodnutí je možné se odvolat u soudu sociálního pojištění. Žádosti o paušální příspěvek v mateřství se musí podat u místního úřadu Kela nejpozději dva měsíce před předpokládaným termínem porodu. Adoptivní rodiče musí podat žádost o příspěvek v mateřství, než dítě dosáhne věku jednoho roku. Žádosti o příspěvek v mateřství lze podat zároveň s žádostí o mateřský příspěvek, otcovský příspěvek, rodičovský příspěvek a přídavky na děti. červenec

24 Kapitola X: Nezaměstnanost Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti? Dávky v nezaměstnanosti se skládají z příspěvku odvozeného od výše příjmů, základního příspěvku a podpory trhu práce. Většina zaměstnanců je kryta vlastním odvětvovým fondem pojištění pro případ ztráty zaměstnání, v takovém případě má nárok na příspěvek odvozený od výše příjmů. Příspěvek vyplácí příslušný fond pojištění pro případ ztráty zaměstnání. Základní příspěvek a podporu trhu práce vyplácí Sociální pojišťovna (Kansaneläkelaitos, Kela). Nárok na dávky v nezaměstnanosti jakéhokoli druhu vám vznikne, pokud splňujete tyto podmínky: jste nedobrovolně nezaměstnaný/á, nevykonáváte výdělečnou činnost, jste práce schopný/á, jste registrován/a jako uchazeč o zaměstnání, jste k dispozici úřadu práce a máte ve Finsku trvalé bydliště. Pojištění pro případ ztráty zaměstnání Základní příspěvky se vyplácejí nezaměstnaným uchazečům o zaměstnání ve věku od 17 do 64 let, kteří pracovali celkem alespoň 34 týdnů během 28 měsíců před vznikem nezaměstnanosti. Osoby samostatně výdělečně činné musí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost celkem po dobu 18 měsíců během 48 měsíců před vznikem nezaměstnanosti a tato výdělečná činnost musela být jejich hlavním příjmem. Stejné věkové limity a rozhodná období platí pro příplatky odvozené od výše příjmů, rozhodná období je však třeba splnit v rámci členství ve fondu pojištění pro případ ztráty zaměstnání. Účast ve fondu pojištění pro případ ztráty zaměstnání je dobrovolná. Podpora trhu práce Osoby ve věku od 17 do 64 let s trvalým bydlištěm ve Finsku, které jsou nezaměstnané a nemají nárok na dávku v nezaměstnanosti nebo svůj nárok vyčerpaly, mají nárok na podporu trhu práce. Osoby ve věku od 17 do 24 let mají na tuto dávku nárok v rámci účasti na opatřeních podpory zaměstnanosti (práce na zkoušku, učňovský poměr, odborná příprava nebo rekvalifikace pro trh práce). Pro osoby, které vstupují na trh práce poprvé, platí podmínka 5měsíční odborné přípravy. Na osoby účastnící se odborného vzdělávání se tato podmínka nevztahuje. červenec

25 Co je kryto? Pojištění pro případ ztráty zaměstnání Základní a od výše příjmů odvozené příspěvky v nezaměstnanosti se vyplácejí nezaměstnaným, kteří jsou registrováni na úřadě práce po dobu nejméně sedmi dnů v průběhu osmi po sobě jdoucích týdnů. Příspěvky se vyplácejí pět dní v týdnu maximálně po dobu 500 pracovních dní. Stárnoucí nezaměstnané osoby, které splňují podmínky předchozího zaměstnání, mají nárok na prodlouženou výplatu příspěvku v nezaměstnanosti. Výše dávek Základní příspěvek v nezaměstnanosti (peruspäiväraha) je týdenní paušální dávka. Výše příspěvků odvozených od příjmů odpovídá součtu základního příspěvku a 45 % rozdílu mezi denní mzdou a základním příspěvkem. Je-li měsíční mzda vyšší než 105násobek základní částky, činí výše příspěvku 20 % rozdílu. Za určitých podmínek se složka odvozená od výše příjmů zvyšuje. Podpora na trhu práce Podpora trhu práce se vyplácí nezaměstnaným, kteří jsou registrováni na úřadě práce po dobu nejméně pěti dnů v průběhu osmi po sobě jdoucích týdnů. Podpora trhu práce je dávka ve výši základní dávky v nezaměstnanosti, která je podmíněna ověřením celkové příjmové situace rodiny. Při ověřování celkové příjmové situace rodiny se přihlíží k veškerým vlastním příjmům dotčené osoby a k části příjmů jeho manžela či manželky, která přesahuje určitou hranici. Podpora trhu práce se vyplácí bez ověření celkové příjmové situace rodiny po dobu 180 dnů po vyplácení dávky v nezaměstnanosti po maximální dobu 500 dnů, a to během účasti na opatřeních na podporu zaměstnanosti. Podporu trhu práce lze vyplácet po dobu neurčitou. Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti? Žádosti o základní příspěvek a o podporu trhu práce se podávají u místního úřadu Kela a žádost o příspěvek související s příjmem u fondu pojištění pro případ ztráty zaměstnání účastníka. Úřad práce zašle pojišťovně Kela nebo fondu pojištění pro případ ztráty zaměstnání závazné stanovisko týkající se podmínek poskytování dávky s ohledem na politiku zaměstnanosti. V případě sporu týkajícího se pojištění pro případ ztráty zaměstnání je možné se odvolat u pojišťovny Kela nebo u příslušného fondu pojištění pro případ ztráty zaměstnání, které přezkoumají možnost nápravy. Jestliže náprava není na této úrovni možná, stížnost přezkoumá komise pojištění pro případ ztráty zaměstnání. Proti jejímu rozhodnutí lze podat odvolání u soudu sociálního pojištění. červenec