Využití ukazatelů aktivity pro určení výše oběžného majetku

Transkript

1 FRP 5. předáška Využití ukazatelů aktivity pr určeí výše běžéh majetku Pdik by měl mít tlik běžéh majetku (zásb, survi, materiálu, htvých peěz, phledávek) klik hspdárý prvz pdiku vyžaduje. Má-li majetku více, pak je část majetku evyužita, cž je ehspdáré a celkvý rzvj pdiku je brzděý. Optimálí výše běžéh majetku - je takvá výše běžéh majetku, která zabezpečuje rmálí chd pdiku s c ejižšími celkvými áklady. Optimálí výši běžéh majetku lze stavit: ) Glbálím způsbem, který vychází z délky bratvéh cyklu peěz a výše jeddeích ákladů. 2) Aalytickým pstupem pdle dílčích plžek běžéh majetku (jedtlivých druhů zásb, phledávek) při čemž využíváme růzých ptimalizačích metd (ptimalizujeme výrbí zásby, výrbí dávky atd.) V praxi ba způsby kmbiujeme. Staveí výše běžéh majetku pmcí bratvéh cyklu peěz Obratvý cyklus peěz je dba, která uplye mezi platbu za akupeý materiál a přijetím ikasa z prdej výrbků. Skládá se z:. dby bratu zásb (DOZ) 2. dby ikasa (DI) (bratu phledávek) 3. dby dkladu plateb (DOP) (dba bratu závazků) ) Dba bratu zásb (DOZ) je průměrá dba d ákupu materiálu d prdeje výrbků. průměrá zásba DOZ = tržby / 360 2) Dba ikasa (DI) ebli (dby bratu phledávek) - je dba, která uplye d fakturace výrbků d de ikasa. phledávky DI = Tržby/ 360

2 3) Dba dkladu plateb (DOP) ebli (dba bratu závazků) je dba mezi ákupem materiálu a práce a platbu za ě. Tat dba sižuje dbu bratvéh cyklu peěz. Dluhy ddavatelům DOP = Tržby/ 360 Obratvý cyklus peěz (OCP) se pak vypčte jak sučet dby bratu zásb a dby ikasa a dečte se dba dkladu plateb: OCP = DOZ + DI - DOP Obratvý cyklus je tedy prvím čiitelem, který určuje výši kapitálu pr fiacváí běžéh majetku. Druhým čiitelem jsu jeddeí áklady a prdaé zbží. Ty vypčteme z celkvých rčích ákladů, které zjistíme jak sučet ákladvých plžek ve výsledvce děleý 360. Celkvé rčí áklady Jeddeí áklady = 360 Kapitálvu ptřebu a krytí běžéh majetku vypčteme jak suči bratvéh cyklu peěz a celkvých jeddeích ákladů. Kapitálvá ptřeba = bratvý cyklus x jeddeí áklady Způsby zkracváí bratvéh cyklu peěz a sížeí prvzíh kapitálu ) Zkráceím dby bratu zásb, tj. zkráceím dby zásbváí, výrby, expedice 2) Zkráceím dby ikasa apř. zaiteresváím dběratelů a včasějším placeí faktur pskytváím slev (skta) za dřívější úhrady 3) Prdlužeím dby dkladu plateb, pkud tt prdlužeí ezvýší áklady pdiku a epškdí vztahy s ddavateli. 4) Ptřeba kapitálu dále závisí a bjemu tržeb, phledávek a zásb. S expazí pdiku všechy tři slžky rstu sptálě, prví dvě z ich v pdstatě ezávisle a maagemetu pdiku. čast se stává, že růst pdiku je tak rychlý, že hrzí samtu existeci pdiku. 2

3 Příklad Nábytkářský pdik má začít vyrábět vý výrbek. Na výrbu kusu ptřebuje 2000 Kč (materiál + práce) Každý de bude vyrábět 30 kusů. Zjistěte: ) Dbu bratu zásb 2) Dbu bratu phledávek 3) Délku celkvéh bratvéh cyklu 4) Deí ptřebu peěz 5) Celkvu rčí kapitálvu ptřebu fiačíh majetku plžka v tis. Kč Rčí tržby plávaé průměrá zásba průměrá výše phledávek 500 úhrada ddavatelských faktur 5 dí dba bratu zásb=[4500/(27000/360)] 60 dí 75,0 dba bratu phledávek = {500/(27000/360)] 20 dí Obratvý cyklus peěz trvá = 65 dí deí ptřeba peěz je 30 x 2000 = Kapitálvá ptřeba a běžý majetek = 65 x = Celkvá kapitálvá ptřeba a běžý majetek za rk čií 3,9 mil. Kč Kč 3

4 Leasigvé fiacváí Leasig (ájem) umžňuje užíváí stálých aktiv bez jejich ákupu, tj. bez ptřebé htvsti. Nájemce a prajímatel uzavřu smluvu, ve které jsu upřesěa práva ájemce a užíváí a jeh pvisti hrazeí plateb v suvislsti s užíváím prajatéh majetku. Dchází k dděleí vlastictví a užíváí majetku. Hlaví výhdu je: Nedchází k jedrázvému velkému výdaji htvsti Šetří se ztráty ze zastaráváí majetku Přeáší se a ájemce daňvé úlevy Splátky leasigu se celé dají zahrut d ákladů pdiku a tím sižují daňvý základ splečsti Nevýhdu je: Leasig je dražší ež jedrázvé přízeí majetku, prtže leasigvé splátky zahrují jak ceu prajímaéh majetku, tak zisk leasigvé splečsti. Frmy leasigu: Operativí (prvzí) krátkdbý, živtst majetku je delší ež bdbí užíváí, krmě fiacváí se prajímatel stará i servis a údržbu majetku a bere a sebe áklady s tímt spjeé, p uplyutí sjedaé dby leasigu se majetek vrací d ruku prajímatele. Fiačí (kapitálvý) dluhdbý, trvá delší dbu (ejméě tři rky) a je evypvěditelý, áklady a servis a údržbu a sebe přejímá ájemce a p skčeí ájemí lhůty (p splaceí celéh majetku) přechází majetek d vlastictví ájemce. Prdej a zpětý prájem firma vlastící jej prdá leasigvé splečsti a ta mu h zpětě prajme, jde vlastě určitu bdbu hyptéky. Rzhdváí mezi leasigem a úvěrem Fiacváí ivestic pdiku prstředictvím leasigu je velmi blízké fiacváí pmcí růzých frem dluhdbých úvěrů. Zvyšváí pdílu úvěrů i leasigu a fiacváí pdikvých ivestic zvyšuje pdikvé fiačí rizik. V bu případech se pdik zavazuje hradit p delší dbu splátky, zahrující úmr určité částky (úvěru, přizvací cey) a úrk. 4

5 Na druhé straě existují mezi těmit způsby i určité rzdíly. Při úvěrvém fiacváí je přízeý fixí majetek ve vlastictví pdiku. Te uskutečňuje jeh dpisy, emusí hradil leasigvu marži prajímateli. Při fiacváí leasigem zůstává majetek ve vlastictví prajímatele, pdik (ájemce) majetek je užívá, ale edepisuje. Hradí leasigvé splátky, která zahruje splátku přizvací cey a leasigvu marži prajímatele. Fiačí terie i leasigvá praxe vytvřily řadu mdelvých pstupů, které mají služit k prváí ekmické výhdsti leasigu eb kupě a úvěr. Při rzhdváí mezi leasigem a úvěrem je třeba respektvat tyt hlaví faktry: daňvé aspekty dpisvý, úrkvý a leasigvý daňvý štít (daňvé úspry) úrkvé sazby z dluhdbéh úvěru sazby dpisů a zvleu metdu depisváí majetku v průběhu živtsti leasigvé splátky, jejich výši a průběh v rámci dby leasigu faktr času, zvleý disktí sazbu pr aktualizaci peěžích tků spjeých s úvěrem eb leasigem Metda disktvaých výdajů a leasig a úvěr ejdříve se kvatifikují výdaje (sížeé daňvu úspru), které vziku ájemci v suvislsti s leasigem určí se výdaje (pět sížeé vliv daí), které by měl ájemce v suvislsti s úvěrem bje výdaje se musí aktualizvat s přihlédutím k času, ve kterém byly vyalžey vybere se ta variata fiacváí, která má ejižší celkvé disktvaé výdaje Metda čisté výhdy leasigu Tat metda rzhdváí mezi leasigem a úvěrem je zalžea a prváí čisté sučasé hdty ivestice fiacvaé úvěrem a čisté sučasé hdty ivestice fiacvaé leasigem. 5

6 Čistá sučasá hdta ivestice fiacvaé úvěrem může být defiváa takt: ( T N) (* d) d* O Ču N ( i) K kde: T = tržby, které ivestice přiáší v jedtlivých letech živtsti N = áklady a výrbu (bez dpisů) v jedtlivých letech živtsti O = dpisy v jedtlivých letech živtsti = jedtlivá léta živtsti N = dba živtsti i = úrkvý keficiet, upraveý vliv daě d = daňvý keficiet K = kapitálvý výdaj Čistá sučasá hdta ivestice fiacvaé leasigem může být defiváa takt: ( T N) (* d) L*( d) N Č ( i) kde : (statí symbly jsu stejé jak v předchzím vzrci) L = leasigvé splátky v jedtlivých letech živtsti (dba leasigu = dbě živtsti) Prváím čisté sučasé hdty ivestice s leasigvým fiacváím a čisté sučasé hdty s úvěrvým fiacváím dstaeme čistu výhdu leasigu. Jestliže je čistá výhda leasigu pzitiví, leasig je efektivější frma fiacváí. Pkud je čistá výhda leasigu egativí, je efektiví frmu fiacváí úvěr. L (* d) d* O N ČVLK ( i) kde: ČVL = čistá výhda leasigu K = kapitálvý výdaj = jedtlivá léta živtsti N = dba živtsti L = leasigvé splátky v jedtlivých letech živtsti d = daňvý keficiet i = úrkvý keficiet O = dpisy v jedtlivých letech živtsti 6

7 Pkud je kapitálvý výdaj větší ež sučet aktualizvaých leasigvých splátek p zdaěí a aktualizvaých dpisvých daňvých štítů v jedtlivých letech, je čistá výhda leasigu kladá a leasigvé fiacváí je výhdější ež úvěrvé. Pkud je kapitálvý výdaj meší ež uvedeé sučty, je čistá výhda leasigu egativí a výhdější je pak fiacváí úvěrem. Tabulka č.: Výpčet dúrčitele bez vlivu a s vlivem daě z příjmů úrkvací bdbí výpčet a) dúrčitel výpčet b) Odúrčitel , 4 0,8772, 4 2 0,8695, 4 3 0,6750, 4 4 0,592 0, 4* 0,3 0, 4* 0,3 2 0, 4* 0,3 3 0, 4* 0,3 4 0,920 0,836 0,7583 0,695 Úvěrvé fiacváí Pr výpčet čisté sučasé hdty ivestice musíme zát výši úrků, dpisů a daňvu úspru v jedtlivých letech. Tyt výpčty jsu vypčtey v ásledujících tabulkách č.2-4. Tabulka č.2: Zjeddušeý výpčet úrků úrkvací bdbí základ úrk v % výše úrku Tabulka č.3: Odpisy v prví dpisvé skupiě Rky depisváí rvměré Zrychleé CELKEM

8 Výpčet výše dpisů pužijeme puze u úvěru, prtže u leasigvéh fiacváí dpisy uplatňuje prajímatel ikli ájemce. V aší variatě budeme pčítat puze s dpisy rvměrými (lieárími). Tabulka č.4: Daňvá úspra Obdbí úrky Odpisy celkem sazba daě (%) daňvá úspra ,5x Daňvá úspra se vypčítá: (úrky + dpisy) x sazba daě. Vlastí výpčet sučasé hdty ivestice přízeé prstředictvím úvěrvéh fiacváí spčítáme v tabulce č.5, kde budu pužity také předchzí výpčty z tabulek č.-4. Získáme tak výpčet sučasé hdty bez vlivu sazby daě z přijmu a s vlivem sazby daě z příjmu ve výši 3%. Tabulka č.5: Výpčet sučasé hdty úvěrvéh fiacváí splátkvé bdbí splátky úrky htvst dpisy áklady daňvá úspra cash flw dúrčitel a) 0,8772 0,7695 0,6750 0,592 dúrčitel b) 0,920 0,836 0,7583 0,695 sučasá hdta při a) sučasá hdta při b) Peěží tky tvří: splátky úvěru + úrky daňvá úspra. Sučasá hdta se pak vypčítá: peěží tky x dúrčitel (viz.tabulka č.). Náklady se vypčítají: htvst splátka + dpisy. Sučasá hdta peěžích tků celkem = Kč (p úpravě vliv daě tat suma čií Kč). 8

9 Celkvá hdta peěžích tků je vlivěa splátkami úvěru a úrky, d ákladů se prmítají dpisy a úrky, které vlivňují daňvu úspru. Rzdíl v celkvých hdtách peěžích tků je způsbe rzdílem dúrčitelů vlivem úrkvé sazby upraveé vliv sazby daě (celkvý rzdíl = Kč). Rzdíl ve variatách pdle dúrčitele se zvyšuje s přibývajícími rky. Leasigvé fiacváí Dále budeme psuzvat steju ivestici d ákupu jetéh sbíh autmbilu prstředictvím leasigvéh fiacváí a dbu 48 měsíců, kdy je pžadvaá aktace 30% z cey vzidla při pdpisu leasigvé smluvy. Výpčty: variata I) Leasigvý keficiet je,45 leasigvá cea = x, mimřádá splátka 30% běžé rčí splátky = : časvé rzlišeí splátek = : Tabulka č.:6 Výpčet sučasé hdty leasigvéh fiacváí jetéh sbíh autmbilu splátkvé bdbí mimřádá splátka leasigvé splátky rvměré áklady daňvá úspra cash flw dúrčitel a) 0,8772 0,7695 0,6750 0,592 dúrčitel b) 0,920 0,836 0,7583 0,695 sučasá hdta při a) sučasá hdta při b) Daňvá úspra se vypčítá: leasigvé splátky x sazba daě. Peěží tky tvří: splátky ájeméh daňvá úspra. Sučasá hdta se pak vypčítá: peěží tky x dúrčitel (viz.tabulka č.). Sučasá hdta peěžích tků celkem = Kč (p úpravě vliv daě tat suma čií Kč). Pkud by jsme řešili tu samu variatu u ákupu véh sbíh autmbilu a dbu 48 měsíců a aktací 30% bude se lišit leasigvý keficiet, prtže ákup vých autmbilů je zvýhdě, prtže p prdeji cea vzidla klesá přibližě 30% z cey véh vzu. Výpčty: variata II) Leasigvý keficiet je,268 leasigvá cea = x, mimřádá splátka 30% běžé rčí splátky = : časvé rzlišeí splátek = :

10 Tabulka č.:7 Výpčet sučasé hdty leasigvéh fiacváí véh sbíh autmbilu splátkvé bdbí mimřádá splátka leasigvé splátky rvměré áklady daňvá úspra cash flw dúrčitel a) 0,8772 0,7695 0,6750 0,592 dúrčitel b) 0,920 0,836 0,7583 0,695 sučasá hdta při a) sučasá hdta při b) Daňvá úspra se vypčítá: leasigvé splátky x sazba daě. Peěží tky tvří: splátky ájeméh daňvá úspra. Sučasá hdta se pak vypčítá: peěží tky x dúrčitel (viz.tabulka č.). Sučasá hdta peěžích tků celkem = Kč (p úpravě vliv daě tat suma čií Kč). Výsledek kmparace Pkud se vrátíme k aší mdelvé situaci, je ejvýhdější ta variata, při které je sučasá hdta peěz ejižší. Sučasá hdta úvěrvéh fiacváí a) bez vlivu sazby daě z příjmů je Kč b) s vlivem sazby daě z příjmů je Kč Sučasá hdta leasigvéh fiacváí a vý sbí vůz u CCB Fiace a) bez vlivu sazby daě z příjmů je Kč b) s vlivem sazby daě z příjmů je Kč Sučasá hdta leasigvéh fiacváí a jetý sbí vůz u CCB Fiace a) bez vlivu sazby daě z příjmů je Kč b) s vlivem sazby daě z příjmů je Kč V aší mdelvé situaci je sučasá hdta ivestice ejižší při úvěrvém fiacváí. Tt je způsbe zvýšeím sazby DPH z fiačí služby u leasigu, která se vztahuje a všechy leasigvé splátky včetě aktace. DPH z fiačí služby u úvěrvéh fiacváí je adále 0%. Při leasigvém fiacváí (prájmu) je uté pčítat s avýšeím a aktací, kteru leasigvá splečst pžaduje. Leasigvý keficiet u vých sbích autmbilů je v aší variatě,268 a u jetých sbích autmbilů je vyšší -,45 z přizvací cey, a rzdíl d úvěru, kde základ pr výpčet úrku je ejvyšší v prvích letech a klesá s každu splátku. U úvěru eskládáme prví zvýšeu splátku a půjčujeme si celu částku a přízeí. Při vyšších částkách úvěru p ás bude baka vyžadvat zajištěí úvěru, které dpadá u leasigvéh fiacváí. 0

11