Hodnocení aktivit podpory zdraví

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hodnocení aktivit podpory zdraví"

Transkript

1 Hodnocení aktivit podpory zdraví Vydáno v rámci řešení projektu: Podpora zdraví na úrovni kraje determinanty zdraví a nová zdravotní politika (investice do zdraví) NO/7701-3, OK12 za rok 2003 Obsah: Hodnocení aktivit podpory zdraví Úvod Hodnocení programů a projektů podpory zdraví: teoretické studie Co je předmětem hodnocení (evaluace) v podpoře zdraví? Proč hodnotit? Kdo by měl provádět hodnocení? Kdy a co hodnotit? (klasifikace hodnocení) Hodnotící kritéria Metodické přístupy k hodnocení Výzkumné metody v hodnocení podpory zdraví Hodnocení programů specializovaných na konkrétní prostředí Zveřejnění poznatků a jejich implementace Souhrn doporučení a postup pro hodnocení programů a projektů podpory zdraví Hodnocení politik podpory zdraví Hodnocení v podpoře zdraví: příklady z praxe Analýza výsledků ukončených projektů podpory zdraví v letech (Rážová, 1998) Formování negativních postojů dětí k užívání drog a látek vzbuzujících návyky (Ševčík, 2002) Vyhodnocení efektivity projektů protidrogové prevence pro rok 2000 a návrh standardizace postupu (Kučera, Kasíková, 2001) Programy prevence závislostí a možnosti jejich hodnocení (Nešpor, Csémy, Sovinová, 1998) Program Zdravé město ČR Severokarelský program (Kučera, 2002) Hodnocení programu podpory kardiovaskulárního zdraví na pracovišti, Irsko (McMahon, A., Kelleher, C., 2002) Hodnocení programu Evropské Unie : Komunitní akce v podpoře zdraví, informace, výchova a trénink, (Marks, D. F., Sykes, C. M., 2002) Hodnocení intervencí zdravotní politiky na komunální úrovni, Německo (Knesebeck, O., Joksimovic, L., 2002) Částečný model hodnocení komunitního preventivního programu zaměřeného na diabetes 2. typu, Švédsko (Andersson, C. et al, 2002) Výzkum pro zlepšení zdraví společnosti, USA (Wagner, E. H. et al, 2000) Závěry a diskuse Literatura...24

2 Hodnocení aktivit podpory zdraví Ing. Pavla Hedrlínová Souhrn: Cílem této práce je podat přehled způsobu hodnocení aktivit podpory zdraví. Aktivity podpory zdraví lze z hlediska jejich rozsahu a propojení s ostatními sférami veřejného života rozdělit na politiky, programy a projekty (konkrétní akce). Programům a projektům podpory zdraví často nejsou přidělovány adekvátní finanční prostředky (s výjimkou protidrogových aktivit) mimo jiné i z důvodu nedostatku důkazů o jejich efektivitě. Tato studie by měla především informovat o používaných postupech, metodách a výsledcích v hodnocení aktivit podpory zdraví a tím zlepšit pochopení významu a nezbytnosti tohoto hodnocení mezi aktéry politiky podpory zdraví. Pro ostatní by pak měla tato studie umožnit přístupnou formou se zorientovat v základech problematiky hodnocení aktivit podpory zdraví. Klíčové otázky jsou v teoretické části soustředěny na vlastní hodnocení aktivit podpory zdraví (jaké jsou cíle hodnocení, jakým způsobem hodnotit, jaké používat hodnotící metody, kdo bude provádět hodnocení, které části aktivity podpory zdraví budou hodnoceny, kdy bude hodnocení probíhat a další). V navazující praktické části jsou otázky zaměřeny především na celkový přístup k hodnocení (použitý typ hodnocení a metody hodnocení) a popis jednotlivých aktivit podpory zdraví. V rámci této práce byly používány běžné výzkumné metody, především obsahová analýza dokumentů a srovnávací analýza u vybraných dokumentů. Závěrem lze na teoretické bázi konstatovat shodu řady autorů zabývajících se tímto tématem v chápání hodnocení jako nedílné součásti politik, programů a projektů podpory zdraví. Hodnocení by mělo být součástí každé aktivity podpory zdraví a mělo by být naplánováno předem. Již ve fázi přípravy by koordinátoři programu či projektu měli vědět kdo bude provádět hodnocení, kdy a co bude hodnotit, jaké budou výstupy jeho práce a jakým způsobem přispějí k větší efektivitě (účinnosti) tohoto programu/projektu podpory zdraví. Situace v praxi v ČR je poněkud odlišná od teorie řada projektů nemá hodnocení zpracované vůbec, další ho mají zpracované v nedostatečném rozsahu, a to i přesto, že financování většiny projektů jde z veřejných rozpočtů. Od roku 1995 klesá objem finančních prostředků určených pro Národní program zdraví, jedním z důvodů může být i neznalost důkazů o efektivitě jednotlivých projektů. Je tedy nutno vypracovat takové nástroje, s jejichž použitím by bylo možné hodnocení aktivit podpory zdraví provádět jasně a srozumitelně i pro laickou veřejnost a tím umožnit lepší kontrolu nad čerpáním a využitím veřejných prostředků. Pro implementaci doporučení obsažených v závěrečné zprávě hodnocení do praxe je nutné upoutat zájem politiků. To může být zejména v případě negativních zjištění a nepopulárních doporučení značně problematické. 1. Úvod Podpora zdraví představuje všeobecný společenský a politický proces, který nezahrnuje pouze opatření zaměřená přímo na posílení schopností a dovedností jedinců, ale také opatření zaměřená na změny společenských, ekonomických 1 a environmentálních podmínek s cílem zmírnit jejich vlivy na zdraví celé populace. Je to proces umožňující lidem zlepšit kontrolu nad determinanty zdraví a tím i nad svým zdravím (Health Promotion Glossary, 1998). K tématu podpory zdraví již byla uspořádána řada mezinárodních konferencí (Ottawa 1996, Adelaide 1988, Sundsvall 1991, Edinburgh 1998, Paříž 1999, Evora 2000), na nichž byly vytyčeny doporučené přístupy k podpoře zdraví. Poznatky z konferencí ovlivňují zdravotní politiku jednotlivých států i Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta ve svém programu pro Evropu Zdraví cílů pro 21. století stanovuje jednotlivé oblasti (cíle), které by se měly pomocí řady konkrétních projektů dále rozvíjet a tím zlepšovat zdraví celého evropského regionu. Aktivity podpory zdraví lze z hlediska jejich rozsahu a propojení s ostatními sférami veřejného života rozdělit na politiky, programy a projekty (konkrétní akce). Všechny tyto aktivity by měly být hodnoceny. V oboru podpory zdraví je hodnocení definováno jako postup stanovení hodnoty politiky/ programu/ projektu a často je určené sadou předem daných cílů nebo standardů akceptovatelnosti. Hlavním účelem hodnocení je zlepšit aktivity podpory zdraví a poskytnout odborníkům údaje o silných a slabých stránkách politik/programů/projektů (Modeste, 1996). 1 Přímý vztah mezi socioekonomickými aspekty života a zdravím je dnes již potvrzen mnoha studiemi. Např. v roce 1993 analytici Světové banky doporučili vládám všech států tři základní racionální opatření: 1. Co nejvíce investovat do zdraví sociálně slabých skupin za účelem snižování jejich chudoby a předcházení vzniku sociálních otřesů 2. Iniciovat veřejné akce v různých sektorech národního hospodářství vedoucí ke zdravotním ziskům, jež soukromý sektor není schopen zajistit 3. Kontrolními a regulačními opatřeními státu zabránit různým formám selhání trhu ve zdravotním a sociálním prostředí (Žáček, 2000). Dalším dokumentem, který stručně a jasně shrnuje vliv sociálních determinant na zdraví je např. zpráva The Solid Facts, (WHO International Centre for Health and Society, 1998). 2

3 Vlastní rámec hodnocení v podpoře zdraví by podle Rootmana a kol. měl plnit tyto podmínky: aplikovatelnost na všechny typy hodnocení s přihlédnutím k tomu, aby pro konkrétní hodnocený program nebo politiku byla vybraná ta nejvhodnější metoda shoda s principy podpory zdraví zaměření na kolektivní i individuální odpovědnost flexibilita, schopnost přizpůsobit se změněným okolnostem, příležitostem, prioritám obsahovat všechny kroky hodnotícího procesu požadovat všechny úrovně hodnocení V souladu s výše uvedenými zásadami lze hodnocení v podpoře zdraví rozdělit do osmi kroků: 1. popis programu, 2. identifikace položek a otázek, 3. navržení způsobu sběru dat, 4. sběr informací, 5. analýza a interpretace shromážděných informací, 6. tvorba doporučení, 7. rozšiřování výsledků, 8. akce (Rootman a kol, 2001). 2. Hodnocení programů a projektů podpory zdraví: teoretické studie V této části práce se budeme zabývat problematikou hodnocení aktivit v oblasti podpory zdraví, a to především aktivit typu programů a projektů. Pro hodnocení politik podpory zdraví je z důvodu lepší přehlednosti práce vyčleněna zvláštní kapitola. Hlavním cílem této části studie je vysvětlit řadu otázek, spojených s hodnocením aktivit podpory zdraví co je hodnocení, jaký je jeho smysl, kým by mělo být realizováno, v jakém rozsahu atd. 2.1 Co je předmětem hodnocení (evaluace) v podpoře zdraví? Evaluace podpory zdraví je hodnocením aktivit především ve vztahu k vymezeným hodnotám a cílům. Výsledky hodnocení jsou přínosem pro budoucí rozhodnutí na různých úrovních. V každém hodnocení existují dva základní prvky: identifikace kritérií (hodnot a cílů) a sběr a zpracování souvisejících údajů. Při výběru takových dat a způsobu jejich pořízení je potřebné velké množství praktických, etických a metodologických zkušeností. K potížím dochází v situacích, kdy nejsou dostatečně vymezeny cíle hodnocených aktivit. V takových případech vznikají velice snadno střety zájmů zúčastněných aktérů. Hodnotící postupy a jejich výsledky musí být veřejně přístupné a dostatečně transparentní. Tak se mohou stát nejen předmětem opakovaného použití, ale získávají charakter objektivity, neboť jsou i předmětem určitého hodnocení ze strany uživatelů (Katz, Peberdy, 1997). Je nutné rozlišovat mezi hodnocením a monitoringem. Monitoring zahrnuje systematické a kontinuální sledování určitých aspektů projektu nebo služeb v průběhu jejich realizace. Hodnocení je vždy širší než monitoring: nespočívá pouze ve sběru a zpracování informací, ale zahrnuje i jejich posouzení ve vztahu k širšímu okruhu hodnot a cílů (Katz, Peberdy, 1997). Dosud uvedené charakteristiky hodnocení v oblasti podpory zdraví lze shrnout do modelu hodnotícího cyklu s uvedenou časovou posloupností jednotlivých kroků. Hodnotící cyklus: 1. stanovení předmětu hodnocení (co má být hodnoceno) 2. identifikace kriterií 3. sběr a zpracování dat 4. vyhodnocení údajů a jejich diskuse 5. rozhodování o dalším postupu 6. realizace přijatého postupu 7. = 1. rozhodnutí: co budeme hodnotit Podle Simmonse Mortona je hodnocení programu definováno jako systematický sběr, analýza a interpretace dat s účelem určit hodnotu sociální politiky nebo programu a s cílem použít data pro rozhodování o programu/politice. Hodnocení programu je vnímáno jako vnitřní součást programu, mělo by být zmíněno přímo mezi cíli programu (Simmons-Morton a kol., 1995). 3

4 Experti pracovní skupiny souhrnné publikace WHO o hodnocení v podpoře zdraví (Rootman a kol., 2001) identifikovali nejméně devět důležitých tvrzení týkajících se hodnocení v podpoře zdraví: je to rozvíjející se přístup může tvořit velmi hodnotný příspěvek pro praxi trpí nedostatkem důkazů efektivity zahrnuje široký okruh přístupů a modelů nabízí zákonné role pro kvalitativní i kvantitativní metodiky používá široký okruh sociálních disciplín a přístupů staví na řadě plánovaných modelů požaduje, aby teorie a další koncepty byly efektivní nabízí mnoho potenciálních rolí pro hodnotitele a výzkumníky 2.2 Proč hodnotit? Pro hodnocení v podpoře zdraví existuje pestré spektrum důvodů. Mezi ně patří otázky účinnosti, snaha o zlepšení realizovaných postupů, kritická sebereflexe, snaha učit se v průběhu praktické realizace aktivit. Velmi úzký vztah je mezi hodnocením a plánováním. Hodnotící postupy se stávají standardním požadavkem již na úrovni přípravy projektů a programů. Zvyšující se důraz na hodnocení je podmíněn rozvojem odpovědnosti při hospodaření s veřejnými finančními prostředky a také z hlediska nově vzniklých požadavků na efektivitu a hospodárnost vynaložených prostředků ve vztazích mezi veřejným a soukromým sektorem (smluvní vztahy, výběrová řízení nástroje vnitřního trhu). Důležitým faktorem v této souvislosti jsou tedy zkušenosti a praxe vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem. Někteří autoři také uvádí, že rozvoj kultury hodnocení je důsledkem politických a ideologických procesů, neboť legitimizuje nepopulární kroky státu při redukci veřejných rozpočtů. Souhrn nejdůležitějších důvodů pro realizaci evaluace: objektivizovat oprávněnost dalšího financování aktivit kontrola účinnosti programu rozvoj a zlepšení metod, procedur a materiálů hodnocení účinnosti investovaných zdrojů průběžně potvrzovat hodnotu (užitek) realizované aktivity poskytnout informace a podklady pro tvorbu dalších plánů rozšířit znalosti o hodnotách a omezeních v podpoře zdraví objektivizovat rozpočtová omezení a priority Při hodnocení v podpoře zdraví je nutné brát na vědomí i fakt, že důsledky řady intervenčních projektů se mohou projevit až po letech. U většiny aktivit podpory zdraví není možné očekávat okamžitý efekt na zdravotní stav populace - s výjimkou specifické primární (např. očkování) a sekundární (např. kolorektální nebo mamografický screening) prevence. Efekty medicínské léčby jedince jsou více viditelné než efekty intervenčních projektů v podpoře zdraví (Katz, Peberdy, 1997). Celkově lze říci, že hodnocení aktivit podpory zdraví (jakkoliv zaměřených) přispívá ke zvýšení jejich efektivity a tím i kvality. Kvalitnější projekt/program/politika se následně projeví ve zlepšení kvality života členů cílové populace 2. 2 Jedním z konceptů kvality života, který je uznáván i WHO je tzv. Lindströmův model, který definuje kvalitu života jako celkovou existenci jedince, skupiny nebo společnosti (Rootman a kol., 2001). V tomto modelu jsou rozlišovány čtyři základní oblasti života: osobní, obsahující fyzické, duševní a duchovní zdroje mezilidská, zahrnující rodinu, blízké přátele a širokou sociální sít externí, včetně aspektů práce, příjmu a bydlení globální, obsahující sociální prostředí, kulturní specifika, politiku lidských práv a sociální pohody. Další model, který vyvinuli vědci na Univerzitě v Torontu, je založen na názoru WHO, že zdraví je základní podmínkou spokojeného každodenního života. Kvalita života je zde definována jako míra využití důležitých možností (míra spokojenosti). Tato spokojenost se odehrává ve třech hlavních doménách: bytí (being), patření (belonging) a stávání se (becoming) podrobněji viz tab. č. 1. Tab. č. 1: Tři domény spokojenosti života Doména Podkategorie Obsah Bytí (being) Fyzická fyzické zdraví, pohyblivost, cvičení, fitness, výživa, vzhled Psychologická nezávislost, sebepřijetí, osvobození od stresu Duchovní osobní hodnoty a standardy, víra Patření (belonging) Fyzická fyzikální aspekty okolního prostředí Sociální vztahy s rodinou, přáteli a známými Komunitní dostupnost sociálních zdrojů a služeb Stávání se Praktická domácí, školní a pracovní aktivity (becoming) Volný čas koníčky, rekreace Růst učení, zlepšování dovedností a vztahů, adaptace k životu Zdroj: Rootman a kol.,

5 2.3 Kdo by měl provádět hodnocení? Hodnocení může být realizováno nezávislými vnějšími subjekty (např. výzkum). Převážná část hodnocení je však provedena jako součást probíhajících aktivit podpory zdraví. Oba přístupy mají své výhody a nevýhody. Vnější hodnotitel není přímo zainteresován na aktivitě a může tedy být více objektivní. Avšak nevýhodou tohoto typu hodnocení je potřeba proniknout do detailů realizačních procesů, vytvořit kontakty. V případě interního hodnocení jako součásti řídících funkcí odpovědných nositelů aktivit je nutné dbát na tvorbu potřebných motivačních stimulů. Zřetelná výhoda vzniká při kombinaci obou přístupů. Významným činitelem v hodnocení aktivit jsou také jejich uživatelé či adresáti. Někteří z nich jsou otevřenější ve vztahu k externím hodnotitelům. V jiných případech mohou právě vnější hodnotitelé vzbuzovat nedůvěru. V rámci jednotlivých typů hodnocení a aktivit je proto nezbytné pečlivě zvažovat řadu různých faktorů, které jsou ve hře. Výhody a nevýhody interního a externího hodnocení programu jsou popsány v tab. č. 2 (Rootman a kol, 2001). Tabulka č. 1: Porovnání externího a interního hodnocení Externí odborníci provádějící hodnocení Interní odborníci provádějící hodnocení mohou přinést nový pohled na věc znají dobře program nejsou osobně zainteresováni je pro ně obtížnější být objektivní nejsou součástí struktury programu jsou součástí struktury programu nezískávají z programu nic, ale mohou získat prestiž mohou být motivováni vyhlídkou na osobní zisk z dobře provedeného hodnocení mají mnoho zkušeností a trénink z jiných hodnocení, jsou účastníky programu vnímáni jako odborníci nemusí být zkušení v hodnocení, mohou mít málo nebo jen o nepatrně více zkušeností v problematice než ostatní jsou v nevýhodě neboť nemusí znát program nebo zúčastněné osoby jsou důvěrně seznámeni s programem a mohou interpretovat osobní chování i postoje Zdroj: Rootman a kol, Kdy a co hodnotit? (klasifikace hodnocení) Otázka načasování hodnocení je těsně spjatá s účelem, kvůli kterému se hodnocení provádí. Jde o hodnocení krátkodobá či bezprostřední nebo dlouhodobá? Abychom si tuto skutečnost uvědomili, je třeba zavést nové termíny. Hodnocení již skončeného programu nebo projektu intervenčního charakteru se nazývá celkové hodnocení (summative evaluation) nebo hodnocení výsledků (outcome evaluation). Hodnocení, po jehož skončení se předpokládají změny v hodnoceném projektu se nazývá formativní (formative evaluation) nebo hodnocení procesu (evaluation of process). Předmětem průběžného (formativního) hodnocení jsou v oblasti podpory zdraví obvykle ukazatele charakteru vstupů, postupů, výstupů nebo meziproduktů. Tyto ukazatele vypovídají o realizovaných dílčích krocích. Rozhodnutí o konkrétním postupu a jeho rozsahu je podmíněno dostupnými zdroji, významem výsledků, formulovanými otázkami a vymezenými kritérii. Celkové dlouhodobé výsledky jsou naproti tomu hodnotitelné s využitím ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva (nemocnost, úmrtnost). Předmětem krátkodobých a střednědobých hodnocení jsou programy a projekty podpory zdraví realizované spíše na regionální či lokální úrovni. Z dlouhodobého hlediska jsou předmětem hodnocení širší kontext politiky podpory zdraví, dlouhodobé strategie či dlouhodobé národní programy. V publikaci Simmonse-Mortona jsou diskutovány dva typy klasifikace hodnocení programů a jejich vzájemný vztah (viz tab. č. 2). První klasifikace je založená na poznatcích Greena a Lewise, rozděluje hodnocení na celkové (summative) a hodnocení procesu (formative evaluation), v souladu s Katz, Peberdy. Třetím typem hodnocení, zde nově zaváděným je diagnostické hodnocení (diagnostic evaluation) jako součást procesu odhadování potřeb (needs assessment). Druhá klasifikace předkládá rovněž tři kategorie hodnocení programu: 1. hodnocení procesu (process evaluation), 2. hodnocení vlivu programu (impact evaluation) a 3. hodnocení výsledků (outcome evaluation). Často jsou používány kombinace v rámci jednotlivých klasifikací (Simmons-Morton a kol., 1995). Z níže uvedené tabulky vyplývá, že zatímco pojmy diagnostické hodnocení (=odhadování potřeb) a hodnocení procesu (=formativní hodnocení) jsou poměrně jasně specifikovány, u pojmů celkové hodnocení, hodnocení výsledků a hodnocení vlivu programu dochází k jejich částečné zaměnitelnosti a volba jejich používání je pak na hodnotiteli. 5

6 Tabulka č. 2: Vztah mezi dvěma rámci kategorizace hodnocení programů (Simmons-Morton a kol., 1995) Preferovaný název Jiný název Cíle Analýza potřeb (needs assessment) Diagnostické hodnocení (diagnostic evaluation) Zpětná vazba na znalosti, postoje, rizikové chování, zdravotní stav a potřeby cílové populace a stav dostupných programů Hodnocení procesu Formativní hodnocení Zpětná vazba na implementaci programu a odezvu (process evaluation) Hodnocení vlivu programu (impact evaluation) (formative evaluation) Celkové hodnocení (summative evaluation) Hodnocení výsledků Celkové hodnocení (outcome evaluation) (summative evaluation) Zdroj: Simmons-Morton a kol., 1995 účastníků a lékařů Zpětná vazba na znalosti, postoje, víru a chování účastníků programu, programy a politiky organizací a vlády Zpětná vazba na zdravotní stav, nemocnost a úmrtnost Pro lepší představu o různých druzích hodnocení byly do poznámky pod čarou vloženy konkrétní příklady otázek vztažených k různým typům hodnocení) 3 Hodnocení výsledků (outcome evaluation) je také někdy vnímáno jako vlastní hodnocení, jestli aktivita podpory zdraví funguje nebo ne (Raczynski, DiClemente, 1999). Tomuto vlastnímu hodnocení předcházejí následující kroky: Definice zaměření hodnocení pomocí před-hodnotících aktivit: Jaké otázky musí být zodpovězeny a komu? Implementace: Byla aktivita realizována podle plánu? Hodnocení procesu: Jak by aktivita podpory zdraví mohla být vylepšena? Součástí hodnocení výsledků mohou (ale nemusí) být i tyto kroky: Zařazení změn: Víme proč program funguje a z jakého důvodu je úspěšný? Srovnání: Fungoval program o mnoho lépe než jiné podobné programy? Zobecnění: Které druhy intervenčních programů jsou úspěšné pro jaké části populace? Účinnost: Odpovídá zisk programu nákladům? 3 Příklad hodnocení procesu (formativní hodnocení) na úrovni programu Úroveň intervence Hodnocení procesu, formativní hodnocení - příklady otázek Individuální Kdo se podílel na vývoji a implementaci programu? Co je obsahem programu? Byly některé části programu více úspěšné než ostatní? Proč? Které vzdělávací metody byly použity v programu, jak byly efektivní? Jaké zdroje byly použity (čas, peníze, osoby)? Jaké byly metody komunikace mezi organizacemi? Co by se mělo zlepšit? Byl program realizován dle plánu nebo byl v průběhu změněn? Jak? V jakém rozsahu byly materiály k programu užitečné a praktické? Které rysy programu se účastníkům nejvíce a nejméně líbily? Organizace Kdo se podílel na vývoji programu? Kteří jedinci nebo které organizace přijaly/podporovaly program? Kdo podporoval inovace? Proč? Proč ne? Které aktivity, metody, materiály byly používány ke změně? Jak byly efektivní? Jaké zdroje byly použity (čas, peníze, osoby)? Vláda Na jaké úrovni byl program projednáván? Která oddělení vlády byla zapojena? Kdo byl klíčovou postavou při rozhodování? Jakým způsobem se zapojilo Ministerstvo zdravotnictví (zdroje, osoby)? Jaké dokumenty byly předloženy? Příklad celkového hodnocení (hodnocení vlivu) na úrovni programu Úroveň intervence Celkové hodnocení programu - otázky Individuální Změnily se znalosti a postoje účastníků programu k alkoholu jako výsledek programu? Jaký podíl účastníků snížil svou spotřebu alkoholu v rizikových situacích? Poklesla spotřeba alkoholu v cílové populaci? Organizace Byl program přijat? Jaké prostředky byly na program uvolněny? Měření kvality a úspěšnosti Vláda Byly schváleny právní předpisy? Byla přijata konkrétní opatření pro snížení zneužívání alkoholu v cílové populaci? Vyvinula vláda strategii na snížení spotřeby alkoholu? 6

7 Ten, kdo provádí hodnocení, musí formálně stanovit design hodnotící studie, metody sběru dat a metody pro jejich analýzu. Sběr dat je prováděn pomocí sociologických nástrojů, např. testů, šetření, dotazníků a pozorování. V oboru podpory zdraví mohou tato měření zahrnovat i konkrétní standardizované fyziologické testy (např. hodnotu krevního tlaku). Je důležité, aby výběr měření a nástrojů k jejich analýze byl proveden současně (kvůli zajištění vhodných nástrojů ke konkrétnímu měření aby se po sebrání určitých dat nezjistilo, že nevíme, jak je analyzovat). Je třeba rozlišovat: některé typy hodnocení jsou vázány na konkrétní cíle v čase, zatímco jiné jsou spojeny se specifickými hodnotícími otázkami. Tyto dva přístupy se mohou částečně překrývat a s několika málo výjimkami (např. costeffectiveness analýza) lze konstatovat, že žádná část nebo typ hodnocení není spjatá s konkrétní metodikou (Raczynski, DiClemente, 1999). 2.5 Hodnotící kritéria Nezbytným východiskem hodnocení je identifikace kritérií, která budou použita pro měření a vyhodnocování. Základními kritérii jsou obecné a instrumentální cíle aktivit, projektů či programů, ale je možné a vhodné také hodnotit ve vztahu k vnějším standardům a nebo hodnotám, mezi něž lze řadit např. přijatelnost z hlediska veřejnosti, efektivitu nákladů nebo výkonnost. Kritéria pro evaluaci: 1. efektivita, účinnost rozsah ve kterém byly cíle a úkoly splněny 2. akceptovatelnost, přijatelnost 3. přiměřenost, vhodnost odezva na potřeby 4. ekvita spravedlivý přístup 5. nákladová účinnost poměr nákladů k užitku Zvažme nyní podrobněji význam těchto kritérií. Prvním z nich je účinnost (působnost), která je považována za klíčové kritérium hodnocení. Většina z nás spojuje tento pojem s obsahem pojmu evaluace. 1. Efektivita, účinnost Toto kritérium se týká hodnocení dosažených výsledků (evaluation of outcomes) ve vztahu k předem formulovaným cílům a úkolům. Cíle jsou obsahem plánu spolu s předpokládanými efekty konkrétních aktivit. V každodenní praxi se nerozlišuje dostatečně mezi obecnými (aim) a operativními nebo instrumentálními cíli (objective). Programy a projekty často nemají jasně stanovený soubor cílů, ačkoli pro hodnocení efektivity programu je to důležité. Cíle a úkoly pro stanovení účinnosti by měly být formulovány jasně, specificky, dle priorit (seřazení dle důležitosti) a navzájem by měly být ve vzájemném souladu. 2. Akceptovatelnost, přijatelnost Důležité a někdy přehlížené kritérium. Existuje mnoho důvodů pro to, aby otázky společenské akceptovatelnosti byly běžnou součástí hodnocení v podpoře zdraví. Např. intervenční projekt, přijatelný pro většinu populace, může způsobit problémy etnickým a jiným menšinám 4. Metody intervence nemohou být vysoce efektivní, jestliže nebudou pro cílovou skupinu přijatelné z hlediska estetického, náboženského či morálního. 3. Přiměřenost, vhodnost Toto kritérium se liší od přijatelnosti. Odpovídá na otázky typu: Je tato aktivita vhodná pro konkrétní potřeby cílové skupiny v daném čase a na daném místě? 5 4 Např. ve Velké Británii byly vydány informační materiály k tematice HIV/AIDS, které popisovaly i africký původ viru. V důsledku této informace celospolečensky vzrostl počet útoků na minoritní etnické skupiny tmavé pleti. 5 Např. kampaň za používání cyklistických helem je obecně vysoce přijatelná, ale konkrétně je velmi nevhodné umísťovat billboardy na odpočinkových místech, kde je málo cyklistů. 7

8 4. Ekvita, spravedlnost Zlepšení rovnosti a spravedlnosti v péči o zdraví je jedním z dlouhodobých cílů WHO. Předmětem ekvity pro oblast podpory zdraví je otázka nakolik jsou realizované intervence spravedlivě dostupné jednotlivým populačním skupinám ve vztahu k jejich sociálně-ekonomickému postavení. Cíle Světové zdravotnické organizace se zaměřují na snížení existujících rozdílů dostupností intervencí nebo v ukazatelích zdravotního stavu o 25% a to jak z hlediska mezinárodního, tak i v rámci menších geografických celků jednotlivých států (např. regiony, okresy). Ekonomická rovnost (ekvalita), provázená sociální spravedlností (ekvitou) a harmonickým soužitím (kohezí) jsou pojmy velmi úzce asociované se zlepšením zdraví (Žáček, 2000). Je důležité, aby problematika sociálních determinant zdraví nebyla jen předmětem práce a diskuse specialistů, ale aby se stávala součástí širšího odborného i občanského vědomí (Holčík, Koupilová, 2001) a tudíž byla i zohledněna v hodnotících přístupech. Je tedy nezbytné brát v úvahu i dostupnost projektu/programu všem lidem z cílové skupiny Efektivita, výkonnost Vztah mezi vynaloženými náklady a efektivitou je za podmínek omezených zdrojů a rozpočtů velmi důležitý. V tomto kontextu existují dvě základní metody: cost effectiveness analysis (CEA, analýza efektivity nákladů) a cost-benefit analysis (CBA, analýza nákladů a výnosů). CEA porovnává náklady podobných intervenčních projektů, s nimiž bylo dosaženo stanoveného cíle. 7 Jestliže jsou různé intervenční projekty stejně úspěšné, pak je důležité vědět, který byl levnější. Často existují rozdíly v úspěšnosti i nákladech intervenčních projektů a pak se hodnocení vztahuje na náklady na jednotku účinnosti nebo účinnost na jednotku nákladů (Katz, Peberdy, 1997). CBA porovnává náklady intervenčních projektů s finančním přínosem plynoucím z dosažení cíle, včetně přínosu vzniklého dosažením cíle projektu 8. Podle Rootmana a kol. může být ekonomické hodnocení projektů podpory zdraví buď částečné nebo celkové (zde je možná jedna ze čtyř variant: hodnocení vztahu náklady-minimalizace, náklady- efektivita, náklady-užitek a náklady-přínos). Na obecné úrovni lze konstatovat, že ekonomické hodnocení sestává z následujících kroků: definování ekonomických otázek a perspektivy studie určení alternativ k hodnocení a výběr hodnotící studie identifikace, stanovení a hodnocení nákladů identifikace, hodnocení a měření přínosu měření přírůstku nákladů a přínosu dávání nákladů a přínosu do souvislostí testy reliability výsledků prezentace výsledků 2.6 Metodické přístupy k hodnocení Před začátkem plánování hodnocení by (nezávisle na typu a úrovni hodnocení) měly být ujasněny některé základní otázky (Katz, Peberdy, 1997): Proč hodnotíme? Která kritéria budeme používat? Jaké informace potřebujeme? Jaké metody budeme využívat ke sběru informací? Jak budou získané informace využity a zveřejněny (výsledná zpráva, uspořádání workshopu)? 6 Příkladem nerovného přístupu (diskriminace) může být dostupnost informací pouze v psané formě, pouze v anglickém jazyce nebo pouze na internetu. 7 Např. porovnání úspěšnosti poradny odvykání kouření s poradenstvím rodinného lékaře v této oblasti 8 Např. náklady na protitabákové programy s finančním přínosem zanechání kouření 8

9 Zvážení těchto otázek je z hlediska přípravy koherentního a dobře realizovaného plánu hodnocení významné. Pro pokročilejší typy hodnocení a jejich realizátory přichází v úvahu podstatně podrobnější seznam dimenzí. Seznam důležitých otázek pro sestavení plánu evaluace: 1. Kdo jsou hlavní zúčastnění aktéři a v kterých skupinách jsou reprezentováni? 2. Co je účelem hodnocení? 3. Jaký přístup, model či koncepční rámec bude pro hodnocení použit? 4. Jaké jsou hlavní problémy a otázky, související s hodnocením? 5. Které politické a etické aspekty je zapotřebí vzít v úvahu? 6. Jaké standardy a kritéria budou pro hodnocení použity? 7. Jaké zdroje jsou pro hodnocení k dispozici? 8. Kdo bude hodnocení provádět? 9. Jaké typy zdrojových údaje a informací jsou zapotřebí? 10. Jaké metody budou použity pro sběr a zpracování dat? 11. Jak budou získané údaje analyzovány? 12. Jak bude testovány validita a reliabilita dat? 13. Jak budou prezentována zjištění? 14. Komu budou zjištění dostupná? Základní metodické přístupy hodnocení Existující metodické přístupy k hodnocení jsou velmi odlišné. Do popředí vystupuje zejména kontrast mezi metodami založenými na poznání přírodních a medicínských věd (se snahou o zjištění vztahů mezi příčinami a důsledky) a mezi společenskovědními metodami (ty jsou založeny na využití holistického přístupu, opřeného o kvantitativní a kvalitativní sociologické metody). Sestavit plán hodnocení v podpoře zdraví znamená vybírat metody a přístupy, které jsou vhodné pro účely daného hodnocení. 1. (kvazi)experimentální přístup - použití vědeckých metod z oblasti přírodních nebo medicínských věd (snaha o stanovení vztahu mezi příčinou a důsledkem), 2. kvantitativní sociologické metody (dotazníková šetření, obsahová analýza dokumentů), 3. kvalitativní metody (zúčastněné pozorování, focus groups, rozhovory, analýza dokumentů, případové studie). 1. (Kvazi) experimentální přístup Vzhledem k tomu, že lidské jednání je determinováno poměrně komplexním působením četných faktorů (multifaktoriální procesy), je poměrně obtížně zjistit kauzální vztah mezi konkrétní intervencí a souvisejícím důsledkem. Jestliže je určitá populační skupina varována před škodlivým působením kouření cigaret a dojde ke snížení spotřeby cigaret, nelze dospět k závěru, že to bylo způsobeno pouze varovnou informací. Snížení spotřeby cigaret totiž mohlo být způsobeno současně ještě jinými faktory. Experimentální přístup v hodnocení podpory zdraví má široké využití v projektech, které jsou konkrétně zaměřeny např. při odvykání kouření, při intervenčních projektech ve školách nebo na pracovištích (tedy na místech, kde je možné dobře kontrolovat skupiny účastnící se projektu). 9

10 2.Kvantitativní sociologické metody Předmětem dotazníkových šetření jsou postoje, názory, preference, jednání, znalosti u vybraných aktérů (jednotlivci, komunity, populační výběrové vzorky) ve vztahu k probíhajícím nebo proběhlým procesům, událostem nebo k očekávaným výsledkům. Mezi konkrétní používané metody této skupiny patří dotazníková šetření (osobní nebo telefonické rozhovory či korespondence); podrobná obsahová analýza psaných dokumentů nebo projevů. Cílem těchto metod je zjistit určité zásadní změny určitých vzorců jednání a snaha o zjištění vývoje vybraných sociálních vztahů. Touto cestou nelze detailně ověřit vztahy mezi příčinami a důsledky. Lze však získat cenné kvantitativní a v menší míře i kvalitativní údaje. 3. Kvalitativní metody Kvalitativní přístup je relevantní v případech, kdy nám jde více o zjištění informací o tom, co se odehrálo, než o zmapování, jaké jsou ve hře kauzální vztahy mezi příčinami a důsledky. Míra našeho skutečného porozumění podstatě hodnocených procesů je u tohoto přístupu podstatně menší než u kvantitativních sociologických metod nebo při využití metod z oblasti přírodních a medicínských věd. Mezi často používané konkrétní metody tohoto přístupu patří zúčastněné pozorování, focus groups, rozhovory, workshopy, analýza dokumentů a případové studie. Zajímavým aspektem kvalitativního přístupu je, že umožňuje mnohem otevřenější přístup ke sledovaným procesům, kritickou reflexi. V oblasti hodnocení aktivit podpory zdraví je, že se kvalitativní přístup využívá u méně rozsáhlých nebo komunitních iniciativ. Použití kvalitativních metod umožňuje využít historický přístup, postihnout časový vývoj, participativní hodnocení s účastí významných aktérů, výzkum jednání. Zpracované hodnocení může být také součástí připomínkového řízení s klíčovými aktéry. To vše umožňuje úvahy o redistribuci mocenského vlivu, otevírá příležitosti pro vyslyšení širšího okruhu názorů, hodnot a priorit. Podmínkou je však předchozí detailní analýza jednotlivých aktivit. Mnohá hodnocení aktivit v oblasti podpory zdraví používají kombinaci všech tří přístupů a souvisejících metod. To však v praxi klade na hodnotitele větší nároky na syntetické zpracování takto získaných poznatků. Informace a indikátory Seznam důležitých otázek pro sestavení plánu evaluace nás přivádí ke klíčovému významu indikátorů. Indikátory mohou být přirovnány ke značkám na silnici, které nám sdělují, jak daleko jsme již dojeli, zdali jsme na správné cestě a jak daleko nám ještě zbývá do cíle naší cesty. Indikátory pro hodnocení aktivit podpory zdraví nám poskytují informace o realizaci plánovaných kroků, procesů a postupů, o dosažených výsledcích a případných meziproduktech těchto výsledků. Indikátory mohou být jak kvalitativní tak kvantitativní povahy a jejich výběr nepochybně může být ovlivněn hodnotami a předpoklady ve spojitosti s různými přístupy k podpoře zdraví a nebo s již získanými zkušenostmi na základě provedených hodnocení. Změny v jednání jednotlivců jsou podmíněny multifaktoriálně. Působnost některých z těchto faktorů má časovou souslednost. Jde např. o pořadí: informovanost porozumění informaci důvěra v informaci změna postoje působení dalších podpůrných faktorů změna jednání. Změny v informovanosti a postojích jedinců ještě nutně nevedou ke změně jednání lidí. Jde jen o dílčí predispozici změny jejich jednání. Dalším významným faktorem je potřeba dostupnosti takových statků jako je např. zdravější stravování nebo vyšší příjem. Působení dalších podpůrných faktorů zahrnuje ekonomické, strukturální i psychologické aspekty. Indikátorem pro hodnocení účinnosti vzdělávacího programu je v tomto rámci informovanost a porozumění informaci. Pro hodnocení vlivu informovanosti na zdraví tedy není vhodné použít indikátor, který zachycuje změnu jednání, neboť taková změna je ještě závislá na působení několika jiných faktorů (Katz, Peberdy, 1997). 10

11 Obecně se indikátory dělí na indikátory výsledků (outcome indicators) a na přechodné a nepřímé indikátory, které se používají v případech, kdy je obtížné získat informace o přímých výsledcích projektu. 9 Hodnocení programů a projektů podpory zdraví patří do kategorie kontrolních postupů. Základní kontrolní proces se skládá ze tří kroků: 1) stanovení standardů, 2) měření vykonané práce vzhledem ke standardům, 3) korekce odchylek od standardů a plánů. Existuje mnoho druhů standardů (fyzické, nákladové, kapitálové, cíle jako kontrolní body, strategické plány a další), které by měly sloužit ke zjišťování odchylek a jejich následné korekci (Koontz, 1993). Standardy jsou tedy kriteria, která si při hodnocení aktivit podpory zdraví sami zvolíme a která jsou měřítkem plnění jednotlivých kroků projektu/programu podpory zdraví. Kontrola je nejčastěji chápána jako systém s jednoduchou zpětnou vazbou. Ve schématu č. 1 vidíme zjednodušené schéma kontroly (Marek a kol., 2001). Pod ním jsou kurzívou dopsané příklady vztažené na kontrolu projektů u programů podpory zdraví. Schéma č. 1: Zjednodušené schéma kontroly zdraví 2.7 Výzkumné metody v hodnocení podpory zdraví Volba používaných hodnotících metod závisí na hodnotiteli, na typu aktivity podpory zdraví a na datech, která chceme zjistit. Často jsou používány kvalitativní metody výzkumu. Umožňují dobře proniknout do podstaty věci (např. volný rozhovor nebo skupinová diskuse). Při šetřeních ve velkém měřítku je naopak vhodné použít strukturovaný rozhovor či dotazník.v dalším textu se budeme zabývat následujícími metodami: pozorování, rozhovory, dotazníkové šetření, případové studie a skupinová diskuse (focus group). 9 Např. Cambridge AIDS program se skládal ze 4 základních částí: AIDS telefonní linky, výměny injekčních stříkaček, HIV testování a výchovného doprovodného programu. Dlouhodobým cílem tohoto programu bylo snížit přenos HIV pomocí změny chování jednotlivců. Tento cíl je obtížně prokazatelný, proto byla do hodnocení programu včleněna řada přechodných a nepřímých indikátorů. Indikátory pro hodnocení AIDS/HIV programu Typ indikátoru Příklad Indikátory výsledků Indikátory zdravotního stavu Incidence HIV infekce Měření chování Bezpečný sex Zacházení s injekčními stříkačkami Měření postojů / znalostí Znalosti o rizikovém chování Znalosti o přenosu HIV Postoje k lidem s HIV Poznatky o vlastní osobnosti Přechodné a nepřímé indikátory Indikátory výkonu Indikátory přínosu Indikátory zdravotně sociální politiky Indikátory procesu Posílení bezpečného sexuálního chování Měření sebeúcty Počet uveřejněných materiálů Počet tréninkových sezení Počet odborných pracovníků programu Množství lidských a finančních investic Legislativa pro odstranění diskriminace Vztah mezi účastníky Rozsah začlenění členů skupiny 11

12 1. Pozorování Pozorování může být velmi zajímavou metodou umožňující porovnat to, co lidé skutečně dělají s tím, co říkají, že dělají. Částečně může být založeno i na nonverbální komunikaci. Problémem je, že chování pozorovaného objektu může být pozorovatelem ovlivňováno Rozhovory Rozhovory se obecně dělí na strukturované (záměrem je, aby každá osoba odpovídala na stejné otázky ve stejném pořadí) a na nestrukturované (volný rozhovor). 3. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření je nejčastěji používanou metodou sběru dat. Vypracování dotazníku vyžaduje značné zkušenosti a jeho kvalitu je třeba vyzkoušet na malém vzorku respondentů (tzv. pilotní studie). Otázky mohou být dvojího typu otevřené (žádná odpověď není předem daná, očekávaná) a uzavřené (respondent vybírá z několika uvedených variant odpovědí). Informace získané z dotazníků s uzavřenými otázkami se rychleji a snadněji vyhodnocují, naopak analýza otevřených otázek je zdlouhavější, ale můžeme získat zajímavé, detailní informace. 4. Případové studie Případové studie poskytují velmi detailní informace o zkušenostech konkrétních osob a mohou být velmi užitečné při zjišťování funkce procesů v praxi. Kritéria pro kvalitní případovou studii jsou: význam (studie by měla být zaměřená na běžné zkušenosti nebo naopak na objevení dosud skrytých faktorů a procesů) kompletnost (musí dávat smysl jako celek, tzn., že musí obsahovat i vhodné doplňující informace) používání důkazů (čtenáři musí být poskytnuty vhodné důkazy pro vytvoření vlastního názoru) přehledná a kvalitní prezentace 5. Skupinová diskuse (focus group) Při realizaci skupinové diskuse je velmi důležitá její organizace: účastníkem diskuse je 6-12 osob, jejichž názory chceme zjistit, a moderátor diskuse, který je nezbytný pro usměrňování diskuse. Focus group je rychlejší metoda sběru dat, názorů a postojů než např. individuální rozhovory. V praxi se často používá kombinace focus group a individuálních rozhovorů, získáme tak dostatek konkrétních a kvalitních informací. 2.8 Hodnocení programů specializovaných na konkrétní prostředí Při hodnocení programů podporujících zdraví zaměřených na školy byly změny v postojích a znalostech žáků nejčastěji hodnoceny prostřednictvím dotazníků. Dalšími metodami při měření změn chování bylo například pozorování žáků rodiči nebo učiteli, telefonické šetření, pozorování žáků při hraní role (např. nácvik odmítání drogy). Nejčastější změny v chování byly pozorovány v souvislosti s programy podporujícími cvičení, zdravé stravování a snížení úrazovosti (např. používání cyklistických helem). Poznatky z těchto programů byly prostřednictvím dětí často přeneseny i na rodiče (Katz, Peberdy, 1997). Na základě dokumentů WHO bylo pro hodnocení programů podpory zdraví na pracovišti identifikováno pět hlavních důvodů, proč toto hodnocení provádět: zlepšení systematického plánování a aktivit podporujících zdraví na pracovišti zviditelnění podniku v sekci zdraví, což se může odrazit ve zlepšení vztahu veřejnosti k podniku poskytování přesvědčivých důkazů pro dlouhodobou firemní zdravotní politiku pomoc při identifikaci změn, které musí být zohledněny v plánu nebo politice podpory zdraví na pracovišti poskytování informací o sociálním prostředí zaměstnanců mezi organizacemi 10 Např. při hodnocení vztahu pacient zdravotní sestra je možné, že v přítomnosti pozorovatele se oba budou chovat odlišně než v případě, kdy v místnosti třetí osoba nebude. 12

13 Intervenční aktivity zaměřené na podporu zdraví na pracovišti se dělí do dvou kategorií: 1. jednoduché konkrétní projekty a pozorování aktivit v podpoře zdraví a 2. aktivity, které pomáhají vytvořit zdravé organizace jako zařízení (tedy firemní politiky). Každé hodnocení intervenčních programů na pracovišti by mělo obsahovat následující kroky: vyjasnění cílů a úkolů programu, návrh rámce hodnocení a používaných otázek, rozhodnutí o způsobu měření změn, sběr dat, hodnocení výsledků s cílem určit efektivitu programu a závěrečná doporučení (Rootman a kol., 2001). 2.9 Zveřejnění poznatků a jejich implementace Při prezentaci zjištěných poznatků je důležité vědět, pro jaké účely budou dále využity. Využití poznatků z hodnocení konkrétního programu pomáhá při: zlepšení organizace a managementu programu zlepšení plánování tvorbě politiky zjišťování potřebnosti dalšího výzkumu indikaci tréninkových přístupů poskytování informací veřejnosti. Prezentace výsledků hodnocení závisí na okolnostech, v malých, neformálních projektech může být i ústního charakteru. U větších, formálních projektů by výstupem vždy měla být závěrečná zpráva. Závěrečná zpráva popisuje přístup k řešení výzkumných otázek, způsob získávání odpovědí na ně a transformuje zjištění do řady závěrů a doporučení. Každá závěrečná zpráva by měla obsahovat tyto části: 1. souhrn, 2. úvod (popis projektu a jeho význam), 3. použité metody, 4. výsledky, 5. závěry nebo diskuse a 6. doporučení. Pro implementaci doporučení obsažených v závěrečné zprávě hodnocení projektu do praxe je nutné upoutat zájem politiků. To může být zejména v případě negativních zjištění a nepopulárních doporučení značně problematické. 13

14 3. Souhrn doporučení a postup pro hodnocení programů a projektů podpory zdraví Na základě výše uvedených teoretických studií jsme se pokusili vytvořit nástroj pro hodnocení programů a projektů podpory zdraví (viz. schéma č. 2). V souladu s Katz, Peberdy se jeví vhodné striktně neoddělovat externí a interní pohled na hodnocení, ale provádět oba dva typy hodnocení souběžně nebo je případně vhodně kombinovat a doplňovat. Tato kombinace externího a interního hodnocení může být užitečná především při celkovém hodnocení (outcome evaluation) výsledků projektu. V rámci tohoto hodnocení může být velmi přínosné uspořádat diskusi, které by se účastnil řešitel, externí hodnotitel, cílová skupina, případně zástupci médií. Tak by bylo možno získat mnoho názorů na realizovaný projekt a z nich vycházet při realizaci dalších, navazujících projektů. Schéma č. 2: Externí a interní hodnocení programu nebo projektů podpory zdraví 4. Hodnocení politik podpory zdraví Jak již bylo uvedeno, aktivity podpory zdraví se z hlediska jejich rozsahu a propojení s ostatními sférami veřejného života dělí na politiky, programy a projekty. Tato terminologie zatím není používána a chápána zcela jednoznačně, například v případě některých lokálních politik dochází k prolínání s jednotlivými programy. Součástí hodnocení každé politiky by mělo být i hodnocení vlivu na zdraví (Health Impact Assessment HIA). Hodnocení vlivu na zdraví je kombinace přístupů, metod a nástrojů, kterými může být politika posuzována podle svých potenciálních účinků na zdraví populace a podle distribuce těchto účinků mezi populaci. HIA lze provádět na úrovni mezinárodní, národní i lokální 11. HIA zahrnuje následující prvky: uvážení důkazů o očekávaných vztazích mezi politikou a zdravím populace zohlednění názorů, zkušeností a očekávání těch, kteří mohou být navrhovanou politikou ovlivněni zajištění dostatečné informovanosti aktérů politiky a veřejnosti s ohledem na dopady politiky na zdraví návrhy pro úpravy/alternativy s cílem zlepšit kladné a minimalizovat záporné vlivy na zdraví Posledním a nezbytným krokem je přijmout závěry plynoucí z HIA. Očekává se, že tvůrci politiky uváží doporučení z HIA zprávy a jejího návrhu, zváží zájmy populace proti dalším zájmům v navrhované politice a upraví politiku tak, aby bylo dosaženo nejlepšího možného vlivu politiky na zdraví populace (viz schéma. č. 3). 11 Další informace o HIA např. ve sborníku IZPE 1/2002 Analytická, hodnotová a koncepční východiska zdravotní politiky I., 14

15 Schéma č. 3: Přístup k hodnocení dopadů veřejných politik na zdraví (HIA) Zdroj: Gothenburg consensus paper, 1999 V publikaci WHO (Rootman a kol. 2001) autoři části o hodnocení politik vytvořili schémata (viz schéma. č. 4, 5), která by mohla být vzorem a návodem pro hodnotitele a aktéry zdravotní politiky. Tato schémata zahrnují všechny důležité oblasti lidského života, které přímo souvisí s podporou zdraví a které by při hodnocení aktivit podpory zdraví neměly být opomíjeny. Schéma č. 4 objasňuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými aktéry politiky podpory zdraví a dopady realizované politiky podpory zdraví na oblasti veřejného a nepřímo i soukromého života. Schéma č. 5 se detailněji zabývá vlastním hodnotícím cyklem politik podpory zdraví. Poskytuje podrobný rozbor jednotlivých součástí hodnotícího cyklu a pomáhá hodnotiteli si uvědomit, jak multifaktoriálním oborem politika podpory zdraví je, kolik oblastí života na ni navazuje nebo se jí přímo týká. 15

16 Schéma č. 4: Organizace a tvorba zdravotní politiky Zdroj: Rootman a kol,

17 Schéma č. 5: Všeobecný model pro plánování a hodnocení podpory zdraví Zdroj: Rootman a kol,

18 5. Hodnocení v podpoře zdraví: příklady z praxe 5.1 Analýza výsledků ukončených projektů podpory zdraví v letech (Rážová, 1998) Tento projekt byl zaměřen na provedení analýzy výsledků (hodnocení) projektů podpory zdraví (realizovaných v rámci Národního programu zdraví) v letech Cílem bylo zhodnotit tématické okruhy, zúčastněné organizace, velikost cílových skupin projektů, výši finanční dotace, použité metody a další ukazatele. Projekt hodnotil celkem 268 projektů podpory zdraví realizovaných v daném období. Projekty byly tematicky rozděleny a následně hodnoceny dle kompozitního skóre. Řešitelé projektů vyplňovali dotazník s administrativními i dalšími údaji (údaje potřebné ke zjištění metodické propracovanosti, hodnocení účinnosti projektu, výstupů projektu atd). V rámci každého tématického okruhu byl vypracován ještě podrobnější druhý dotazník. Výsledné kompozitní skóre sloužilo k vzájemnému porovnávání úrovně hodnocených projektů podpory zdraví. Součástí projektu bylo i hodnocení jednotlivých projektů z hlediska odezvy u občanů a lékařů. Ve vybraných okresech byla provedena mezi občany anketa formou řízeného pohovoru. Lékaři byli dotazováni s cílem zjistit míru jejich informovanosti o projektech podpory zdraví a posoudit využívání výsledků těchto projektů v preventivní péči. Výstupem celého projektu byla řada doporučení sloužících jako podklad pro vypracování nové Metodické příručky pro realizátory projektů podpory zdraví v ČR. Celá tato analýza probíhala zpětně, po dokončení všech projektů. Jednalo se tedy o hodnocení výsledků projektů (outcome evaluation) externím hodnotitelem. 5.2 Formování negativních postojů dětí k užívání drog a látek vzbuzujících návyky (Ševčík, 2002) Výzkum byl rozdělen na dvě části první, diagnostickou a navazující, intervenční. Experimentální skupinu tvořily děti z Teplic, srovnávací skupiny dětí byly z Prahy a Prachatic. V diagnostické části byly postupně zjišťovány postoje dětí k užívání drog a stanoveny metody pro jejich ovlivnění. Změna postojů a názorů je dlouhodobý proces, proto byla intervenční část projektu rozdělena do tříletého období. Z hlediska vlastní metodiky v intervenční části projektu je zajímavé navržení modifikace učebních plánů tak, aby byl dětem postupně (a se zřetelem na malé dávky informací) vštípen negativní postoj k užívání drog. Tato fáze byla realizována ve spolupráci s pedagogy. Dále byly používány prostředky ke kladné motivaci typu soutěží, her a zájmových aktivit. Rovněž byli vytipováni neformální vedoucí dětských kolektivů (v rámci tzv. peer programů) a ti speciálně motivováni. Dalšími skupinami metod byla spolupráce a osvěta mezi dětmi s pomocí skupiny odborníků (dětští, dorostoví, praktičtí lékaři a psychologové), využití působení regionálních sdělovacích prostředků. Poslední, velmi důležitou součástí metodiky, bylo využití a rozvinutí stávajících legislativních restriktivních prostředků a přísný dohled nad jejich dodržováním. Pro interní hodnocení změn postojů dětí ke drogám (tedy celkové hodnocení outcome evaluation) byla využívána řada sociometrických testů, která potvrdila úspěšnost celého projektu. V závěru zprávy autoři konstatují možnost ovlivnění výskytu zdravotně a sociálně nežádoucích postojů dětí, ale současně upozorňují i na nutnost včasné (ve věku let) a především dlouhodobé intervence. 12 Tento projekt je výjimečný především tím, že už v návrhu obsahoval detailně rozpracovaný plán hodnocení (jak by tomu mělo být a není ve všech projektech podpory zdraví). 12 Na nutnost realizovat preventivní programy dlouhodobě poukazuje např. i A. Žáček, který zmiňuje populační experiment v USA MRFIT. Ten byl zaměřen na změnu diety, kouření a na podporu pohybové aktivity u osob náležejících do rizikové skupiny pro vznik koronární srdeční choroby. Navzdory soustředěnému výchovnému úsilí trvajícímu více než 6 let se podařilo dosáhnout jen nepatrné změny chování. Podobně vyznívají i mnohé další studie (Žáček, 2000). 18

19 5.3 Vyhodnocení efektivity projektů protidrogové prevence pro rok 2000 a návrh standardizace postupu (Kučera, Kasíková, 2001) Tento projekt byl zadán Magistrátem hlavního města Prahy částečně jako praktický (vyhodnocení efektivity 45 projektů) a částečně jako metodologický (s cílem vypracovat nástroj pro standardizaci postupu hodnocení účinnosti projektů). Externí hodnocení účinnosti projektů bylo realizováno v několika po sobě následujících krocích: hodnocení plánovací procedury (posouzení potřebnosti projektu, adekvátnost stanovených cílů, definice cílových skupin, souvislost mezi cíli a prostředky), deskriptivní hodnocení (forma evidence, forma kvantifikace, validita a reliabilita dat), formativní hodnocení (hodnocení procesu validita a reliabilita dat, forma kvantifikace, reflexe) výzkum efektivity (hodnocení výsledků charakter používaných dat, validita a reliabilita dat, zasažení cílové populace, dosažení cílů projektu atd). hodnocení závěrečné zprávy a strukturovaného rozhovoru s řešitelem (hodnocení obsahu zprávy a její formální úrovně, hodnocení interview s řešitelem) hodnocení oponentského posudku formální hodnocení finanční zprávy (oddělené vedení účtu, strukturovatelnost, transparentnost, dodržení rozpočtových položek, timing) Zadavatel studie formuloval očekávaný výstup jako zhodnocení účelnosti vynakládaných prostředků. Toho bylo dosaženo, přestože zdaleka ne všechny projekty měly uspokojivě vedenou agendu a přestože toto hodnocení bylo prováděno zpětně (tzn., že byly hodnoceny již provedené a dokončené projekty). Bylo tedy prováděno externí celkové vyhodnocení projektů (outcome evaluation) včetně hodnocení finančního. 5.4 Programy prevence závislostí a možnosti jejich hodnocení (Nešpor, Csémy, Sovinová, 1998) Tato publikace je rozdělena na dvě části, první se zabývá tématikou primární prevence a druhá je zaměřena na vlastní hodnocení. Autoři preferují interní hodnocení metodikou vypracování celkového skóre přiděleného projektu (součet jedenácti hodnotících kriterií). Mezi hodnocené znaky patřily například tyto: výstižnost názvu programu, počet konkrétních cílů, objasnění východisek programu, dělení obsahu programu, popis programu, existence vyhodnocení jako součást programu a další. Cílem studie bylo vytvořit program na vyhodnocení projektů protidrogové politiky. K ověření nástroje byly použity projekty, které byly podpořeny z Národního programu zdraví MZ ČR. Metodika se snažila o potlačení subjektivního hodnocení, toho bylo dosaženo např. posuzováním projektů třemi nezávislými posuzovateli s rozdílným vzděláním i zaměřením (externí hodnocení) vysoká shoda mezi nimi svědčí o dobré spolehlivosti nástroje. 5.5 Program Zdravé město ČR Národní síť zdravých měst ČR (NSZM ČR) je seskupení měst v České republice, která se aktivně zabývají zdravím, udržitelným rozvojem a kvalitou života. Tento dlouhodobý program vychází z mezinárodního programu Healthy Cities. Členství v projektu je otevřené kromě řádných členů existuje i možnost stát se přidruženým členem (členství pro kraje, mikroregiony a právnické osoby) nebo členem pozorovatelem (výhodné členství pro města, obce a městské části). Projekt má vlastní webové stránky a Informační bulletin Telegram Zdravých měst ČR. Liga Zdravých měst je oficiální žebříček (zveřejněný i na internetu) sloužící k internímu hodnocení pokroku jednotlivých Zdravých měst a k jejich vzájemnému porovnání. Titul Zdravé město (obec) ČR získávají města, která aktivně a kvalitně realizují mezinárodní program Zdravé město WHO. Města jsou hodnocena podle 11 kriterií: Stav systému programu Zdravé město ve městě (dosažení stupně E-A). 19

20 kritéria WHO (přijetí Aténské deklarace ZM, koordinátor na plný úvazek, vypracování Plánu zdraví a kvality života, systém hodnocení, členství v Evropské síti ZM) podpora ze strany zastupitelstva či města (schválení deklarace) zpracování Plánu zdraví a kvality života kvalita Strategie rozvoje města a její propojení s PZ management PZM (spojení s médii, granty města v propojení na ZM, město měsíce či roku) aktivita v rámci asociace velké akce (Den bez úrazů, Den bez aut, Dny zdraví, Den Země) účast zástupců na akcích NSZM ČR mezinárodní programy ve městě či obci) další aktivity (např. Běh Terryho Foxe, propojení ZM s kulturními akcemi) Program Zdravé město předpokládá každodenní úzkou spolupráci s řadou místních partnerů (institucí, nevládních organizací, škol, firem). Městské úřady mají vypracovány: přehled o prioritách strategického rozvoje v souladu s požadavky EU a zapojují veřejnost do diskusí o současných záměrech i o budoucnosti města místní Agenda 21 (podpora udržitelného rozvoje na místní úrovni ve spolupráci s veřejností) LEHAP (místní akční plán zdraví a životního prostředí) Zdravá města se promyšleně snaží utvářet město jako příjemné a kvalitní místo pro život na základě dohody se svými obyvateli. Věří, že občané získají vztah k městu, že lidé budou město i okolní krajinu považovat za svůj domov a budou o ně také takto pečovat. Navíc Zdravá města otevírají svým obyvatelům prostor k pochopení a utváření regionálních i globálních souvislostí kvalitního života. 5.6 Severokarelský program (Kučera, 2002) Tzv. Severokarelský program patří mezi nejúspěšnější a nejčastěji citované preventivní programy. Byl zahájen počátkem 70. let (jako odpověď na petici sepsanou obyvateli jedné z finských provincií) s cílem snížit úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ovlivněním rizikových faktorů (jako rizikové faktory v populaci regionu byly identifikovány především kouření, zvýšená hladina cholesterolu v krvi a zvýšený krevní tlak). Severokarelský program se stal pilotním programem pro celé Finsko, realizoval se v letech a hlavní využívané postupy byly vzdělávání (zdravotní výchova, osvětové materiály, využití médií, kampaně), podpora environmentálních změn (zákazy kouření), podpora pěstitelů zeleniny, spolupráce s výrobci a prodejci potravin a monitoring výsledků. Po pětileté pilotní fázi byl program rozšířen na celé Finsko Hodnocení programu bylo již od počátku plánováno jako jeho součást a bylo zaměřeno na čtyři základní oblasti (realizaci aktivit, změny rizikových faktorů u cílové populace, procesy změn a na finanční aspekty celého programu). Změny rizikových faktorů byly u cílové skupiny osob (30-59 let) sledovány s pětiletým odstupem, změny chování v souvislosti se zdravím byly zjišťovány poštovním šetřením, změny nemocnosti byly sledovány pomocí oficiálních statistik ve Finsku a registrů WHO zaměřených na kardiovaskulární a cerebrovaskulární choroby. 5.7 Hodnocení programu podpory kardiovaskulárního zdraví na pracovišti, Irsko (McMahon, A., Kelleher, C., 2002) Program podpory kardiovaskulárního zdraví na pracovišti se nazýval Šťastné srdce v práci a trval více než 10 let. Pomáhal zaměstnancům zlepšovat celkový životní styl a zaměstnavatelům zlepšovat image jejich podniku. Použité výzkumné metody pro hodnocení programu byly následující: poštovní šetření 785 platných registrovaných míst vrátilo se 311 odpovědí (40%), z nichž 194 (63%) přistupovalo k programu vysoce iniciativně a aktivně. Vrácené dotazníky se vysoce shodovaly v údajích o zlepšení nekuřáckého prostředí, zdraví a pohody zaměstnanců a zdravých stravovacích návyků na pracovišti. Mezi další výzkumné metody byly začleněny i telefonické rozhovory koordinátorů projektu (n=18) a focus group 20

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009 Zdraví - definice Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhá nepřítomnost nemoci či slabosti ( WHO 7. 4. 1948) Vymezuje

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory.

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory. 8 PŘÍLOHY PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory Organizační faktory Komplexní faktory 128 PŘÍLOHA B: Tabulka 1 Hodnocení profesních typů (přeloženo dle

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí

Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Akční plány pro implementaci Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik ČR USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ

Více

T E Z E K. na téma: Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve sledovaném podniku

T E Z E K. na téma: Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve sledovaném podniku Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ T E Z E K D I P L O M O V É P R Á C I na téma: Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve sledovaném podniku Vypracovala:

Více

Evaluační plán ROP SZ na období

Evaluační plán ROP SZ na období EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad Seznam použitých zkratek ČR DPH EK ES EU NOK OM OP OŘP PSE ROP SZ ROP SZ RR SZ ŘO ŘO ROP SZ ÚRR SZ Česká republika daň z

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

Peer-review evaluačních zpráv z oblasti strukturálních fondů. Jiří Remr

Peer-review evaluačních zpráv z oblasti strukturálních fondů. Jiří Remr Peer-review evaluačních zpráv z oblasti strukturálních fondů Jiří Remr 2014 Kontext provedeného Peer Review Projev odpovědnosti evaluátorů sdružených v ČES Poznání a sdílení zkušeností a dovedností Odborný

Více

Analýza komunitní sítě

Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě CNA Community network analysis jak mohou výzkumníci zapojit geografické komunity, aby pro ně mohli navrhnout efektivní sociotechnické systémy či sítě? potenciální

Více

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o Příloha č. A2 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech Vydal: Ministerstvo pro místní

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 610 VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 610 VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VYUŽITÍ PRÁCE INTERNÍCH AUDITORŮ (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) OBSAH Odstavec Úvod Předmět

Více

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Hodnocení efektivity nízkoprahových programů Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Praha 15. 1. 2010 Východiska Své právo na existenci

Více

Metodická podpora regionálního rozvoje aktuálně zpracovávané metodiky. Efekty územně determinovaných projektů

Metodická podpora regionálního rozvoje aktuálně zpracovávané metodiky. Efekty územně determinovaných projektů 17. zasedání Pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj regionů, obcí a území Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) Metodická podpora regionálního rozvoje aktuálně zpracovávané metodiky Efekty územně determinovaných

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Struktura Pre-auditní zprávy

Struktura Pre-auditní zprávy Příloha č. 1 k Smlouvě o Pre-auditu: Struktura Pre-auditní zprávy 1. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí poskytuje nejdůležitější informace vyplývající z Pre-auditní zprávy. 2. Prohlášení o účelu a cílů

Více

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice" Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/69.00060 Zkrácený název projektu: Vzdělávání v MěÚ Luhačovice Datum

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Akreditační standardy zdravotnických zařízení vypracované v rámci Národního programu kvality zdravotní péče MZ ČR

Akreditační standardy zdravotnických zařízení vypracované v rámci Národního programu kvality zdravotní péče MZ ČR Akreditační standardy zdravotnických zařízení vypracované v rámci Národního programu kvality zdravotní péče MZ ČR Úvod Pro zabezpečení přípravy komplexního setu Národních akreditačních standardů zdravotnických

Více

Místní akční plán ORP Veselí nad Moravou. Nositel projektu: Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko z.s.

Místní akční plán ORP Veselí nad Moravou. Nositel projektu: Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko z.s. Místní akční plán ORP Veselí nad Moravou Nositel projektu: Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko z.s. Projekt je zaměřen na rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí a žáků do 15 let. Cílem

Více

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice MUDr. Lidmila Hamplová Ministerstvo zdravotnictví ČR Evropská zdravotní politika Hlavním principem evropské zdravotní politiky je poznatek vztahu

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Poradenské služby školy Č.j.: 795/2016 Vypracoval: Mgr. Bc. Hana Kudrnová,

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

Institucionální rámec pro hospodárné veřejné nákupy. Mgr. Martin Kameník, Oživení o. s. 24. 9. 2012, Bratislava

Institucionální rámec pro hospodárné veřejné nákupy. Mgr. Martin Kameník, Oživení o. s. 24. 9. 2012, Bratislava Institucionální rámec pro hospodárné veřejné nákupy Mgr. Martin Kameník, Oživení o. s. 24. 9. 2012, Bratislava Veřejný nákup vs. veřejná zakázka Trendy ve veřejném nakupování zaměření na kvalitu i efektivitu

Více

Měření finanční gramotnosti v PISA 2012

Měření finanční gramotnosti v PISA 2012 Měření finanční gramotnosti v PISA 2012 Ing. Dušan Hradil Vysoká škola ekonomická v Praze Konference S bankou před tabulí i v životě Praha, 11. června 2014 OBSAH PISA 2012 v kostce FG v PISA 2012 - Koncepční

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Příspěvek do panelu Metodologické výzvy v rámci konference Evaluace pro budoucnost Praha, 30. května 2012 Obsah

Více

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E

Stanovení předmětu plnění dle zákona č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové intervence a s ohledem na 3E č. 137/2006 ve vazbě na cíl výdajové Příloha č. B1 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 VÝSLEDKY META-EVALUAČNÍHO ŠETŘENÍ Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA

EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 VÝSLEDKY META-EVALUAČNÍHO ŠETŘENÍ Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA KONFERENCE 2013 Odpovědnost za výsledky a výzvy pro 2014+ EVALUACE OP V LETECH 2004 2012 Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA 28. 5. 2013 1 Obsah Programová teorie Pozornost věnovaná zainteresovaným stranám Implementace

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013,

Více

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje?

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013 Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ AL-Consulting s.r.o. Metody strategického poradenství v dnešní době

Více

Výzva OPZ 03_16_128 Sociální bydlení

Výzva OPZ 03_16_128 Sociální bydlení Výzva OPZ 03_16_128 Sociální bydlení Magistrát města Mostu Radniční 1/2 434 69 Most IČ: 00266094 DIČ: CZ00266094 Projekt: Realizátor projektu: Délka projektu: Pilotní ověření implementace systému sociálního

Více

Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci

Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci Charta projektu úplné znění pro MŠMT a jeho příspěvkové organizace a Českou školní inspekci 1 Obsah Manažerské Shrnutí... 3 Definice projektu rámcová část... 3 Stručný kontext realizace projektu... 3 Cíle

Více

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům

3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR. Světový den STOP dekubitům 3. Kulatý stůl na téma: Systém prevence a léčby dekubitů v ČR Světový den STOP dekubitům Praha, 12. 11. 2015 Dekubity/proleženiny téma NEJEN pro zdravotnictví Dlouhodobým prevalenčním šetřením Národního

Více

Představení metodiky přípravy veřejných strategií

Představení metodiky přípravy veřejných strategií Představení metodiky přípravy veřejných strategií Seminář Příprava GeoInfoStrategie mezinárodní souvislosti a zahraniční podněty 17. ledna 2013 Kontext vzniku metodiky reakce na současný nevyhovující stav

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Komponenta specifická primární prevence. Popis jednotlivých základních kroků a činností

Komponenta specifická primární prevence. Popis jednotlivých základních kroků a činností Komponenta specifická primární prevence Popis jednotlivých základních kroků a činností duben 2011 1. Východiska Vycházíme z toho, že mezi hlavní kriteria efektivní primární prevence patří dobrá znalost

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Evaluace na rozcestí trendy a praxe. Evaluace vs. interní audit. Lukáš Kačena Ernst & Young

Evaluace na rozcestí trendy a praxe. Evaluace vs. interní audit. Lukáš Kačena Ernst & Young Evaluace na rozcestí trendy a praxe Evaluace vs. interní audit Lukáš Kačena Ernst & Young Cílem příspěvku je: představit cíle a nástroje interního auditu porovnat cíle a nástroje evaluace a interního auditu

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Praha, Holečkova ul. 5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 5. 2. Evaluační činnosti Evaluační (sebehodnotící, autoevaluační) činnosti

Více

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI)

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Daniel Münich garant klíčové aktivity #2 KRE 2012, Národní technická knihovna,

Více

Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů

Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, 13. 5. 2008 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště (Vybráno z přílohy č. 3 k vyhlášce č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení, ve znění pozdějších předpisů.) Standartní činnosti

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU. Vnitřní předpis stanovuje standardy vnitřního hodnocení kvality. Předpis upravuje zejména:

VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU. Vnitřní předpis stanovuje standardy vnitřního hodnocení kvality. Předpis upravuje zejména: PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých

Více

Přehled výzkumných metod

Přehled výzkumných metod Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Klíčová aktivita Evaluace

Klíčová aktivita Evaluace Klíčová aktivita Evaluace Evaluace co to je a k čemu slouží? Jaká je aktuální situace daného problému? Jaký problém bude projekt řešit a jaký je jeho rozsah? Jaké jsou potřeby cílové skupiny? Proč by měl

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015:

A. Návrhy na nové aktivity v roce 2015: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Strategické plánování v obci proč a jak? Jana Kortanová 19. května 2011 Liberec

Strategické plánování v obci proč a jak? Jana Kortanová 19. května 2011 Liberec Strategické plánování v obci proč a jak? Jana Kortanová 19. května 2011 Liberec Obsah prezentace proč strategicky plánovat základní fáze strategický plán a jeho realizace vazba strategického plánu na územní

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014:

ZDRAVÉ MĚSTO A MÍSTNÍ AGENDA 21 CHRUDIM AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21. Vyhodnocení návrhů na zlepšování procesu MA 21 v roce 2014: AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MÍSTNÍ AGENDY 21 Co je Akční plán zlepšování procesu místní Agendy 21? Součástí každé metody modernizace veřejné správy, každého úspěšného procesu, je formulace přehledného

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Podpora zdraví v EU a v České republice. Priority projektů podpory zdraví. MUDr. Lidmila Hamplová Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví ČR

Podpora zdraví v EU a v České republice. Priority projektů podpory zdraví. MUDr. Lidmila Hamplová Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví ČR Podpora zdraví v EU a v České republice. Priority projektů podpory zdraví. MUDr. Lidmila Hamplová Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví ČR Strategie podpory zdraví v EU - evropská zdravotní politika Hlavním

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, 674 01 Třebíč PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB pro školní rok 2016/2017 I. Základní legislativní rámec Poskytování poradenských služeb je uloženo zákonem

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Agenda. 1. Informace o projektu 2. Cíl a zaměření evaluace 3. Metodika. 5. Doporučení 6. Poučení a tipy

Agenda. 1. Informace o projektu 2. Cíl a zaměření evaluace 3. Metodika. 5. Doporučení 6. Poučení a tipy Evaluace projektu Prevence, výživa a komplexní podpora pro děti a rodiny postižené HIV/AIDS v distriktě Kisumu, Keňa Ing. Inka Píbilová, MAS Věda v akci, 25. 10. 2012 Agenda 1. Informace o projektu 2.

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Město Hodonín Leden 2010 Cíle průzkumu

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání I. Cíle výzkumu V rámci výzvy Pregraduální vzdělávání budou organizována

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáků školy je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává po celý školní rok. Je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího

Více

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Marketingová strategie a propagace charty Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Vyhlášení charty Po zpracování definitivní verze charty nastává čas jejího zveřejnění. Pro zajištění maximální informovanosti

Více

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ VZDĚLÁVACÍ A VÝCVIKOVÉ KURZY Nabízíme: INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP PROGRAMY NA KLÍČ Význam má takové vzdělávání, které reaguje na zcela konkrétní potřeby. Kurzy v oblasti : sociálně

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Popis vzdělávací akce

Popis vzdělávací akce Popis vzdělávací akce 1. Název vzdělávací akce:specializační studium pro metodiky prevence Studium k výkonu specializovaných činností -prevence sociálně patologických jevů(dle vyhl. č. 317/2005 Sb. 9c)

Více

Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en) 13375/14 PROCIV 77 JAI 688 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: 13013/14 Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE Školní psycholog - poskytuje poradenství žákům (cílové skupině) - poskytuje a

Více

Marketingový výzkum. Ing. Martina Ortová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci. Projekt TU v Liberci

Marketingový výzkum. Ing. Martina Ortová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci. Projekt TU v Liberci Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Marketingový výzkum Ing., Ph.D. Technická univerzita v Liberci Projekt 1 Technická

Více

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 9/ Závěrečná zpráva Za účelem vnitřního zajištění kvality vzdělávací činnosti na VŠRR je každoročně realizována evaluace výuky studenty.

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více