ZÁPADO ESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

Transkript

1 ZÁPADOESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakaláská práce Investování volných finanních prostedk v akciových podílových fondech tuzemských investiních spoleností The investment of available funds into equity mutual funds of domestic investment companies Petra Krásná Plze 2012

2

3

4 Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci na téma Investování volných finanních prostedk v akciových podílových fondech tuzemských investiních spoleností vypracovala samostatn pod odborným dohledem vedoucího bakaláské práce za použití pramen uvedených v piložené bibliografii. V Plzni 4. kvtna Petra Krásná

5 Úvod Teoretické poznatky týkající se podílových fond na základ literárních pramen Legislativní úprava investování v R Kolektivní investování Základní pravidla investování Výhody a nevýhody kolektivního investování Subjekty kolektivního investování Fondy Investiní fond Podílový fond lenní podílových fond Otevené podílové fondy Akciové podílové fondy Rizika spojená s investováním do akciových podílových fond Jak postupovat pi investování do akciových fond Kritéria volby akciového podílového fondu Investiní strategie fondu Volatilita Rychlost obratu portfolia Majetek akciového fondu Výnosnost a nákladovost Analýza možností investování penžních prostedk ve vybraných podílových fondech Globáln zamené fondy Pioneer - akciový fond SOB akciový mix Fond globálních znaek Fondy rozvíjejících se trh stedoevropský a východoevropský region Sporotrend IKS Akciový PLUS AXA CEE Akciový fond SOB akciový fond - Stední a Východní Evropa Výkonnost fond rozvíjejících se trh stedoevropský a východoevropský region

6 2.3. Sektorové fondy realitního trhu SOB realitní mix Fond nemovitostních akcií AXA Realitní fond, otevený podílový fond Výkonnost fond realitního trhu Vysplé trhy Top Stocks Zhodnocení a zdvodnní vhodné možnosti investic Globáln zamené fondy Fondy rozvíjejících se trh stedoevropský a východoevropský region Sektorové fondy realitního trhu Vysplé trhy Výsledky zhodnocení Závr Seznam obrázk Seznam tabulek Seznam použité literatury Seznam píloh

7 Hlavním dvodem, pro se lidé pouštjí do investování, je touha po zisku nebo snaha zabránit znehodnocení úspor. Podstata investování spoívá v pemn nahromadných finanních prostedk za jiná finanní aktiva za úelem zisku. Cílem bakaláské práce Investování volných finanních prostedk v akciových podílových fondech tuzemských investiních spoleností je piblížit a posoudit možnosti investování volných finanních prostedk drobných investor ve vybraných akciových podílových fondech. V první kapitole se vnuji teoretickým poznatkm týkajících se podílových fond a investování. Popisuji zde podstatu investování, specifikuji jednotlivá rizika spojená s investováním vetn pravidel a postup jak investovat do podílových fond. Dále specifikuji jednotlivá kritéria ovlivující výbr akciového fondu. Ve druhé kapitole se zabývám výbrem konkrétních akciových fond, které jsou spravovány a distribuovány nejvýznamnjšími investiními subjekty na trhu kolektivního investování v eské republice a jejich rozboru v návaznosti na pedchozí obecnou analýzu. Tetí kapitola je zamena na zhodnocení a zdvodnní vhodné možnosti investic. V této kapitole také porovnávám vlastní zkušenosti s investováním volných prostedk. V závru shrnuji výsledky jednotlivých ástí této bakaláské práce. 6

8 1. Teoretické poznatky týkající se podílových fond na základ literárních pramen Investování do podílových fond patí v souasné dob k pomrn oblíbeným a rozvíjejícím se oblastem nabízených finanních produkt. Na finanním trhu zaíná zaujímat celkem významnou pozici. Investice zvlášt do otevených podílových fond je oblíbenou variantou tvorby finanní rezervy nebo kapitálu pro stedndobý až dlouhodobý horizont. Tato finanní rezerva mže sloužit k rzným úelm, v rzných životních etapách a životních situacích v. zajištní v dchodovém vku Investování do podílových fond v eské republice upravuje zákon. 189/2004 Sb. o kolektivním investování, zákon. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znní pozdjších pedpis a zákon. 15/1998 Sb., o dohledu nad kapitálovým trhem. Do zákon týkajících se kolektivního investování byly implementovány evropské smrnice upravující kolektivní investování v rámci fondového trhu v EU v. základní smrnice 85/611/EHS o koordinaci právních a správních pedpis týkající se subjekt kolektivního investování (SKIPCP). Zákon. 189/2004 Sb. o kolektivním investování vymezuje jednotlivé subjekty trhu kolektivního investování, jejich právní postavení, definuje jejich práva a povinnosti, zpsob založení, popis pravomoci pi výkonu jejich innosti, pemnu i úplné zrušení tchto subjekt. Zákon. 15/1998 Sb., o dohledu nad kapitálovým trhem, ve znní pozdjších pedpis upravuje výkon a pravomoci eské národní banky jakožto vykonavatele finanního dohledu nad kapitálovým trhem. eská národní banka také stanovuje pravidla pro fungování kapitálového trhu. Mimo NB psobí na kapitálovém trhu a usiluje o jeho rozvoj Asociace pro kapitálový trh eské republiky, která sdružuje tuzemské investiní spolenosti, zahraniní správce fond a další subjekty, které poskytují služby v oblasti kolektivního investování v eské republice. Krom zmínných zákon v. jejich pozdjších pedpis ješt existuje celá ada legislativních pedpis, které pímo i nepímo upravují kolektivní investování v eské republice. Jedná se zpravidla o vyhlášky i naízení vlády, jejichž úplný výet je k dispozici na internetovém portálu Ministerstva financí. 7

9 V odborné literatue se mžeme setkat s rznými definicemi kolektivního investování, které spojuje jediná základní myšlenka: kolektivní investování je zprostedkovanou (nepímou) formou investování, kdy fondy kolektivního investování prostednictvím investiních spoleností shromažují volné finanní prostedky od veejnosti, které následn investují do cenných papír (nebo jiných aktiv). Úelem tohoto specifického typu podnikání je co nejefektivnjší zhodnocení vložených finanních prostedk a minimalizace neboli diverzifikace investiního rizika. Kolektivní investování je založeno na myšlence sdružení finanních prostedk jednotlivých drobných investor za úelem dosažení efektivnjší správy spolených prostedk, diverzifikace a minimalizace rizik a získání pístupu na trhy obvykle vyhrazené jiným typm investor. (LIŠKA, Václav., GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování, s. 310) Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož pedmtem je shromažování penžních prostedk upisováním akcií investiního fondu nebo vydáváním podílových list podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodaování tohoto majetku. (zákon. 189/2004 Sb.) Kolektivní investování probíhá na kapitálovém trhu. Podstatou kolektivního investování jakožto podnikatelské innosti je shromažování penžních prostedk od pedem neureného a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob (tedy od veejnosti) za úelem jejich použití na podnikání na základ principu rozptýlení rizika zpsoby, které dovoluje zákon. (LIŠKA, Václav., GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování, s. 311) Jak již bylo zmínno, investování znamená pemovat peníze na jiná aktiva, tzn. investovat do nemovitostí, cenných papír tzn. smnek, dluhopis, akcií, podílových list ale i životního a penzijního pipojištní. Pro investora pedstavuje investování do jiných aktiv než jsou peníze mnoho rizik (inflaní, úvrové, úrokové, akciové, komoditní, mnové riziko) spoívajících v možnosti znehodnocení investic a neexistenci záruky výplaty jistiny. Naopak princip spoení spoívá v uchovávání penz, které se zhodnocují o úroky. Jedná se tedy napíklad o vklady na spoících nebo termínovaných útech, stavební spoení, vkladní knížky a podobn. Veškeré tyto vklady na útech bankovních ústav a družstevních záložen jsou pojištny, což je pro spoitele nesporná záruka výplaty jistiny. Hlavní rozdíl investování oproti spoení spoívá v nemožnosti pojištní 8

10 investic.[1] Nicmén i pes mnoho nástrah mže investování pinést mnohem vyšší zhodnocení vložených prostedk. Abychom dosáhli snížení rizika, je poteba dodržovat celou adu pravidel. Základním pravidlem, které nás zajímá v pípad realizace každé investice je tzv. investiní trojúhelník, tedy výnos, finanní riziko a likvidita dané investice. výnos vyjaduje procentuální zvýšení hodnoty investované ástky po zapotení všech poplatk spojených s investicí. finanní riziko pedstavuje uritý stupe nejistoty spojený v pípad investování s oekávaným výnosem. Jedná se nap. o úvrové, úrokové, akciové, komoditní, mnové riziko. likvidita rychlost s jakou je možné investici smnit na peníze. Toto základní pravidlo specifikuje lineární vztah mezi jednotlivými parametry: pokud investor požaduje vysoký výnos, musí oekávat vyšší riziko a nižší likviditu investice.[1] Obrázek 1: Investiní trojúhelník zdroj: Dalším základním pravidlem je pravidelnost investování. Pokud investujeme pravideln a v malých ástkách (investovat lze již od 500 K msín), snižujeme tím riziko negativních dopad pi kolísání trh. Základem je investování pevné ástky v pravidelných intervalech, tedy i pi nepíznivém vývoji trhu, tím odpadá tzv. asování trh, tzn. ve správný as nakoupit i prodat. V pípad pravidelných investic se vždy nakupuje ve správnou dobu v dob rstu hodnota investice roste, v dob poklesu se naopak nakupuje vtší množství cenných papír, které se pak v dlouhodobém horizontu prodávají za vyšší cenu. 9

11 Dležitá je také diverzifikace, to znamená neinvestovat do jednoho odvtví, oblasti, velikosti firmy, ale investice je teba rozložit. To platí i pro rozložení investic mezi jednotlivé typy cenných papír. Investovat se nesmí na základ minulých výkon, ale na základ obecných vlastností jednotlivých investiních produkt. (SVOBODA, Martin finanní poradce [online] Investice do otevených podílových fond ) Ped vlastním investováním je poteba urit investiní úel naší investice a sestavit tzv. investiní pyramidu, jejímž základním kamenem je Maslowova pyramida základních poteb. Jedná se v podstat o dv pyramidy, v první jsou pod sebe postaveny pravidelné náklady investora (ve spodní ásti jsou uvedeny nejnutnjší náklady, v horní ásti náklady nezbytné), v druhé pyramid pracujeme s depozity (do spodní ásti umístíme nejbezpenjší a nahoru nejrizikovjší). V ideálním portfoliu by nikdy nemly být nejrizikovjší investice zastoupeny vtšinovým podílem. Obrázek 2: Investiní pyramida zdroj: Kolektivní investování má adu výhod, ale i nevýhod. Každý investor proto musí zvážit vhodnost své investice ze všech hledisek a zvážit, zda atraktivita uritých výhod u nho pekrauje rizika spojená s nevýhodami. Kolektivní investování je stále více populární zvlášt díky tmto výhodám: minimální znalost finanního trhu investor nemusí mít takka žádné znalosti i vzdlání v jednotlivých oborech podnikání. Své penžní prostedky sví investiní spolenosti, která investuje do akcií rzných obor. profesionální správa investiním manažerem manažei fond mají pístup k velkému množství informací, analytických zpráv a mnoho dalších finanních úda- 10

12 j, které má možnost investor jen velmi obtížn dkladn prozkoumat. Tato služba je prostednictvím fond pístupná jak velkým investorm a institucím, tak i malým investorm. pro drobné i institucionální investory v souasné dob není investování ureno jen tzv. velkým hrám, stále astji se do investování rzného charakteru pouštjí i drobní investoi. diverzifikace rizika investiní riziko je rozptýleno do nkolika oblastí, tím je zabezpeeno, že pípadný neúspch v jedné oblasti nemá za následek ztrátu všech prostedk soustedných pro kolektivní investování. Na druhou stranu diverzifikace nezaruí investorovi plnou ochranu ped rizikem ztráty v pípad celkového poklesu na finanních trzích. volba investiní strategie investiní strategie je zpsob, jakým investor požaduje zhodnotit svj majetek. Rozlišujeme investiní strategii: - rstovou - cílem je celkový rst hodnoty investice, - rstov výnosovou - krom rstu hodnoty investice je cílem také pravidelný píjem z investice, - výnosovou (dchodovou) strategii - cílem je získávat pravidelný píjem z investice. Ze vztahu investora k riziku a oekávání výnosu rozlišujeme strategii: - konzervativní - hlavním cílem investora je ochrana hodnoty bohatství ped znehodnocením inflací a asem, - vyváženou - investor požaduje stedndobý až dlouhodobý rst hodnoty investice pi pimeném riziku, - dynamickou - hlavním cílem investora je co nejvyšší rst hodnoty investice v dlouhodobém období za pipuštní vysokého rizika.[24, 27] zajímavé výnosy typ zvolené strategie, míra rizika a výše oekávaných výnos jdou spolu ruku v ruce. nákladovost produktu náklady na koupi cenných papír (transformaní náklady) v podob poplatk makléské firm jsou nižší, než kdyby investor provádl operace na finanním trhu sám a platil by poplatky zprostedkovatelm za každou provedenou transakci. To je dáno tím, že investiní spolenosti i fondy obchodují v uritém okamžiku s nkolika miliónovými ástkami a tím dosáhnou minimálních poplatk spojených s obchody s cennými papíry. 11

13 osvobození od dan z píjm podle zákona. 586/1992 Sb., o daních z píjm 4 odst. 1 w) jsou od dan z píjm osvobozeny píjmy z prodeje cenných papír, pesáhne-li doba mezi nabytím a pevodem tchto cenných papír pi jejich prodeji dobu 6 msíc a dále píjmy z podílu pipadající na podílový list pi zrušení podílového fondu, pesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 msíc. Další podmínky osvobození od dan specifikuje zákon. pravidla a dohled NB kolektivní investování podléhá zvláštnímu dozoru a musí probíhat v souladu se zákony a na základ licenního povolení. Podnikání v oblasti kolektivního investování mohou provádt jen právnické osoby, kterým byla udlena licence a zárove nemohou provádt jinou innost. depozitá (oddlené hospodaení) jedná se o ochranu majetku podílník fondu ped zpronevrou ze strany investiní spolenosti. Aktiva fondu (hotovost na útech, cenné papíry a další aktiva, která jsou uložena u depozitáe. Depozitáem mže být banka, která eviduje majetek fondu a kontroluje, zda fond kolektivního investování nakládá s majetkem v souladu se zákonem a statutem. Depozitá vykonává svou innost na základ tzv. depozitáské smlouvy, kterou uzavírá s píslušným fondem. libovolný poet smluv a správc investor mže uzavít libovolné množství smluv u rzných správc a není pi tom nijak omezen. možnost jednorázové investice, ale i pravidelné investice malých ástek investování v podílových fondech není omezeno výší i etností vložených prostedk. U jednorázových investic je poteba více sledovat tzv. asování trh, tzn. vystihnout správný okamžik, kdy prostedky do fondu vložit. U pravidelných investic starost s asováním prakticky odpadá, nebo tímto zpsobem investor vyrovnává kolísání trh a tím snižuje investiní riziko. možnost zamykání zisk u nkterých typ fond je možné zkonzervativnit investici tak, aby bylo sníženo kolísání hodnoty investice ke konci cílové doby. Zabrání se tak výraznému poklesu výsledné hodnoty investice pi výbru. Rizikové cenné papíry se postupn automaticky pemují na mén rizikové. vysoká variabilita investor mže kdykoliv uskutenit vklad, perušit platby, zmnit strategii, realizovat výbr (peníze jsou mu k dispozici do nkolika dn). Jednotlivé produkty kolektivního investování lze pizpsobit jakékoli životní situaci. vysoká likvidita investor mže podíly ve fondu kdykoliv prodat, fond je povinný podíly investora odkoupit za hodnotu podílu (NAV). 12

14 pravidelné informace zákon o kolektivním investování ukládá informaní povinnost fondm kolektivního investování. Fond zveejuje statut, zjednodušený statut, výroní zprávu, pololetní zprávu za prvních 6 msíc úetního období, nejmén jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnot vlastního a údaj o aktuální hodnot podílového listu, každý kalendání msíc údaj o potu vydaných a odkoupených podílových list a o ástkách, za které byly tyto podílové listy vydány a odkoupeny, jednou msín údaj o struktue majetku v oteveném podílovém fondu. Informace se tak k investorm dostanou astji než u ostatních produkt, navíc vtšina podílových fond zveejuje i denní výkonnost. Nevýhody kolektivního investování spoívají v: kolísání hodnoty investice tržní hodnota investice závisí na aktuální situaci na trhu cenných papír a akcií, aktuálním mnovém kurzu, je ovlivnna mimo jiné i politickými rozhodnutími, inflací a dalšími vlivy. správní poplatky fond jedná se o poplatky za správu kapitálu jednotlivým fondm nelze využít píspvk zamstnavatele investice (vklady) nejsou pojištné zákonné ochran vklad podléhají pouze bankovní vklady tzn. bžné úty, termínované vklady, spoící úty, stavební spoení, penzijní pipojištní aj. složitá administrace obchod ztráta investiní volnosti investor nemá prakticky možnost ovlivnit zamení investic [17] Hovoíme-li o subjektech kolektivního investování, máme na mysli práv ty subjekty, jejichž výhradním pedmtem innosti je kolektivní investování kapitálu získaného od veejnosti a jejichž podílové jednotky jsou na žádost podílník odkoupeny nebo vyplaceny pímo nebo nepímo z aktiv tchto subjekt. Tyto subjekty mohou být zizovány na základ zákona bu podle smluvního práva (jako podílové fondy spravované správcovskou spoleností), nebo podle sveneckého práva (jako "unit trusts") nebo podle práva spoleností (jako investiní spolenosti). [11] Nejvýznamnjším subjektem kolektivního investování jsou fondy, které pedstavují nejrozšíenjší formu investování. Fondy spravují portfolia aktiv, vystupují a jednají jako zprostedkovatelé. Své portfolio dlí na akcie a podíly, které prodávají investorm 13

15 a následn investují do finanních produkt. Tyto subjekty mohou být zizovány podle zákona o kolektivním investování bu jako podílové fondy spravované investiní spoleností nebo jako investiní fondy. [3] Investiní spolenosti tvoí skupiny investiních profesionál, kteí nabízejí veejnosti své služby v oblasti zhodnocování úspor. Tento podnikatelský subjekt podléhá zvláštní regulaci dané zákonem. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a dohledu eské národní banky. Její innost je kontrolována také depozitáem a auditorem. Investiní spolenost je zakladatelem a správcem fond, nebo obhospodaovatelem investiních fond na základ smlouvy o obhospodaování, odpovídá za skladbu a obchodování s investiními instrumenty v portfoliu fondu a dále nese odpovdnost za celkovou výkonnost fondu z pohledu podílník. Investiní spolenost zajišuje nepetržitý prodej a odkup podílových list, který zpravidla uskuteuje prostednictvím svých poboek a prodejc. Další innosti, které investiní spolenosti vykonávají pro fondy, jsou napíklad administrativní innosti, reporting akcionám a orgánm státního dohledu, právní služby, reklama, vedení úetnictví fondu, vyizování dotaz a stížností podílník a akcioná- fondu, oceování majetku a závazk fondu a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování, zajišování plnní daových povinností, vedení evidence podílových list nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílník nebo akcioná fondu, rozdlování a vyplácení výnos z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny a podobn. Podle zákona. 189/2004 Sb. ve znní pozdjších pedpis investiní spolenost nesmí vydávat dluhopisy. Za obhospodaování majetku fondu a další innosti investiní spolenost zpravidla inkasuje tzv. management fee, které se podle zákona o kolektivním investování stanoví jako procentuální ást vyjádená: podílem z prmrné hodnoty vlastního kapitálu fondu kolektivního investování za úetní období, podílem z hospodáského výsledku fondu kolektivního investování ped zdanním v závislosti na mezironím rstu hodnoty vlastního kapitálu pipadajícího na 1 podílový list nebo 1 akcii fondu kolektivního investování, popípad kombinací obou výše uvedených zpsob. [5] 14

16 Za úelem spoleného zhodnocování finanních prostedk mohou investoi využít i jiné formy kolektivního investování, jedná se o venture fondy a investiní kluby. Venture fondy jsou fondy rizikového a rozvojového kapitálu, který je prostedkem pro financování rozvoje, expanze nebo odkupu spoleností. Jedná se o: pedstartovní financování ili financování ped vlastním vznikem obchodní spolenosti, startovní financování tzn. do zaátku innosti firmy, financování poáteního rozvoje, rozvojové financování, záchranné financování v pípadech, kdy by jinak obchodní firm hrozil krach, manažerské odkupy existující a zavedené spolenosti. Cílem této investice je podpoit rst firem a úspšnost na trhu a z pohledu rizikovosti se jedná o nejrizikovjší oblast investování. Investor získá za poskytnutí potebného kapitálu dohodnutý podíl na základním jmní spolenosti. Ve vtšin pípad je tento druh investice dlouhodobého charakteru (v horizontu tí až sedmi let) a to nejen z finanního pohledu. Nejvýznamnjší skupinu investor v tomto oboru zaujímají pedevším bankovní instituce, penzijní fondy, pojišovny a dále pak korporátní investoi, soukromí investoi a vládou podporované instituce. Tito jmenovaní investoi zakládají venture fondy jako ist úelov zízené spolenosti pro shromáždní prostedk od investor. Vlastní investiní, administrativní a technickou innost již provádí profesionální manažerská spolenost, kterou fond za úplatu najímá. Ovšem o investicích venture fondu nerozhoduje manažerská spolenost, nýbrž investoi, kteí vložili do fondu své prostedky.[3] Investiní kluby v eské republice nepatí k píliš asto diskutovaným tématm, rozdíln je tomu napíklad ve Spojených státech, Francii nebo Velké Británii, kde mají dlouhou tradici. Investiní klub je sdružením osob bez právní subjektivity, které se navzájem velmi dobe znají, dvují si a mají spolený cíl zhodnocování úspor investováním na kapitálovém trhu. Investiní klub mohou založit minimáln dva investoi, maximální poet len klubu není stanoven, ale považuje se pibližn dvacet investor. lenové klubu jsou v neustálém kontaktu, mají dokonalý pehled o majetku a hospoda- ení klubu a sami rozhodují o tom, kam a v jaké výši budou podle dohodnutých pravidel investovat. Oproti klasickým podílovým fondm v tomto pípad odpadá nebezpeí zpronevry sveného majetku i obohacení majoritních vlastník. Nelze však íci, že lenství v investiních klubech je zcela bez rizika. Vždy je dležité si své partnery dkladn provit a mít k nim náležitou dvru. Dalším rizikem mže být nezkušenost 15

17 investor v klubu, což by mohlo vést ke ztrát vložených prostedk. V tomto pípad by pomohl vstup do asociace investiních klub, ve které je možné za poplatek získat pístup k informacím jako jsou nap. investiní tipy i systém vzdlávání asociace. Fondy kolektivního investování zizují investiní spolenosti za úelem shromažování penz od široké veejnosti. Shromáždné finanní prostedky jsou následn investovány do termínových vklad, dluhopis, akcií, nemovitostí, podílových list a v neposlední ad podílových fond. Fondy kolektivního investování vystupují jako finanní zprostedkovatelé pijímají finanní prostedky, které investují do aktiv. Obrázek 3: Rozdlení investic podle typ fond k zdroj: vlastní zpracování 2012 na základ dat z Tiskové zprávy AKAT R - vývoj v roce 2011[7] Fondem kolektivního investování je podle zákona. 189/2004 Sb. o kolektivním investování investiní fond nebo podílový fond. Investiní fond je právnická osoba, jejímž pedmtem podnikání je kolektivní investování a která má povolení k innosti investiního fondu. Obchodní firma investiního fondu obsahuje oznaení uzavený investiní fond. Investiní fond mže svit obhospodaování svého majetku investiní spolenosti na základ smlouvy o obhospoda- ování majetku investiního fondu. Podle zákona o kolektivním investování, investiní fond mže vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty a nesmí vydávat zatímní listy, 16

18 prioritní akcie, akcie svým zamstnancm za zvýhodnných podmínek a dluhopisy. Dále nesmí uzavírat smlouvy o pevodu zisku a ovládací smlouvu. [5] Podílový fond není právnickou osobou, nýbrž souborem majetku, který náleží všem vlastníkm podílových list podílového fondu, a to v pomru podle vlastnných podílových list. Podílový list je cenný papír pedstavující podíl vlastníka podílového listu (podílníka) na majetku podílového fondu, se kterým jsou podle zákona spojena další práva. Penžní prostedky shromažuje do podílového fondu investiní spolenost vydáváním podílových list. Aby mohl podílový fond vzniknout, je poteba získat povolení k vytvoení podílového fondu, o které žádá investiní spolenost. Investiní spolenost obhospodauje svým jménem majetek v podílovém fondu na úet podílník. Fondy mžeme lenit podle mnoha hledisek. Pedevším rozlišujeme podílové fondy otevené a podílové fondy uzavené. Otevené podílové fondy nelimitují poet vydávaných podílových list ani poet podílník. Investor má právo kdykoliv podílové listy pikoupit nebo je naopak prodat zpt investiní spolenosti. Naproti tomu uzaveným podílovým fondm ukládá legislativa eské republiky vydávat pouze omezený poet podílových list s pedem stanovenou dobou, po kterou budou vydávány. Pokud v této dob nebyl vydán urený minimální poet podílových list, uzavený podílový fond nemže vzniknout. Podílové listy je možné získat a prodat pouze prostednictvím trhu, investiní spolenost není povinna podílové listy odkoupit. Uzavené podílové fondy jsou zpravidla zizovány na dobu uritou. [1, 4] Do kategorie otevených podílových fond spadají fondy na bázi smluvního vztahu smluvní fondy a fondy na bázi obchodní spolenosti korporátní fondy. Za smluvní fondy oznaujeme bžné podílové fondy a unit trusts, které upravuje smluvní zákon i trustový zákon a tudíž nemají právní charakter. Smluvní fondy vydávají podíly a jejich investoi jsou podílníky. Fondy jsou spravovány investiní i správcovskou spoleností, za úschovu aktiv fondu a monitorování inností správce odpovídá depozitá, který tak musí init vždy v souladu se zájmy podílník. 17

19 Korporátní fondy mají charakter obchodní spolenosti, asto i investiní spolenosti. Podíly, které vydávají, jsou akciemi tchto spoleností a investoi jsou jejich akcionái. I v tomto pípad je za úschovu aktiv a kontrolu aktivit správce zodpovdný depozitá.[4] Dále mžeme fondy lenit napíklad podle investiní strategie: fondy rstové, jejichž cílem je zhodnocení svených penz, fondy rstov výnosové, které mají za úkol krom zhodnocení prostedk, také vyplácet pravidelné výnosy z investice, fondy výnosové, jejichž prioritním cílem je vyplácet investorm pravidelný dchod z investice. Podle druh poplatk, které fondy inkasují: fondy se vstupním poplatkem u tchto fond hradí investor odmnu pi vstupu do fondu a dále roní poplatek za správu fondy s výstupním poplatkem výstupní poplatek je útován pi výstupu z fondu, jeho výše mže klesat v závislosti na délce držby investice ve fondu, tyto fondy si opt útují roní správcovský poplatek fondy bezpoplatkové útují pouze roní správcovský poplatek, vstupní ani výstupní poplatek si fond neútuje. Podle druhu aktiv, kam podílové fondy investují své prostedky, rozlišujeme fondy penžního trhu, fondy dluhopisové, fondy akciové, fondy smíšené, fondy zajištné, fondy fond, fondy nemovitostní, fondy derivátové a hedžové fondy. [1] Fondy penžního trhu patí z hlediska výkonnosti mezi nejmén výkonné a z hlediska bezpenosti nejmén rizikové. V eské republice spadají do kategorie nejpopulárnjších fond, což dosvdují i statistiky asociace AKAT - majetek v tchto fondech dosahuje 40% veškerých investic do fond. Vzhledem k nízké kolísavosti ceny jejich podílového listu, je mžeme pirovnat k jisté alternativ termínových vklad. Investují zpravidla do krátkodobých dluhopis (splatných do jednoho roku) emitovaných státem i nadnárodními institucemi, státních pokladniních poukázek a bankovních termínových vklad. Výše výnos fond penžního trhu je závislá na výši úrokových sazeb, které jsou v souasné dob velmi nízké. Proto je poteba se pi investování do tchto fond zamit na celkové náklady fondu, aby výsledný výnos splnil investorova oekávání a nestal se pro nho ztrátovou záležitostí. 18

20 Dluhopisové fondy se adí z hlediska rizika hned za fondy penžního trhu. Jejich výnosnost je vyšší než výnosnost fond penžního trhu, stejn tak stoupá i rizikovost. Dluhopisové fondy jsou ureny pro investování s delším asovým horizontem tj. více jak ti roky. Existuje mnoho druh dluhopis, jejichž rizikovost závisí na dob splatnosti dluhopisu a bonit emitenta, mené pomocí hodnocení ratingových agentur. Mezi nejmén rizikové dluhopisy patí dluhopisy státní, naopak nejrizikovjšími dluhopisy jsou tzv. High Yield (dluhopisy firem mimo investiní stupe - s horší bonitou) a dluhopisy rozvíjejících se zemí tzv. Emerging Markets. V oblasti investování do dluhopisových fond platí: ím je doba do splatnosti delší, tím adekvátn roste riziko jeho splacení, ale zárove za normálních okolností také roste dluhopisový výnos. Dluhopisový výnos se krom bonity eminenta a délce splatnosti odvíjí zvlášt od výše inflace a výše úrokových sazeb. Pokud roste inflace, rostou úrokové sazby a dluhopisový výnos, ale zárove s tím klesá cena dluhopisu, proto mže dojít za uritých podmínek i k poklesu tržní hodnoty podílového listu dluhopisového fondu. Smíšené fondy investují do akcií, dluhopis a penžního trhu zárove a vytváí tak portfolio investora v jediném fondu. Jsou ureny pro nezkušené investory nebo osoby, které se nechtjí o své investice píliš starat. Podstata smíšených fond spoívá v diverzifikaci, která napomáhá snižovat investiní riziko. Vlastní míra rizikovosti a výše výnosu závisí na pomru akciové složky k dluhopism a složce penžního trhu. Zajištné fondy jsou fondy, které garantují návrat vložených prostedk, avšak nepinášejí závratné výsledky. Tento typ fond je urený investorm, kteí požadují jistotu nulové ztráty. Tato jistota však není zadarmo, ale je kompenzována snížením možného výnosu, kterého se investor dobrovoln vzdá. Zajištné fondy jsou zizovány na dobu uritou i neuritou: fondy na dobu uritou (zpravidla dva až pt let) garantují investorm vrácení 100% vložených penz ke konci investiního období, piemž není vhodné z fondu ped- asn vystupovat, nebo tím investor pijde nejen o garanci návratu vložených prostedk, ale navíc zaplatí vysoké poplatky za pedasné vystoupení. fondy na dobu neuritou zaruují podílníkm velice nízkou úrove vrácení vložených prostedk (mén jak 100%), ovšem investoi mohou do fondu kdykoliv vstoupit a kdykoliv vystoupit. 19

21 Zvláštním druhem fond jsou fondy se zamykáním výnos. Investiní období je zde rozdleno na nkolik dílích období, na jejichž konci se dosažený výnos uzave a tím je ochránno dosažené zhodnocení. Fondy fond bývají nkdy nazývány zastešovacími fondy, nebo zpravidla nakupují podílové listy jiných fond. U tohoto typu fond musí investor vnovat zvláštní pozornost celkovým nákladm fondu. V celkových nákladech se totiž krom bžných náklad, které vznikají u vtšiny fond, objevují i náklady podfond, jež nakoupili do svého portfolia. Vyšší náklady snižují ziskový potenciál v podob vyšších poplatk než je tomu u bžných fond. Je poteba podotknout, že mezi fondy fond netvoí jednotnou skupinu, což je poteba zohlednit pi srovnávání výkonnosti fond. Mžeme zde najít jak fondy fond akciové, fondy fond smíšené, ale i fondy fond dluhopisové. Nemovitostní fondy investují do nemovitostí a to bu pímo, nebo prostednictvím nemovitostních spoleností. Investici do speciálního nemovitostního fondu bychom mohli pirovnat k investici do spolenosti, která nakupuje nemovitosti (kanceláe, nákupní centra, logistické areály, residenní nemovitosti, hotely apod.) a jejím hlavním výnosem jsou píjmy z pronájmu, piemž tržní hodnota investice roste, pípadn klesá v souvislosti s pohybem tržní ceny držených nemovitostí. Hlavním problémem tchto fond je práv tržní ocenní portfolia a nízká likvidita, ke které mže dojít pi vyerpání podílu hotovostních i likvidních prostedk, jež je fond povinen podle zákona držet. Pak musí zákonit dojít k odprodeji nkteré z nemovitostí, aby mohli být uspokojeni investoi. Nemovitostní fondy jsou ureny pro investice dlouhodobého investiního horizontu, nicmén výkonnost tchto fond se v eské republice pohybuje maximáln kolem 2%. Akciové fondy jsou z bžných podílových fond nejrizikovjší a v dlouhodobém horizontu nejvýnosnjší. Míra rizika závisí na spolenostech, do jejichž akcií fondy investují. Fond se vyznauje výrazným kolísáním kursu a tak mže bhem relativn krátké doby dosáhnout vysokých výnos i ztrát. Pi investování do tohoto typu fond je poteba poítat s dlouhodobým horizontem alespo pt let. V následující kapitole se akciovým fondm budu vnovat podrobnji.[1] 20

22 Tabulka 1: Výnos a riziko podílových fond v závislosti na asovém horizontu Zdroj: Derivátové fondy patí k nejrizikovjším investicím a jsou urené profesionálním investorm. Pro neprofesionálního investora znamená tento zpsob investování tém sto procentní ztrátu vložených prostedk, protože jejich hlavním investiním portfoliem jsou deriváty. Hedžové fondy (nkdy bývají oznaovány též jako fond kvalifikovaných investor) se angažují ve zvláštních investiních strategiích, které bývají obvykle velice rizikové. Vzhledem k tomu, že nejsou nijak regulovány, jsou velmi pružné ve výbru investiní strategie. A práv v tom spoívá jejich riziko i kouzlo. asto postupují zpsobem, který podílovým fondm zákon pímo zakazuje, ponvadž je považuje za píliš vysoké riziko. Hedžové fondy vyhledávají soukromé emise akcií, riskantní arbitráže, komodity, finanní páky, vypjené peníze, ve velké míe používají tzv. shortselling - krátké obchody s cennými papíry, které sami vbec nevlastní. Pokud se jim ovšem daí, pedí tímto riskantním podnikáním bžné podílové fondy. Tento typ fond však není urený široké veejnosti, vzhledem k velikosti minimální investice, která je požadována ve výši 1 mil. USD, jsou ureny pouze pro bohaté a kvalifikované investory respektive výhradn pro institucionální investory. [1] Jak jsem již zmínila v pedchozí kapitole, patí akciové fondy k nejrizikovjší, ale za to k nejvýnosnjší skupin bžných podílových fond. Fondy, respektive jejich manažei nakupují za peníze od investor akcie firem, o nichž se domnívají, že se jim v budoucnosti bude dait. Akciový podílový fond tak obsahuje portfolio nkolika akciových titul, jejichž suma tvoí minimáln 66 % celkových aktiv fondu. Práv v tom vidím uritou výhodu oproti pímé investici do jednotlivých akcií. Je nesporné, že burzovní hodnoty jednotlivých akciových titul v prbhu doby znan kolísají i dokonce nkolik 21

23 let klesají, nicmén z historického pohledu se vždy klesající trend obrátil v následný rst. U akcií v portfoliu podílových fond tomu není jinak, avšak výhoda je v tom, že každý podílový fond obsahuje takzvané diverzifikované portfolio, díky jemuž jsou finanní prostedky rozloženy a je dosaženo snížení rizika ze ztráty investice. V praxi to znamená, že složení akciového portfolia je rozlišeno bu podle prmyslového odvtví (odlišného pedmtu podnikání), podle geografických oblastí nebo rzné velikosti (nap. akcie stedních a velkých firem). Z tohoto pohledu mžeme akciové podílové fondy lenit na sektorové akciové fondy, které investují do akcií ve vybraném sektoru (odvtví), globální nebo regionální akciové fondy i komoditní fondy. U sektorových akciových fond zvyšuje riziko ztráty chybjící oborová diverzifikace, v pípad poklesu daného odvtví, což souvisí s vývojem ekonomického cyklu. Napíklad automobilový prmysl, strojírenství nebo elektrotechnika prosperují v období ekonomického rstu, jiným odvtvím naopak vyhovuje spíše období ekonomického poklesu a nkteré sektory jsou na vývoji ekonomiky tém nezávislé (nap. potravináství, tabákový prmysl, zdravotnictví). Ped rozhodnutím, zda investovat do toho i onoho odvtví, by ml každý investor nejprve analyzovat daný sektor z pohledu rsti pokles v uritém asovém horizontu. Zjistit dležité prognózy orientované na obchod a ekonomiku a zjistit výkonnost sektoru v minulosti. Píkladem znaných ztrát investic v nedávné minulosti bychom mohli zmínit fondy investující do finannictví. Naopak fondy investující napíklad do energií, telekomunikaních služeb, farmaceutického prmyslu, potravináského a nápojového prmyslu dosahují v dlouhodobém horizontu stabilního rstu. 22

24 Obrázek 4: Výkonnost sektor v prbhu ekonomického cyklu zdroj: vlastní zpracování 2012 podle STEIGAUF, Slavomír. Fondy - jak vydlávat pomocí fond, 1. vydání, Praha: GRADA Publishing a.s. 2003, ISBN , s. 76 Stejn jako u jiných rizikovjších investic, platí základní pravidlo - mén zkušený investor by ml tento typ fond využít pouze k doplnní investiního portfolia a nedat na to, že jiný zkušenjší investor pomocí spekulací na rst i pokles vybraného odvtví mže dosáhnout nadprmrných výnos. [23] Globáln zamené fondy (developed markets) investují na akciových trzích po celém svt nebo se orientují na pedem urený region i svtadíl, tak je tomu nap. u fond USA, fond západní Evropy, fondy jihovýchodní Asie. Vývoj tchto fond souvisí s vývojem ekonomiky a úrokových sazeb v globálním mítku. Fondy rozvíjejících se trh (emerging markets) bývají asto velmi ovlivnny pohybem globálních fond, ale i vývojem daného regionu pop. sektoru. Nejpodstatnjší vliv na n mají rizikové preference investor. Regionální rozložení portfolia je velmi široké. Nejvtší podíl v indexu emerging markets zaujímá ína a Tchaj- wan, dále Brazílie a Jižní Korea, následuje východní Evropa, vetn Ruska. eská republika zaujímá v indexu pibližn pl procenta konkrétn jsou v indexu zahrnuty akcie EZ, Komerní banka, Telefonika O2 a CME. 23

25 Obrázek 5: Regionální rozložení portfolia ishares Emerging Markets zdroj: FINEZ Investment Management, ishares, [17] Komoditní fondy investují do akcií firem, které se zabývají tžbou nebo obchodováním s komoditami tzn. nap. s ropou, nerostnými surovinami, drahými kovy, zemdlskými plodinami. Výkonnost tchto fond je závislá na vývoji cen tchto komodit a na mnovém kurzu dolaru, v nmž se tyto komodity obchodují. Riziko pedstavuje zvláštní stupe nejistoty, že dosažený výnos bude odlišný od výnosu, který investor oekává. Odchylka mže být zpsobena poklesem celkové hodnoty investice, i naopak rstem celkové hodnoty investice, což se ve výsledku odráží na realizovaném výnosu. [16] Investiní riziko je variabilita nebo periodicky se opakující fluktuace celkového výnosu (STEIGAUF, Slavomír. Fondy - jak vydlávat pomocí fond, s. 25) S každou investicí i obchodem na kapitálovém trhu je spojena celá ada investiních rizik. Mezi základními jmenujme nap. tržní riziko, riziko zmny výnos, riziko spojené s managementem fondu, riziko bankrotu a další: Tržní riziko je skupinou rizik pedstavujících potenciální ztrátu ze zmn tržních cen finanních nástroj v dsledku nepíznivého vývoje tržních podmínek a jejich dopadu na zisk úrokových mr, cen akcií, cen komodit nebo mnového kurzu. V rámci tržního rizika tedy rozeznáváme tyi kategorie rizik: Úrokové riziko spoívá v riziku ztráty ze zmny cen nástroj citlivých na úrokové míry (tzn. s uritou splatností nap. poskytnuté úvry, vklady, dluhopisy, pokladniní 24

26 poukázky). Toto riziko se zvlášt vztahuje na pohyby cen dluhopis, které jsou zpsobené pevážn zmnami úrokových sazeb. Platí zde pravidlo: Rostlou-li úrokové sazby, ceny dluhopis klesají a naopak. Akciové riziko souvisí s vlivem zmny kurzu akcie, zmny volality cen akcií, zmny dividend. Mnové riziko je druh rizika vznikajícího zmnou kurzu jedné mny vi jiné mn. Jedná se o riziko ze zmny spotového mnového kurzu a riziko zmny volality mnového kurzu. Komoditní riziko je spojeno se zmnou cen komodit, zmnami vztah mezi spotovými a forwardovými cenami komodit, zmnami cenového rozptí mezi rznými komoditami. Nejvtší roli v tomto smru hrají energetické suroviny. Toto riziko bývá oznaováno jako nediverzifikovatelné riziko, nebo se mu investor nemže prakticky vyhnout. Jedinou možností je proto pro investora dlouhodobý asový horizont, protože ceny v krátkodobém období budou stále více i mén kolísat. Riziko zmny výnos znamená, že je celkem reálná možnost, aby se výnos z investice zmnil. Paradoxn nejnižší riziko zmny výnos nesou kmenové akcie, jejichž dividendy jsou stabilní a v ase mají stoupající trend. Naopak nejvyšší riziko je u fond penžního trhu a krátkodobých dluhopis, jejichž úrokové výnosy jsou vázány na krátké období. Riziko spojené s managementem fondu symbolizuje nejistotu spoívající v selhání lidského faktoru zvlášt v rozhodování. Výkonnost podílového fondu spoívá zvlášt ve správné volb portfolia fondu, správných investiních volbách v investování a pokud management neuiní správné rozhodnutí ve správný as, dojde ke snížení hodnoty investic. Inflaní riziko je zvlášt pro dlouhodobé investice nejzávažnjším rizikem. Vzhledem k tomu, že inflace vede ke snížení kupní síly penz, je zvlášt pi dlouhodobjším investování dležité porovnat výnos investice s výškou inflace. [2] 25

27 Tabulka 2: Kupní síla K pi 10% roní inflaci Zdroj: STEIGAUF, Slavomír. Fondy - jak vydlávat pomocí fond, 1. vydání, Praha: GRADA Publishing a.s. 2003, ISBN ), s. 27 Likvidní riziko znaí potenciální ztrátu investice, v pípad, že eminent není schopen získat prostedky pro úhradu svých závazk pemnou jednotlivých složek majetku do hotovostní formy ped splatností svých závazk. Investiní produkty s vysokou likviditou a tím pádem nízkým likvidním rizikem je snadné na trhu prodat i koupit a to bez ohledu na termín splatnosti (u dluhových investiních instrument). Riziko bankrotu je ásten spjato s hospodáským cyklem, hlavní podíl ale souvisí s ekonomickou situací v konkrétní spolenosti, do které se investor rozhodl vložit své finanní prostedky. Zhoršující se finanní situace, která by mohla firmu dovést až k úpadku je patrná z finanních výkaz takové spolenosti a následn se zobrazí i v hodnocení ratingových agentur. Zprávy ratingových agentur jako je nap. Moody s nebo Poor s o finanním zdraví spoleností, jsou pro investory dležitou informací pi posuzování rizika.[2] Vzhledem k tomu, že každý investor zaujímá k riziku jiný postoj a u každého investora se také liší maximální míra rizika, kterou je ochoten postoupit, ml by se pi výbru vhodného typu investice zamyslet nad temi základními otázkami: Jaký požaduje výnos? Jaké riziko je ochoten podstoupit? Na jak dlouhou dobu je ochoten investovat? Obecn platí, že vysoký výnos je spojen s vysokým rizikem a s delší dobou investování. Pokud investor uvažuje o investování do otevených podílových fond poprvé, je nejlepší požádat o konzultaci bankovního nebo finanního poradce. I pesto je poteba pi úvahách o vložení svých penžních prostedk do investic jakéhokoliv charakteru znát odpov na nkolik základních otázek: 1. Jaké jsou mé finanní cíle? 26

28 2. Jak dlouho mohu ponechat peníze investované (ili urení délky asového horizontu)? 3. Jaké riziko ztráty jsem schopen unést? 4. Kolik asu mohu vnovat správ (kontrole) svých investic? Tyto jednoduché otázky jsou vtšinou podrobnji rozpracovány v Investiním dotazníku (píloha A), který má za povinnost (podle zákona o kolektivním investování) každá investiní spolenost s investorem vyplnit. Na základ vyhodnocených odpovdí je dosaženo typové charakteristiky investora, to znamená, zda se jedná o konzervativního investora, dynamického (agresivního) investora, investora s rstovým potenciálem apod. Investiní (bankovní i finanní) poradce sestaví Investiní plán (píloha B) obsahující navrženou strukturu portfolia a doporuení, do kterých fond investovat tak, aby byly nejlépe uspokojeny požadavky klienta. Hlavní draz v Investiním plánu je kladen na rozložení aktiv, tedy na to, jak budou investorovy peníze rozloženy mezi investiní produkty: fondy penžního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy. U konzervativních investor, kterých je v eské republice podle provedených przkum naprostá vtšina, budou pevažovat investice do stabilnjších produkt, jako jsou penžní fondy i dluhopisy. Naopak dynamický investor zvládne nést vyšší riziko a budou u nho pevažovat akciové fondy okrajov doplnné o dluhopisy i fondy penžního trhu. Jakým zpsobem tedy vybrat správný fond? Na co by ml investor soustedit svoji pozornost? V pedchozí kapitole jsem zmínila, že zvlášt u prvních investiních poin by se ml investor obrátit na svého investiního i finanního poradce, což sebou nese znané výhody. Nicmén kvalita investiních poradc je rzná a tak by si investor ml urité informace ped realizovanou investicí zjistit a ovit údaje sdlené poradcem. V každém pípad není nutné své kroky nikterak uspchat, spíše naopak, jde pece o peníze. Je poteba, aby porozuml základním principm, vše dkladn prozkoumal a dokonale zvážil, zda je schopen unést veškerá rizika investování. Prvním krokem pi výbru vhodného fondu, vyplývajícím ze sestaveného Investiního plánu, je volba investiního zamení fondu tzn. investiní strategie fondu. Fondy s podobnou investiní strategií mají zpravidla stejný vývojový trend. V portfoliu by tudíž mly být zastoupeny fondy s odlišným zamením (podle regionu, sektoru), aby 27

29 docházelo k vzájemnému tlumení pípadných pokles kurz a snížilo se tak riziko ztráty. Investiní fondy využívají pi investování na akciových trzích celou adu investiních strategií. Z pohledu obchodování s akciemi jsou to strategie buy-and-hold a obchodování. Buy-and-hold pedpokládá rst ceny akcií v dlouhodobém asovém horizontu (nejmén 10 let), což vychází z historického vývoje ekonomik kapitalistických zemí. V dsledku ekonomických cykl mže sice docházet ke krátkodobým výkyvm, které se však v dlouhodobém horizontu vyrovnají. Tato strategie investorovi pináší i další výhody, jedná se o nižší komisionáské poplatky pi obchodování a snížení daní. Obchodování spoívá v asování trhu. Tato strategie vyžaduje uritou pedvídavost investora, kdy trh nebo ceny uritých akcií budou rst nebo klesat. Aby investor dosáhl maximálního zisku, je poteba prodat své podíly, když jsou trhy nahoe a nakupovat, když jsou dole. Tato strategie je však píliš problematická, asto akcie dosahující zdánliv vysoké ceny mohou vystoupit ješt výš a naopak. Další kritérium rozdluje investiní strategie podle zamení na hodnotu a na rst. Investování zamené na hodnotu (Value Investing) je zameno na akcie firem s nízkou cenou, pitom vnitní hodnota mená akciových spoleností mená zisky, tržbami, cash flow i výší aktiv zdaleka tak nízká není. Tato strategie patí podle investiních odborník k relativn nejbezpenjším, nebo dává pedpoklad, že nedojde k peplacení finanního aktiva ve svtle falešné nadje o jeho budoucím rstu. Pi investování zam- eném na rst (Growth Investing) investor vyhledává pedevším ty akcie, které vykazují akcelerující rst tržeb a zisk. [4] Druhým krokem výbru vhodného fondu je volatilita kolísavost ceny podíl. S tím samozejm souvisí i výnosnost akciového fondu. Volatilitu míme bu to smrodatnou odchylkou, nebo koeficientem beta. Smrodatná odchylka vyjaduje míru, s jakou výnosy fluktuují kolem své prmrné hodnoty. ím vyšší je smrodatná odchylka, tím vyšší je riziko investice. Definice smrodatné odchylky íká: skutené výnosy fondu budou kolísat od prmrné roní hodnoty výnosu v pásmu plus/minus smrodatná odchylka, v prbhu pibližn dvou tetin asového období a v pásmu dvakrát smrodatná odchylka se budou pohybovat v 95 % asu. 28

30 Koeficient beta se používá k mení tržního rizika, mí relativní pohyby ceny akcie nebo fondu vi trhu. Pro výpoet se použijí výnosy za posledních 36 msíc, které se porovnají s msíní hodnou indexu trhu. A = K Am * (1) kde: K Am = koeficient korelace mezi vývojem výnosnosti cenného papíru A a tržního portfolia m S A = riziko cenného papíru A vyjádené smrodatnou odchylkou S m = riziko tržního portfolia vyjádené smrodatnou odchylkou Zdroj: [26] Pokud je hodnota koeficientu beta vyšší jak 1,0, pak má daná investice nadprmrnou volatilitu tj. vyšší riziko.[4] Tetím krokem je zjištní míry, respektive rychlosti obratu akciového portfolia, která mí množství nákup a prodej uskutenných managementem fondu. Ukazatel je roven pomru soutu nabytých aktiv (s výjimkou penžních prostedk získaných prodejem podílových list) a prodaných aktiv (s výjimkou penžních prostedk vyplacených pi odkupu podílových list) k prmrnému vlastnímu kapitálu fondu za msíc. Pokud je rychlost obratu rovna 100%, pak management fondu drží každou akcii v prmru jeden rok, 50% znamená, že cenné papíry jsou v držení pibližn dva roky. Hodnoty rychlosti obratu portfolia se mohou pohybovat v tchto intervalech: Nízký obrat až do 40 % Prmrný obrat od 40 do 120 % Vysoký obrat nad 120 % [4] tvrtým krokem, který je poteba zohlednit pi výbru fondu, je velikost jeho aktiv a cash flow. Fondy s velkými portfolii mají zpravidla nižší náklady, talentovanjší manažery a analytiky a obchodní výhody. U fond s malými portfolii je nesporná výhoda v rychlejší adaptabilnosti a i relativní výkonnosti. V cash flow se zobrazuje rozdíl mezi nákupy a zptnými prodeji podíl. V tomto pípad by ml být investor velmi opatrný, pokud jsou v ukazateli patrné velké a konzistentní zptné prodeje podíl, které mohou být zapíinny neuspokojivými výsledky, negativním vývojem a podobn. [4] Dále by ml investor zjistit poet akcií v portfoliu fondu. Prmrn fondy mají v držení sto rzných akcií pro zajištní diverzifikace. Opt zde platí, že ím vyšší diverzifikace, 29

31 tím jsou potenciální výnosy nižší. Nejvíce však investora zajímá výnosnost (výkonnost) fondu, tj. suma všech píjm a zisk po zapotení trvalých náklad. Celková výkonnost vychází z isté hodnoty aktiv. Tento základní ukazatel hodnocení výkonnosti fondu podává informaci o tom, kolik majetku fondu ocenného v tržních cenách po odetení závazk fondu pipadá na jednu akcii. Tabulka 3: Výpoet celkového výnosu fondu Zmna isté hodnoty aktiv (NAV): 1. istá hodnota aktiv na konci roku 53,20 2. istá hodnota aktiv na zaátku roku - 47,06 3. Zvýšení hodnoty aktiv 6,14 Celkový dolarový výnos: 4. Výnosy z investiních píjm 0,10 5. Výnosy z distribuovaných istých realiz. zisk + 2,06 6. Zvýšení isté hodnoty aktiv + 6,14 7. Dolarový výnos na 1 podíl 8,30 Celkový výnos v % (= ádek 7 / ádek 2 * 100) 17,64 % Zdroj: STEIGAUF, Slavomír. Fondy - jak vydlávat pomocí fond, 1. vydání, Praha: GRADA Publishing a.s. 2003, ISBN , cit. s. 36 [4] Pi posuzování výše výnosnosti je také nutné porovnávat výnosy fondu s benchmarkem v rámci uritého druhu fond a porovnat i výnosy z hlediska asového vývoje. S výkonností fondu souvisí výše náklad fondu, mená pomrovým ukazatelem náklad (TER). Tento ukazatel udává podíl výdaj podílového fondu bhem uplynulého úetního roku k istým aktivm. Do výdaj jsou zahrnuty administrativní náklady fondu, manažerský poplatek, poplatek za správu cenných papír, poplatky za poradce, náklady na audit a auditorskou zprávu, komisionáské a licenní náklady. Obecn mžeme íci, že pokud je TER nižší než 1% jedná se o fond s nízkými náklady, u akciových fond však nákladový koeficient vychází v porovnání s jinými fondy vyšší, což je bohat kompenzováno vyššími výnosy. [4] Kritérií pro výbr vhodného investiního fondu je skuten celá ada, nicmén mezi posledními zde zmínnými je poteba neopomenout dosažitelnost nákupu a prodeje podílových list a informace o správci fondu tj. investiní spolenosti a o jejím finanním zázemí. 30