GEOGRAFIE A PROMĚNY VNÍMÁNÍ KRAJINY
|
|
- Kristina Květa Nováková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 GEOGRAFIE A PROMĚNY VNÍMÁNÍ KRAJINY Zdeněk Kučera Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Příspěvek vznikl v rámci řešení grantového projektu GA UK č : Územní ochrana bariéra nebo nástroj rozvoje území?
2 ekologie historiografie geografie KRAJINA archeologie ostatní disciplíny architektura a urbanismus
3
4
5
6
7
8 1) měli bychom věnovat pozornost sobě samým (Mikesell 1978) 2) dějiny geografie jsou dějinami geografických myšlenek (Wright 1926) základní témata: místo, oblast, region a prostorové rozmístění, životní prostředí, krajina (Baker 2003) 3) přesto věnujeme málo pozornosti proměnám přístupů k těmto konceptům 4) geografie nemá co říci ke studiu krajiny
9 nutně neúplné pojednání založené na vlastní místně, časově a kulturně specifické (Wright 1947; Lowenthal 1961; Livingstone 1992, 2003) zkušenosti a dostupné literatuře taková pojednání ovšem potřebujeme pro zachování diskuze o světě okolo nás aby svět byl udržitelný, musíme o něm nejprve hovořit (Lowenthal 2003)
10 VÝVOJ GEOGRAFIE HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY 1950 monistická, idiografická, empirická dominuje regionální geografie (německá, francouzská, americká); regionální monografie, důraz na syntézu poznatků o určitém území, geografie jako popis částí světa dualistická (fyzická humánní), nomotetická, positivistická kritika regionální geografie (příliš popisná, málo exaktní, malá aplikovatelnost výsledků), rozvoj systematické geografie, matematizace, geografie jako prostorová věda 1970 prohloubení dualismu, ale nyní i snaha o integraci věda přírodní společenská ani jedno nomotetická i idiografická více různých paradigmat (např. pozitivistické, humanistické, kritické), kritika předchozího výzkumu (málo teoreticky podložený) (blíže viz např.: Bird 1993; Hampl 1998; Hartshorne 1939; Johnston 1997; Holt-Jensen 1999)
11 Zdroj: Antrop (2004)
12 VÝZKUM KRAJINY DO POLOVINY 20. STOLETÍ empirický, ne-teoretický, studium krajiny jako celku (Antrop 2004) dominance n mecké školy (např. Schlüter, Passarge, Gradmann), ze které přebírá škola americká (Sauer); obecná podpora výzkumu krajiny ve společnosti (Hard 1969) specifické postavení francouzské školy (studium sounáležitosti obyvatel s jejich prostředím v regionech; Vidal de la Blache) krajina je konkrétní a mapou zaznamenatelný objekt, který je předmětem podrobného popisu a klasifikace (viz např. Davis 1919; Granö 1929/1997) objevuje se rozlišení na krajinu p írodní a kulturní např. Sauer (1925): Kulturní krajina vzniká z přírodní krajiny činností kulturní skupiny. Kultura je činitel, přírodní oblast je medium, kulturní krajina výsledek. KRITIKA (zejména Hartshorne 1939) geografie není jen to, co můžeme vidět (např. politická geografie), krajina je pro geografii příliš nejednoznačný pojem N KTERÉ ZNAKY VÝZKUMU KRAJINY Z TOHOTO OBDOBÍ P ETRVÁVAJÍ DODNES
13 FAKTORY FORMY polohové podnebí ČAS povrch klimatické půda P ÍRODNÍ zavlažování KRAJINA vegetační nerostné zdroje mo e a pob eží atd. vegetace FAKTOR MEDIUM FORMY obyvatelstvo hustota zalidnění ČAS mobilita kultura p írodní bydlení KULTURNÍ krajina rozmístění KRAJINA Zdroj: Sauer (1925) struktura produkce komunikace atd.
14 VÝZKUM KRAJINY PO POLOVIN 20. STOLETÍ rozd lení na fyzickou a humánní geografii krajina je zpočátku na okraji pozornosti geografie (historická a kulturní geografie; např. Baker, Prince, Lowenthal) nárůst zájmu až později v 70. a zejména od 80. let krajina se stává objektem zájmu více různých disciplin profesionalizace a diverzifikace výzkumu krajina se stává předmětem hodnocení a plánování tři hlavní směry výzkumu krajiny v geografii: 1ě krajinná ekologie 2ě kulturní geografie 3ě studium využití ploch
15 KRAJINNÁ EKOLOGIE rozvoj zejména od Ř0. let 20. století (IALE 1982) (blíže viz např. Burel, Baudry 2003; Finke 1994; Forman, Godron 1993; Leser 1991; Lipský 1998; Michaeli ed. 2007; Sanderson, Harris 2000) kořeny v především v německé fyzické geografii (Troll; Neef 1967; Schmithüsen 1976) význam leteckého snímkování a systémové teorie krajina jako mapou zaznamenatelný objekt studium struktury, fungování a prom n krajiny v čase (Lipský 2000) typologie krajiny (viz např. Lipský, Romportl 2007) pozitivistická, důraz na exaktní postupy (matematizace) a aplikaci výsledků zejména v ochraně životního prostředí a environmentálním plánování snaha vyvinout jednotný slovník pro popis krajiny
16 KULTURNÍ GEOGRAFIE navazuje na starší tradici studia nově rozvoj zájmu o krajinu zejména od 80. let p edevším v anglo-americké geografii (viz např. Wylie 2007) kritika tradiční kulturní geografie za nedostatek teoretického přístupu ke kultuře tzv. nová kulturní geografie (např. Cosgrove, Duncan, Jackson) antropocentrický a teoretický p ístup ke krajině krajina jako společenská a kulturní konstrukce, způsob nahlížení na okolní svět zvnějšku (Cosgrove 1998; Daniels, Cosgrove 1988; srv. Schama 1995) studium reprezentací krajiny hledání podstaty obsahu pojmu krajina (např. Olwig 2002) krajina jako smysly prožívané prost edí (např. Wylie 2005)
17 VÝZKUM VYUŽITÍ PLOCH ĚLAND USEě empirické zam ení založen na možnostech mapování a statistické evidence nástup DPZ a GIS počátky a rozvoj v rámci geografie zemědělství v souvislosti se studiem možností využití půdního fondu (viz např. Bičík 2005; Bičík, Jančák 2005) a v historické geografii (např. Baker, Butlin 1973; Jeleček 1985) dnes specifický p ístup ke studiu struktury krajiny a jejích prom n v minulosti (Bičík, Kupková 2005; Feranec, Oťaheľ 2008; Jeleček 1995; Lipský 2000; Domaas 2007), propojuje výzkumy mezi fyzickou a humánní geografií a krajinnou ekologií (Žigrai, Oťaheľ 2007)
18 TRADICE VÝZKUMU KRAJINY V GEOGRAFII P ístupy ke studiu krajiny 1) krajinná ekologie 2) kulturní geografie 3) výzkum využití ploch Nahlížení na krajinu A) krajina jako území B) krajina jako scenérie C) krajina jako specifický celek
19 KRAJINA JAKO INTEGRUJÍCÍ TÉMA Krajina je základním d dictvím každého z nás. Je všezahrnující a nevyhnutelná. Přitom pro každého z nás znamená n co jiného. (Lowenthal 2007) území, vnímané obyvatelstvem, jehož charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů (Evropská úmluva o krajině, Florencie 2000) je vnímaným a neustále se m nícím územn vymezitelným celkem (Antrop 2000; Granö 1929; Schein 1997), který má určitou formu, funkci a hodnotu (Selman 2006), a jehož jsme z určitého pohledu nedílnou součástí, ale zároveň se vůči n mu můžeme vymezit (Cosgrove 1998; Olwig 2002; Tress, Tress 2001)
20 P ÍKLADY TÉMAT Teorie krajiny Dějiny a historická geografie přístupů ke krajině Historický vývoj krajiny Ochrana životního prostředí Environmentální a územní plánování Problematika dědictví (památková péče a ochrana přírody) a krajiny jako dědictví Percepce krajiny Geografické a environmentální vzdělávání a popularizace problematiky krajiny
21 D KUJI VÁM ZA POZORNOST
Základy humánní geografie (geografie obyvatelstva a sídel)
Základy humánní geografie (geografie obyvatelstva a sídel) - organizace výuky - obecná humánní geografie Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sylabus přednášek geografie obyvatelstva:
VíceRegionální geografie
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Regionální geografie verze 2018/2019 Státní závěrečné zkoušky
VíceZánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny
VíceKRAJINA V ČESKÉ GEOGRAFII A OTÁZKA RELEVANCE PŘÍSTUPŮ ANGLO-AMERICKÉ HUMÁNNÍ GEOGRAFIE
GEOGRAFIE SBORNÍK ČESKÉ GEOGRAFICKÉ SPOLEČNOSTI ROK 2009 ČÍSLO 2 ROČNÍK 114 ZDENĚK KUČERA KRAJINA V ČESKÉ GEOGRAFII A OTÁZKA RELEVANCE PŘÍSTUPŮ ANGLO-AMERICKÉ HUMÁNNÍ GEOGRAFIE Z. Kučera: Landscape in
VíceZáklady humánní geografie (geografie obyvatelstva a sídel)
Základy humánní geografie (geografie obyvatelstva a sídel) - organizace výuky - obecná humánní geografie Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sylabus přednášek geografie obyvatelstva:
VíceKrajinná ekologie. přednáška. Studijní obor NOK
Krajinná ekologie přednáška Studijní obor NOK Východiska 1. Krajinná ekologie postavení v systému věd, objekt studia, prostorové dimenze, definice krajiny, přístupy studia ke krajině (polycentrický-primární
VíceRNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci
GEOGRAFIE A MAPOVÁNÍ PROSTORU MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SE SEKTOREM VENKOVA RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci Katedra geoinformatiky http://www.geoinformatics.upol.cz
VíceGeografie 1. Prof.Dr.Ing.Karel Pavelka ČVUT v Praze Stavební fakulta, katedra mapování a kartografie
ČVUT v Praze Stavební fakulta, katedra mapování a kartografie Geografie 1 Prof.Dr.Ing.Karel Pavelka E-mail: pavelka@fsv.cvut.cz Laboratoř e fotogrammetrie, DPZ a laserového skenování Předměty Geografie
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis 9. ročník Zpracoval: Mgr. Tomáš Majer Obyvatelstvo a hospodářství posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu,
VíceZeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY
Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie
VíceSociálně prostorová diferenciace v České republice:
SAS Roadshow 2015 Veřejná správa, 14. října 2015 Hotel Holiday Inn, Praha Sociálně prostorová diferenciace v České republice: možnosti analýz a kartografická vizualizace Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
VíceSociálně zodpovědná geografie XV. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti Relevancia geografie v meniacom sa svete
Sociálně zodpovědná geografie XV. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti Relevancia geografie v meniacom sa svete Luděk Sýkora, UK PřF Praha sociální zodpovědnost sociální geografie sociální zodpovědnost
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí
VíceZkrácený obsah učiva a hodinová dotace
Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,
VíceRozvojový plán města Pohořelice: kritická reflexe Pohořelice city development plan: critical reflection
Rozvojový plán města Pohořelice: kritická reflexe Pohořelice city development plan: critical reflection Jakub Jaňura Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita janura@mail.muni.cz
VíceKrajinná ekologie. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU
Krajinná ekologie RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU Teze: Studium geografie (a krajinné ekologie) Nic vás nenaučíme (téměř) Geografie věda empirická. = Terén, terén, znalosti, poznávání poznání
VíceARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Podklady k tiskové konferenci dne 20.2. 2009 1 ARCHEOLOGIE PRAVĚKÝCH ČECH. SV. 1-8 Jiráň, Luboš Venclová, Natalie (editoři) Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. 2007-2008 Dosud nejrozsáhlejší
VíceBLOK III: METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ DOJÍŽĎKY DO PRÁCE A DO ŠKOL
BLOK III: METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ DOJÍŽĎKY DO PRÁCE A DO ŠKOL PETER SVOBODA PROSTOROVÁ MOBILITA: TEORETICKÉ KONCEPTY A METODICKÉ PROBLÉMY Workshop, Univerzita Karlova v Praze, 4. června 2014 Urbánní
VíceMATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU
MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční
VícePercepce sakrální a duchovní krajiny na Ústecku. Mgr. Ladislav Bobr, PřF UK RNDr. Mgr. Gustav Novotný, PřF UJEP
Percepce sakrální a duchovní krajiny na Ústecku Mgr. Ladislav Bobr, PřF UK RNDr. Mgr. Gustav Novotný, PřF UJEP Cíle výzkumu Hlavní cíl: přiblížení percepce (duchovní) krajiny v Ústeckém kraji z pohledu
VíceGeografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie prezenční i kombinovaná forma studia verze 2017/2018
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceProgram OMEGA a KREATIVNÍ EKONOMIKA. 17.1. 2014 od 13:00 hod
Program OMEGA a KREATIVNÍ EKONOMIKA 17.1. 2014 od 13:00 hod Systém podpory VaVaI v ČR Organizační struktura Předsedkyně Výzkumná rada Předsednictvo Kontrolní rada Kancelář Oddělení strategií a analýz Oddělení
VíceVolitelné semináře ve 3. ročníku
Volitelné semináře ve 3. ročníku Seminář českého jazyka a literatury (3. ročník) - dvouhodinový Výuka zahrnuje literární výchovu a jazykovou a komunikační výchovu, které se vzájemně doplňují a prolínají.
VícePROMĚNY KRAJINY MĚSTA TRUTNOVA
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie PROMĚNY KRAJINY MĚSTA TRUTNOVA Diplomová práce Bc. Martin ERLEBACH Vedoucí práce: Mgr. Pavel KLAPKA, Ph.D. Olomouc 2013 1 Bibliografický
VíceMATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk. rok 2017/18 Jarní a podzimní termín. 1. Geografie, její předmět a funkce. Základy geomorfologie (utváření reliéfu Země)
EDUCAnet gymnázium, SOŠ a základní škola Praha, s.r.o. Roztylská 1, 148 00 Praha 4 http:// praha.educanet.cz Fakultní škola Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk.
VíceZajímají vás společenské vědy a ochrana přírody?
Zajímají vás společenské vědy a ochrana přírody? Ano? Pak vás zveme ke studiu Environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity V tomto letáku jsme pro vás shrnuli to nejdůležitější.
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Základní škola Havířov Podlesí F. Hrubína 5/1537 okres Karviná ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ DODATEK č.1 Pro 8.ročník 1 ZEMĚPIS Vyučovací předmět Období Člověk a příroda ZEMĚPIS 3. 8.
VíceSUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU
SUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. a kolektiv projektu Suburbanizace Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká
VíceACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie
Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj
VíceŽivotní prostředí - úvod do problematiky
Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany
VíceGeografické informační systémy GIS
Geografické informační systémy GIS Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským
VíceOTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH
OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie
VíceVÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE
VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VaV MMRČR č. WD-01-07-1: Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a
VíceKrajina jako společné dílo našeho hospodaření a přírody
Krajina jako společné dílo našeho hospodaření a přírody 7 Krajina jako společné dílo našeho hospodaření a přírody Josef Fanta, Petr Petřík, Jana Macková Krajina je prostor, ve kterém průběžně probíhá množství
VíceStudijní program Foresight for Environment and Development. Geoinformatika
Standard studijního Foresight for Environment and Development A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního
VíceMaturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
VíceGymnázium, České Budějovice, Česká 64, PSČ 370 21. www.gymceska.cz
Maturitní témata ZEMĚPIS 1.Planeta Země-tvar a velikost Země,postavení Země ve vesmíru,pohyby Země a jejich důsledky,čas,datum, kalendář,ekliptika,rovnodennost,slunovrat. 2.Geografie České republiky-hospodářství-těžba
Vícevzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II
Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu
VíceMEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI
49. konference České demografické společnosti, Lednice, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, 23. května 2019 MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI MARTIN OUŘEDNÍČEK
VíceDVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN
DVOULETÉ STUDIUM PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN 011-01 1. Úvod do studia. Vybrané kapitoly z filosofie předmět 1. Úvod do filosofie. Dějiny filosofie.. Filosofie krásy. Estetika. 3. Etika.. Kognitivní religionistika.
VíceSoulad studijního programu. Mezinárodní rozvojová studia. geografie B1301 Geografie 6702R004 Mezinárodní rozvojová studia
Standard studijního Mezinárodní rozvojová studia A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního s tvůrčí
VícePrecision farming (Precizní zemědělství)
Precision farming (Precizní zemědělství) Jakub Stoszek, GIS 2009 Obsah Co znamená pojem precizní zemědělství Proč precízní zemědělství Sběr dat a mapování půdy Evidence dat LPIS Precizní zemědělství První
VíceDPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077
DPZ Dálkový průzkum Země Lukáš Kamp, KAM077 Dálkový průzkum Země je věda i umění získávat užitečné informace o objektech, plochách či jevech prostřednictvím dat měřených na zařízeních, která s těmito zkoumanými
VíceTabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta Tématická oblast Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Rozdělení a význam geografie Tvar a pohyby Země Přírodní
VíceMaturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová
Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.
VíceOBSAH VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU
OBSAH VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU Co, kdy a pro koho máme učit? A jak to vše vlastně pojmout? Jan Hercik, ZS 2018, Katedra geografie PřF UP v Olomouci Středobodem studia geografie je pochopení, popis a analýza
VíceZápis ze zasedání Vědecké rady Geografické sekce PřF UK dne
Zápis ze zasedání Vědecké rady Geografické sekce PřF UK dne 4.10.2012 Přítomni: doc. Blažek, doc. Drbohlav, doc. Dzúrová, prof. Janský, dr. Kocourková, doc. Langhammer, doc. Sýkora, doc. Vilímek (8) Omluveni:
Více4 RURÁLNÍ STRUKTURY. 4 hodiny
4 RURÁLNÍ STRUKTURY Přestože v současnosti ve vyspělém světě žije na venkově méně než polovina celosvětové populace a ve světě rozvojovém dochází k jeho neustálému poklesu, je tématika venkova jedním ze
VíceSoulad studijního programu. Environmentální studia a udržitelný rozvoj
Standard studijního Environmentální studia a udržitelný rozvoj A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního
VíceMaturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová
Maturitní témata Školní rok: 2018/2019 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A8 Mgr. Radomil Juřík VIII. B8 Mgr.
VíceTéma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky
Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce
VíceZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program
ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.6.4. Zeměpis A) Charakteristika předmětu Zeměpis je předmětem ve kterém dochází k propojování jednotlivých sfér života. Má silný interdisciplinární
VíceČeský historický atlas
Český historický atlas projekt Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity č. (NAKI II) 2016 až 2020 RNDr. Tomáš Burda, Ph.D. Historický ústav AV ČR, v.v.i, Praha Přírodovědecká
VíceBibliografie českého archivnictví za rok 2005
Bibliografie českého archivnictví za rok 2005 Notace // = Schema věcného třídění / systematického barevně vystínované třídníky = záznamy neobsazené nižší úrovně třídníků a nezobrazující se vyšší úrovně
VíceHodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků
Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké snímkování
VíceUniverzitní GIS není hračka. doc. Ing. Jan Pacina, Ph.D.
Univerzitní GIS není hračka doc. Ing. Jan Pacina, Ph.D. Jan.Pacina@ujep.cz Univerzitní GIS není jen o výuce Univerzitní GIS není jen o výuce GIS je na UJEP využíván primárně na: Fakultě životního prostředí
VíceObsah přednášky. Koncept regionu. Metody regionální geografie vymezení konceptu region. Ze2BP_ORP6
Ze2BP_ORP6 Metody regionální geografie vymezení konceptu region jarní semestr 2008/2009 PedF, katedra geografie 1 Koncept regionu Historický vývoj Základní znaky Obsah přednášky Metody vymezování regionu
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceDálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789
Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789 Obsah: Úvod Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země) Historie DPZ Rozdělení metod DPZ Využití DPZ Projekty využívající data DPZ Současné družicové systémy Zdroje Závěr
Vícevzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 9. KUDLÁČEK
Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí geografickou polohu ČR, posoudí a další aspekty polohy
VíceBakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám. Personální řízení
Bakalářské studium otázky ke státním bakalářským zkouškám Personální řízení 1. Předmět teorie organizace a řízení Předmět teorie organizace a řízení. Přehled základních koncepcí vědeckého a předvědeckého
VíceRočník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy
Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce 2018/2019 MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU
MODELOVÁNÍ V PÉČI O KRAJINU 1. Modelování, druhy modelů 2. Rozdělení dat pro modelování 3. Georeferencování 4. Podmínky pro výběr dat 5. Metody pořízení dat 6. Podkladová data pro modelování 7. Data ekologická,
VíceKATEGORIZACE ÚZEMÍ KRUŠNÝCH HOR Z HLEDISKA JEHO VÝZNAMNOSTI VE VZTAHU K VÝSKYTU TETŘÍVKA OBECNÉHO PTAČÍ OBLAST NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ - KOVÁŘSKÁ
KATEGORIZACE ÚZEMÍ KRUŠNÝCH HOR Z HLEDISKA JEHO VÝZNAMNOSTI VE VZTAHU K VÝSKYTU TETŘÍVKA OBECNÉHO PTAČÍ OBLAST NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ - KOVÁŘSKÁ Soubor map Vladimír Bejček, Petra Šímová, Karel Šťastný
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Urbanistické styly Architektonické styly, urbanistické utopie a struktura města
VíceKonference 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině
Konference 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Cíle vzdělávání a) Vzhledem
VíceMATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS
MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS 1. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Tvar a velikost Země. Země ve vesmíru. Pohyby Země a jejich důsledky. 2. ZNÁZORNĚNÍ ZEMĚ NA MAPÁCH Mapa, glóbus, kartografická zobrazení, měřítko mapy,
VíceUčivo. žák Je seznámen se základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologií.
Příklady možné konkretizace minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření pro využití v IVP předmětu Zeměpis pro 2. stupeň základní školy Ukázka zpracována s využitím
VíceHistorický vývoj územního a správního členění v českých zemích. Eva Semotanová Historický ústav Akademie věd ČR Výzkumné centrum historické geografie
Historický vývoj územního a správního členění v českých zemích Eva Semotanová Historický ústav Akademie věd ČR Výzkumné centrum historické geografie Územní a správní členění z pohledu historika a historického
VíceKoncept multifunkčního zemědělství
Koncept multifunkčního zemědělství Seminář venkov 2013 Jiří Hrabák hrabak@natur.cuni.cz Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje 1 Struktura prezentace
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceRegionální dopady sektorových politik
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje & Urbánní a regionální laboratoř 20. listopadu 2008, Seminář Výzkumného záměru MSM 0021620831 Regionální
VíceLucia Pastirčíková 1
Kopeček, Lubomír: Politické strany na Slovensku 1989 až 2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, 628 stran, ISBN 978-80-7325-113-0. Lucia Pastirčíková 1 Docent Lubomír Kopeček, působící
VíceŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY
ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití
VíceNNÍ SYNERGIE V DOPRAVĚ
HUMÁNN NNÍ SYNERGIE V DOPRAVĚ Jméno a příjmení: Karel Schmeidler Vedoucí výzkumného programu: 2 Humánní synergie v dopravě Kontakt: iva.provalilova@cdv.cz karel.schmeidler@cdv.cz Cíle projektu Cíl 1 Cíl
VíceScénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany
Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Založeno na výsledcích projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu
VíceSTUDIJNÍ OBOR TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ VENKOVA TROPŮ A SUBTROPŮ (TURVTS)
STUDIJNÍ OBOR TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ VENKOVA TROPŮ A SUBTROPŮ (TURVTS) Koncepce studijního oboru TURVTS je navrhován jako jedinečný studijní obor ČZU v Praze. Podle analýzy a profilu studentů bude obor
Více3. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat tzv. Karpatská úmluva
3. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat tzv. Karpatská úmluva 25. 27. května 2011, Bratislava, Slovensko vrcholný orgán Úmluvy, který rozhoduje o základních procedurálních,
VíceNOVÉ METODICKÉ PŘÍSTUPY SLEDOVÁNÍ PROSTOROVÉ MOBILITY
NOVÉ METODICKÉ PŘÍSTUPY SLEDOVÁNÍ PROSTOROVÉ MOBILITY LUCIE POSPÍŠILOVÁ PROSTOROVÁ MOBILITA: TEORETICKÉ KONCEPTY A METODICKÉ PROBLÉMY Workshop, Univerzita Karlova v Praze, 4. června 2014 Albertov 6, Praha
VíceSTÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA BAKALÁŘSKÝ STUPEŇ. (platnost od 1. 11. 2014)
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA BAKALÁŘSKÝ STUPEŇ (platnost od 1. 11. 2014) A. HUMÁNNÍ GEOGRAFIE A HUMÁNNÍ GEOGRAFIE ČR 1. Vývoj, struktura a rozmístění obyvatelstva ve světě Antropogeneze člověka a vývoj počtu
VíceGEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO
GEOINFORMATIKA -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA JE... spojením informatiky a geografie uplatnění geografie v počítačovém prostředí je obor,
VíceGeografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie kombinovaná forma studia verze 2016/2017 Státní závěrečné
Víceškolní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Region Gymnázium Dr.
školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v
VíceVýkaz pedagogické činnosti pro jmenovací řízení 2007-
Pedagogická činnost: Výkaz pedagogické činnosti pro jmenovací řízení 2007- Dle SIS PřF: Kód dle SIS Název předmětu Rozsah a ukončení Podíl na výuce Počet zapsaných studentů MZ340P72 Ekologie člověka a
VíceParadoxy rozvoje venkova
Venkovský prostor Prostor pro žití nebo dožití Paradoxy rozvoje venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity
VíceZeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů
Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a
VíceHISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ
HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ Martin Ouředníček, Jana Jíchová & kolektiv projektu NAKI Diskusní večer České demografické společnosti 18. února 2015, Praha,, 01. Představení projektu NAKI Cílem
VícePOVODÍ KŘETÍNKY V GEOGRAFICKÉM A ENVIRONMENTÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ. G. Petříková, V. Herber 2001
POVODÍ KŘETÍNKY V GEOGRAFICKÉM A ENVIRONMENTÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ G. Petříková, V. Herber 2001 Povodí Křetínky základní údaje Poloha - na česko-moravském pomezí Rozloha - 127,4 km 2 Počet obyvatel okolo 9000
VíceGEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO
GEOINFORMATIKA -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA JE spojením informatiky a geografie uplatnění geografie v počítačovém prostředí je obor, který
VíceTeze vyhlášky připravované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
Odborná skupina Organizace výzkumu České fyzikální společnosti Jednoty českých matematiků a fyziků AF-LX Institucionální akreditace I 12.3.2015 Teze vyhlášky připravované Ministerstvem školství, mládeže
VíceDen otevřených dveří. Klasická archeologie.
Den otevřených dveří Klasická archeologie http://ukar.ff.cuni.cz Klasická archeologie 2.je tradiční a zároveň supermoderní obor Klasická archeologie 3 Věnujeme se výzkumu materiální kultury středomořské
VíceHybrid v systému regionálního školství? Postavení a specifika uměleckého vzdělávání v ČR PhDr. Pavla Hradecká doc. Ing. Gabriela Vaceková, PhD.
Hybrid v systému regionálního školství? Postavení a specifika uměleckého vzdělávání v ČR PhDr. Pavla Hradecká doc. Ing. Gabriela Vaceková, PhD. Katedra veřejné ekonomie 1 Cíl příspěvku a jeho naplnění
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 1.hodina. Úvod. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 1.hodina Úvod Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 2008/2009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceVýznam pracovních příležitostí vzemědělství vrozvoji a stabilizaci venkovských obcí
Venkov 2011 1. února 2011, Přírodovědeckáfakulta UK, Albertov 6, Praha 2 Význam pracovních příležitostí vzemědělství vrozvoji a stabilizaci venkovských obcí Na příkladě Jihomoravského kraje Ondřej Konečný
VíceENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST
ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní
VíceRozvojové priority podle typů venkova
Rozvojové priority podle typů venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionálnídiferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje. Venkov nebo venkovy?
VíceZeměpis je vyučován na celém druhém stupni V 6. 8. ročníku připadají na předmět zeměpis 2 hodiny a v 9. ročníku hodina jedna.
5.6.4 Obor: Zeměpis Předmět: Zeměpis Charakteristika předmětu zeměpis 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávacího oboru Zeměpis vzdělávací oblasti Člověk a příroda stanovených RVP
VíceÚvod do geografie sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Úvod do geografie sídel Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Geografie sídel hlavní směry a) geografie osídlení (settlement geography) sídelní systémy, sídla brány jako vnitřně stejnorodá,
VíceKatedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP
Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP Vladan Hruška, Kristýna Rybová Zahajovací konference k projektu Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko ČR, Ústí nad Labem, 22. 6. 2017
Více