Mikroekonomie. Důchody a přerozdělení. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU. Důchody. Dosavadní poznání. Struktura - skladba důchodů

Transkript

1 Mikroekonomie ůchody Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.. Katedra ekonomiky, JČU ůchody a přerozdělení osavadní poznání Výrobní faktory, jejich nabídka Struktura - skladba důchodů Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit : Pracovní důchody (Y L ) ůchody plynoucí z vlastnictví půdy (Y A ) ůchody plynoucí z vlastnictví kapitálu (Y K ) ůchod ve formě transferové platby (Y T ) Platí tedy: Y = Y L + Y A + Y K + Y T Skladba důchodů Y L = w. L L.. počet hodin práce odpracovaných domácností w. průměrná hodinová mzdová sazba Y A = I. A A. množství půdy ve vlastnictví domácnosti I.. průměrná míra výnosu z půdy Y K = v. K K. objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti v. průměrná míra výnosu z kapitálu ůchod ve formě transferové platby (Y T ) Nerovnost ve vlastnických důchodech Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti. Majetek získávají domácnosti: ědictvím (akumulovaný přenos pracovních i nepracovních důchodů z minulých generací) ary Úsporami z pracovních i nepracovních důchodů Podnikáním s ochotou podstupovat riziko Y = w. L + I. A + v. K + Y T 1

2 Nerovnost ve vlastnických důchodech Míra výnosu z kapitálu a míra výnosu z půdy mohou být pro různé domácnosti nestejné. Některé domácnosti nemají přístup k výhodnějším mírám výnosu (možnost vhodněji alokovat své úspory). Tyto poruchy jsou způsobeny : Monopolem vlastnictví výrobního faktoru Nedostupností některých investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými úsporami Měření nerovnosti v důchodech Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : Absolutní rovností Absolutní nerovností Skutečnou nerovností Lorenzova křivka (Lorenz Curve LC) vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů. Lorenzova křivka Grafická interpretace LK Absolutní rovnost - ideální Lorenzova křivka vyjadřuje absolutně rovné rozdělení důchodů (úhel 45 stupňů), extrém. Absolutní nerovnost Lorenzova křivka jako přímka zalomená do pravého úhlu (extrém). Ideální Lorenzova křivka procento důchodu Absolutně nerovné rozdělení procento důchodu Skutečná nerovnost skutečná Lorenzova křivka leží někde mezi oběma extrémy (statistické údaje). Lorenzova křivka je grafickým znázorněním důchodové pyramidy, kde široký základ tvoří většina lidí s nízkými důchody, zatímco ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších. 45 LC A LC procento domácností procento domácností Grafická interpretace Skutečná Lorenzova křivka Relativní nerovnost důchodu procento důchodu procento důchodu Giniho koeficient Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky. Giniho koeficient poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. B procento domácností A-B procento domácností G = (A B) / A Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky. 2

3 Přerozdělovací procesy v ekonomice Rozdělení důchodů mezd, úroků, zisků a renty mezi domácnosti, které je výsledkem fungování tržního mechanismu, nazýváme prvotním rozdělením. Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výrobních faktorů (nerovnovážné stavy na dílčích trzích, nedokonalost). Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky procesů prvotního rozdělení oscilují a který se prosazuje v dlouhém období. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělení. Přerozdělovací procesy v ekonomice ůchody, které jsou výsledkem procesu prvotního přerozdělení, však ještě nejsou konečnými důchody. Tyto důchody podléhají přerozdělování prostřednictvím státního rozpočtu (daně, poplatky, soc. dávky, dotace, subvence). Přerozdělování prvotních důchodů probíhá také prostřednictvím fondů sociálního pojištění, zejména penzijního pojištění, nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Výsledkem přerozdělování důchodů je jeho konečné rozdělení. Přerozdělovací procesy v ekonomice ůchody domácností byly v procesu přerozdělování zvýšeny o tzv. transferové platby (soc. podpory, dávky, ) a sníženy o daně, poplatky, odvody do státního rozpočtu a různých povinných fondů. ůchody vyšších příjmových skupin domácností se v procesu přerozdělení snižují a důchody nižších příjmových skupin se naopak zvyšují. Rozdíl je pouze v míře přerozdělení a tedy ve stupni zmírnění prvotní nerovnosti. Výsledkem přerozdělovacích procesů je tedy snížení důchodového Giniho koeficientu, respektive přiblížení důchodové Lorenzovy křivky směrem ke křivce ideální. Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity Podle ekonomů přerozdělování snižuje velikost disponibilního důchodu společnosti. ůvody: 1) Administrativní náklady s přerozdělováním jsou vždy spjaté neproduktivní náklady (platy úředníků, ). 2) Vliv na pracovní úsilí a podnikatelství přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (část domácností dá přednost volnému času před prací, nebo málo intenzivní práci před prací intenzivnější). Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity Při vysokém zdanění, nebo při vysokém stupni progrese zdanění důchodů, lidé dávají přednost průměrné aktivitě a volnému času. Rozhodující motivací k práci je možnost vysokých výdělků spolu se společenským postavením a osobní seberealizací. Omezování motivace vede k oslabení podnětu k práci a tím snížení skutečných pracovních výkonů. Některé přerozdělovací procesy mohou zvyšovat konkurenční dokonalost na trhu práce a mobilitu práce jako výrobního faktoru. Sem patří povinná školská docházka, státní podpora školství a státní rekvalifikační programy. Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity 3) Vliv na tvorbu úspor a investic Státní podpora výrobních podniků (dotace, subvence, ) může jak oslabovat náročnost tržního prostředí a tím působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační funkci trhu, tak také být účinnou formou zvyšování efektivnosti. Vysoké výdaje státního rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stání dluh. Vysoká míra zdanění vede ke snížení sklonu k úsporám, neboť investované úspory podléhají zdanění; vysoké daňové zatížení důchodů tedy naopak zvyšuje sklon ke spotřebě. Vliv přerozdělovacích opatření na pracovní úsilí a podnikatelskou aktivitu, stejně tak jako na tvorbu úspor a jejich přeměnu v investice, má své kladné i záporné aspekty. 3

4 Příčiny tržního selhání V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. příčin selhání trhu. Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin : Nedokonalá konkurence (Monopolní síla) Externality Veřejné statky Asymetrické informace Nedokonalá konkurence (monopolní síla) Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce. V nedokonalé konkurenci je poptávková křivka klesající a cena vždy převyšuje mezní příjem, tzn. cena vyrobeného statku je vyšší než mezní náklady firmy. MCx = MRx, současně Px > MRx Px > MCx Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě : MRPT = MRx/Py < Px/Py = MRS Monopolní síla Externality Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců, a následně mechanizmus efektivního umísťování zdrojů. Rozhodování výrobců je ovlivněno mezními náklady, zatímco na rozhodování spotřebitelů má vliv cena. Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně. MR P Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili. Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen. Externality Externality mohou být dvojí : kladné a záporné. Kladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. Záporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu vytváří náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískává žádnou výhodu. Externality příklad ze života Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře. Kladná externalita může vzniknout např. když si firma, která sídlí na okraji průmyslové oblasti, vybuduje pozemní komunikaci pro přístup do objektu. Prospěch z využívání silnice, který vznikne ostatním podnikům v této lokalitě, nebere firma při pořizování v úvahu. 4

5 Záporné externality ve výrobě Záporné externality ve výrobě Jestliže výroba statku sebou přináší záporný vnější efekt, potom společenské mezní náklady () zahrnují kromě vlastních (soukromých) mezních nákladů výroby (MC) také náklady externí. Označíme-li externí mezní náklady EMC, potom platí: = MC + EMC a) Externí a společenské mezní náklady MC EMC Společensky optimální výstup ( S ) je v průsečíku a společenského mezního užitku (). Trh ale produkuje výstup 1, který je určen mezními náklady, a způsobuje tak neefektivnost díky nízké ceně ( ). V bodě E je <, snížení výroby na rozsah S by zvýšilo společenský blahobyt. b) Společensky optimální výstup S 1 E MC Kladné externality ve výrobě Kladné externality ve výrobě Jestliže firma vyvine určitou progresivní technologii, potom z ní pramenící nové technologické postupy přinášejí zisky nejen autorské firmě, ale celé společnosti. Tento druh kladných externalit bývá nazýván technologickým přeléváním. V takovém případě soukromé náklady převyšují společenské náklady (MC > ). To znamená, že je daný statek vyráběn díky soukromým mezním nákladům jeho výrobce, současně však jeho výroba snižuje náklady jiným subjektům (aniž by za výhodu platily). Výrobce se rozhoduje podle nákladů soukromých (MC), tudíž vyrábí menší výstup ( 1 ), než je z hlediska společenských nákladů optimální ( S ) V bodě E je >. b) Společensky optimální výstup MC E 1 S Kladné externality ve spotřebě Kladné externality ve spotřebě Jestliže určitá činnost produkuje externí užitek jiným subjektům, potom společenský mezní užitek (SMU) převyšuje soukromý mezní užitek (SMU > MU). SMU je v tomto případě dán součtem soukromého mezního užitku a externího mezního užitku (EMU). SMU = + EMU a) Externí a společenský mezní užitek SMU EMU Neefektivnost na trzích s kladnou externalitou vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. Proto je cena příliš nízká na to, aby ho přiměla k výstupu jeho činnosti na společensky žádoucí úrovni s. b) Společenský optimální výstup SMU P S 1 S 5

6 Záporné externality ve spotřebě Záporné externality ve spotřebě Výsledkem činnosti je také nezamýšlený záporný efekt. V takové případě soukromý užitek převyšuje užitek společenský (MU > SMU). Křivka MU () se nachází nad křivkou SMU. b) Společenský optimální výstup Společensky optimální výstup je potom menší než výstup na soukromých trzích. Příkladem trhu se zápornými externalitami ve spotřebě je trh alkoholickými nápoji či s drogami. Průsečík křivky s křivkou určuje větší výstup, než je výstup společensky optimální. P S SMU S 1 Mikroekonomická politika Tržní selhání snižuje efektivnost tržní alokace statků. Opatření státu usilující o omezení důsledků tohoto selhání jsou součástí mikroekonomické politiky státu. Stát ke svému působení potřebuje získat nezbytné finanční prostředky. Základní formou získávání zdrojů jsou daně. Vláda snižuje daněmi příjmy spotřebitelů a firem. Získané příjmy státní orgány vynakládají na nákup výrobků a služeb nezbytných pro vlastní činnost, nebo k transferovým platbám (výplata důchodů). Tržní selhání a stát Nedokonalá konkurence (monopolní síla) V této tržní situaci vyrábějí firmy s dostatečnou monopolní silou obvykle menší objem produkce a prodávají jej za vyšší ceny, než by tomu bylo v podmínkách dokonalé konkurence. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele. Reakcí státu je cenová regulace snaha regulovat ceny na úroveň mezních nákladů nebo na úroveň průměrných nákladů. Smyslem regulace je vyloučení, resp. minimalizace monopolního zisku z ceny zboží a zvýšení velikosti výroby. Přerozdělovací procesy Přerozdělovací procesy státu slouží k ovlivnění rozdělení příjmů, tak jak je vytvořil trh. Těmito procesy se vláda podílí na vytváření sociálně přijatelného rozdělení příjmů ve společnosti. Záporné externality Tržní selhání a stát 1. možnost řešení : přesné vymezení vlastnických práv doprovázené nízkými náklady na jejich prosazování umožní definovat původce externality i subjekt, na který účinky dopadají. Původce je přinucen hradit náklady. 2. možnost : zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit (licence na výrobu určitého množství produkce, pokuty, poplatky, daně za znečištění přírodního prostředí, ). 6

7 Ovlivňování rozsahu externalit státem Ovlivňování rozsahu externalit státem P E a) Záporných externalit E 1 = MC s daní MC bez daně EMC = daň Je nabízeno množství výrobků 1 za cenu firma přihlíží pouze ke svým mezním nákladům, nikoli k mezním externím nákladům. aň odpovídající externím mezním nákladům zvýší mezní náklady na úroveň společenských mezních nákladů. Efektivní výstup odpovídá úrovni produkce E za cenu P E Kladné externality Firmy vyrábějí málo produkce při vysokých cenách státní dotace. otace sníží MC firem a zajistí vyšší objem produkce posun křivky MC vpravo dolů, zvýšení objemu výroby z 1 na E. K odstranění kladné externality dojde v průsečíku křivky EMU a osy X. P E b) Kladných externalit SMU 1 EMU = dotace E MC bez dotace MC s dotací Kladné externality Tržní selhání a stát K úplnému odstranění kladné externality (nastává v případě nulového EMU) by ale byly náklady na dotace příliš velké, je proto třeba zvolit určitou optimální míru dotací a smířit se s určitým objemem kladných externalit. otaci by měl hradit zřejmý příjemce externího užitku, pokud tomu tak není, musí stát najít prostředky na hrazení dotací (daně). Tržní selhání a stát veřejné statky Veřejné statky Tyto statky jsou nezmenšitelné a nevyloučitelné to vede k tendenci ekonomických subjektů podílet se na spotřebě a neplatit za ni problém černého pasažéra. Řešením je zajistit, aby každý spotřebitel veřejného statku za jeho poskytování platil. To však nelze realizovat skrze trh (směna je dobrovolná), lze toho však docílit prostřednictvím daní nebo místních poplatků, na jejichž výběr dohlíží státní orgány. Veřejné statky Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod. Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti : Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní MC pro spotřebitele jsou nulové (jízda po silnici) Nevyloučitelnost není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statku vzniká tak prostor pro černé pasažéry = neplatiče využívající daný statek Tržní selhání a stát asymetrické informace Asymetrické informace Jedna strana má méně informací než druhá, pro jejich získání je třeba vynaložit další náklady. Některé informace by mohly být za úplatu nabízeny specializovanými firmami. (Hrozí problém černého pasažéra ze strany příjemce informací.) Některé podstatné informace je třeba šířit formou veřejných statků (např. informace o závadnosti výrobků apod.). 7

8 Typy firem Z hlediska vlastnických vztahů: Firmy v individuálním vlastnictví, Obchodní společnosti, Akciové společnosti Firmy v individuálním vlastnictví Podnikatel hospodaří sám Na jeho účet jdou všechny zisky a ztráty Za závazky ručí svým majetkem Výhody: pružnost Nevýhody: omezenost zdrojů na rozvoj Obchodní společnost Jedná se o družení kapitálu dvou a více osob, Vyšší možnosti finančního rozvoje, Větší právní složitosti vzniku i zániku firmy. Akciové společnosti Otevírají širší možnosti získání finančních prostředků, hlavní cestou je vydání akcií. Akcie je cenný papír, který majiteli přináší právo spolurouhodovat o základních otázkách činnosti firmy hlasováním na valných hromadách společnosti. vě části: Zisk akciové společnosti Nerozdělený zisk určený na rozvoj firmy Zisk rozdělený mezi akcionáře ve formě dividend. Problémy akciové společnosti Běžné řízení nevykonávají vlastníci akcionáři, ale profesionální manažeři zájmy se mohou odlišovat. Rozdíl mezi drobnými akcionáři a majiteli tzv. kontrolního balíku akcií. 8

9 Chování velké firmy Maximalizace zisku, a to prostřednictvím: Snižováním nákladů Maximalizací příjmů Alternativní cíle firmy Maximalizace zisku bývá některými ekonomy problematizována nebo dokonce zpochybňována. Proč? Firma nemá dostatečné množství informací. Oblasti alternativních cílů firmy 1) dosažení uspokojivé výše zisku 2) dosažení určitého podílu na trhu 3) snaha dlouhodobě přežít 4) růst a expanze firmy Alternativní teorie popisující rozhodování firmy Manažerské teorie Behavioristické teorie Manažerské teorie Zaměřují se na chování velkých firem, které nejsou řízeny vlastníky, ale profesionály - manažery. Zahrnuje různé koncepce, které mohou být odlišné od zájmů vlastníků (např. ziskový cíl firmy se může měnit v úsilí o maximalizaci celkového obratu (příjmů) firmy). MIKROEKONOMIE KONEC PŘENÁŠEK 9