Makro - jistota, která je dnes pro podnikatele nenahraditelná

Transkript

1 Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 8 (7 / 2006) www. premium.prosperita.info Makro - jistota, která je dnes pro podnikatele nenahraditelná Martin Dlouhý, generální ředitel společnosti Makro, řekl: Cílem je poskytovat profesionálům ucelená řešení Pamatuji se přesně na ten den, kdy Makro oficiálně vstupovalo na český trh. Byla to velká sláva, velké očekávání a nadšení odborníků, a tak trochu nedůvěra budoucích uživatelů. Koncept neznali, a jak historie dokazuje, každá novinka si musí cestu na trh probojovat. Makru se to podařilo velmi rychle. Kdo z podnikatelů tam dnes nenakupuje? Majitelé restaurací, kavárniček, večerek, penzionů, hotýlků, ti jsou tu každodenními hosty. A pak my všichni ostatní - jednou potřebujeme kancelářský papír, podruhé zase vybavit tři místnosti televizním přijímačem, jindy je potřeba dokoupit pár kancelářských křesel, doplnit letní posezení před pivnicí, posléze pořídit vánoční výzdobu nebo Makro se sžilo s potřebami podnikatelů u nás velmi záhy. Jeho začátky s dnešními službami se nedají takřka srovnat. Zástupci firem sem jezdí rádi, pravidelně a připraveni. Nakoupí zde skoro všechno, co běžný provoz jejich společnosti potřebuje. Sortiment se rozšiřuje, kvalita zboží a služeb se rozvíjí a roste. Je to příjemné. Je to vítané. Mít "ochod", na který se firma může spolehnout. Jistota, která je nenahraditelná. V roli generálního ředitele společnosti Makro Cash & Carry ČR je dnes Martin Dlouhý. V souvislosti s hlavním tématem Prosperity v tomto, červencovém vydání, které zní Malé a střední podnikání, jsem mu položila několik otázek: Svět podnikatelek a manažerek (str ) Novinka: úrazové pojištění Family od Generali razovè pojiötïnì je jednìm z nejzn mïjöìch a nejrozöì enïjöìch druh pojiötïnì. P esto je st le jeötï prostor k vylepöov nì a zav dïnì nov ch produkt. Generali Pojiöùovna a. s. p ich zì od na Ëesk trh s nov m produktem razovèho pojiötïnì osob s n zvem Family. Jedn se o razovè pojiötïnì urëenè pro rodiny, to znamen, ûe v r mci jedinè smlouvy se m ûe pojistit vìce osob - cel rodina. KaûdÈmu lze p itom sjednat takovou pojistnou ochranu, o kterou m z jem, takûe se m ûe pojiötïnì jednotliv ch osob liöit. pokraëov nì na stranï 28 Makro ozn milo pravu obchodnìch podmìnek, kompletnì informaci o tomto kroku p inesla i Ëervnov Prosperita. ZmÏny jsou pomïrnï razantnì, ale na druhè stranï vypovìdajì o tom, ûe si skuteën ch z kaznìk st le vìce v ûìte. Co inovovanou obchodnì strategiì sledujete p edevöìm? Je d leûitè uvïdomit si, ûe prost edì, ve kterèm Makro funguje, stejnï jako struktura a proporce jednotliv ch z kaznick ch skupin, kterè u n s nakupujì, se neust le promïúujì. Abychom nejen zachovali standard sluûeb, na kter jsou naöi z kaznìci zvyklì, ale mohli i nad le vych - zet vst Ìc jejich mïnìcìm se pot eb m, musìme nutnï na aktu lnì v voj reflektovat. NaöÌ reakcì je pr vï prava obchodnìch podmìnek, kterou od poë tku Ëervence zav dìme. CÌlem Makra je poskytovat profesion l m ucelen eöenì. NejvÌce se chceme soust edit na naöe klìëovè z kaznìky z oblasti gastronomie a nez vislèho maloobchodu. Tento koncept poëìt urëitï i s dalöìmi zmïnami. M ûete se o nïkterè z nich jiû zmìnit? Ano, jde o zmïny, kterè jsme p edstavili na konci Ëervna, kterè se zamï ujì na odbornou pomoc a poradenstvì. V sledkem nov ch zmïn je nap Ìklad specializovan pult a rozöì enì provoznì doby pro klìëovè z kaznìky, vïtöì profesion lnì poradenstvì Ëi nov bonusov systèm. PostupnÏ doch zì takè k posilov nì poradc p Ìmo na prodejnì ploöe Ëi rozöì enì sortimentu. ZejmÈna z kaznìky z oblasti nez vislèho maloobchodu a gastronomie oslovujeme öirokou ök lou produkt od Ëerstv ch ryb, dar mo e a italsk ch Ëi francouzsk ch s r p es ËerstvÈ bylinky, exotickè ovoce, houby aû po mraûenè peëivo. VinotÈka prodejny Makro ve Stod lk ch zvïtöila svou plochu tèmï na dvojn sobek, p ibliûnï t etina nabìdky vìn byla obmïnïna, p iëemû jsme v raznï posìlili sortiment ve st ednì a vyööì kvalitï. V tomto duchu byl takè vybudov n unik tnì vinn humidor, kde je dalöìch 120 vìn, öampaúsk ch a lihovin tè nejvyööì kvality. KromÏ toho u n s najdete i uk zkov obchod s potravinami, kde si z kaznìci mohou v praxi prohlèdnout spr vnè umìstïnì sortimentu, pouûìv nì POS materi l a podobnï. Na ned vnè tiskovè konferenci jste uvedl, ûe Makro vlastnï mïnì kvalitu, a to zejmèna v pojetì sluûby z kaznìkovi, tedy podnikateli. Kdo je vnìmav, a jezdì k v m nakupovat jiû dlouho, s m adu promïn vidì a zcela jistï oceúuje. Dost v te od klient takè pochvalnè a dïkovnè dopisy? Komunikace se z kaznìky je samoz ejmï pro kaûdou firmu velmi d leûit a to p edevöìm v dobï, kdy spoustu vïcì mïnìme. Proto se na komunikaci hodnï soust eôujeme a snaûìme se z kaznìk m naöe z mïry co nejdetailnïji vysvïtlit. Podle prvnìch ohlas, kterè m me, se n m to da Ì dob e, i kdyû musìm p iznat, ûe jsme zaznamenali i nep ÌznivÈ reakce, byù ojedinïlè. V poslednì dobï jste se zamï ili na zvyöov nì komfortu nakupov nì, Ëasto m m pocit, ûe je Makro nejelegantnïjöì cash&carry u n s, d ch z nïj pohoda a dynamika, ûivot, a to je straönï d leûitè. Co se tedy bude mïnit do konce letoönìho roku a kde? Makro je velkoobchod a jako takov m sv specifika. Jak jsem jiû uvedl, doölo a bude d le doch zet k prav m v naöich velkoobchodech, prov dì se prava jednotliv ch oddïlenì a kategoriì zboûì tak, aby byl prodejnì prostor pro z kaznìka co nejlogiëtïji uspo dan a co nejp ehlednïjöì. Makro Stod lky nejv raznïjöì promïnou jiû proölo (i kdyû co se sortimentu t k, zdaleka jsme neskonëili) a podobnè pravy budeme po vyhodnocenì zav dït postupnï i v dalöìch velkoobchodnìch centrech. Z cash&carry se samoz ejmï nem ûe st t butik, p esto prom ölìte, jak m prost edìm a jakou sluûbou podchytit jeötï z kaznìkovu pozornost. Uû vìte, jak to u v s bude vypadat t eba o V nocìch? pravy interièru nejsou u n s tak v raznè jako v maloobchodï, spìöe se soust edìme na specifickè v noënì nabìdky. DÌky struktu e naöich z kaznìk s nimi zaëìn me v dostateënèm p edstihu tak, aby naöi z kaznìci mïli moûnost dob e se p ipravit na v noënì sezûnu v jejich konkrètnìm podnik nì. PÈËe o vïrnèho z kaznìka se vypl cì, ale nïkdy se ËlovÏk pt s m sebe, co jeötï vymyslet, aby to mïlo hlavu a patu, a aby to nebyla jen marketingov hra, kterou chyt Ì stejnï prohlèdnou. Z kaznìk vyspïl, hled skuteënè hodnoty - a obchodnìk takè vyspïl a vì, ûe klienta neopije rohlìkem. Co si slibujete od bonusovèho programu? Naöi z kaznìci nejsou koncov mi spot ebiteli, ale pokraëujì v redistribuci zboûì, kterè sami zakoupì v prodejn ch Makro. Proto musìme nep etrûitï sledovat jejich neust le se mïnìcì pot eby. pokraëov nì na stranï 25 KLIMATIZOVANÉ SKŘÍNĚ NA VÍNO A DOUTNÍKY V souëasnè dobï stoup z jem nejen o kvalitnì vìna, kter jsou nedìlnou souë stì vöech restauracì, vin ren a vïtöiny dom cnostì, ale i o jejich profesion lnì a spr vnè uskladnïnì. V kuchyni V garáži Kde můžete naše výrobky použít? V obývacím pokoji V restauraci Výčepní zařízení pro lahvová vína Ve sklepě (klimatizace a regálové systémy) MIKA CZ, s.r.o. Černovická 2b, Brno Tel.: Fax: info@mika.cz

2 ZRCADLO červenec 2006 Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik nì 4. VybranÈ konference a semin e VzdÏl vacì agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleënosti Point Consulting mezin rodnì konference Hled nì novè Evropy Veletrh Pragooffice - veletrh kancel skèho n bytku a vybavenì 8. VybranÈ semin e CzechTrade 9. Znojemsk hrozen SoutÏû Zlat koruna Konference GenderovÈ aspekty spoleëenskè zodpovïdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtïli b t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku Mezin rodnì konference Jakost roënìk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisìciletì - 7. roënìk 16. Druh Komorov jarmark Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. Najdete nás Doba je drav, svït glob lnì a informace znaënï promïnnè.»asopis p en öìme i na internet. K tomu n m pom hajì nìûe uveden mìsta. MonitoringovÈ firmy Newton IT Anopress EkoInfo.cz V bïr z partnersk ch webov ch str nek Servery spoleënosti inet Solutions s.r.o Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r - Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r - RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R - N rodnì politika podpory jakosti - KatalogovÈ a fulltextovè vyhled vaëe 2 Z obsahu: Str Blok informací Malé a střední podnikání v centru pozornosti Str. 16 Můj osobním příběh začal tím, že tramvaj měla zpoždění Str. 18 V zanedbaném vývozu služeb vidím velkou šanci pro naše firmy Str. 26 Myslím, že je moc důležité vybudovat si seriozní a vzájemně přínosný vztah s médii, který je založen na důvěře a fér spolupráci Str. 29 O Zentivě je slyšet především proto, že je úspěšná Dobrá rada nad zlato Kvalita a bezpečnost prodeje zboží je součástí strategie obchodu V p li Ëervna se uskuteënilo setk nì z stupc dozorov ch org n se Ëleny SOCR»R, obchodnìk zastoupen ch velk mi obchodnìmi etïzci, ale takè obchodnìk z ad malèho a st ednìho podnik nì. Na dotazy Ëlen svazu odpovìdal mimo jinè hlavnì hygienik»r a n mïstek ministra zdravotnictvì MUDr. Michael VÌt, Ph.D., st ednì editel St tnì zemïdïlskè a potravin skè inspekce Ing. Jakub äebesta, a editel odboru veterin rnì hygieny, ochrany ve ejnèho zdravì a ekologie St tnì veterin rnì spr vy MVDr. Leoö»eleda. Svaz obchodu a cestovnìho ruchu»r tak pokraëuje v zavedenè praxi kulat ch stol a trvalèho dialogu s dozorov mi org ny. OperativnÏ p izp sobuje pouze n plú tïchto setk nì podle pot eb, kterè se vyskytnou na trhu, podle poûadavk sv ch Ëlen Ëi doporuëenì dozorov ch org n. V kontextu danè z leûitosti po d kulatè stoly i s vìce dozorov mi org ny najednou. CÌlem tohoto setk nì bylo: diskutovat v sledky zjiötïnì dozorov ch org n a porovnat je se srovnateln m obdobìm, vyhodnotit trendy a poznatky z kontrol S tužkou za uchem S chutí... Rozhodla jsem se, ûe budu jìst zdravï. P ivedlo mne k tomu jedno nevinnè posezenì na p edn öce o zdravèm stravov nì. D se Ìci, ûe mi p edn öka otev ela oëi. MÏla bych se stydït za svè straönè stravov nì! Vûdyù j se klidnï a bez v Ëitek co chvìli l duji uzeninami, kupovan mi sal ty (s majonèzou!), pochutn v m si na hamburgerech a klob sk ch. Je s podivem, ûe v bec jeötï funguji bez hrstì lèk a bez nucen ch n vötïv u lèka- e. Jakmile p edn öka skonëila, okamûitï jsem se vydala nakoupit spoustu mrkve, okurek, paprik, jablek a dalöìch ûivotasp sn ch jìdel. JeötÏ jsem skoëila do peka stvì pro celozrnnè rohlìky a uû hur dom udïlat si k nim obloûen zeleninov talì. MÏla jsem velikou radost, kdyû jsem vidïla tu zeleninovou barevnost a s chutì se do vöech dobrot pustila. Jedla jsem pak kaûd den sal ty a ovoce a o vìkendu jsem va ila hlavnï duöenè maso. Vöe v duchu p edn öky o zdravèm stravov nì. P ipadala jsem si mnohem hezëì, mnohem energiëtïjöì, mnohem lehëì. Ale bohuûel. Po nïjakè dobï p iöel tlum mèho nadöenì. Do prodejny zeleniny jsem jiû nespïchala s takov m el nem jako d Ìv. SpÌö jsem se otr venï plouûila... K talì i jsem veëer zasedala trochu s odporem a v noci se mi zd lo o smaûen ch Ìzk ch a peëenè krkoviëce s knedlìkem. A pak p iöly ËervencovÈ dny volna a j odjela za rodiëi na chalupu. Maminka mne p ivìtala s mìsou dom cìch buchet. Zaz ila jsem a samoz ejmï neodolala. Cpala jsem se jak nezav en a s nadïjì jsem se ptala: "Co bude k obïdu?" Maminka nezklamala. "P ece tvoje oblìben svìëkov," ekla s smïvem a ve mnï se rozlil p Ìjemn, pohodov pocit. Moûn to byl pocit levy. Pochopila jsem, ûe zdrav strava, jak si oëista tïla i duöe, pro mne skonëila. Je pravda, ûe si po d d v m pozor na to, co jìm, ale uû to rozhodnï nep eh nìm s d slednostì. SpokojenÏ se pustìm jak do mrkve a papriky, tak i do chleba se slaninou. Vûdyù jìdlo je jedno z poûitk, kterè n m ûivot nabìzì. A basta. Tedy: A baöta! MarkÈta BartÌkov RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s. Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia vëetnï jejich diferenciace z titulu z vaûnosti a p ÌmÈho zavinïnì; konzultovat s kontrolnìmi org ny problematiku naplnïnì znïnì nov ch z kon a vyhl öek zejmèna s ohledem na jejich dopad na obchod (zejm. MSP), m.j. i pohled dozorov ch org n na moûnè nav öenì postih za zjiötïnè nedostatky (nav öenì pokuty aû na 50 mil); informovat dozorovè org ny o nïkter ch opat enìch uëinïn ch v n vaznosti na zjiötïnì z minul ch obdobì s tìm, ûe obchodnìci provï ovali Ëinnost vlastnìch systèm vnit nì kontroly, doölo k prohloubenì komunikace mezi obchodem a spot ebiteli (mïnì se chov nì spot ebitele ve vztahu k obchodu, intenzivnïjöì zapojenì organizacì na ochranu spot ebitele); nad le prohlubovat vz jemnou komunikaci svazu s dozorov mi org ny s cìlem vyuûitì konkrètnìch, praktick ch poznatk z dosavadnì spolupr ce k realizaci dalöìch opat enì ke zv öenì ochrany spot ebitele p ed nïkter mi nekal mi praktikami trhu; spoleënï posoudit stav a v voj dodrûov nì aplikace hygienick ch balìëk v celè EvropÏ s cìlem zajistit, aby Ëesk legislativa nep ekraëovala r mec norem EU. (tz socr Ër) Vítejte na www. Léto a váš web LetnÌ mïsìce nejsou jen obdobìm dovolen ch, ale nïkdy rovnïû Ëasem velkèho klidu, Ëinorodosti, zaë tkem pl n, jimiû se otevìr dalöì budoucnost. V adï firem se p em ölì, co p es lèto udïlat, na co bïhem dosavadnìch dnì nezb valo tolik Ëasu, a co by se uû na podzim nemuselo stihnoutö OvÏ ili jsme si, ûe pozornost managementu smï- uje pr vï nynì na vlastnì webovè str nky. Ujas- Úuje se n zor na to, ûe dosavadnì webov design ani funëknost jiû nestaëì, ûe jsou p ekonanè a ûe je pot eba vymyslet nïco plnï jinèho, lepöìho. Pokud jste pr vï v tèto f zi rozhodov nì a hled te nïkoho, kdo d waöemu webu nov impuls, staëì se na n s obr tit. Jsme v m k dispozici, jsme tu pro v s (). Martin äimek, autor IT projekt Tel.: Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Unie podnikových právníků ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Sdružení CZECH TOP 100 Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Nejhezčí pozvánka na tiskovku Grafika žádná, obsah super Kr sn ch a zajìmavï ztv rnïn ch pozv nek na tiskovky dos v me hodnï. Tentokr t jsme vöak vybrali tu, kter sice û dn p evratn n pad ve svè grafice nemïla, tedy zd nlivï nezaujala, zato obsah n s navnadil stoprocentnï. Pozv nka na pracovnì snìdani, kterou uspo dala»esk spo- itelna a Svaz pr myslu a dopravy»r 11. Ëervence v Praze na tèma Rizika podnik nì: Firmy v»r podceúujì nebezpeëì rizik naznaëovala, ûe obsah bude vìce neû atraktivnì. Jeden z avizovan ch eënìk, gener lnì editel Svazu pr myslu a dopravy»r Ing. ZdenÏk Liöka, o nïmû se vöeobecnï vì, jak d kladnï zn rozmanit skalì podnik nì, d val tuöit, ûe bude co poslouchat. Nakonec sice nedorazil, ale informace byly tak jako tak skvïlè. (rix) Prosperita Vyd v : RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Mgr. Marie VaöÌËkov, redaktorka a editorka mobil: vasickova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jind iöka Hauptmanov, obchodnì manaûerka tel.: hauptmanova@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: mobil: skalova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè (tz) jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Tisk a distribuce: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: )»asopis je v roce 2006 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo seriov ch publikacì ISSN

3 červenec 2006 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI Podněty KZPS na nově vznikající vládu (do vládního prohlášení): Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, která sdružuje sedm reprezentativních zaměstnavatelských svazů, vyzývá nově vznikající vládu, aby se ve svém programovém prohlášení zaměřila zejména na: ObecnÈ zjednoduöenì a zv öenì srozumitelnosti z kon, zlepöenì postavenì vï itele a vymahatelnosti pr va, sniûov nì administrativnì z tïûe zejmèna pro malè a st ednì podniky. oblast danì a pojiötïnì V z jmu podpory a rozvoje podnikatelsk ch subjekt je sniûov nì daúovè z tïûe. Je nezbytnè zjednoduöit platnou daúovou legislativu, zv öit jejì transparentnost a stabilitu a tìm vytvo it podmìnky pro v bïr danì ve spr vnè v öi. Do n vrhu novèho "DaÚovÈho du" by mïla b t zahrnuta opat enì pro zlepöenì procesnìho postavenì daúovèho subjektu v daúovè spr vï, zejmèna tzv. vöeobecn editaënì povinnost spr vc danï a stanovenì p imï en ch lh t pro provedenì kon spr vce danï. ZavedenÌ n hrady mzdy zamïstnavatelem za prvnìch 14 dn pracovnì neschopnosti bez dalöìch opat enì bude mìt v raznï negativnì dopady na dalöì v voj podnikatelsk ch subjekt. Ve dnech kvïtna 2006 v ZasedacÌ sìni NovÈ radnice Magistr tu hlavnìho mïsta Prahy probïhl 1. roënìk mezin rodnì konference "Hled nì novè Evropy". Konference se uskuteënila pod z ötitou p edsedy vl dy»r, osobnì z ötitou ministra pr myslu a obchodu»r a z ötitou prim tora hlavnìho mïsta Prahy. Organiz torem akce byl D m techniky Ostrava ve spolupr ci s»esk m centrem produktivity Praha. Prezidentkou konference byla profesorka R ûena Pet Ìkov, mj. dlouholet Ëlenka SpoleËnosti pro jakost.»estn m prezidentem konference byl Tom ö J. Baùa, syn Tom öe Bati, zakladatele svïtovèho koncernu Baùa a zakladatel Bata Shoe Organisation v Torontu. Role programovèho editele konference se ujal profesor Milan Zelen, kter p sobì na FordhamovÏ univerzitï v New Yorku a FakultÏ managementu a ekonomiky Univerzity Tom - öe Bati ve ZlÌnÏ. V p tek, 21. dubna 2006, se na NovotnÈho l vce v Praze uskuteënila tiskov konference, jejìmû cìlem byla medializace p ipravovanè akce, vëetnï prezentace vöech souvisejìcìch aspekt, vedoucì k spïönè realizaci. TiskovÈ konference se z Ëastnilo cca 30 pozvan ch host, z nichû ada pat ila do skupiny medi lnìch partner /novin, podporujìcìch akci, mezi kterè se za adila rovnïû redakce naöeho periodika. Na ot zky novin - postupnï odpovìdali: doc. Z. Trojan - oblast struktur lnìch fond DoporuËujeme podstatn m zp sobem nav öit finanënì alokace ze struktur lnìch fond na podporu podnik nì (alespoú na 15 % z celkovè finanënì alokace) v letech VyuûÌt zdroj ze struktur lnìch fond k transformaci citliv ch odvïtvì (textilnì a odïvnì pr mysl, potravin sk pr mysl). V OperaËnÌm programu Podnik nì vytvo it podprogram s touto orientacì. Nezp ÌsÚovat podmìnky pro p edkl d nì projekt nad r mec poûadavk EU a celkovï snìûit administrativnì poûadavky spojenè s tïmito projekty. oblast zdravotnictvì ZabezpeËit finanënì stabilitu ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì. Zachovat Ëast z stupc zamïstnavatel a odbor v org nech zdravotnìch pojiöùoven. oblast vzdïl v nì P ijmout z kon upravujìcì komplexnï dalöì vzdïl v nì, vë. motivace vöech jeho ËastnÌk a vyuûìt k dalöìmu vzdïl v nì ökolskou vzdïl vacì soustavu. oblast zemïdïlstvì a rozvoje venkova Vytvo it podmìnky pro udrûenì rozmïru ËeskÈho zemïdïlstvì, zejmèna podporou nepotravin skèho a energetickèho vyuûitì zemïdïlskè produkce.»esk m zemïdïlc m zabezpeëit spravedlivou soutïû v r mci EvropskÈ unie. oblast podpory integrace osob se zdravotnìm znev hodnïnìm Prosazovat vytvo enì systèmu ucelenè rehabilitace osob se zdravotnìm postiûenìm charakterizovanèho vëasnostì, n vaznostì, koordinacì a podporou aktivity k vlastnìmu sebeprosazenì - s cìlem zaëlenïnì do zamïstn nì nebo samostatnèho Ëi kolektivnìho podnik nì. Deklarovat podporu druûstevnì formy podnik nì, vëetnï jejì lohy jako jednoho z pilì soci lnì ekonomiky. Stručné ohlédnutí za prvním ročníkem konference "HLEDÁNÍ NOVÉ EVROPY" poradce premièra, Ing. P. Chv tal - gener lnì editel TNT Express Worldwide, Mgr. T. Hruda - gener lnì editel CzechInvest a prof. R. Pet- Ìkov. V ter, 25. dubna 2006, probïhlo ve vile Tom öe Bati, respektive v sìdle Nadace Tom öe Bati, osobnì setk nì z stupc organiz tora s panem Tom öem J. Baùou za Ëasti a profesion lnì podpory agentury Podnikatelsk servis, vedenè panì Zdenou ätïp nkovou. CÌlem setk nì byla p Ìprava z znamu zahajovacìho projevu Tom öe J. Bati, kter byl potè vyuûit p i slavnostnìm otev enì konference Hled nì novè Evropy, a kter m alespoú zprost edkovanï Tom ö J. Baùa jako Ëestn prezident konference pozdïji p ivìtal ËastnÌky konference. Mimo dnè zased nì OECD totiû zp sobilo, ûe v p edveëer kon nì vlastnì konference musel Tom ö J. Baùa odcestovat z»r. Z jeho vystoupenì bych, plnï v kontextu obsahovèho zamï enì konference, uvedla, ûe star a dobr Evropa pot ebuje st le intenzivnïjöì hled nì nov ch impuls a smïr. Tyto mohou p inèst novè a povïtöinou malè st ty Evropy. P edpokladem spïchu a vyuûitì novè öance Evropy je, aby se mènï "politika ilo" a vìce se hledïlo strategicky vp ed, aby se mènï "byrokratizovalo" a vìce se vïnovalo tvorbï hodnot, aby se mènï "formalizovalo" a vìce se soust edilo na vyuûitì vïdy, v zkumu a znalostì v praxi. CÌlem konference, plnï v kontextu v öe uvedenèho, byla tedy v mïna zkuöenostì z oblastì podnik nì, vzdïl v nì a ve ejn ch z jm tak, aby jejich synergie vedla k efektivnìmu a trvalèmu zvyöov nì autonomie, sebevïdomì a konkurenceschopnosti vöech obëan v prostoru EU. Takov to synergick eöenì vyûaduje sou- Ëasn svït st le nalèhavïji, neboù je uû na z kladï ady zkuöenostì zn mo, ûe kaûd jednostrannost a izolovanè vidïnì ve st le sloûitïjöìm svïtï znehodnotì v sledky i toho nejpoctivïjöìho snaûenì. Obsahov r mec konference proto sledoval öirokè spektrum aspekt spoleëenskèho dïnì, kterè zasahujì do Ëty klìëov ch oblastì v jejich vz jemn ch vazb ch: podnik nì, vzdïl v nì, ve ejnè z jmy a koneënï spoleëensko-kulturnì prost edì. Volba klìëov ch oblastì se opìr o n sledujìcì skuteënosti. VzdÏl v nì je nosn m pilì em»eskè republiky i Evropy, podporuje chytrost, transfer znalostì, ËelnÈ a efektivnì vyuûìv nì a p enos know how, podnïcuje kreativitu a inovaënì potenci l, iniciuje öì enì z kladnìho a aplikovanèho v zkumu a v voje. Prost ednictvìm hled nì spr vnèho uchopenì vöech uveden ch specifik lze odliöit»eskou republiku i evropsk prostor od tzv. "levnèho mont ûnìho svïta". Podnik nì, zejmèna pak to malè a st ednì, je specifickè vysokou absencì a tedy i pot ebou trvalèho hled nì jednoduch ch princip ÌzenÌ s p Ìm m tahem na kvantifikovatelnè v sledky, Jsme p esvïdëeni, ûe promìtnutì tïchto naöich z kladnìch poûadavk do programovèho prohl öenì vl dy a jejich n slednè rozpracov nì a realizace povede k zachov nì zdravèho hospod skèho v voje, p ispïje k rozvoji podnikatelsk ch aktivit a n slednï i ke snìûenì nezamïstnanosti u n s. Sledov nì tïchto cìl je spoleënè pro n s i vl du»r. K naplnïnì tïchto cìl jsme p ipraveni zah jit dialog a n slednou spolupr ci s novï ustavenou vl - dou. Jan Wiesner, p edseda Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r Sekretari t: TÏönov Praha 1 tel.: fax: kzps@kzps.cz potaûmo pak na v kon, inovaci a konkurenceschopnost. Ve ejnè z jmy se v znamnï podìlì na chodu vzdïl v nì i podnik nì tìm, ûe modelujì prost edì pro jejich fungov nì. Kritick m faktorem podnïcujìcìm tvorbu barièr pro progresivnì v voj vzdïl v nì i podnik nì jsou v tèto souvislosti prvky byrokracie, kterè trvale sniûujì jak koliv dalöì r st. SpoleËensko-kulturnÌ prost edì pak zast eöuje prostor pro existenci vzdïl v nì a podnik nì v mezìch, kterè jsou determinov ny ve ejn mi z jmy. Obsahov koncepce akce byla od poë tku nastavena na spoleënè synergii vöech klìëov ch oblastì - podnikovèm i podnikatelskèm vzdïl v nì, podporou podnik v permanentnìm hled nì jednoduch ch systèm ÌzenÌ a akcentem pot eby soci lnì podnikatelskè odpovïdnosti, vych zejìcì z kulturnìch tradic. Na tomto mìstï si dovolìm poznamenat, ûe volba uveden ch tèmat v jejich integritï nenì niëìm objevn m, neboù adu aspekt ve vöech moûn ch souvislostech, sledujì kaûdoroënï i dvï v znamnè mezin rodnì akce, po danè Domem techniky Ostrava a»eskou spoleënostì pro jakost, podporovanè mj. i N rodnìm programem podpory jakosti»r (kvïtnov JAKOST-QUALITY a listopadov mezin rodnì konference»sj). R ûena Pet Ìkov D m techniky Ostrava DOMEAplast s. r. o. BudeË NovÈ VeselÌ okres éô r nad S zavou tel./fax: info@domeaplast.cz DOMEAplast je rozvìjejìcì se rodinn firma, kter zamïstn v p ev ûnï osoby se zdravotnìm postiûenìm. HlavnÌ Ëinnost - v roba tradiënìch plastov ch pot eb pro dom cnost DalöÌ Ëinnosti: Zak zkovè lisov nì - v robky se lisujì na vst ikovacìch lisech Tamponov potisk - potiskujeme vlastnì v robky i v robky naöich klient N hradnì plnïnì - m ûeme poskytovat sv m z kaznìk m podle ß78, z kona Ë. 435/ 2004 Sb., o zamïstnanosti DrobnÈ ruënì mont ûe a balenì - v robk nebo zboûì, zak zku zabezpeëujeme vlastnì dopravou Hled me novè zak zky äetÿõme V M»AS, PENÕZE I PROSTORY! 3

4 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI červenec 2006 Diskuse o podnikání na 2. komorovém Jarmarku přinesla užitek Prosperita se stala mediálním partnerem 2. komorového Jarmarku, který na své půdě uspořádala Hospodářská komora České republiky v Praze. Sešli se zde odborníci a představitelé podnikatelské reprezentace v čele s Dr. Ing. Jaromírem Drábkem, prezidentem HK ČR, a řada hostů a partnerů této zajímavé akce. Prosperitě se na tomto fóru líbilo. Bylo znát, že příprava dala hodně práce, která se vyplatila, takže výsledek byl více než odpovídající. Perfektní organizace, dynamika diskusí a pozornost přítomných všemu, co se dělo, byly důkazem toho, že ti, kdož denně řeší otázky spojené se zlepšováním prostředí pro podnikání, si mají navzájem stále co sdělovat. Přínosné materiály s novými souhrnnými informacemi, možnost navázat, obnovit či prohloubit kontakty, duch činorodosti, to vše patřilo ke dni 15. června V následujících řádcích se dočtete, jak Evropská unie chápe poslání a význam Malého a středního podnikání (čerpáno z materiálu, který dostali novináři k dispozici): Byrokratické položky stojí české firmy 86 miliard korun ročně Předpokládané snížení administrativních nákladů pro podnikatele nejméně o čtvrtinu HK ČR vítá Sektor mal ch a st ednìch firem v»eskè republice je ohroûov n nïkolika r zn mi faktory, kterè brzdì jeho potenci lnì rozvoj a r st poëtu pracovnìch mìst. TakÈ v porovn nì s podmìnkami, kterè mal m a st ednìm firm m vytv ejì okolnì st ty EU,»esk republika z st v pozadu. I p es nesporn ekonomick r st zemï je z ejmè, ûe tahouny ekonomiky z st vajì velkè podnikatelskè subjekty, sektor tïch menöìch se na tvorbï ËeskÈho HDP podìlì menöì mïrou, neû je tomu u naöich evropsk ch soused. D vodem je p edevöìm mnoûstvì byrokratick ch poûadavk a dalöìch povinnostì, kterè podnikatel m ukl d st t, nep ehledn legislativa, nedostatek kvalifikovanè pracovnì sìly, vysokè vedlejöì n klady na pr ci, trv nì soudnìch spor a v neposlednì adï takè nerovnè postavenì subdodavatel v Ëi velk m firm m. MalÈ a st ednï velkè firmy pot ebujì ke svè prosperitï jinè podmìnky neû firmy velkè. Aù uû se jedn o objem byrokracie, kterè podlèhajì subjekty bez ohledu na jejich velikost, z vazky v pracovnï pr vnìch vztazìch, povinnosti spojenè s bezpeënostì pr ce Ëi ochrany spot ebitele apod. O zlepöenì podmìnek v tèto oblasti usiluje takè Evropsk komise, kter si plnï uvïdomuje, ûe malè a st ednì firmy jsou p te Ì evropskèho hospod stvì, jakoûto st l zdroj n pad, inovacì a podnikatelsk ch schopnostì a jako klìëovì poskytovatelè pracovnìch mìst. Vûdyù MSP p edstavujì 99 % vöech podnik a poskytujì p ibliûnï 75 milion pracovnìch mìst v EU. Evropsk komise ve svèm novèm partnerstvì pro r st a zamïstnanost, obnovenè lisabonskè strategii hospod sk ch reforem, proto usiluje o zaëlenïnì z sady "Na malè a st ednì podniky myslìme nejd Ìve" do vöech politik EU a Ëlensk ch st t. To znamen, ûe posuzuje iniciativy z hlediska MSP a zajiöùuje, aby pot eby MSP byly prioritnì. DalöÌ iniciativou EvropskÈ komise je takè "Charta mal ch a st ednìch podnik ", v r mci kterè Komise podporuje v mïnu zkuöenostì mezi Ëlensk mi st ty a tìm zlepöuje podnikatelskè prost edì pro MSP v celè EvropÏ. Hospod sk komora p ivìtala iniciativu EvropskÈ komise vïnovat sektoru MSP zvl ötnì pèëi. TakÈ ËeskÈ firmy se po vstupu»r do EU musejì pot kat s p ib vajìcìmi normami a regulacemi, kterè p ijìm me v r mci harmonizace n rodnì legislativy. "Revizi vedoucì k jejich redukci o 25 %, tak jak ji p edpokl d Evropsk komise, vnìm m jednoznaënï pozitivnï. PodstatnÈ je, aby bylo k tomuto ambiciûznìmu kolu p istupov no aktivnï a k n pravï dneönìho stavu doölo v co nejkratöì dobï," ekl ned vno prezident Hospod skè komory»r JaromÌr Dr bek. TakÈ Ëesk vl da p islìbila p ezkoumat n rodnì legislativu a na z kladï v stup anal zy snìûit byrokratickou z tïû podnikatel o jednu pïtinu. "Ot zkou je, nakolik je tento z vazek star jiû vìce neû rok plnïn a zda v nïm bude pokraëovat i vl da p ÌötÌ. Podle anal zy vypracovanè adem vl dy dnes podnikatel m ukl dajì z kony vìce neû dva tisìce ohlaöovacìch a dalöìch povinnostì, podle expertnìch odhad tyto byrokratickè poloûky stojì ËeskÈ firmy 86 miliard korun roënï," doplnil prezident HK»R. Nutnost zmïny signalizuje p Ìstup k nejen k sektoru MSP, ale podnik nì obecnï, coû je patrnè takè z nïkter ch ned vno p ijat ch pr vnìch norem, jako je nap. z konìk pr ce, z kon o nemocenskè nebo o registraënìch pokladn ch. "Z tïchto i dalöìch p Ìklad je z ejmè, ûe u n s bohuûel jeötï nedoölo k uvïdomïnì si v znamu sektoru mal ch a st ednìch firem pro fungov nì ekonomiky," sdïlil JaromÌr Dr bek. Na rozdìl od velk ch subjekt jsou podle nïj menöì firmy k ehëì a vzhledem k niûöìm finanënìm rezerv m sn ze podlèhajì negativnìm vliv m. CitlivÏ reagujì nejen na podmìnky, kterè jim vytv Ì politick reprezentace, ale takè na pod ÌzenÈ postavenì subdodavatele v Ëi velk m firm m. Trh by mïl b t regulov n co nejmènï, zdrûet se nadbyteënè regulace, na druhou stranu musì ochr nit slaböì subjekty p ed zneuûìv nìm ze strany tïch silnïjöìch, kdy jsou nuceny p istoupit na jejich podmìnky. (tz hkër) Na malé a střední podniky myslíme nejdříve Evropská strategie - ulehčit jim život V minulosti bylo 23 milion mal ch a st ednìch podnik EU zmiúov no v politick ch projevech Ëasto jen okrajovï. Aû nynì si zìsk vajì uzn nì, kterè jim jako p te i evropskèho hospod stvì n leûì, jsou oceúov ny jako st l zdroj n pad, inovacì a podnikatelsk ch schopnostì a jako klì- ËovÌ poskytovatelè st vajìcìch pracovnìch mìst a hlavnì zdroj nov ch. Ot zky t kajìcì se mal ch a st ednìch podnik (MSP) byly hlavnìm tèmatem summitu nejvyööìch p edstavitel EU na ja e 2006, na nïmû p edseda EvropskÈ komise JosÈ Manuel Barroso prohl sil, ûe "p ed podnikateli bychom mïli rozvinout Ëerven koberec, a ne je svazovat byrokraciì." Summit vyslovil silnou podporu politik m, jeû MSP poskytujì podporu a rady, kterè pot ebujì k tomu, aby se vyrovnaly s v zvami souëasnèho podnik nì, p iëemû byla jasnï vzata na vïdomì skuteënost, ûe pro MSP jsou tyto v zvy Ëasto n roënïjöì neû pro vïtöì podniky. Prost edì, v nïmû budou moci prosperovat Udrûiteln r st a zamïstnanost vytv ejì podniky, nikoliv politiëtì ËinitelÈ. Avöak majì-li malè a st ednì podniky d t hospod stvì dynamick impuls, kter EU tolik pot ebuje, je MalÈ a st ednì podniky jsou p te Ì evropskè ekonomiky a nejlepöìm potenci lnìm zdrojem pracovnìch mìst a r stu. Proto Komise za adila v evropskè politice pro malè a st ednì podniky vyööì rychlost; zohledúuje pot eby mal ch podnik ve vöem, co dïl, a p ijìm opat enì s cìlem zlepöit pro tyto podniky finanënì a regulaënì r mec. Je n m zn mo, ûe nadmïrn regulace m nejvïtöì dopad pr vï na malè a st ednì podniky, a zast v me n zor, ûe je û doucì a moûnè, aby se administrativnì n klady pro podnikatele v EvropÏ snìûily nejmènï o 25 %. Z st v me vïrni svèmu z vazku "Na malè a st ednì podniky myslìme nejd Ìve", a proto nynì testujeme vöechny novè pr vnì p edpisy EU z hlediska jejich p telskosti v Ëi mal m podnik m a p es 60 dosud nep ijat ch legislativnìch akt EU jsme jiû vy adili z legislativnìho procesu. Se specifick m z mïrem usnadnit mal m a st ednìm podnik m ûivot m me takè v pl nu zjednoduöit st vajìcìch pr vnìch p edpis a p ijmout opat enì k tomu, aby celnì p edpisy a poûadavky na vyplúov nì formul byly mnohem mènï obtìûnè. VÌme, ûe existence pravidel je pro evropskou ekonomiku d leûit, ale v naöem silì o lepöì pr vnì p edpisy se nepokouöìme pouze o odstra- nutnè, aby jim politika zajistila vhodnè podnikatelskè prost edì, v nïmû budou moci prosperovat. Evropsk komise ve svèm novèm partnerstvì pro r st a zamïstnanost, obnovenè lisabonskè strategii hospod sk ch reforem, usiluje o zaëlenïnì z sady "Na malè a st ednì podniky myslìme nejd Ìve" do vöech politik EU a Ëlensk ch st t. To znamen posuzov nì iniciativ z hlediska menöìch podnik a zajiötïnì toho, ûe pot eby MSP dostanou prioritu. ZmÏna postoj Komise se aktivnï podìlì na silì o vytvo enì kultury vìce zamï enè na podnik nì, kter by uzn - vala skuteënou hodnotu, kterou evropötì podnikatelè p edstavujì. MusÌme lidi povzbuzovat k tomu, aby byli schopni vidït d le a p estali d vat p ednost st l m pracovnìm mìst m, a souëasnï zajistit, aby rovnov ha mezi rizikem a odmïnou byla vych lena vìce ve prospïch podnikatel. V Ëem je EU d leûit pro MSP? Postupy Komise v oblasti koordinace a spolupr ce st le vìce pom hajì p Ìsluön m org n m Drobné firmy jsou stálým zdrojem nápadů, inovací a podnikatelských schopností v celè EU nalèzat a prov dït ËinnÈ iniciativy s cìlem zlepöit r mec, v nïmû malè a st ednì podniky p sobì. KonkrÈtnÌ aspekty novè strategie Komise se zamï ujì na pomoc r zn m druh m mal ch podnik v dosaûenì prosperity, aù uû se jedn o novï zaloûenè podniky, spoleënosti s vysok m r stem, tradiënì rodinnè firmy, emeslnìky nebo samostatnï v dïleënï ËinnÈ osoby. KonkrÈtnÌ problèmy, jimû musì Ëelit, jsou zkoum ny na evropskè rovni a jsou navrhov na vhodn eöenì, kter lze uplatnit po celè Unii, p iëemû jednotlivè regiony tak mohou mìt prospïch ze sdìlenì zkuöenostì. To je obzvl öù z ejmè v p ÌpadÏ EvropskÈ charty pro malè podniky, kter umoûúuje vl d m Ëlensk ch st t mï it pokroky, jichû dos hly, a vymïúovat si osvïdëenè postupy. KUDY NA JEDNOTN TRH? Jednotn trh je z kladnìm stavebnìm kamenem EvropskÈ unie a Komise usiluje o to, aby MSP mïly z tohoto jiû tèmï p lmiliardovèho trhu maxim lnì prospïch. V souëasnè dobï probìhajì v znamnè iniciativy s cìlem poskytnout mal m podnik m znalosti a zdroje pot ebnè k p ekro- ËenÌ hranic mìstnìho prost edì a k snazöìmu nïnì nedostatk, snaûìme se rovnïû vytv et inteligentnì p edpisy pro budoucnost. JednÌm z naöich n vrh je vytvo it podmìnky pro to, aby podnikatelè mohli platit DPH z mezin rodnìch transakcì prost ednictvìm jednoho online spr vnìho mìsta. MezitÌm takè spolupracujeme s vl - dami jednotliv ch Ëlensk ch st t, abychom jim pomohli dos hnout cìle, kter si stanovily na letoönìm jarnìm summitu - vytvo it podmìnky pro to, aby bylo jiû v roce 2007 moûnè zaloûit kdekoliv v EvropÏ novou firmu do jednoho t dne a prost ednictvìm jednoho kontaktnìho mìsta. Jelikoû jsme si vïdomi toho, ûe na uskuteënïnì v razn ch zmïn pot ebujeme finanënì prost edky, zv öili jsme financov nì na podporu mal ch a st ednìch podnik. Do konce rozpoëtovèho cyklu pro obdobì vynaloûì editelstvì Komise pro podniky a pr mysl v oblasti mal ch a st ednìch podnik dìky p ibliûnï t em miliard m eur z novèho programu pro konkurenceschopnost a inovace o 60 % vìce neû v roce Z roveú budou ke zlepöenì situace v raznï p ispìvat fondy pro region lnì rozvoj, kterè v uplynul ch öesti letech poskytly na podporu mal ch a st ednìch podnik 21 miliard eur, a takè naöe velkè v zkumnè a rozvojovè programy. Informace, kterè se chyst te p eëìst, p edstavujì detailnì popis mnoha opat enì, kter jsme jiû zavedli, a mnoha metod, kterè m me v myslu rozpracovat a zlepöit. Jsme pyönì na to, co dïl me pro malè a st ednì podniky, a j douf m, ûe se shodneme v tom, ûe Evropsk unie je prospïön pro malè a st ednì podniky a malè a st ednì podniky jsou prospïönè pro Evropu! G nter Verheugen, mìstop edseda EvropskÈ komise a komisa pro podniky a pr mysl v vozu jejich v robk a sluûeb a s cìlem pom - hat jim pronikat do dalöìch zemì EU. TakÈ zavedenì jednotnè mïny znamen v znamnè p Ìnosy, a to i pro spoleënosti mimo eurozûnu, v podobï snìûenì kurzovèho rizika. Jsou MSP pro EU skuteënï d leûitè? Mnoho oblastì pr vnìch p edpis, kterè majì v znamn dopad na malè a st ednì podniky, jako nap. politiky v oblasti zamïstnanosti, soci lnìch vïcì a ûivotnìho prost edì, je silnï ovlivúov no na rovni EU. MusÌme zajistit, aby tyto pr vnì p edpisy byly p imï enè, aby nezvyöovaly z tïû mal ch podnik, n brû aby na nï braly ohled. Proto Evropsk komise z Ìdila funkci zmocnïnce pro MSP, aby se pot eby mal ch a st ednìch podnik dostaly na rovni EU jeötï vìce do st edu pozornosti. KromÏ zjiöùov nì a posuzov nì ot zek, jeû p sobì mal m a st ednìm podnik m starosti, funguje zmocnïnec jako "vyslanec" mal ch podnik v r mci Komise. S cìlem zajistit takov v voj politik, kter bude vst Ìcn k MSP, zkoum zmocnïnec pracovnì program Komise a zjiöùuje, kterè iniciativy by mohly mìt na MSP mimo dn dopad. pokraëov nì na stranï 5 4 IBM a ČVUT spolupracují formou studentských projektů SpoleËnost IBM»esk republika odmïnila 25. kvïtna nejlepöì v zkumnè projekty student praûskèho»eskèho vysokèho uëenì technickèho. Projekty vznikly v r mci soutïûe uspo danè pro studenty katedry poëìtaë Fakulty elektrotechnickè»vut v Praze. ING představilo nové způsoby založení spořícího účtu ING Konto ING p ich zì s moûnostì zaloûit si spo ÌcÌ Ëet ING Konto prost ednictvìm internetu, telefonu nebo na z kladï pìsemnè û dosti, to znamen bez Ëasti poradce a nutnosti osobnì n vötïvy poboëky. Zaloûit Ëet ING Konto si od nynïjöka mohou klienti vyplnïnìm elektronickèho interaktivnìho formul e na str nk ch Ariba pomáhá získat zakázky SpoleËnost Ariba, lìdr v oblasti komplexnìho ÌzenÌ v daj vëetnï poskytov nì glob lnìch sourcingov ch sluûeb a vyhled v nì dodavatel, otev ela v Praze svè zastoupenì pro Evropu, St ednì v chod a Afriku. Nov centr la Ariby zamïstn aû devades t zejmèna vysokoökolsky vzdïlan ch lidì.»eskè firmy uû dìky nì zìskaly v znamnè zak zky v zahraniëì. "»eskè firmy se mohou prost ednictvìm spoleënosti Ariba z Ëastnit sourcingov ch projekt na dodavatele po celèm svïtï," vysvïtloval princip fungov nì spoleënosti jejì gener lnì editel P emysl Pela. Společnost DHL rozšiřuje obchodní činnost v Rusku Skupina Deutsche Post World Net ozn mila, ûe se chyst upevnit svoje postavenì na perspektivnìm ruskèm trhu strategickou investicì - v pr bïhu Ëty let hodl na tomto nejvïtöìm v chodnìm trhu investovat vìce neû 250 milion americk ch dolar. NejvÏtöÌ logistick skupina na svïtï, jejìmû Ëlenem je i spoleënost DHL, bude slibnï se vyvìjejìcì podnikatelskè aktivity v Rusku rozöi ovat i nad le.

5 červenec 2006 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI Haly ze sendvičů jsou trendem poslední doby Těžká železná konstrukce, masivní sloupy a plechová střecha - takovýto záběr na haly už skýtá jen pohled do minulosti. Objevují se ve starších filmech, kde dominují zemědělským areálům a výrobním podnikům. Pravda, na mnoha místech ještě připomíná rezavějící torzo haly časy dávno minulé, ale moderní doba zná zcela jiné postupy. Haly se staví jednodušším způsobem, s použitím lehkých konstrukcí, hezké na pohled a praktické pro využití. Prioritou je bezpečnost, jednoduchost a ekonomičnost. Jedním z výrobců takovýchto hal je společnost P- SYSTEMS se sídlem ve Vysokém Mýtě. SendviËovÈ panely na opl ötïnì budov jsou materi l, kter m bezesporu mnoho v hod. Jeho lehkost, tvarov st lost a snadn mont û jej p edurëujì k öirokèmu spektru uûitì. MontovanÈ v robnì haly realizovanè Ëeskou spoleënostì P- SYSTEMS naöly vyuûitì v oblasti zemïdïlstvì i pr myslu. Uplatnily se nap Ìklad p i skladov nì zemïdïlsk ch produkt a potravin nebo v tzv. dozr vacìch skladech zeleniny a ovoce, kde splnily relativnï vysokè hygienickè n roky. ÿada investor volì lehkè haly ze sendviëov ch panel dìky jejich skvïl m termoizolaënìm vlastnostem. TemperovanÈ sklady Ëi v robnì haly musì splúovat veökerè pot ebnè n leûitosti. Velk d raz je zde kladen na bezpeënost a trvanlivost danè stavby. ZejmÈna v zimnìm obdobì jsou haly vystaveny n roën m klimatick m podmìnk m. PoslednÌ zima p esvïdëila ve ejnost o nutnosti db t zv öenè opatrnosti - a stavït objekty, kterè neohrozì person l ani n vötïvnìky. Ve spoleënosti P- SYSTEMS s tïmito faktory dlouhodobï poëìtajì. Jak je vöak situace obecnï v»eskè republice? ZaruËujÌ v robci hal opravdu dostateënou kvalitu? Co bylo p ÌËinou mnoha popadan ch st ech v zimnìm obdobì? Zeptali jsme se Ing. Martina Cimfla, prokuristy firmy P-SYSTEMS: "StavÌ se dle mèho n zoru v relativnï dobrè kvalitï, samoz ejmï nedosahujeme rovnï z padoevropsk ch zemì, tìm myslìm NÏmecka, Anglie, äv carska nebo Rakouska. Pomoc podnikům - usnadnění přístupu k financím K spïönèmu rozjezdu Ëi expanzi firmy jsou pot eba penìze - jenûe nalèzt odpovìdajìcì zp sob financov nì Ëasto p edstavuje pro malè a st ednì podniky velk problèm. Komise vyvinula adu program s cìlem zlepöit finanënì prost edì, v nïmû se tyto podniky pohybujì. Financov nì Prost ednictvìm finanënìch prost edk, kterè vytvo ila, usnadúuje Komise mal m a st ednìm podnik m zìsk v nì vïr od bank tìm, ûe poskytuje z ruky. UsnadÚuje rovnïû investice rizikovèho kapit lu do MSP. FinanËnÌ n stroje jmènem Komise spravuje Evropsk investiënì fond (EIF) a prost edky jsou p idïlov ny finanënìmi institucemi, jako jsou banky. V obdobì jiû bylo poskytnuto 510 milion EUR a vìce neû 1 miliarda EUR byla na tento Ëel vyëlenïna v r mci budoucìho programu Komise pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), kter bude realizov n v obdobì EU v obdobì poskytla na finanënì n stroje zamï enè na malè a st ednì podniky vìce neû p l miliardy EUR. Do konce roku 2005 vyuûilo tïchto prost edk asi MSP; 92 % z nich tvo ily podniky s mènï neû 10 zamïstnanci. FinanËnÌ n stroje pokr vajì rozliënè pot eby MSP od novï zaloûen ch firem aû po dob e zavedenè podniky: Program poë teënìho kapit lu v r mci evropsk ch prost edk pro technologie (European technology facility - ETF) investuje do fond rizikovèho kapit lu, kterè financujì inovaënì a rychle rostoucì spoleënosti v prvnìch pïti letech jejich Ëinnosti. Z ruënì prost edky podporujì banky v poskytov nì vìce vïr, vëetnï mikro vïr, mal m a st ednìm podnik m snìûenìm rizika, jemuû se banky vystavujì. Na podporu MSP v mènï rozvinut ch regionech byl z Ìzen nov finanënì n stroj: SpoleËnÈ evropskè zdroje pro nejmenöì aû st ednì podniky (JEREMIE). Tento n stroj bude uplatúov n od roku 2007 a bude poskytovat mal m a st ednìm podnik m vïrovè z ruky, jakoû i investiënì a rizikov kapit l. Prost edky budou poskytov - ny bankami a investiënìmi fondy. SpoleËnost Skype Technologies zìskala p ÌspÏvek na poë teënì kapit l od EU Jednou z evropsk ch spoleënostì, kterè jakoûto spoleënosti ËinnÈ v oblasti investic do novï zakl dan ch a zaëìnajìcìch technologick ch podnik obdrûely prost ednictvìm EvropskÈho K tèmatu popadan ch st ech - tyto nejsou ani tak d sledkem nekvalitnìch pracì, jako spìöe ot zkou zastaralè normy, mïnìcìho se klimatu ve St ednì EvropÏ a v neposlednì adï ot zkou financì. Ceny ocelov ch konstrukcì jsou totiû v bïrov mi ÌzenÌmi stlaëov ny na minimum - ruku v ruce s tìm jsou projektanti nuceni dimenzovat tyto konstrukce bez jak chkoliv rezerv." Cenov politika ady firem velì spo it, spo it a spo it. P Ìliö velkè spory se vöak z ejmï nevypl cì. Jednou z moûnostì, jak financovat stavbu, jsou zdroje z EvropskÈ unie. Ne kaûd vöak na nï umì s hnout. JakÈ zkuöenosti s tìm m te vy? "Naöe spoleënost pat Ì k tïm, kterè vyuûìvajì moûnosti struktur lnìch fond EU. Za pomoci prost edk z program OPPP 1.2. Reality bychom r di dostavili jednu z naöich v robnìch hal. ObecnÏ si vöak myslìm, ûe informovanost o moûnostech zìsk nì dotacì nebyla p Ìliö velik. Zv öila se aû bïhem poslednìho p l roku." Existuje nïkdo z vaöich odbïratel, kter stavïl v robnì Ëi skladovacì halu s pomocì dotaënìch zdroj? "Ano, tèto moûnosti podle m ch informacì vyuûila nap Ìklad spoleënost Chmela stvì éatec. Zajistili jsme jim dod vku a mont û sendviëov ch panel pro novè sklady." Realizovali jste adu dalöìch staveb, mezi nimi investiënìho fondu finanënì podporu od EvropskÈ komise, byl fond rizikovèho kapit lu se sìdlem v Lucembursku, kter investoval do spoleënosti Skype Technologies. Tato tehdy zaëìnajìcì spoleënost, jeû nabìzì sluûby p enosu hlasu p es internet (VoIP), byla ned vno koupena spoleënostì ebay za cenu aû 3,25 miliardy EUR. V voj strategiì Komise spolupracuje s org ny Ëlensk ch st t na zlepöenì finanënìho prost edì pro malè a st ednì podniky. Poskytuje podporu vl d m Ëlensk ch st t tìm, ûe organizuje v mïnu zkuöenostì a osvïdëen ch postup. Komise aktivnï podporuje dialog mezi bankè i a MSP s cìlem identifikovat a odstraúovat hlavnì p ek ûky, s nimiû se menöì firmy p i hled nì financov nì st et vajì. Poskytov nì rizikovèho kapit lu m z sadnì v znam pro zakl d nì a r st inovaënìch MSP. Evropsk trh rizikovèho kapit lu je vöak ve srovn nì s trhem ve Spojen ch st tech poloviënì! V porovn nì se Spojen mi st ty jsou v EvropÏ obzvl ötï nìzkè investice do technologiì. Komise a ËlenskÈ st ty spolupracujì na stanovenì strategiì, kterè by umoûnily vytvo enì integrovanèho a konkurenënìho trhu rizikovèho kapit lu. Jak mohou MSP vyuûìt financov nì z n stroje JEREMIE? N stroj JEREMIE je st le ve f zi p Ìprav a fungovat zaëne v roce Bude na Ëlensk ch pokraëov nì ze strany 4 Bylo oznaëeno deset opat enì, kter m je t eba v roce 2006 vïnovat zvl ötnì pozornost, vëetnï bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci, ochrany spot ebitele, rozvoje pracovnìho pr va a strategie p Ìstupu na trh. ODKAZY: Politika pro r st a zamïstnanost: htm Gener lnì editelstvì pro podniky a pr mysl: en.htm ZpravodajstvÌ Enterprise Europe: nap Ìklad sklad p Ìze a obal pro spoleënost FILOGROUP ChoceÚ, v robnì a skladovacì halu pro blanenskou spoleënost KTK Ëi kamenickou firmu EDSCHA. Mezi v mi realizovanè zak zky pat ily i rekonstrukce st vajìcìch staveb. NebojÌte se v hledovï konkurenënìho tlaku ze zahraniëì? "Na velk ch stavb ch, jako jsou komunikace, rozs hl logistick centra a bytovè zûny, tam z ejmï m ûe doch zet ke konkurenënìm tlak m ze zahraniëì. U menöìch staveb o velikosti obestavïnèho prostoru do m 3 (coû je i naöe parketa), konkurence ze zahraniënì, pokud se t k stavebnìch a mont ûnìch pracì, nenì v podstatï û dn. Tyto stavby u n s vïtöinou realizujì menöì a st ednì stavebnì firmy, kterè mnohdy nemajì finanënì krytì zak zek a nemajì dostateënï zajiötïnè platby od investor. Z tïchto d vod takè doch zì k neplacenì faktur dodavatel m. A na okraj - toto povaûuji za nejvïtöì problèm ve stavebnictvì obecnï. V p ÌpadÏ dod vek sendviëov ch panel nebo ostatnìch stavebnìch materi l je to naopak. Zde je zahraniënì konkurence na stejnè rovni jako v kaûdèm z odvïtvì pr myslu. ChybÌ tu sice st tech a regionech z celè EU, aby rozhodly zda sv m mal m a st ednìm podnik m chtïjì financov nì z tohoto n stroje poskytnout. Prost edky budou poskytov ny mal m firm m prost ednictvìm bank a investiënìch fond. KritÈria p idïlov nì prost edk MSP: http: // Mikro vïry ( vïry ve v öi do EUR) majì podstatn v znam pro malè a st ednì podniky, kterè je zìskajì, a zvl ötï d leûitè jsou v nov ch Ëlensk ch st tech. KaûdÈ euro poskytnutè ve formï z ruky uvolnì 6 eur mikro vïru. NedostateËn nabìdka mikro vïr vöak p edstavuje v ûn problèm, kter postihuje zejmèna zakladatele podnik z ad nezamïstnan ch, ûen Ëi p ÌsluönÌk etnick ch menöin. Podpora nabìdky mikro vïr nenì proto jen ot zkou podnik nì a hospod skèho r stu, ale tèû soci lnìho zaëlenïnì. Podpora slibn m podnik m Komise poskytla finanënì prost edky nïmeckèmu fondu poë teënìho kapit lu Dr. Neuhaus Techno Nord, sìdlem v Hamburku, kterèmu se da Ì podporovat spïönè projekty v oblasti IT. Z jeho investic je t eba zmìnit spoleënost vïnujìcì se z silkovèmu prodeji farmaceutick ch v robk, jeû vykazuje prudk r st a jiû vytvo ila 250 pracovnìch mìst. Celkem vytvo- ily spoleënosti v investiënìm portfoliu fondu Dr. Neuhaus Techno Nord 340 nov ch pracovnìch mìst. Fond spïönï prodal Ëty i svè investice, ËÌmû uvolnil vìce neû 3 miliony EUR na reinvestice. Tento spïch v oblasti financov nì zaëìnajìcìch podnik je t eba zd raznit tìm spìöe, ûe fond Ëinn ch ve f zi zakl d nì podnik je velmi m lo. Drobné firmy jsou stálým zdrojem nápadů, inovací a podnikatelských schopností ProË m omezov nì byrokracie tak z sadnì v znam? Z pr zkum nap Ìklad vypl v, ûe vìce neû 10 % podnik o jednè osobï by p ijalo zamïstnance, pokud by byla byrokratick z tïû menöì. Vzhledem k tomu, ûe tyto podniky p edstavujì vìce neû polovinu vöech podnik v EU, mohlo by to znamenat 1,5 milionu nov ch pracovnìch mìst! Evropsk komise s cìlem snìûit administrativnì z tïû podnik o 25 % aktivnï pracuje na racionalizaci pr vnìch p edpis EU a vyz v k p ijetì osvïdëen ch postup na rovni Ëlensk ch st t a region. k tèmatu vìce na stranï 7 levnè zboûì z Asie, ale to spïönï nahrazujì dod vky z ostatnìch v chodoevropsk ch zemì." P esto si vaöe spoleënost stojì dob e, p ipravujete novou v robnì linku, rozöi ujete spektrum sluûeb. Je to d sledek vyööìho z jmu o dod vky panel nebo se jedn o obecn trend? Jak je podle v s souëasn situace ve stavebnictvì? "Podle mèho n zoru je v souëasnosti p etlak popt vek. NabÌdka zkr tka nenì takov, jak je popt vka. Po dlouhè zimï se zd b t situace jeötï kritiëtïjöì, tïûko se sh nì subdodavatelè jednotliv ch komponent staveb. Jsem r d, ûe jsme schopni vykr t poûadavky naöich odbïratel, aù uû se jedn o stavebnì firmy nebo p ÌmÈ investory." Jak je vidït, ötïstì p eje p ipraven m. Nez leûì p itom na velikosti firmy, i spoleënost s 25 zamïstnanci m ûe p i dobrè strategii dosahovat vysok ch obrat a smï ovat k trvalè prosperitï. Nez leûì ani na mìstï podnik nì, stavebnì zak zky se dajì realizovat na celèm zemì»eskè republiky. Chce to jen dobr n pad, poë teënì investice, kvalitnì person l a dobrou orientaci v oboru. A samoz ejmï promyölen marketingov pl n, kter navzdory st vajìcìm referencìm myslì i na zìt ek. Zkr tka, b t st le o pomysln krok nap ed p ed konkurencì... Michaela Zachov Odkazy DalöÌ informace o p Ìstupu k financìm: DalöÌ informace o moûnostech financov nì: EvropskÈ investiënì banky na podporu MSP: 5

6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI červenec VOX drtí VoIP trh svou nabídkou dotovaných telefonů Patříte k firmám, které hledají nové a efektivnější technologie k tomu, aby se jim lépe podnikalo, aby vhodně ušetřily na nákladech a přitom operovaly vysoce kvalitně? Pak by vás mohla zaujmout služba společnosti MATTES AD. Týká se telefonování, nízkých cen a vysoké spolehlivosti. Její nabídka s sebou nese mnohá více než příjemná překvapení. Čtěte dále: Klienti vyuûìvajìcì hlasovou sluûbu 802.VOX majì od poë tku kvïtna moûnost zìskat IP telefon nebo adaptèr zdarma, pokud si dobijì sv j volacì kredit p Ìsluönou Ë stkou. Okamûit odezva u z kaznìk znamenala vìce neû dva tisìce VoIP za ÌzenÌ objednan ch bïhem prvnìch 5 t dn tèto akce. AËkoliv se m ûe zd t, ûe je to jen dalöì z mnoha jednoduch ch marketingov ch trik na poli dynamicky se rozvìjejìcìho VoIP trhu, Petr Pobo il, editel spoleënosti MATTES AD to vysvïtluje jinak: "Nedostatek kvalitnìch IP telefon na trhu se n s velmi citelnï dot kal. Vytv Ì obrovskou z tïû pro naöi technickou podporu, kter musì eöit velkè mnoûstvì reklamacì, kde p ÌËinou nenì problèm u oper tora, ale pr vï nekvalitnì uûivatelskè za ÌzenÌ." V laboratornìch testech spoleënosti MATTES AD, ale p edevöìm v komunitï samotn ch VoIP uûivatel, byly nejlèpe hodnoceny IP telefony a adaptèry znaëky Linksys, coû je divize spoleënosti Cisco Systems. Linksys zìskal do svèho portfolia tyto v robky v loúskèm roce akvizicì spoleënosti Sipura, kter zaëala tuto technologii vyvìjet p ed nïkolika lety a vybudovala si na trhu velmi silnou pozici. MATTES AD je jiû adu let partnerem Cisco Systems a vzhledem k pozitivnìm referencìm VoIP produkt Linksys byla zah jena spolupr ce, kter zaëìn v znamnï ovlivúovat situaci na trhu VoIP sluûeb v»r. Mezi laickou ve ejnostì postupnï roste povïdomì o alternativ ch ke klasickè pevnè telefonnì lince. LidÈ ale snadno podlèhajì prvnìmu dojmu a rychle si vytv ejì k hlasovè komunikaci po Internetu negativnì postoj, pokud je jejich prvnì zkuöenost s VoIP öpatn. Typick je p Ìpad, kdy uûivatel zkouöì volat ze svèho poëìtaëe prost ednictvìm VoIP softwaru, p itom m ale spuötïno nïkolik dalöìch n roën ch aplikacì, kterè velmi zatïûujì systèmovè zdroje jeho PC. A pokud se jiû z kaznìk rozhodne po Ìdit si IP telefon nez visl na poëìtaëi, orientuje se v nabìdk ch podle ceny a zvolì Ëasto to nejlevnïjöì za ÌzenÌ. "Myölenkou naöì promoakce je dostat kvalitnì p Ìstroje Linksys k naöim z kaznìk m, aby jim sluûba 802.VOX fungovala podle jejich p edstav. UûivatelÈ oëek vajì od VoIP sluûeb sporu na telefonnìch n kladech, ale takè vyööì uûivatelsk komfort - vûdyù p ech zejì od analogovè v nì p ipojenì k internetu podnik od roku Od roku 2004 nabìzì sluûby pod obchodnì znaëkou 802.cz a jejìm cìlem je plnè spektrum sluûeb Triple Play poskytovanè na platformï FTTx. SpoleËnost MATTES AD je cenov m lìdrem v oblasti hlasov ch sluûeb v»r a dìky tomu jì pat Ì v znamn podìl ËeskÈho VoIP trhu. Se sv mi tèmï 300 HotSpoty ve Ëty ech desìtk ch mïst a obcì je v souëasnè dobï nejvïtöìm technologie k digit lnì. RozhodnÏ vöak nechtïjì eöit starosti s technikou, kter nefunguje spolehlivï," dodal k tomu P. Pobo il. AkËnÌ nabìdka 802.VOX byla v poë tku zamï ena p edevöìm na st vajìcì klienty sìtï 802.cz. Ale i p esto, ûe zatìm nebyla v raznïji medi lnï podpo ena, setkala se s velk m ohlasem. To m ûe svïdëit o tom, ûe trh VoIP sluûeb se dost - v do dalöì f ze, ve kterè uû nebudou dominovat uûivatelè, kte Ì r di testujì novè vïci a zaregistrovali se tèmï u vöech VoIP oper tor. Do hry vstupujì z kaznìci, kte Ì majì z jem trvale nahradit svou telefonnì linku novou sluûbou, kter jim umoûnì uöet it Ëasto vìce neû 50 % n klad na hovornè. Velmi dynamick r st poëtu klient, kter za nïkolik dnì p ekroëì hranici 10 tisìc aktivnìch z kaznìk, svïdëì o tom, ûe spoleënost MATTES AD vykroëila spr vn m smïrem k tomu, aby se posunula do vyööì kategorie poskytovatele telekomunikaënìch sluûeb. To, ûe se nejedn o pouh statistick ËÌsla, potvrzuje adekv tnì r st telefonickèho provozu na st ednï. KromÏ akënì nabìdky IP telefon jsou zde ale rozhodnï dalöì d vody, proë uûivatelè dlouhodobï volì 802.VOX jako svèho poskytovatele hlasov ch sluûeb. 802.VOX nabìzì jasn cenov model a jednoduchè webovè rozhranì pro spuötïnì i n slednou obsluhu VoIP sluûby, ale p edevöìm je 802.VOX od svèho spuötïnì do ostrèho provozu v Ëervnu 2005 cenov m lìdrem VoIP trhu. Provozovatelem sìtï 802.cz je spoleënost MATTES AD, spol. s r.o. Firma byla zaloûena v roce 1991 a v oblasti komerënìho poskytoposkytovatelem p ipojenì WiFi v»eskè republice. KompletnÌ portfolio sluûeb lze nalèzt na adrese Pro dalöì informace prosìm kontaktujte: Ing. Ji Ì Ban ö, MATTES AD, s. r. o., Masarykova 1117, Fr dek-mìstek tel.: , GSM: , banas@802.cz (tz) Firmy podceňují přípravy na nové směrnice EU»erstv vìtr na evropsk kapit lov trh m p inèst smïrnice o trzìch s finanënìmi instrumenty. Firmy vöak p Ìpravu na jejì implementaci podceúujì. TÌm se nejen p ipravujì o v hody, kterè jim m ûe direktiva p inèst, ale z roveú mohou zp sobit zpomalenì efektivnìho rozvoje kapit lovèho trhu. Jedna z nejv znamnïjöìch smïrnic poslednìch let zn m pod zkratkou MiFID (Markets in Financial Instruments Directive) m evropsk m podnik m i investor m pomoci snìûit n klady na kapit l, zv öit mnoûstvì investic a tìm i podpo it dynamiëtïjöì r st ekonomiky i bohatstvì celè spoleënosti. Podle v zkumu KPMG International, provedenèho ve spolupr - ci s Economist Intelligence Unit, se vöak na aplikaci novè smïrnice zaëala p ipravovat jen necel t etina finanënìch institucì. NavÌc ÌdÌcÌ pracovnìci ve vìce neû t etinï firem, kter ch se smïrnice bude t kat, nevïdïli, Ëi nebyli schopni specifikovat kroky, kterè jejich firma uëinila pro p Ìpravu na smïrnici MiFID. "Pokud m direktiva splnit sv j Ëel a p ÌznivÏ ovlivnit evropskè investov nì, je nezbytnè, aby se s nì podniky p edem sezn mily a dnï se na ni p ipravili," upozornil Pavel Z vitkovsk, partner zodpovïdn za sluûby pro internì audit spoleënosti KPMG»esk republika. Jen 29 procent dot zan ch p edstavitel firem vöak potvrdilo, ûe uû stanovili projektovèho manaûera a t m lidì, kte Ì majì p Ìpravu na tuto zmïnu na starosti. Zhruba polovina z nich pak uû na implementaci MiFID myslela i p i rozpoëtov nì podnikov ch financì. "SmÏrnice sice nezaëne platit d Ìve neû v listopadu p ÌötÌho roku, ovöem firmy, kterè jì chtïjì vyuûìvat, musejì mìt vöechny systèmy p ipravenè uû k prvnìmu b eznu, kdy se spustì velkè testov nì," varoval Pavel Z vitkovsk s tìm, ûe jde o n roën proces, jehoû zav dïnì zabere nïkolik mïsìc. NovÈ pr vnì normy se totiû t kajì velmi öirokèho spektra podnikov ch proces a to jak uvnit firmy, tak ve vztahu k podnikovèmu okolì. "Jde nap Ìklad o vnit nì audit, ÌzenÌ rizik, transparentnost obchod, informaënì povinnost v Ëi klient m, etickè normy a mnoho dalöìch oblastì," vyjmenoval Pavel Z vitkovsk. P ipomnïl proto, ûe finanënì instituce, kterè si chtïjì udrûet konkurenceschopnost i po zavedenì tèto direktivy, by mïly zaëìt s p Ìpravou co nejrychleji. Jeho slova potvrdila i Evropsk komise, kter jiû p ed nïkolika mïsìci vyzvala sektor finanënìch sluûeb, aby se na MiFID zaëal p ipravovat. "Ti, kdo se k implementaci postavì zodpovïdnï a vïnujì jì n leûitou pozornost, pak budou oproti sv m pomalejöìm konkurent m ve velkè v hodï," upozornila EK. Aktu lnì v zkum KPMG International vöak odhalil v raznï laxnì p Ìstup vïtöiny podnik. A to p esto, ûe firmy vï Ì v p Ìnos direktivy MiFID a v jejì pozitivnì dopad na evropsk kapit lov trh. Zhruba polovina p edstavitel dot - zan ch spoleënostì se domnìv, ûe MiFID zjednoduöì vstup na zahraniënì retailovè trhy a z roveú pom ûe k vïtöì transparentnosti na evropsk ch trzìch. PÏtina dot zan ch takè poëìt s sporou transakënìch n klad. "Bohuûel opït jen t etina respondent si uû p ipravuje strategii na implementaci MiFID," p ipomnïl m lo povzbudivè v sledky pr zkumu Pavel Z vitkovsk. (tz) 6 PBS Třebíč trvale vykazuje ziskové hospodaření T ebìësk PBS vyk zala za loúsk rok desetiprocentnì r st zisku (celkem 32,4 mil KË p ed zdanïnìm), a to i p i mìrnèm poklesu trûeb, za kter m stojì ukonëen v roba a mont û stavebnì stroj pro firmu KOMATSU (KUE). Od roku 2000 tak strojìrna trvale vykazuje ziskovè hospoda enì. IGNUM spravuje již pět tisíc domén EU SpoleËnost IGNUM, p ednì akreditovan registr tor domèn a poskytovatel webhostingu v»eskè republice, ozn mil, ûe m ve svojì spr vï jiû pït tisìc evropsk ch domèn, kterè si z kaznìci zaregistrovali v pr bïhu dvou f zì obdobì Sunrise a od spuötïnì voln ch registracì. Kooperativa posílila svoji pozici v Kapitolu SpoleËnost Kapitol, pojiöùovacì a finanënì poradenstvì, a. s., zmïnila na valnè hromadï akcion skou strukturu. Pojiöùovna Kooperativa se stala se 70% podìlem majoritnìm akcion em, zb vajìcìch 30 % si ponechala mate sk spoleënost Kooperativy - rakousk pojiöùovacì skupina Vienna Insurance Group. P ed valnou hromadou byl podìl p esnï obr cen. SouËasnÏ se zmïnou akciov ch podìl byl Kapitol person lnï posìlen. Telekomunikace v Evropě Podle zpr vy Next Generation Gap, kterou zve ejnila p ednì poradensk spoleënost Ernst & Young, roste nebezpeëì, ûe p Ìjmy v telekomunikaënìm odvïtvì v EvropÏ nedos hnou v budoucnu p edpokl danèho r stu, pokud se spoleënosti nerozhodnou investovat prost edky do infrastruktury, brandingu a obsahu. Nechuù telekomunikaënìch spoleënostì investovat do tïchto oblastì je podle zpr vy hlavnìm faktorem pomalèho r stu z jmu o datovè sluûby a sluûby v oblasti informacì a z bavy.

7 červenec 2006 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI Náš největší party stan měl čtyřicet krát dvě stě padesát metrů Společnost SVITAP J.H.J. spol. s r. o., přední výrobce technických tkanin, je oficiálním dodavatelem exkluzivních textilních výrobků pro FIFA WORLD CUP Široký výrobní program společnosti zahrnuje kupříkladu výrobu technických tkanin a technické konfekce, netkaných textilií, potahových tkanin atd. Ředitel Ing. Jan Heřmanský je na své pozici již patnáct let a tak nám mohl zcela zasvěceně přiblížit některé činnosti firmy. Jste v robci textilnìch tkanin, tedy ruënìk, ubrus, p ikr vek, nebo i vïtöìch materi l? JakÈ jsou vaöe produkty? Jsme p edevöìm v robci technick ch tkanin a p ÌpadnÏ v robk z tïchto tkanin. Vedle toho vöak vyr bìme i vïci bytovèho textilu. Jsou to, jak Ìk te, ruënìky, p ikr vky, utïrky, ale takè potahovè l tky. Paleta naöich v robk je velmi öirok. M te sv j st l sortiment, z kaznìk si vybìr z urëitè kolekce, Ëi si naopak klient urëì, co p esnï by od v s chtïl vyrobit? Jiû dlouho nem me sv j st l sortiment a vïtöinou si klient objedn v p esnï to, co pot ebuje. My se snaûìme dodat mu urëenè zboûì v co nejkratöì dobï a samoz ejmï v nejlepöì kvalitï. Do jak ch obor vaöe zboûì jde, a m te svè st lè odbïratele? St lì odbïratelè u n s tvo Ì asi 20 % v roby. Zbytek jsou obëasnì odbïratelè, coû je d no i charakterem v robk, neboù nap. textilnì skladovacì halu, p ÌpadnÏ party stan, si nïkdo objedn dnes a dalöì t eba aû za nïkolik let. P ÌpadnÏ za deset aû patn ct let si nech vymïnit textilnì pl öù. Naöe zboûì odch zì do ady obor jako nap. zemïdïlstvì, stavebnictvì, humanita, sport a voln Ëas, vojenstvìö NÏkterÈ v robky jsou urëeny pro dalöì firmy a nïkterè v robky jdou ke koneënèmu spot ebiteli. Vyr bìte party stany, coû je v tïchto vedrech Vyr bì kaöìrovanè PE tkaniny cm öirokè, o hmotnosti g/m 2. V roba se skl d ze Ëty dìlëìch krok : v roby osnovnì fûlie v roby tkovèho p sku v roby reûnè tkaniny povrstvenì na kaöìrovacì lince dost p ÌhodnÈÖ K Ëemu se pouûìvajì ty vaöe party stany? Ano, jsme v robci party stan. V poslednì dobï je i v naöì republice jejich pouûìv nì velmi rozöì eno. Party stany majì velkou v hodu v tom, ûe mohou b t pouûity kr tkodobï, t eba p es vìkend, p ÌpadnÏ jenom p i urëitè akci. Na to m me dokonce i p jëovnu, anebo mohou dlouhodobï slouûit jak pro skladovacì, p ÌpadnÏ pro prodejnì Ëely. Nap Ìklad obchodnì d m Tesco m u vöech sv ch obchod v»eskè republice i na Slovensku party stany naöì firmy, kterè vyuûìv bïhem jarnìch, letnìch a podzimnìch mïsìc. Na podzim tyto stany vïtöinou rozebìr me, oöet ujeme a p ipravujeme na pouûitì pro dalöì sezûnu. Party stan m dalöì velkou v hodu v tom, ûe je sloûen ze segment o dèlce Ëty i metry nebo pït metr, takûe m ûeme teoreticky docilovat libovolnè dèlky, p ÌpadnÏ jeden velk party stan rozdïlit na nïkolik menöìch. Pro zajìmavost - n ö nejvïtöì party stan, kter byl postaven, mïl velikost Ëty icet metr kr t dvï stï pades t metr, coû je deset tisìc metr ËtvereËnÌch. Byl postaven na StrahovÏ u p Ìleûitosti stavebnìho veletrhu. Sami se ËastnÌte nïjak ch v stav Ëi veletrh? To, ûe vyr bìme zboûì do r zn ch obor, je dobrè z pohledu toho, ûe nejsme tolik zranitelnì p i krizi jednotliv ch obor. Ale na druhè stranï to je velmi n roënè udrûovat kontakt s odbornìky z jednotliv ch obor a nutì n s to Ëastnit se zhruba dvaceti Z kladnìmi surovinami jsou HDPE LITEN, kter tvo Ì v ztuûnou Ë st a LDPE BRALEN, kter tvo Ì povrchovè fûliovè krytì. Jako p Ìsady se pouûìvajì stabilizaënì, barevnè nebo dalöì koncentr ty. Tyto v robky majì prakticky nulovou navlhavost, vyznaëujì se dobr mi elektroizolaënìmi a dielektrick mi vlastnostmi. Vzhledem ke sloûenì je lze bïûnï pouûìvat v teplotnìm rozmezì od -50 C do +70 C. POUéITÕ: 1.DIVIZE - PÁSKOVÉ TKANINY zemïdïlstvì - folnìkovina, agrofûlie stavebnì - podst eönì fûlie Svitapfol, Svitapcon a Svitaweb konfekce - plachty, kryty, bazènovè plachty, taöky technickè a atypickè fûlie (zdravotnictvì, izolace, antikoroznì) v stav a veletrh, aù jiû v»eskè republice nebo v zahraniëì. Jsme nap Ìklad pravideln mi ËastnÌky vojenskèho veletrhu IDEX v Abu Dhabi, Techtextilu v KolÌnÏ nad R nem a Heimtextilu v KolÌnÏ nad R nem. Zab v te se i velice zajìmav mi vedlejöìmi aktivitami. VlastnÌte nïkolik nemovitostì jako nap Ìklad ProdejnÌ a v stavnì are l Roudnice, SportovnÌ are l, Horskou chatu v Orlick ch hor ch a dalöì. V stavnì a prodejnì are l v Roudnici m me jiû adu let. SlouûÌ p edevöìm proto, aby trvale p edstavoval öirokou paletu naöich v robk. ZejmÈna tïch velk ch jako jsou party stany a skladovacì textilnì haly, kter ch sice v republice m me jiû rozmìstïno nïkolik set, ale mnohdy se ani z jemce nedozvì, ûe jsme jejich v robci. SportovnÌ are l v r mci naöì firmy vznikl spìöe jako vedlejöì produkt. JednÌm z naöich v robk je totiû i tenisov hala, kter slouûì jako p edv dïcì hala pro z kaznìky. Protoûe se jedn o objekt v hodnotï nïkolika milion korun, nebylo by rozumnè v dobï, kdy nebudou ve firmï z jemci o koupi tèto haly, objekt nevyuûìvat. Proto je moûnè halu si v p ÌpadÏ nep ÌznivÈho poëasì pronajmout a vyuûìt ji ke sportovnìmu vyûitì. T k se to zejmèna tenisu. Protoûe jsme mïli adu z jemc vyuûìvat tento objekt v zimï, kte Ì v lètï vìcemènï nemïli kam jìt, postavili jsme jeötï venkovnì tenisov kurt s umïl m povrchem a k tomu je pochopitelnï nutnè mìt i soci- lnì z zemì. Horskou chatu v»esk ch PetrovicÌch v Orlick ch hor ch jsme zakoupili, protoûe jsme p esvïdëeni, ûe turistika je v naöì republice perspektivnì obor. TudÌû chceme zkusit i nïco jinèho neû jenom textil. za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov 4. DIVIZE - BYTOVÝ TEXTIL, NETKANÝ TEXTIL Tato divize vznikla v roce 1999 koupì podniku Vigona Klasik a.s. RozdÏluje se na nïkolik Ë stì, nap Ìklad: P delna (od roku 2000) vyr bì p Ìze jak pro vlastnì v robu, tak i na prodej. Na prodej se jedn zejmèna o p Ìze n sledujìcìch kvalit: - Ìze klasickè - mykanè vlna skèho typu v rozsahu tex reûnè i barevnè - p Ìze rotorovè bavln skèho typu v rozsahu tex reûnè i barevnè - p Ìze rotorovè vlna skèho typu v rozsahu tex reûnè i barevnè V roba: P ikr vky - tvo Ì velkou Ë st v roby, jsou vyr bïny p edevöìm z PAN, z viskûzy i bavlny. Lze je rozdïlit na listovè a ûak rovè vzory. Svoje uplatnïnì nach zì mezi spot ebiteli jako p ikr vky pro voln Ëas. Firma m dlouholetè zkuöenosti takè s v robou p ikr vek pro vojenskè a humanit rnì Ëely. PotahovÈ l tky - specializace na listovè a potiötïnè tkaniny ze 100% bavlny, viskûzy nebo v kombinaci s PAN, POP atd. Jejich pouûitì je p edevöìm na sedacì a lehacì ËalounÏn n bytek, zahradnì n bytek. Tkaniny na pracovnì oöacenì - nabìzì se ök la barevn ch odstìn na pracovnì kepry ze 100 % bavlny ve dvou odliön ch gram ûìch. Je moûno zajistit neho lavou a nepromokavou pravu. V roba bavlnïn ch tkanin pro nemocnice - barevn ch (chirurgick zeleú) nebo bïlen ch, specializovanè materi ly na obleky pro eznìky. TechnickÈ tkaniny pro obuvnick pr mysl, vloûkovè tkaniny, technickè tkaniny pro v robu leöticìch kotouë a speci lnì bavlnïn flanel pro konfekënì nebo pr delensk pr mysl. Lehk stanovka - vhodn na v robu sluneënìk, leh tekö. Vyr bì se od 200 g/m 2, ze 100% bavlny, v r zn ch barevn ch odstìnech; moûnè pravy - nepromokav, protiplìsúov, neho lav ; lze i potisknout. klidovè textilie - v roba tkan ch prachovek v r zn ch rozmïrech, obroubenè Ëi neobroubenè, v roba onucì zimnìch (poëesan ch) nebo letnìch. Tato divize se d le zab v i v robou netkan ch textiliì pro n bytk sk pr mysl nebo takè jako zateplovacì v plnï pracovnìho oöacenì Ëi jako mycì "hadry". Na 99 % podniků v EU jsou malé a střední podniky pokraëov nì ze strany 4-5 SpoleËnosti oznaëovanè jako malè a st ednì podniky (MSP) majì podle ofici lnì definice EU mènï neû 250 zamïstnanc. KromÏ toho majì roënì obrat nejv öe 50 milion EUR nebo bilanënì sumu nejv öe 43 milion EUR. Tato definice je d leûit pro urëenì toho, kterè spoleënosti mohou vyuûìvat program EU zamï en ch na MSP a urëit ch politik, nap Ìklad zvl ötnìch pravidel hospod skè soutïûe pro MSP. Ve skuteënosti tvo Ì 99 % podnik v EvropskÈ unii malè a st ednì podniky. MalÈ a st ednì podniky se na evropsk ch hospo- Evropské MSP: 23 milion podnik 75 milion pracovnìch mìst 99 % vöech evropsk ch podnik p edstavujì vìce neû 80 % zamïstnanosti v nïkter ch pr myslov ch odvïtvìch, nap Ìklad v textilnìm pr myslu, stavebnictvì a n bytk stvì Zdroj: Eurostat, sdïlenì Komise o modernì politice mal ch a st ednìch podnik pro r st a zamïstnanost, d sk ch a profesnìch aktivit ch podìlejì velkou mïrou. ZajiöùujÌ dvï t etiny vöech pracovnìch mìst v soukromèm sektoru v EvropÏ, coû znamen, ûe malè firmy jsou opravdov mi giganty evropskèho hospod stvì. Pr mïrn firma v EU zamïstn v jen sedm lidì, t ebaûe je nutnè poznamenat, ûe ËÌsla se velmi liöì podle jednotliv ch zemì. Mikropodniky se rozhodujìcìm zp sobem podìlejì na zamïstnanosti nap Ìklad v It lii (48 %) a ÿecku (57 %), zatìmco podìl velk ch podnik na celkovè zamïstnanosti ve SpojenÈm kr lovstvì p esahuje 45 %. P es prvo ad v znam podnik nì pro evropskè hospod stvì volì vïtöina Evropan jinou profesnì dr hu. Cel ch 60 % obëan EU Ìk, ûe zaloûit si vlastnì podnik je nikdy ani nenapadlo. Obr tit tento trend je kolem tv rc politiky na evropskè rovni i na rovni Ëlensk ch st t. Jak m problèm m MSP ËelÌ? MalÈ a st ednì podniky zahrnujì vöechny druhy firem od podnik o jednè osobï aû k druûstv m. ZatÌmco nïkterè MSP nabìzejì velmi tradiënì sluûby Ëi emeslnè v robky, mnohè dalöì jsou rychle rostoucì spoleënosti v oblasti öpiëkov ch technologiì. P es tyto rozdìly ËelÌ evropskè MSP mnoha spoleën m problèm m. Evropské malé a střední podniky tvoří: st ednï velkè firmy 50 aû 250 zamïstnanc 1 % malè firmy 10 aû 49 zamïstnanc 7 % mikropodniky 1 aû 9 zamïstnanc 91 % vöech podnik Celkem 99 % vöech podnik Komise spolupracuje s Ëlensk mi st ty na zlepöenì r mcov ch podmìnek, v nichû malè a st ednì podniky p sobì. ZaËlenila z sadu "Na malè a st ednì podniky myslìme nejd Ìve" do veökerè tvorby politiky a p ezkoum v pr vnì p edpisy EU s cìlem zajistit, ûe budou k mal m a st ednìm podnik m vst ÌcnÈ. DALäÕ INFORMACE: Akce Komise na podporu podnik nì a politika MSP: PraktickÈ informace o podnik nì v EU: ness/home.html Euro Info Centra poskytujìcì praktickè informace o pr vnìch p edpisech EU a podnik nì v EU: /eic.html Která z následujících možností by nejvíce prospěla rozvoji vaší firmy (MSP)? 31 % - soci lnì a daúovè p edpisy lèpe p izp sobenè vaöemu odvïtvì 16 % - dostupnost kvalifikovanïjöì pracovnì sìly na trhu 14 % - snadn p Ìstup k financov nì 11 % - p ÌsnÏjöÌ pr vnì prava konkurence ze zemì mimo Evropskou unii 9 % - vïtöì v robnì kapacita 6 % - poradenstvì a podpora pro rozvoj vaöì firmy 14 % - jin odpovïô nebo bez odpovïdi Zdroj: P Ìstup MSP k financìm, pr zkum Eurobarometr (2005) 7

8 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI červenec 2006 Klastr českých nábytkářů, družstvo má vizi i smělé cíle Vznikl největší nábytkářský klastr v ČR. Ustavující členská schůze Klastru českých nábytkářů, družstva, se konala 22. června v Brně. Jeho členové docilují dohromady ročního obratu přes 4 mld. Kč. Klastr je podporován zejména Jihomoravským krajem, který pověřil Svaz českých a moravských výrobních družstev mapováním nábytkářských firem, Pardubickým krajem, krajem Vysočina, a dále Asociací českých nábytkářů, Svazem českých a moravských výrobních družstev (dále SČMVD), CzechInvestem a MPO. Základní informace a kontakty jsou na VznikajÌcÌ klastr m n sledujìcì cìle: Pomoci Ëesk ch v robc m n bytku, p edevöìm mal m a st ednìm podnik m, prosadit se na zahraniënìch trzìch. Jako cìlovè zemï byly vybr ny: Rusk federace, Ukrajina, SRN, Kanada, Anglie Propojit oborov v zkumn pracoviötï s v robnì n bytk skou z kladnou a zajistit v robc m p Ìstup k nejnovïjöìm technick m poznatk m a progresivnìm technologiìm SnÌûit n klady a zefektivnit marketingovou podporu prodeje ËeskÈho n bytku na dom - cìm trhu i v zahraniëì Modernizovat zkuöebnu Mendelovy zemïdïlskè a lesnickè univerzity v BrnÏ a zajistit tak nez vislou kvalifikovanou atestaci n bytku na svïtovè rovni Podporovat znaëku "»esk kvalita - n bytek"»lenovè z jmovèho sdruûenì Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev se jiû adu let pravidelnï sch zejì k eöenì odvïtvov ch problèm a dalöìch spoleën ch oblastì z jmu. ZaË tkem minulèho roku se n bytk sk druûstva zaëala zab vat myölenkou na zaloûenì klastru. Je zaměstnanecká loajalita věcí minulosti? Klastr je definov n jako soubor region lnï propojen ch spoleënostì (podnikatel ) a p idruûen ch institucì a organizacì - zejmèna institucì terci rnìho vzdïl v nì (Vä, VäO), jejichû vazby majì potenci l k upevnïnì a zv öenì jejich konkurenceschopnosti. Z ËastnÏnÈ spoleënosti si navz jem konkurujì, ale souëasnï jsou nuceny eöit adu obdobn ch problèm (vzdïl v nì zamïstnanc, p Ìstup ke stejn m dodavatel m, spolupr ce s v zkumn mi a v vojov mi kapacitami, nedostateënè zdroje na v zkum apod.). DÌky spolupr ci v tïchto oblastech mohou adu sv ch omezenì p ekonat a zìskat konkurenënì v hodu, kter se tïûko napodobuje.»esk republika se p ihl sila k podpo e vytv enì klastr jako jednoho z n stroj podpory konkurenceschopnosti jednak N rodnì klastrovou strategiì schv lenou vl dou a jednak programem KLASTRY z OperaËnÌho programu pr mysl a podnik nì, jehoû znïnì je zve ejnïno na str nk ch Ministerstva pr myslu a obchodu V roce 2005 se v robci n bytku nïkolikr t seöli k projedn v nì strategick ch i praktick ch ot - zek spojen ch se zaloûenìm klastru a rozhodli o tom, ûe prvnì f zi projektu zaloûenì klastru - Jak zjistila v zkumn agentura Synovate, 67 procent»ech se vïtöinou tïöì do pr ce. NicmÈnÏ ve svïtï si 40 procent zamïstnanc myslì, ûe nenì moûnè b t loaj lnì firmï stejnï tak jako v minulosti. Toto stanovisko zaujalo nejvìce Francouz - celkem 56 procent. Synovate takè zjistil, ûe v pr bïhu loúskèho roku jeden ze Ëty Rus a jeden ze Ëty Ukrajinc zmïnil zamïstn nì, coû je dvakr t tolik neû v ostatnìch zemìch. Naproti tomu»eöi uv dïjì nejniûöì poëet st Ìd nì pracovnìch mìst - pouze 12 procent. Pr zkum, kter se prov dïl mezi respondenty v»eskè republice, Bulharsku, Francii, MaÔarsku, Rumunsku, Rusku, UkrajinÏ, Hong Kongu a Singapuru, zkoumal vztah k pr ci a faktory vedoucì k fluktuaci zamïstnanc. Plat byl hlavnìm motivem uveden m pro fluktuaci zamïstnanc : Jedna t etina respondent, kte Ì zmïnili zamïstn nì v minulèm roce spolu s polovinou tïch, kte Ì p em ölì o zmïnï zamïstn nì v budoucnosti, uvedla, ûe lepöì plat je hlavnìm faktorem stojìcìm za jejich rozhodnutìm. "ZamÏstnaneck loajalita je kritick m faktorem pro kaûdou spoleënost," ekl Larry Crosby, v konn editel spoleënosti Synovate specialista na mï enì loajality. "Obvykle se oëek v, ûe se urëit poëet pracovnìk vymïnì, pokud ale dobrovolnï odch zì p Ìliö mnoho zamïstnanc, projevì se to na hospod sk ch v sledcìch a tedy i na zisku firmy. Celkov suma, kterou nahrazenì jednoho zamïstnance stojì, m ûe jìt aû do v öe pïtin sobku jejich roënìho platu. Vysok fluktuace takè nep ÌznivÏ ovlivúuje z kaznickou loajalitu. SpoleËnosti po celèm svïtï se proto snaûì, aby si udrûely svè nejlepöì zamïstnance a p itom zìsk valy novè talenty. To vede ke znaënèmu z jmu o programy zesilujìcì souûitì mezi zamïstnanci." Pokud se na danou situaci podìv me z vìce cynickèho pohledu, 31 procent respondent vï Ì, ûe hr t firemnì politiku je pro karièrnì r st d leûitïjöì neû samotn pracovnì v kon. Celkem 53 procent Rus a 49 procent Rumun cìtì, ûe pr vï firemnì politika vede ke kari- ÈrnÌmu r stu vìc neû kvalita odvedenè pr ce. Naopak ËeötÌ respondenti souhlasì v tèto ot zce jen v 18 procentech, spolu s Francouzi (17 %) a Singapurci (17 %). V öe odmïn nemusì jeötï znamenat loajalitu zamïstnanc. Polovina respondent a stejnè procento»ech souhlasilo, ûe uspokojivè zamïstn nì v dobrèm pracovnìm prost edì je d leûitïjöì neû v öe platu. StejnÏ tak by jedna t etina vöech respondent byla ochotna vzd t se urëitè Ë sti svèho platu ve prospïch lepöì moûnosti dalöìho vzdïl v nì a ökolenì. Jonathan Adams, gener lnì editel Synovate v»eskè republice uvedl: "DÌky celkovèmu dobrèmu stavu ËeskÈ ekonomiky a relativnï nìzkè nezamïstnanosti hlavnï v okolì velk ch mïst, jsou ûivotnì roveú a celkov oëek v nì vyööì neû v sousednìch zemìch. Z toho vypl v, ûe mnoho lidì si jiû naölo zamïstn nì, s kter m jsou spokojeni a z ejmï i za sluön plat. Proto penìze samy o sobï nejsou hlavnìm l kadlem pro zmïnu zamïstnavatele." Larry Crosby souhlasil: "Synovate provedl stovky pr zkum zamïstnanc po celèm svïtï a zjistili jsme, ûe plat je jen jeden z mnoha faktor ovlivúujìcìch loajalitu zamïstnanc. DalöÌ strategie vztahujìcì se k vedenì a ÌzenÌ zmïn, vytv enì stimulujìcìho prost edì, k nabìdce adekv tnìho r stu a öanci rozvoje, stejnï tak jako zajiötïnì otev enè internì komunikace, mohou stejnï efektivnï podporovat zamïstnaneckou loajalitu." (tz) tzv. mapov nì bude zpracov vat a p edkl dat Svaz Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev, mapov nì n bytk sk ch firem bude probìhat od ledna do Ëervna 2006 a n slednï bude zaloûen klastr a zpracov na druh f ze projektu. Vzhledem k tomu, ûe tradiënï jsou nejsilnïjöìmi n bytk sk mi regiony Jihomoravsk kraj, Pardubick kraj a kraj VysoËina, byly tyto zvoleny jako oblast mapov nì vhodn ch firem (nadpoloviënì vïtöina firem musì b t v klastru z tïchto kraj ). V pr bïhu projektu jsme p istoupili i k oslovenì firem z Kr lovèhradeckèho kraje vzhledem k tomu, ûe je tento s Pardubick m krajem zemnï i ekonomicky silnï prov zan. Jiû od poë tku vah o klastru byla jedn nìm p Ìtomna Asociace Ëesk ch n bytk, Mendelova zemïdïlsk a lesnick univerzita v BrnÏ ( stav n bytku, designu a bydlenì), Veletrhy Brno, a.s.,»esk zemïdïlsk univerzita v Praze a dalöì partne i. Na podzim r p ipravil S»MVD ve spolupr ci s A»N a CzechInvestem vodnì semin k zaloûenì N bytk skèho klastru, kter se konal v JablonnÈm nad OrlicÌ za Ëasti nïkolika desìtek firem, kde byly firmy informov ny o tom, co je klastr a jak je p edstava o strategii n bytk skèho klastru. HlavnÌm cìlem klastru n bytk sk ch firem by mïla b t spoleën orientace na export, v voj, inovace a vzdïl v nì. HlavnÌm inici torem klastru a pozdïji facilit torem se stal ing. Radek Brychta, p edseda druûstva D evotvar InteriÈry a viceprezident A»N. PostupnÏ se ustavilo nïkolik pracovnìch skupin (PS Rusko a Ukrajina pod vedenìm ing. Blaûka, p edsedy druûstva D evojas Svitavy; PS Kanada a Anglie pod vedenìm PhDr. T Ìsky z firmy INT, s.r.o., PS NÏmecko, Benelux pod vedenìm ing. Halabala, PS VzdÏl v nì-inovace-jakost pod vedenìm ing.»udky, prezidenta A»N a PS Marketing a v stavnictvì pod vedenìm ing. MlË ka z firmy Veletrhy Brno, a.s.). V prvnì polovinï letoönìho roku probïhlo nïkolik workshop, na kterè byly pozv ny n bytk skè firmy z vymezenè geografickè oblasti. Byla prezentov na filozofie klastru, cìle klastru, diskutov na SWOT anal za n bytk skèho pr myslu, probìhal benchmarking zapojen ch firem a zejmèna se intenzivnï pracovalo na p ÌpravÏ vzniku klastru. Bylo odsouhlaseno, ûe klastr bude zaloûen ve formï druûstva se sìdlem v BrnÏ, KozÌ ul. 4. Jan Wiesner, p edseda Svazu Ëesk ch Přihlášenými členy klastru jsou: Po. ËÌslo N zev spoleënosti 1 3 Q PROJECT, a.s. 2 ADYTON Hydraulik spol. s r.o. 3 Ahorn CZ, s.r.o. 4 AKSAMITE spol. s r.o. 5 Asociace Ëesk ch n bytk 6 BLAN ÿ N BYTEK, a.s. 7 B HM, spol. s.r.o., Jihlava 8 DABI EXPO a.s. 9 DIPRO PROSE» 10 D evotvar interièry, v robnì druûstvo, Hradec Kr lovè 11 DRING Consulting s.r.o. 12 DRUPOL, v robnì druûstvo Praha 13 DÿEVO, druûstvo MÏ Ìn 14 DÿEVODÕLO RousÌnov, v robnì druûstvo 15 DÿEVOJAS, v robnì druûstvo 16 D evotvar druûstvo, JablonnÈ nad OrlicÌ 17 D evotvar, v robnì druûstvo Znojmo 18 D evozpracujìcì druûstvo Lukavec 19 FMP-lignum, v robnì druûstvo, Humpolec 20 INT, s.r.o. 21 J. Ledvina a spol., s.r.o. 22 KNK CZ v robnï spot ebnì druûstvo, Svratka 23 KOVO, v robnì druûstvo, Brno 24 KOVOS druûstvo Teplice 25 Mendelova zemïdïlsk a lesnick univerzita v BrnÏ 26 M-KUPR, s.r.o. 27 NADOP-V ROBA N BYTKU, s.r.o. 28 PAVEL KODYTEK 29 SAMAS»esk Republika spol. s r.o. 30 Svaz Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev 31 TERCO CB, a.s. 32 TVAR, v robnì druûstvo Klatovy 33 Veletrhy Brno, a.s. 34 VLABO, s.r.o., Litomyöl 35 Wiesner-Hager Bohemia spol. s r.o. DRUPOL, v robnì druûstvo je druûstvo s dlouholetou tradicì, kter sah aû do roku V souëasnè dobï m 140 zamïstnanc. st edì druûstva se nach zì v Praze a provozovny ve St edoëeskèm kraji. P edmïtem podnik nì je v roba v oboru kovov roby. V robnì program, kter je soust edïn na provozovnï v HoromÏ icìch, je v roba stolov ch noh, centr lnìch noh, stolov ch podnoûì a v ökovï staviteln ch podnoûì a kromï jinèho i v roba komponent pro n bytk sk pr mysl. Tyto v robky dod v me hlavnï tuzemsk m v robc m n bytku a do zemì EU. Certifikace:»SN EN ISO 9001:2001»SN EN ISO 14001:2005 DRUPOL, v robnì duûstvo V P ednìm HloubÏtÌnÏ Praha 9 I»O, DI» , CZ editel provozovny HoromÏ ice ing. Milan Tom öek tel.: fax: tomasek@drupol.cz 8 DPD zdvojnásobí své současné kapacity v České republice NovÈ distribuënì centrum z silkovè sluûby DPD vznik v are lu jednoho z nejvïtöìch logistick ch park v»r u d lnice D1 v oblasti Modletic u Prahy. S v stavbou se zaëalo na podzim 2005 a dokonëenì je pl - nov no na lèto NovÈ p ekladiötï v znamnï rozöì Ì kapacity DPD. 2N TELEKOMUNIKACE oslavila 15 let na trhu Patn ctè v roëì zaloûenì firmy se 2N rozhodla se sv mi partnery a p teli oslavit ve svèm. VÌce neû stovka host se ale nemusela nijak tìsnit, k dispozici jim byl DVAN - nov objekt, kter 2N na ja e uvedla do provozu. Prostorn s l, terasy i modernì restauraci prostoupila v nï pernìëk a preclìk a s nì staroëesk pouù. Služba BankKlient je nyní k dispozici i v anglickém jazyce GE Money Bank rozöì ila funkce homebankingovè sluûby BankKlient, kterou vyuûìvajì p edevöìm podnikatelè a firmy. KromÏ zavedenì moûnosti kompletnì komunikace se systèmem BankKlient v angliëtinï mohou nynì klienti exportovat sestavy do form tu PDF Ëi html. Lze si takè nastavovat texty p i p Ìjmu dat z ËetnÌho systèmu. "Anglickou verzi sluûby BankKlient jsme zavedli v reakci na p nì naöich klient, kterè vyjad ovali v pr zkumech. Informatica: verze PowerCenteru 8 je dostupná zákazníkům Informatica Corporation, p ednì poskytovatel softwaru pro integraci dat, ozn mila vöeobecnou dostupnost novè verze svèho klìëovèho produktu Informatica PowerCenter. Verze 8 vytv Ì na z kladï znaënèho poëtu zapracovan ch n mït ze strany z kaznìk a partner spoleënosti Informatica nov standard pro celopodnikovou integraci dat. V razn zlepöenì lze zaznamenat p edevöìm v tïchto Ëty- ech oblastech:

9 červenec 2006 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI Podporujeme stejné podmínky pro všechny podnikatele Vpondělí dne 12. června 2006 se ve Sportovním centru v Nymburku uskutečnilo 15. valné shromáždění Svazu českých a moravských výrobních družstev. Výrobní družstva jsou stabilní součástí české ekonomiky. Celkový obrat všech členských družstev činil v loňském roce mil. Kč a export mil. Kč. Členskou základnu SČMVD tvořilo 274 výrobních družstev, zaměstnávajících pracovníků. Vstupem»R do EU vznikla v oblasti aktivnì Ëasti v legislativnìm procesu pot eba nav z nì p Ìm ch vazeb na struktury unie. Za velmi v znamnè pro tuto oblast povaûujeme zapojenì pracovnìk svazu p Ìmo do struktur EU. S»MVD m svèho z stupce v EvropskÈm hospod skèm a soci lnìm v boru, poradnìm org nu hlavnìch institucì EU, pro kter vypracov v stanoviska. Mezi prioritnì pat Ì: snaha redukovat daúovè p ek ûky zlepöov nì podmìnek pro podnik nì transparentnost a zjednoduöov nì pr vnìch systèm zlepöenì ve ejnè informovanosti o problèmech vnit nìho trhu transparentnost legislativnìch procedur zjednoduöov nì existujìcì legislativy snaha o odstranïnì barièr, kterè znev hod- ÚujÌ malè a st ednì podniky podpora bytovè politiky za Ëelem zvyöov nì mobility pracovnì sìly. Za jeden z hlavnìch kol svazu povaûujì p ed- stavitelè v robnìch druûstev nutnost p esvïdëit st tnì org ny o nezbytnosti vytvo it transparentnì podnikatelskè prost edì se stejn mi podmìnkami pro vöechny podnikatele, zamezenì zneuûìv nì dominantnìho postavenì nadn rodnìch spoleënostì, zajiötïnì vymahatelnosti pohled vek. Byly jsme jednìm z inici tor opat- enì zamï en ch na zabr nïnì neleg lnìch dovoz a prodeje padïlk zboûì. VrcholovÌ manaûe i v robnìch druûstev pouk zali rovnïû na souëasnou neurovnanou politickou situaci, kter vznikla po volb ch, a schv lili soubor poûadavk k programovèmu opat enì vl dy, uveden v p Ìloze. V robnì druûstva, stejnï jako ostatnì ËeskÈ firmy, pot ebujì ke svè podnikatelskè Ëinnosti stabilnì politickè a ekonomickè prost edì.»lenovè S»MVD ocenili v znamnou podp rnou aktivitu svazu, kterou je konkrètnì pomoc p i vyhled v nì obchodnìch partner v tuzemsku i v zahraniëì. DlouhodobÏ budovan a udrûovan sìù partnersk ch vztah s obchodnìmi zastupitelstvìmi, obchodnìmi komorami a dalöìmi zahraniënìmi partnery poskytuje z ruky dobrè spolupr ce. V r mci valnèho shrom ûdïnì bylo p edstavenstvem svazu p ed no 15 ocenïnì z stupc m druûstev za Design roku Tato soutïû podnïcuje inovaënì aktivity druûstev. OcenÏny byly takè spïönì manaûe i druûstev, kte Ì stanuli na p ednìch mìstech v jednotliv ch kategoriìch v celost tnìch soutïûìch Manaûer roku, Podnikatel roku a 100 nejlepöìch Ëesk ch firem, p edevöìm pak p edsedkynï VD Moravsk st edna Brno Jana Mal, kter zìskala v roce 2005 titul Manaûerka roku. Jan Wiesner, p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev Hybridní pošta pro firmy Výrobní družstva jako nedílná součást českého podnikatelského prostředí PodnÏty Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev k programovèmu prohl öenì vl dy, projednanè na 15. valnèm shrom ûdïnì v robnìch druûstev, konanèm dne 12. Ëervna 2006 v Nymburku. Druûstva jsou tradiënï a historicky nedìlnou sou- Ë stì ËeskÈho podnikatelskèho prost edì p ev ûnï v kategorii mal ch a st ednìch v robnìch podnik. V tè souvislosti se aktivnï podìlejì, prost ednictvìm sv ch odborn ch z stupc, takè na tvorbï pr vnìch p edpis a i do budoucna se zavazujì aktivnï p ispìvat sv mi odborn mi znalostmi a praktick mi zkuöenostmi ke konkretizaci cìl stanoven ch v programovèm prohl öenì. V robnì druûstva oëek vajì, ûe programovè prohl öenì v souladu s evropsk mi trendy bude deklarovat podporu druûstevnì formy podnik nì, vëetnï jejì lohy jako jednoho z pilì soci lnì ekonomiky. OËek v me, ûe bude zajiötïn rovnocenn p Ìstup k investiënìm pobìdk m a rozvojov m program m dom cìch a zahraniënìch investor, bude p istupov no k mal m a st ednìm podnikatel m stejnï jako ve vyspïl ch zemìch, jako k z kladnìmu pilì i ekonomiky, a podporov n jejich rozvoj. ée budou uëinïna opat enì, kter zajistì ochranu dom cìho trhu p ed neleg lnìmi a neetick mi formami podnik nì. V z jmu rozvoje podnik nì je t eba provèst z kladnì rekodifikaci legislativy t kajìcì se danï z p Ìjm s tìm, ûe hlavnì d raz bude kladen na koncepënì zmïny, zjednoduöujìcì a zvyöujìcì transparentnost nep ehlednè a m lo srozumitelnè daúovè legislativy, kterè budou z roveú spojeny se snìûenìm daúovè z tïûe pr vnick ch osob. P ev ûnou Ë st v robnìho programu v robnìho druûstva SONA ze éô ru nad S zavou tvo Ì v robky pro sportovnì a rekreaënì rybolov. V tomto odvïtvì je SONA nejvïtöì tuzemsk v robce. VÏtöÌ Ë st produkce, na 75 %, je urëeno pro export. NejvÏtöÌmi odbïrateli jsou firmy z Anglie, d le pak z NÏmecka, Francie, Holandska. Celkem vöak toto zboûì znajì ve vïtöinï evropsk ch st t. Ze z mo Ì pak v USA, KanadÏ, Austr lii. Na tuzemskèm trhu dod v SONA do öirokè sìtï specializovan ch ryb sk ch prodejen, kde p edevöìm dìky kvalitï jsou v robky û d ny od ryb skè ve ejnosti. Druûstvu se da Ì drûet svè postavenì p edevöìm v sortimentu podbïr k, campingov ch v robk (ûidle, k esla, leh tka) a ryb sk ch stojan. Trval m poûadavkem druûstev je zakotvenì tzv. vöeobecnè editaënì povinnosti jako v znamnèho kroku vyrovn vajìcì povinnosti spr vce danï a daúovèho poplatnìka. Pokud jde o n vrhy pr vnìch prav v oblasti odmïúov nì zamïstnanc, vyjad ujeme z sadnì nesouhlas s n vrhem na ÌzenÌ vl dy na zv öenì minim lnì mzdy a s n vrhem na ÌzenÌ vl dy na zv öenì minim lnìch mzdov ch tarif. Ne mïrn r st kategorie minim lnì mzdy m likvidaënì charakter pro odvïtvì s nìzkou mzdovou rovnì. Jako p ijateln varianta se n m jevì stanovenì jednotliv ch kategoriì minim lnì mzdy ve vazbï na p evaûujìcì Ëinnost a tìm i pr mïrnou mzdu v danèm odvïtvì. VelkÈ problèmy jsou u mal ch a st ednìch firem oëek v ny rovnïû v souvislosti se zavedenìm platby prvnìch 14 dn nemocenskè zamïstnavatelem. Tento nov prvek (na jehoû nesoulad s stavnìmi principy pouk zal i prezident republiky) doporuëujeme zcela zruöit. Je t eba do eöit a stabilizovat systèm komplexnì podpory zamïstn v nì a ekonomickèho zaële- Úov nì zdravotnï i soci lnï znev hodnïn ch osob zaloûen na logickè koordinaci jednotliv ch krok a jejich finanënì podpory, zpracovat, p edloûit a schv lit z kon o rehabilitaci osob se zdravotnìm postiûenìm. Z roveú je nezbytnè racionalizovat aplikaci evropsk ch omezenì v oblasti ve ejnè podpory zamïstnanosti a ochrany volnèho trhu tak, aby byly p imï enï preferov ny subjekty se soci lnì prioritou. Jan Wiesner, p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev SONA, výrobní družstvo pro rybáře doma i v zámoří DalöÌm zajìmav m artiklem je v roba floorballov ch hokejek. S tìmto sortimentem druûstvo zaëalo na konci roku Dnes tyto v robky prod vajì nejen prodejny se sportovnìm zboûìm, ale jsou dod v ny i p Ìmo do mnoha ökol. V poslednì dobï se SONA stala dodavatelem do vysocesortimentnìch sportovnìch prodejen GIGASPORT a DRAPA. Do skandin vsk ch st t (Finsko, ävèdsko) putuje velkè mnoûstvì komponent (sklolamin - tov ch ûerdì). Dod vky se pohybujì tèmï pravidelnï v mnoûstvì kolem desetitisìc kus. Sortiment druûstva se za poslednìch 5 let rozrostl trojn sobnï. Jedn se p edevöìm o: ryb skè pruty, k esla, leh tka, podbïr ky, stojany, taöky, plavaëkovè boxy, vidliëky a vozìky. (tz sëmvd) Vlajkovou lodì»eskè poöty fungujìcì na principu kombinovanèho p enosu dat se stala tzv. hybridnì poöta, kterou»esk poöta spïönï provozuje jiû od roku JednÌm z mìst, kterè se touto sluûbou zab vajì, je i st edisko Postservis v»esk ch BudÏjovicÌch. Z kladem hybridnì poöty je elektronickè pod nì z silek, tisk dokument, jejich vkl d nì do ob - lek a pr bïûnè p ed v nì hotov ch z silek do poötovnì p epravy, vëetnï zajiötïnì a skladov nì materi lu a ochrany p edan ch dat. Tato jedineën kombinace elektronickèho p enosu dat a fyzickèho doruëenì z silek umoûúuje buô dodan data transformovat na fyzickè listovnì z silky, nebo naopak snìmat a n slednï do elektronickè formy p ev dït dodanè dokumenty. TÌmto zp sobem je moûnè zpracovat prakticky neomezenè mnoûstvì obyëejn ch i doporuëen ch z silek, Ëemuû v raznï napom hajì nejmodernïjöì ob lkovacì linky Ëi laserovè tisk rny. Sluûeb hybridnì poöty jiû vyuûily stovky firem, pro nïû se zpracov vajì nap. faktury, pouk zky A i B, direct maily, v platnì p sky, v pisy z Ëtu a mnoûstvì dalöìch dokument. HybridnÌ poöta poskytuje sv m uûivatel m mnoûstvì nejr znïjöìch v hod, p edevöìm sporu Ëasu a finanënìch prost edk. DÌky p ÌmÈmu napojenì Postservisu na poötovnì p epravnì sìù doch zì k doruëenì z silek vïtöinou jiû n sledujìcì den po p ed nì dat Ëi dokument. Prioritou p i zpracov nì dat je rovnïû jejich ochrana p ed moûn m zneuûitìm. Do centra hybridnì poöty putujì data od klienta vûdy v zaöifrovanè podobï. Pokud jsou p en öena sìtì internet, jsou zabezpeëena öifrov nìm hp Client a SSL protokolem. V p ÌpadÏ p enosu off-line, tedy formou p Ìlohy u Ëi na datovèm mèdiu, jsou data öifrov na programem Crypta. Jejich autentiënost se ovï- uje p es certifikaënì autoritu a p Ìstup k nim m pouze odesìlatel a adres t. Data jsou po dobu zpracov nì a 3 n sledujìcìch mïsìc bezpeënï uloûena na serveru pro p Ìpad dotisku poökozen ch dokument Ëi reklamace a po uplynutì tèto lh ty jsou neobnovitelnï smaz na. (tz) 9

10 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI červenec 2006 Lépe informovat o připravované legislativě EU Většina českých zákonů v ekonomické a sociální oblasti má svůj původ na evropské úrovni. Rozhodnutí učiněná v Bruselu proto mají široké právní dopady na podnikání českých firem. Pro českou podnikatelskou veřejnost by se tak mělo stát samozřejmostí, že bude o přípravách takovýchto rozhodnutí informována s předstihem a že tak bude moci jejich konečnou podobu více ovlivnit. V r mci projektu "Na stopï" realizovanèho CEBRE -»eskou podnikatelskou reprezentacì p i EU a KonfederacÌ zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r vznik informaënì port l, kter monitoruje v voj a aktu lnì stav vybran ch oblastì legislativy schvalovanè na rovni EU, jeû jsou z sadnì pro podnikatelskou Ëinnost v»eskè republice. CÌlem port lu je poskytovat p ehled o procesu p Ìpravy zmïn konkrètnì evropskè legislativy, kter by podnikatelskè asociace i samotnè firmy mohly vyuûìvat p i rozhodov nì o sv ch dalöìch lobbistick ch krocìch. Port l p in öì informace i o stanoviscìch Ëesk ch a evropsk ch podnikatelsk ch organizacì a je tedy vodìtkem p i hled nì spojenc p i zastupov nì Ëesk ch podnikatelsk ch z jm v Bruselu. Port l Na stopï mohl b t uskuteënïn V lesnictvì dnes pracujì stovky soukrom ch firem a mnohè z nich zajiöùujì podle smluv pr ce pro st tnì podnik Lesy»R. Je to pro nï d leûit partner, kter spravuje zhruba polovinu les v republice. Nevypl cì se ovöem, aby s tak siln m podnikem vyjedn val kaûd soukrom lesnìk s m za sebe. I to je jeden z d vod, proë se lesnickè firmy sdruûujì. Ned vno vzniklo SdruûenÌ podnikatel v lesnìm hospod stvì p i Agr rnì komo e»r. Pro svè Ëleny p sobì sdruûenì jako v konn i poradnì org n v Ëi st tnì spr vï, podnikatelskèmu prost edì i mèdiìm. SdruûenÌ zastupuje firmy s celkov m roënìm obratem p esahujìcìm 4 miliardy korun, kterè dohromady zamïstn vajì na pracovnìk. Na p r ot zek n m odpovïdïl jeho p edseda Ing. Miloö Bal k. 10 dìky finanënì podpo e adu vl dy»r v r mci realizace Koncepce informov nì o evropsk ch z leûitostech v»r. "Velk Ë st Ëesk ch podnik se zajìm tèmï v hradnï o Ëeskou legislativu. V tomto ohledu je velmi pozorn na p ÌpadnÈ zmïny a revize (viz nap. nov z konìk pr ce). Jazykov barièra a nedostatek Ëasu sh nït rozt ÌötÏnÈ informace z oboru jsou vöak hlavnìmi p ÌËinami, proë se podnikatelè m lo vïnujì sledov nì p Ìpravy legislativy EU," uvedl Aleö Fischer, vedoucì projektu Na stopï. InformaËnÌ port l Na stopï by mïl pr vï p ispït ke zlepöenì tohoto stavu: jednotliv tèmata jako nap. legislativa EU v oblasti ochrany spot ebitele jsou zde souhrnnï pops na, kromï obsahu danè legislativy, jejìho historickèho v voje aû do souëasnè doby lze na Lesnické sdružení je významný hráč v oboru, potvrdil jeho předseda Miloš Balák S jak m cìlem a proë vzniklo SdruûenÌ podnikatel v lesnìm hospod stvì? LesnickÈ pr ce jsou ve svè podstatï velmi specifickè. KonkrÈtnÌ Ëinnosti se prov dïjì s v hledem nïkolika desìtek let a Ëastokr t majì v znamnè krajinotvornè dopady. DomnÌv me se proto, ûe je t eba vyvìjet vöemi dostupn mi prost edky maxim lnì silì o zachov nì a dalöì smyslupn rozvoj lesnìch porost a p itom citlivï p istupovat k tïûbï a zpracov nì d evnì hmoty. SdruûenÌ podnikatel v lesnìm hospod stvì p i Agr rnì komo e»r se o toto vöe bude snaûit. Kolik m te Ëlen a jakè lesnickè pr ce jsou schopni zajiöùovat? Jsou to malè nebo velkè firmy? port lu nalèzt v chronologickèm po adì ofici lnì v stupy v konn ch a z konod rn ch org n EU i»r i podnikatelsk ch organizacì. Port l rovnïû nabìzì informaci o vazbï sledovanè evropskè legislativy na Ëeskou pr vnì pravu. Na projektu se podìlì odbornìci z nïkolika podnikatelsk ch organizacì, konkrètnï z Hospod skè komory»r, Svazu pr myslu a dopravy»r, Svazu obchodu a cestovnìho ruchu»r a Svazu chemickèho pr myslu»r. V dalöìm obdobì bude postupnï port l doplúov n o dalöì tèmata, jeû jsou relevantnì pro ËeskÈ podnikatele (nap. vymahatelnost pr va). "NaöÌm z mïrem je vytvo it port l, kter budou moci vyuûìvat nejenom podnikatelè a jejich asociace, ale vöichni z jemci o aktu lnì dïnì v Bruselu. V tomto ohledu poëìt me s pravidelnou aktualizacì port lu i po skonëenì samotnèho projektu na konci roku 2006," vysvïtlila k budoucìmu osudu internetov ch str nek Blanka Jakubcov, editelka CEBRE. Ofici lnì spuötïnì port lu Na stopï probïhlo 15. Ëervna 2006 od 15:00 do 16:00 na tiskovè konferenci po danè v r mci programu 2. komorovèho Jarmarku, kter p ipravila Hospod sk Dnes sdruûujeme devaten ct lesnick ch firem s roënìm obratem p es 4 miliardy korun, kterè p sobì na 30 procentech veöker ch lesnìch porost spravovan ch st tnìm podnikem Lesy»R a zamïstn vajì na 6000 tisìc pracovnìk. P ijìm te jeötï novè Ëleny? Pokud ano, jakè podmìnky by mïli z jemci splúovat a jak se majì p ihl sit? Samoz ejmï, ûe ano. MusÌ se pouze zav zat, ûe budou dodrûovat stanovy SdruûenÌ a zaplatì roënì poplatek Ëty icet tisìc korun. ProË jste zaloûili sdruûenì, kdyû jiû existuje»esk asociace podnikatel v lesnìm hospod stvì? Neuvaûujete o tom, ûe by jste se s asociacì nïkdy slouëili? Gener lnì editel Les»R se vyj d il, ûe by radïji jednal s jednìm partnerem za podnikatele, neû s vìce subjekty. Na mo i jste svobodnì. Tak to alespoú Ìk LudÏk Benda, kter nabìzì dovolenou - t dennì pron jmy jachet v Chorvatsku, It lii a ÿecku i s kapit nem. M ûete jen tak plout a o nic se nestarat, nebo se nauëit Ìdit loô sami. Firma LuÔka Bendy Skipper Yacht Charter po d totiû i kurzy jachtingu pro zaë teënìky a pro pokroëilè, zakonëenè kapit nsk mi zkouökami. Se zìskan m pr kazem uû m ûete br zdit mo e na rekreaënì jachtï v podstatï kdekoli na svïtï v jachta sk ch destinacìch. Kurz stojì deset tisìc korun a kdo ho absolvuje, m pak u firmy slevu na pron jem jachty. "Mo e, to je svoboda, vzpomenete si, ûe pojedete na Kubu nebo do Ameriky, do jakèkoli zemï, a nenì to problèm," ekl LudÏk Benda. S m jezdì se "sv mi" turisty jako kapit n, domluvì se vöude. KromÏ Ëeötiny ovl d angliëtinu, ruötinu a chorvatötinu. "ÿeëi prostï pochyt te, kdyû se hodnï pohybujete v cizinï," vysvïtlil. Kdo chce, m ûe se bïhem dovolenè na ÌzenÌ jachty podìlet, nïkdo d v p ednost opalov nì a pozorov nì krajiny. DovolenÈ na jachtï jsou i s p ist nìm v nïkterèm p Ìmo skèm mïsteëku a noclehem v hotelu. Bratru takov b jeën plavba vyjde na 10 aû 12 tisìc korun a kaûdop dnï stojì za to. Na p nì je moûnè zajistit stravov nì, polopenzi nebo plnou penzi. "Byl jsem d Ìv relativnï bohat poëìtaëov technik se öroubov kem v kapse, teô jsem chud, ale vïtöinu roku str vìm plavbou po mo Ìch," liboval si LudÏk Benda bïhem naöeho rozhovoru. Podnik samoz ejmï nenì prodïleën, ale plavby a drûby lodì majì vysokou komora»r v kongresovèm s le budovy Hospod skè komory»r (Freyova 27, Praha 9). ad vl dy»r kromï projektu Na stopï finanënï podpo il v r mci druhèho grantovèho schèmatu dalöìch 33 projekt, p iëemû cìlem ady z nich je st t se uûiteën m informaënìm zdrojem o specifick ch tèmatech souvisejìcìch s podnik nìm na jednotnèm vnit nìm trhu EU (nap. informaënì broûura Pravidla pro voln pohyb sluûeb a svobodu usazov nì v EU p ipravovan Svazem obchodu a cestovnìho ruchu»r). (tz) R di V m poskytneme doplúujìcì informace: Martin Duda, CEBRE - Czech Business Representation Tel.: /49; Fax: ; cebre.europe@mail.be VÏ Ìme na to, ûe kaûd konkurence je zdrav. M me svè n zory, zkuöenosti... a dnes jsme subjektem, kter je v znamn m hr Ëem v naöem oboru. Jak problèm v lesnictvì je podle v s v souëasnè dobï nejnutnïjöì vy eöit? V souëasnè dobï je ve stadiu tvorby nov n rodnì lesnick politika. JejÌho definov nì se jako SdruûenÌ podnikatel v lesnìm hospod stvì chceme aktivnï Ëastnit, protoûe ji vnìm me jako v znamn krok k dalöìmu v voji naöeho lesnictvì. A k vaöì ot zce: nejvïtöìm problèmem, kter SPLH eöì, jsou nep Ìliö harmonickè vztahy mezi lesnick mi podnikatelsk mi subjekty a st tnìmi Lesy»R. Kontakt: dïkuji za rozhovor Marie VaöÌËkov Dovolená na jachtě, to je ta pravá svoboda reûii a vïnovat se tomu m ûe opravdu jen nadöenec. Jeho turistè pr zatìm û dnè problèmy na vodï nezaûili. "V z sadï û dnè nejsou. Horko, bou ka, torn do, to se d vy eöit. NejhoröÌ je, kdyû se lidi navz - jem nesn öejì a nebo kdyû ku kovi dojdou cigarety," usm l se LudÏk Benda. P iznal ovöem, ûe kdyû p i jednom torn - du musel klient m d t plovacì vesty a p iv zat je, nïkte Ì se skuteënï b liö Ale pak mïli doma co vypr vït. Mo e pr velmi rychle nauëì poko e. NauËÌte se eöit jen z sadnì vïci, nap Ìklad to, aby nedoöla pitn voda nebo elektrick energie. Na jacht ch LuÔka Bendy tr vì dovolenou jak celè party lidì, tak skupinky, kterè se navz - jem neznajì. PojiöùovacÌ agenti, hrabïnky, manaûe i, celebrity, rodiny s dïtmiö "Beru miminka do jednoho roku a pak aû dïti od t Ì let.»lovïk musì b t i bez p Ìtomnosti dïtì na palubï st le ve st ehu. HlÌdat, jestli nïkdo nespadl p es palubu, nebo jestli nap Ìklad nïco nïkde nenechal ho et," vysvïtlil mi Ëty- icetilet pohodov kapit n. A pro milovnìky zvì at - bere na palubu i psy. Tedy, pro jistotu vûdy jen jednoho. Kontakty: Telefon: ICQ: skipper@skipper.cz internetovè str nky: p ipravila Marie VaöÌËkov Kapitán Luděk Benda a majitel firmy, která lidem nabízí dovolenou na jachtě v zahraničí, býval počítačovým technikem a první loď si koupil jen pro sebe. Z koníčka se nakonec stalo úspěšné podnikání

11 červenec 2006 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI Vytvoření Rady vlády pro družstevnictví - významný krok nejen k podpoře družstevního podnikání Na zasedání dne 31. května 2006 schválila vláda ČR svým usnesením č. 675 vytvoření Rady vlády pro družstevnictví. V čele Rady stojí vedoucí Úřadu vlády ve funkci předsedy a místopředsedou bude jeden z představitelů družstevního hnutí, kterého do funkce jmenuje vláda ČR. Rada má 12 členů a bude v ní zastoupeno pět relevantních ministerstev a dalšími členy budou představitelé družstevnictví. Práce Rady bude probíhat ve třech výborech (pro družstevní právo, pro spolupráci s orgány EU a pro ekonomiku a organizaci družstevnictví) a má právo vytvářet ad hoc pracovní skupiny, které mohou ke spolupráci zvát externí spolupracovníky. Z ÌzenÌ Rady vl dy pro druûstevnictvì, kter je st l m poradnìm org nem vl dy pro druûstevnictvì, je v znamn m krokem k podpo e rozvoje druûstevnictvì v»r a plnï odpovìd tïm mezin rodnìm dokument m, kterè podporu druûstevnictvì evokujì, nap. DoporuËenÌ 193 MOP z r. 2002, stejnï jako Rezoluce 56/114 schv - lenè na 88. VS OSN v r Tento krok ËeskÈ vl dy je rovnïû naplnïnìm obsahu SdÏlenÌ Komise EU COM (2004) z 18. nora 2004 o Podpo e Tak jako kaûdoroënï, i letos jsme si prvnì sobotu v mïsìci Ëervenci p ipomnïli oslavu Mezin - rodnìho druûstevnìho dne. CelosvÏtov sv tek vöech forem druûstevnìho podnik nì p ipad v tomto roce na 1. Ëervence. Mezin rodnì druûstevnì svaz, nez visl st echov druûstevnì organizace, kter vìce neû 110 let celosvïtovï zastupuje druûstevnì sektor, p ikl - d p ipomenutì 84. Mezin rodnìho druûstevnìho dne velk v znam. Tento druûstevnì sv tek probïhl letos nejenom pod hlaviëkou MDS, ale pokrokovou svïtovou ve ejnostì je z roveú vnìm n i jako 12. Mezin rodnì den druûstev OSN. Podporu OSN oslav m Mezin rodnìho druûstevnìho dne povaûuje DruûstevnÌ asociace za d leûit moment pro dalöì celosvïtov rozvoj druûstevnìho sektoru. Je to sign l vl d m vöech zemì, ûe nejenom mezin rodnì druûstevnì struktury, ale i mezin rodnì vl dnì organizace, jakou OSN nepochybnï je, vnìmajì pozitivnì vliv druûstevnìho sektoru na ekonomick v voj kaûdè zemï jako urëitou protiv hu postupujìcì globalizaci a zcela urëitï i jako prost edek udrûenì soci lnì koheze ve spoleënosti. Soci lnì koheze je pak podmìnkou udrûenì soci lnìho smìru a rozvoje soci lnìho dialogu mezi soci lnìmi partnery nejenom na n rodnì, ale i mezin rodnì rovni. Ve svïtle tïchto vah p ipravil MDS k letoönìmu Mezin rodnìmu dni poselstvì na tèma: "Zachov nì mìru prost ednictvìm druûstev." PoselstvÌ MDS p ipomìn, ûe v souëasnèm aû p Ìliö neklidnèm svïtï je celosvïtov mìr nejenom nezbytnou podmìnkou dalöìho rozvoje lidstva, ale i podmìnkou jeho p eûitì. Druûstva jsou podstatou svèho charakteru - demokratickè ÌzenÌ, solidarita, rovnost Ëlen - sv m zp sobem p edurëena k tomu, aby napom hala rozvoji mìru a mìrovèho eöenì p Ìpadn ch spor mezi st ty a etniky. Moûnost zakl d nì nadn rodnìch druûstevnìch spoleënostì, alespoú zatìm v EvropÏ, jak to umoûúuje Na ÌzenÌ 1435/2003 EvropskÈ komise, rovnïû vytv Ì podmìnky pro pozitivnì ovliv- Úov nì eöenì p Ìpadn ch spor Ëi nedorozumïnì nekonfliktnì, mìrovou cestou. Pozitivní vliv družstevního sektoru na ekonomický vývoj každé země Prohlášení DA ČR k Mezinárodnímu družstevnímu dni DA»R se plnï hl sì k poselstvì MDS, zcela se ztotoûúuje s jeho myölenkami a souëasnï vybìzì i svè Ëleny a jejich Ëlensk druûstva, aby v r mci vyzn vanèho druûstevnìho principu solidarity napom hala svou ekonomickou pomocì eöit situace vznikajìcì na z kladï p ÌrodnÌch katastrof na jin ch kontinentech a tak se podìlela na udrûenì klidu a mìru v postiûen ch regionech. Ve svè kaûdodennì Ëinnosti bude DruûstevnÌ asociace usilovat o naplúov nì myölenek letoönìho poselstvì MDS a jejich uv dïnì v praktick ûivot. Praha, 27. Ëervna 2006 Ing. ZdenÏk JuraËka, p edseda p edstavenstva DruûstevnÌ Asociace»R a p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch spot ebnìch druûstev Ing. VÌt VanÌËek, p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch bytov ch druûstev Jan Wiesner, p edseda Svazu Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev Ing. Miroslav Jirovsk, p edseda ZemÏdÏlskÈho svazu»eskè republiky VÌno je n poj pro kaûdèho a pro vöechny p Ìleûitosti - na tèto pravdï nelze nic zmïnit. Mezi alkoholick mi n poji zaujìm oded vna zvl ötnì postavenì, v celè historii lidstva ovlivúuje a promïúuje krajinu, kulturu, poezii i literaturu. Nebudu se d le zab vat filosofick mi vahami na tèma vìno, chtïl jsem jenom p ipomenout nezastupitelnost vìna jako souë sti ûivota ËlovÏka. A pr vï toto je podstatou Ëinnosti Templ sk ch sklep»ejkovice, vina skèho druûstva. S naöimi vìny, kter jsou na trhu lehce identifikovateln dìky origin lnìmu logu v podobï ËervenÈho templ skèho k Ìûe, je moûnè se setkat v öirokè prodejnì sìti a ve st le vïtöì mì e i v oblasti gastronomie. Naöe nabìdka vìn je pr bïûnï rozöi ov na, v minulèm roce to byla ada vìn s oznaëenìm "Komtur Ekko", a v druhè polovinï tohoto roku nabìdneme konzument m novou adu vìn typu cuvèe, a to nejen bìlè a ËervenÈ, ale i rosè (r ûovè vìno). Z kaznìk m tìmto p edkl d me velmi kvalitnì vìna vytvo en dokonal m sladïnìm dvou aû t Ì vybran ch odr d. Tato ada nese oznaëenì Sang Real, opït trochu symboliky a tajemna. VlastnÌ realizace vìna na trhu se neobejde bez podpory. Naöe podpora prodeje m za cìl koneënèho z kaznìka, v uplynul ch dvou letech jsme realizovali nap. spot ebitelskè soutïûe, letos v n vaznosti na spïönè "templ skè" tèma svïtovèho bestseleru "äifra mistra Leonarda" spojujeme i nïkterè naöe marketingovè prvky s tìmto zajìmav m dìlem a na konec roku p ipravujeme opït zajìmav kalend... Jsem p esvïdëen, ûe vöechny naöe aktivity p ispìvajì nejen ke zv öenì okruhu p Ìznivc vìn s logem templ skèho k Ìûe, ale ûe souëasnï napom h me ke zv öenì kultury konzumace vìna a obecnèho vïdomì o vìnï, jehoû spot eba bude i nad le stoupat. Ing. Pavel Pastorek, editel druûstevnìch spoleënostì. TÌmto krokem se Ëesk vl dnì administrativa za adila do öiku tïch evropsk ch vl d, kterè plnï ch pou lohu a roli druûstevnìho podnik nì v ekonomice kaûdè zemï a roli druûstev, jakoûto jednoho z pilì soci lnì ekonomiky, p i naplúov nì z vïr LisabonskÈ strategie. Druh m v znamn m poëinem v oblasti druûstevnictvì je schv lenì Na ÌzenÌ 1435/2003 o EvropskÈ druûstevnì spoleënosti a doprovodnè SmÏrnice 2003/72/ES o postavenì zamïstnanc tèto spoleënosti Parlamentem»R. Dne 25. kvïtna 2006 byly schv lenè n vrhy p ed ny k podpisu prezidentovi republiky, tak, aby k datu jejich Ëinnosti, 18. srpna 2006, mohly b t zaëlenïny do legislativnìho r mce»r. Po podpisu prezidenta republiky, p edsedy vl dy a p edsedy SnÏmovny Parlamentu»R bylo Na ÌzenÌ 1435/2003 dne 22. Ëervna 2006 publikov no ve SbÌrce z kon jako z kon Ë. 307 o EvropskÈ druûstevnì spoleënosti. O vytvo enì poradnìho org nu vl dy, velmi v znamnèho a d leûitèho pro dalöì rozvoj ËeskÈho druûstevnìho sektoru, a o schv lenì Na ÌzenÌ 1435/2003, jsme formou KomunikÈ DA»R informovali svè zahraniënì partnery ve struktur ch MDS, MDS-Evropa, EK, MOP a OSN. V reakci na informace z naöeho KomunikÈ obdrûela DA»R pozdravnè gratulace od partner z VB, z evropskè druûstevnì struktury Druûstva Evropa a z Mezin rodnì organizace pr ce. V Úatky z KomunikÈ byly rovnïû otiötïny v prvnìm ËÌsle novï vzniklèho bulletinu druûstevnì platformy Druûstva Evropa. Mgr. Ji Ì Svoboda, DESS v konn editel DruûstevnÌ asociace»r VÌno promïúuje krajinu, kulturu, literaturu i poezii Templ skè sklepy»ejkovice, vina skè druûstvo »ejkovice z pis: OR, Krajsk soud Brno, OddÌl Dr, vloûka 2275 telefon/fax: , mobil: telefon: , info@templarske-sklepy.cz 11

12 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI červenec 2006 Návrhy pro urychlení rozvoje malých a středních podniků Všichni představitelé státu neustále skloňují malé a střední podnikatele a pomoc jim. Tato slovní virtuozita má však malý vliv na podnikatelské prostředí, které by bylo pro podnikatele příznivé, stálé a umožňující rozvoj. K rychlèmu p iblìûenì k prost edì, kterè by bylo pro malè a st ednì podnikatele p ÌznivÈ, st lè a umoûúujìcì dalöì rozvoj, a zvyöov nì konkurenceschopnosti navrhujeme: I. Odstranit byrokratickè prost edì II. Doplnit investiënì pobìdky III. Zjednoduöit danï IV. Zajistit finanënì zdroje pro MSP I. OdstranÏnÌ byrokratickèho prost edì KromÏ ekonomick ch p ek ûek, kterè br nì dalöìmu rozvoji malèho a st ednìho podnik nì v»eskè republice, existujì i byrokratickè p ek ûky legislativnìho a pr vnìho charakteru. K jejich odstranïnì je nutnè zamï it se p edevöìm na: Posuzov nì dopad navrhovan ch legislativnìch zmïn pro MSP jako nedìlnou souë st legislativnìho procesu. Zkr cenì a zpr hlednïnì vymahatelnosti pr va. OdstranÏnÌ administrativnì n roënosti - projevujìcì se zejmèna: a) mnoûstvìm potvrzenì, v kaz a hl öenì, kterè malì a st ednì podnikatelè musejì zpracov vat a o jejichû Ëelovosti a pot ebnosti lze v ûnï pochybovat; b) pr vnìmi p edpisy, kterè vyûadujì mnoûstvì not sk ch z pis a dokument ednï ovï ovan ch; c) öpatnou nebo û dnou komunikacì jednotliv ch st tnìch org n mezi sebou. Zp ehlednïnì pr vnìho du»eskè republiky NenÌ v jimkou, ûe novelizace stïûejnìch z kon se objevuje v z vïreën ch ustanovenìch jinèho z kona, kter ovöem podnik nì v bec neupravuje. Proto navrhujeme: a) ProvÈst revizi vöech z kon a tyto tzv. legislativnì p ÌvÏsky odstranit; b) Nep ipustit v dalöìm volebnìm obdobì vznik tïchto legislativnìch p ÌvÏsk. V legislativnìm procesu d slednï db t na to, aby novelizace z kon byla prov dïna vûdy p Ìsluön m z konem, nikoliv z konem, kter s danou problematikou v bec nesouvisì. SnÌûenÌ mnoûstvì a rozsahu prov dïcìch p edpis (vyhl öek ministerstev a dalöìch spr vnìch org n ), a to vëetnï p edpis a na ÌzenÌ, jejichû znïnì nenì ve SbÌrce z kon zve ejúov no (nap. metodickè pokyny Ministerstva financì»eskè republiky nebo cenovè v nosy). V raznè omezenì poëtu not sk ch z pis a ednï ovï en ch podpis, kterè pr vnì p edpisy vyûadujì k prok z nì rozhodn ch skuteënostì. Na p ejìm nì norem EU do pr vnìho du»eskè republiky - d slednï db t na to, aby p edpisy platnè a ËinnÈ v»eskè republice neöly nad z vaznost vyûadovanou p Ìsluönou smïrnicì. Na odpovïdnost st tnìch ednìk za p ijat rozhodnutì, jimiû mohou v znamn m zp sobem poökodit podnikatele; zajistit jejich stejnou odpovïdnost, jakou m podnikatel za svè podnik nì. Ochranu osobnìch daj podnikatel - ObchodnÌ rejst Ìk i datab ze OSV» nabìzì na internetu osobnì data zamïstnavatele v plnèm rozsahu, vëetnï R» a bydliötï. Kdykoli je tak moûnè tato data z jak chkoli d vod vyuûìt a t eba i podnikatele napadnout. II. InvestiËnÌ pobìdky InvestiËnÌ pobìdky st tu koncipovat tak, aby byly dostupnè nejenom pro velkè (zejmèna zahraniënì) podnikatele, ale i pro malè a st ednì podnikatele. Proto doporuëujeme: a) Umoûnit mal m a st ednìm podnikatel m odpis danï z p Ìjmu na z kladï investov nì do nov ch technologiì, inovacì nebo vïdy a v zkumu. V p ÌpadÏ kladnèho hospod skèho v sledku snìûit odv dïnou daú z hospod skèho v sledku o investovanè prost edky /v r mci 5 let/. b) SnÌûit administrativnì n roënost zìsk v nì podpory z prost edk struktur lnìch fond, zpr hlednit systèm kritèriì pro zìsk nì dotaënìch forem podpory, odstranit ne Ëelnou tvrdost podmìnek pro zachov nì vyplacenè podpory. bi) Nevytv et zvl ötnì ËeskÈ podmìnky skr vajìcì za byrokratickè p ek ûky nekompetentnost Ëi neznalost. bii) Sjednotit metodiku skladby projekt - odstranit kampaúovitost v termìnech jejich p edkl d nì a hodnocenì operaënìch program i v bïrov ch ÌzenÌ. III. DanÏ HlavnÌm cìlem daúovè politiky musì b t maximalizace ekonomickèho r stu, nikoliv maximalizace daúov ch p Ìjm st tu. Ing. Břetislav Ošťádal, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR DaÚov politika musì vèst k: administrativnìmu zjednoduöenì zpr hlednïnì daúovèho systèmu a omezenì daúov ch nik srovn nì rozdìl mezi ËetnictvÌm a daúov m ËetnictvÌm K tomu je nutnè: a) ZavÈst plnou editaënì povinnost st tu v oblasti daúov ch z kon. Z leûitost je jiû delöì dobu pod tlakem podnikatel. Ministerstvo financì p istupuje postupnï na z kladnì z sady editaënì povinnosti, ale kritèriem musì b t jasn definice z kon, menöì mnoûstvì prov dïcìch vyhl öek a opït nemoûnost st tnìho ednìka si vykl dat z kon a prov - dïcì p edpisy sv m zp sobem. ProblÈm je zn m z menöìch mïst, kde je ze strany st tnìch ednìk detekov na neochota a kdy vöe m ûe vy stit aû v poökozenì zamïstnavatele. b) RozdÏlit daúovè z kony samostatnï pro: FyzickÈ osoby Pr vnickè osoby Samospr vu a nadace atd. c) Srovnat rozdìly ËetnictvÌ a daúovèho ËetnictvÌ d) Uv dïnì odvod zamïstnavatele na soci lnì a zdravotnì pojiötïnì na v platnìch p sk ch/s ËcÌch zamïstnanc s cìlem uk zat koneënou v öi odvod, kter se rovn 47,5% z hrubè mzdy zamïstnance. e) SnÌûenÌ ceny pr ce snìûenìm sazby soci lnìho pojiötïnì f) OdstranÏnÌ administrativnì n roënosti s provozem automobil se z vodnìm stravov nìm s minim lnì danì se zad v nìm pr ce OSV», atd. IV. Financov nì MSP V znamn m faktorem dalöìho rozvoje mal ch a st ednìch podnik v»eskè republice jsou finanënì zdroje v podobï bankovnìch vïr pro tyto podniky. K uskuteënïnì kvalitativnì a kvantitativnì zmïny v vïrov nì mal ch a st ednìch podnik doporuëujeme realizovat tato principi lnì opat- enì: Zajistit stabilnì zdroj financov nì z ruk a "mïkk ch" vïr a novï kofinancov nì projekt EU»eskomoravskou z ruënì a rozvojovou bankou. Doplnit rozsah v kaznictvì bank stanovovan»eskou n rodnì bankou o daje o rozsahu a struktu e vïrov nì pro segment mal ch a st ednìch podnikatel. Z vïr: Cel n ö souëasn hospod sk systèm je znaënï nepr hledn. V jimky stimulujì daúovè niky a korupci. VysokÈ zdanïnì a nep ehlednost omezuje ekonomick rozvoj a sniûuje konkurenceschopnost v evropskèm mï Ìtku. NÌzkÈ, ale tvrdï vybìranè danï s pat iën mi sankcemi v p ÌpadÏ neplnïnì, spolu s jednoduch m daúov m p izn nìm a stejn mi podmìnkami pro vöechny typy podnikatel jsou nejlepöì cestou pro rozvoj ËeskÈ ekonomiky. MSP by koneënï mïly kumulovat zisk pro rozvoj a modernizaci z vlastnìch zdroj a souëasnï tìm zlepöit svou pozici v Ëi bank m - to z d vodu disponibility vlastnìm kapit lem. Tato skuteënost je d leûit i pro p ÌpadnÈ projekty z EU, kdy se vyûaduje Ë st vlastnìho kapit lu, aby mohly b t poskytnuty dotace z centr lnìch rozvojov ch fond EU. Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r, duben ZÁŘIJOVÉ KURZY, KTERÉ VÁS BUDOU ZAJÍMAT!! Nov z konìk pr ce a jeho dopady do firemnì praxe TERMÕN: PÿEDN äõ: JUDr. Jaroslav Jakubka K D: , CENA: KË (vëetnï 19% DPH) Autorsk z kon - aktu lnì pohled TERMÕN: PÿEDN äõ: JUDr. Dagmar Hartmanov, JUDr. Irena Holcov K D: , CENA: KË (vëetnï 19% DPH) Nov stavebnì z kon - zemnì pl nov nì a zemnì ÌzenÌ TERMÕN: ; 09:00-14:00 PÿEDN äõ: Ing. arch. Martin Tunka, CSc. K D: , CENA: KË (vëetnï 19% DPH) Nov stavebnì z kon - stavebnì d a vyvlastúov nì TERMÕN: ; 09:00-16:00 12 PÿEDN äõ: stav. Ji Ì Doleûal, JUDr. VladimÌra Sedl Ëkov K D: , CENA: KË (vëetnï 19% DPH) Zad v nì ve ejn ch zak zek dle novè pr vnì pravy z pozice manaûera (vedoucìho ednìka) TERMÕN: ; 08:30-18:00 PÿEDN äõ: JUDr. Kate ina»ern K D: , CENA: KË (vëetnï 19% DPH) Novela ûivnostenskèho z kona - projekt "ZjednoduöenÌ administrativy pro podnikatele" TERMÕN: PÿEDN äõ: Mgr. Karel Machotka K D: , CENA: KË (vëetnï 19% DPH) DoporuËujeme pracovnìk m marketingu, zadavatel m a realiz tor m marketingov ch kampanì, pracovnìk m z kaznick ch a call center, ÌdÌcÌmu managementu a pr vnìk m spoleënostì. Workshop novela "antispamovèho z kona" aneb zjednoduöenì komunikace se z kaznìkem TERMÕN: ; 09:00-16:00 MÕSTO: Hotel Olympik - TRISTAR, U SluncovÈ 14, Praha 8 PÿEDN äõ: Milada Hrabalov, Mgr. Martin PlÌöek, Ing. Bohumil Pol k, Miloö änytr K D: , CENA: KË (vëetnï 19% DPH a celodennìho obëerstvenì) VÌce informacì o celè nabìdce vzdïl vacìch program naleznete na Vaöe dotazy r di zodpovìme na tel

13 červenec 2006 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI Centrem a cílem našeho snažení je zákazník Společnost DELTAX Systems a. s. je poskytovatelem špičkových řešení, služeb a produktů z oboru informačních a komunikačních technologií. Tým více jak devadesáti špičkových odborníků se zasloužil o řadu ocenění jako například Českých 100 nejlepších či TOP 10 systémových integrátorů 200. Společnost se řadí v oblasti služeb do první třicítky IT firem v České republice. Ředitel a člen představenstva společnosti Ing. Petr Menclík má svou práci jako velkého koníčka, i když na prvním místě je rodina. Nikdy nelituje času, který věnuje vlastnímu vzdělávání. V jeho profesionálních, fundovaných odpovědích je to znát. Ned vno jste se stali stoprocentnìmi vlastnìky spoleënosti GITUS a.s. ProË tento krok a jak to bude mìt vliv na vaöe sluûby a na z kaznìky? Naöe spoleënost tìmto krokem realizuje jeden z pl novan ch cìl svè r stovè strategie. P edstavenstvo spoleënosti schv lilo pro letoönì kalend nì rok dvï akvizice - v oblasti v voje software a v oblasti outsourcingu. GITUS pro n s p edstavuje z tohoto pohledu hned dva v jednom. K naöì tradiënì pozici v prvnì desìtce Ëesk ch systèmov ch integr tor posilujeme svou p ednì pozici i v oblasti v voje aplikacì. D le v znamnï upevúujeme oblast podpory a outsourcingu provozu IT. Pro naöe st vajìcì i budoucì z kaznìky znamen toto spojenì kromï z sadnìho zv öenì naöeho realizaënìho potenci lu z ruku stability a dlouhodobè podpory vöech st vajìcìch eöenì. A takè samoz ejmï novè produkty. Jednali jsme asi se Ëty mi spoleënostmi a GITUS se pro n s stal jednoznaënï nejvhodnïjöì. VaöÌm oborem jsou informaënì a komunikaënì technologie. Znamen to, ûe nabìzìte spoleënostem urëit IT eöenì, kter jim usnadnì pr ci a zlehëì takè komunikaci ve firmï? M ûete uvèst konkrètnì p Ìklady? Z mèho pohledu by mïlo mìt nasazenì IT eöenì ve firmï, nebo obecnï v organizaci, vûdy mï iteln Ëinek v oblasti efektivity v oboru p sobnosti organizace. Tedy zjednoduöenï: IT eöenì by mïla p in öet rozöì enì nabìdky sluûeb z kaznìk m, snìûenì n klad, zv öenì produktivity a zvyöov nì efektivity ÌzenÌ organizace. Komunikace je jistï jednìm z prost edk, jak uveden ch v sledk dos hnout. Jiû od zaloûenì spoleënosti p ed Ëtrn cti lety jsou strategickou orientacì DELTAX Systems a. s. dod vky komplexnìch IT eöenì. Coû je pro n s unik tnì na mìru öit kombinace produkt a sluûeb, kter p esnï odpovìd pot eb m konkrètnìho z kaznìka. Dnes nabìzìme eöenì ve Ëty ech oblastech: eöenì komplexnìch podnikov ch systèm, eöenì pro st tnì spr vu a samospr vu, eöenì pro liberalizovan energetick trh a eöenì rozvoje a provozu ICT infrastruktury. A tady jsou dva p Ìklady za vöechny: prvnìm m ûe b t eöenì efektivnìho n kupu, zaloûenèho na produktu eprocurement. Jedn se o automatizovanou podporu komplexnìho n kupu do v roby i do reûie, a tedy internì objedn v nì provoznìch a v robnìch prost edk ; t eba kancel sk ch pot eb, poëìtaëovè techniky, n adì, polotovar atd. PoslednÌ verze elektronickèho n kupnìho systèmu pracuje na b zi dynamickèho multifunkënìho katalogu a integrovanèho workflow - pracovnìch tok. Toto eöenì jsme uplatnili kup Ìkladu ve spoleënosti DRINKS UNION a. s., kde jsme je p izp sobili specifick m pot eb m n pojovèho pr myslu. DalöÌm m ûe b t eöenì vnitropodnikov ch port l ve formï produktu e-synergy. To je v born pomocnìk na set ÌdÏnÌ obrovsk ch mnoûstvì informacì, se kter mi se v dneönì dobï pot k - me vöichni - smïrnice, vnit nì p edpisy, smlouvy... Toto eöenì jsme nasadili mimo jinè ve spoleënosti MEDIN, a. s. kde jej vyuûìvajì pro podporu ISO, spr vu dokument, CRM a ÌzenÌ spoleënosti. NabÌzÌte takè rozs hlou ök lu produkt a sluûeb. JakÈ to jsou? ÿeknete n m opït nïjak p Ìklad? ProduktovÈ portfolio m me velmi öirokè, coû odpovìd naöì orientaci na komplexnì dod vky. V nadch zejìcìm roce n s Ëek restrukturalizace portfolia a zmïna jeho ÌzenÌ. Pro z kaznìky to bude znamenat p edevöìm zp ehlednïnì nabìdky a zv öenì kvality dod vek. My nabìzìme jak vlastnì produkty (nap. eprocurement, Work, informaënì rafinèrie a dalöì), tak produkty t etìch stran (e-synergy spoleënosti EXACT SOFTWARE CR, s. r. o., MDMS norskè spoleënosti Powel, produkty spoleënosti Symantec, adu produkt spoleënosti SUN Microsystems, Oracle Czech s.r.o. atd.). Co se t k sluûeb, jedn se o jiû zmìnïnè projektovè ÌzenÌ, analytickè a projekënì pr ce, implementace eöenì, ökolenì, podporu a outsourcing provozu a rozvoje IT. Naöim klient m se snaûìme dod vat jeötï k produkt m p idanou hodnotu v podobï naöich sluûeb. NicmÈnÏ u vybran ch produkt se nebr nìme ani jejich samostatnè dod vce. Kam smï ujete do budoucnosti, jakè jsou vaöe pl ny, cìle? Centrem a cìlem naöeho snaûenì je z kaznìk. V roce 2006 jsme zaëali v znamn m posìlenìm a restrukturalizacì obchodu spoleënosti, kterè je tèmï dokonëeno. NynÌ se budeme vïnovat produktovèmu portfoliu a jeho ÌzenÌ. Do konce roku n s Ëek takè integrace spoleënosti GITUS do DELTAXu. Ve st ednï aû dlouhodobèm horizontu p jde p edevöìm o r st spoleënosti, o pr bïûnè zvyöov nì efektivity pr ce a upevúov nì pozice spoleënosti na trhu. KlÌËem k dosaûenì tïchto cìl jsou lidè ve spoleënosti - p edevöìm jejich potenci l, tedy osobnì r st kaûdèho jednotlivce, a vedle organickèho r stu takè akvizice. Prioritami nejen pro tento rok jsou pro n s obchod, produktovè portfolio, vzdïl v nì zamïstnanc a finanënì ÌzenÌ. za pohotovè odpovïdi podïkovala MarkÈta BartÌkov Projekty EU, zaměřené na inovativní využívání ICT (informační a komunikační technologie) v malých a středních podnicích PIM (Project Inovation Manager) D vodem pro zav dïnì systèm ÌzenÌ v mal ch (do 50 zamïstnanc ) a st ednìch (do 250 zamïstnanc ) podnicìch je p edevöìm ctiû dost uspït na trhu a dostat se do prestiûnìch projekt vedle zn m ch n rodnìch i nadn rodnìch organizacì. Pot eba v voje systèm ÌzenÌ v mal ch a st ednìch firm ch NavrûenÌ a implementace funkënì inovace systèmu ÌzenÌ nenì v podnicìch kolem 50 zamïstnanc a menöìch jednoduchè, zejmèna s ohledem na v bïr a v cvik manaûera, odpovïdnèho za cel projekt. KlÌËov ËlovÏk musì mìt dostatek technick ch i ekonomick ch znalostì i zkuöenostì, ale z roveú musì b t i manaûerskou autoritou ve firmï. Rozsah firmy nedovoluje zpravidla zamïstnat touto ËinnostÌ celèho ËlovÏka, takûe koordinace zlepöov nì v r mci systèm ÌzenÌ je pr ce kumulovan s jeho dalöìmi zpravidla manaûersk mi nebo vysoce kvalifikovan mi a n roën mi povinnostmi. TakovÈ jsou z kladnì p edpoklady tzv. Manaûera pro inovace (Project inovation manager), zkr cenï "PIM", pro kterè je urëen specifick projekt EU. Kdo stojì za projektem PIM? Projekt PIM je iniciativou SpoleËnosti pro informaënì technologie, oblasti "ICT for Enterprise networkuing", kter je spolufinancovan Evropskou komisì v r mci öestèho programovèho r mce EU pro v zkum a technologick rozvoj. HlavnÌ aktivity v pr bïhu projektu nabìdka bloku intenzivnìch, ale ËasovÏ nen - roën ch ökolenì, doplnïn ch ökolicìmi materi- ly ve formï e-learningu, t kajìcìch se aplikace manaûersk ch n stroj, podporovan ch ICT. V r mci tohoto stavebnicovèho v ukovèho bloku, kde se objevì öpiëkovì p edn öejìcì z oblasti managementu si "PIMovÈ" mohou oz ejmit osvïdëenè metody podle sv ch p edstav a "uöìt" je na mìru pro svè organizace; v uka je finanënï podporov na z projektu EU vedenì projekt ve vlastnìch firm ch, kterè tematicky navazujì na v cvikov kurz. FiremnÌ projekty budou realizovat absolventi kurzu pod vedenìm konzultant, zpravidla p edn - öejìcìch v Kurzu. Jejich Ëast je rovnïû v znamnï hrazena z projektu EU zavedenì, obohacenì a otev enì öirokè spoleënè znalostnì z kladny zaloûenè na internetovè komunikaënì z kladnï, naplnïnï zkuöenostmi, nejlepöìmi postupy, dokumenty a dalöìmi informacemi z oblasti inovacì obchodnìch proces P edpokl dan tèmata, kter mi bychom se r di v»r zab vali: N stroje pro manaûersk informaënì systèm (MIS) Aplikace ITIL v r mci sluûeb IT SystÈm ÌzenÌ bezpeënosti informacì (ISMS) Activity Based Costing (ABC) - ÌzenÌ n klad Balanced Scorecard (BSC) - strategickè ÌzenÌ a stanovenì cìl Customer Relationship Management (CRM) - ÌzenÌ vztah se z kaznìky ÿìzenì rizik - strategickè, provoznì, finanënì, person lnì, z kaznìci, produkty, a dalöì Document Management System (DMS) - ÌzenÌ dokumentace ISO pro nejmenöì firmy ProjektovÈ ÌzenÌ Jakost v r mci obchodov nì po interentu JakÈ organizace odpovìdajì za projekt v tïchto zemìch? Inici torem projektu PIM v kaûdè zemi jsou certifikaënì organizace, kterè jsou Ëleny mezin - rodnì sìtï certifikaënìch spoleënostì IQNet a majì v mezin rodnì spolupr ci v tèto oblasti adu zkuöenostì i dobr ch v sledk. Region lnì certifikaënì organizace, kterè jsou Ëleny IQNet, vöak spolupracujì s dalöìmi partnery, kte Ì majì zkuöenosti pr vï v aplikaci nov ch a zajìmav ch technologiì. Mohou to b t serioznì poradenskè organizace, zkuöenè podniky, ochotnè sdìlet svè nejlepöì zkuöenosti, ale takè univerzity a dalöì typy vysok ch ökol, kterè se obdobnou problematikou zab vajì. V»eskÈ republice je Ëlenem IQNet CQS-SdruûenÌ pro certifikaci systèm jakosti, kterè poskytuje certifikaci v celè ök le systèm ÌzenÌ (QMS, EMS, BOZP, ISMS, HCCP atd). V obdobnèm projektu je SdruûenÌ zapojeno jiû podruhè, v letech se Ëastnilo projektu DIGI Q, zamï- enèho na kvalitu elektronickèho obchodov nì a zajiötïnì bezpeënosti informacì. V r mci projektu se vyökolila ada manaûer, kte Ì pak formou vlastnìch projekt zavedli p ÌsluönÈ systèmy ve vybran ch organizacìch. V r mci nïkter ch systèm se poda ilo skuteënï zavèst dobrè n stroje, kterè mohou slouûit jako vzor tzv. "nejlepöìch praktik". Tyto zkuöenosti budou v r mci novèho projektu rovnïû sdìleny a rozvìjeny. Ëast v projektu by tedy mïla p inèst podnik m p i minim lnìch n kladech tyto v hody: p Ìleûitost pro vyökolenì manaûer a zamïstnanc v z leûitostech inovace proces podnik nì p Ìleûitost vyzkouöet si zìskanè znalosti na projektu pod vedenìm zkuöen ch odbornìk vyuûìv nì uûivatelsky p izp sobenè mezin - rodnì technologickè platformy umoûúujìcì manaûer m a zamïstnanc m zìskat informace o spïön ch praktik ch koleg Propagace značky KLASA v hypermarketech Jednou z v znamn ch aktivit v r mci podpory n rodnì znaëky kvality KLASA je podpora prodeje. V prvnìch öesti mïsìcìch letoönìho roku uskuteënil St tnì zemïdïlsk intervenënì fond propagaënì akce, kter ch se p Ìmo z Ëastnilo vìce neû spot ebitel. TradiËnÏ nejv znamnïjöì Ë stì podpory prodeje v robk se znaëkou KLASA je propagace v hypermarketech. Spot ebitelè se mohli setkat s vyökolen m t mem promotèr na obchodnì ploöe hypermarket Tesco, Globus, Interspar a Hypernova. Celkem byla n rodnì znaëka kvality KLASA propagov na v obchodnìch etïzcìch 115 dn a osloveno bylo spot ebitel. VÏtöina z nich p itom propagaci kvalitnìch v robk uvìtala. VÌce neû pïtina osloven ch spot ebitel by takè uvìtala lepöì viditelnost v robk se znaëkou KLASA v obchodnìch etïzcìch, aù jiû dìky lepöìmu znaëenì ze strany samotn ch obchodnìch etïzc, nebo zvïtöenìm loga KLASA umìstïnèho na obalu v robku. Akce v obchodnìch etïzcìch majì za cìl zv öit povïdomì o znaëce KLASA mezi spot ebiteli a takè je p Ìmo motivovat k n kupu takto ozna- Ëen ch kvalitnìch potravin. Pr vï proto byli spot ebitelè za n kup potravin se znaëkou KLASA odmïnïni - v z vislosti na poëtu zakoupen ch v robk mohli zìskat klìëenku se ûetonem do n kupnìho vozìku, propisovacì tuûku, KLASA p Ìleûitost pro vyuûitì celkovè znalosti, zkuöenostì a nejlepöìch postup v dìlëìch projektech inovace, vyvinut ch v r mci celkovèho projektu a sdìlenè mezi partnery Tento p ÌspÏvek je i pozv nìm k Ëasti v r mci tohoto zajìmavèho projektu. (Autorka M.äebestov je vedoucìm certifikaënìho org nu CQS, byla projektov m manaûerem projektu DIGIQ a je supervizorem projektu PIM. Je vedoucìm auditorem QMS a ISMS. msebestova@ezu.cz, Ing. Marie äebestov, CQS SdruûenÌ pro certifikaci systèm ÌzenÌ chúapku, DVD "Jakub na ryb ch", knihu DÏjiny ËeskÈho n roda nebo nïkter z ady d rk vïnovan ch v robci potravin se znaëkou KLASA. V znamnou aktivitou v oblasti podpory prodeje byla rovnïû (stejnï jako v loúskèm roce) organizace Road Show KLASA. V pr bïhu Road Show, kter m podobu jarmarku s ochutn vkami kvalitnìch tuzemsk ch potravin se znaëkou KLASA, mohli spot ebitelè v nïkolika stanech vysoce kvalitnì potraviny za zv hodnïnou cenu takè zakoupit. Smyslem Road Show je posìlenì povïdomì o znaëce KLASA v regionech a propojenì znaëky s konkrètnìmi v robci, jejichû produkty uû ozna- ËenÌ KLASA nesou. V b eznu p edstavil St tnì zemïdïlsk intervenënì fond svoji Road Show na brnïnskèm veletrhu Salima a na ZahradÏ»ech v LitomÏ icìch, v dubnu se objevila na v stavï Flora v Olomouci a na p ehlìdce Gastro v Hradci Kr lovè a v kvïtnu zavìtala na veletrh Hobby do»esk ch BudÏjovic a do PlznÏ, kde svoji pouù zakonëila. Moûnost Ëastnit se Road Show, kter v pr mïru v kaûdèm mïstï oslovì p ibliûnï pït tisìc spot ebitel, je mezi producenty velmi vìtan. BÏhem öesti akcì se na st ncìch KLASA vyst Ìdalo v prvnìm pololetì letoönìho roku rekordnìch 96 v robc, jejichû kvalitnì potraviny jsou ocenïny znaëkou KLASA. pokraëov nì na stranï 15 13

14 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI červenec 2006 Viděno očima praktika: jak to všechno vlastně je a v čem tkví paradoxy Elektronické tržiště pro informační a komunikační technologie do 2 milionů korun pro subjekty veřejné správy Jsou to již bezmála čtyři roky, co vláda České republiky přijala usnesení č.683 z r o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. Téměř veškeré subjekty veřejné správy mají nakupovat informační a komunikační technologie přes tržiště státní správy. Co to je trûiötï st tnì spr vy? Dnes jsou to t i internetovè port ly, kde subjekty st tnì spr vy, ale i kraje a obce musì, nebo mohou zad vat veökerè n kupy vïcì z takzvan ch informaënìch a telekomunikaënìch technologiì. Jsou vyjmenov ny org ny, na nïû se na ÌzenÌ nevztahuje, nap. Kancel poslaneckè snïmovny Parlamentu»R nebo Kancel sen tu»r. ObËas vöak i tyto org ny udïlajì popt vku p es trûiötï. Co to pro dodavatele typu spoleënosti ACTIVA znamen? Jako plnosortimentnì dodavatel spot ebnìch vïcì pro provoz kancel Ì a ad jsme nemohli z stat stranou. V znamnou poloûkou naöeho obchodu je zejmèna spot ebnì materi l pro tisk rny a kopìrky, pamïùov mèdia, ale i tabelaënì a xerografick papìr. Vzhledem k tomu, ûe trûiötï nenì omezeno jen na uvedenè technologie, ale nïkterè subjekty pouûìvajì trûiötï k veöker m n kup m, musìme dennï monitorovat vöechna prost edì. V pokynech je nap., ûe Ëistidla na plasty se pouûìvajì na PC a tìm pat Ì do informaënìch technologiì. é dn klasifikaënì seznam produkt pro jejich zat ÌdÏnÌ vöak neexistuje. Je tedy vûdy na zadavateli, jak hledan produkt pojmenuje. Pak ale ovöem vznikajì paradoxnì situace, kdy nap. v bïrovè ÌzenÌ na xerografick papìr musì b t realizov no p es trûiötï, ale v bïrovè ÌzenÌ na papìr do psacìch stroj nikoliv! ZaökolenÌ na trûiötï st tnì spr vy Vzhledem k vedoucìmu postavenì spoleënosti ACTIVA na trhu jsme od samèho zaë tku byli ËastnÌky trûiötï st tnì spr vy. NÏkter m zprost edkovatelsk m subjekt m jsme pak pom hali s testovacìm provozem. Person lnï pro n s znamenalo toto opat enì vytvo enì novèho pracovnìho mìsta s poloviënìm vazkem, uzav enì smlouvy s poskytovateli prost edì, proökolenì naöich obchodnìch z stupc. ZejmÈna proökolenì bylo a je d leûitou podmìnkou spïchu. Cel ada nakupujìcìch osob nemïla û dnè zkuöenosti s obdobn m systèmem n kupu a naöì obchodnìci je uëili obsluhovat nov prost edì. Lidsk faktor a n kupy p es elektronickè trûiötï V poslednì dobï se jiû situace zlepöuje, p ed Ëty mi lety vöak byla velmi tragick. TradiËnÏ se podcenila p Ìprava. Projevila se klasick neprofesionalita a poloviëatost. Od stanovenèho data vstoupilo v platnost na ÌzenÌ o obchodov nì p es elektronick trûiötï, ale nikdo ne eöil, kdo to bude dïlat, na jakèm stroji, myöleno konfigurace poëìtaëe. DÌky poëìtaëovè negramotnosti nïkter ch nakupujìcìch prov dì zad nì a vyhodnocenì popt vek nap. spr vci v poëetnì techniky. skalìm tohoto postupu je, ûe neznajì konkrètnì kvalitativnì parametry popt vanèho zboûì a veökerè rozhodov nì je postaveno pouze na parametru ceny. Aû po dod vce zjistì uûivatel, jakè zboûì "vyhr lo" v bïrovè ÌzenÌ a s ËÌm musì nynì pracovat. Tento zp sob vyhodnocov nì vnìm me jako firma zaloûen na dod vk ch kvalitnìho zboûì s provï en m p vodem jako nejvïtöì p ek ûku vïtöì spïönosti na trûiötìch st tnì spr vy. P i obecnè a f dnì definici popt van ch produkt hledajì dodavatelè p i vïdomì, ûe nejlepöì cena rozhodne, nejlevnïjöì moûn produkt, splúujìcì r mcovï uûitnè parametry popt vky. Nez Ìdka se setk v me s p Ìstupem, ûe nïkte- Ì dodavatelè ocenì pouze dostupnè zboûì a nestandardnì poloûky ocenì do popt vky zkreslenou cenou Ëi v bec. TÌm vyhrajì zak zku a odbïratel pak hled znovu, telefonem a jiû bez pouûitì trûiötï. Pokud by trûiötï pracovalo spr vnï, pak by mïl b t takov to dodavatel nap ÌötÏ vy azen z popt vek. SkuteËnost je takov, ûe pokud nabìdne opït nejniûöì cenu, je znovu oznaëen jako vìtïz, bez ohledu na p edchozì zkuöenost. Tento zp sob obchodov nì je vlastnï v p ÌmÈm rozporu s obchodnì politikou naöì spoleënosti. ACTIVA usiluje o pravidelnou, stabilnì a seriûznì spolupr ci. Naöi z kaznìci majì k dispozici katalog s p esnou definicì produkt, s uvedenou z kladnì katalogovou cenou. Dod vka zboûì n sleduje druh pracovnì den po dni objedn nì po celè republice. A pr hlednost a statistika? To je dnes standard, kter poskytujeme kaûdèmu z kaznìkovi. Pokud by ministr financì chtïl vïdït, kolik utratì jak ad, pak p i standardnìm komerënìm sledov nì lze zìskat tyto informace do p l hodiny. P es trûiötï nezjistì nic. DalöÌ nedostatky trûiöù Nedostatkem uplatúovanèho systèmu trûiöù je neexistence arbitra, p Ìstup odpovïdn ch osob a transparentnost. NicmÈnÏ hlavnì nedostatek vidìme ve vlastnìm p Ìstupu garanta za chod trûiötï st tnì spr vy, a tìm je Ministerstvo informatiky»r. Od Ëervna 2002 doölo pouze k jednè pravï metodickèho pokynu, a to cca rok po zve ejnïnì vl dnìho na ÌzenÌ. Trûiöti se nikdo nevïnuje a nikdo nepracuje na jeho zlepöenì. Jedinou zmïnou za Ëty i roky bylo zpïtnè z ûenì poëtu poskytovatel trûiöù ze sedmi na t i. DomnÌv m se, ûe by mïlo b t moûnè dodavatele vy adit p i prokazatelnèm poruöov nì pravidel trûiötï. Do tèto odpovïdnosti se ale nikomu nechce. Nikdo totiû nechce nèst odpovïdnost za rozhodnutì - tento dodavatel podv dì a proto nem na trûiöti st tnì spr - vy co dïlat. ObdobnÏ je pro mne nepochopitelnè, jak m ûe b t dodavatelem st tnì spr vy firma, kter za svè zamïstnance neplatì zdravotnì nebo dokonce soci lnì pojiötïnì. Kdo jin neû st t by mïl tïmto firm m zamezit v obchodov nì? Firmy, kterè dodrûujì z kony, jsou pak samoz ejmï poökozov ny. NehledÏ na skuteënost, ûe pr vï s ohledem na dodrûov nì z kon nemohou poskytnout nejniûöì cenu. Jenomûe takto st tnì zak zky nedostanou. P Ìstup odpovïdn ch osob ProblÈmem naöì st tnì spr vy je jejì chov nì v Ëi obëanovi, potaûmo podnikateli, kter ji ûivì. ednìk se nechov jako hospod, kterèmu jsou svï eny nïjakè zdroje, s nimiû m nakl dat ku prospïchu st tu, a tìm i ku prospïchu svèmu. Dok ûe-li obh jit a nèst zodpovïdnost za v bïr draûöìho, ale kvalitnïjöìho eöenì, kterè je ve v sledku levnïjöì, öet Ì nejen svè n klady, ale i n klady n s obëan. ACTIVA p itom dod - v öirok sortiment - od ob lek za halè e po tisk rny za dovï desìtky tisìc. Jsem vöak toho n zoru, ûe se ednìk chov stejnï, jde-li o korunu, Ëi miliardu. On finanënì prost edky nevnìm jako svoje, vnìm je jako zdroj moci a Ëasto i osobnìho prospïchu. A aby snad nïkdo ne ekl, ûe nïco nenì v po dku, vyhl sì vìtïzem takzvanï nejlevnïjöì nabìdku. M tedy dokonalè alibi. Potud je to v po dku, pokud vöak jsou na zaë tku jasnï definovanè parametry a kvalitativnì poûadavky. V preambuli usnesenì je uvedeno, ûe e-trûiötï p ispìv z sadnìm zp sobem k transparentnosti. Transparentnost je vöak jeho z sadnìm nedostatkem. Transparentnost sama o sobï je p Ìjemn a lze ji opravdu na trûiöti dohledat. S trochou nads zky se d Ìci, ûe se jedn o korupci v p ÌmÈm p enosu. A to vöe proto, ûe chybì kontrolnì mechanismus. Popt vkou na jednu optickou myö je osloveno 3000 registrovan ch dodavatel s Ëtrn ctidennì lh tou. Popt vka za KË na tisk rny je zve ejnïna v p tek veëer a v pondïlì v 7 hodin r no je ukonëena. Kdo se asi z ËastnÌ? Nebo je osloveno jen nïkolik firem, coû trûiötï umoûúuje. Volal jsem nap Ìklad jednomu potencion lnìmu z kaznìkovi, ûe vidìm jeho popt vku a r d bych, aby naöi spoleënost takè oslovil. Nepomohlo, ûe jsme jeden z nejvïtöìch dodavatel na trhu, ûe v jeho mïstï m me poboëku. Podle jeho slov n s nezn a oslovuje jen zn mè firmy. Do popt vky n s neza adil. TrûiötÏ dobr n pad, ale... Zcela up ÌmnÏ, myölenka trûiötï nenì öpatn. Jen je eöeno neprofesion lnï a poloviëatï, a to nakonec vede k tomu, ûe v podstatï nep in öì û dnou sporu, tedy neplnì hlavnì smysl, kter vedl k jeho z ÌzenÌ. Paradoxem pak je, ûe si Ministerstvo obrany»r z Ìdilo svè vlastnì elektronickè trûiötï. A dìky tomu, ûe zde nenì ani stimul komerënìho spïchu v konkurenënìm prost edì poskytovatel trûiöù, zaplatil daúov poplatnìk zcela zbyteënï dalöì verzi st tnìho trûiötï, kterè m obdobn, ne-li jeötï horöì v sledek. Ing. Martin Holoubek, vedoucì obchodnì z stupce, ACTIVA spol. s r.o. Kdo není na internetu, jako by nebyl VybavÌte si nïjak podnik, kter by nemïl ovou adresu a vlastnì webovè str nky? StÏûÌ. ov komunikace je dnes bïûn m standardem a firemnì prezentace na webu pat Ì k dobrèmu bontonu. 14 P esto existuje nemalè procento zejmèna mal ch ûivnostnìk, kter m poëìtaë slouûì maxim lnï na vedenì ËetnictvÌ a jeho vyuûitì pro jinè Ëely nepovaûujì za smysluplnè. Na vy ÌzenÌ objedn vek jim p ece staëì telefon nebo fax, poëìtaëe jsou drahè, n klady na p ipojenì k internetu jsou vysokè a na nauëenì se pr ce s poëìtaëem a internetem prostï nenì ËasÖ Existuje ale velmi jednoduch cesta, jak se nau- Ëit s poëìtaëem pracovat. StaËÌ zavolat na bezplatnou telefonnì linku a vybrat si nïkter z kurz po dan ch pod z ötitou Ministerstva informatiky»r firmou COMPUTER HELP. Kurzy jsou dvouhodinovè a jsou zamï enè na praktickè uk zky z kladnì pr ce s poëìta- Ëem. Absolventi se uëì, jak ovl dat poëìtaë, jak napsat texty, jak pracovat s internetem a vyhled vat na nïm informace, jak si z Ìdit vlastnì e- mailovou schr nku a pak snadno komunikovat s okolìm. K tomu dostanou velmi srozumitelnè uëebnì materi ly. Celou dobu se jim vïnujì zkuöenì lekto i. Dvouhodinov kurz stojì pouhou stokorunu, zb vajìcì n klady za nï hradì Ministerstvo informatiky»r. äkolicìch st edisek je vìce neû osmdes t a jsou rozmìstïna prakticky po celè republice. Speci lnì kurzy jsou pak urëeny zdravotnï postiûen m, kter m jejich absolvov nì m ûe v raznï rozöì it moûnosti komunikace s okolìm, Ëi dokonce pomoci najìt pracovnì p Ìleûitosti. Od Ëervence pak zaëìn dalöì kurz, kter bude zamï en na moûnosti vysokorychlostnìho p ipojenì k internetu a na praktickè informace, jak pr vï tento typ p ipojenì co nejefektivnïji vyuûìvat: jak vyhled vat informace, stahovat soubory, nakupovat, pracovat se sv m bankovnìm Ëtem nebo se po internetu vzdïl vat. Tento kurz bude dokonce bezplatn. Je sou- Ë stì projektu "Internet, öirok a bystrozrak ". V r mci tohoto projektu je rovnïû provozov n samostatn interaktivnì port l, kter klientovi na z kladï vloûen ch daj doporuëì nejvhodnïjöì p ipojenì co nejblìûe jeho bydliöti. Na port lu budou takè k dispozici vöechny dostupnè informace o vysokorychlostnìm p ipojenì, rozdïlenè podle stupnï znalosti uûivatel. I pro naprostèho laika se tedy m ûe st t uûiteën m zdrojem informacì. Jste mal ûivnostnìk a st le jeötï nevidìte d vod, proë investovat do p ipojenì k internetu? Pak vytoëte ËÌslo a p ihlaste se na nïkter z kurz N rodnìho programu poëìta- ËovÈ gramotnosti. O kurzech N rodnìho programu poëìtaëovè gramotnosti, ale nejen o nich, jsme si kr tce povìdali s editelem firmy COMPUTER HELP Petrem Nov kem: Jak dlouho uû kurzy po d te a kolik lidì je uû navötìvilo? Kurzy probìhajì uû t etìm rokem a proölo jimi vìce neû sto tisìc absolvent. Z jem o nï kupodivu nekles. Proto n s tïöì, ûe jsme je mohli dìky dotaci Ministerstva informatiky»r rozöì it o dalöì, kter bude dokonce zdarma. Bude zamï- en na vysokorychlostnì p ipojenì a v uku vöeho, co s vysokorychlostnìm p ipojenìm a internetem souvisì. MyslÌm, ûe zejmèna tento kurz by mohl vaöe Ëten e zajìmat. MnozÌ by si urëitï r di vysokorychlostnì p ipojenì po Ìdili a my jim poradìme, jak na to, respektive co pro to musì udïlat. Naöimi Ëten i jsou v hojnè mì e ûivnostnìci a menöì podnikatelè. NemyslÌte, ûe ti urëitï s poëìtaëem zach zet umì? Valn vïtöina nepochybnï ano. Ale kurzy mohou nap Ìklad doporuëit sv m zamïstnanc m. Uöet- Ì tak n klady za Ëasto velmi drah poëìtaëov ökolenì. Ale nejste teô s m proti sobï? Pokud se nem lìm, tak vaöe firma i takov ökolenì nabìzìö Samoz ejmï. Ale ty jsou urëeny poëìtaëov m odbornìk m, kte Ì si u n s mohou zvyöovat kvalifikaci. NabÌzÌme takè speci lnì kurzy tvo enè p Ìmo dle p nì naöich z kaznìk. Fungujeme takè jako autorizovanè certifikaënì st edisko, kde si mohou profesion lovè, ale i laici ovï it svè znalosti a zìskat certifik t, kter jim pak otev e dve e k zajìmav m zamïstnavatel m. Mimochodem, po d me takè letnì poëìtaëovè kurzy pro dïti, m ûete si u n s koupit i software Ëi hardware a naöim klient m nabìzìme komplexnì eöenì. Jak dlouho budou jeötï kurzy N rodnìho programu poëìtaëovè gramotnosti pokraëovat? Dotuje je Ministerstvo informatiky»r a hovo Ì se o jeho ruöenìö OsobnÏ si myslìm, ûe by to byla velk ökoda. Uû ten obrovsk z jem o kurzy svïdëì o tom, ûe poëìtaëov gramotnost je u n s nìzk. P itom pro adu zamïstnavatel je nezbytnou podmìnkou pro to, aby z jemce o pr ci p ijali. VÌme, ûe dotaci, kter n m zatìm byla letos p idïlena, urëitï vyëerp me do konce roku, ale douf me, ûe kurzy budou pokraëovat i v roce dalöìm, aù uû s dotacì poskytnutou MI»R nebo jeho n stupnickou institucì. Uznejte sama - za t i stokoruny se nauëit pracovat s poëìtaëem a internetem - to je skvïl moûnost. (red, jp) Vltava Stores - nová fúze na českém internetu V mïsìci Ëervnu byla dokonëena f ze t Ì spoleënostì p sobìcìch na ËeskÈm internetovèm trhu - Vltava Stores, a.s., InternetShops, a.s. a Cybex Distribution s.r.o. Od 1. Ëervence 2006 vöechny spoleënosti vystupujì pod jedin m spoleën m jmènem - Vltava Stores, a.s. Vltava Stores se st v provozovatelem p ednìch Ëesk ch internetov ch obchod Cybex.cz, Vltava.cz, MusicKatalog.cz, ElectroHall.cz a aukënìho serveru Aukce.cz. F zì doch zì k form lnìmu potvrzenì jiû uskuteënïn ch struktur lnìch a organizaënìch zmïn, kter mi proöly spoleënosti InternetShops a Cybex Distribution bïhem poslednìho roku. O kvalitï a sìle internetov ch obchod Vltava Stores svïdëì nejen tradice a zkuöenost, ale takè dynamika meziroënìho r stu obratu (52 % v roce 2005) a v neposlednì adï takè zìsk nì v znamnèho ocenïnì ObchodnÌk roku 2005 v kategorii internetov ch obchodnìk na ËeskÈm trhu. Vltava Stores je takè jedin m spoleënìkem slovenskè spoleënosti CP Internet, s.r.o., kter provozuje p ednì internetov obchod na Slovensku - Dunaj.sk. "CÌlem vedenì spoleënosti je vybudov nì stabilnì a dominantnì znaëky VltavaStores.cz na ËeskÈm internetovèm trhu," sdïlil gener lnì editel spoleënosti Vltava Stores, Ing. Josef Such - nek a doplnil: "P edpoklady pro splnïnì tïchto cìl jsou pomïrnï p ÌznivÈ, je to zejmèna tradice a stabilita - nejstaröì internetov obchod na ËeskÈm trhu Vltava.cz letos slavì jiû 10. v ro- ËÌ, d le pak dynamika r stu celè spoleënosti, öì e nabìzenèho sortimentu zboûì a sluûeb a takè vstup investiënìho kapit lu do spoleënosti v pr bïhu loúskèho roku. (tz)

15 červenec 2006 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI Hladinu adrealinu budu asi muset vyrovnat skokem s padákem Bylo to příjemné spočinutí. Ve špičkovém hotelu angelo Hotel Prague, v jeho barevném Lobby Baru v japonském stylu, v extravagantním, vysoce moderním a pohodlném křesle jsem čekala na ženu, která nově vybudovaný hotel vede. Vladana Horáková, MBA, je člověk s vzácným darem. S neskonalým optimismem, s vytříbeným smyslem pro humor. Její úsměv je nakažlivý. ProË se hotel angelo pìöe s mal m pìsmenem na zaë tku, m to nïjak skryt v znam? angelo Hotel Prague se pìöe s mal m " a" na zaë tku stejnï jako staröì brat ÌËek andel s Hotel Prague, kter se nach zì v jeho tïsnè blìzkosti. SpoleËnÏ s nìm nabìzìme nejvïtöì ubytovacì a konferenënì kapacitu v centru Prahy pokoj a tèmï 900 metr ËtvereËnÌch banketov ch prostor. MalÈ " a" odliöuje oba hotely od ostatnìch v portfoliu etïzce Vienna International. Jsou to totiû prototypy dalöìch andel s a angelo hotel, kterè se budou v zahraniëì jiû v blìzkè budoucnosti otevìrat. Angelo Hotel Prague vyrostl v Praze v ObchodnÌm centru Nov SmÌchov zcela ned vno, sezûnu jste zaëìnali letos 12. Ëervna.»Ìm jste zajìmavì, jinì, ËÌm l k te turisty? P estoûe je angelo Hotel Prague otev en kr tce, nem ûeme na nïj v û dnèm p ÌpadÏ pohlìûet jako na batole, kterè se bude jeötï lèëit z dïtsk ch nemocì. Na trh cestovnìho ruchu vstupuje vyzbrojen unik tnìm extravagantnìm designem a atmosfèrou, kter je pro praûskè hotely ojedinïl. Neot elè n pady designèr se promìtajì v pouûit ch barv ch, tvarech i materi lech a p sobì na hosty p Ìmo magicky.»ìm jsme Vzdělávací program "Legislativa EU pro podnikatele v hotelnictví" byl úspěšně ověřen vzorovým projektem PoslednÌ kvïtnov den bylo z vïreën m setk nìm ËastnÌk ukonëeno pilotnì ovï enì vzdïl vacìho programu "Legislativa EU pro podnikatele v hotelnictvì". Tento vzdïl vacì program pro pracovnìky cestovnìho ruchu, p edevöìm podnikatele a zaëìnajìcì podnikatele v hotelnictvì a gastronomii, byl vytvo en v r mci grantovèho projektu za finanënì podpory EvropskÈho soci lnìho fondu (ESF) a st tnìho rozpoëtu. Realiz torem projektu je St ednì ökola hotelnictvì a gastronomie Hotelu International, s. r. o. a partnery projektu jsou Svaz obchodu a cestovnìho ruchu»r a spoleënost RENTEL a.s. CÌlem projektu bylo vytvo it vzorov odborn vzdïl vacì program a ovï it moûnosti vyuûitì modernìch forem distanënìho a kombinovanèho vzdïl v nì (elearning a blended learning), zaloûen ch na pouûìv nì informaënìch a komunikaënìch technologiìch (ICT) a internetu. DalöÌm cìlem bylo ovï it mìru akceptace uveden ch forem vzdïl v nì pracovnìky a podnikateli v cestovnìm ruchu a tìm i moûnosti zaëlenïnì tïchto forem vzdïl v nì do systèmu dalöìho vzdïl v nì pracovnìk v cestovnìm ruchu. V r mci projektu byl vyvinut komplexnì vzdïl - vacì program sloûen z modul : Aplikace smïrnice EU - HACCP AutorskÈ pr vo v hotelnictvì Pravidla EU pro kategorizaci a klasifikaci v hotelnictvì EkologickÈ z sady v stavby a provozu ubytovacìch za ÌzenÌ Projekt byl zah jen v Ìjnu 2005 n vrhem metodiky a zp sobu realizace vzdïl vacìho programu. SouËasnÏ byly vytvo eny odbornìky na jeötï zajìmavì? Velmi nadstandardnìm vybavenìm pokoj a jejich praktiënostì. KromÏ plasmov ch obrazovek a DVD p ehr vaë ve vöech pokojìch nabìzìme vysìl nì t iceti jedna televiznìch kan l v jeden cti svïtov ch jazycìch. Za zmìnku rovnïû stojì varn set pro p Ìpravu k vy a Ëaje na vöech pokojìch. A takè dvï Executive Floors, kde klienti oceúujì p Ìstup na internet zdarma a moûnost neruöenï pracovat na Ëty- ech poëìtaëìch v p ÌjemnÈm prost edì s obëerstvenìm. MnÏ zaujala ta velk l ûka, tuöìm, ûe dva metry na dva metry deset? Ale takè trezor na pokoji, kam je moûnè uschovat notebook Ëi kameru a z roveú je nabìjet. M te jeötï nïjakè speciality? To jsou naöe dalöì unik ty, kterè hostè ocenì teprve, aû je vyzkouöì. Investice do extra velk ch a kvalitnìch l ûek se rozhodnï vyplatila. PouhÈ p enocov nì se tak st v z ûitkem. HostÈ jsou st le n roënïjöì a jejich poûadavky rostou, angelo Hotel Prague je ale o nïkolik krok nap ed a p ÌjemnÏ p ekvapì. Takûe, jakè jsou vaöe prvotnì pocity, jste spokojen s celkov m chodem hotelu, s n vötïvnostì? Nebo vidìte chyby? angelo Hotel Prague je v po adì jiû p t m hotelem, na jehoû otev enì jsem se podìlela. PokaûdÈ v jinè roli, ale vûdy s dojmy podobn mi adrenalinovèmu z ûitku. Chaos v organizaci, stres a lidsk selh nì jsem tedy brala jako nïco, co k otev enì novèho hotelu pat Ì a uû jsem se na to i zcela masochisticky tïöila. Otev enì a prvnì t dny provozu probìhajì neuvï itelnï hladce a spïönï. Aû m m pocit, ûe jsem o nïco p iöla. Hladinu adrealinu budu asi muset vyrovnat skokem s pad kem. Jak vypad v ö tradiënì pracovnì den? Mohu hovo it pouze o tradiënìch pracovnìch dnech v hotelu, kter je velmi kr tce po otev enì, tudìû se st le jeötï jedn o velmi netradiënì dny. Pracovat zaëìn m v okamûiku, kdy se rozezvonì telefon, coû b v mnohem d Ìve, neû jsem fyzicky p Ìtomna na pracoviöti. Provoz kaûdèho hotelu m velmi promïnn charakter a odvìjì se od ud lostì, kter mi hotel pr vï ûije. P estoûe mnoho ËinnostÌ m sv j pevn d a pr bïh, nap. pod v nì snìdanì, p Ìjezdy host, klid pokoj apod., i tyto relativnï stabilnì Ëinnosti se co do objemu pr ce a mnoûstvì nenad l ch ud - lostì kaûd den liöì. D leûitè je neztratit o dïnì v hotelu p ehled. Pomoci tam, kde je pot eba, aù danè problematiky obsahovè materi ly ke vzdïl vacìm modul m, kterè byly n slednï p evedeny do podoby 4 v ukov ch CD, 4 e-learningov ch kurz na internetu a 4 tiötïn ch skript. V obdobì b ezen aû kvïten 2006 probïhlo pilotnì ovï enì vytvo enèho vzdïl vacìho programu 40 ËastnÌky, z nichû 26 (65 %) program spïönï dokonëilo. Pro pilotnì ovï enì byla zvolena kombinovan forma vzdïl v nì, tzn. samostudium v kombinaci s prezenënìmi semin i. K samostudiu byla ËastnÌk m poskytnuta v ukov CD, tiötïn skripta a p Ìstupov hesla k e-learningov m kurz m na Internetu. Na prezenënìch semin Ìch a workshopech si mohli pod vedenìm odbornìk z praxe prohloubit a doplnit znalosti, sezn mit se s ostatnìmi ËastnÌky vzdïl v nì a nav zat tak profesnì i osobnì vztahy dlouhodobïjöìho charakteru. V souëasnè dobï probìh evaluace a aktualizace jednotliv ch modul a celèho vzdïl vacìho programu vëetnï pouûitè metodiky a organizace vzdïl v nì. PrvnÌmi v stupy pilotnìho ovï enì jsou: 1) Akceptace modernìch forem distanënìho vzdïl v nì a p edevöìm kombinovanè formy vzdïl v nì - P ed zah jenìm pilotnìho bïhu mïlo 20 % ËastnÌk zkuöenost s tïmito formami vzdïl v - nì a 34 % ËastnÌk bylo p ipraveno tyto formy akceptovat, po ukonëenì programu preferovalo a akceptovalo tyto formy 53 % ËastnÌk. Preference studia ze skript klesla po pilotnìm ovï enì ze 71 % na 47 %. 2) Opakovatelnost programu - 70 % ËastnÌk by vzdïl vacì program doporuëilo koleg m, i kdyby nebyl nad le finanënï podporov n fondy EU. uû se jedn o hosty Ëi zamïstnance. Moje nutk nì b t vöude je po pr vu potrest no veëernì aû noënì administrativou, kter se bïhem dne kumuluje a poëk si na mne. Jak hodnotíte získané informace a dovednosti? (výborné) - 4 (nedostatečné) 3) Obsahov zajìmavost a aktu lnost vöech modul vzdïl vacìho programu - 58 % ËastnÌk hodnotì novï zìskanè informace v programu zn mkou 1 a 37 % ËastnÌk zn mkou 2, 42 % ËastnÌk hodnotì novï zìskanè dovednosti v programu zn mkou 1 a 50 % ËastnÌk zn mkou 2 p i pouûitè ök le 1 (v bornè) - 4 (nedostateënè). V öe uvedenè z vïry potvrzujì, ûe vytvo en vzdïl vacì program je ûivotaschopn a pro cìlovou skupinu p Ìnosn a bude tedy snahou partner projektu tento program d le realizovat a rozvìjet. DalöÌ informace k projektu naleznete na JUDr. Felix K Ìûek, Ing. Petr äpindler Vy jste ËlovÏk, kter se po d usmìv a rozöi uje kolem sebe pozitivnì n ladu. Je to vaöe image, nebo prostï jste takov, a co byste poradila tïm mènï usmïvav m lidem? Image rozöi ov nì pozitivnì n lady neexistuje, nikdo p eci neuvï Ì p etv ce, aë by byla nakr snï dob e nacviëena. Jsem nezlomn ûivotnì optimistka, navìc vidìm vtip i ve vïcech, kde by to ostatnì asi nenapadlo. VÏ Ìm v lidi a jejich schopnosti a pr ce s nimi mne neskuteënï bavì. OdvracenÌ krizov ch situacì pomocì humoru Ëi vtipnèho glosov nì funguje skvïle. Kaûd, kdo se zasmïje, se uvolnì a je schopen pozitivnïji, vst ÌcnÏji p istupovat k d Ìve ne eöitelnèmu problèmu. Radit Ëi snad na izovat jin m, obvzvl ötï pak zamïstnanc m, aby se usmìvali, nefunguje, rozhodnï ne dlouhodobï. ExistujÌ trèniky a triky, jak si poruëit b t vesel a usmïvav. Ale up ÌmnÏ eëeno, nutit se do smìchu je samo o sobï smïönè. To co vyza ujeme navenek je reflexe naöeho cìtïnì, vnìm nì okolì a sebe sama. Pokud se necìtìte dob e, smïv z v s nikdo nedostane, moûn snad ironick. Vaöe pl ny a p nì do budoucna? PracovnÌ, ale takè osobnì? PracovnÌ pl ny a p nì jsou zce spojeny s angelo Hotelem Prague a jeho spïchem. A co se t k osobnìch p nì - snad aby mnï humor a touha po adrenalinu dlouho neopustily. za milè popovìd nì podïkovala MarkÈta BartÌkov informace dovednosti Propagace značky KLASA v hypermarketech pokraëov nì ze strany 13 Mezi akce na podporu prodeje se adì takè ochutn vky na PraûskÈm hradï a v prostor ch LetiötÏ Praha. Na PraûskÈm hradï prezentoval St tnì zemïdïlsk intervenënì fond kvalitnì potraviny se znaëkou KLASA v pr bïhu dubna a kvïtna celkem 25 dnì. V robky z kategorie uzenin, mlèën ch v robk a cukrovinek ochutnalo p ibliûnï turist z»eskè republiky i zahraniëì. Ochutn vky v prostor ch LetiötÏ Praha st le bïûì a konkrètnì vyhodnocenì spïönosti bude zn mè na konci letoönìho lèta. (szif) 15

16 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI červenec 2006 Můj osobní příběh začal tím, že tramvaj měla zpoždění dvě rikši," prohodil jen tak mezi řečí o věcech vážných jako je zahraniční obchod, export, podnikání. "Není to žádná legrace. "Mám Jedna váží 300 kilo." Ing. Josef Hušek je předseda představenstva a generální ředitel společnosti INEKON GROUP. Na jihu Čech tento nezvyklý dopravní prostředek používá třeba na svatbách pro zpestření nálady. Přivezl si je z Bangladéše. Jako cosi, co ho k této zemi váže. Poznal ji. A snažil se porozumět mentalitě zdejších lidí, vniknout životu pod kůži. Když se ujistil, že se mu to podařilo, začal podnikat. V době, kdy potřeboval naplnit své sny, vize, dokázat, že jeho názor je správný a že Asie bude jednou potřebovat nevídané množství investic. Když vyprávěl, jak to všechno bylo, zdálo se mi to jako pohádka. Česká firma, obrovská firma, firma postavená na selském rozumu, na jednoduchých počtech. Na logice věci. Snad právě proto jsem vyslechla tolik srozumitelných myšlenek, které těmito řádky předávám dál: Vaöe obchodnï v robnì skupina p edstavuje Ëesk kapit l. Zab v te se v robou a prodejem kolejov ch vozidel, v vozem investiënìch celk a m te dobrè jmèno v oboru chemie. Mohl byste tyto t i aktivity p iblìûit? Co je spojuje, v Ëem lze najìt synergick efekt? Naöe z kladnì vaha je postavena na rozmanitosti podnik nì. MyslÌm, ûe logiku to m. Pokud investujete, vìte, ûe v kaûdèm obdobì jde prodej jinè komodity. Takûe - jednou v m pom ûe ten obor, podruhè je jasnè, ûe dop edu p jde obchod prost ednictvìm oboru jinèho. A takè nikdy nezapomìn te na to, ûe aù se firmï da Ì nebo ne, zamïstnanci zcela pr vem ËekajÌ na mzdu. MusÌte umït na ni vydïlat. Dlouho p ed tìm, neû jsem zaëal podnikat, jsem pob val v zahraniëì. DospÏl jsem k n zoru, ûe nejjistïjöì podnik nì je v chemii. Uzav ete pïtilet kontrakt a vìte, ûe bude st le nïco pot eba dod - vat - spot ebitelè musì na z kladï dohody st le nïco odebìrat. M te zajiötïn odbyt. Kdyû to hodnï zjednoduöìm - pak staëì jeden ËlovÏk, kter hlìd faktury, inkasuje zisk, a tak to bïûì st le dokola. Ten, kdo se v tèto sfè e pohybuje, jistï vì, o Ëem mluvìm. Abychom uspïli v chemii, museli jsme nabìdnout zajiötïnì financov nì jak v robci, tak kupujìcìmu. S tìm jsme si uû na zaë tku rady vïdïli. Pak jsme mïli öanci do toho kolobïhu vstoupit. TÌm, ûe jsem se lèta pohyboval v zahraniënìm obchodï a mïl jsem na starost stroje, lokomotivy apod., p edpokl dal jsem, ûe i zde naöe firma najde ve svïtï obchodnì partnery. No a kdyû jsme tedy podnik nìm v chemii zìskali pot ebn kapit l, öli jsme do stroja iny. V tè dobï vöak nebyla moûnost zìskat kontrakty na velkè mnoûstvì v robk. Ale chytli jsme se a nepustili.»as n s vöak p inutil hledat dalöì komodity. TÌm jsme se dostali k investiënìm celk m. A synergie nabìrala na systematiënosti, rozvinula se do rozmïru, kter jsme pot ebovali. V tom je naöe velk zkuöenost. DalöÌ tkvì v tom, ûe nezapomìn me, ûe penìze jsou st le pot eba. Synergie z rozmanitosti podnik nì je p inese. Obory se vz - jemnï dotujì. Postavili jsme cement rnu. Jednu, dvï. ProË? Pot ebujeme ji, abychom mohli ûìt. Byli jsme osloveni, zda si trouf me na petrochemick z vod. ProË ne? StavÌme na vysokè specializaci, m me öpiëkovè pracovnìky. Vychov v me si dalöì. O oborech, do kter ch se pouötìme, nïco vìme. Proto umìme prod vat. Pr vï jste projedn val moûnost zaloûit spoleënou firmu na v robu ËistiËek odpadnìch vod v Indii.»Ìm je toto teritorium pro v s zajìmavè? R sujì se velkè p Ìleûitosti investovat, urëit odvïtvì se prostï bez cizìho kapit lu neobejdouö Indie! V letech jsem pracoval v BangladÈöi. PÏt let ûivota zde mne vyökolilo. Jsem schopen vnìmat ty fantastickè rozdìly a ten progres, kterèho zde od tè doby dos hli. Indie se mïnì p ed oëima. Najdete zde super bary, super posekanè tr vnìky a lidi plnè el nu. VeËer jedou riköou z pr ce, kde sedì u poëìtaëe, doma jim pak chybì elekt ina. Indie toho jeötï mnoho pot ebuje. Tedy - proë ËistiËky? V Indii je velk problèm s odpadnì vodou. Co s nì - to je alfa omega zdejöìho ûitì. VezmÏte si t eba pr vï BangladÈö. Dnes m 120 milion lidì. V celè Indii lidì p ib v. ProblÈm splaökov ch vod je nep edstavitelnï tìûiv. Jedn nì, kterè Inekon Group v tomto smïru ned vno vedla, potvrdila, ûe je n ö projekt ûivotaschopn, ûe bude mìt podporu. NynÌ jsme naöe budoucì partnery sezn mili s naöìm z mïrem podrobnïji.»ek me, jak se vyj d Ì d l, jak up esnìme p vodnì myölenku. M me dohodu s vyn lezcem atraktivnì technologie, kter by se pr vï zde mïla velmi dob e uplatnit. P inesli bychom rovnïû financov nì projektu. R di byste nabìdli unik tnì Ëeskou biotechnologi - v Ëem tkvì jejì princip? PokusÌm se to vysvïtlit popul rnï. Prost sedimentace, kter je nejbïûnïjöì metodou oddïlov - 16 Umíme se tedy postarat o to, aby produkt té a té firmy byl v cizině konkurenceschopný. nì vyëiötïnè vody od aktivovanèho kalu, vyûaduje velkè n drûe, je pomal a m lo Ëinn. Technologie fluidnìho filtru m v raznï vyööì Ëinnost neû prost sedimentace. Efekt fluidnìho filtru se vyuûìv v separaënì Ë sti bio-reaktoru. Speci lnï uzp sobenou ötïrbinou u dna vstupuje do tèto separaënì Ë sti vyëiötïn voda ve smïsi s biomasou aktivovanèho kalu. Tato suspense proudì k odtokov m ûlab m na hladinï. VloËkovitÈ Ë stice aktivovanèho kalu jsou gravitaënì silou a vz - logickèho kalu, kterè jsou p in öeny vyëiötïnou odpadnì vodou. KlasickÈ ËistÌrenskÈ technologie vyuûìvajì pro kaûd stupeú ËistÌcÌho procesu zvl ötnì n drû. Technologie ECOFLUID dìky vyuûitì efektu fluidnìho filtru umoûúuje sdruûit vöechny tyto stupnï do jedinè n drûe. Provoz ËistÌrny je jednoduch a autoregulaënì. Mezi p ednosti pat Ì vysok kvalita vyëiötïnè vody, nìzkè po izovacì n klady - sdruûen biosektor zmenöuje zastavïnou plochu, sniûuje n roky na stavebnì pr ce a strojnì vybavenì. Technologie pouûìv velmi ËinnÈ mechanickè p edëiötïnì a tak nenì pot eba budovat prim rnì sedimentaënì n drûe. Mezi dalöì p ednosti pat Ì nìzkè provoznì n klady - jednoduchost obsluhy plynoucì z Ëelnosti zmìnïnè technologie, minim lnì mnoûstvì elektrick ch za ÌzenÌ a pohybliv ch Ë stì a auto-regulaënì proces jsou toho z rukou. StejnÏ jako mal produkce aerobnï stabilizovanèho p ebyteënèho kalu v raznï sniûuje provoznì n klady. Není jiné cesty, než růst. Růst je základem existence. jemn mi interakcemi zpoûôov ny a z roveú nar st jejich velikost. Vytvo Ì vloëkov mrak, p es kter proch zì proudìcì voda, a mrak odfiltrov v i nejmenöì neëistoty. Kdyû jsou vloëky uû p Ìliö velkè a tïûkè, klesajì ke dnu a jsou ods v ny a vraceny zp tky na zaë tek ËistÌcÌho procesu. Do vloëkovèho mraku se zachyt vajì dalöì vloëky biolen komplex eöenì, kter zvyöuje hodnotu naöich investic. V souhrnu jde o to, abychom byli co nejvìce efektivnì, tedy û danì. Kdyû to zobecnìm, co z toho plyne? Z kaznìk si s m vyû dal, abychom p idali k naöemu podnik nì dalöì obor. A to je dob e. VyuûÌv te vaöeho know how a nov ch poznatk takè na dom cì p dï? V»eskÈ republice? UrËitÏ. A m m radost z toho, ûe pr vï Inekon Systems vyhr l v bïrov ÌzenÌ v HamÈ, dïl pro Kofolu, PNS a pro adu dalöìch firem. Avöak naöìm souëasn m cìlem je uspït v oblasti softwarovè podpory manaûerskèho pl nov nì a rozhodov nì Asie se stala oblastì, kde jste jiû zapustili ko eny, jako p Ìklad m ûe slouûit v stavba dvou cement rem v Tadûikist nu. Kam byste r di smï ovali poslèze? MÏl by to b t Vietnam, Ir k, nïkterè zemï b valèho SovÏtskÈho svazu, zkr tka snaûìme se uspït v Asii ve vöech naöich komodit ch. Asie je jeden z kontinent, na kterèm je pro investory hodnï mìsta. Do Vietnamu jsme nap. dodali lokomotivy, do Ir ku takè. TÌm, ûe umìme zajistit financov nì, tìm si otvìr me cestu. TakÈ dalöì p idanou hodnotou, a tìm je v bava naöich investiënìch celk IT technologiemi na klìë. Kdyû jsem se vr til jednou z jistè pracovnì cesty, mïl jsem spojenì na nïkterè indickè firmy. Spojili se s nimi kolegovè z naöì dce inè spoleënosti Inekon Systems, aby spoleën mi silami vy eöili jeden z dnes jiû podstatn ch prvk dod vek: z kaznìk poûadoval naöe cement rny komplet, vëetnï softwarovèho eöenì na podporu pl nov - nì a manaûerskèho rozhodov nì. Jde tudìû o ucei v ostatnìch zemìch st ednì a v chodnì Evropy. M me nastartov no. S p sobenìm v zahraniëì jste zìskali zkuöenosti. Slyöela jsem, ûe nabìzìte jin m Ëesk m firm m, kterè by rovnïû r dy exportovaly, urëitou pomoc nap. v zastoupenì, proölasp v nì cestiëekö Za jak ch podmìnek? Nejprve bych uvedl, ûe myölenka nabìdnout na klìë ËistiËky odpadnìch vod se nezrodil jen tak n hodou. Dovedly n s k tomu zejmèna naöe zkuöenosti se zajiötïnìm financov nì. TÌm, ûe jsme siln skupina, kter dok ûe zprost edkovat i financov - nì v roby v zahraniëì, m me samoz ejmï co nabìdnout. Tak jsme se dostali k ËistiËk m. MenöÌ firmy, kterè zìskajì v zahraniëì zak zku, nemajì uû zpravidla tolik sìly k tomu, aby t eba zìskaly pojiötïnì od velk ch pojiöùoven, protoûe to vyûaduje spolufinancov nì. Kdyû tedy neuspïjì, p ijdou tyto "slaböì" firmy k n m. Poûadavek znì: zobchodujte to pro n s. A tak to udïl me. Na z kladï podmìnek, kterè jsou vz - jemnï v hodnè, samoz ejmï, m me svoji marûi, ale dok ûeme odvèst sluönou pr ci. UmÌme se tedy postarat o to, aby produkt tè a tè firmy byl v cizinï konkurenceschopn. Je to naöe know how. Jsme totiû schopni si "to" oöet it tak, aby se nestalo, ûe uprost ed projektu dojdou penìze, ûe nïkdo zkrachujeö Je ale pot eba Ìci, ûe k tomu nestaëì jen znalosti, zkuöenosti, kontakty s tïmi spr vn mi lidmi. I my pot ebujeme ötïstì, ne ûe bychom na nï spolèhali, aleö MÏli jsme nap Ìklad podepsan kontrakt na v voz lokomotiv do Vietnamu, v tè dobï poklesl kurs dolaru, ale my mïli ve smlouvï tzv. odkl dacì podmìnku - dìky jì jsme zabr nili nakonec ztr tï. J vìm, ûe mi povìte, ûe ötïstì p eje p ipraven m, ale obchod je nïkdy docela pïknè dobrodruûstvì. VlastnÌte zn mè ËeskÈ v robnì druûstvo Druchema, kterè pr vï oslavilo kulatè narozeniny. Jak se podìlì na vaöich v voznìch aktivit ch? Druchemu jsme koupili v roce Naöe skupina tam zìskala 54% podìl. Udrûeli jsme ji p i ûivotï. Bylo to v dobï, kdy do»eskè republiky vstoupily etïzce, kdy byla splatnost jejich faktur 120 dnì, kdy se rokovè sazby pohybovaly kolem 30 %. A my museli konkurovat. Firmu jsme udrûeli p i ûivotï a konsolidovali jsme ji. A dnes m me jasn pl n, co d l. Druchema posìlì sv j obchodnì tvar, d raz bude na r st vykazovan ch v sledk. Jeden uû tu je - zahraniënì obchod se zvedl t ikr t. I zde se mi potvrdilo: za vöìm jsou lidi, talent, aktivita. M me p edstavu, jak rozöì it v robu a jak exportovat. NenÌ jinè cesty, neû r st. R st je z kladem existence. Podnik nì je pro kaûdèho ËlovÏka kus jeho ûivota.»ìm zaëal v ö osobnì p ÌbÏh? M j osobnì p ÌbÏh zaëal tìm, ûe tramvaj mïla zpoûdïnì. Nejprve vöak jeötï toto: v roce 1971 jsem se jako vystudovan inûen r stroja uch zel v»kd o zamïstn nì, ale nep ijali mne na to mìsto, kam jsem mì il. ÿekl jsem si, ûe tedy ze mne asi opravdov stroja nebude. A tak jsem se rozhlìûel d lö Kdyû tehdy tramvaj po d nejela, bloumal jsem oëima kolem. M j zrak padl na budovu Pragoinvestu, st la naproti ref ûi. Co zkusit otev Ìt dve e t eba zrovna tady? ée to byla odvaha? Pragoinvest byl tenkr t noblesnì podnik. äel jsem na k drovku a oni mi sdïlili, ûe takovè jako j zrovna pot ebujì. P ede mnou se otev ela öance. Dostal jsem se aû na ambas du do BangladÈöe. PodÌval jsem se do NigÈrie. Tak trochu jsem procestoval svït. Pak jsem se stal n mïstkem editele Pragoinvestu. MÏl jsem urëitè p edstavy, kterè se vöak v danèm okamûiku nedaly na p dï Pragoinvestu naplnit. A tak jsem v roce 1990 zaloûil Inekon Group. Nitky osudu jsou svatè. Mohl jsem to udïlat proto, ûe mi tehdy dlouho nejela tramvaj. Jsem o tom p esvïdëen. Ta mne nasmïrovala k vlastnì, dneönì seberealizaci. PodÌval jsem se do svïta, kde jsem se hodnï nauëil. Poznal jsem prost edì, kterè dnes prahne po investicìch. Velmi brzy jsem si uvïdomil, ûe podstata zahraniënìho obchodu tkvì v tom, ûe musìte mìt osobnì vztah k ËlovÏku, s nìmû hodl te obchodovat. On totiû zvaûuje, zda se s v mi bude bavit. On musì Ëasto zaplatit d Ìve, neû mu nïco dod te. A bez osobnìch vazeb - to je prostï nemyslitelnè. ZahraniËnÌ obchod se stavì na dlouhodob ch p telsk ch vztazìch s klienty. Tak to funguje v Asii i Africe, v b val ch zemìch SSSR, prostï vöude. BojÌte se nïëeho? BojÌm. Toho, ûe politici zaënou diktovat podnik nì tak, ûe ho to okleötì, ûe to sv ûe dosavadnì aktivity. TakovÈ vïci se dïjì. Jenûe u velk ch zak zek pot ebujete pomoc st tu, st tnìch org n. RozmÏrnÈ zak zky se projedn vajì na vl dnì rovni, tak to chodì vöude za naöimi hranicemi. St t, pokud nezaötìtì iniciativu soukrom ch firem, pokud nevytvo Ì s nimi dohromady jednotnou strategii, nepodpo Ì jejich silì, jako by Ìkal: nez leûì mi na ekonomice, podnikatelè, dejte mi pokojö V Ëem spat ujete v chodisko k tomu, aby Inekon Group svè cesty rozvìjel, aby mohl takè vìce vydïl vat na projektech, kterè majì pro lidstvo smysl? MÌ Ìte-li k etice podnik nì, kter by mïla b t jednìm z prvk udrûitelnèho rozvoje spoleënosti, pak nezb v, neû zopakovat starou pravdu: etika obchodu je v tom, kdyû zvìtïzì obï strany. Prod - vajìcì i kupujìcì. Kdyû kaûd uhraje maximum. NahlÌûÌm tuto str nku vïci oëima praktika. Mohu mìt takovè aktivity, kterè p inesou blaho lidstvu, ale musìm na to mìt penìze. A k tïm mohu p ijìt nap Ìklad oboustrannï v hodn m obchodem. Aù dïl m, co dïl m, vûdy je to o filozofii a penïzìch - musì se vz jemnï docìlit takov ch podmìnek prodeje, aby byli vöichni spokojeni. za up ÌmnÈ odpovïdi podïkovala Eva Brixi

17 červenec 2006 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V CENTRU POZORNOSTI Když PER4MANCE znamená výkon Dnešní svět je propojen neuvěřitelným množstvím informačních sítí. Na zpracování jsou kladeny větší a větší nároky, softwarové nástavby se stávají nedílnou součástí operačních systémů. Kdo se setkal se správou databází a personifikovaných informací, jistě ví, jak je náročná synchronizace dat v rámci střední firmy, natož pak u velké společnosti. Jak je možné, že například pojišťovny či banky jsou schopny rychle vyhodnotit a analyzovat data o svých klientech? Co jim umožňuje přejít během jediného dne pod jiný systém bez ztráty toho nejcennějšího - firemních databází a aplikací? O všem možném a nemožném ve světě IT jsme si povídali s Ing. Petrem Maleňákem, jednatelem brněnské společnosti PER4MANCE. Přestože firma není nikterak velká, v portfoliu jejích zákazníků najdeme takové klienty jako je Česká pojišťovna, Česká spořitelna, ebanka, Komerční banka, ČEZ, Škoda Auto, Ahold CZ, Makro ČR, Český Telecom, Orange Slovakia či Český statistický úřad. Jak vznikla vaöe firma a do kterèho data sah jejì historie? ProË pr vï PER4MANCE? Firma PER4MANCE vznikla v roce 1995 na ja e, zakl dali jsme ji Ëty i spoleënìci. Bylo relativnï tïûkè najìt pro ni vhodn n zev, str vili jsme tìm celkem dlouhou dobu. Jednou, kdyû jsem listoval jak msi magazìnem od spoleënosti Oracle, uvidïl jsem tam n pis PER4MANCE se Ëty kou v n zvu. ÿìkal jsem si, ûe p esnï vystihuje to, co chceme dïlat, to znamen informaënì systèmy, kterè jsou zamï eny na v konnost (od slova Performance) a na vysokou stabilitu, na bezpeënost. Zvolili jsme proto tento n zev a od dubna 1995 fungujeme jako PER4MANCE.»ty ka tedy mj. symbolizuje Ëty i hlavnì benefity pro naöe klienty - bezpeënost, stabilitu, rychlost a v konnost. Jste brnïnsk spoleënost, ale mezi vaöe klienty pat Ì firmy z celè republiky... Jsme specializovan firma, a proto jsme nikdy nebyli zamï eni v hradnï lok lnï. D se Ìci, ûe nejvìce klient m me v Praze, kde sìdlì nejvïtöì spoleënosti. Samoz ejmï m me z kaznìky po celè republice, i v JihomoravskÈm kraji, ale nejsme na nïj nikterak region lnï v z ni. Ve vaöem portfoliu jsou velkè firmy, banky. Jak jste se dostali k takto dobr m referencìm? Od zaë tku fungov nì jsme se chtïli urëit m zp sobem vymezit na trhu informaënìch technologiì. Nem smysl konkurovat si s nïk m, kdo dod v komplexnï PC, servery a sluûby. TakovÈto portfolio m spousta firem na IT trhu, nïkterè z nich zanikly, dalöì byly koupeny jin mi firmami a sluëovaly se. My jsme naöi strategii od poë tku zamï ili na unik tnì sluûby, produkty a znalosti, kterè se snaûìme nabìzet naöim z kaznìk m. Pr vï tato unik tnost produkt a znalostì je p esvïdëuje, aby se rozhodli pro naöi firmu. Kter z vaöich produkt byl tedy nïjak m zp sobem v jimeën? V adï projekt byly urëitè jistè milnìky, kterè n m pomohly k dobrèmu jmènu. PrvnÌ z nejvïtöìch projekt, kter n s posunul d le, byl pro tehdejöì Radiomobil, nynïjöì T-Mobile. SpecialistÈ z Radiomobilu hledali eöenì pro Enterprise Management jejich informaënìho systèmu, tzn. mïli jiû v urëitè f zi vybudovan informaënì systèm a pot ebovali jej monitorovat, diagnosti- kovat, ladit a Ìdit. Pro systèm, kde jsou stovky server, hledali softwarovè eöenì, jeû by pomohlo omezenèmu poëtu administr tor zvl - dat tento obrovsk poëet server. Tehdy jsme mïli prvnì setk nì na veletrhu Invex, kde n s navötìvili na st nku. V tè dobï byl jeötï Invex pomïrnï odbornï zamï en, takûe jsme tam nejen my, ale i naöe konkurence mïli k dispozici konkrètnì eöenì a z kaznìci si mohli na jednom mìstï udïlat prvnì p ehled o tom, co trh nabìzì. JeötÏ nebyl tolik rozöì en internet a nebylo tak jednoduchè hled nì dodavatele p es internetovè vyhledavaëe jako dnes. P Ìmo na veletrhu jsme tedy Radiomobilu p edstavili naöe eöenì a bïhem asi t Ì mïsìc jsme podepsali prvnì vïtöì kontrakt na dod vku tïchto technologiì. Ve vaöì nabìdce je uveden jeötï jeden mimo dnï zajìmav produkt - tzv. SOS, systèm pro z chrannou sluûbu... SystÈm pro z chrannou sluûbu je troöiëku unik tnì, je to nïco jinèho neû Enterprise Management, bezpeënost a stabilita. Na jeho v voji jsme se podìleli s vedenìm brnïnskè z chrannè sluûby. Jde o systèm ÌzenÌ urgentnìho provozu z chrannè sluûby, hlavnìm partnerem byl pan prim Urb nek, kter se spolupodìlel na vybudov nì tohoto informaënìho systèmu. SystÈm Projekt "UČIT SE PRAXÍ": podpora malých a středních jihomoravských podniků odstartována V p li Ëervna odstartoval unik tnì projekt, pom hajìcì mal m a st ednìm podnik m v JihomoravskÈm kraji. Projekt U»IT SE PRAXÕ firm m umoûúuje zìskat profesion lnì podporu v oblasti ÌzenÌ a rozvoje lidsk ch zdroj. Projekt, financovan Evropsk m soci lnìm fondem a st tnìm rozpoëtem»r, je urëen mal m a st ednìm podnik m, kterè zamïstn vajì do 250 pracovnìk a p sobì na jiûnì MoravÏ. Pokud se firma projektu z ËastnÌ, zìsk v moûnost bezplatnï vyuûìt kvalitnì poradenskè sluûby v oblasti ÌzenÌ a rozvoje lidsk ch zdroj. S konkrètnì myölenkou, jak tyto podniky na jiûnì MoravÏ podpo it, p iöla agentura Motiv P, kter projekt vypracovala, zìskala pro nïj dotace a v tïchto dnech zaëìn s jeho realizacì. "U»IT SE PRAXÕ vych zì z konkrètnìch pot eb mal ch a st ednìch podnik JihomoravskÈho kraje. Pr vï na jiûnì MoravÏ platì snad vìce neû kdekoli jinde, ûe hospod sk rozvoj regionu podstatnï z visì na r stu mal ch a st ednìch podnik," uvedl Frantiöek HronÌk z agentury Motiv P. HlavnÌm z mïrem projektu je podle jeho slov pr vï zv öenì produktivity, adaptability a konkurenceschopnosti z ËastnÏn ch firem. "MalÈ a st ednì podniky jsou klìëov m pilì em ekonomiky, zvyöujì jejì konkurenënì dynamiku, jsou zdrojem pracovnìch mìst a napom hajì rozvoji regionu. Pot ebujì b t konkurenceschopnè, proto musì trvale investovat do nov ch technologiì a lidsk ch zdroj," doplnil Fr. HronÌk. Podniky budou moci dìky nabìzenè podpo e provèst koncepënì zmïny v oblasti lidsk ch zdroj. OdbornÌci z agentury Motiv P nejprve ve firmï provedou anal zu kompetencì jednotliv ch zamïstnanc. Na z kladï tèto anal zy pak vytvo Ì tzv. kompetenënì model, kter s ohledem na dan podnik i jeho zamïstnance optimalizuje rozdïlenì kompetencì. OdbornÌ trenè i pak podle Fr. HronÌka podnik nauëì, jak vytvo en kompetenënì model vyuûìt p i v bïrovèm ÌzenÌ, hodnocenì pracovnìk, jejich rozvoji a tvorbï n stroj ÌzenÌ lidsk ch zdroj. Projekt se bude realizovat v n sledujìcìch dvou letech a jeho partnerem je ObchodnÌ a hospod sk komora Brno. Z jemci o Ëast v projektu se mohou od dneönìho data hl sit em, faxem nebo telefonicky v agentu e Motiv P, nebo na kontaktnìm mìstï ObchodnÌ a hospod skè komory Brno. P ihl öku je moûnè vyplnit takè elektronicky na PoËet z jemc je omezen, proto o zìsk nì podpory rozhoduje takè termìn pod - nì p ihl öky. pokraëov nì na stranï 20 funguje od roku 1997 a v souëasnè dobï je postupnï zaëleúov n ne pouze jako brnïnsk systèm, ale jako systèm KrajskÈ z chrannè sluûby, kde jednotliv v jezdov stanoviötï a st ediska z chrannè sluûby z celèho kraje jsou Ìzena z jednoho mìsta - z jednoho dispeëinku. FilozofiÌ je tedy poskytnout komplexnì eöenì na mìru z kaznìkovi. JakÈ sektory pat Ì mezi nejvìce obhospoda ovanè vaöìm prost ednictvìm? Jsou to nap Ìklad firmy z oblasti zdravotnictvì, kde se jedn o zmìnïn systèm pro z chrannou sluûbu - coû ale tvo Ì cca 10 % naöeho z bïru. Nejsme nijak odvïtvovï v z ni, protoûe naöe produkty a sluûby mohou pouûìvat firmy ze vöech oblastì - aù uû jsou to banky, pojiöùovacì spoleënosti, telekomunikaënì spoleënosti, dodavatelè r zn ch druh energiì, velkè pr myslovè podniky nap. z petrochemie. Pokud se podìv me mezi top 100 Ëesk ch a slovensk ch firem, tak vïtöina z nich pouûìv nïkterè z naöich produkt nebo sluûeb. Ne t eba p Ìmo produkt PER4MANCE, ale produkt, kterè zastupujeme na ËeskÈm trhu. Jak je to s dalöìm servisem a sluûbami? PeËujete d le o klienty z hlediska inovacì a podobnï? Samoz ejmï. Jsme partnerem americkè softwarovè spoleënosti Quest software, kde jsme v hradnìm z stupcem pro»eskou a Slovenskou republiku. To znamen, ûe p eprod v me p idanou hodnotu produktu tèto firmy. P idan hodnota je obsaûena v p edprodejnì konzultaci, prezentacìch, doporuëenìch, co z produkt se jakèmu z kaznìkovi m ûe hodit. NabÌzÌme takè bezplatnè testov nì tïchto produkt po dobu nap Ìklad t Ì mïsìc. VÏtöinou si bïhem testov nì z kaznìk uvïdomì, ûe se mu produkt opravdu hodì. N sleduje realizace dod vky, kde zase m ûeme spolupracovat na spoleënè instalaci a zaökolenì obsluhy. D le samoz ejmï poskytujeme technickou podporu, kter je prost ednictvìm telefonickè hot-line, a nebo po u, po internetu. P sobìte takè nap Ìklad jako spr vce sìtì v nïkter ch podnicìch? Na p nì z kaznìka m ûeme Ë steënï nabìzet sluûby jako vzd lenou spr vu sìtì, ale tam jde o nïco trochu jinèho. VÏtöinou si dodanè produkty implementujì specialistè naöich z kaznìk sami a sami se o nï starajì, protoûe jim to p in öì bezprost ednì informace. To m te jako poëìtaë v autï. ÿekne v m, kdyû doch zì benzìn, nebo ûe je venku horko, p ÌpadnÏ vypoëìt, nakolik m te dojezd na n drû. N mi dodanè softwary eknou uûivatel m PC a poëìtaëov ch sìtì, ûe nïkde je dlouh doba odezvy, nebo zda jim doch zì mìsto na pevnèm disku a podobnè problèmy. Ve svïtï, kde poëìtaëe vl dnou, stejnï tak vl dnou r znè viry, spamy a vöechny s tìm spojenè negativnì vïci. LidÈ se bojì zmïny, bojì se nechat p einstalov vat, nainstalov vat novè produkty. JakÈ v hody majì softwary, kterè poskytujete pr vï vy? Pokud by firma nedod vala transparentnì software, kter û dn m zp sobem neovlivnì provoz informaënìho softwaru, tak nem ûe existovat. TakovÈ firmy sice na trhu byly, ale v podstatï skonëily, protoûe nenì moûnè dod vat software, kter nïjak m zp sobem zmïnì kûd p vodnìho operaënìho systèmu, jeho datab ze Ëi jinè aplikace. Potom bychom mïli vìce starostì se softwarem na monitoring, neû s vlastnìm provozem. Firmy, kterè existujì a jsou stabilnì na trhu, majì svoje typy softwaru, kterè v û dnèm p ÌpadÏ neovlivnì provoznì systèm, jenû majì monitorovat. S tìmto rozhodnï nem me û dn problèm. Takûe, kdyû si klient od v s objedn produkt, tak mu v postatï zkvalitnì jeho st vajìcì systèm? P esnï tak. JeötÏ na jednu vïc se musìm zeptat. ObrovskÈ projekty, gigantickè firmy a v pozadì stojì zk t m specialist. Kolik v s je ve firmï a co je jejì hlavnì filozofiì? Firma opravdu nenì poëetnï velk, samoz ejmï nïkterè sluûby, kterè nabìzìme, dïl me ve spolupr ci s partnersk mi spoleënostmi. V souëasnè dobï m PER4MANCE 18 lidì. ProË n s m ûe b t tak m lo? Je to proto, ûe m me kvalitnì produkty. Pokud produkt nainstalujeme a on funguje a vyûaduje minim lnì technickou podporu, tak nepot ebujeme z stupy odbornìk, kte Ì se starajì o to, aby produkty v bec fungovaly. Je to d no i v bïrem v robce, kter m k dispozici kvalitnì produkty, jedn se o opravdu öpiëkovè technologie. Tak stejnï lidè, kte Ì jsou v PER4MANCE zodpovïdnì za jednotlivè produktovè ady, musì byt na vysokè rovni a musì umït nejen komunikovat s v robcem v cizìm jazyce, ale musì b t nïkdy i lepöì neû on. Jak hled te takovè schopnè lidi? TÏûko ( smïv). A vychov v te si je nïjak? SnaûÌme se vychov vat. PochopitelnÏ nejvìce d me na doporuëenì, tzn. kdyû nïkdo doporuëì nïkoho, kdo z r zn ch d vod odch zì z nïjakè firmy a vìme o nïm, ûe je to kvalitnì ËlovÏk. VyzkouöÌme jej a pokud je opravdu nejen lidsky, ale i odbornï na v öi, tak u n s vïtöinou z stane. V Ëem vidìte hlavnì rozdìl vaöì firmy a tïch konkurenënìch? KromÏ toho, ûe jste schopni b t velmi efektivnì p i relativnï malèm poëtu lidìö Pro nïkterè oblasti informaënìch technologiì v podstatï konkurenci ani nem me. Je vöak d leûitè, aby to o n s vïdïl trh informaënìch technologiì, protoûe v tom si myslìm, ûe m me jeötï slabinu. Zkr tka aby se obecnï vïdïlo, ûe nejsme pouze datab zovï zamï en firma, ale nabìzìme znalosti, produkty a sluûby i pro jinè oblasti. Pro Microsoft eöenì, pro migrace MicrosoftÌch produkt atd. Jde p edevöìm o to, aby se vìce z kaznìk i ze st ednìho trhu dozvïdïlo o tom, co dïl me a jak jim mohou b t naöe produkty uûiteënè. MÏl by k tomu poslouûit i n ö novï p ipravovan port l informacì kde se nezamï Ìme pouze na IT specialisty a odbornìky, ale takè na manaûery a uûivatele informaënìch systèm. za rozhovor dïkuje Michaela Zachov Jak získat správné kontakty na správné lidi v zahraničí NenÌ pochyb o tom, ûe spr vnè kontakty na spr vnè lidi jsou pilì em dobrèho byznysu. JeötÏ vìc to platì o dobr ch kontaktech s obchodnìmi partnery v cizinï. Jak vöak takovè kontakty jednoduöe zìskat?»eötì podnikatelè tento problèm Ëasto eöì ËastÌ na tuzemsk ch i mezin rodnìch veletrzìch a v stav ch. Tento postup vöak stojì docela hodnï penïz a ne vûdy je jeho v sledkem uzav en kontrakt. Hospod sk komora hl. m. Prahy (HKP) nabìzì praûsk m podnikatel m jednoduööì eöenì: spr vnèho obchodnìho partnera se pokusì vyhledat sama - "na vlastnì n klady". PracovnÌci praûskè komory budou tyto kontakty navazovat osobnï, zejmèna prost ednictvìm celoevropskè komorovï sìtï EuroChambers. VyuûijÌ p itom samoz ejmï i st vajìcìch vztah se zahraniënìmi byznysmany. Spolupracovat budou i s obchodnï-ekonomick mi seky Ëesk ch velvyslanectvì v cizinï, jakoû i s ambas dami sìdlìcìmi v Praze. "Tento t m a jeho sìù kontakt je uû nynì podnikatel m k dispozici," ekl vedoucì oddïlenì zahraniëì v HKP Jan Hauser. "HlavnÌm z mïrem projektu je poskytnout praûsk m podnikatel m - zejmèna mal m a st ednìm firm m - Ëinn n stroj pro proniknutì na zahraniënì trhy, aù uû formou exportu zboûì a sluûeb nebo formou expanze firem za hranice»eska. HlavnÌ cìlovou oblastì budou st ty EvropskÈ unie, i kdyû knowhow a z zemì, kterè v komo e vytvo Ìme, bude vyuûitelnè i pro vstup na trhy po celèm svïtï," dodal. Praûsk komora z jemce o obchody se zahraniënìmi partnery nejd Ìve podrobnï sezn mì s moûnostmi spolupr ce s tou kterou zemì, s legislativou, kter se podnik nì dot k. Pak p ijdou na adu jedn nì "jeden na jednoho" se z stupci zahraniënì firmy. Mnoha podnikatel m, zejmèna mal m a st ednìm, br nì v expanzi na novè trhy p edevöìm komplikovanost pravidel, kter mi se musejì Ìdit. Pokud se jim poskytne moûnost vstupu na zahraniënì trhy jednïmi dve mi, vëetnï osobnìch kontakt v jednotliv ch region lnìch i celost tnìch obchodnìch komor ch a vëetnï poradenskèho servisu, v raznï se tìm zjednoduöì jejich vstup na novè trhy a tìm se zv öì jejich konkurenceschopnost v evropskèm mï Ìtku. DÌky tomu, ûe projekt Eurochambers je spolufinancov n Evropsk m soci lnìm fondem a st tnìm rozpoëtem»eskè republiky, majì podnikatelè vöechny sluûby od HKP zadarmo. Petr Kolbe, europrojekty@hkp.cz 17

18 EXPORT červenec 2006 V zanedbaném vývozu služeb vidím velkou šanci pro naše firmy Je zřejmé, proč outsourcing vznikl - snižuje náklady a ve výsledku zvyšuje zisky a zlevňuje zboží. Podle informací McKinseyho Globálního Institutu může kvalitní reorganizace výroby ušetřit nadnárodní firmě 50 až 70 % nákladů. Zpravidla je tedy mnohem víc těch, kteří v důsledku takového trendu získají, než těch, kteří na něm prodělají. Je vöak takè pravda, ûe ti, kte Ì na outsourcingu prodïlajì, leckdy p ich zejì o pracovnì mìsta, nebo se hrozba outsourcingu podepìöe na jejich snìûenè mzdï. TakovÈ negativnì d sledky plodì dalöì a v demokratickè spoleënosti vytv ejì tlak na volenè politiky, aby s odlivem pracovnìch mìst nïco dïlali. Tak se objevujì poûadavky na zv öenì barièr pro pohyb zboûì a sluûeb a na dalöì ochran skè kroky. Toto hnutì, kterè je dnes namì eno proti globalizaci ekonomiky, m ûe za nep ÌhodnÈ politickè konstelace sìlit a m ûe v koneënèm d sledku globalizaci zpomalit, nebo ji i zastavit. To by jistï nebylo v z jmu vïtöiny. Byla by to prohra zejmèna pro ty z n s, kte Ì vï Ì v d leûitost posilov nì obchodu a exportu. ÿeknïme si otev enï, ûe v takovèm nejistèm mezidobì se nach zìme uû nynì. PrvnÌ nadöenì z globalizace a prvnì v k iky j sotu nad efektivitou outsourcingu tlumì obava z negativnìch - doufejme, ûe kr tkodob ch - dopad tohoto v voje. Kabel z optick ch vl ken spojujìcì Ameriku a Indii byl d Ìv vìt n jako zp sob p epravy pro digit lnì ekonomiku. NynÌ je vöak povaûov n spìö za obrovsk "kan l", kter m ze Z padu mizì dob e placen pracovnì mìsta. Podle daj americkè v zkumnè spoleënosti Forrester oëek vajì SpojenÈ st ty do roku 2015 ztr tu tèmï 75 tisìc pracovnìch mìst a Evropa m v tomto obdobì p ijìt o zhruba 120 tisìc poëìtaëov ch odbornìk. Pro n s je st le jeötï pozitivem, ûe outsourcing z vyspïl ch st t p in öì»eskè republice nov pracovnì mìsta. S m pro sebe v tomto v voji vidìm dvï v zvy. 1. Jednak se domnìv m, ûe jeötï nedok ûeme tohoto potenci lu pat iënï vyuûìt. 2. A pak je mi takè jasnè, ûe tento trend nenì ani trval ani dlouhodob a konkurence je velk. V pr bïhu n sledujìcìch desìti let se Rusko,»Ìna a takè Indie z ejmï budou etablovat jako d leûitè z kladny k produkci sluûeb jako nap Ìklad softwarovè inûen rstvì, pojiötovnictvì a marketing. Tyto sluûby budou spot ebov ny ve st tech z padnì Evropy, USA a Japonsku. A pr vï v dosud zanedbanèm v vozu sluûeb vidìm jako gener lnì editel agentury CzechTrade velkou öanci pro naöe firmy. JednÌm z pilì, na kter ch stavìm svoji vizi CzechTrade jako p ednìho hr Ëe "Ligy mistr " ve svèm oboru, je komplexnì firemnì poradentsvì. Agentura i lidè v terènu se musì dokonale orientovat ve vöech z koutìch region, ve kter ch operujì a z roveú musejì zn t dopodrobna moûnosti ËeskÈho trhu, Ëesk ch firem. MusÌme na vyspïl ch trzìch hledat a nach zet pro naöe firmy nabìzejìcì sluûby "niky", v nichû se se svojì specializacì budou moci dob e uplatnit. Z kladem bude diferenciace - ËeskÈ firmy orientovanè na poskytov nì specializovan ch, sofistikovan ch sluûeb, kterè je odliöì od jejich indick ch, ËÌnsk ch a rusk ch konkurent, jimû do budoucna nebudou schopny konkurovat cenou, budou muset tedy nabìdnout nïco specifickèho. To m ûe b t zaloûeno na kulturnìch a region lnìch odliönostech a jistï to nep jde vymyslet jen tak od stolu. MusÌme mìt v hrub ch obrysech jasno, co hled me, ale detaily, v nichû je vûdy zaklet potenci lnì spïch, musìme pozn vat p Ìmo na jednotliv ch trzìch. VÏ Ìm, ûe aû se n m poda Ì nastavit systèm tìmto smïrem, napom ûe CzechTrade vïtöì sofistikaci ËeskÈ ekonomiky, jejì vïtöì diverzifikaci a tìm takè jejìmu stabilnïjöìmu r stu, kter bude odolnïjöì v Ëi r zn m v kyv m nep ÌznÏ. Takov m komplexnìm poradenstvìm CzechTrade umoûnì vytvo it podmìnky nejen k dokonalejöìmu ËeskÈmu "insourcingu" pro sofistikovanè, specializovanè sluûby, ale z roveú tìm zv öì dom cì konkurenceschopnost ËeskÈ ekonomiky. UmoûnÌ totiû p Ìliv nov ch zkuöenostì, poznatk a technologiì. Tak se z dvou stran outsourcingu stane to, v co jistï mnoho z n s douf : obousmïrn d lnice, po nìû do zahraniëì budou putovat od naöich firem vyspïlè, diferencovanè sluûby a zpït na n ö trh se dostanou nejnovïjöì trendy a zkuöenosti, kterè ËeskÈ ekonomice umoûnì dostat se na öpici a dlouhodobï se na nì udrûet. Ivan Jukl, gener lnì editel agentury CzechTrade Z vystoupenì na konferenci DvÏ strany outsourcingu, kterou uspo dal CzechTrade letos v Ëervnu DalöÌ popt vky na Vypravme se na třetí trhy Na p evedenì proces do levnèho zahraniëì je moûnè uöet it nemalè penìze. N klady na dopravu a logistiku i odpis poë teënì investice mohou b t nïkolikan sobnï niûöì, neû dosaûen spora n klad na pracovnì sìlu. PracovnÌci, jejichû pracovnì mìsta byla p enesena do ciziny, majì pro svèho zamïstnavatele st le vysokou hodnotu dìky sv m letit m zkuöenostem a loajalitï k firmï, a mohou se s v hodou p ekvalifikovat na sluûby spojenè s ÌzenÌm outsourcingu, s prodejem a poskytov nìm z kaznickèho servisu, s udrûenìm a dalöìm rozvojem duöevnìho vlastnictvì firmy. Jak ale m ûe p enesenì v roby do chudèho zahraniëì pomoci firmï k zìsk nì nov ch trh? V b eznu 2006 byla publikov na zajìmav studie firmy PriceWaterhouseCoopers "SvÏt v roce 2050". EkonomiËtÌ analytici v nì dospïli k z vïru, ûe bïhem nejbliûöìch desetiletì dojde k plnèmu obr cenì parity kupnì sìly chud ch asijsk ch zemì v Ëi bohat m zemìm z padu*). Jin mi slovy, ûe ËÌnsk, indick, rusk nebo t eba mexick trh se pro n s bude velmi rychle st vat mnohem v znamnïjöìm, neû je dnes t eba trh USA Ëi star ch zemì EU. JistÈ je, ûe nep jde o zmïnu skokovou, a takè ûe mìsto na tïchto rozvìjejìcìch se trzìch bude s postupujìcìm Ëasem st le tïûöì zìskat. Dostat se s produkty firmy na gigantickè trhy»ìny, Indie, Ruska a dalöìch zemì, to p edpokl - d jedineënè know how, znalosti jazyka a obchodnìch zvyklostì cìlovè zemï. A v neposlednì adï produkt cenovï srovnateln s obdobn mi produkty zahraniënì konkurence. A pr vï cenovou hladinu v robku je moûnè snìûit p emìstïnìm Ë sti v robnìch nebo kompletaënìch proces do cìlovè zemï. P enesenì v roby m ûe nadto iniciovat a zaplatit proces seznamov nì pracovnìk firmy s obchodnìmi zvyklostmi a jazykem cìlovèho trhu, kter jistï nebude levn ani p Ìliö kr tk. AktivnÌ vyhr vajì a zpravidla se vyplatì vstoupit na trh konkurent d Ìve, neû oni vstoupì na ten v ö. UdrûenÌ a rozvoj know how je naopak procesem klìëov m a velmi citliv m. Vaöe know how a v ö p Ìstup na evropsk trh je totiû velmi Ëasto jedin m pr seëìkem z jm s vaöìm zahraniënìm partnerem, a s jeho uvolnïnìm m ûe pominout veöker motivace partnera k dalöì spolupr ci s vaöì firmou. K uvolnïnì obchodnìho tajemstvì p itom Ëasto doch zì mimodïk a jeötï v pr bïhu jedn nì, p ed uzav enìm kvalitnì smlouvy nebo souboru kontrakt. Tehdy se v mèdiìch objevujì p Ìpady padïl nì Ëi kopìrov nì v robk, vytïsúov nì poskytovatele outsourcingu s jeho vlastnìm know how z jeho vlastnìch trh, a dodateënè objevov nì "nep edvìdateln ch" rizik, kter se v mnoha p Ìpadech s malou obmïnou opakujì a nad nimiû Ëasto i pr mïrn pr vnìk kroutì hlavou. Z tohoto pohledu p edstavuje proces outsourcingu vûdy konkrètnì rizika pr vnì a organizaënì, p edevöìm po str nce nalezenì Ëi smluvnìho vytvo enì silnèho a trvalèho pr niku z jm mezi Ëesk m poskytovatelem a zahraniënìm p Ìjemcem outsourcingu. P i pl nov nì pr niku na zahraniënì trhy s vyuûitìm outsourcingu se proto doporuëuje hledat a vytv et cesty k co moûn nejtïsnïjöìmu prov z nì z jm se zahraniënìm partnerem. Aù uû formou kapit lovè Ëasti a podìlu na ÌzenÌ spoleënèho podniku, prevencì niku klìëovèho know how cestou organizaënì i pr vnì, nebo rozdïlenìm proces na klìëovè a outsourcovatelnè. D slednè pouûìv nì spr vnï registrovanè obchodnì zn mky na kaûdè sebemenöì souë stce vaöeho v robku v raznï ztìûì prodej tzv. "otrock ch kopiì". P Ìtomnost znalce prost edì cìlovèho trhu a zkuöenèho pr vnìka od samèho poë tku vaöeho z mïru v m pom ûe rozvrhnout dìlëì cìle a etapy outsourcingovèho projektu tak, aby na vaöì stranï z stalo minimum rizik a maximum spoleënèho p Ìnosu pro obï strany outsourcingu. Ing. Michal Rozkyd lek, manaûer projektu CzechTrade "Anal za pr vnìch rizik p i obchodu s»ìnou" *) Srovn v ny byly skupiny zemì G7 a E7 v p epoëtu hrubèho dom cìho produktu G7: USA, Japonsko, NÏmecko, Anglie, Francie, It lie, Kanada. E7: Indie,»Ìna, BrazÌlie, Rusko, IndonÈsie, Mexiko, Turecko Outsourcing je v módě VÌme opravdu, jak pomocì outsourcingu re lnï zv öit efektivnost proces ve vlastnì firmï? JakÈ mohou b t finanënì p Ìnosy outsourcingu pro n s, jakè jsou jeho n strahy i p Ìleûitosti v jednotliv ch zemìch, jakè jsou praktickè zkuöenosti jin ch Ëesk ch firem s jeho vyuûitìm? A umìme outsourcing spr vnï vyuûìvat pro posìlenì konkurenceschopnosti naöì firmy? OdpovÏdi na tyto ot zky hledali ËlenovÈ a hostè ExportnÌho klubu CzechTrade 13. Ëervna v praûskèm hotelu Pyramida bïhem pracovnì konference s n zvem "DvÏ strany outsourcingu". Rozebr na byla jak tèmata obecn a pr vnì, tak takè konkrètnì p Ìleûitosti a rizika outsourcingu ve vztahu k zemìm, o kter ch se v souvislosti s outsourcingem nejëastïji hovo Ì. ÿeditelka zahraniënì kancel e CzechTrade v USA panì Ivana Ingram informovala p edevöìm o moûnostech, p edpokladech a postupech pro zìsk nì outsourcovanè zak zky od nïkterè z americk ch firem. Naopak moûnostem outsourcingu z»r do zemì s levnïjöì pracovnì silou byla vïnov na hned cel ada p ÌspÏvk, od rozboru p ÌleûitostÌ pro outsourcing v»ìnï a Indii aû po p edstavenì p ipravovanèho manu lu CzechTrade, popisujìcìho modelov p Ìpad diverzifikace v roby do zahraniëì. Speci lnìm tèmat m outsourcingov ch proces se na p dï ExportnÌho klubu CzechTrade vïnovali specialistè z Dun&Bradstreet, White&Case, Capgemini a DHL, ale takè vrcholovì manaûe i Ëesk ch firem NH Z b eh a Moravia IT, kte Ì majì s spïön m vyuûitìm outsourcingu svè vlastnì zkuöenosti na mezin - rodnì rovni. Po p edn ökovè Ë sti se vïtöina z nïkolika desìtek manaûer aktivnï zapojila do vz jemnè v mïny rad a zkuöenostì, kter je hlavnìm p Ìnosem podobn ch setk nì i smyslem existence samotnèho ExportnÌho klubu CzechTrade. Z ankety mezi z ËastnÏn mi vyplynulo, ûe vïtöina uû o moûnostech outsourcingu slyöela a tèmï t etina uvaûuje o p enesenì Ë sti svè v roby do zahraniëì. NejËastÏji se jedn o mont û a kompletaci v robk. Na akci reagovala i kanadsk ambas da, kter okamûitï projevila z jem o spolupr ci s CzechTrade v oblasti investiënìch p ÌleûitostÌ pro ËeskÈ subjekty v KanadÏ. Gener lnì editel CzechTrade Ing. Ivan Jukl to komentoval slovy: Kontakt: Autor: Miloš Krmášek "Outsourcing je v souëasnè dobï v mûdï, a proto se snaûìme vyjìt vst Ìc popt vce i ze strany Ëesk ch firem, kterou v poslednì dobï evidujeme." CzechTrade za letoönì a loúsk rok zpracoval jiû 1500 popt vek, kterè se t kajì p emìstïnì v roby nebo pravideln ch subdod vek do zahraniëì. CzechTrade vöak z roveú varuje p ed ukvapen mi aktivitami Ëesk ch podnik v zahraniëì, protoûe je z ejmè, ûe aû 50 % projekt skonëì do jednoho nebo dvou let. k tèmatu vìce na stranï 19 CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz servis CzechTrade ID N zev ZemÏ urëenì ZahraniËnÌ podnikatelsk subjekt, n zev Popis popt vky, Ëesk popis PouûitÈ silniënì stroje P kist n (Pakistan) Nazim International Firma m z jem o pouûitè silniënì stroje (nejvìce o STAVOSTROJ " VV170, VV112, VV110 Rollers. ) SklenÏnÈ kor lky, Nov ZÈland virtue limited Firma m z jem o sklenïnè kor lky a knoflìky, odïvnì biûuterii odïvnì biûuterie (New Zealand) a komponenty pro v robu(karabinky, uz vïry, h Ëky aj.) L tky, divadelnì kost my NÏmecko (Germany) Kobra Trade e.k. Firma m z jem o l tky: bavlnu, len, satèn, samet, vyöìvanè aj. D le m z jem o spolupr ci s v robci divadelnìch kost m CestovnÌ plochè Velk Brit nie DOUGLAS LAING & COMPANY Firma m z jem o cestovnì plochè sklenïnè lahve. lahve ze skla (United Kingdom) 18

19 červenec 2006 CZECHINVEST, CZECHTRADE České podniky mohou získat další peníze Agentura CzechInvest vyhlásila v červnu Národní projekt Standard rozvoje lidských zdrojů - Investors in People (IIP), ze kterého mohou podniky se sídlem mimo Prahu získat až korun na zavedení jediného mezinárodně uznávaného standardu v oblasti řízení a rozvoje lidských zdrojů. O podporu se mohou uch zet podniky z oblasti zpracovatelskèho pr myslu a navazujìcìch sluûeb bez ohledu na velikost. PenÌze pak majì poslouûit ke zv hodnïnèmu n kupu sluûeb jako jsou prvotnì anal za, poradenskè sluûby, ökolicì aktivity nebo z vïreënè zhodnocenì vedoucì k zavedenì standardu IIP. Projekt v»eskè republice koordinuje agentura CzechInvest, kter za tìmto Ëelem vyökolila deset n rodnìch poradc. PilotnÌ f ze se v loúskèm roce z Ëastnilo deset spoleënostì, z nichû dvï (TANEX PLASTY, a. s. a SERVISBAL OBALY, s. r. o.) se umìstily v soutïûi ZamÏstnavatel roku "Konkurenceschopnost podnik je dnes mnohem vìc neû d Ìv z visl na lidech a zp sobu jejich ÌzenÌ," sdïlil Tom ö Hruda, gener lnì editel agentury CzechInvest, a doplnil: "Standard IIP prokazatelnï sniûuje fluktuaci a nemocnost pracovnìk, zvyöuje produktivitu pr ce a v koneënèm d sledku napom h i k dosahov nì lepöìch ekonomick ch v sledk firmy." Standard Investors in People sleduje schopnost podniku efektivnï vyuûìvat a rozvìjet svè zamïstnance. Propojuje vöechny prvky person lnì politiky (nap. vzdïl v nì, motivaci, hodnocenì, internì komunikaci) s ostatnìmi podnikov mi procesy tak, aby bylo dosaûeno maxim lnì shody na stranï zamïstnanc i firmy. "V zemìch, kde jiû m standard svou tradici a öiröì povïdomì, absolventi ökol cìlenï vyhled vajì firmy pr vï s touto certifikacì, protoûe tak majì jistotu, ûe neustrnou na n stupnì pozici a budou se moci d le rozvìjet," ekla Michaela Pavlisov, vedoucì oddïlenì rozvoje lidsk ch zdroj agentury CzechInvest, a dodala: "KromÏ prestiûe tak m ûe b t zìsk nì IIP i dobr m n strojem p i hled nì kvalitnìch pracovnìk." VÕCE O IIP Standard Investors in People vznikl v roce 1991 ve VelkÈ Brit nii, kde na konci osmdes t ch let zaëala v konnost britsk ch podnik zaost vat za zahraniënì konkurencì. Vl da proto provedla v zkum u nej spïönïjöìch dom cìch firem s cìlem zjistit, proë jsou tak spïönè. Z vïr byl p ekvapujìcì - tyto podniky vïnovaly zvl ötnì pèëi sv m zamïstnanc m. Na z kladï jejich osvïdëen ch postup a ve spolupr ci s odborov mi organizacemi, odborn mi asociacemi i samotn mi podniky byl n slednï sestaven standard Investors in People. V souëasnosti je v Anglii drûitelem osvïdëenì IIP vìce neû organizacì, kterè reprezentujì p ibliûnï 40 % britskèho trhu pr ce. CÌlem britskè vl dy je, aby do konce roku 2007 bylo v organizacìch ocenïn ch standardem IIP zamïstn no nejmènï 47% zamïstnanc. KONTAKT: Ing. Michaela Pavlisov, vedoucì OddÏlenÌ rozvoje lidsk ch zdroj agentury CzechInvest Tel: michaela.pavlisova@czechinvest.org Informace o portálu Na co jste se ptali Rozhovor s Tomášem Hrudou, generálním ředitelem agentury CzechInvest Port l BusinessInfo.cz umoûnil v pr bïhu Ëervna sv m uûivatel m poloûit dotazy gener lnìmu editeli agentury CzechInvest Tom öi Hrudovi. TÈmatem rozhovoru byly p edevöìm informace t kajìcì se rozliën ch n stroj podpory zvyöov nì konkurenceschopnosti v»r. Dotazy se t kaly p edevöìm Ëerp nì prost edk ze struktur lnìch fond EU, nov ch forem podpory podnik nì, dostupnosti investiënìch pobìdek pro tuzemskè subjekty Ëi moûnostì subdod vek pro zahraniënì spoleënosti. VybranÈ ot zky uûivatel a odpovïdi Tom öe Hrudy: ZahraniËnÌ investo i mohou Ëerpat pobìdky - co ale nabìzìte Ëesk m firm m? V prvnì adï je t eba Ìct, ûe pobìdky v bec nejsou urëeny jen pro zahraniënì firmy, je to oblìben m tus Ëesk ch mèdiì. Fakt je, ûe mìra ve ejnè podpory pro zpracovatelsk pr mysl, tedy investiënì pobìdky, je d na z konem a ten naprosto nerozliöuje, jestli jde o zahraniënìho investora nebo ËeskÈho. PodstatnÈ je, zda splnì podmìnky, tedy investici urëitè minim lnì Ë stky a vytvo enì urëitèho minim lnìho poëtu pracovnìch mìst, kter musì udrûet po dobu minim lnï 5 let. Pokud se podìv te na statistiky o firm ch, kterè pobìdky ËerpajÌ, zjistìte, ûe t etina z nich jsou ËistÏ ËeskÈ spoleënosti, mezi jin mi mohu jmenovat t eba firmu Meopta P erov nebo spoleënost Tescoma.»eötÌ malì a st ednì podnikatelè navìc mohou Ëerpat dotace ze struktur lnìch fond, coû je oblast ËinnostÌ, kter v souëasnosti tvo Ì vìc neû dvï t etiny naöich aktivit. Na podporu Ëesk ch podnikatel tak dosud öly vìce neû 4 miliardy korun a dalöì miliardy bude moûnè Ëerpat v n sledujìcìm programovèm obdobì v letech Ned vno n m byla p izn na dotace z OperaËnÌho programu pr mysl a podnik nì (OPPP). MusÌme ji zdanit? Dotace je zdaniteln v nos spoleënosti. NicmÈnÏ takto zjednoduöenï nelze odpovïdït! Z leûì vûdy na konkrètnìm p Ìpadu. Lze rozliöit dvï z kladnì situace, dotace na provoznì n klady a dotace na po ÌzenÌ investice. V prvnìm p ÌpadÏ se opravdu jedn o zdaniteln v nos, v druhèm p ÌpadÏ sniûuje dotace ËetnÌ po izovacì a tedy i daúovou vstupnì cenu majetku. Nejde tedy o v nos, ale o ovlivnïnì budoucì v öe odpis (n klad ) p edmïtnèho majetku. Na naöich webov ch str nk ch existuje aplikace datab ze Ëesk ch dodavatel - takto slouûì p edevöìm firm m, kterè dodavatele aktivnï hledajì. Datab zi pravidelnï aktualizujeme - proto se mohou z jemci o za azenì do datab ze subdod vek pro automobilov a dalöì pr mysl obr tit na naöe pracovnìky, kontakt je k nalezenì na webov ch str nk ch v sekci On-line datab ze. Od 18. kvïtna je takè moûnè se registrovat do datab ze subdodavatel pro Hyundai. V Ëem u snahy o subdod vky ËeskÈ firmy v porovn nì se zahraniënìmi firmy nejëastïji chybujì? Velice Ëasto je to jejich relativnï nìzk flexibilita. Naöe podniky mnohdy nezvl dajì ÌzenÌ a nemajì propracovanou marketingovou strategii. ZahraniËnÌ spoleënosti, kterè se rekrutujì ze zemì s konkurenceschopnou ekonomikou, jsou zvyklè na vysok standard. Tlak na malè a st ednì firmy je pak velk. Z toho d vodu ale m me k dispozici Projekt podpory Ëesk ch dodavatel, jenû m firm m pomoci vyhledat chyby a odstranit je. M ûeme na ökolenì zamïstnanc v r mci programu Profese vyuûìt i vlastnì zkuöenè pracovnìky, nebo je nutnè mìt externì lektory? éadatel m ûe ke ökolenì vyuûìt i svè vlastnì zamïstnance. V takovèm p ÌpadÏ vöak bude jako p Ìloha û dosti vyûadov n jejich profesnì ûivotopis s informacemi o zkuöenostech nebo jiû realizovan ch ökolenìch. Vyhl sili jste novou cenu Podnikatelsk projekt roku. Jak to m smysl odmïúovat firmy, kterè dostaly dotaci? OcenÏnÌ je vyj d enìm uzn nì spoleënostem, kterè se nezalekly pr ce okolo vy izov nì vöì agendy a dok zaly p edloûit skuteënï kvalitnì projekty. Z roveú ukazujeme ostatnìm podnikatel m, ûe je moûnè dos hnout i na mnohamilionovè nevratnè dotace a ani to nenì tak tïûkè. OcenÏnÌ je navìc jen symbolickè a nenì s nìm spojena û dn finanënì odmïna ani jinè v hody. M ûe û dost o podporu z EU podat vìce ûadatel spoleënï? é dost m ûe podat vûdy jen jeden ûadatel (fyzick nebo pr vnick osoba). éadatel vöak m ûe podat libovoln poëet projekt spadajìcìch pod r znè programy, p ÌpadnÏ i vìce projekt do jednoho programu (pokud to programy v slovnï nezakazujì - nap. ROZVOJ, START). NicmÈnÏ na kaûd uznateln n klad lze poskytnout podporu pouze jednou, nelze p edkl dat stejn projekt do vìce program najednou. St le se mluvì o tom, ûe»esk republika nestihne vëas vyëerpat penìze ze Struktur lnìch fond EU. Jak je to s vypl cenìm penïz z OperaËnÌho programu Pr mysl a podnik nì? Tento operaënì program je urëen zejmèna pro malè a st ednì firmy ze zpracovatelskèho pr myslu a souvisejìcìch sluûeb a musìm Ìct, ûe naöi podnikatelè jsou velice aktivnì. ZatÌm jsme jim p iznali dotace a zv hodnïnè vïry za tèmï 5,5 miliardy korun. PenÌze jsou vypl ceny aû po dokonëenì projekt, aby bylo jistè, ûe jsou ve ejnè prost edky vynaloûeny opravdu ËelnÏ a nebudou zneuûity. Fyzicky vyplaceno bylo proto nïco p es jednu miliardu korun. pokraëov nì ze strany 18 CzechInvest l k do republiky zahraniënì investory - majì ale ËeskÈ firmy nïjakou öanci z toho profitovat? Samoz ejmï ûe majì a tïch zp sob je nïkolik. JednÌm z nejviditelnïjöìch je moûnost dod vek, kter se tìm vûdy Ëesk m firm m nabìzì. Kdyû velkè nadn rodnì koncerny p ekonajì prvnì "kritickou" f zi n jezdu na v robu, kdy vïtöinou vyuûìvajì svè jiû zavedenè dodavatele, aby minimalizovaly rizika p ÌpadnÈho v padku dod vek Ëi öpatnè kvality, zpravidla zaëìnajì portfolium sv ch dodavatel rozöi ovat. MarkantnÌ je to zejmèna v automobilovèm pr myslu, ale net k se to zdaleka jen tohoto sektoru. Pro spoustu Ëesk ch firem se takè nabìzì oblast dod vek nejr znïjöìch sluûeb - od kancel skèho vybavenì, person lnìch a mzdov ch aû po nap Ìklad jazykovè kurzy, vzdïl v nì a podobnï. KompletnÌ rozhovor naleznete na str nk ch port lu BusinessInfo.cz, konkrètnï na adrese: clanek-prispevky/40841/ Získejte dotace pro svůj export ze strukturálních fondů EU Chcete vstoupit na zahraniënì trhy a p itom snìûit co nejvìce svè n klady? Pak je tu pro v s Program Marketing, kter je svèho druhu jedin m v»eskè republice. Program umoûúuje zìskat dotaci 46 % (nejvìce 1 mil. KË) na pr zkumy trhu, zìsk nì informacì o zahraniënìch trzìch, studie vstupu na trh, tvorbu katalog a dalöìch propagaënìch materi l v cizìch jazycìch, tvorbu internetov ch str nek a zejmèna na n klady spojenè s ËastÌ na zahraniënì v stavï Ëi veletrhu - pron jem, z ÌzenÌ a provoz st nku. Program m ûe vyuûìt mal a st ednì podnik (pr vnick osoba), kter chce se sv mi sluûbami Ëi zboûìm expandovat do zahraniëì. NenÌ omezen pouze na trhy EU, zahrnuje i trhy neëlensk ch zemì. Mezi v bïrov mi kritèrii nenì p edchozì zkuöenost s exportem, pouze nutnost prok zat promyölenost svèho z mïru na zahraniënìm trhu. "Do souëasnosti bylo pod no 411 û dostì o podporu v r mci programu Marketing a 329 jsme jiû dostali k posouzenì," uvedl Mgr. Karel VÌt, vrchnì editel sekce finance a provoz agentury CzechTrade, kter je implementaënì agenturou Programu Marketing. "Hodnotitelsk komise jich schv lila zatìm 299 a podnikatelè tyto projekty jiû realizujì. DokonËen ch projekt jsme zaznamenali 75 - jejich ûadatelè jiû poû dali o proplacenì dotace. Za celou dobu jsme zamìtli pouze t i projekty. Pokud nepoëìt me vïrovè programy a programy, kterè jiû byly vyëerp ny, je program Marketing z hlediska poëtu û dostì nej- spïönïjöìm programem v r mci OperaËnÌho programu pr mysl a podnik nì, dodal Karel VÌt. Co m tedy udïlat firma, kter chce podpo it sv j export prost ednictvìm programu Marketing? DoporuËujeme co nejd Ìve zavolat na telefonnì ËÌslo , na nïmû pracovnìci agentury CzechTrade poskytnou podrobnè informace, kterè firma pot ebuje pro vypracov nì û dosti. Informace naleznete takè na str nk ch a Jak se m ûe dostat Ëesk firma k dod vk m pro nadn rodnì spoleënosti? Outsourcing je v módě pokraëov nì ze strany 18 Z st z stupc prestiûnìch firem White & Case, Capgemini, Bun & Bradstreet, kterè majì s outsourcingem mnohaletè zkuöenosti, zaznïlo povzbuzenì, ale i varov nì s n vodem jak minimalizovat rizika spojen s outsourcingem - a to jak po str nce pr vnì, tak i po str nce provï ov nì potenci lnìch partner nebo ÌzenÌ. "Faktem vöak z st v, ûe spïönè firmy z vyspïl ch zemì se prost ednictvìm outsourcingu jiû lèta zbavujì neproduktivnìch ËinnostÌ a soust eôujì se na tzv. core business," poznamenal Ivan Jukl. "Pokud chtïjì naöe firmy drûet krok, ot zka nestojì zda outsourcovat, ale co, kde, kdy a jak. A zvolit takovè konkrètnì postupy, kterè je co nejrychleji dovedou k cìli, s maxim lnìm p Ìnosem a s minimem podnikatelsk ch rizik," dodal Ivan Jukl. 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR, PROFESNÍ USKUPENÍ červenec 2006 Zpráva auditora a prohlášení vedení účetní jednotky dokoëenì Ël nku z ËervnovÈho vyd nì Prosperity Auditor datuje zprávu dnem dokončení auditu. Vzhledem k tomu, že úkolem auditora je vydat zprávu k účetní závěrce tak, jak je sestavena a prezentována vedením účetní jednotky, nemůže auditor svou zprávu datovat před datem, kdy je účetní závěrka podepsána vedením. Běžná praxe je taková, že auditorovi je předložena jakási pracovní verze účetní závěrky, která může být ještě v průběhu auditu upravována, a to jak v oblastech, které identifikovalo vedení společnosti, tak v oblastech, které identifikoval auditor. Auditor v souladu se zákonem o auditorech není oprávněn nařizovat změny a opravy údajů vykázaných účetní jednotkou, je však povinen účetní jednotku informovat o zjištěných nesprávnostech v účetní závěrce. Vedení účetní jednotky pak zváží, které úpravy navržené auditorem v účetní závěrce zohlední. V případě, že dopad nezaúčtovaných navržených úprav na účetní závěrku je významný, auditor tuto skutečnost zohlední modifikací výroku auditora (viz níže v textu). SkuteËnosti, kterè zabraúujì vyd nì v roku bez v hrad, jsou dvojìho druhu - omezenì rozsahu auditu a nesouhlas s vedenìm ËetnÌ jednotky, pokud jde o vhodnost zvolen ch ËetnÌch postup, metody jejich aplikace nebo p imï enost informacì zve ejnïn ch v p Ìloze k ËetnÌ z vïrce. PodÌvejme se podrobnïji na oba p Ìpady. OmezenÌ rozsahu auditu Auditor ve svè zpr vï, kter obsahuje v rok bez v hrad, deklaruje, ûe provedl audit v souladu se z konem o auditorech a Mezin rodnìmi auditorsk mi standardy a souvisejìcìmi aplikaënìmi doloûkami KA»R. Auditor musì napl novat a provèst audit tak, aby zìskal p imï enou jistotu, ûe ËetnÌ z vïrka neobsahuje v znamnè nespr vnosti. V p ÌpadÏ, ûe auditor nenì schopen provèst vöechny procedury, pomocì kter ch by tuto p imï enou jistotu zìskal, nem ûe vydat v rok bez v hrad. Zpr va auditora je v tomto p ÌpadÏ modifikov na, a to buô formou v roku s v hradou, nebo odmìtnutìm vyd nì v roku auditora. V p ÌpadÏ, ûe omezenì rozsahu nenì natolik z sadnì, aby vyûadovalo odmìtnutì v roku, auditor vyd v rok s v hradou. V p ÌpadÏ, ûe d sledky omezenì rozsahu auditu jsou tak z sadnì, ûe auditor nenì schopen zìskat dostateënè d kaznì informace, aby byl schopen se vyj d it k ËetnÌ z vïrce, odmìtne vydat v rok OmezenÌ rozsahu Ëinnosti auditora se Ëasto objevuje p i prov dïnì auditu v prvnìm obdobì, tj. u ËetnÌ jednotky, kter je auditovan poprvè, a auditor je povï en provedenìm auditu aû po datu provedenì fyzick ch inventarizacì z sob. V nïkter ch p Ìpadech nenì moûnè kontrolu Ve dnech 22. a 23. Ëervna se v BratislavÏ v hotelu Radisson SAS Carlton Hotel uskuteënilo shrom ûdïnì nejvyööìch p edstavitel organizace EUROGAS - EvropskÈ unie asociacì zemnìho plynu. Nejv znamnïjöì p edstavitelè evropskèho plyn - renstvì se sjeli do SlovenskÈ republiky, aby zde diskutovali o nejvïtöìch problèmech plyn renskèho pr myslu na jednotnèm vnit nìm trhu EvropskÈ unie a jeho dalöìm rozvoji. SouËasnÏ tak p ispïli k oslav m 150 let plyn renstvì na Slovensku.»eskou republiku v EUROGASu zastupuje»esk plyn rensk unie (»PU). Jedn nì se z Ëastnil Josef Kastl (gener lnì sekret ) a Old ich Petrûilka (Senior Manager) z»pu a Herbert Strobl z RWE Transgas. Jedn nì EUROGASu se z Ëastnilo 45 deleg t zastupujìcìch 24 plyn rensk ch asociacì a plyn - rensk ch podnik ze 17 Ëlensk ch zemì. HlavnÌ body pracovnì agendy zased nì se zamï ily na podmìnky podnik nì v plyn renskèm odvïtvì po otev enì trhu s plynem a pokraëujìcì liberalizace evropskèho trhu s energiemi. BÏhem jedn nì bylo rovnïû zd raznïno, ûe komerënì dlouhodobè dodavatelsko-odbïratelskè vztahy na rovni plyn renskèho pr myslu musì z stat p te- Ì evropskèho z sobov nì plynem, neobejdou se pokraëov nì ze strany 17 P edstavenì agentury Motiv P VzdÏl vacì a poradensk spoleënost Motiv P p sobì na trhu od roku Agentura se zamï uje na v bïr pracovnìk, poradenstvì, firemnì vzdïl v nì a anal zy v oblasti lidsk ch zdroj. Vytv Ì vlastnì knowhow v problematice Assessment a Development Centre. V cviky soust eôuje na prakticky vyuûitelnè znalosti a dovednosti vëetnï uëenì se vlastnì zkuöenostì, d raz klade p edevöìm na transfer nabyt ch 20 fyzickè inventarizace provèst dodateënï, pop ÌpadÏ charakter ËetnÌch z znam neumoûúuje auditorovi ubezpeëit se o stavu z sob alternativnìmi auditorsk mi postupy. Existuje vöak mnoho jin ch situacì, kdy je t eba vydat v rok s v hradou Ëi odmìtnout vydat v rok z d vodu omezenì rozsahu Ëinnosti - nap Ìklad chybïjìcì externì konfirmace, kterè nenì moûnè nahradit alternativnìmi d kaznìmi informacemi, vedenì ËetnÌ jednotky nenì ochotno provèst posouzenì nep etrûitosti trv nì ËetnÌ jednotky atd. Nesouhlas s vedenìm ËetnÌ jednotky V p ÌpadÏ, ûe auditor nesouhlasì s vedenìm ËetnÌ jednotky v z leûitostech, jako je vhodnost zvolen ch ËetnÌch postup, metod jejich aplikace nebo p imï enost informacì zve ejnïn ch v p Ìloze k ËetnÌ z vïrce, a d sledky tohoto rozporu jsou z hlediska ËetnÌ z vïrky v znamnè, auditor vyd v rok s v hradou nebo z porn v rok. V p ÌpadÏ, ûe dopad nesouhlasu nenì natolik z sadnì, aby vyûadoval z porn v rok, auditor vyd v rok s v hradou. V p ÌpadÏ, ûe dopad nesouhlasu je natolik z sadnì, ûe auditor dojde k z vïru, ûe v hrada ve zpr vï nenì p imï en k vystiûenì zav dïjìcìch informacì nebo ne plnosti ËetnÌ z vïrky, auditor vyd z porn v rok.. V p ÌpadÏ v roku s v hradou je popis skuteënostì vedoucìch k vyd nì tohoto v roku vûdy nad odstavcem s v rokem auditora, kter pak obsahuje termìn "s v hradou" a odkaz na p ech zejìcì odstavec Ëi popis problèmu. V p ÌpadÏ v hrady z titulu nesouhlasu s vedenìm ËetnÌ jednotky auditor takè ve svè zpr vï vyëìslì Ëi popìöe dopad nespr vnosti na ËetnÌ z vïrku. V p Ìpa- vöak bez stabilnìho a transparentnìho pr vnìho a politickèho r mce.»esk plyn rensk unie uû na p edch zejìcìch pracovnìch jedn nìch EUROGASu v Bruselu sezn mila svè evropskè partnery se situacì v»eskè republice. "Plyn m jakoûto zdroj pro evropskou v robu elektrickè energie p ed sebou velkou budoucnost: jedn se o nejëistöì fosilnì palivo, jeho z soby jsou dostateënè, schvalovacì procedury pro stavbu plynov ch elektr ren jsou jednoduööì, jejich stavba nenì tak kapit lovï n roën a b v i kratöì, navìc v EvropÏ mohou poëìtat s velkou provoznì pruûnostì," ekl Josef Kastl, gener lnì sekret»pu. Na programu zased nì EUROGASu bylo i p ijetì z sad dlouhodobè vize EUROGASu, kter reaguje na Zelenou knihu EU. "Eurogas klade velkou v hu na spolehlivost dod vek plynu a chce s Evropskou komisì diskutovat o tom, zda zvolen zp sob rozvoje vnit nìho trhu s plynem a podpora obchodnìch mìst (hub ) ke zv öenì spolehlivosti dod vek skuteënï p ispìv ", sdïlil Old ich Petrûilka. EUROGAS je mezin rodnì nev dïleën organizace se sìdlem v Bruselu. JejÌm cìlem je p ispìvat ke spolupr ci plyn rensk ch sdruûenì v EvropÏ. Zastupu- Projekt "UČIT SE PRAXÍ": podpora malých a středních jihomoravských podniků odstartována znalostì a dovednostì do praxe. Vysok odbornost spoleënosti je garantov na experty, kte Ì p edn öejì na MasarykovÏ univerzitï a na ökol ch Brno Business School a Brno International Business School v r mci studiì MBA, certifikovan ch Nottinghamskou univerzitou. Kontakt pro pod nì p ihl öek Agentura Motiv P s.r.o. Mgr. Anna Luk Ëov ÿeho ova 14, Brno tel.: lukacova@motivp.cz (tz) dï, ûe auditor vyd v z porn v rok, je nad odstavcem s v rokem umìstïn odstavec popisujìcì skuteënost vedoucì k tomuto v roku a v rok auditora pak stanovì, ûe ËetnÌ z vïrka nepod v vïrn a poctiv obraz p edmïtu ËetnictvÌ. V p ÌpadÏ, ûe se auditor odmìt k ËetnÌ z vïrce vyj d it z d vodu omezenì rozsahu Ëinnosti, je zpr va auditora modifikov na v raznïjöìm zp sobem - mìsto termìnu "ovï ili jsme ËetnÌ z vïrku" se pouûìv termìn "byli jsme povï eni ovï it", aby bylo Ëten i jasnè, ûe auditor ovï enì neprovedl. D le se v tomto p ÌpadÏ vynech v vïta o odpovïdnosti auditora a odstavec o rozsahu Ëinnosti auditora (ten je vöak moûnè upravit). Nad odstavcem s v rokem je vloûen odstavec, kter popisuje situaci vedoucì k odmìtnutì v roku. V rok auditora pak vyznìv ve smyslu, ûe vzhledem k d leûitosti uveden ch skuteënostì auditor nenì schopen vyj d it sv j n zor na ËetnÌ z vïrku. Odstavec zd razúujìcì skuteënost Za urëit ch okolnostì m ûe b t zpr va auditora modifikov na doplnïnìm odstavce zd razúujìcìho skuteënost ovlivúujìcì ËetnÌ z vïrku, kter je podrobnïji pops na v p Ìloze k ËetnÌ z vïrce. Tento odstavec je obvykle uv dïn za odstavcem obsahujìcìm vlastnì v rok auditora a za norm lnìch okolnostì obsahuje sdïlenì, ûe tato skuteënost nenì p edmïtem v hrady auditora. Odstavec zd razúujìcì skuteënost se obvykle pouûìv pro popis v znamn ch nejistot, jejichû vyjasnïnì je z vislè na budoucìch ud - lostech a kterè mohou ovlivnit ËetnÌ z vïrku (nap Ìklad probìhajìcì soudnì spor), p ÌpadnÏ pro popis skuteënostì, kterè majì v znamn vliv na p edpoklad trv nì ËetnÌ jednotky. Odstavec zd razúujìcì skuteënost v û dnèm p ÌpadÏ nesmì suplovat v hradu. Prohl öenì vedenì ËetnÌ jednotky EUROGAS jednal v Bratislavě o podnikání v plynárenském odvětví je svè Ëleny v Ëi org n m EvropskÈ unie a dalöìch mezin rodnìch organizacì a reprezentuje jejich z jmy v Ëi nejöiröì ve ejnosti. ZemnÌ plyn je jednìm z nejd leûitïjöìch zdroj energie v zemìch EvropskÈ unie. V souëasnosti pokr v 23 % prim rnìch energetick ch pot eb a podle ekonomick ch odhad podìl zemnìho plynu na prim rnìch energetick ch zdrojìch stoupne na 28 % do roku Tak jako byl pr myslov rozvoj v 19. a 20. stoletì zaloûen na uhlì a ropï, perspektivou pro pokrytì energetick ch pot eb v 21. stoletì je bezesporu zemnì plyn.»esk plyn rensk unie (»PU) byla zaloûena plyn rensk mi distribuënìmi spoleënostmi a st tnìm podnikem»esk plyn rensk podnik, o. z. Transgas, v roce 1994 jako nez visl a dobrovoln profesnì organizace pr vnick ch V souladu se standardem ISA 580 Prohl öenì vedenì k auditu je auditor povinen zìskat pìsemnè prohl öenì vedenì ohlednï skuteënostì, kterè jsou v znamnè z hlediska ËetnÌ z vïrky, v p ÌpadÏ, ûe nelze p edpokl dat, ûe existujì jinè dostateënè a vhodnè d kaznì informace. Prohl öenì vedenì ËetnÌ jednotky by nikdy nemïlo nahrazovat d kaznì informace, kterè je moûno zìskat. V p ÌpadÏ, ûe auditor nem ûe zìskat dostateënè d kaznì informace, kterè by mïly b t dostupnè, bude tìm omezen rozsah auditu a to i v p ÌpadÏ, ûe auditor zìskal od vedenì ËetnÌ jednotky prohl öenì t kajìcì se danè z leûitosti. Jako p Ìklad m ûeme uvèst ovï enì mnoûstvì z sob p i auditu prvnìho obdobì, kdy se auditor nemohl z Ëastnit fyzick ch inventarizacì a nemohly b t provedeny alternativnì procedury. V takovèm p ÌpadÏ auditor nem ûe akceptovat prohl öenì vedenì ËetnÌ jednotky o spr vnosti z statku z sob vyk zan ch v ËetnÌ z vïrce jako dostateënou d kaznì informaci. V nïkter ch p Ìpadech vöak auditorovi nebudou k dispozici jinè d kaznì informace neû ty, kterè zìsk v prohl öenì vedenì k auditu - nap Ìklad z mïr drûet urëitou investici za Ëelem jejìho zhodnocenì a neprodat ji v p ÌötÌm ËetnÌm obdobì. Samotn standard ISA 580 a dalöì standardy ISA obsahujì poûadavky Ëi doporuëenì na obsah prohl öenì vedenì k auditu - za vöechny jmenujme alespoú prohl öenì vedenì o tom, ûe vedenì uzn v svou odpovïdnost za navrûenì a zavedenì vnit nìch kontrol, jejichû cìlem je prevence a odhalov nì chyb. V tèto souvislosti by v pìsemnèm prohl öenì vedenì mïl b t uveden p ehled neopraven ch nespr vnostì zjiötïn ch auditorem, o kter ch se vedenì domnìv, ûe jejich dopady nejsou z pohledu ËetnÌ z vïrky jako celku v znamnè. D le vedenì v prohl öenì obvykle uv dì, ûe byly za Ëtov ny vöechny z vazky a rezervy v adekv tnì v öi a ûe z ruky poskytnutè t etìm stran m jsou spr vnï vyk z ny v p Ìloze k ËetnÌ z vïrce. plnost z vazk a rezerv je velmi problematick m aspektem auditorskè pr ce a jejì ovï ov nì je velmi problematickè. Z dalöìho m ûeme jmenovat nap Ìklad prohl öenì o tom, ûe auditorovi byly zp ÌstupnÏny vöechny z pisy z jedn nì p edstavenstva, dozorëì rady a valn ch hromad, ûe ËetnÌ jednotka splúuje vöechny poûadavky smluv, jejichû nedodrûenì m ûe mìt v znamn vliv na ËetnÌ z vïrku atd. Obvykl praxe je takov, ûe auditor p ipravì n vrh prohl öenì vedenì k auditu, kterè je pak podeps no na z kladï nejlepöìho vïdomì a svïdomì Ëleny vedenì, kte Ì nesou hlavnì zodpovïdnost za ËetnÌ jednotku a jejì finanënì Ëinnosti - obvykle tedy p edstavenstvo nebo jednatel a finanënì editel. Prohl öenì je obvykle datov - no stejn m datem jako auditorsk zpr va t kajìcì se ËetnÌ z vïrky. V p ÌpadÏ, ûe vedenì odmìt poskytnout prohl öenì k auditu v rozsahu, kter auditor povaûuje za nezbytn, doch zì k omezenì rozsahu jeho Ëinnosti a auditor vyd v rok s v hradou nebo odmìtne vydat v rok. Ing. MarkÈta Jind iökov, FCCA sek metodiky KA»R osob. Po 12 let svè existence se»pu vïnuje v znamn m tèmat m ovlivúujìcìm plyn renstvì v»eskè republice - dnes zejmèna ekologickè daúovè reformï, novele energetickèho z kona, novele Pravidel trhu s plynem, podpo e vyuûitì zemnìho plynu v dopravï a dalöìm. CÌlem»PU je pom hat rozvoji podnikatelskèho prost edì v oblasti zemnìho plynu.»pu dnes sdruûuje nejv znamnïjöì hr Ëe plyn renskèho pr myslu: RWE Transgas, distribuënì spoleënosti a majitele z sobnìk zemnìho plynu SPP Bohemia.»eskÈ plyn renstvì zastupuje v mezin rodnì organizaci EUROGAS. Pro vìce informacì kontaktujte»pu, pana ing. Old icha Petrûilku na adrese Novodvorsk 82/803, Praha 4, tel: , petrzilka@cpu.cz, Česká spořitelna se stala partnerem Svazu průmyslu a dopravy ČR Svaz pr myslu a dopravy»r podepsal v Ëervnu dohodu o partnerstvì s»eskou spo itelnou. Svaz bude na z kladï tèto smlouvy zastupovat»eskou spo itelnu v jedn nìch zamïstnavatel doma i v zahraniëì. Spo itelna bude mìt statut "Partnera SP»R". Podobnou exkluzivnì dohodu o spolupr ci podepsal vloni svaz rovnïû se spoleënostì RWE Transgas. Svaz bude zastupovat»eskou spo itelnu nap Ìklad v poradnìm org nu ËeskÈ vl dy - RadÏ hospod skè a soci lnì dohody a n vrhy tohoto partnera uplatnì i p i p ÌpravÏ a jedn nì o zmïn ch legislativy. Spolupr ce se p edpokl d i p i formulov nì stanovisek ËeskÈ zamïstnavatelskè komunity na mezin rodnì rovni. Svaz reprezentuje z jmy Ëesk ch podnikatel v evropskè konfederaci zamïstnavatel UNICE. Je rovnïû Ëlenem BIAC (poradnì org n OECD pro hospod skou oblast) a Ëlenem mezin rodnì organizace zamïstnavatel IOE. ObÏ strany se v dohodï zav zaly, ûe budou spoleënï podporovat uplatúov nì z kladnìch etick ch princip. SpoleËn m postupem chtïjì rovnïû dos hnout toho, aby z kony, kterè se t kajì podnik nì, byly motivaënì a nebrzdily rozvoj podnikatelskèho prost edì. "Povinnost kultivace ËeskÈho podnikatelskèho prost edì vnìm me jako jednu ze z kladnìch priorit naöì Ëinnosti. Siln partner, kter je souë stì nadn rodnì sìtï a m v znamnè postavenì na evropskè scènï, n m navìc m ûe pomoci p i uplatnïnì naöich stanovisek a poûadavk na mezin rodnì rovni," ekl prezident Svazu pr myslu a dopravy»r Jaroslav MÌl.»esk spo itelna povaûuje partnerstvì za v znamn krok. "Chceme podporovat rozvoj pr myslu v»r. V tomto d leûitèm odvïtvì m me adu z kaznìk, mal ch i velk ch firem. M ûeme jim nabìdnout svè produkty a sluûby a vï Ìme, ûe tato smlouva bude p Ìnosem i pro nï," ekl Heinz Knotzer, Ëlen p edstavenstva a n mïstek gener lnìho editele»eskè spo itelny. (tz, spd)