Integrace přistupujících zemí do EU - problematika železnic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrace přistupujících zemí do EU - problematika železnic"

Transkript

1 Integrace přistupujících zemí do EU - problematika železnic Hinne Groot, národní expert Evropské komise 1 Úvod Železnice se stala způsobem dopravy, který si mohou cestující a nákladní dopravci v přistupujících zemích volně vybrat, a proto se železnice musí stát konkurenceschopnější. Železnice bývaly státními organizacemi, povinně nesly příslušné závazky a jejich zákazníci neměli k dispozici jiné způsoby dopravy. Nyní se železnice přetvářejí na společnosti nezávislé na státu, které konkurují ostatním způsobům dopravy a ve kterých je správa infrastruktury oddělena od řízení poskytovaných služeb. V květnu 2004 se osm zemí se železnicemi stane členy Evropské unie: Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Další přistupující země, ostrovy Kypr a Malta, nemají železnice. Bulharsko a Rumunsko se mohou stát členy v roce Turecko je také přistupující zemí. Kodaňská rada se v prosinci 2002 usnesla vydat rozhodnutí o otevření jednání s Tureckem v prosinci Tento článek nabízí obecný pohled na dopad připojení přistupujících zemí k Evropské unii na železniční politiku těchto zemí. Současné členské státy EU pocítí vliv rozšířeného vnitřního trhu v oblasti železničních služeb i železničního průmyslu. Charakteristické rysy železnic v přistupujících zemích Železnice tradičně představovala v přistupujících zemích nejdůležitější způsob dopravy, který byl provozován jediným státním podnikem. Železnici stále patří relativně velký podíl na dopravním trhu (viz rovněž Graf č. 1 a 2 o tržních podílech jednotlivých druhů dopravy), ale k tomu, aby zůstala konkurenceschopná, bude potřebovat značnou restrukturalizaci. Bývalá státní polská železniční společnost PKP je po DB a SNCF třetím největším provozovatelem železnic na evropském trhu, co se týče množství přepravovaného zboží. Trh železničních služeb a restrukturalizace železničních podniků V přistupujících zemích došlo po pádu berlínské zdi k výraznému snížení objemu železniční dopravy. Tento pokles byl do značné míry způsoben změnami v obchodní politice přistupujících zemí: obchod byl orientován na východ, především do Sovětského svazu. Tento obchod se zhroutil. Dalším důležitým faktorem byla větší svoboda pohybu obyvatelstva a částečně vyšší čistý příjem přistupujících zemí, což vedlo ke zvýšení počtu vlastníků aut. Výsledkem byl značný pokles podílu železnic na dopravním trhu, jak ukazuje rovněž Graf č. 3. Objem železniční dopravy se zároveň snižoval celkově, ku příkladu v Maďarsku poklesl v letech 1989 až 1994 objem nákladní železniční dopravy o přibližně 50% a osobní zhruba o 20%. Nákladní železniční doprava, především tranzitní nákladní železniční doprava, představovala v přistupujících zemích výnosné obchodní odvětví. Transsibiřská železniční doprava a doprava koridory Traceca obvykle vedla přes jednu anebo více přistupujících zemí. Výnosy z nákladní železniční dopravy byly využívány ke křížovému dotování provozu osobní železniční dopravy. Tržní podíl železnic je dnes v přistupujících zemích pořád vyšší než v zemích evropské patnáctky, jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Mnoho cestujících a nákladních dopravců bylo 1 Tento článek vyjadřuje pouze názory autora, které nesmí být nikterak interpretovány jako oficiální postoje Evropské komise. 1

2 v minulosti ve skutečnosti nedobrovolnými zákazníky železnic a fakticky nemělo žádnou možnost volby jiného způsobu dopravy. Se vzrůstající intermodální konkurencí se železnice musely stát efektivnějšími a nabídnout konkurenceschopnější dopravní služby. Na železnicích to vedlo k rozsáhlým sociálním restrukturalizačním programům, kdy v průběhu posledního desetiletí železniční společnosti podstatně snížily počty svých zaměstnanců. Železniční společnosti v EU ve stejném období rovněž značně snížily počty svých zaměstnanců. Tabulka č. 1: Železnice v přistupujících zemích: základní údaje z roku 2001 (zdroj UIC) Délka sítě v km Počet zaměstnanců (x 1000) Osobokilometry v milionech Náklad v tunokilometrech Bulharsko , Česká republika Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Turecko Celkem EU V některých přistupujících zemích, jako jsou Česká republika a Maďarsko, došlo v posledních letech ke stabilizaci, nebo dokonce až k malému zlepšení postavení železnic na trhu. Železniční služby jsou obyčejně poskytovány zavedeným provozovatelem, ale v některých přistupujících zemích, hlavně v Polsku, Estonsku a České republice je novým železničním společnostem dovoleno provozovat některé železniční služby. Především na vnitrostátním trhu nákladní železniční dopravy získali noví provozovatelé pár procent tržního podílu. Výrobci ocele a uhlí, kteří přepravují své výrobky na relativně krátké vzdálenosti, jsou mezi těmito novými provozovateli. Sítě železniční infrastruktury Přistupující země disponují relativně rozsáhlými železničními sítěmi (v Polsku je kolem km tratí, v Maďarsku zhruba 7000 km), které zahrnují mnoho regionálních železničních tratí. Mnoho venkovských tratí je v současnosti ohroženo: někdy jsou v ubohém stavu (což vede k omezení rychlosti na 40 až 50 procentech tratí v Polsku a Maďarsku) s malým provozem, nízkým počtem cestujících a malým objemem přepraveného zboží. Vládne politická neochota buď tyto ztrátové tratě zrušit anebo poskytnout dostatečné množství prostředků z vládních zdrojů na přiměřenou finanční náhradu za poskytování veřejné služby. Vlády navíc navzdory záměrům a politice Komise patrně upřednostňují investování do silniční infrastruktury namísto investic do železnice. Přistupující země se stejně jako členové EU setkávají s problémy spojenými s interoperabilitou, kupříkladu s rozdíly v rozchodu kolejí mezi Polskem a Litvou a se širokou škálou různých signalizačních systémů. 2

3 Železniční výzvy týkající se připojení k EU EU rozhodla, že přistupující země musí před zahájením jednání o vstupu splnit v oblasti železnic několik kritérií: Podílení se na dosažení všeobecnějšího cíle ekonomické připravenosti a schopnosti odolávat tržnímu tlaku je jedním z obecných kritérií členství v Evropské unii, které byly Radou definovány na Kodaňském summitu v roce Zavedení železniční legislativy ( acquis ) EU do praxe v přistupujících zemích již k datu vstupu. Vybudování dostatečné administrativní kapacity. Úkolem Evropské komise je připravit a vést jednání s přistupujícími zeměmi. Evropská komise vypracovává návrhy, které jsou předkládány Radě k přijetí konečné a globální pozice Evropské unie, která zohledňuje všech 31 různých kapitol, jednou z nichž je Doprava. Restrukturalizace železničních společností Železniční společnosti patří v přistupujících zemích, jako i ve většině členských států Evropské unie, mezi největší zaměstnavatele a doprava jako celek má vliv na ekonomický růst v ostatních sektorech. Tím je zdůrazněn význam restrukturalizace železničního sektoru pro celkový stav ekonomiky. Efektivnější řízení, nové technologie (kupříkladu signalizace) a zredukování služeb mělo v některých případech negativní dopad na počet zaměstnanců železnic. Železniční společnosti jako PKP v Polsku zavedly na usnadnění těchto sociálních změn programy časného odchodu do důchodu, finanční podporu při rozbíhání podnikatelské činnosti a vzdělávací programy, některé s pomocí programu Evropské unie. Zavedení železničního acquis communautaire do praxe Přistupující země se zavázaly zavést do praxe části acquis communautaire, jenž se týkají železnic, dříve, než vstoupí do EU. Každá přistupující země prezentovala před Evropskou Komisí, v jakém stádiu je implementace acquis communautaire a ukázala plán jeho úplného zavedení do praxe. Pokrok v zavádění acquis do praxe je sledován a problémy jsou projednávány dopravní subkomisí (založenou na základě evropských dohod uzavřených mezi EU a každou přistupující zemí v devadesátých letech). Hlavní body železničního acquis communautaire Především musí být implementován soubor opatření 91/440. Směrnice 91/440/EHS je všeobecně považovaná za milník v železničních směrnicích. V zásadě to znamená, že železnice by měly být řízeny nezávisle na státu. Železniční společnosti budou moci svobodně stanovovat úroveň služeb a cen v dopravě. Restrukturalizace železničního dluhu, která se rovněž požaduje, má za cíl poskytnout železnicím zdravou finanční pozici. Řízení infrastruktury a železniční provoz musí být účetně odděleny. Trh pro mezinárodní seskupení provozující mezinárodní osobní, nákladní i kombinovanou železniční dopravu se otevře. Se směrnicí 91/440/EHS úzce souvisejí požadavky směrnic 95/18/ES a 95/19/ES, které požadují vytvoření systému udělování licencí železničním společnostem, systému nediskriminačního zpoplatňování 3

4 infrastruktury a systému nediskriminačního přidělování kapacit. Železniční společnosti potřebují k provozování svých činností bezpečnostní certifikáty. Za druhé musí být do praxe zaveden soubor opatření pro infrastrukturu přijatý v roce 2001, který doplňuje ustanovení souboru 91/440. Soubor opatření pro infrastrukturu (směrnice 2001/12/ES a 2001/13/ES) otevírá počínaje březnem 2003 trh pro mezinárodní služby nákladní železniční dopravy na všech hlavních nákladních železničních tratích uvedených v Transevropské nákladní železniční síti. V březnu 2008 bude otevřen trh pro všechny služby mezinárodní nákladní železniční dopravy. To povede ke zvýšení konkurence mezi jednotlivými železničními společnostmi. Soubor opatření pro infrastrukturu stanovuje požadavky na oddělené účetnictví pro dopravní služby a dopravní infrastrukturu a na nezávislost základních funkcí, jako je zpoplatňování použití infrastruktury, přidělování kapacit či udělování licencí železničním společnostem. Soubor opatření rozšiřuje požadavky pro udělování licencí a bezpečnostních certifikátů na všechny železniční služby. Licence budou platné v celém Evropském společenství. K dispozici je komplexní systém zpoplatňování použití infrastruktury a přidělování kapacit. Správci infrastruktury musí sestavit přehled sítě, který transparentním způsobem popisuje všechny požadavky pro přístup na infrastrukturu: charakteristiku infrastruktury, systém zpoplatňování a rámec pro přidělování kapacit. Musí být ustanoven regulační úřad, který by působil jako odvolací orgán pro železniční společnosti, které se cítí být ukřivděny správcem infrastruktury ku příkladu v otázkách zpoplatňování nebo přidělování tratí. Regulátor by měl rovněž dohlížet na správné fungování železničního trhu. Směrnice pro interoperabilitu vysokorychlostních a konvenčních železnic (96/48/ES a 2001/16/ES) poskytují zákonný rámec pro dosažení evropské železniční interoperability. Technické specifikace (TSI) pro vysokorychlostní železniční služby byly publikovány 12. září Specifikace pro konvenční železnice jsou ve vývoji. Pro přistupující země je důležité zavedení zákonného systému interoperability, aby bylo zajištěno, že investice do železničního parku a infrastruktury budou vyhovovat technickým standardům interoperability. Dalším článkem železničního acquis je nařízení o závazcích veřejné služby (1191/69/ES upravena podle 1893/91/ES), které lze uplatnit na celý sektor vnitrostátní veřejné dopravy. Z toho vyplývá, že státní, regionální anebo místní orgán veřejné správy může uložit železnici a ostatním provozovatelům dopravních služeb závazky veřejné služby (kupříkladu poskytování služeb na vyšší úrovni než komerčně realizovatelné anebo povinné slevy jízdního pro určité skupiny cestujících). S uložením těchto závazků musí orgány veřejné zprávy poskytnout železničním společnostem finanční náhradu. Výše finanční náhrady by měla být dostačující pro plnění závazků veřejné služby a neměla by být přehnaná. Výši finanční náhrady je nutno vykalkulovat na základě efektivního řízení. Nařízení rovněž ukládá orgánům veřejné správy, aby při poskytování finanční náhrady za závazky veřejné služby uzavřely se železniční společností smlouvu (tento požadavek se nevztahuje na čistě místní nebo regionální služby). Touto cestou bude zaručena vzájemná dohoda mezi 2 Viz internetová stránka 4

5 orgánem veřejné zprávy a železniční společností podléhající závazkům veřejných služeb a transparence finanční náhrady. Zatímco acquis musí být implementováno k okamžiku přistoupení, vývoj legislativy uvnitř EU pokračuje. Rada a Parlament v současnosti projednávají návrhy zákonů o bezpečnosti železnic, o interoperabilitě železnic, o evropské železniční agentuře a o úplném otevření trhu nákladní železniční dopravy 3. Upravený návrh povinného vyhlašování veřejných soutěží na veřejné dopravní zakázky (s několika výjimkami) se také již připravuje. Evropská komise také připravuje legislativu o právech cestujících železniční dopravy a o kvalitě nákladní železniční dopravy. Pro přistupující země je důležité sledovat vývoj legislativy a předvídat jej, je-li to možné. Budování administrativní kapacity Velmi důležitým aspektem pro hodnocení efektivity procesu restrukturalizace železnic v přistupujících zemích je administrativní kapacita nutná pro úspěšnou reformu. To se týká především adekvátního personálního zajištění a podpory státních orgánů vynucujících zákonný rámec. Administrativní kapacita je potřebná pro zajištění skutečného regulačního rámce. Z tohoto důvodu je personální zajištění i schopnosti příslušných orgánů odpovědných za aplikování železniční legislativy Komisí pečlivě sledováno. Stav jednání o přistoupení Jednání o vstupu přistupujících zemí byla uzavřena na radě v Kodani v prosinci Podepsání vstupních dohod se uskuteční 16. dubna 2003 a pak budou následovat národní ratifikačními procesy, které umožní úplné připojení 1. května S přistupujícími zeměmi byla dohodnuta vstupní kritéria, která se týkají železnic. Všechny přistupující země souhlasily se splněním podmínek nejpozději ke dni vstupu. Pro Maďarsko a Polsko bylo schváleno přechodné období na zavedení Transevropského trhu nákladní železniční dopravy do praxe, které potrvá do prosince 2006 a umožní další restrukturalizaci jejich zavedených železničních společností (MÁV a PKP). Přechodné období bylo schváleno se dvěma podmínkami: Nákladní divize PKP a MÁV musí spolupracovat s licencovanými železničními společnostmi, aby mezinárodní nákladní železniční doprava umožňovala import, export a přepravu na nediskriminačním základě. Přístupová práva přiznaná mezinárodním seskupením provozujícím mezinárodní dopravu a kombinovanou dopravu (to jest článek 10.1 a 10.2 směrnice 91/440/EHS po úpravě) musí být poskytována bez omezení. Alespoň 20% roční celkové kapacity TERFN sítě v Polsku a Maďarsku musí být rezervováno pro železniční společnosti jiné než PKP a MÁV. Na dopravu do všech destinací se musí u těchto společností počítat s jízdními časy srovnatelnými s těmi, které užívají nákladní divize společností PKP a MÁV. Výsledky jednání, které jsou v případě dopravy již dočasně uzavřeny, budou nyní zapsány do vstupních dohod, jenž budou uzavřeny mezi EU a přistupujícími zeměmi v roce Pro přehled viz internetovou stránku Nového balíčku 5

6 Jakými prostředky poskytuje Společenství pomoc V předvstupní fázi má Společenství několik možností podpory procesu rozšíření. ISPA poskytuje členským zemím finanční pomoc na rozvoj železniční infrastruktury. V roce 1996 zavedla Komise Postup hodnocení potřeb dopravní infrastruktury (TINA). Při rozvoji sítě byly vzaty v úvahu výsledky práce EHK (WP5) a předchozí analýza Evropské komise, které se účastnily skupiny expertů z členských zemí. Síť vyhovuje principům, cílům a kritériím uvedeným ve směrnicích pro vznik a rozvoj transevropské dopravní sítě na území Evropské unie (rozhodnutí 1692/96/ES Evropského parlamentu a Rady o směrnicích Společenství pro vznik transevropské dopravní sítě). Tabulka č. 2: Rozsah železniční sítě TINA a financování z fondů ISPA a EIB 4 Tratě TINA pro TEN-T v km Stávající tratě TINA před modernizací Financování železnic z fondů ISPA v letech 2000 až 2001 v milionech eur Železniční půjčky EIB od roku 1990 v milionech eur Bulharsko neurčeno neurčeno Česká republika 2344, , Estonsko 639,80 639, Maďarsko 2832, , Lotyšsko 1381, , Litva 985,80 895, Polsko 1491, , Rumunsko neurčeno neurčeno Slovensko 1365, , Slovinsko 725,40 233, Celkem 11701, , Společenství velmi podporuje rozvoj železniční sítě v přistupujících zemích, přestože většina z nich upřednostňuje silniční dopravu. Na železniční projekty bylo z ISPA fondů v období mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2001 poskytnuto 1230 milionu eur. Celková hodnota těchto projektů je 2020 milionu eur. Podpora ISPA činí 50,74% celkového rozpočtu ISPA, který byl v daném období vyčleněn na dopravní projekty. To znamená, že železniční projekty jsou upřednostňovány při poskytování dostupných fondů. EIB je rovněž aktivní v poskytování půjček na projekty týkající se infrastruktury. Tabulka č. 2 ukazuje množství úvěrů poskytnutých přistupujícím zemím na dopravní projekty od roku Navíc, Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) poskytuje úvěry jak na projekty týkající se infrastruktury, tak na projekty zvyšující efektivitu řízení. Světová banka je rovněž aktivní v tomto sektoru a podmiňuje poskytování půjček přijetím programů strukturální reformy. Program EU Phare poskytuje finanční prostředky na technickou pomoc při přípravě přistupujících zemí na členství. Projekty mohou podpořit přípravu, implementaci a prosazení acquis i restrukturalizaci sektoru. Studie týkající se implementace legislativy mohou probíhat v 4 Podle DREGIO Evropské komise, webová stránka a EIB. 6

7 rámci programu Phare a přes twinningový program, to jest za účasti odborníků členské země poskytující expertízu v tomto sektoru. V okamžiku vstupu budou přistupujícím zemím k dispozici všechny zákonné prostředky Společenství. Přistupující země budou oprávněny využívat kohezní fondy a strukturální fondy i prostředky na budování transevropských dopravních sítí. Z kohezního fondu se v letech 2004 až 2006 plánuje vyčlenit na dopravu 3833 milionů eur. Celkový rozpočet strukturálních fondů ERDF se v letech 2004 až 2006 plánuje na milionů eur, z nichž část může být přidělena železnicím. Na tomto místě je znovu velmi důležité vybudovat dostatečnou administrativní kapacitu a silné vedení projektů týkajících se infrastruktury, aby byly dostupné finanční prostředky použity včas a nejefektivnějším způsobem. Nicméně klíčovými problémy jsou ochota dotyčné země upřednostnit investice do železniční infrastruktury před investováním do silnic a schopnost železnic efektivně využít finanční pomoc. Dosavadní pokrok ve zřizování institucí Proces srovnávání železniční politiky přistupujících zemí s politikou EU probíhá již několik let. Tato část článku poskytuje prostřednictvím několika témat stručný přehled dosavadního pokroku. Přehled je částečně založen na pravidelných zprávách přijatých Komisí 9. října Konkurence Konkurence pomalu proniká na železnice přistupujících zemí. V Polsku, České republice a Estonsku se konkurence objevila (primárně) ve vnitrostátní nákladní železniční dopravě. Několik nových malých železničních společností již provozuje služby nákladní železniční dopravy. Některé železniční společnosti z EU již jeví zájem o poskytování služeb, včetně závazků veřejné služby, v přistupujících zemích (především v Polsku a v České republice) na základě dohod o poskytování veřejných služeb. Nezávislé funkce přidělování kapacit, zpoplatňování použití infrastruktury a udělování licencí Přistupující země v současnosti zkoumají tuto problematiku. Vydáváním železničních licencí se obvykle zabývá orgán státní zprávy. Co se týče zpoplatňování infrastruktury a přidělování kapacit, některé přistupující země zvolily úplné oddělení řízení infrastruktury od železniční společnosti (kupříkladu Slovensko a Rumunsko) a tuto změnu již zavedly do praxe. V některých přistupujících zemích (Česká republika, Lotyšsko) probíhá proces vytváření úřadu řízení infrastruktury s úzkou vazbou na stát, který bude odpovědný za vytvoření sítě, ale zároveň bude smluvně převádět velkou část zakázek na rozvoj infrastruktury zavedené železniční společnosti. Tyto země stále zvažují, jak zajistit nezávislost přidělování tratí a zpoplatňování použití infrastruktury na železniční společnosti. Některé další země, kupříkladu Polsko a Maďarsko, založily holdingovou železniční společnost s oddělenými dceřinnými společnostmi pro řízení infrastruktury a provozování železnice a rovněž zvažují další kroky. 5 Podrobnosti viz webová stránka 7

8 Zavedení systému zpoplatňování použití infrastruktury a přidělování kapacit Vybírání poplatků za použití infrastruktury vyžaduje hlubokou znalost nákladové struktury infrastruktury. Podle souboru opatření pro zlepšení infrastruktury by systém zpoplatňování infrastruktury měl být nediskriminační a základní poplatek by měl být odvozen od mezních nákladů za použití infrastruktury. Některé přistupující země (jako Polsko) mají sklony k vybírání poplatků od železničních společností ve výši plné ceny infrastruktury, což může vést k vysokým poplatkům. Zákonný systém zpoplatňování použití infrastruktury zůstává obvykle v rámci sekundární legislativy a v současnosti se připravuje. Zákonný systém přidělování kapacit musí rovněž být v mnohých přistupujících zemích transformován, aby byl kompatibilní se souborem opatření pro zlepšení infrastruktury. Především systém přidělování kapacity by měl být nediskriminační a neměl by udělovat práva úřadujícím železničním společnostem na základě principu dědictví. Železniční regulační úřad Ve všech přistupujících zemích probíhá proces ustanovování regulačního úřadu pro železnice. Regulační úřad by měl vyřizovat záležitosti týkající se kupříkladu vybírání poplatků a přidělování kapacit a dohlížet na korektnost konkurence. V mnohých přistupujících zemích se železničním regulačním úřadem stane ta samá instituce, jako (již existující) inspektorát zabývající se otázkami bezpečnosti železnic. Interoperabilita V přistupujících zemích probíhá proces vytváření zákonného rámce pro interoperabilitu. Projekty železniční infrastruktury berou zároveň v úvahu anebo předvídají požadavky interoperability. Prodej podílů železničních společností Některé přistupující země uvažují o prodeji části podílu státem vlastněných železničních společností soukromým investorům. Týká se to většinou nákladních železničních společností. Estonsko již prodalo část svých podílů ve 2 (integrovaných) železničních společnostech. Takové částečné privatizace se obvykle provádějí za účelem zvýšení efektivity a nebo získání finančních prostředků pro stát. Privatizace (celých nebo části) železničních společností není požadavkem EU a Smlouva o EU se k otázce vlastnictví společností staví neutrálně. Provedení privatizace železničních společností je založeno výhradně na národním politickém rozhodnutí. Problémy přistupujících zemí Další restrukturalizace a poskytování služeb nákladní železniční dopravy o vyšší kvalitě je pro přistupující země výzvou. Avšak přistupující země se setkávají rovněž s problémy se zaváděním acquis EU do praxe a s investováním do infrastruktury. Zřízení instituce pro přidělování kapacity, zpoplatňování použití infrastruktury, udělování licencí železničním společnostem a ustanovení regulačního úřadu železnic zůstává obtížným problémem. Předmětem výzkumu jsou různé modely od úplného oddělení orgánu řídícího 8

9 infrastrukturu od železniční společnosti až k pouhé separaci základních funkcí od železniční společnosti. Rovněž se musí vyřešit vztahy mezi nově vzniklými orgány. Mnoho přistupujících zemí má potíže s vytvořením potřebné finanční struktury. Kvůli nejasnému vlastnickému statutu aktiv je někdy obtížné dosáhnout rozdělení aktiv mezi stát, správce infrastruktury a železniční společnost. Financování kontraktů veřejné služby je pro stát obtížné. Některé železniční společnosti v současnosti stále ještě plní závazky veřejné služby bez řádné finanční náhrady od státu nebo ostatních orgánů veřejné správy. Železnice křížově financují provoz osobní železniční dopravy ze zisků nákladní železniční dopravy anebo narůstá jejich zadluženost. Tento trend není dlouhodobě udržitelný ani v osobní železniční dopravě, ani v nákladní železniční dopravě. V tomto ohledu je důležitá politika služeb osobní železniční dopravy na mnohých venkovských tratích: ty jsou náročně udržovány v provozu a představují pro železniční společnosti jen finanční břemeno. Některé země jako Polsko přesouvají toto břemeno, jako v EU, na jednotlivé regiony, pokud chtějí nadále provozovat tyto služby. Klíčovým problémem je financování údržby a rozvoje infrastruktury: pro správce infrastruktury je nezbytné vytvořit středně až dlouhodobý rámec. Proto je potřeba vypracovat plán rozvoje sítě, který by obsáhl celou síť včetně zdrojů finančních prostředků. V přistupujících zemích je vyvíjen značný tlak na použití veřejných financí na výstavbu a vylepšení silnic. Tento tlak je pochopitelný, ale musí být v rovnováze s potřebami železničního sektoru, aby se dopravní sektor vyvíjel udržitelnějším směrem. Rovněž musí být vytvořen systém vybírání poplatků za použití infrastruktury, která je pro provoz železnic atraktivní, a zároveň (částečně) financuje železniční infrastrukturu. Interoperabilita železniční sítě jasně potřebuje zlepšení, ale její dosažení může být složité. Implementace Evropského systému řízení železničního provozu a vylepšená zařízení na změnu rozchodu kolejí jsou důležitými příklady dosaženého pokroku. Bulharsko nedávno zavedlo na 200 km tratí ERTMS na 1. úrovni a za přispění fondů Phare vybavilo 136 lokomotiv za cenu 12 milionů eur. 9

10 Závěry Služby železniční dopravy stále dosahují v přistupujících zemích významného podílu na trhu. Zvýší se konkurence jak mezi různými druhy dopravy, tak v rámci železniční dopravy samotné. Se vstupem do Unie se, kvůli intenzivnějším obchodním vztahům uvnitř Společenství, rozšíří trh mezinárodních služeb. V přistupujících zemích tak vzniká prostor pro potenciální obrovské zlepšení železničních služeb. Nesmírně důležité je zavedení jasného řídícího systému určujícího účastníky a podmínky přístupu k železniční infrastruktuře. V současnosti jsou podmínkami přístupu udělování licencí, přidělování kapacity, vybírání poplatků a udělování certifikátů bezpečnosti. Jakmile budou vytvořeny Technické specifikace pro interoperabilitu, takovou podmínkou pro nové investice do železničního parku a infrastruktury bude také interoperabilita. Železniční společnosti a zákazníci budou (znovu) pokládat železniční dopravu za schůdnou alternativu silniční dopravy jenom tehdy, když budou mít důvěru v celý systém. Role státu je důležitou součástí změn, které se musí uskutečnit. Stát vystupuje jako zákonodárný orgán, v mnoha případech i jako vlastník a akcionář zavedené železniční společnosti a jako orgán veřejné správy, který definuje a financuje infrastrukturu (projekty) a závazky veřejných služeb. Důležité je, aby tyto role byly jasně definovány a rozděleny a aby byl vypracován plán na více let dopředu, který by zahrnoval také všechny finanční aspekty. Udržení skutečné rovnováhy mezi způsoby dopravy, o níž se zasazuje Bílá kniha o evropské dopravní politice, bude vyžadovat politickou odvahu. 10

11 Graf 1: Rozdělení trhu nákladní dopravy mezi silniční dopravu, železniční dopravu a vnitrozemské vodní cesty: 11

12 Graf 2: Rozdělení trhu osobní dopravy ve vybraných členských a kandidátských zemích 12

13 Graf 3: Vývoj objemu dopravy, GDP a vlastnictví automobilů Zdroj: Rail International, únor 2003, s Překlad: Zdeněk Kudrna Korektura: ODIS 13

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 24.10.2016 COM(2016) 689 final 2013/0028 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady k přijetí

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.

Více

Komplexní železniční reforma v Maďarsku

Komplexní železniční reforma v Maďarsku Komplexní železniční reforma v Maďarsku Márton Kukely, generální ředitel MÁV, a.s. Dovolte mi představit v několika větách Maďarské státní dráhy, akciovou společnost. Naše společnost se dnes řadí mezi

Více

Česká republika a Evropská unie

Česká republika a Evropská unie Česká republika a Evropská unie Zahájení procesu přípravy na vstup do EU v regionu SVE 17. 12. 2005 VŠFS KS MEI ZS 2005-06 1 OSNOVA Úvod 1. Podmínky pro získání plného členství v EU pro KZ 2. Příprava

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC

LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Úřední věstník Evropské unie

Úřední věstník Evropské unie L 3/6 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU Brusel 10. července 2018 Zrušuje a nahrazuje oznámení ze dne 27. února 2018 OZNÁMENÍ ZÚČASTNĚNÝM STRANÁM VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EU

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

Transevropské sítě Základní informace

Transevropské sítě Základní informace Transevropské sítě Základní informace Myšlenka transevropských sítí (TEN) vyvstala v 80. letech v souvislosti s navrhovaným jednotným trhem. Nemělo příliš smysl hovořit o velkém trhu se svobodou pohybu

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic

Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Partnerství veřejného a soukromého sektoru - částečné řešení nedostatku investic Mike Knutton, hlavní poradce redakce Trh železničního zařízení a technických systémů ve střední a východní Evropě se do

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.3.2007 KOM(2007) 94 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Transevropská

Více

Úvod do ekonomie Týden 5. Tomáš Cahlík

Úvod do ekonomie Týden 5. Tomáš Cahlík Úvod do ekonomie Týden 5 Tomáš Cahlík Obsah Evropská ekonomická integrace Proces prohlubování EU Proces rozšiřování EU Základní fungování EU Ekonomická geografie a regionální politika EU Zkouškové otázky,

Více

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) 13231/16 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 12390/16

Více

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

KONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš

KONKURENCE NA ŽELEZNICI. Zdeněk Tomeš KONKURENCE NA ŽELEZNICI Zdeněk Tomeš tomes@econ.muni.cz Která konkurence? 1) Intermodální konkurence (železnice x silnice) 2) Intramodální konkurence (ČD x Viamont) 1) Intermodální (Železnice x silnice)

Více

Evropská a národní legislativa k registrům

Evropská a národní legislativa k registrům Evropská a národní legislativa k registrům Ing. Danuše Marusičová ACRI akademie seminář Registry železničních kolejových vozidel Praha, 9.9.2014 Registry v železniční dopravě Železniční doprava je založena

Více

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym Obsah 1. Úvod reforma železnic 2. Rozšíření působnosti TSI 3. Vliv TSI řízení zabezpečení

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2004 {SEC(2005) 1552}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2004 {SEC(2005) 1552} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.12.2005 KOM(2005) 612 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE VÝROČNÍ ZPRÁVA NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2004 {SEC(2005) 1552} CS CS OBSAH

Více

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Danuše Marusičová ACRI Akademie seminář Technické normy pro tramvajovou dopravu Praha, 14.1.2015 Stav změn v drážní legislativě Legislativa ČR Legislativa

Více

N 080 / 11 / 02 a N 081 / 11 / 02

N 080 / 11 / 02 a N 081 / 11 / 02 N 080 / 11 / 02 a N 081 / 11 / 02 11. funkční období N 080 / 11 / 02 a N 081 / 11 / 02 Usnesení Výboru pro záležitosti Evropské unie k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení

Více

Zpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června

Zpráva Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určená pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská

Více

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ. Pracovní program Komise na rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 27.10.2015 COM(2015) 610 final ANNEX 5 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Pracovní program

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final.

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final. Rada Evropské unie Brusel 3. února 2017 (OR. en) 5908/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. února 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 37 final Předmět: CLIMA 22 ENV 97 ENER 37 IND 25

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Chystaná změna pravidel pro smlouvy o veřejné přepravě cestujících po železnici - novelizace nařízení (ES) č.1370/2007.

Chystaná změna pravidel pro smlouvy o veřejné přepravě cestujících po železnici - novelizace nařízení (ES) č.1370/2007. Chystaná změna pravidel pro smlouvy o veřejné přepravě cestujících po železnici - novelizace nařízení (ES) č.1370/2007 Marek Stavinoha KONFERENCE DOHLED NAD ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR Brno, 6. října

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.1.2013 COM(2013) 26 final 2013/0013 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace

Více

Tarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy

Tarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy Tarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy JUDr. Ondřej Michalčík Ministerstvo dopravy konference VEŘEJNÁ DOPRAVA ON-LINE 2018 20. listopadu 2018, Praha Rozdělení trhu v železniční dopravě

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O SOUČASNÉM ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O SOUČASNÉM ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O SOUČASNÉM ROZŠÍŘENÍ EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU Smluvní strany zdůrazňují význam včasné ratifikace nebo včasného schválení

Více

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001

Č.j. VP/S 36/ V Brně dne 14. srpna 2001 Č.j. VP/S 36/01-160 V Brně dne 14. srpna 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 4. 2001 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1 zákona

Více

Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení režimu podpory Interoperabilita v železniční dopravě (ex N 469/2008)

Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení režimu podpory Interoperabilita v železniční dopravě (ex N 469/2008) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 02.05.2013 C(2013) 2363 final VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZNĚNÍ Tento dokument je poskytnut pouze pro informační účely. Věc: Státní podpora SA.35948 (2012/N) Česká republika Prodloužení

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.8.2012 COM(2012) 430 final 2012/0207 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o stanovení postoje k přezkumu mezinárodních telekomunikačních předpisů, který má EU zaujmout na Světové

Více

Nově přijatá a připravovaná TSI

Nově přijatá a připravovaná TSI Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Bezpečnostní certifikace na železnici

Bezpečnostní certifikace na železnici Tatiana Molková 1 Bezpečnostní certifikace na železnici Klíčová slova: železniční doprava, bezpečnost, certifikace, EU Železniční doprava patří k nejbezpečnějším druhům dopravy. Aby tomu tak bylo i nadále,

Více

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice Veřejná konzultace Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice V letošním roce uskuteční Komise střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice do r. 2010. Toto přezkoumání

Více

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské

Více

Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky

Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Železniční společnosti ve vstupujících zemích na pozadí politiky Wolfgang Roth, viceprezident Evropské investiční banky, Luxembourg Od r. 1990 Evropská investiční banka financuje železniční projekty ve

Více

Nové směry v železniční dopravě

Nové směry v železniční dopravě Nové směry v železniční dopravě Odlišnost technických požadavků na železniční subsystémy na interoperabilních a neinteroperabilních tratích Radek Čech Czech Raildays, 15.6.2011, Ostrava Směrnice Evropského

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.4.2016 COM(2016) 183 final 2016/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie, pokud jde o mezinárodní nástroj, jejž mají vypracovat

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2014 COM(2014) 140 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí

Více

Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice

Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice Ministerstvo financí České republiky Letenská 15 118 1 Praha 1 www.mfcr.cz Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice 219-223 Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo financí České republiky

Více

VYJEDNÁVÁNÍ O DOPRAVĚ - PRŮZKUM ZA HRANICE PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

VYJEDNÁVÁNÍ O DOPRAVĚ - PRŮZKUM ZA HRANICE PŘECHODNÝCH OBDOBÍ ROZŠÍŘENÍ EU: VYJEDNÁVÁNÍ O DOPRAVĚ - PRŮZKUM ZA HRANICE PŘECHODNÝCH OBDOBÍ Vyjednávání o členství v Evropské unii nespočívá pouze v diskusi, zda EU může dovolit kandidátským zemím jimi požadovaná přechodná

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.6.2014 COM(2014) 338 final 2014/0172 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví postoj, který má Unie přijmout na 25. zasedání revizní komise Mezivládní organizace pro

Více

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO SPRAVEDLNOST A SPOTŘEBITELE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU

EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO SPRAVEDLNOST A SPOTŘEBITELE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO SPRAVEDLNOST A SPOTŘEBITELE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO MOBILITU A DOPRAVU Brusel 27. února 2018 Rev1 OZNÁMENÍ ZÚČASTNĚNÝM STRANÁM VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

Více

Interoperabilita v podmínkách ČR

Interoperabilita v podmínkách ČR Interoperabilita v podmínkách ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě: Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0013(COD) 6. 6. 2008 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ

SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ Rada ES - se zřetelem na: SMĚRNICE RADY 91/440/EHS Z 29. ČERVENCE 1991 O ROZVOJI ŽELEZNIC SPOLEČENSTVÍ - - Smlouvu o ustavení EHS, zejména čl. 75, - - návrh Komise; - - názor Evropského parlamentu; - -

Více

***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ

***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 2013/0013(COD) 21.10.2016 ***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a

Více

Č.j.: VP/S 12/ V Brně dne 26. března 2002

Č.j.: VP/S 12/ V Brně dne 26. března 2002 Č.j.: VP/S 12/02-160 V Brně dne 26. března 2002 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 30. 1. 2002 podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře ve spojení s 18 odst. 1

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.4.2015 COM(2015) 152 final 2015/0077 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout ohledně přijetí rozhodnutí Smíšeného výboru EU-ESVO pro společný

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0249/139. Pozměňovací návrh. Jens Gieseke za skupinu PPE Jens Rohde a další

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0249/139. Pozměňovací návrh. Jens Gieseke za skupinu PPE Jens Rohde a další 21.10.2015 A8-0249/139 139 Jens Rohde a další Čl. 4 odst. 1 1. Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO X ), nemethanických těkavých organických látek

Více

Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD

Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD Ing. Jindřich Kušnír odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR železnice jedním z prostředků pro dosažení cílů Dopravní politiky EU:

Více

Ekonomika Evropská unie

Ekonomika Evropská unie S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění

Více

1. Nové provozní smlouvy (část B Návrhu)

1. Nové provozní smlouvy (část B Návrhu) Příloha č. 7: Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 2013 předložených

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.7.2015 COM(2015) 362 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o výkonu pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle nařízení Evropského parlamentu

Více

PŘÍLOHA. návrhu. rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu. rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.3.2016 COM(2016) 156 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o postoji, který má být přijat jménem Evropské unie ohledně návrhu rozhodnutí č. 1/2016 smíšeného výboru

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.9.2013 COM(2013) 621 final 2013/0303 (COD) C7-0265/13 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se mění nařízení Rady (ES) č.718/1999 o politice podpory vnitrozemské

Více

Rada Evropské unie Brusel 18. srpna 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 18. srpna 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 18. srpna 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0192 (NLE) 11696/17 FISC 174 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 11. srpna 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 426 final

Více

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC Dosud bylo realizováno celkem pět víceletých finančních rámců: Delorsův balíček I (1988 1992), Delorsův balíček II (1993 1999), Agenda 2000 (2000 2006), víceletý finanční rámec

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.11.2010 KOM(2010) 653 v konečném znění 2010/0320 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o splnění podmínek pro ukončení prvního přechodného období Chorvatskou republikou podle

Více

15. REGIONÁLNÍ POLITIKA A KOORDINACE STRUKTURÁLNÍCH NÁSTROJŮ

15. REGIONÁLNÍ POLITIKA A KOORDINACE STRUKTURÁLNÍCH NÁSTROJŮ 15. REGIONÁLNÍ POLITIKA A KOORDINACE STRUKTURÁLNÍCH NÁSTROJŮ 1. 31994 R 1164: Nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, 25. 5. 1994, s. 1), ve znění:

Více

10067/17 mp/jp/lk 1 DGG 1C

10067/17 mp/jp/lk 1 DGG 1C Rada Evropské unie Brusel 12. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2015/0270 (COD) 2016/0360 (COD) 2016/0361 (COD) 2016/0362 (COD) 2016/0363 (COD) 2016/0364 (COD) 10067/17 EF 117 ECOFIN 511

Více

Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné povinnosti

Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné povinnosti 5. regionální seminář agentury ERA zaměřený na technické specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystému Využití telematiky v nákladní dopravě (TAF TSI) Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné

Více

EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství Hospodářská soutěž PRACOVNÍ DOKUMENT KOMISE

EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství Hospodářská soutěž PRACOVNÍ DOKUMENT KOMISE EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství Hospodářská soutěž PRACOVNÍ DOKUMENT KOMISE Toto je překlad profilu České republiky, který je součástí přehledu státní podpory, verze podzim 2004 (COM(2004) 750 v

Více

11254/14 in/zc/kno 1 DGG 2B

11254/14 in/zc/kno 1 DGG 2B RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 24. června 2014 (OR. en) 11254/14 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Pracovní skupina pro strukturální opatření Příjemce: Předmět: Výbor stálých zástupců (část I)/Rada FIN 435 FSTR

Více

Sociální bydlení v nových členských státech

Sociální bydlení v nových členských státech Sociální bydlení v nových členských státech Workshop na téma Využití Evropských strukturálních a investičních fondů na podporu sociálního bydlení v České republice 11.-12. listopadu 2013, Praha József

Více

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie České Budějovice, 31.

Více

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES Poznámka pod čarou č. 93 Celex č. Ustanovení Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice

Více

Rada Evropské unie Brusel 9. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 9. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 9. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0124 (NLE) 10201/17 FISC 137 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 8. června 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 293 final

Více

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 12.2.2019 C(2019) 873 final PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne 12.2.2019 o vzorech ES prohlášení a certifikátů pro železniční prvky interoperability a subsystémy,

Více

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Otázka: Evropská unie a začlenění ČR Předmět: Ekonomie Přidal(a): K.N. Hlavní cíle Evropské unie: Hospodářská, politická, měnová unie Jednotný vnitřní trh Demokratičtější Evropa Konkurence schopnost -

Více

ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě

ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2012, Praha, 1.11.2012 Nový přístup Nově schvalovaná a revidovaná TSI vycházejí z tzv. nového přístupu Cíl: Umožnit

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více