Inovace jako přirozená součást (lidské) evoluce?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Inovace jako přirozená součást (lidské) evoluce?"

Transkript

1 Inovace jako přirozená součást (lidské) evoluce? Oldřich Syrovátka Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické v Praze Jarošovská 1117/II, Jindřichův Hradec Abstrakt Neplatí názor, že inovace jsou vlastní jen lidské kultuře. Inovační proces je podstatou evoluce. Vývoj druhů organizmů však mnohokrát vedl do slepé uličky, k vyhynutí. Jednostranný důraz na ekonomický efekt inovací odpovídající nynějšímu vnímání světa, paradigmatu, hrozí též zavedením lidstva, jež zůstává součástí evoluce, ke kolapsu. V zájmu udržitelnosti rozvoje jsou předkládány nové pohledy na inovace a otázky spojené s potřebou změny paradigmatu a přístupu k inovacím. Klíčová slova: Inovace; evoluce; paradigma; udržitelnost rozvoje. Abstract Not valid opinion that innovation is a specific attribute only of human culture. The innovation process is the essence of evolution. Development of organisms, however many times led to an impasse, to extinction. One-sided emphasis on the economic effect of innovation adequate to contemporary perception of the world, paradigm, there is also the introduction of humanity, which remains part of evolution, to collapse. In the interests of sustainability are presented new perspectives on innovation and issues associated with the need to change the paradigm and approach to innovation. Key words: Innovation; evolution; paradigm; sustainability. Úvod Slovo inovace je v současnosti stejně populární, jako spojení vědomostní společnost, znalostní ekonomika či konkurenceschopnost. Důraz na vytváření podmínek pro uplatnění výsledků výzkumu v praxi je stále velmi aktuální a oprávněný; zajímavá je však otázka, co vlastně pod tímto pojmem rozumíme, jaký smysl námi pojaté zlepšování má a jaký by mít vlastně mělo. Všeobecně jsou inovace naší kulturou chápány jako cíleně navrhované změny, týkající se výrobků, výrobních postupů (procesů), organizace práce a výroby (nové organizační řešení strukturálního významu ), metod řízení, používaných poprvé alespoň na

2 úrovni podniku. Nejdůležitějšími vlastnostmi inovací jsou změna a novost. Několik běžných definicí: Inovace je úspěšné využívání nových myšlenek. (Definice Ministerstva obchodu a průmyslu Velké Británie (Dokument Iniciativy Společenství Equal, (www.equalcr.cz); Inovace je změna, obnovení nebo opatření, které jsou orientovány na zdokonalení technologie, příp. zdokonalení výrobků. (Encyklopedický slovník, Odeon a Encyklopedický dům, Praha 1993); Inovace je změna kvality jednotlivých výrobních faktorů nebo nový způsob jejich kombinace, přispívající k lepšímu fungování ekonomiky, k úspoře práce, zdrojů nebo k dokonalejšímu uspokojování potřeb člověka. Patří sem zavádění nových druhů zboží, nové výrobní postupy, použití nových surovin nebo zlepšení organizace. (Všeobecná encyklopedie; Diderot, Praha 1999); Inovace představují sérii vědeckých, technických, organizačních, finančních, obchodních i jiných činností, jejichž cílem je vznik nového nebo podstatně zdokonaleného produktu (výrobku, technologie nebo služby) efektivně umístěného na trh. Výzkum a vývoj jsou jednou z těchto činností." (Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR); Technicky inovovat znamená VYMYSLET - VYROBIT - PRODAT (= inovační proces). Inovační podnikání potřebuje inovační prostředí. (Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR) Evoluce a prvotní antropogenní inovace V kontextu inovačního procesu, jímž je provázen vývoj civilizace od relativně blízkého neolitu, je nutné zamyslet se nad inovacemi jejich podstatou a smyslem. Pod vlivem současného většinou jednostranně ekonomického chápání tohoto pojmu si málokdo uvědomuje, že inovacemi je provázena evoluce veškerého života. Bez inovací biologických soustav a systémů by nenabyl život na planetě Zemi své rozmanitosti a univerzálnosti. Druh Homo sapiens se tohoto procesu zúčastnil také a vybaven jedinečným, nesmírně výkonným mozkem obstál v konkurenci dravých šelem a méně schopných příbuzných, přečkal změny klimatu a nakonec změnil svoji potravní strategii, když se z lovce, sběrače a lesního zahradníka přeškolil na zemědělce a odstartoval tak dějiny civilizace. Jistě by bylo možné hodnotit z hlediska významu pro přežití člověka i jiné inovace, např. vývoj jednotlivých druhů zbraní, ovládnutí ohně aj. Třebaže jsou k dispozici doklady o tom, že již mezolitici vypalovali lesy, aby podpořili pastviny pro zvěř, nikdy nedošlo k zásadnímu narušení základní rovnováhy mezi kočující populací člověka a přírodou. Teprve zemědělství, které lidi přinutilo vytvářet trvalá sídla, bylo skutečnou "prvotní antropogenní inovací", jež odstartovala civilizační proces, dala vznik ekonomice a obchodu a zároveň vytvořila podmínky pro specifickou lidskou formu inovačního procesu, jak jej vnímáme dodnes. Dosud neznáme všechny příčiny překvapivě rychlého vývoje našeho druhu, který byl náhle odstartován v neolitu tzv. zemědělskou revolucí. K vyhnání z ráje, v němž předkové

3 našich předků žili údajně dosti kvalitně po statisíce let, došlo v našem prostoru nedávno, tak asi před šesti či sedmi milénii. Rozvoj soukromého vlastnictví však byl rozhodujícím faktorem přechodu od pravěku k civilizačnímu kvašení a impulsem akcelerace dějin (Neustupný, 1995; 1996). Po několika tisících let růstu a zániku obdivuhodných kultur, ale i sociálních třenic, bojů o majetek a moc, střetů ideologií, revolucí, válek a devastace celých kontinentů dosud tápající a jako by se zavázanýma očima vpřed se ženoucí lidstvo stačilo coby neomezený geologický činitel dovést globální ekosystém i svoji vlastní existenci na okraj kolapsu... Předchozí vývoj až do mezolitu byl zřejmě oním rájem, v němž převládaly zákony boží zákony přírody. Vznik zemědělství s dlouhou řadou spíše negativních kulturně společenských důsledků byl zřejmě oním nakousnutím jablka poznání a důvodem vyhnání z ráje. Příčiny a velmi komplikované důsledky onoho vyhnání z ráje v sobě pravděpodobně skrývají většinu odpovědí na otázky, spojené se současnou neudržitelností lidského života či rozvoje. Hledání odpovědí na tyto otázky je prvním nezbytným a bezpodmínečným krokem, který druh Homo sapiens musí učinit, má-li úspěšně dovršit fantastický vývojový skok, který v posledních deseti tisících let prokazatelně absolvuje skok k udržitelnosti svého dalšího rozvoje. Zvláštnost postavení antropogenních inovací vyniká (a to i s ohledem na nesmírně rychlý rozvoj technologií) v kontrastu s délkou vývoje vesmíru a planety Země. Capra (2004) cituje známý Browerův scénář, který vtěsnal evoluci na Zemi do šesti dnů biblického Stvoření : Země byla stvořena v neděli o půlnoci. Život ve formě bakteriálních buněk se objevuje již v úterý ráno okolo 8:00. Další dva a půl dne se vyvíjí mikrokosmos, regulující celý planetární systém, jeho vývoj je plně dokončen ve čtvrtek o půlnoci. V pátek okolo 16:00 mikroorganizmy vynalézají pohlavní reprodukci a v sobotu, poslední den stvoření, se vyvíjejí všechny viditelné formy života. V sobotu 01:30 se vytvářejí první mořští živočichové, v 09:30 vystupují na souš první rostliny a za dvě hodiny po nich obojživelníci a hmyz. Deset minut před pátou odpoledne se objevují velcí plazi, toulají se pět hodin v bujných tropických pralesích a pak náhle, okolo 21:45, vymírají. Současně přicházejí na Zemi savci během pozdního odpoledne okolo 17:30, a ptáci večer asi v 19:15. Krátce před desátou večer se někteří stromoví savci vyvíjejí v první primáty, okolo 23:40 se objevují velcí lidoopi. Osm minut před půlnocí povstávají první jižní lidoopi a začínají chodit po dvou nohách. Pět minut poté opět vymizí. První lidský druh, Homo habilis, se objevuje čtyři minuty před půlnocí, o půl minuty později se vyvíjí v Homo erectus a třicet sekund před půlnocí staré formy Homo sapiens. Neandrtálci ovládnou Evropu a Asii mezi patnáctou a čtvrtou sekundou před půlnocí. Moderní lidský druh se nakonec objeví v Africe a Asii 11 sekund před půlnocí a v Evropě 5 sekund před půlnocí. Psaná historie začíná asi dvě třetiny sekundy před půlnocí. Snad o jednu třetinu dříve byl zahájen skutečný antropogenní inovační proces, který trvá dosud.

4 Člověk geologický činitel Od dob prvohorních dinosaurů nikdy nevymíralo tolik druhů, jako nyní. Jakmile se člověk stal zemědělcem, začal postupně zasahovat do funkcí krajin. Kácel a vypaloval lesy, měnil fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. V obrovském měřítku zasahoval do vodního režimu rozsáhlým zavlažováním i odvodňováním. Odlesňování a zemědělská činnost vedly ke zvýšené erozi. Během neuvěřitelně krátké doby se tento druh stal geologickým činitelem. Neolitická zemědělská revoluce postupně vedla k přeměně lesních krajin v krajiny zemědělské (stepní) - a k odstartování procesu utváření tzv. kulturní krajiny. T.G. Masaryk již v roce 1890 (cituje Boček, 1998), aniž by měl k dispozici nejnovější výsledky přesných měření trvajících celá desetiletí, již před více než sto lety popsal zásadní funkci lesních porostů a dopady odlesnění a naznačil jejich význam pro ekologickou stabilitu a společnost: "Někteří měřili kulturu dle vyhubení lesů a divé zvěře žijící v lesích; zajisté jsme všichni četli, jak například šiřitelé křesťanství mýtili lesy. Avšak vyhubeno více, než slušelo, a proto brzy kultura měřiti se bude opětným zalesněním. Lesy, nehledíc k užitku dřívím a zvěří, působí na podnebí; půda olesněná se tak rychle nezahřívá, ale nevydává se také z tepla; lesy mírní léto i zimu tak jako moře, chrání proti větrům - (v lese je tepleji než v širém poli) - a udržují vláhu. Tím vším na úrodu okolních polí lesy mají značný, blahodárný vliv. Nerozum hospodářský ničil lesy všude; avšak poznalo se, k jak velké škodě. Alpské krajiny v jižní Francii od r ztratily prý asi 3/4 obyvatelstva, a to hlavně vymýcením lesů. Palestina, pokud byla zalesněna, živila mnohem více lidí než teď, jsouce bez lesů, a tak i Řecko a Španělsko a jiné země ztratily lesy a lidi; půda stala se neúrodnější, řeky zasychají." Stále výrazněji se projevují důsledky narušení ekologické stability krajiny vedoucí k přímým i nepřímým ekonomickým, sociálním a kulturním ztrátám s vážnými dopady pro státní rozpočet. Nejvýznamnějším negativním rysem ČR, podobně jako ostatních zemí Evropy, je plošné nahrazení lesních ekosystémů, přirozených v daných půdních a klimatických podmínkách, ekosystémy stepního charakteru a rozsáhlé odvodnění pramenných oblastí (podrobně viz Syrovátka, 1999). Na tomto místě je vhodné upozornit na teorii Gaia, kterou v roce 1972 předložil britský přírodovědec James Lovelock. Ve svých pracích nastínil obraz Země jako samoregulujícího se systému, jakéhosi živého organismu, ve kterém má každý druh své určité místo, tak jako třeba tkáně v lidském těle. Lovelock, na rozdíl od jiných myslitelů, velmi logicky vysvětluje, že člověk není cílem evoluce je pouze jedním z mnoha jiných organizmů, které svojí činností utvářejí nový superorganismus Zemi. Americký fyzik a teoretik nového paradigmatu Fritjof Capra (Capra, 2004) nazývá současné paradigma karteziánsko-newtonovským

5 myšlením a charakterizuje je jako mechanistický pohled na život, jako newtonovskou představu světa jako stroje; předkládá nové celostní, holistické, paradigma, jež je založeno na pohledu na život, organizmus a svět jako celek vzájemně propojených fenoménů fyzikálních, biologických, psychologických, sociálních a kulturních a jiných. Jsme dosud neolitici? Jak bylo uvedeno výše, od vzniku zemědělství v neolitu uběhla nesmírně krátká doba. Zdá se, že doklady našeho úžasného technologického růstu nemohou vyvrátit úvahu, že způsobem myšlení se stále blížíme neolitickým zemědělcům, kteří s krajinami nakládali bez omezení. Současné jednostranné velkoplošné zemědělství, které využívá zcela bezohledně rozsáhlé zemědělské oblasti pro produkci průmyslových plodin a využívá nejmodernější techniku a chemické přípravky (inovace), je toho dokladem. Přitom již vzniká situace, kdy zpětné vazby negativně a tvrdě dopadají nejen na nás, ale i na celou Zemi. Znečištění řek protékajících zemědělskými povodími pesticidy dosahuje nejen v ČR kritických rozměrů. Jde o celosvětový problém, jehož důsledkem je narůstající znečištění oceánů a rostoucí míra kontaminace sladkovodních i mořských ryb (viz např. Švestková, 2012). Třebaže existuje řada studií dokládajících narůstající nebezpečí pro zdraví obyvatel, převládá tendence tento proces přehlížet. Zcela specifická situace však vznikla v okamžiku, kdy vodárna v Plzni (asi 200 tis. obyvatel) musela přiznat, že pitnou vodu, kterou odebírá z řeky Úhlavy, není schopna pesticidů zbavit (Havlena, 2012). Povodí Úhlavy je rozsáhlé (asi 1000 km 2 ) a vyznačuje se jednostranným zemědělským hospodařením (řepka, kukuřice). Využívání nadměrných dávek pesticidů vede ke stavu, kdy jsou povolené limity v Plzni překračovány, lze mluvit nejen o sedmi, ale dokonce i dvanáctinásobném" překročení (Havlena, 2012). Vodárna Plzeň požádala krajskou hygienickou stanici o určení mírnějšího hygienického limitu, k navýšení mělo dojít už v říjnu 2011 (Syrovátka, 2012). Pesticidy v plzeňské vodě patří mezi karcinogenní látky. Česká republika, ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, vykazuje až dvojnásobný počet případů rakoviny ledvin; právě Plzeňský kraj má údajně nádorů ledvin nejvíce na světě (Koubová, 2012); současnou situaci velmi podrobně popsala Lukášová (2014), viz také Syrovátka (2012), Syrovátka a Slunečko (2012) a Syrovátka a Duchek (2013). V Plzni nyní staví velmi nákladné filtry, které obsah pesticidů v pitné vodě omezí. Výjimka z hygienického limitu má trvat do září 2015 Je samozřejmé, že filtry (INOVACE!) problém nevyřeší; kontaminovaná voda bude dále odtékat do Severního moře. Jistě není nutné zdůrazňovat, že stav zde popsaný je způsoben uvedením do života inovací směřujících k jedinému cíli ekonomickému efektu

6 Obrázek 1: Vyspělá zemědělská technika při dubnové (2013) aplikaci hnojiv. Povodí Příchovického potoka, v pozadí Přeštice. Aplikace probíhala za deště. Foto autor. Obrázek 2: Důsledky jednostranného zemědělského využití krajiny. Rozsáhlá eroze jako následek odtání deseticentimetrové sněhové pokrývky koncem ledna Povodí Úhlavy, Příchovický potok. Foto autor. Komentář k obrázkům 1 a 2: Zdánlivě nevinné situace dokumentují stav, který lze zevšeobecnit pro prakticky celé bezlesí povodí řeky Úhlavy (asi 1000 km 2 ). Management krajiny využívající nejnovější

7 inovace (technika, chemie atd.) vede k extrémní rozkolísanosti odtokových poměrů, k odnosu půdy i živin. V tomto případě dopadají důsledky nejen na nejbližší obce v povodí, ale i na dvěstětisícové město Plzeň, které v současnosti nedokáže zbavit pitnou vodu cizorodých látek, zejména pesticidů. Jde o příklad bezohledného ekonomicky zaměřeného chování současných manažerů, s nímž se můžeme setkat kdekoli na světě; je to ukázka postoje současného lidstva k planetě Zemi a globálnímu ekosystému, jehož nestabilita významně narůstá spolu s negativními dopady i na lidstvo. Informacemi proti oteplování klimatu? Říká se, že žijeme ve znalostní či informační společnosti, mluví se o znalostní ekonomice. Základní výzkum již vyprodukoval nesmírné množství poznatků; zatím ale nevíme, jak tu záplavu zpracovat, jak vybrat to podstatné, co by nám pomohlo najít cestu ke skutečné kvalitě života, k udržitelnosti. Tak se stává, že neschopnost pracovat s informacemi může vést k rozhodnutím, jejichž důsledky dokonce mohou v budoucnu prohloubit problém, který se snažíme řešit. Takovým případem je rozhodnutí podpořit využívání bionafty z řepky, které má přispět i k omezení uvolňování CO 2 z fosilních zdrojů do ovzduší. Jiné informace naopak ukazují, jak problematické toto rozhodnutí je ve vztahu k hlavnímu cíli, zabránit globálnímu oteplování klimatu. V březnu 2001 publikoval profesor M. Kutílek (Kutílek, 2001) v časopisu Vesmír článek nazvaný Půda a bilance CO 2. Autor v něm popisuje koloběh CO 2 mezi půdou a atmosférou a říká: Odhaduje se, že půdním dýcháním se dostává do atmosféry desetkrát větší množství CO 2 než spalováním fosilních paliv. V rovnovážném systému se CO 2 uvolněný půdním dýcháním spotřebuje na produkci biomasy. Vyvrcholením negativních aktivit člověka, který se již v neolitu stal zemědělcem, bylo odlesňování a odvodňování krajiny, spojené s omezením přirozených suchozemských, mokřadních i vodních ekosystémů. Odvodňování, orba a následné prokysličení půdy vedou k rozkladu organické hmoty, uvolnění oxidu uhličitého do atmosféry (podle Kutílka se jen za posledních padesát let v půdách mírného pásu v důsledku kultivace snížil obsah uhlíku v organických látkách o 20 až 40 %). Degradací biologických a následně i fyzikálních a chemických vlastností půdy došlo i k podstatnému omezení schopnosti půdy pojmout dostatečné množství vláhy a fungovat jako plnohodnotná nádrž ; přitom zvýšená vlhkost půdy zpomaluje mineralizaci organické hmoty Prof. Kutílek činí tento závěr: Celkově (však) je zřejmé, že změny v zemědělském užití půdního fondu mohou globální rovnováhu mezi produkcí biomasy a půdním dýcháním narušit. Podle dvou současných odhadů toto narušení rovnováhy způsobuje zvýšení koncentrace CO 2 v atmosféře v množství odpovídajícím 20 až 30 % současné produkce CO 2 ze spalování fosilních paliv. Je tedy zřejmé, že by veřejnost měla způsobu využívání půdního fondu věnovat stejnou pozornost, jakou věnuje snaze omezit spalování fosilních paliv. Podpora produkce řepky pro výrobu

8 bionafty je proto kontraproduktivní, neboť komplexní negativní dopady na půdu jsou nevyčíslitelné. Podobně jsou ignorovány informace o roli transpiračního chlazení rostlinami. Již v roce 2000 (Eliáš a kol., 2000) byl formulován a několikrát publikován nový koncept pohledu na krajinu nazvaný retenčně evapotranspirační jednotka (retention evapotranspiration unit RETU; viz také Syrovátka a kol., 2002). Výraz jednotka zohledňuje zájem obnovení chladicí funkce vegetace všude tam, kde to je možné, a to na základě soustavného přístupu ke každé čtvereční jednotce krajiny; jako bychom v zájmu chlazení pokrývali oblasti souše alternativními chladicími panely. V roce 2002 (Syrovátka a kol., 2002) bylo upozorněno na význam schopnosti rostlin chladit klima. Na zemský povrch dopadá asi 6 kwh/m 2, na území České republiky pak dopadne za rok průměrně 9,4 x MWh sluneční energie. I v našich zeměpisných šířkách by se rostliny ve vegetačním období přehřívaly a hynuly, pokud by nedokázaly aktivně ochlazovat svá těla transpirací, odběrem tepla na skupenskou přeměnu vody v páru. Na strom o průměru koruny 10 m dopadne za den až 459 kwh sluneční energie; strom spotřebuje pro transpiraci celých 400 litrů vody za den a do páry váže 280 kwh energie. Teplo se v noci opět uvolňuje, ohřívá prostředí a tak se stabilizuje místní klima. Podmínkou plošného uplatnění chladicí funkce RETU je dostatek vody v půdní nádrži a transpirující vegetace na povrchu půdy; tuto podmínku lány obilí (stepní trávy) nesplňují. Plošné narušení této funkce přispívá k výskytu extrémních povětrnostních jevů a oteplování klimatu (viz např. Syrovátka a kol., 2002). Je otázkou, zda k vytváření skutečně informované informační společnosti může přispět tak zvaná popularizace vědy. Ještě dlouho však budeme hledat způsob, jak nasměrovat důležité informace právě tam, kde jich je nejvíce třeba, k těm vyvoleným manažerům, kteří na nejrůznějších úrovních rozhodují o současném i budoucím životě státu. Kudy k udržitelnosti? Od počátku devatenáctého století prožívá naše civilizace nesmírně prudký rozvoj inovací. Tento velmi překotný proces je provázen i neustálým zrodem inovací společenských norem (nové a nové novelizace zákonů atd.). Směr tohoto vývoje není snadné odhadnout, narůstají však obavy z negativních dopadů nejrůznějších inovací. Příčinou obav nejsou jen změny klimatu, ale také rozsáhlý komplex projevů narušení ekologických funkcí různých ekosystémů (včetně redukce biologické rozmanitosti, omezení zdrojů pitné vody, přečerpání zdrojů potravy). Stále palčivěji se projevuje rozpor mezi utilitárním ekonomisticko konzumním chápáním kvality života a přirozenosti udržitelné existence planety Země. V roce 1992 nastal významný předěl ve vývoji civilizace. Na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiro se zástupci většiny států světa shodli na

9 tom, že s životním prostředím poničeným bezohledným vztahem lidstva k základním funkcím biosféry by se mělo něco dělat (viz Agenda 21, 1992). Tento skutečně první projev globální sebereflexe lidstva zatím zůstal poněkud oslyšen a vývoj kladoucí důraz na ekonomický růst dosud pokračuje. Současné přístupy k udržitelnému rozvoji a jednotlivé jeho definice v sobě skrývají řadu rozporů - a mají také mnoho kritiků. Základním problémem je fakt, že rozvoj svojí podstatou nemůže být trvale udržitelný, neboť předpokládá neustálé kvantitativní změny a neustálý ekonomický růst (růst hrubého domácího produktu - HDP), většina definic zároveň nepředpokládá změnu současného ekonomického systému, na který se snaží různá opatření násilně "naroubovat". Že jde o velmi složitý problém a zároveň velice zajímavou výzvu, naznačuje definice Vavrouškova (1993), odvolávající se nepřímo na zjevně základní podmínku udržitelnosti, na změnu hodnotové orientace společnosti - zdánlivě nereálnou, ale přece jen, na rozdíl od ostatních charakteristik, poněkud uchopitelnější. Podle tohoto humanisty je trvale udržitelný způsob života takový způsob života, který se přibližuje ideálům humanismu a harmonie vztahů mezi člověkem a přírodou, a to v časově neomezeném horizontu; je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě. Lze inovovat vnímání světa? Schopnost vytvářet holistický (široce mezioborový) pohled na svět založený na společném soustavném kladení otázek, analýze poznatků, hledání odpovědí a kladení dalších otázek je současnému lidstvu cizí. Většina je buď velmi úzce specializovaná, nebo její vzdělání je omezené. Pragmatické zdůvodnění potřeby specializace jednotlivých vědních oborů nám nepůsobí potíže. Problémem je však neschopnost široce mezioborových přístupů a odsunutí základního smyslu filosofie, jež byla zredukována na studium starých dějin tohoto oboru; nyní nemáme obor, který by usiloval o syntézu již dosažených výsledků v jednotlivých výzkumných směrech, o budování racionálních, tolerantních a přirozeně se sbližujících pohledů na svět. Téměř neštěstím pro jedince, který by se přece jen pokusil o jakési hledání širších souvislostí, je již dosažená mimořádná šíře a hloubka poznatků nejrůznějších oborů, které sice jsou více či méně dostupné, jejichž obsáhnutí a syntetické vyhodnocení je však nejen pro jednotlivce, ale i pro velmi početný tým výzkumníků nezvládnutelné. Není divu, že na jedné straně se již lidstvo vystavené složitým široce environmentálním tlakům snaží o nastolení jakési udržitelnosti, na straně druhé dosud není schopno pružně v tomto směru postupovat, neboť naráží na paradoxní bariéru dosud nepoznaného poznání - lidstvo zatím nedovede disponovat již dosaženými poznatky. V tom by mu měly pomoci nové informační technologie.

10 Bylo zde naznačeno, že planeta Země snad již vykazuje vlastnosti rozumného superorganizmu. Snad i jen samotné zjištění vlastní nevědomosti na straně lidského jedince může být dalším projevem sebereflexe lidstva. Jen ono bude rozhodovat, jakým způsobem budou veškeré znalosti využity, jaké inovace určí vývoj planety Země. To samozřejmě předpokládá i podstatnou změnu hodnotové orientace. Závěr O budoucnosti lidstva i planety Země nevíme nic. Máme již dostatek znalostí, abychom brali v úvahu jediné z vývoje předchozího nelze usuzovat o vývoji budoucím. Nevíme, jaké hranice vliv civilizace na globální ekosystém nemá překročit, jakým inovacím se vyhnout; nevíme, jak správně uspořádat společnost; nevíme, jaké za rok budeme platit daně a jak dlouho potrvá náš ekonomický růst, ani jaký je jeho smysl. Jen toužíme po vysoké kvalitě života Co vlastně víme? Druh Homo sapiens absolvuje velmi zajímavou etapu svého vývoje. Aniž by se vydělil z evolučního procesu, vybaven úžasným mozkem objevuje svět, inovuje a hledá. A pravděpodobně se také stále učí svůj mozek používat. K této úvaze vede fakt, že současný postoj tohoto druhu k inovacím je nesmírně lehkomyslný; teprve se více či méně snaží dokumentovat všechny negativní dopady svého chování na Zemi a, ač nerad, mění svoje postoje. Člověk začal mozek používat, aby se sám jako druh přizpůsobil změněným podmínkám, což vedlo k odstartování radikálních změn sociálních, ekonomických i ekologických; působí zpětné vazby, jež se člověk podle svých současných možností snaží řešit; stále rychleji se vyvíjející možnosti globální komunikace vytvářejí podmínky pro vznik globálního konsensu a nastolení nových hodnotových měřítek u většiny lidstva. V kontextu evropské politiky se již zmíněné zpětné vazby odrážejí v řadě nástrojů k dosažení udržitelného rozvoje; jejich přehled a popis předkládá např. Fogl (2009). Jako nesmírně perspektivní a moderní se jeví Environmental Technology Verification (ETV, 2015). ETV zaštítěný Evropskou komisí přichází s certifikovaným nástrojem, který inovujícím subjektům poskytuje objektivní informace o nových environmentálních technologiích a přispívá tak k vyšší konkurenceschopnosti a rychlejšímu uplatnění v praxi. ETV je významným krokem v probíhajícím procesu hledání udržitelnosti rozvoje. Na závěr zbývá upozornit na definici inovací, kterou používají někteří sociologové a již bychom přece jen měli mít na paměti: Inovace je nová cesta ke stejnému cíli. Jím je zřejmě dávno ztracená a nyní hledaná kvalita života

11 Literatura Agenda 21. Report of the United Nations Conference on environment and Development, Annex II., Rio de Janeiro, pp. Boček, J. 1998: Duby a čas Titaniku. Právo (Salon) 75 ( ): 1, 3. Capra F., 2004: Tkáň života; Nová syntéza mysli a hmoty. Academia Praha, ISBN , 290 str. Eliáš V., Kubík F., Lichner Ľ., Pražák J., Syrovátka O., Šír M. a Tesař M., 2000: Retenčně evapotranspirační jednotka. Hydrologické dny 2000 Nové podněty a vize pro příští století. Sborník příspěvků Editoři: J. Buček a M. Tesař, ISBN , Plzeň září 2000, ETV, 2015: Environmental Technology Verification, Newsletter. Online, dostupný z Fogl D., 2009: Význam a dopady zavádění EMS u velkých průmyslových podniků. Dipl. práce, FM VŠE, 75 str. Online, dostupný z https://library.vse.cz/ Havlena, D., 2012: V Plzni teče voda s karcinogeny. (online) cit ) Dostupný z ( ,) Koubová, M. 2012: Nádorů ledvin má nejvíc na světě Plzeňský kraj. (online), (cit ) Dostupný z Kutílek M., 2001: Půda a bilance CO2 v ovzduší. Rezervoár organického uhlíku VESMÍR 80 (3): Lovelock, J. E., "Gaia as seen through the atmosphere". Atmospheric Environment 6, Lukášová T., 2014: Podněty pro environmentální management obnovitelných zdrojů energie na příkladu Plzně. Dipl. Práce, Fakulta managementu VŠE, ved. Syrovátka O., 80 str. Neustupný, E., 1995: Úvaha o specializaci v pravěku. Archeologické rozhledy 47, Neustupný E., 1996: Téze o pravěku a učebnice pravěku. Archeologické rozhledy 48, Syrovátka, O., 1999: Životní prostředí. In: Střeleček F. (Ed.) Zemědělství a rozvoj venkova PLÁN ČESKÉ REPUBLIKY PRO SAPARD; Ministerstvo pro místní rozvoj CR, Praha, 67-72,

12 Syrovátka O., Šír M. a Tesař M., 2002: Změna přístupů ke krajině - podmínka udržitelného rozvoje. Sborník příspěvků konference Tvář krajiny - krajina domova (Praha - Průhonice, ) sv. 1: Krajina jako přírodní prostor, ISBN Syrovátka, O. 2012: Pitná voda v Plzni nad zlato? Britské listy (online) (cit ) Dostupný z Syrovátka, O. a Slunečko, M. 2012: Další příběh ohrožené přírody a lidí. Publicistický pořad ČT (online) (cit ). Dostupný z Syrovátka, O. a Duchek, S. 2013: Role občanské společnosti v udržitelném managementu krajiny - pilotní projekt revitalizace povodí řeky Úhlavy. Socioekonomické a environmentální aspekty udržitelného rozvoje, 1. Vyd., České Budějovice, VŠERS, 2013, , ISBN Švestková, E., 2012: Pesticidy v potravinách. Online: (2015) Vavroušek J., 1993: Perspektivy lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života. Sbor. Lidské hodnoty a trvale udržitelný způsob života. Nováček P. a Vavroušek J. (eds.) STUŽ a přírodovědecká fakulta Olomouc, 1993,

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to globální oteplování V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Co je to změna klimatu. Co jsou to antropogenní změny.

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených

Více

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11 Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace

Více

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79 Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy,

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Modrá kniha biodiverzita

Modrá kniha biodiverzita Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Modrá kniha biodiverzita Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.36 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš Hruzík

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. 1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,

Více

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Úvod do studia environmentální ekonomiky Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Pokřivená ekologie biopaliva

Pokřivená ekologie biopaliva Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Pokřivená ekologie biopaliva Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.32 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr. Aleš

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond

Více

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1.

February 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale 1. Písemné opakování 2. Výklad Opakování pojmů Z9 A B 1. Jmenuj rozdělení krajin 3. Práce s grafem 4. Procvičení pojmů 5. Křížovka 6. Témata na referáty podle

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda

VY_32_INOVACE_02.19 1/7 3.2.02.19 Člověk a příroda 1/7 3.2.02.19 Společenstvo organismů cíl - znát pojem společenství - uvést příklad rostlinného a živočišného společenství - ve vodě i na souši žijí společně druhy organismů, vytváří rostlinná a živočišná

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy

Více

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Životní prostředí - úvod do problematiky

Životní prostředí - úvod do problematiky Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - voda V této kapitole se dozvíte: Jaké složky znečišťují vodu. Příčiny znečištěné vody. Nástroje ke snížení

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 31.5.2013

Více

OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Oteplování v ČR V této kapitole se dozvíte: Co je to paleoklimatologie. Že se klima v minulosti měnilo. Zda víno, může poskytnout informaci o vývoji klimatu.

Více

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6.

Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy prokáže na konkrétních

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14

Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14 Význam vody pro chlazení povrchu Země a minimalizaci klimatických extrémů Globe Processes Model Verze 14 Ing. Jaromír Horák, jaromir.horak@equica.cz Prof. Ing. Petr Grau, DrSc, grau08@aquanova.cz léto

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt

Více

Základní informace o programu

Základní informace o programu Základní informace o programu Jitka Genserová, březen 2013 1 Obsah prezentace Strategické dokumenty související s H2020 O programu HORIZON 2020 Hledání prostředků na financování výzkumu ve zdrojích EU

Více

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Průřezové téma Environmentální výchova

Průřezové téma Environmentální výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Počet hodin : 33 Průřezové téma Environmentální výchova Učební texty : Ekologická a environmentální výchova, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o.

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Přizpůsobení rostlin a živočichů prostředí

Přizpůsobení rostlin a živočichů prostředí Přizpůsobení rostlin a živočichů prostředí Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.22 Vzdě lávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní

Více

Inovační broker zkušenosti v rámci projektů EIP. EIP Evropské inovační partnertví

Inovační broker zkušenosti v rámci projektů EIP. EIP Evropské inovační partnertví Inovační broker zkušenosti v rámci projektů EIP EIP Evropské inovační partnertví Trocha teorie.. Intenzivnější podpora než v minulém programovém období bude věnována různým druhům spolupráce - předpokladem

Více

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS 1. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Tvar a velikost Země. Země ve vesmíru. Pohyby Země a jejich důsledky. 2. ZNÁZORNĚNÍ ZEMĚ NA MAPÁCH Mapa, glóbus, kartografická zobrazení, měřítko mapy,

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní

Více

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod

Environmentální problémy. Znečišťování ovzduší a vod GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Znečišťování ovzduší a vod Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2010 OSNOVA Klíčové pojmy 1. ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Definice problému Přírodní zdroje znečištění Antropogenní

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 méně rozvinuté regiony Ustanovení čl. 59

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více