PŘÍRODNÍ REZERVACI PRAVĚTÍNSKÁ LADA

Transkript

1 PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI PRAVĚTÍNSKÁ LADA PRO PRO OBDOBÍ SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA

2 1. Základní údaje o zvláště chráněné území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: 2121 (stávající kód ÚSOP) přírodní rezervace Pravětínská Lada... Správa Národního parku Šumava Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec: katastrální území: Jihočeský Prachatice Borová Lada Černá Lada, Zahrádky u Borových Lad Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměry parcel byly převzaty z KN ( Zvláště chráněné území: Katastrální území: Černá Lada Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví 1 Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 359/3 ostatní plocha neplodná půda /15 ostatní plocha neplodná půda /26 lesní pozemek /38 trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha ostatní komunikace vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 459 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 )

3 Katastrální území: Zahrádky u Borových Lad Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 161/3 ostatní plocha neplodná půda /25 trvalý travní porost vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 359/51 lesní pozemek CELKEM Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není zvlášť vyhlášené, je jím tedy území do vzdálenosti 50 m od hranice rezervace - 37 odst. 1 ZOPK. Katastrální území: Březová Lada Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN 371 vodní plocha 2/3 trvalý travní porost Způsob využití pozemku podle KN koryto vodního toku přirozené nebo upravené Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) /4 ostatní plocha silnice Katastrální území: Černá Lada Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 360 lesní pozemek /1 lesní pozemek /1 lesní pozemek /2 trvalý travní porost /35 lesní pozemek /48 lesní pozemek /50 lesní pozemek /52 lesní pozemek /7 trvalý travní porost /7 lesní pozemek /1 lesní pozemek /10 lesní pozemek /17 lesní pozemek /3 lesní pozemek /66 lesní pozemek Katastrální území: Slatina u Horní Vltavice Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 365 lesní pozemek ostatní plocha ostatní komunikace vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené 3/1 lesní pozemek Výměra parcely v OP (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 2

4 2/3 355/1 355/2 trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost /1 ostatní plocha ostatní komunikace Katastrální území: Zahrádky u Borových Lad Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 161/12 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /23 trvalý travní porost /24 ostatní plocha neplodná půda /1 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 lesní pozemek /1 ostatní plocha ostatní komunikace /2 ostatní plocha silnice CELKEM Výměra parcely v OP (m 2 ) Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 5,0137 vodní plochy 0,3845 vodní tok 0,3845 trvalé travní porosty 20,0151 orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 26,0616 neplodná půda 26,0484 ostatní komunikace 0,0132 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 51,4749 3

5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: není Šumava biosférická rezervace UNESCO CHOPAV Šumava CZ Šumava CZ Šumava Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Přirozeně se vyvíjející společenstva na mokřadech a jimi obklopená sušší stanoviště na zaniklých zemědělských půdách, včetně vyskytujících se vzácných druhů živočichů, rostlin a přírodních biotopů chráněných území v rámci soustavy NATURA Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště / habitat 7140 podíl plochy v ZCHÚ (%) 6,3 R2.3 Přechodová rašeliniště / habitat ,1 popis ekosystému Druhově bohaté rašelinné louky v severní i jižní části rezervace ovlivněné sukcesním zarůstáním. Relativně zachovalá přechodová rašeliniště, některé plochy degradují ústupem rašeliníků. 4

6 R3.4 Degradovaná vrchoviště / habitat ,5 T1.5 Vlhké pcháčové louky 11,8 T2.3B Podhorské smilkové trávníky / habitat 6230* L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy / habitat 91E0* 23,6 1,5 Degradované vrchoviště ovlivněné změnou vodních poměrů v severnější části rezervace. Zarůstající vlhké pcháčové louky v posledních letech bez obhospodařování v různých částech rezervace. Suché smilkové trávníky jsou ovlivněny absencí managementových zásahů, vyskytují se zejména v jižní části rezervace. Úzký pruh potočních olšich podél Zelenohorského potoka. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště / habitat 7140 R2.3 Přechodová rašeliniště / habitat 7140 R3.4 Degradovaná vrchoviště / habitat 7120 T2.3B Podhorské smilkové trávníky / habitat 6230* L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy / habitat 91E0* podíl plochy v ZCHÚ (%) 6,3 13,1 2,5 23,6 1,5 popis biotopu typu přírodního stanoviště Druhově bohaté rašelinné louky v severní i jižní části rezervace ovlivněné sukcesním zarůstáním. Relativně zachovalá přechodová rašeliniště, některé plochy degradují ústupem rašeliníků. Degradované vrchoviště ovlivněné změnou vodních poměrů v severnější části rezervace. Suché smilkové trávníky jsou ovlivněny absencí managementových zásahů, vyskytují se zejména v jižní části rezervace. Úzký pruh potočních olšich podél Zelenohorského potoka. B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu Mihule potoční (Lampetra planeri) Střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesii) Vranka obecná (Cottus gobio) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu - KO; EN (ČS) viz. Nálezová databáze ochrany přírody - KO; VU (ČS) viz. Nálezová databáze ochrany přírody - O; VU (ČS) viz. Nálezová databáze ochrany přírody Kategorie podle Vyhlášky 395/1992 Sb.: KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh. Kategorie podle Červeného seznamu ČR: bezobratlí (FARKAČ et al. 2005): VU zranitelný. ryby (HANEL & LUSK 2003): EN ohrožený; VU zranitelný. 5

7 1.9 Cíl ochrany Cílem je zachování samovolných procesů, nerušený vývoj i ochrana stávajících přírodních biotopů, včetně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále pak zajištění ochrany přirozeně se vyvíjejících společenstev na zaniklých zemědělských půdách a dosažení jejich přirozeně stabilního stavu samovolným vývojem. Dalším cílem je udržet zachování estetické hodnoty a krajinného rázu území a pomocí vhodných managementů udržet co nejdéle bezlesé otevřené části na bývalých loukách a pastvinách. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území se nachází ve střední části Chráněné krajinné oblasti Šumava a leží 2,5 km V až 3,5 km VJV od obce Borová Lada. Podle regionálního geomorfologického členění (DEMEK 1987) patří řešené území k provincii Česká vysočina, Šumavské soustavě, podsoustavě Šumavská hornatina, celku Šumava, podcelku Šumavské pláně, okrsku Knížecí pláně. Území se nachází v ploché depresi v nivě Zelenohorského potoka a na svazích na jeho levém břehu, nadmořská výška je m. V podloží se nacházejí pararuly, v zájmovém území jsou však z větší části překryty kvarterními hlinitopísčitými sedimenty, v samotné nivě nivními sedimenty, v severní části území byl vymapován větší ostrůvek humolitů, který má charakter rašelin. Půdy tvoří podzoly (kolem vodotečí gleje), v severní části se nachází plocha organozemí. Území patří k povodí Vltavy a je odvodňováno Zelenohorským potokem a jeho přítoky. Území leží v mírném klimatickém pásu střední Evropy. Podle klimatické rajonizace (QUITT 1971) patří území do chladné oblasti CH6. Pro tuto oblast je charakteristický srážkový úhrn ve vegetačním období mm, počet dnů se sněhovou pokrývkou , průměrné teploty v lednu -4-5 C, průměrné teploty v červenci C. Z hlediska fytogeografického členění (SKALICKÝ 1988) spadá území do oreofytika (Oreophyticum O), fytogeografického okresu Šumava (88), podokresu Boubínsko-stožecká hornatina (88d). Podle geobotanické mapy ČSSR (MIKYŠKA 1968) se v ose území nacházejí podmáčené smrčiny (Bazzanio-Piceetum), výše na svazích květnaté bučiny (Eu-Fagion). 6

8 Mapa potenciální přirození vegetace České republiky (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) v území zaznamenává bučinu s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Tato mapa však dostatečně nezohledňuje jemné zrno. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů: Cévnaté rostliny: název druhu česky (latinsky) Brusnice vlochyně (Vaccinium uliginosum) Bříza karpatská (Betula carpatica) Dřípatka horská (Soldanella montana) Hadí mord nízký (Scorzonera humilis) Chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia) Jalovec obecný (Juniperus communis) Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum) Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) Klikva bahenní (Oxycoccus palustris) Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) Korálice trojklanná (Corallorhiza trifida) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ČS ČK roztroušeně - - C4 vitální populace - C4b D2 roztroušeně 3 C3 - roztroušeně - C4a C4 roztroušeně - C4a C4 vzácně - C3 C3 - - C3 C4 roztroušeně - C2t C2 roztroušeně 3 C4a C4 roztroušeně 3 C3 C3 - - C2t C2 vzácně 2 C2b C1 Kozlík dvoudomý dosti hojně - C4a - Oměj šalamounek (Aconitum plicatum) Oměj pestrý (Aconitum variegatum) Ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) Ostřice rusá (Carex flava) Ostřice stinná (Carex umbrosa) vitální populace 3 C3 C3 vitální populace 3 C3 C4 vzácně - C4a C4 vzácně - - dosti vzácně - C3 C4 popis biotopu druhu, další poznámky na rašelinných stanovištích hojná náletová dřevina na lesních prameništích v mezických trávnících a náletech okraje mezických trávníků jednotlivé keře v kamenicích uvádí Ekrt (2010), aktuálně nezjištěn na okrajích rašelinných luk podél hlavní vodoteče v rašeliništní vegetaci uvádí Ekrt (2010), aktuálně nezjištěn uvádí Ekrt (2010), aktuálně nezjištěn ve vlhčích typech trávníků i na lesních prameništích na více místech, zejména v biotopu R2.2 na více místech, zejména podél hlavní vodoteče uvádí Ekrt (2010), aktuálně nezjištěn slatinné prameniště v severní části na okrajích porostů rašelinných luk 7

9 Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) Pleška stopkatá (Willemetia stipitata) Prha chlumní (Arnica montana) Prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis) Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) Rozrazil horský (Veronica montana) Rozrazil štítkovitý (Veronica montana) Sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus) Starček potoční (Tephroseris crispa) Svízel severní (Galiun boreale) Škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia) Tolije bahenní (Parnassia palustris) Vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) Vrbovka bahenní (Epilobium palustre) Vrbovka tmavá (Epilobium obscurum) Všivec bahenní (Pedicularis palustris) Všivec lesní (Pedicularis sylvatica) Zdrojovka potoční (Montia hallii) Zvonečník černý (Phyteuma nigrum) - 3 C2t C1 vzácně 3 C3 - dosti hojně 3 C3 C3 vitální populace 3 C3 C3 vzácně 3 C3 C3 vzácně 2 C3 C2 - - C3 C4 vzácně - C4a - vzácně - C3 C2 dosti hojně - C4a - vzácně - C4a C4 hojně - C3 C3 vzácně 3 C2t C1-3 C3 C3 vzácně - C3 C3 hojně - C4a - těsně za hranicí PR uvádí Ekrt (2010) v okrajových lesních porostech ve vlhčích typech trávníků na více místech, v suchých krátkostébelných trávnících a řidších náletech v kvalitních porostech rašelinných luk prameništní rašeliniště v severní části uvádí Ekrt (2010), aktuálně nezjištěn Na lučních prameništích v rašeliništi v severní části ve vlhčích typech trávníků i na lesních prameništích v sušších typech trávníků na více místech v mezických až vlhčích trávnících ve slatinném prameništi v severní části uvádí Ekrt (2010), aktuálně nezjištěn jeden polykormon v mezickém trávníku v různých typech mokřadních luk a rašelinišť roztroušeně - C3 C3 v prameništích vzácně 2 C1t C1 roztroušeně 2 C2t C2 vzácně 2 C2t C1 roztroušeně - C3 C4 v prameništi ve střední části více kolonií v mezičtějších trávnících v prameništích ve střední části v mezických trávnících 8

10 Žebrovice různolistá (Blechnum spicant) uvádí Ekrt (2010), aktuálně nezjištěn Kategorie podle Vyhlášky 395/1992 Sb.: KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh. Kategorie podle Červeného seznamu (GRULICH 2012): C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený druh, C3 ohrožený druh, C4a vzácnější taxony vyžadující pozornost. Kategorie podle Červené knihy jižní části Čech (LEPŠÍ et al. 2013): C1 kriticky ohrožené taxony, C2 silně ohrožené taxony, C3 ohrožené či zranitelné taxony, C4 vzácnější taxony vyžadující další pozornost. Živočichové: název druhu česky (latinsky) Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) Chřástal polní (Crex crex) Mihule potoční (Lampetra planeri) Perleťovec fialkový (Boloria euphrosyne) Perleťovec mokřadní (Boloria eunomia) Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) Střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesii) Vranka obecná (Cottus gobio) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. - O - ČS - O VU - SO VU - KO EN - - VU - O VU - O VU - KO VU - O VU popis biotopu druhu, další poznámky viz. Nálezová databáze ochrany přírody viz. Nálezová databáze ochrany přírody viz. Nálezová databáze ochrany přírody viz. Nálezová databáze ochrany přírody viz. Nálezová databáze ochrany přírody viz. Nálezová databáze ochrany přírody viz. Nálezová databáze ochrany přírody viz. Nálezová databáze ochrany přírody viz. Nálezová databáze ochrany přírody Kategorie podle Vyhlášky 395/1992 Sb.: KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh. Kategorie podle Červeného seznamu ČR: bezobratlí (FARKAČ et al. 2005): VU zranitelný; ryby (HANEL & LUSK 2003): EN ohrožený; VU zranitelný ptáci (ŠŤASTNÝ & BEJČEK 2003): VU zranitelný. 9

11 Vegetační charakteristika Přírodní stanoviště soustavy NATURA 2000 V rámci mapování soustavy NATURA 2000 byly v území rozlišeny následující přírodní biotopy ( R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště / stanoviště NATURA 2000 habitat 7140 R2.3 Přechodová rašeliniště / stanoviště NATURA 2000 habitat 7140 T1.1 Mezofilní ovsíkové louky / stanoviště NATURA 2000 habitat 6510 T1.5 Vlhké pcháčové louky T1.6 Vlhká tužebníková lada / stanoviště NATURA 2000 habitat 6430 T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) / stanoviště NATURA 2000 habitat 6230* L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy / stanoviště NATURA 2000 habitat 91E0* L9.2B Podmáčené smrčiny / stanoviště NATURA 2000 habitat 9410 Mapování biotopů proběhlo v roce 2002, aktualizace dosud neproběhla. Údaje z mapování biotopů odrážejí současný stav jen zčásti. Při terénním průzkumu v roce 2015 nebyla zjištěna přítomnost mezofilních ovsíkových luk (T1.1), vlhkých tužebníkových lad (T1.6) a podmáčených smrčin (L9.2B), naopak byl zaznamenán biotop degradovaných vrchovišť (R3.4) plocha s tímto biotopem byla v původním mapování hodnocena jako přechodové rašeliniště (R2.3). Rozdíly v zákresu jednotlivých biotopů jsou rovněž způsobeny zobrazením nad různými podklady orotofotomap. V roce 2010 byl pro toto území zpracován botanický inventarizační průzkum (Ekrt 2010), který rovněž přináší poměrně podrobnou mapu biotopů. S pojetím tohoto autora se aktuálně předkládaný materiál rovněž ne vždy shoduje. Diskutovaná plocha vrchoviště je v této studii klasifikována jako živé vrchoviště (R3.1) a některé z náletových porostů jsou zde klasifikovány jako rašelinné březiny (L10.1). Plošné zastoupení současných přírodních biotopů (stanovišť) v PR Stanoviště NATURA Přechodová rašeliniště a třasoviště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 7120 Degradovaná vrchoviště ještě schopná přirozené obnovy Biotop/přírodní stanoviště R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště Předmět ochrany Zastoupení ha % ANO 3,3 6,3 R2.3 Přechodová rašeliniště ANO 6,7 13,1 R3.4 Degradovaná vrchoviště ANO 1,3 2,5 - T1.5 Vlhké pcháčové louky ANO 6,1 11,8 6230* Druhově bohaté smilkové louky na T2.3B Podhorské smilkové trávníky ANO 12,2 23,6 10

12 silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) - M1.7 Vegetace vysokých ostřic NE 0,4 0,9 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno- Padion, Alnion incanae, Salicion albae) L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy ANO 0,8 1,5 Příloha M6: M4e: NATURA 2000 mapování biotopů v r Stanoviště, která se ve ZCHÚ v současné době vyskytují: R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště / habitat 7140 Svaz: Caricion canescenti-nigrae K nejtypičtějším biotopům odlesněných ploch v rezervaci patří biotop nevápnitých mechových slatinišť (R2.2). V druhově dosti bohatém bylinném patře se objevují zejména ostřice obecná (Carex nigra), o. ježatá (C. echinata), o. prosová (Carex panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), psineček psí (Agrostis canina), smilka tuhá (Nardus stricta), třeslice prostřední (Briza media), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), violka bahenní (Viola palustris), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), rdesno hadí kořen (Bistorta major) aj. K nejvýznamnějším druhům, které zde byly zjištěny, náleží ostřice rusá (Carex flava) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Vyskytují se na místě obohaceném minerály, které indikuje také výskyt kalcitolerantního rašeliníku Sphagnum warnstorfii. Hojně jsou zastoupeny i luční druhy, např. kostřava červená (Festuca rubra), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), rdesno hadí kořen (Bistorta major); do vegetace často vstupují i pcháč bahenní (Cirsium palustre), starček potoční (Tephroseris crispa) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). V tranzitech do přechodových rašelinišť se hojněji uplatňuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata). V současné době je mnoho ploch degraduje vlivem šíření ostřice třeslicovité (Carex brizoides) a třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), na místech se stabilizovanějším (méně rozkolísaným) vodním režimem a zvýšeným přísunem živin biotop přechází do biotopu T1.5 (vlhké pcháčové louky). 11

13 R2.3 Přechodová rašeliniště/ habitat 7140 Svaz: Sphagno recurvi-caricion canescentis Na více místech se v rezervaci vyskytuje biotop přechodového rašeliniště. Dominantu tvoří rašeliníky (Sphagnum sp.). V bylinném patře nejčastěji dominuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata), hojně ji provází suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), dále ostřice obecná (Carex nigra), o. ježatá (C. echinata), o. šedavá (Carex canescens), řidčeji i suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), dále klikva (Oxycoccus palustris), violka bahenní (Viola palustris), psineček psí (Agrostis canina), mochna bahenní (Potentilla palustris) aj. R3.4 Degradovaná vrchoviště/ habitat 7120 Svaz: Sphagnion magellanici V severní části rezervace se nachází rašelinná čočka pokrytá vegetací degradovaného vrchoviště. Území bylo v minulosti narušeno odvodněním a rašelinný biotop byl postupně degradován. V současné době je vegetace relativně stabilizovaná, jako dominanta se zde uplatňuje suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Dále se zde vyskytují metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), černýš luční (Melampyrum pratense), mochna nátržník (Potentilla erecta), vřes obecný (Calluna vulgaris), klikva (Oxycoccus palustris), prha arnica (Arnica montana). V mechovém patře dominují rašeliníky (Sphagnum sp.). Z dřevin se zde objevuje smrk (Picea abies), borovice (Pinus sylvestris), bříza (Betula carpatica), zvláštností je přítomnost jalovce (Juniperus communis). Mechové patro je tvořeno rašeliníky (Sphagnum sp.). T1.5 Vlhké pcháčové louky Svaz: Calthion palustris Typickou vegetaci v pramenných mísách a kolem potoků více ovlivněných živinami představují pcháčové louky. Jde o produkčnější typ vegetace spíše na stabilnějším vodním režimu. Dominují vysoké graminoidy, zejména metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), často též medyněk vlnatý (Holcus lanatus), psárka luční (Alopecurus pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata) aj. Z dvouděložných bylin se objevují rdesno hadí kořen (Bistorta major), děhel lesní (Angelica sylvestris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), hrachor luční (Lathyrus praatensis), blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), škarda bahenní (Crepis paludosa) aj. Místy, zejména kolem vodotečí, se objevují i prvky vysokobylinných lad, zejména tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), oměj pestrý (Aconitum variegatum), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a chrastavec lesní (Knautia dispacifolia). V současné době je mnoho ploch degradačně přerostlých ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides), místy se šíří i chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). 12

14 T2.3B Podhorské smilkové trávníky / habitat 6230* Svaz: Violion caninae Suchá nelesní stanoviště v ploše studovaného území v minulosti pokrývaly zřejmě prakticky všude smilkové trávníky. Jde o krátkostébelnou vegetaci, v níž se uplatňují zejména smilka tuhá (Nardus stricta), psineček obecný (Agrostis capillaris), kostřava červená (Festuca rubra), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), bika mnohokvětá (Luzula multiflora) a další. Mezi dvouděložnými rostlinami jsou typické mochna nátržník (Potentilla erecta), vítod obecný (Polygala vulgaris), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), občas i hadí mord nízký (Scorzonera humilis), prha arnika (Arnica montana), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) aj. Vlivem degradačních faktorů se v současné době v těchto trávnících šíří ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), medyněk měkký (Holcus mollis), srha říznačka (Dactylis glomerata), na okrajích porostů dřevin také třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), na disturbovaných místech zejména třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a pcháč oset (Cirsium arvense). M1.7 Vegetace vysokých ostřic Svaz: Magno-Caricion elatae Biotop M1.7 byl zjištěn v rozsáhlejší trvale zamokřené ploše v ploché nivě v severní části rezervace. Zřejmě vznikl z biotopu přechodového rašeliniště (R2.3) s dominující ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), kde se trvale zvedla voda (mohlo k tomu dojít po zanesení mělkých otevřených melioračních příkůpků, které zde byly vybudovány před mnoha desítiletími. Trvale stagnující hladina vody nad povrchem půdy posléze způsobila destrukci mechového patra, zatímco porost ostřice zůstal prakticky nezměněn. V současné době jde o druhově velmi chudý, monodominantní porost. L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy / habitat 91E0* Svaz: Alnion incanae Na několika místech byla identifikována vegetace olšin. Jde většinou o porosty olšin na prameništích, méně olšin potočních. Ve stromovém patře je typickým prvkem olše šedá (Alnus incana) a smrk (Picea abies). Z bylin se zde objevují krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), řeřišnice hořká (Cardamine amara), škarda bahenní (Crepis paludosa) a pomněnka hajní (Myosotis nemorosa). V potočních olšinách jsou zastoupeny i vysokobylinné druhy, které signalizují tranzity k biotopu L2.1 (olšiny s olší šedou). Zde se objevuje např. žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), oměj pestrý (Aconitum variegatum) aj. Porosty mají většinou náletový charakter. 13

15 X7A Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ochranářsky významné porosty Některé části bezlesí byly klasifikovány jako biotop X7A. Většinou jsou charakterizovány dominancí některého z expanzních druhů. Na mezických stanovištích jde o nekosené porosty, v nichž se expanzně šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) a místy i medyněk měkký (Holcus mollis), zatímco na vlhčích plochách často expanduje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). V nivě potoka je několik míst, kde v současné době převládá chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Expandující dominanta silně potlačuje druhovou diverzitu, míra změn je však v současnosti taková, že porost ztratil charakter přírodního biotopu. Místy se objevují i indikátory nitrifikace, např. konopice dvouklaná (Galeopsis bifida) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Teoreticky by bylo možné proti dominantě zasahovat; takové zásahy však neslibují okamžitý úspěch a jsou značně nákladné. X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami Jako biotop X9A byly klasifikovány především okrajové stromové porosty na mezických stanovištích s převládajícím smrkem (Picea abies). Jde většinou o kulturní, stejnověké porosty, snad zčásti náletového charakteru, zčásti i kulturní výsadby. Vyznačují se většinou nepříznivou věkovou strukturou a velmi chudým bylinným patrem. X12A Nálety pionýrských dřevin, ochranářsky významné porosty Nálety dřevin tvoří většinu stromové vegetace ve zpracovávaném území. Jsou dosti různorodé; jejich druhová skladba odvisí od hlavních stanovištních faktorů. Jejich původ je v dlouhodobé absenci pravidelného managementu nelesních ploch. Na suchých stanovištích jsou nejčastější porosty, v nichž dominuje buď smrk (Picea abies), z listnáčů nejčastěji bříza bělokorá (Betula pendula), poněkud méně olše šedá (Alnus incana) a osika (Populus tremula), v jejich podrostu často přežívají nelesní druhy, indikující výchozí biotop; zejména jde o charakteristické druhy biotopu T2.3B. Část náletů se nachází na stanovištích podmáčených; ne vždy je zřejmé vymezení takových ploch od biotopu L2.2. Zejména v severní části území jsou náletové lesíky s břízou karpatskou (Betula carpatica), které vznikly zarůstáním rašelinných stanovišť. V jejich podrostu bývá velmi častá třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), občas se objevuje i suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Tyto porosty tendují k biotopu rašelinných březin (L10.1), avšak struktura podrostu nedovoluje jejich vymezení. Náletové lesíky zde nebývají zasaženy eutrofizací a často se v nich vyskytuje pestrá druhová skladba. 14

16 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Chráněná krajinná oblast Šumava byla zřízena výnosem Ministerstva školství a kultury č /63 dne v rozloze ha. Tento výnos byl novelizován výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 5954/75 ze dne 17. března Evropsky významná lokalita Šumava byla nejnověji vymezena vládním nařízením č. 318/2013 Sb. ze dne Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 2000 a nově přehlášena v roce b) lesní a zemědělské hospodářství Drobná dřevařská osada vznikla roku 1791 na ploše dříve vyklučeného údolí (bezlesé už na počátku 18. století zachyceno v Müllerově mapě z roku 1720) později jako zemědělské zázemí sídla Mergartu nebo Mergarten (Zahrádky) v údolí Vltavy (vzniklo pravděpodobně v polovině 18. století) v přímém kontaktu se souvislými pralesy. Obyvatele živilo dřevařství, zemědělství a práce na pile v sousedních Zahrádkách. Od počátku 19. století do počátku 20. století přímo v rezervaci stálo 11 objektů. V roce 1930 stálo na ploše dnešní PR 7 domů, ve kterých žilo 46 obyvatel. Ještě v roce 1950 stály při JV okraji rezervace 2 objekty. Po odsunu obyvatelstva v roce 1946 nebylo osídlení obnoveno a pozemky byly nejdříve extenzivně užívány pro zemědělské hospodaření, od 60. a 70. let byly ponechány ladem, jen občas přepásány. Dodnes jsou v rezervaci zachovány pásy kamenných snosů (umístěných po svahu) a zbytky odvodnění luk v nivě. Zbytky objektů nejsou na povrchu patrné. Plocha současné rezervace měla až asi do poloviny 18. století pravděpodobně charakter převážně smrkových porostů s vtroušeným bukem a jedlí, navazujících na smrko-jedlobukové porosty na svazích Liščí hory a kóty Nad Smržem. Později byly tyto lesní porosty přeměněny na zemědělsky užívané plochy v zázemí nově vzniklých, převážně dřevařských sídel. Zemědělské hospodaření v polointenzivní podobě (včetně políček orné půdy a lokálního zastavění, pastvy a kosení s odvozem hmoty) probíhalo až do 50. let 20. století (tj. cca 200 let). Později, zejména vzhledem k velkému lokálnímu zamokření a malé únosnosti půd pro mechanizaci, byly hospodářsky méně využívané plochy opuštěny, prováděla se zde pouze pastva, která však skončila v 80. letech 20. století. Část zamokřených pozemků po 2. světové válce zarostla náletem dřevin, který má místy charakter zapojeného lesa; tyto části byly převedeny do lesní půdy, ale lesnicky nebyly obhospodařovány. Nejstarší stromy z náletu dosahují věku kolem 130 let; zdá se, že v některých částech rezervace hospodářské aktivity ustaly už na přelomu 19. a 20. století, tj. cca 100 až 150 let po odlesnění. PR se nachází v mělkém údolí Zelenohorského (dříve Gansauer Bach) potoka, zahrnuje jeho horní a střední tok s prameništi, na nichž se zčásti vytvořilo vrchovištní rašeliniště, zahrnuje jeho nivu i západně orientované nelesní svahy. Jde o komplex značně zachovalých rašelinných, vlhkých a smilkových luk, rašelinišť a vrchovišť, do nichž v současné době postupně pronikají dřeviny. Mozaika rašeliništních, mokřadních a dalších nelesních 15

17 společenstev byla původně podmíněná pravidelným obhospodařováním, v terénu je z velké části dosud patrná. Absence hospodaření v posledních cca 50 letech způsobila omezení mikrostanovištní heterogenity a ústup konkurenčně slabých druhů rostlin. Zřetelný je lokální nástup náletových porostů dřevin, které tvoří především břízy, v jejich podrostu se začíná silněji uplatňovat smrk. Méně hojné jsou vrby a borovice lesní. Na celém území mají právo hospodařit lesy České republiky, s. p., a to podle schváleného lesního hospodářského plánu pro decenium c) rybníkářství Není. d) myslivost Výkon práva myslivosti není na území PR zakázán. Celé údolí Zelenohorského potoka je komorou vysoké zvěře (což je způsobeno jejich krmením na 2 místech v rezervaci). Trvalá vysoká koncentrace jelena evropského způsobuje okus všech dřevin. Ten vede k vytvoření okusových forem odrůstajících dřevin a k eliminaci expanze listnatých dřevin. Okus jelení zvěří ačkoli je velmi intenzivní a vyšší, než, kdyby se zde pásl skot, vede k preferenci odrůstání smrku. Do budoucnosti, pro období tohoto plánu péče o přírodní rezervaci a dále, budou z území vyloučena všechna myslivecká zařízení (újediště, vnadiště, apod.). Stávající krmniště budou zrušena. Výkon práva myslivosti v lokalitě bude omezen pouze na snižování stavů zvěře, především vysoké a černé. e) rybářství Není. f) rekreace a sport Území není využíváno k rekreaci ani ke sportovním aktivitám. g) těžba nerostných surovin Území nebylo v minulosti ani současnosti využíváno k těžbě nerostných surovin. h) jiné způsoby využívání Nejsou. 16

18 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví evropsky významné lokality, ze dne Nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. Nařízení vlády č. 318/2013, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ze dne Lesní hospodářský plán pro LHC Vimperk, platnost Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 13 Šumava Lesní hospodářský celek / zařizovací LHC Vimperk/ LZ Boubín obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) 5,07 ha v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesy České Republiky, s. p., Hradec Králové Nižší organizační jednotka polesí Kubova Huť Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Název SLT typů (SLT) (MÍCHAL et PETŘÍČEK 1999) (ha) Podíl (%) 6K kyselá smrková bučina SM 2-4, JD 1-3, BO 0-1, BK 4-7 2,2 43 7G podmáčená jedlová smrčina SM 7-9, JD +-2, BO 0-1, (BŘP, JŘ, OLL) 0-+ 0,1 2 7P kyselá jedlová smrčina SM 6-8, JD 1-3, BO -+, BK +-2, KL 0- +, (BŘ, JŘ) 0-+ 2, bezlesí 0,3 6 Celkem 5, % 17

19 Porovnání přirozené a současné skladby lesa* Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha)* Současné zastoupení (%)* Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM smrk ztepilý 3,6 75,0 2,6 51,3 JD jedle bělokorá 0 0 0,9 17,7 Listnáče BK buk lesní 0 0 1,5 29,6 BR bříza 0,7 15,0 0,1 1,4 OL olše 0,47 10,0 0,01 0,04 Celkem 4,76 93,89 5, Plocha SLT byla převzata z práce OPRL, ÚHÚL 2003 a je vztažena na výměru všech pozemků určených k plnění funkce lesa. V tabulce Porovnání přirozené a současné skladby lesa bylo využito plošné zastoupení dřevin z taxačních údajů LHP. Při stanovení přirozené dřevinné skladby byly požity modely přirozené druhové skladby uvedené v publikacích: Pravidla hospodaření pro lesní typy stanovišť v EVL soustavy NATURA 2000 (Anonymus 2006) a MÍCHAL et PETŘÍČEK (1999). *Při porovnání současné a přirozené skladby lesa a jednotlivých druhů dřevin byly brány v úvahu pouze porosty uvedené v LHP (v porostní knize) a se stanoveným souborem lesních typů. Bylo tedy uvažováno s rozlohou 4,76 ha z celkových 5,07 ha, kdy cca 0,31 ha je tvořeno bezlesím na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Přílohy: - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích příloha č. M3a - lesnická mapa typologická 1: podle OPRL příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky se v území se nevyskytují. Osou území je Zelenohorský potok (číslo hydrologického pořadí toku ), který se nedaleko od jižního okraje PR vlévá do Vltavy Základní údaje o útvarech neživé přírody V území se nevyskytují. 18

20 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plochy na nelesních pozemcích byly vymezeny na základě aktuálního stavu vegetace. Vlastnické a nájemní vztahy nebyly při vymezení dílčích ploch respektovány. Dílčí plocha 1 Plocha s otevřenou mokřadní travinobylinnou vegetací. Při terénním průzkumu byl tento segment klasifikován jako biotop nevápnitého mechového slatiniště (R2.2) s přechodem k pcháčové louce (T1.5); v ploše jsou malé ostrůvky, které by bylo možné hodnotit jako přechodové rašeliniště (R2.3). V porostu se uplatňují ostřice obecná (Carex nigra), o. zobánkatá (C. rostrata), o. prosová (C. panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), psineček psí (Agrostis canina), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), dále skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), starček potoční (Tephroseris crispa), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) aj. Je zde několik stromů: smrk (Picea abies) a bříza (Betula carpatica). Plocha je relativně stabilní, ani příliš nezarůstá náletem. Dílčí plocha 2 Sušší vyvýšené místo s degradovaným smilkovým trávníkem (T2.3B). V ploše převládají trávy kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris), třeslice prostřední (Briza media), dále se zde vyskytují mochna nátržník (Potentilla erecta), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) atd. V ploše se nacházejí smrky (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Plocha je relativně stabilní, ani příliš nezarůstá náletem. Dílčí plocha 3 Vlhčí deprese s biotopem pcháčové louky (T1.5) v pramenné míse. Dominuje skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), dále je zastoupena např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), pcháč bahenní (Cirsium palustre), psárka luční (Alopecurus pratensis) a děhel lesní (Angelica sylvestris). Plocha je relativně stabilní, ani příliš nezarůstá náletem. Dílčí plocha 4 Sušší vyvýšené místo na hřbítku se smilkovým trávníkem (biotop T2.3B). V ploše převládají trávy smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris), dále se zde vyskytují rdesno hadí kořen (Bistorta major), mochna 19

21 nátržník (Potentilla erecta), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), violka psí (Viola canina), prha arnika (Arnica montana) atd. Plocha je relativně stabilní, ani příliš nezarůstá náletem. Dílčí plocha 5 Náletový remízek (biotop X12A) se smrkem (Picea abies) a břízou (Betula carpatica), v podrostu jsou fragmenty biotopu smilkového trávníku (T2.3B). V bylinném patře se objevuje smilka tuhá (Nardus stricta), psineček obecný (Agrostis capillaris), mochna nátržník (Potentilla erecta), podbělice alpská (Homogyne alpina), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), škarda bahenní (Crepis paludosa), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), jestřábník Lachenalův (Hieracium lachenalii) atd. Dílčí plocha 6 Podmáčená prameništní plocha s biotopem přechodového rašeliniště (R2.3). Dominuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata), dále se zde vyskytují třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý (E. vaginatum), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), pcháč bahenní (Cirsium palustre), psineček psí (Agrostis canina), ostřice obecná (Carex nigra), o. ježatá (C. echinata), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) aj. Plocha je relativně stabilní, nálet tvořený smrkem (Picea abies) a břízou (Betula carpatica) zatím není příliš silný. Dílčí plocha 7 Sušší vyvýšené místo na hřbítku s náletem smrku (Picea abies), plochu lze dosud hodnotit jako biotop smilkové louky (T2.3B). V travinobylinné vegetaci převládají trávy smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris) a trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), dále se zde vyskytují mochna nátržník (Potentilla erecta), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), prha arnika (Arnica montana), podbělice alpská (Homogyne alpina), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), pleška stopkatá (Willemetia stipitata) atd. Plocha značně zarůstá náletem. Plochu je vhodné ponechat přirozené sukcesi. 20

22 Dílčí plocha 8 Rozsáhlá plocha s vegetací přechodového rašeliniště (R2.3), jen zčásti je patrný přechod k vegetaci R2.2. Některé části více zarůstají náletem: smrkem (Picea abies) a břízou (Betula carpatica). V keřovém patře se objevuje rovněž smrk (Picea abies), ale i olše šedá (Alnus incana). V mechovém patře jsou dominantní rašeliníky (Sphagnum sp.). V bylinném patře rostou např. ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. obecná (C. nigra), o. ježatá (C. echinata), o. prosová (C. panicea), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), bika mnohokvětá (Luzula multiflora), třeslice prostřední (Briza media), violka bahenní (Viola palustris), rdesno hadí kořen (Bistorta major), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), starček potoční (Tephroseris crispa), vlochyně (Vaccinium uliginosum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Ze vzácnějších druhů zde najdeme např. prhu chlumní (Arnica montana), oměj šalamounek (Aconitum plicatum), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), toliji bahenní (Parnassia palustris), ostřici rusou (Carex flava), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) Dílčí plocha 9 Segment plošně menší, s vegetací přechodového rašeliniště (R2.3) a zejména na okrajích s nálety. V náletech roste smrk (Picea abies) a břízou (Betula carpatica). V keřovém patře se objevuje smrk (Picea abies), olše šedá (Alnus incana) a vrba ušatá (Salix aurita). V mechovém patře převažují rašeliníky (Sphagnum sp.), V bylinném patře dominuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata). Z dalších druhů zde najdeme např. ostřici obecnou (Carex nigra), o. prosovou (C. panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý (E. vaginatum), mochnu nátržník (Potentilla palustris), vlochyni (Vaccinium uliginosum), psineček psí (Agrostis canina), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Dílčí plocha 10 Rozsáhlý komplex náletových porostů na rašelinných půdách. Ve stromovém patře se vyskytuje smrk (Picea abies) a bříza (Betula carpatica). V bylinném podrostu najdeme hojně třtinu chloupkatou (Calamagrostis villosa), metlici trsnatou (Deschampsia cespitosa), borůvku (Vaccinium myrtillus), starček hercynský (Senecio hercynicus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), oměj šalamounek (Aconitum plicatum) aj. Na ploše jsou patrné staré odvodňovací příkopy. Dílčí plocha 11 Zarůstající rašelinná plocha, kde se střídá vegetace přechodového rašeliniště (R2.3) a vegetace nevápnitého mechového slatiniště (R2.2). Okrajové části mají i charakter vlhkých pcháčových luk (T1.5). Z náletových dřevin se zde vyskytuje smrk (Picea abies) a bříza (Betula carpatica), v keřovém patře i olše šedá (Alnus incana). Bylinné patro je chudší, vyskytuje se v 21

23 něm např. ostřice zobánkatá (Carex rostrata), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), třeslice prostřední (Briza media), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), blatouch bahenní (Caltha palustris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Dílčí plocha 12 Postupně degradující vegetace rašelinných luk (biotop R2.2), místy i s charakterem vlhkých pcháčových luk (T1.5). Na okrajích se vyskytují fragmenty suchých smilkových trávníků (T2.3B). Ojediněle je zde na okrajích nálet smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). V bylinném patře rostou např. ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. obecná (C. nigra), o. ježatá (C. echinata), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), starček potoční (Tephroseris crispa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), psineček psí (Agrostis canina), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), podbělice alpská (Homogyne alpina), a pomněnka hajní (Myosotis nemorosa). Dílčí plocha 13 Mírně zamokřená degradovaná plocha pcháčové louky (T1.5) s dominantní metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa). Z dalších druhů zde najdeme např. lipnici širolistou (Poa chaixii), kostřavu červenou (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris), psárku luční (Alopecurus pratensis), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (Cirsium heterophyllum) a starček vejčitý (Senecio ovatus). Dílčí plocha 14 Rozsáhlá velmi zamokřená plocha s vegetací nevápnitých mechových slatinišť (R2.2), místy přechází k přechodovému rašeliništi (R2.3). Rašeliníky (Sphagnum sp.) v některých částech ustupují. Roztroušeně je zde i nálet dřevin: olše šedá (Alnus incana) a bříza (Betula carpatica). V bylinném patře roste např. ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. obecná (C. nigra), o. ježatá (C. echinata), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), psineček psí (Agrostis canina), sítina niťovitá (Juncus filiformis), rdesno hadí kořen (Bistorta major), mochna nátržník (Potentilla erecta), violka bahenní (Viola palustris), přeslička poříční (Equisetum fluviatile) a skřípina lesní (Scirpus sylvaticus). 22

24 Dílčí plocha 14a Rozsáhlá velmi zamokřená plocha s převažující vegetací přechodového rašeliniště (R2.3) a s fragmenty vegetace nevápnitých mechových slatinišť (R2.2). V některých částech se hojně vyskytují rašeliníky (Sphagnum sp.). Spíše ojediněle je zde i nálet dřevin: smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). V bylinném patře roste např. ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. obecná (C. nigra), o. ježatá (C. echinata), psineček psí (Agrostis canina), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), sítina niťovitá (Juncus filiformis), rdesno hadí kořen (Bistorta major), violka bahenní (Viola palustris), starček potoční (Teproseris crispa), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), podbělice alpská (Homogyne alpina) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Vegetace je velmi zachovalá s malými známkami degradace. Dolní minimální část dílčí plochy leží na pozemku určeného k plnění funkcí lesa, nicméně v rámci bezlesí č. 117 (viz příloha M5a). Na ploše nejsou nutné žádné zásahy, včetně umělého zalesňování Dílčí plocha 15 Degradovaná velmi podmáčená plocha, dříve pravděpodobně přechodové rašeliniště (R2.3). V současné době se zde rašeliníky (Sphagnum sp.) vyskytují jen ojediněle. V porostu byla jako dominanta zaznamenána ostřice zobánkatá (Carex rostrata). Z další druhů zde roste např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), sítina rozkladitá (Juncus effusus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a pomněnka hajní (Myosotis nemorosa). Plochu je možné klasifikovat jako porosty vysokých ostřic (M1.7). Dílčí plocha 16 Terénní deprese s vegetací přechodového rašeliniště (R2.3) a na okrajích s fragmenty vlhkých pcháčových luk (T1.5). Plocha jen místy zarůstá náletem smrku (Picea abies). V bylinném patře dominuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata), z dalších druhů zde rostou např. o. ježatá (C. echinata), o. obecná (C. nigra), kostřava červená (Festuca rubra), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), psineček psí (Agrostis canina), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), bika mnohokvětá (Luzula multiflora), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a pleška stopkatá (Willemetia stipitata). Dílčí plocha 17 Rozsáhlá plocha degradovaného vrchoviště (R3.4), na němž byl v minulosti poškozen vodní režim. Na ploše dominují suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), místy je hojná i metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Z další druhů zde rostou např. sítina niťovitá (Juncus filiformis), černýš luční (Melampyrum pratense), mochna nátržník (Potentilla erecta), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), brusinka (Vaccinium vitis-idaea), borůvka (V. myrtillus), vlochyně (V. uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vřes (Calluna vulgaris), prha chlumní (Arnica montana), podbělice alpská (Homogyne alpina), sedmikvítek evropský 23

25 (Trientalis europaea) a violka bahenní (Viola palustris). Ze vzácnějších druhů zde byly zaznamenány sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Dílčí plocha 18 Menší plocha přechodového rašeliniště (R2.3), na okrajích nálety smrku (Picea abies), břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). Kromě rašeliníků (Sphagnum sp.) zde dominuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata). Z další druhů jsou přítomny např. ostřice obecná (Carex nigra), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třeslice prostřední (Briza media), pleška stopkatá (Willemetia stipitata) a psineček psí (Agrostis canina). Dílčí plocha 19 Nálet smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). V bylinném podrostu je hojně třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtilus), celík zlatobýl (Solidago virgaurea), vřes (Calluna vulgaris) a podbělice alpská (Homogyne alpina). Dílčí plocha 20 Rašelinná louka s vegetací nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) s fragmenty přechodového rašeliniště (R2.3), na okrajích místy vegetace vlhkých pcháčových luk (T1.5) a suchých smilkových trávníků (T2.3B). Nálet dřevin jen na okrajích: smrk (Picea abies), bříza (Betula carpatica) a olše šedá (Alnus incana). V bylinném patře roste např. ostřice obecná (Carex nigra), psineček psí (Agrostis canina), smilka tuhá (Nardus stricta), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava červená (Festuca rubra), mochna nátržník (Potentilla erecta), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), starček potoční (Tephroseris crispa) a sítina niťovitá (Juncus filiformis). Dílčí plocha 21 Náletová olšina podél drobné vodoteče, s olší šedou (Alnus incana) a vtroušeným smrkem (Picea abies). V okolí hluboká meliorační strouha. V bylinném patře se hojně uplatňuje starček vejčitý (Senecio ovatus) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Z dalších druhů zde byly zaznamenány např. skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), třtina chloupkatá (Calamagrostis epigejos), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), starček potoční (Tephroseris crispa) a pryskyřník plazivý (Ranunculus repens). 24

26 Dílčí plocha 22 Rozsáhlejší nálety s břízou (Betula carpatica) a olší šedou (Alnus incana). Na ploše se uplatňují druhy mokřadních stanovišť, např. pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), starček vejčitý (Senecio ovatus), violka bahenní (Viola palustris), oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans). Dílčí plocha 23 Rozsáhlejší plocha s mírně degradovanou vegetací nevápnitých mechových slatinišť (R2.2). Plocha jen ojediněle zarůstá náletem: smrkem (Picea abies) a olší šedou (Alnus incana). Bylinné patro je dosti bohaté, roste zde např. ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), o. zobánkatá (C. rostrata), psineček psí (Agrostis canina), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), violka bahenní (Viola palustris), blatouch bahenní (Caltha palustris), mochna nátržník (Potentilla palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), starček potoční (Tephroseris crispa), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), svízel bahenní (Galium palustre) a pleška stopkatá (Willemetia stipitata). Na ploše jsou staré odvodňovací plochy. Dílčí plocha 24 Nevyhraněná degradovaná vegetace, střídají se plochy s vegetací vlhkých pcháčových luk (T1.5) a sušších smilkových trávníků (T2.3B). Plocha zarůstá jen na okrajích smrkem (Picea abies). V bylinném patře rostou např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), medyněk měkký (Holcus mollis), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), děhel lesní (Angelica sylvestris), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), mochna nátržník (Potentilla erecta), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a ovsíř pýřitý (Avenula pubescens). Dílčí plocha 25 Rozsáhlejší plocha s degradovanou vegetací vlhkých pcháčových luk (T1.5), téměř bez náletu. Plocha byla v minulosti poškozena odvodněním. V bylinném patře rostou např. skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček psí (Agrostis canina), bojínek luční (Phleum pratense), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). 25

27 Dílčí plocha 26 Nevyhraněný typ degradované vegetace, v minulosti poškozené změnou vodních poměrů; nálety smrku (Picea abies) jen na okrajích. Vegetace má charakter suchých smilkových trávníků (T2.3B) ve kterých se místy uplatňují druhy vlhkých pcháčových luk (T1.5). V bylinném patře najdeme např. ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), kostřavu červenou (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), metlici trsnatou (Deschampsia cespitosa), mochnu nátržník (Potentilla erecta), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), třezalku skvrnitou (Hypericum maculatum), tomku vonnou (Anthoxanthum odoratum) a medyněk měkký (Holcus mollis). Dílčí plocha 27 Suché smilkové trávníky (T2.3B), s náletem smrku (Picea abies) na okrajích. V bylinném patře roste např. smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heteropyhllum), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), mochna nátržník (Potentilla erecta), řebříček obecný (Achillea millefolium), děhel lesní (Angelica sylvestris), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), škarda měkká ukousnutá (Crepis mollis subsp. hieraciifolia), ostřice bledavá (Carex pallescens), borůvka (Vaccinium myrtyllus) a jestřábník chlupáček (Hieracium pillosella). Dílčí plocha 28 Podmáčená plocha s rašelinnou vegetací (R2.2), jen na okrajích s nálety smrku (Picea abies). V bylinném patře byly zaznamenány např. ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), psineček psí (Agrostis canina), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), starček potoční (Teproseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), blatouch bahenní (Caltha palustris), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), hrachor luční (Lathyrus pratensis), bika mnohokvětá (Luzula multiflora), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a třeslice prostřední (Briza media). Dílčí plocha 29 Náletové smrkové porosty (X12A), místy až charakter smrkové kultury (X9A). Bylinný podrost je chudý, roste zde např. starček vejčitý (Senecio ovatus), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), mochna nátržník (Potentilla erecta), rdesno hadí kořen (Bistorta major) a smilka tuhá (Nardus stricta). 26

28 Dílčí plocha 30 Degradované rašelinné loučky (R2.2), místy přechodné k vegetaci vlhkých pcháčových luk (T1.5). Na okrajích nálety smrku (Picea abies) a olše šedé (Alnus incana). V bylinném patře najdeme např. skřípinu lesní (Scirpus sylvaticus), ostřici obecnou (Carex nigra), o. zobánkatou (C. rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), biku mnohokvětou (Luzula muliflora), violku bahenní (Viola palustris), starček potoční (Tephroseris crispa), krabilici chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), škardu bahenní (Crepis paludosa), přesličku poříční (Equisetum fluviatile), šťovík kyselý (Rumex acetosa), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans) a kuklík potoční (Geum rivale). Dílčí plocha 31 Velmi degradovaná vegetace vlhkých pcháčových luk (T1.5) s dominancí ostřice třeslicovité (Carex brizoides). Z dalších druhů zde rostou např. skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), mochna nátržník (Potentilla erecta), medyněk měkký (Holcus lanatus) a smilka tuhá (Nardus stricta). V porostu najdeme i signály ruderalizace, např. konopici dvouklanou (Galeopsis bifida) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Dílčí plocha 32 Suchá louka s degradovanou vegetací suchých smilkových trávníků (T2.3B). Na ploše dominuje metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), na okrajích se šíří ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Z dalších druhů zde najdeme např. pomněnku hajní (Myosotis nemorosa), bršlici kozí nohu (Aegopodium podagraria), hrachor luční (Lathyrus pratensis), sítinu rozkladitou (Juncus effusus), mochnu nátržník (Potentilla erecta), biku mnohokvětou (Luzula multiflora) a trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens). Dílčí plocha 33 Smrkové porosty (X9A) náletového charakteru, dominuje smrk (Picea abies). Jen na okrajích rašelinných luk malé fragmenty podmáčených smrčin. V bylinném podrostu rostou např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), smilka tuhá (Nardus stricta), borůvka (Vaccinium myrtillus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), celík zlatobýl (Solidago virgaurea). Na okraji v kontaktu s rašelinnými loukami najdeme např. violku bahenní (Viola palustris), plešku stopkatou (Willemetia stipitata), a podbělici alpskou (Homogyne alpina). Přibližně polovina dílčí plochy leží na pozemku určeného k plnění funkcí lesa náležící do LHC Vimperk, jehož management hospodaření je specifikován v příloze T1 a rámcové 27

29 směrnici č. 1. Lesní porost v severní části této dílčí plochy se nachází na nelesní půdě, kde nejsou nutné žádné zásahy. Dílčí plocha 34 Potoční olšina (L2.2) podél Zelenohorského potoka. Na okraji porostu malá tůňka s vegetací hvězdoše (Callitriche cf. cophocarpa). Ve stromovém patře se uplatňuje olše šedá (Alnus incana) a místy i smrk (Picea abies), bříza (Betula carpatica) a osika (Populus tremula). V bylinném patře rostou např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), psineček psí (Agrostis canina), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), blatouch bahenní (Caltha palustris), pomněka hajní (Myosotis nemorosa), škarda bahenní (Crepis paludosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), violka bahenní (Viola palustris), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia) a podbělice alpská (Homogyne alpina). V mechovém patře rostou rašeliníky (Sphagnum sp.). Téměř celá dílčí plocha leží na pozemku určeného k plnění funkcí lesa náležící do LHC Vimperk, jehož management hospodaření je specifikován v příloze T1 a rámcové směrnici č. 2. Lesní porost v jižní části této dílčí plochy se nachází na nelesní půdě, kde nejsou nutné žádné zásahy. Dílčí plocha 35 Malá světlinka v lese s vegetací přechodového rašeliniště (R2.3). Od okrajů rašeliniště zarůstá smrkem (Picea abies). Kromě rašeliníků (Sphagnum sp.) zde rostou např. podbělice alpská (Homogyne alpina), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), kostřava červená (Festuca rubra), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), mochna nátržník (Potentila erecta), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a blatouch bahenní (Caltha palustris). Celá dílčí plocha leží na pozemku určeného k plnění funkcí lesa náležícího do LHC Vimperk, nicméně v rámci bezlesí č. 118 (viz příloha M5a). Na ploše nejsou nutné žádné zásahy, včetně umělého zalesňování. Dílčí plocha 36 Náletové porosty na velmi podmáčené ploše (X12A). Ve stromovém patře rostou smrk (Picea abies) a bříza (Betula carpatica). V bylinném podrostu byly zaznamenány např. papratka samičí (Athyrium filix-femina), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), psineček psí (Agrostis canina), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a violka bahenní (Viola palustris). Celá dílčí plocha leží na pozemku určeného k plnění funkcí lesa náležící do LHC Vimperk, jehož management hospodaření je specifikován v příloze T1 a rámcové směrnici č

30 Dílčí plocha 37 Suché smilkové trávníky (T2.3B) s dominancí psinečku obecného (Agrostis capillaris). Bývalé pastviny jsou ohraničeny náletem smrku (Picea abies), místy i břízy (Betula carpatica). Z dalších druhů byly zaznamenány např. pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), medyněk měkký (Holcus mollis), silenka dvoudomá (Silene dioica), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), bedrník větší (Pimpinella major), ptačinec trávolistý (Stellaria graminea), řebříček obecný (Achillea millefolium), svízel bílý (Galium album), smilka tuhá (Nardus stricta) a pryskyřník prudký (Ranunculus acris). Na ploše je vhodná extenzivní pastva (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha). Dílčí plocha 37a Suché, velmi degradované smilkové trávníky (T2.3B) s dominancí psinečku obecného (Agrostis capillaris). Na okraji bývalých pastvin je nálet smrku (Picea abies), místy i břízy (Betula carpatica). Z dalších druhů byly zaznamenány např. medyněk měkký (Holcus mollis), který se zde velmi šíří, pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), bedrník větší (Pimpinella major), ptačinec trávolistý (Stellaria graminea), řebříček obecný (Achillea millefolium), svízel bílý (Galium album) a konopice dvouklaná (Galeopsis bifida). Na ploše je vhodná extenzivní pastva (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha). Dílčí plocha 38 Prameništní oko na okraji lesa s vegetací vlhkých pcháčových luk (T1.5) s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). Kromě skřípiny se zde vyskytují např. ostřice obecná (Carex nigra), o. bledavá (C. pallescens), o. prosová (C. panicea), o. ježatá (C. echinata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), sítina rozkladitá (Juncus effusus), blatouch bahenní (Caltha palustris) a starček potoční (Tephroseris crispa). Dílčí plocha 39 Rozsáhlejší komplex náletových porostů (X12A). Ve stromovém patře rostou smrk (Picea abies), bříza (Betula carpatica) a jeřáb (Sorbus aucuparia). Bylinné patro je chudé, vyskytuje se zde např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemus bifolium), smilka tuhá (Nardus stricta), mochna nátržník (Potentilla erecta), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia) a rozrazil rezekvítek (Veronica chamadrys). 29

31 Dílčí plocha 40 Menší degradovaná loučka s vegetací suchých smilkových trávníků (T2.3B), intenzivně zarůstá náletem, smrkem (Picea abies) a břízou (Betula carpatica). V lučním porostu dominuje psineček obecný (Agrostis capillaris), z dalších druhů byly zaznamenány např. kostřava červená (Festuca rubra), smilka tuhá (Nardus stricta), třeslice prostřední (Briza media), bedrník věší (Pimpinella major), mochna nátržník (Potentilla erecta), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), borůvka (Vaccinium myrtillus), řebříček obecný (Achillea millefolium) a bika mnohokvětá (Luzula multiflora). Dílčí plocha 41 Relativně plochá niva při Zelenohorském potoce s vegetací vlhkých pcháčových luk (T1.5) a místy s rašelinnou vegetací nevápnitých mechových slatinišť (R2.2). Bylinné patro je velmi bohaté, najdeme zde např. skřípinu lesní (Scirpus sylvaticus), sítinu rozkladitou (Juncus effusus), mátu rolní (Mentha arvensis), hrachor luční (Lathyrus pratensis), pomněnku hajní (Myosotis nemorosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), ostřici obecnou (Carex nigra), o. třeslicovitou (Carex brizoides), mochnu nátržník (Potentilla erecta), vrbovku bahenní (Epilobium palustre), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kuklík potoční (Geum rivale), psineček psí (Agrostis canina), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), starček potoční (Tephroseris crispa) a rdesno hadí kořen (Bistorta major). Ze vzácných druhů zde roste např. všivec bahenní (Pedicularis palustris). Plochu je vhodné začít pravidelně kosit a usušené seno je potřebné z lokality odklidit. Dílčí plocha 42 Menší loučka s vegetací suchých smilkových trávníků (T2.3B) a s náletem smrku (Picea abies), břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). V bylinném patře dominuje psineček obecný (Agrostis capillaris), z dalších druhů zde najdeme např. kostřavu červenou (Festuca rubra), třeslici prostřední (Briza media), smilku tuhou (Nardus stricta), mochnu nátržník (Potentilla erecta), bedrník větší (Pimpinella major), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), metlici trsnatou (Deschampsia cespitosa) a medyněk měkký (Holcus mollis). Na ploše je vhodná extenzivní pastva (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha). Dílčí plocha 43 Menší plocha v blízkosti potoka s vegetací vlhkých pcháčových luk (T1.5). Vegetace je značně degradovaná, šíří se ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a medyněk měkký (Holcus mollis). V porostu se objevují např. skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), sítina rozkladitá (Juncus effusus), děhel lesní (Angelica sylvestris), metlice 30

32 trsnatá (Deschampsia cespitosa), ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a bika mnohokvětá (Luzula multiflora). Dílčí plocha 44 Větší plocha na mírném svahu s vegetací suchých smilkových trávníků (T2.3B). Plocha sukcesně zarůstá, objevuje se zde nálet dřevin: smrk (Picea abies) a bříza (Betula carpatica). V bylinném porostu místy dominuje psineček obecný (Agrostis capillaris), z dalších druhů jsou přítomny např. kostřava červená (Festuca rubra), smilka tuhá (Nardus stricta), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), třeslice prostřední (Briza media), ostřice bledavá (Carex pallescens), bedrník větší (Pimpinella major), pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Na ploše se objevují degradační prvky např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Na ploše je vhodná extenzivní pastva (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha). Dílčí plocha 44a Rozsáhlá plocha na mírně ukloněném svahu, kde převažuje vegetace suchých smilkových trávníků (T2.3B). Na ploše se objevují kola s degradačními prvky, např. s třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) a chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) dílčí plochy 44c, 44d, 44e. Roztroušeně je zde i nálet dřevin se smrkem (Picea abies) a břízou (Betula carpatica). V bylinném porostu místy dominuje psineček obecný (Agrostis capillaris), z dalších druhů jsou přítomny např. kostřava červená (Festuca rubra), smilka tuhá (Nardus stricta), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), třeslice prostřední (Briza media), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), svízel syřišťový (Galium verum), vřes (Calluna vulgaris), brusinka (Vaccinium vitis-idaea), ostřice bledavá (Carex pallescens), bedrník větší (Pimpinella major), pryskyřník zlatožlutý (Ranunculus auricomus), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Na ploše je vhodná extenzivní pastva (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha). Dílčí plocha 44b Menší plocha na okraji lesa s vegetací suchých smilkových trávníků (T2.3B), která velmi zarůstá náletem dřevin. Ve stromovém i keřovém patře se objevuje smrk (Picea abies) i bříza (Betula carpatica) a olše šedá (Alnus incana). V bylinném patře se objevují především traviny, např. psineček obecný (Agrostis capillaris), z dalších druhů jsou přítomny např. kostřava červená (Festuca rubra), smilka tuhá (Nardus stricta), třeslice prostřední (Briza media), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), m. chlupatý (H. mollis) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Z dvouděložných bylin zde rostou např. mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) a zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia). V suchém trávníku překvapivě najdeme i vrbu rozmarýnolistou (Salix rosmarinifolia). 31

33 Na ploše je vhodná extenzivní pastva (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha). V případě potřeby je vhodné vyřezat nálet dřevin. Dílčí plocha 44c, 44d, 44e Expanze ostřice třeslicovité (Carex brizoides) a dalších agresivních travin v ploše suchého smilkového trávníku. Místy se objevuje i třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Kromě expanzních druhů zde najdeme např. psineček obecný (Agrostis capillaris), kostřavu červenou (Festuca rubra), mochnu nátržník (Potentilla erecta) a hrachor luční (Lathyrus pratensis). Na okraji roste i vzácný oměj šalamounek (Aconitum plicatum). Na ploše je vhodná extenzivní pastva (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha). Dílčí plocha 45 Náletový lesík (X12A) v pastvině s převažující olší šedou (Alnus incana) a břízou (Betula carpatica). V bylinném podrostu je objevují např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), t. rákosovitá (C. arundinacea), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum). Dílčí plocha 46 Úzký pruh podél Zelenohorského potoka, velmi zarostlý náletem dřevin. Uplatňuje se zde vegetace vlhkých pcháčových luk (T1.5), místy i s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). Plocha také zarůstá ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides). Z dalších druhů zde najdeme např. psárku luční (Alopecurus pratensis), třtinu chloupkatou (Calamagrostis villosa), krabilici chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), ostřici zobánkatou (Carex rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a další. Z náletových dřevin zde najdeme, např. smrk (Picea abies), olši šedou (Alnus incana) a břízu (Betula carpatica). Dílčí plocha 46a Plocha je zarostlá ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides). Dílčí plocha 47 Relativně velmi zachová vegetace rašelinných luk, mozaika přechodového rašeliniště (R2.3) a nevápnitých mechových slatinišť (R2.2). V bylinném patře rostou např. ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), o. zobánakatá (C. rostrata), o. ježatá (C. echinata), o. šedavá (C. canescens), sítina niťovitá (Juncus filiformis), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), mochna nátržník (Potentilla erecta), děhel lesní (Angelica sylvestris), 32

34 chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), kuklík potoční (Geum rivale), psineček psí (Agrostis canina), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), bika mnohokvětá (Luzula multiflora) aj. Ze vzácných druhů se zde na malé ploše vyskytuje zdrojovka prameništní (Montia hallii). Ze zavlečených druhů zde najdeme kejklířku skvrnitou (Mimulus guttatus). Z náletových dřevin zde rostou smrk (Picea abies), olše šedá (Alnus incana) a bříza (Betula carpatica). Dílčí plocha 48 Velmi zamokřená plocha s vegetací vlhkých pcháčových luk (T1.5), které místy přechází až do vegetace nevápnitých mechových slatinišť (R2.2). Na ploše se vyskytuje např. skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), o. třeslicovitá (C. brizoidea), o. zobánkatá (C. rostrata), sítina rozkladitá (Juncus effusus), s. niťovitá (J. filiformis), rdesno hadí kořen (Bistorta major), psineček psí (Agrostis canina), blatouch bahenní (Caltha palustris), mochna nátržník (Potentilla erecta), máta rolní (Mentha arvensis) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Plochu je vhodné začít pravidelně kosit a vegetaci sledovat. Dílčí plocha 49 Náletový lesík (X12A) podél odvodňovacího příkopu. Ve stromovém patře rostou smrk (Picea abies), bříza (Betula carpatica) a olše šedá (Alnus incana). V keřovém patře se objevuje vrba ušatá (Salix aurita) a smrk. Bylinné patro tvoří ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), sítina rozkladitá (Juncus effusus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), pcháč bahenní (Cirsium palustre) a p. různolistý (C. heterophyllum). Dílčí plocha 50 Smrkové porosty náletového charakteru na okrajích bývalé pastviny. V bylinném porostu roste např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), starček vejčitý (Senecio ovatus) a smilka tuhá (Nardus stricta). Na okraji porostu najdeme např. prhu chlumní (Arnica montana). Dílčí plocha 51 Nálet dřevin (X12A) v blízkosti komunikace. Stromové patro tvoří smrk (Picea abies) a bříza (Betula carpatica). V keřovém patře se najdeme vrbu ušatou (Salix aurita). V bylinném patře se objevuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), medyněk měkký (Holcus mollis), kostřava červená (Festuca rubra) a psineček obecný (Agrostis capillaris). 33

35 Dílčí plocha 52 Přechodové rašeliniště (R2.3) na okraji lesního porostu, mírně sukcesně zarůstá. Mechové patro zastupují převážně rašeliníky (Sphagnum sp.). V bylinném patře se vyskytují hojně ostřice, např. o. zobánkatá (Carex rostrata) a o. obecná (C. nigra). Z dalších druhů zde najdeme např. suchopýr pochvatý (Eriophorum angustifolium), rdesno hadí kořen (Bistorta major), kostřavu červenou (Festuca rubra), psineček psí (Agrostis canina), oměj šalamounek (Aconitum plicatum) a tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). Na ploše nejsou nutné žádné zásahy (s výjimkou plochy pod elektrickým vedením). Přes plochu prochází elektrické vedení; pod ním je v případě potřeby možné vyřezat náletové dřeviny. Vyřezané dřeviny je nutné odstranit z plochy rezervace. Dílčí plocha 53 Rozsáhlá zamokřená plocha téměř bez náletu, s vegetací rašelinných luk. Na ploše převažují nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) v mozaice s vegetací vlhkých pcháčových luk (T1.5). Nálet smrku (Picea abies) se objevuje jen na okrajích plochy. Bylinné patro je dosti bohaté, rostou v něm např. ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), sítina rozkladitá (Juncus effusus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), mochna nátržník (Potentilla erecta), psineček psí (Agrostis canina), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), máta rolní (Mentha arvensis), kuklík potoční (Geum rivale), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum). Najdeme zde i oměje, oměj šalamounek (Aconitum plicatum) a o. pestrý (A. variegatum). Na některých místech najdeme i zbytky porostů rašeliníků (Sphagnum sp.), jako pozůstatek ustupující vegetace přechodového rašeliniště. Na ploše nejsou nutné žádné zásahy (s výjimkou plochy pod elektrickým vedením). Přes plochu prochází elektrické vedení; pod ním je v případě potřeby možné vyřezat náletové dřeviny. Vyřezané dřeviny je nutné odstranit z plochy rezervace. Dílčí plocha 54 Rozsáhlejší plocha vlhkých pcháčových luk (T1.5) podél Zelenohorského potoka. Plocha jen místy zarůstá náletem břízy (Betula carpatica) a olší šedou (Alnus incana). V bylinném patře je hojně zastoupena metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), z dalších druhů zde rostou např. psineček obecný (Agrostis capillaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), oměj pestrý (Aconitum variegatum) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium). U potoka lze zaznamenant např. kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia). Na ploše nejsou nutné žádné zásahy (s výjimkou plochy pod elektrickým vedením). Přes plochu prochází elektrické vedení; pod ním je v případě potřeby možné vyřezat náletové dřeviny. Vyřezané dřeviny je nutné odstranit z plochy rezervace. 34

36 Dílčí plocha 55 Náletové smrkové porosty (X12A) přímo navazující na vedlejší hospodářský smrkový les mimo hranici přírodní rezervace. Bylinný podrost je chudý, roste zde např. starček vejčitý (Senecio ovatus), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), mochna nátržník (Potentilla erecta), rdesno hadí kořen (Bistorta major) a smilka tuhá (Nardus stricta). Dílčí plocha 56 Tři oddělené plochy vlhkých pcháčových luk (T1.5) podél Zelenohorského potoka. Plocha jen místy zarůstá náletem břízy (Betula carpatica) a olší šedou (Alnus incana). V bylinném patře je hojně zastoupena metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), z dalších druhů zde rostou např. psineček obecný (Agrostis capillaris), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), ostřice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), oměj pestrý (Aconitum variegatum) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium). U potoka lze zaznamenant např. kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia). Pomístně je plocha ovlivněna procesem rašelinění. Plocha je součástí rozsáhlého pastevního areálu ve vlastvnictví soukromě hospodařícího zemědělce. Na ploše je vhodná extenzivní pastva skotu (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha) příp. extenzivní kosení. V případě pastvy je nutné zamezit přístupu skotu to toku Zelenohorského potoka. Přes plochu prochází elektrické vedení; pod ním je v případě potřeby možné vyřezat náletové dřeviny. Vyřezané dřeviny je nutné odstranit z plochy rezervace. Dílčí plocha 57 Náletové listnaté porosty (X12A) v nivě Zelenohorského potoka pomístně ovlivněné procesem rašelinění. Ve stromovém patře rostou smrk (Picea abies) a bříza (Betula carpatica). V bylinném podrostu byly zaznamenány např. zběhovec plazivý (Ajuga reptans), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), psineček psí (Agrostis canina), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a violka bahenní (Viola palustris). Dílčí plocha 58 Degradovaná vegetace vlhkých pcháčových luk (T1.5) s dominancí ostřice třeslicovité (Carex brizoides), pomístně zarůstající smrkem. Z dalších druhů zde rostou např. skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč bahenní (Cirsium palustre), p. různolistý (C. heterophyllum), mochna nátržník (Potentilla erecta), medyněk měkký (Holcus lanatus) a smilka tuhá (Nardus stricta). V porostu najdeme i signály ruderalizace, např. konopici dvouklanou (Galeopsis bifida). 35

37 Dílčí plocha 59 Menší plocha na severním okraji přírodní rezervace s vegetací suchých smilkových trávníků (T2.3B), která velmi zarůstá náletem dřevin. Ve stromovém i keřovém patře se objevuje smrk (Picea abies) i bříza (Betula carpatica). V bylinném patře se objevují především traviny, např. psineček obecný (Agrostis capillaris), z dalších druhů jsou přítomny např. kostřava červená (Festuca rubra), smilka tuhá (Nardus stricta), třeslice prostřední (Briza media), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Z dvouděložných bylin zde rostou např. mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), bedrník větší (Pimpinella major), mochna nátržník (Potentilla erecta) a třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum). Na ploše je vhodná extenzivní pastva (nejlépe jen 0,5 VDJ/ha). V případě potřeby je vhodné vyřezat nálet dřevin. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T2 - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích příloha č. M3b Základní údaje o bezlesí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa V lokalitě, na pozemcích určených k plnění funkcí lesa se rovněž vyskytují bezlesí s charakterem lučních sukcesních společenstev na zaniklých zemědělských půdách. Bezlesí 117 Část potoční olšiny (L2.2) u Zelenohorského potoka. Ve stromovém patře se uplatňuje olše šedá (Alnus incana) a místy i smrk (Picea abies), bříza (Betula carpatica) a osika (Populus tremula). V bylinném patře rostou např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), psineček psí (Agrostis canina), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), blatouch bahenní (Caltha palustris), pomněka hajní (Myosotis nemorosa), škarda bahenní (Crepis paludosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), violka bahenní (Viola palustris), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia) a podbělice alpská (Homogyne alpina). V mechovém patře rostou rašeliníky (Sphagnum sp.). 36

38 Bezlesí 118 Malá světlinka v lese s vegetací přechodového rašeliniště (R2.3). Od okrajů rašeliniště zarůstá smrkem (Picea abies). Kromě rašeliníků (Sphagnum sp.) zde rostou např. podbělice alpská (Homogyne alpina), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), kostřava červená (Festuca rubra), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), mochna nátržník (Potentila erecta), vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a blatouch bahenní (Caltha palustris). Bezlesí 108 Náletové porosty (X12A). Ve stromovém patře rostou smrk (Picea abies), bříza (Betula carpatica) a jeřáb (Sorbus aucuparia). Bylinné patro je chudé, vyskytuje se zde např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemus bifolium), smilka tuhá (Nardus stricta), mochna nátržník (Potentilla erecta), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia) a rozrazil rezekvítek (Veronica chamadrys). Na jednotlivých bezlesích nejsou nutné žádné managementové zásahy. Příloha: - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích příloha č. M3a 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Plán péče pro předchozí období, nevymezoval žádné regulační ani asanační zásahy (HUBENÝ & ŠTEFAN 2000). Z odborných průzkumů byl pro PR Pravětínská Lada zpracován krátký botanický průzkum (MATĚJKOVÁ & NESVADBOVÁ 2000), který navrhoval šetrnou pastvu. Pastvu lze jako managementové opatření připustit jen za předpokladu, že bude velmi extenzivní (malý počet dobytčích jednotek na ha). Území se musí pravidelně sledovat a navržené zásahy korigovat podle aktuálního stavu vegetace. Ponechává se zde možnost vyřezání náletových dřevin pod elektrovodem. V rezervaci, především v okrajových částech navazujících na sousední lesní porosty se nachází větší množství vzrostlých smrků ztepilých. Tyto jedinci se nachází především na nelesních pozemcích. V případě napadení podkorním hmyzem, bude nutné před vlastním 37

39 zahájení kácení, požádat příslušný orgán ochrany přírody o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na ploše PR se v době platnosti plánu péče nepředpokládá žádná kolize zájmů ochrany přírody. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů č. 1 Číslo směrnice / HS Kategorie lesa Soubory lesních typů 1/53 Kyselá stanoviště vyšších poloh les zvláštního určení 6K 1/77 Oglejená stanoviště horských poloh 7P Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6K 7P SM 2-4, JD 1-3, BO 0-1, BK 4-7 SM 6-8, JD 1-3, BO -+, BK +-2, KL 0-+, (BŘ, JŘ) 0-+ Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C jehličnatý Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) dle lesního zákona a platného LHP Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty 38

40 dle lesního zákona a platného LHP, přiblížení porostní struktury přirozené, tj. maximální diferenciace věkové struktury, maximální přiblížení druhové skladby přirozené, maximální respektování přirozené obnovy, přirozené ponechávání odumřelého dřeva v porostech, postupnými zásahy se přibližovat k přírodě blízkému lesu Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií hospodaření dle lesního zákona a platného LHP s využitím šetrnějších technologií, úmyslné zásahy vedoucí k obnově lesa by měly mít výběrný charakter s cílem uvolnění podrostu při zajištění jeho odrůstání ve stínu či polostínu. Všechny těžební zákroky provádět výhradně v zimním období, těžbu provádět s ohledem na podmáčená stanoviště, s minimalizací vzniku erozních rýh. V porostu zachovávat keře a dřeviny z náletu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dle LHP a lesního zákona, podíl MZD dle vyhl. č. 83/1996 Sb., v případě existujícího vyššího zastoupení v porostech jeho zachování, zalesnění možné na pasekách s odkladem 10 let v případě, že se nedostaví zřetelná přirozená obnova. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově využití dřevin shodných s přirozenou skladbou Vyloučeno je zalesňování geograficky nepůvodními druhy Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií dle lesního zákona a platného LHP Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Dle lesního zákona a platného LHP. Vyloučení všech mysliveckých zařízení, v případě silnějšího poškozování porostů, redukce stavů této zvěře. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií dle lesního zákona a platného LHP Poznámka Smrkový porost, na okrajích s charakterem podmáčené smrčiny. 39

41 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů č. 2 Číslo směrnice / HS Kategorie lesa Soubory lesních typů 1/79 Podmáčená stanoviště horských poloh les zvláštního určení 7G Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 7G SM 7-9, JD +-2, BO 0-1, (BŘP, JŘ, OLL) 0-+ Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C smíšený Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) bez zásahu, pouze asanace kůrovce Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty ponechat samovolnému vývoji Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií provádět jen asanaci při výskytu škůdců Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu nezalesňuje se, využití přirozené obnovy Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově nezalesňuje se, využití přirozené obnovy Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií bez výchovných zásahů Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií možná asanace kůrovce s ponecháním dřeva v porostu k zetlení. Vyloučení všech mysliveckých zařízení, v případě silnějšího poškozování porostů, redukce stavů této zvěře. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií provádět jen asanaci při výskytu škůdců Poznámka Potoční olšina. 40

42 Číslo směrnice / HS Kategorie lesa Soubory lesních typů 3 / bezlesí Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C bezlesí Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) bezlesí bez zásahu Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty bez zásahu Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií bez obnovy porostů Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu nezalesňuje se, využití přirozené obnovy Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií bez výchovných zásahů Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Poznámka Jedná se o bývalé pastviny 41

43 b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rybníky se v území PR nevyskytují. Zelenohorský potok lze ponechat v bezzásahovém režimu; je však nutné sledovat hromadění překážek v korytě a případné zamokřování sousedících segmentů s vegetací přechodových rašelinišť. V těchto porostech hrozí při zvýšení hladiny vody sukcese k monodominantním porostům vysokých ostřic. c) péče o nelesní pozemky Příloha: T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. d) péče o rostliny Specifikovaná péče se nevztahuje na žádné druhy rostlin. e) péče o živočichy Základní péče o nejvýznamnější druhy živočichů není blíže specifikována. f) péče o útvary neživé přírody V území se nevyskytují. g) zásady jiných způsobů využívání území Jiné způsoby využívání území nejsou na lokalitě plánovány Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Péče o les v předpokládaném období plánu péče ( ) je specifikována v rámci dílčích ploch. viz. Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. b) rybníky (nádrže) V území se nevyskytují. c) útvary neživé přírody V území se nevyskytují. d) nelesní pozemky viz. Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. 42

44 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností. V ochranném pásmu jsou zastoupeny: - lesní porosty: běžné hospodaření podle LHP - trvalý travní porost - ostatní plocha Pro ochranné pásmo PR se nestanovují bližší ochranné podmínky, tím nejsou dotčena omezení vyplývající z ustanovení 37 odst. 2 ZOPK. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V současné době je obvod PR označen pruhovým značením a to v souladu se zněním vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Příležitostně, např. v rámci KPÚ, je vhodné u nelesních podmáčených a rašelinných pozemků změnit druh pozemku na vodní plochu se způsobem využití zamokřená plocha. V rámci provádění aktivního managementu na bezlesí lze využít možnosti uzavření pachtovní smlouvy. V rezervaci, především v okrajových částech navazujících na sousední lesní porosty se nachází větší množství vzrostlých smrků ztepilých. Tyto jedinci se nachází především na nelesních pozemcích. V případě napadení podkorním hmyzem, bude nutné před vlastním zahájení kácení, požádat příslušný orgán ochrany přírody o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Pohyb veřejnosti není v PR vzhledem ke špatné přístupnosti a podmáčení málo pravděpodobný. 43

45 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Žádné. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Pro území přírodní rezervace se navrhuje detailní zpracování inventarizačních průzkumů v oboru entomologie, bryologie a batrachologie. Na pozemku parc. č. KN 359/15 v k. ú. Černá Lada, v průběhu roku 2016 bude vymezena trvalá monitorovací plocha za účelem dlouhodobého floristického a fytocenologického sledování přírodních stanovišť. Plocha bude v terénu označena pěti kovovými hřeby a geodetickými mezníky. Monitoring bude prováděn pracovníky AOPK ČR. Dle plánu péče bude monitorovací plocha vymezena na dílčí ploše č Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Při kalkulaci byl použit ceník AOPK ČR (Metodické listy 07.9, příl. 4, platné od ). Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy 1x za 10 roků pásové červené značení na stromech nebo kůlech v délce m (1,50 Kč/1 m) ,- 1x za 10 roků tabulového značení (hraničníky) 3 ks 3.000,- Kč, celkem 1 ks ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy Kosení a odklizení travní hmoty (naléhav. 1) , ,- Pastva (naléhav. 1) , ,- Vyřezání náletu , ,- Opakované zásahy celkem (Kč) , ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- 44

46 4.2 Použité podklady a zdroje informací ALBRECHT J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: MACKOVČIN P. a SEDLÁČEK M. [eds], Chráněná území ČR, svazek 8, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. ANONYMUS (2003): Přehled lesních typů a souborů lesních typů v ČR. Anonymus (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních stanovišť v EVL soustavy NATURA Planeta, Praha. Anonymus (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Praha. [upraveno dle vyhlášky 60/2008] Anonymus (2013): Plán péče o CHKO Šumava na období Ms. [uloženo na: Správa NP Šumava, Vimperk] CULEK M. [ed.] et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. CULEK M. [eds] (2005): Biogeografické členění České republiky. II. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. DEMEK J. [eds] (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha. EKRT L. (2010): Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Pravětínská Lada. Ms. [uloženo na: Správa NP Šumava, Vimperk] FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. GRULICH V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: HANEL L. & LUSK S. (2003): Červený seznam mihulí a ryb České republiky. In: PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci, Příroda, Praha, 22: HUBENÝ P. & ŠTEFAN L. (2000): Plán péče o Přírodní rezervaci Pravětínská lada Ms. [depon. in: Správa NP Šumava, Vimperk] CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. et LUSTYK P. [eds] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vydání, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KUBÁT K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. LEPŠÍ P., LEPŠÍ M., BOUBLÍK K., ŠTECH M. et HANS V. [eds] (2013): Červená kniha květeny jižní části Čech. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. MATĚJKOVÁ I. & NESVADBOVÁ J. (2000): Botanické posouzení lokality Pravětínská lada. Ms. [depon. in: Správa NP Šumava, Vimperk] MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds] (1998): Péče o chráněná území II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. MIKYŠKA R. [ed.] (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. In: Vegetace ČSSR, A2, Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z., BLAŽKOVÁ D., GRULICH V., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., JENÍK J., JIRÁSEK J., KOLBEK J., KROPÁČ Z., LOŽEK V., MORAVEC J., PRACH K., RYBNÍČEK K., RYBNÍČKOVÁ E. et SÁDLO J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. 45

47 PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica, Brno, 16: SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [eds], Květena České republiky 1: , Academia, Praha. ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V. (2003): Červený seznam ptáků České republiky. In: PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci, Příroda, Praha, 22: Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. [v platném znění]. Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [v platném znění]. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL Evropsky významná lokalita CHKO chráněná krajinná oblast CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava (Nařízení vlády č. 40/1978 ze dne 19. dubna 1978 IUCN Světový svaz ochrany přírody KN katastr nemovitostí KPÚ komplexní pozemkové úpravy LČR Lesy České republiky, státní podnik LHC lesní hospodářský celek LZ lesní závod MŽP ministerstvo životního prostředí NDOP nálezová databáze ochrany přírody NP národní park PR přírodní rezervace OP ochranné pásmo PO ptačí oblast SLT soubor lesních typů VMB vrstva mapování biotopů, data AOPK ČR ZCHÚ zvláště chráněné území ZOPK - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [v platném znění]. 46

48 5. Obsah Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněné území Základní identifikační údaje Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích Základní údaje o bezlesí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností

49 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Obsah Přílohy

50 6. Přílohy Tabulky: T1 Popis lesních porostů a plán opatření v lesích podle porostních skupin T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3a - Mapa dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích Příloha M3b - Mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 Natura 2000 Mapování biotopů v r Zpracovala: RNDr. Alena Vydrová , Včelná 49

51 Tabulka: T1 k bodu 2.4.1, 2.4.4, 2.4.5, a T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL dílčí plocha výměra dílčí plochy (ha) číslo rámcové směrnice / porostní typ dřeviny zastoupení dřevin (%) průměrná výška porostu (m) stupeň přirozenosti doporučený zásah naléhavost poznámka 125D3 33 0,1 1 / jehličnatý SM hospodaření dle lesního zákona a platného LHP, řízenými zásahy se postupně přibližovat přirozené dřevinné skladbě, s ohledem na podmáčená stanoviště, s minimalizací vzniku erozních rýh dle platného LHP lesík náletového původu se smrkem (Picea abies), s náznaky smilkových trávníků a lesních pramenišť 125D7 33 část, (část) 4,66 1 / jehličnatý 2 / smíšený SM BR OLS (potoční olšina) hospodaření dle lesního zákona a platného LHP, řízenými zásahy se postupně přibližovat přirozené dřevinné skladbě, s ohledem na podmáčená stanoviště, s minimalizací vzniku erozních rýh bez zásahu, pouze asanace kůrovcem napadených stromů s ponecháním hmoty v porostu, popřípadě s možností bezeškodného vyklizení hmoty dle platného LHP - lesík náletového původu se smrkem (Picea abies) a břízou (Betula carpatica) s náznaky smilkových trávníků a lesních pramenišť, místy velmi podmáčený (dílčí plocha 36) porost podél Zelenohorského potoka, potoční olšina SLT 7G, převažuje olše šedá (Alnus incana), místy smrk (Picea abies), druhově dosti bohaté Označení plochy nebo objektu Bezlesí 117 název Potoční olšina u Zelenohorského potoka číslo rámcové směrnice stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléhavost termín provedení 3 Část potoční olšiny (L2.2) u Zelenohorského potoka Bez zásahu interval provádění Bezlesí Malá světlinka v lese s vegetací přechodového rašeliniště (R2.3) Bez zásahu Bezlesí 108 Náletové porosty 3 Náletové porosty (X12A) Bez zásahu 50

52 Tabulka: T2 k bodům 2.4.4, a k bodu T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) 1 rašelinná louka 0, suchý smilkový trávník vlhká pcháčová louka suchý smilkový trávník stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléhavost termín provedení interval provádění Mokřadní porost se slabým náletem smrků (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). 0,20 Vyvýšené místo s degradovaným porostem suché pastviny. bez zásahu 0,18 5 náletové porosty 0, přechodové rašeliniště suchý smilkový trávník přechodové rašeliniště přechodové rašeliniště Pramenná mísa s vlhkomilným porostem se skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). bez zásahu bez zásahu ,06 Vyvýšené místo se smilkou tuhou (Nardus stricta). bez zásahu Remízek se smrkem (Picea abies) a břízou (Betula carpatica) a podrostem smilkové louky. bez zásahu ,43 Mokřad s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata). bez zásahu ,19 1,95 1,33 10 náletové porosty 1,96 11 rašelinné porosty 0,43 12 rašelinná louka 0,39 13 vlhká pcháčová louka 0,31 14 rašelinná louka 1,47 14a přechodové rašeliniště porost vysokých ostřic přechodové rašeliniště degradované vrchoviště 1,35 0,35 0,12 1,28 Vyvýšené místo se smilkou tuhou (Nardus stricta), nálet smrku (Picea abies). Rozsáhlý mokřad s prameništi a řadou vzácných druhů, místy nálet smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Mokřad s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a náletem smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Rozsáhlý komplex náletů na rašeliništi, dominují smrky (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Tranzity od rašelinné louky k přechodovému rašeliništi a pcháčovým loukám, zčásti nálety smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Přechod rašelinné a pcháčové louky, ojediněle nálety smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Mírně zamokřený porost s dominantní metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa). Rozsáhlý komplex, tranzity od rašelinné louky k přechodovému rašeliništi, s roztroušeným náletem břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). Rozsáhlá zamokřená plocha převažujícího přechodového rašeliniště, velmi slabá degradace i nálet smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Porost s dominantní ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), vlivem vysoké hladiny vody téměř bez mechového patra. Terénní deprese s převažující ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), slabý nálet smrku (Picea abies). Dříve odvodněná plocha s dominantním suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum). bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu

53 18 přechodové rašeliniště 0,16 Menší porost deprese s převažující ostřicí zobánkatou (Carex rostrata), na okrajích nálet smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). bez zásahu náletové porosty 0,15 Vyvýšené místo s náletem smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). bez zásahu rašelinná louka 0,20 21 potoční olšina 0,22 22 náletové porosty 0,57 23 rašelinná louka 0, vlhká pcháčová louka vlhká pcháčová louka suchý smilkový trávník suchý smilkový trávník 0,74 Místy tranzity do přechodového rašeliniště a pcháčových luk, na okraji nálet dřevin. Olšina náletového charakteru, převažuje olše šedá (Alnus incana). Prameništní podrost. Rozsáhlejší náletový lesík s břízou (Betula carpatica) a olší šedou (Alnus incana), s prameništním a vysokobylinným podrostem. Rozsáhlejší plocha rašelinných luk se slabou degradací i náletem smrku (Picea abies) a olše šedé (Alnus incana). Nevyhraněný degradovaný porost, na okrajích s náletem smrku (Picea abies). 0,95 Rozsáhlejší degradovaná louka, v minulosti odvodněno. bez zásahu 0,29 Nevyhraněný degradovaný porost na přechodu k smilkovým trávníkům, na okrajích s náletem smrku (Picea abies). bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu 0,12 Druhově bohatší porost, na okrajích s náletem smrku (Picea abies). bez zásahu rašelinná louka 0,33 Podmáčená trávník, na okrajích s náletem smrku (Picea abies). bez zásahu náletové porosty 1,41 Lesík náletového původu se smrkem (Picea abies) a chudým podrostem. bez zásahu rašelinná louka 0, a 38 vlhká pcháčová louka suchý smilkový trávník přechodové rašeliniště suchý smilkový trávník suchý smilkový trávník vlhká pcháčová louka Degradovaný porost přechodný k pcháčové louce, na okrajích nálet smrku (Picea abies) a olše šedé (Alnus incana). bez zásahu ,29 Velmi degradovaný porost, převládá ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). bez zásahu ,37 Degradovaný porost, převládá metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), šíří se ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). bez zásahu ,07 Malá světlina v lese, převažují rašeliníky (Sphagnum sp.). bez zásahu ,79 1,25 39 náletové porosty 2,08 40 suchý smilkový trávník Bývalé pastviny s převládajícím psinečkem obecným (Agrostis capillaris), ohraničený nálety smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Degradovaný porost s převládajícím psinečkem obecným (Agrostis capillaris), na okraji nálety smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). pastva 1 červen-srpen max. 3 týdny pastva 1 červen-srpen max. 3 týdny 0,17 Prameništní louka s převládající skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus). bez zásahu ,27 Rozsáhlejší náletový lesík se smrkem (Picea abies), břízou (Betula carpatica) a jeřábem (Sorbus aucuparia). Chudý podrost. Degradovaná loučka, silnější nálet smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). bez zásahu bez zásahu

54 a 44b 44c, d, e vlhká pcháčová louka suchý smilkový trávník vlhká pcháčová louka suchý smilkový trávník suchý smilkový trávník suchý smilkový trávník ruderální bylinná vegetace 0,72 0,25 0,24 1,46 6,01 0,64 0,71 Plochá luční niva, místy přechody k rašelinným loukám. Druhově velmi bohaté. Menší plocha s převládajícím psinečkem obecným (Agrostis capillaris), zčásti nálety smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Menší degradovaná plocha u potoka, převládá ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Rozsáhlejší svahová pastvina s převládajícím psinečkem obecným (Agrostis capillaris), zčásti nálety smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Rozsáhlá svahová pastvina, zčásti nálety smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). Expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), ostřice třeslicovité (Carex brizoides) aj. Bývalá pastvina na okraji lesa, silný nálet smrku (Picea abies), břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). Ostrůvky expanzních druhů (Carex brizoides, Calamagrostis epigejos a Phalaris arundinacea) v komplexu smilkových trávníků. jednou ročně pokosit a travní hmotu z plochy odklidit 1 červenec-srpen 1x ročně pastva 1 červen-srpen max. 3 týdny bez zásahu pastva 1 červen-srpen max. 3 týdny pastva 1 červen-srpen max. 3 týdny pastva; vyřezání náletu 1 červen-srpen; mimo vegetační sezónu max. 3 týdny; jednorázově nebo podle potřeby pastva 1 červen-srpen max. 3 týdny 45 náletové porosty 0,52 Lesík v pastvině s převládající olší šedou (Alnus incana). bez zásahu a vlhká pcháčová louka ruderální bylinná vegetace 0,48 47 rašelinná louka 0,19 48 vlhká pcháčová louka 49 náletové porosty 0,57 Úzký pruh podél potoka, silný nálet smrku (Picea abies), břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). bez zásahu ,06 Expanzní porost ostřice třeslicovité (Carex brizoides). bez zásahu Tranzit přechodového rašeliniště a rašelinné louky, druhově bohatý. Slabší nálet smrku (Picea abies), břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). 0,21 Velmi zamokřená plocha, přechod do rašelinné louky. Lesík podél kanálu, výskyt smrku (Picea abies), břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). bez zásahu jednou ročně pokosit a travní hmotu z plochy odklidit 2 červenec-srpen 1x ročně bez zásahu náletové porosty 0,65 Nálet smrku (Picea abies), druhově chudý podrost. bez zásahu náletové porosty 0,32 52 přechodové rašeliniště 0,37 53 rašelinná louka 0,63 Nálet smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica), nevyhraněný podrost. Rašeliništní vegetace na okraji lesa, převládá ostřice zobánkatá (Carex rostrata). Druhově bohatý porost na přechodu k pcháčové louce, na okrajích nálet smrku (Picea abies). bez zásahu v případě potřeby je možné vyřezat nálet dřevin v případě potřeby je možné vyřezat nálet dřevin - - mimo vegetační sezónu mimo vegetační sezónu podle potřeby podle potřeby 54 vlhká pcháčová louka 1,32 Rozsáhlejší porost podél potoka, místy s náletem břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). v případě potřeby je možné vyřezat nálet dřevin - mimo vegetační sezónu podle potřeby 55 náletové porosty 0,07 Lesík náletového původu se smrkem (Picea abies) a chudým podrostem. bez zásahu

55 56 vlhká pcháčová louka 0,26 Porost podél potoka, místy s náletem břízy (Betula carpatica) a olše šedé (Alnus incana). šetrná pastva nebo kosení, v případě potřeby je možné vyřezat nálet dřevin 2 červen srpen, mimo vegetační sezónu 57 náletové porosty 0,07 Nálet smrku (Picea abies), druhově chudý podrost. bez zásahu max. 3 týdny vlhká pcháčová louka suchý smilkový trávník 0,11 Degradovaný porost, převládá ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). bez zásahu ,08 Bývalá pastvina na severním okraji přírodní rezervace, silný nálet smrku (Picea abies) a břízy (Betula carpatica). pastva; vyřezání náletu 1 červen-srpen; mimo vegetační sezónu max. 3 týdny; jednorázově nebo podle potřeby 54

56 55

57 56

58 57

59 58

60 59

61 60

62 61

63 62

64 63

65 64

66 65

67 66

68 67