V životě slouží všichni všem každý činí na svém místě to, co je potřebné jemu i ostatním... J. A. Komenský

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Č. j. ŠVP 1/2009 V životě slouží všichni všem každý činí na svém místě to, co je potřebné jemu i ostatním... J. A. Komenský

2 1. Identifikační údaje Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Vzdělávací program: šestiletý a čtyřletý vzdělávací program Studijní forma: denní forma vzdělávání Zpracováno v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV) a s Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnaziální vzdělávání (RVP G) Předkladatel Gymnázium, Frýdlant nad Ostravicí, nám. T. G. Masaryka 1260, příspěvková organizace Sídlo: Frýdlant nad Ostravicí, nám. T. G. Masaryka 1260 Identifikátor zařízení: Ředitel: Mgr. Aleš Nezhoda Právní forma: příspěvková organizace IČO: IZO: Kontakty: gymfrydl@applet.cz tel.: fax: Zřizovatel školy Moravskoslezský kraj Právní forma: Sídlo: Kontakty: územní orgán samosprávy 28. října 117, Ostrava tel.: Platnost dokumentu od: L.S. podpis ředitele školy 2

3 2. Charakteristika školy Úvodní slova velkého pedagoga J. A. Komenského v mnohém charakterizují naše gymnázium a to, čím je pověstné dobré uplatnění absolventů v nejrozmanitějších oborech lidské činnosti po celé naší republice i v zahraničí. Gymnázium Frýdlant nad Ostravicí bylo založeno roku 1954, a to zejména s cílem umožnit vyšší středoškolské studium žákům ze vzdálenějších míst. Během své více než padesátileté existence gymnázium několikrát změnilo své sídlo, ale od roku 1982 trvale působí v budově na náměstí T.G. Masaryka. V roce 1993 byl zřízen vedle tradičního čtyřletého cyklu cyklus šestiletý. 2.1 Velikost školy Kapacita školy: Šestileté studium: Čtyřleté studium: 360 žáků 6 tříd 6 tříd 2.2 Vybavení školy Školní budova je prostorná, všechny vzdělávací obory mají svoje specializované učebny a laboratoře. Její součástí jsou dvě moderní počítačové učebny připojené k internetu, k dispozici je i kopírka, žákovská knihovna, hudební síň, výtvarná galerie a posilovna. K výuce tělesné výchovy slouží sportovní areál a dvě tělocvičny, které má škola v pronájmu od sousední ZŠ. Ke zpestření přispívá výuka ve sportovním centru Kotelna, kde je možno využít bazén, squash, spinning a další sportoviště. Žáci se mohou stravovat ve školní jídelně, k dispozici jsou i nápojový a jídelní automat. Celá budova se postupně vybavuje moderním nábytkem, který splňuje současné hygienické normy. 2.3 Charakteristika pedagogického sboru Gymnázium má stabilizovaný, plně kvalifikovaný sbor, který tvoří 26 vyučujících, z nichž někteří mají rozšířenou aprobaci o třetí předmět. Škola nabízí výuku anglického, německého, francouzského, ruského jazyka a latiny. Mnoho učitelů si doplňuje vzdělání dalším studiem na vysoké škole, či v rámci kurzů a různých metodických seminářů. Výchovným a studijním problémům se věnuje výchovná poradkyně. Na škole působí i protidrogový koordinátor. Vedení školy je dvoučlenné: ředitel a jeho zástupkyně. Součástí rozšířeného vedení jsou předsedové předmětových komisí. 2.4 Charakteristika žáků Kapacita školy je 360 žáků. Ředitelství má snahu, aby ve škole byl vyvážený poměr mezi žáky šestiletého a čtyřletého studia. Do školy docházejí především žáci z Frýdlantu n. O. a blízkého okolí, ale i z nedalekého Frýdku-Místku. Všichni přespolní žáci do školy dojíždějí, škola nemá svůj internát. Díky tomu, že škola patří mezi menší, je atmosféra mezi žáky přátelská. 3

4 2.5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola udržuje už několik let partnerský vztah s německým gymnáziem ve Friedlandu, ke kterému patří každoroční týdenní výměnné pobyty studentů a učitelů. i vyšších ročníků mají rovněž možnost ve Friedlandu absolvovat několikaměsíční studijní pobyt. K rozvoji a uplatnění jazykových schopností a dovedností škola každoročně pořádá poznávací zájezdy do zahraničí, v posledních letech jsme navštívili např. Anglii, Skotsko, Francii, Švýcarsko, ale i sídlo EU a NATO v Bruselu. Dále se žáci aktivně zapojují do mezinárodních a národních projektů, např. Abeceda OSN, Evropská unie a nediskriminace, Comenius. V rámci zatraktivnění výuky působí na škole zahraniční lektoři. Předmětová komise matematiky pořádá každoročně soutěž pro žáky základních škol. Na gymnáziu mají dlouholetou tradici především sportovní akce. Každoročně je pořádán Vánoční turnaj v sálové kopané a volejbale a turnaj ve florbalu. Velmi populární je i studentský ples. 2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Při škole pracuje občanské sdružení GM klub, jehož členy jsou především rodiče žáků gymnázia, které podporuje nadané studenty při olympiádách a jiných soutěžích, podílí se na rozvoji výměnných kontaktů se školami v zahraničí, přispívá na sportovní, kulturní, výukovou a jinou činnost studentů. Spolupracuje při organizaci reprezentačního plesu. Sdružení se schází několikrát za rok a hospodaří s příspěvky rodičů a s penězi, které plynou ze sponzorských darů a z výtěžku studentského plesu. Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím studijních průkazů (1. a 2. ročník šestiletého studia) nebo na třídních schůzkách, případně osobně při individuálních konzultacích. Základní údaje o chodu školy je možné nalézt na webových stránkách. Na škole dále působí pěvecký sbor, který pořádá pravidelné koncerty nejen pro školu, ale i pro veřejnost. Škola pořádá setkání se zajímavými osobnostmi, básníky, umělci, vědci, sportovci a cestovateli. Ve vlastních prostorách galerie pořádá výstavy prací žáků, ale i regionálních umělců a zájmových spolků, přístupných i pro veřejnost. Veřejností vyhledávanou akcí je i předvánoční jarmark s koledami, ozdobami a cukrovím, který udržuje lidové tradice a rozvíjí tvořivost studentů. Škola dlouhodobě spolupracuje s Dětským domovem v Čeladné, pro který studenti pořádají kulturní akce, finanční sbírky a soutěže. Z celorepublikových charitativních akcí se zapojujeme do pořádání finančních sbírek Srdíčkový den, Bílá pastelka a dalších. 4

5 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Naše gymnázium nabízí studium ve dvou vzdělávacích programech šestileté a čtyřleté studium. Školní vzdělávací program je zpracován podle RVP ZV (nižší stupeň šestiletého gymnázia) a podle RVP G (vyšší stupeň šestiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté) a vyhovuje všem jejich požadavkům. Vzhledem k pozici školy jako jediného gymnázia pro spádovou oblast Frýdlantska je zachována klasická nabídka předmětů s integrací vzdělávacích oblastí. Základní společné učivo ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech je rozloženo do nižších ročníků studia, v posledních dvou ročnících mají studenti možnost profilace prostřednictvím výběru z široké nabídky volitelných předmětů. K prvnímu cizímu jazyku (zpravidla první cizí jazyk ze základní školy) si žáci od prvního ročníku obou typů studia vybírají druhý jazyk z aktuální nabídky (angličtina, němčina, francouzština, ruština). Výuka konkrétního jazyka je zahájena pouze při dostatečném počtu zájemců, skupiny mohou být složeny z žáků více tříd. Změna jazyka není v průběhu studia možná. 3.2 Profil absolventa Gymnázia Frýdlant nad Ostravicí je připravován především pro studium na vysokých školách všech směrů. Absolvent však díky svému obecnému vzdělanostnímu základu může nalézt i okamžité uplatnění na trhu práce jako značně univerzální a adaptabilní pracovní síla, která se flexibilně přizpůsobuje nově vznikajícím a měnícím se požadavkům na trhu práce. Prohloubená jazyková příprava je ideální pro případné uplatnění v zahraničí. Naším cílem je, aby student byl vnitřně motivovaný ke vzdělávání a otevřený novým myšlenkám, aby uměl propojovat získané vědomosti a dovednosti a snažil se dosahovat co nejlepších výsledků, aby používal moderní informační technologie k učení a sebevzdělávání, přesto aby myslel tvořivě a samostatně a neustále analyzoval své schopnosti a možnosti. Jako spolupracovník by pak absolvent našeho gymnázia měl být v prvé řadě zodpovědný, tolerantní a vstřícný, schopný vidět problémy a řešit je, vyjádřit vlastní názor a obhájit jej, spolupracovat v týmu a prezentovat výsledky skupinové práce. Za neméně důležité považujeme rozvoj občanských a sociálních kompetencí. Vychováváme člověka, který si váží sám sebe i druhých, chrání své zdraví a dokáže účinně pomoci potřebným, vytváří si vlastní názor a životní styl a vyznává mravní hodnoty. Takový člověk je schopen žít bez závislostí, přijímat rizika a činit rozhodnutí, rozhodovat se základě vlastního úsudku, odolávat společenským a mediálním tlakům a vytvořit a udržet hodnotné mezilidské vztahy. Jako občan by měl absolvent našeho gymnázia být schopný vnímat rozdílné názory a kultury a porozumět jim, nebýt lhostejný ke svému okolí a jednat tak, aby neohrožoval a nepoškozoval životní prostředí. 3.3 Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení se řídí Vyhláškou č. 671/2004 Sb. Uchazeči zasílají přihlášku na naši školu do 15. března. Součástí přihlášky jsou tyto doklady: 5

6 a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky; b) vysvědčení ze šestého a sedmého ročníku základní školy, pokud se uchazeč hlásí do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého gymnázia. Ředitel školy stanoví kritéria pro přijetí. V nich hodnotí uchazeče následovně: I. Znalosti uchazeče vyjádřené hodnocením na vysvědčení z předchozího vzdělávání (ze základní školy): a) pro šestileté studium z prvního a druhého pololetí 6. třídy a z prvního pololetí 7. třídy; b) pro čtyřleté studium z prvního a druhého pololetí 8. třídy a z prvního pololetí 9. třídy. Vstupním kritériem je prospěch žáka z profilujících předmětů na výše uvedených vysvědčeních. (Profilujícími předměty jsou český jazyk, 1. cizí jazyk, dějepis, zeměpis, matematika, přírodopis, fyzika a chemie.) Výše zmíněné známky jsou bodově ohodnoceny. Celková váha = 5-10 % II. Výsledky přijímací zkoušky: Při přijímacích zkouškách uchazeči absolvují test obecně prospěšné společnosti SCIO - test z obecných studijních předpokladů v rozsahu 60 otázek (60 minut). Váha celkového výsledku testu = % Všechny testy jsou opravovány počítačovým programem, který vyhodnotí správnost odpovědí a z toho pak vypočte výsledky uchazeče. Body za test jsou sečteny s body za výsledky ze ZŠ a podle tohoto součtu je stanoveno pořadí uchazečů. III. Další skutečnosti, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. Uchazeči budou počítačovým programem seřazeni podle celkového bodového zisku. V případě rovnosti bodů rozhoduje: a) průměr známek z českého jazyka a matematiky, uvedených na přihlášce; b) úspěchy v soutěžích a olympiádách. 3.4 Organizace maturitní zkoušky Maturitní zkoušky se řídí Vyhláškou č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání na středních školách maturitní zkouškou. Podle ní se tato zkouška skládá ze dvou částí: a) společná část b) profilová část Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období. V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 1. dubna do 20. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 31. října. Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce řediteli školy, a to nejpozději do a) 15. listopadu pro jarní zkušební období, b) 25. června pro podzimní zkušební období. V přihlášce žák uvede Údaj upravují kritéria ředitele školy pro daný školní rok. 6

7 a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, třídu a obor vzdělání, v případě uchazečů podle 48 a 49 také rodné číslo, bylo-li uchazeči přiděleno, jinak datum narození a místo narození, b) názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, c) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, d) názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, e) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky Profilová část maturitní zkoušky Profilová část je plně v kompetenci ředitele školy. Skládá se ze 3 povinných zkoušek, navíc mají studenti možnost konat až 2 nepovinné zkoušky. V profilové části maturitní zkoušky si žák nesmí zvolit předmět, ze kterého konal zkoušku ve společné části. Nabídku povinných i nepovinných zkoušek včetně formy, témat a termínů konání určí ředitel školy. Rozhodnutí o parametrech profilové části musí ředitel školy zveřejnit nejpozději 12 měsíců před konáním první profilové zkoušky. Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy a nejpozději před započetím zkoušek schvaluje zkušební maturitní komise. V případě, že se zkouška skládá z více částí, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky. Pokud se zkouška skládá z více částí, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky. Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise nejpozději v době konání ústních zkoušek. Profilovou část vykoná žák úspěšně tehdy, když uspěje u všech jejích povinných zkoušek. V případě neúspěchu má žák právo na dvě opravné zkoušky z předmětu, z něhož neuspěl. Žák koná opravnou zkoušku vždy pouze z toho předmětu, z něhož neuspěl. Pokud žák neuspěje u jedné nebo více povinných zkoušek v řádném termínu MZ, má možnost konat až dvě opravné zkoušky. Opravnou zkoušku koná žák pouze z těch předmětů, v nichž neuspěl. Opravné zkoušky z nepovinných předmětů se nekonají! Náhradní a opravné zkoušky konané formou ústní (ústní profilové zkoušky i dílčí ústní zkoušky společné části) se konají v průběhu měsíce září na kmenových školách žáků, a to nejpozději do 15. září. 7

8 3.5 Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie představují společné postupy, metody a formy práce, příležitosti a aktivity, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Strategie formulované na úrovni školy jsou uplatňovány všemi vyučujícími, jsou formulovány k jednotlivým klíčovým kompetencím a jsou v rámci vzdělávacího procesu doplněny výchovnými a vzdělávacími strategiemi vymezenými u jednotlivých předmětů. Ve výuce jsou vhodně zastoupeny téměř všechny metody výuky, klasické i moderní: frontální výklad výuka s podporou didaktické techniky skupinové vyučování kooperativní výuka samostatné a týmové projekty prezentace a obhajoba výsledků praktická výuka Začleňování probíhá s ohledem na obsah učiva, věk žáků, technické možnosti školy a způsob realizace výuky. Kompetence k učení Učitelé motivují žáky k učení, např. ukázkami využití nabytých znalostí a dovedností v praxi. Nabízejí žákům různé možnosti efektivního osvojování dovedností a poznatků a kladou důraz na osobní zodpovědnost žáka k učení a následnou schopnost sebehodnocení. Žáci jsou vedeni k využívání různých zdrojů informací. Učitelé dbají na ustálenou strukturu hodin a systematickým opakováním nových poznatků učí studenty pravidelnosti a řádu ve školních činnostech a vedou je k vytváření návyků. Kompetence k řešení problému Učitelé předkládají žákům problémové úkoly a podporují je v samostatném nebo skupinovém hledání řešení. Požadují vhodnou prezentaci výsledků práce a podloženou obhajobu. Výuka je vedena v souvislostech, aby byl vytvářen ucelený obraz světa a problémové úkoly mohly být řešeny na základě znalostí z více vzdělávacích oblastí. Jsou vítány různorodé přístupy k řešení, žáci se je učí porovnávat a hodnotit. i jsou rovněž vedeni k diferencovanému přístupu k různým informačním zdrojům. Kompetence komunikativní Učitelé poskytují žákům dostatečnou možnost pro vlastní vyjádření jak při výuce, tak i v aktivitách mimo vyučování. Žáci se učí využívat různých forem komunikace verbální (psané, mluvené) i nonverbální a mají možnost zvolit si vhodnou formu prezentace výsledků své práce (i s využitím techniky). Ve všech předmětech jsou studenti vedeni k jazykově a věcně správnému vyjadřování a k používání odborné terminologie předmětu. Formou diskuse se žáci zdokonalují v dovednosti formulovat a obhájit své názory. Kompetence sociální a personální Učitelé zařazují často skupinovou práci, při níž je žákům umožňováno přebírat různé role. Žáci jsou vedeni k tomu, aby uměli respektovat názory jiných. Ve všech předmětech, které to umožňují, studenti pracují na projektech, přičemž přebírají zodpovědnost za výsledek, učí se toleranci, kompromisu, jsou nuceni přizpůsobit se pracovním podmínkám. V rámci chodu 8

9 celé školy jsou žákům nabízeny aktivity, které podporují schopnost o něčem samostatně rozhodovat, něco plánovat a připravovat např. studentský ples, třídnické hodiny, představení, jarmark, filmový klub, charitativní akce. Kompetence občanská Učitelé motivují žáky k tomu, aby sledovali veřejné dění a zaujímali k němu stanoviska. Pomáhají jim lépe pochopit společenské normy. Žáci jsou seznamováni se svými právy, ale také povinnostmi. Důsledným vyžadováním plnění školního řádu jsou vedeni k zodpovědnosti a smyslu pro povinnost. i jsou rovněž vedeni k respektování národních, kulturních a historických tradic. V rámci výměnných pobytů v partnerských školách a při zahraničních exkurzích jsou seznamováni s národními kulturními odlišnostmi. Kompetence pracovní (na nižším stupni šestiletého gymnázia) Učitelé zařazují práci s různými přístroji, nástroji a materiály. Podporují žáky při stanovování vlastního vhodného postupu práce s ohledem nejen na výsledek, kvalitu a funkčnost, ale také z hlediska ochrany vlastního zdraví a zdraví druhých. Učitelé prostřednictvím exkurzí seznamují žáky s praktickým životem a umožňují žákům setkávat se a diskutovat s odborníky. Nedílnou součástí jsou projektové formy výuky. Kompetence k podnikavosti (na vyšším stupni šestiletého gymnázia a na gymnáziu čtyřletém) Učitelé podporují žáky při poznávání pracovních příležitostí. Zařazují do vyučování takové aktivity, které pomáhají žákům odhalit jejich schopnosti. Učitelé umožňují studentům rozvíjet schopnost samostatného rozhodování, plánování a realizace formou soutěží nebo aktivit mimo vyučování, jako např. při organizaci studentského plesu, kulturních vystoupení, jarmarku, charitativních akcí apod. 3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování ), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování ) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením, ohrožení sociálněpatologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu) Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním Budova školy, v níž se nachází gymnázium, byla dokončena v roce 1982, tudíž není přizpůsobena po stránce vybavení ani prostor pro žáky pohybově handicapované, nemá bezbariérový přístup. Pokud půjde o žáky s lehčí formou zdravotního postižení a zdravotního znevýhodnění, lze je individuálně integrovat do běžných tříd, přičemž bude nutné u nich: - uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu potřeb žáků - spolupracovat a řídit se doporučeními pedagogicko-psychologické poradny, speciálními pedagogickými centry a odbornými pracovníky (lékaři, speciální psycholog) - zajistit individuální vzdělávací plány (viz kap. 3.7) 9

10 - individuální přístup - zohlednit druh, míru a stupeň postižení při hodnocení výsledků vzdělávání - upravit pracovní prostředí (speciální nábytek), pomůcky - pomoc ze strany pedagogů při integraci žáka v třídním kolektivu Žáci s těžší formou zdravotního postižení (zrakové, sluchové ) budou muset navštěvovat školy, které se specializují na jejich zdravotní potřeby. Nelze totiž předpokládat, že v dohledné době bude škola vybavena příslušnými kompenzačními pomůckami Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním U žáků se sociálním znevýhodněním (pocházejících ze sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného prostředí) bude třeba navíc zajistit: - pomoc při doučování - finanční pomoc při účasti na kulturních a sportovních akcích školy 3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Problematika výchovy a vzdělávání talentovaných žáků je velmi důležitá nejen proto, že tito jedinci mají své specifické vzdělávací potřeby, ale také proto, že rozvoj nadání má zásadní význam pro celou společnost. Z toho důvodu je podstatné, aby všichni pedagogové dokázali mimořádně nadané žáky identifikovat a uměli pro ně vytvořit podnětné a odpovídající vzdělávací prostředí. Škola musí ve výuce vytvářet různé příležitosti, při nichž by měl mít každý žák možnost objevit a projevit své nadání. Pokud žák projevuje mimořádné schopnosti, lze jemu i rodiči doporučit návštěvu pedagogicko-psychologické poradny, kde bude žák odborně psychologicky diagnostikován. Již při přijímání žáků na gymnázium lze vyčíst ze souhrnného hodnocení žáka ze základní školy jeho talent. Je nutné, aby učitel si již při přípravě na výuku uvědomil, že má v kolektivu mimořádně nadané jedince, a snažil se jich co nejvíce využít ve prospěch jeho i celé třídy. Těmto žákům lze umožnit v rámci výuky studium dle individuálního vzdělávacího plánu, ovšem s ohledem na osobnost žáka, aby nedošlo k jeho přetížení. V době výuky např. mohou pracovat individuálně na úkolech jim dopředu určených učitelem, připravovat se na soutěže, olympiády a přitom využívat pomůcek, které nabízejí jednotlivé předměty. Škola podporuje žáka při studiu témat, o něž se žák zajímá a která prohlubují učivo nebo nejsou obsažená v ŠVP. Uplatnění vzdělávacích potřeb žáka může být zabezpečeno: - docházkou do více volitelných a nepovinných předmětů - podílem na realizaci školních nebo vlastních projektů - účastí v soutěžích celostátní úrovně - umožněním konzultací s odborníky z různých fakult VŠ - nabídkou studia odborné literatury, e-learningem - spoluprací mezi učiteli, kteří takovéto žáky vyučují Zřízení speciální třídy pro tyto žáky, případně třídy se zrychleným postupem ve výuce se u nás vzhledem k malému počtu tříd v jednotlivých ročnících nepředpokládá. Individuální vzdělávací plány Škola umožňuje studium dle individuálních vzdělávacích plánů formou termínovaného zkoušení. Žák je přezkušován (jakoukoli formou) po předchozí domluvě s vyučujícím. 10

11 Studium dle tohoto plánu na základě předem stanovených podmínek je umožněn žákům s výraznými zdravotními problémy (viz výše) a žákům s výborným prospěchem, kteří se zúčastňují výuky pokud možno v plném rozsahu, avšak je jim umožňována účast na soustředěních a soutěžích; věnují se výkonnostně časově náročné aktivitě a dosahují v ní vynikajících výsledků. Na udělení individuálního vzdělávacího plánu nemají žáci automaticky nárok a může jim být odebrán. Stane se tak v případě nedodržení povinností, které jsou jim uloženy. 3.8 Začlenění průřezových témat podle RVP ZV nižší stupeň šestiletého studia (všechna jsou integrována do předmětů) 1. ročník 2. ročník OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA = OSV - OSOBNOSTNÍ ROZVOJ 1. ROZVOJ SCHOPNOSTÍ POZNÁVÁNÍ AJ, M, Ch, Bi, OV AJ, Ch, Bi 2. SEBEPOZNÁNÍ A SEBEPOJETÍ AJ, RJ, Ch, Bi, OV, VV AJ, FrJ, RJ, VV 3. SEBEREGULACE A M, Ch, IVT FrJ, Ch SEBEORGANIZACE 4. PSYCHOHYGIENA Bi, OV, VV 5. KREATIVITA ČJ, AJ, M, VV, IVT AJ, RJ, M - SOCIÁLNÍ ROZVOJ 6. POZNÁVÁNÍ LIDÍ 7. MEZILIDSKÉ VZTAHY RJ, Bi FrJ, RJ, OV 8. KOMUNIKACE ČJ, NJ, FrJ, RJ, M, HV, ČJ, RJ, M, OV, HV IVT 9. KOOPERACE A KOMPETICE HV HV - MORÁLNÍ ROZVOJ 10. ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ A ROZHODOVÁNÍ M, Bi, D FrJ, M, Ch, D 11. HODNOTY, POSTOJE, PRAKTICKÁ ETIKA FrJ, Bi FrJ, Ch VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA = VDO 1. OBČANSKÁ SPOLEČNOST A ŠKOLA OV 2. OBČAN, OBČANSKÁ SPOLEČNOST A OV STÁT 3. FORMY PARTICIPACE OBČANŮ V OV, D POLITICKÉM ŽIVOTĚ 4. PRINCIPY DEMOKRACIE JAKO OV, D FORMY VLÁDY A ZPŮSOBU ROZHODOVÁNÍ VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH = VMEGS 1. EVROPA A SVĚT NÁS ZAJÍMÁ RJ, Ch, D, HV Ch, Bi, OV, D, HV 2. OBJEVUJEME EVROPU A SVĚT ČJ, AJ, Ch, HV ČJ, AJ, RJ, OV, HV 3. JSME EVROPANÉ AJ, F, Ch, Z, D, HV AJ, RJ, F, OV, HV MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA = MKV 1) KULTURNÍ DIFERENCE AJ, FrJ, Bi, D AJ, NJ, Ch, VV 2) LIDSKÉ VZTAHY Bi 3) ETNICKÝ PŮVOD Bi Z 4) MULTIKULTURALITA Bi FrJ, D 5) PRINCIP SOCIÁLNÍHO SMÍRU A D 11

12 SOLIDARITY ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA = EV 1. EKOSYSTÉMY F, Ch Ch, Bi 2. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŽIVOTA F, Ch, Bi Ch, Bi 3. LIDSKÉ AKTIVITY A PROBLÉMY F, Ch, D F, Ch, Bi, Z, OV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 4. VZTAH ČLOVĚKA K PROSTŘEDÍ Ch FrJ, F, Ch, Bi, OV MEDIÁLNÍ VÝCHOVA = MV TEMATICKÉ OKRUHY RECEPTIVNÍCH ČINNOSTÍ: 1. KRITICKÉ ČTENÍ A VNÍMÁNÍ M, Ch, OV, IVT Ch, OV MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ 2. INTERPRETACE VZTAHU AJ, Ch AJ MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ A REALITY 3. STAVBA MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ AJ AJ, OV 4. VNÍMÁNÍ AUTORA MEDIÁLNÍCH AJ AJ, OV SDĚLENÍ 5. FUNGOVÁNÍ A VLIV MÉDIÍ VE OV OV SPOLEČNOSTI TEMATICKÉ OKRUHY PRODUKTIVNÍCH ČINNOSTÍ: 6. TVORBA MEDIÁLNÍHO SDĚLENÍ IVT M, IVT 7. PRÁCE V REALIZAČNÍM TÝMU ČJ, IVT ČJ, M podle RVP G vyšší stupeň šestiletého studia a čtyřleté studium (všechna jsou integrována do předmětů) 3. 6 /1. 4 ročník 4. 6 /2. 4 ročník 5. 6 /3. 4 ročník OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA = OSV 1. POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI 2. SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ČJ, AJ, FrJ, RJ, Ch, ZSV, IVT ČJ, AJ, M, ZSV, IVT 3. SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE ČJ, NJ, FrJ, RJ, F, ZSV, ZV, IVT 4. MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE ČJ, NJ, FrJ, RJ, ZSV, IVT 5. SPOLUPRÁCE A SOUTĚŽ ČJ, AJ, NJ, RJ, ZSV, HV AJ, FrJ, RJ, VV ČJ, AJ, FrJ, RJ, Ch, ZSV, VV ČJ, NJ, FrJ, RJ, ZSV, ZV, VV ČJ, NJ, RJ, ZSV AJ, NJ, RJ, ZSV, ZV 6. 6 /4. 4 ročník AJ, RJ, Ch, Bi AJ, FrJ, RJ, Ch, Bi AJ, FrJ, RJ, Ch ČJ, RJ, ZSV ČJ, RJ, ZSV, D AJ, FrJ, RJ, ZSV VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH = VMEGS 1. GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ PROCESY 2. GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, JEJICH PŘÍČINY A DŮSLEDKY 3. HUMANITÁRNÍ POMOC A MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE 4. ŽIJEME V EVROPĚ ČJ, AJ, NJ, RJ, F, Ch, HV AJ, RJ, Ch, ZSV ČJ, FrJ, RJ, ZSV ČJ, ZSV, D ČJ, AJ, FrJ, RJ, ZSV, D F, Ch D Ch, D Ch, ZSV, D Z Ch, ZSV, D FrJ, Ch Ch, ZSV, D ČJ, AJ, NJ, FrJ, RJ, F, D, HV Ch ČJ, AJ, NJ, RJ, F, ZSV, D Ch, ZSV ČJ, AJ, RJ, F, ZSV 12

13 5. VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ 1. ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SOCIOKULTURNÍCH ROZDÍLŮ 2. PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKULTURALITY 3. VZTAH K MULTILINGVNÍ SIT. A KE SPOLUPR. MEZI LIDMI Z RŮZ. KULT. PROSTŘ. 1. PROBLEMATIKA VZTAHŮ ORGANISMŮ A PROSTŘEDÍ 2. ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČESKÉ REPUBLIKY 1. MÉDIA A MEDIÁLNÍ PRODUKCE 2. MEDIÁLNÍ PRODUKTY A JEJICH VÝZNAMY AJ, D AJ, RJ, D AJ, NJ, RJ AJ, FrJ, RJ, ZSV, D MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA = MKV AJ, FrJ, Z AJ, RJ, ZSV, D AJ, FrJ, RJ, Bi AJ FrJ ZSV FrJ ČJ ČJ, ZSV NJ, FrJ, RJ, Bi, ZSV, D ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA = EV Ch, Bi, Z Ch, Bi, ZSV Ch, Bi Bi, Z Ch, Bi, Z FrJ, RJ, F, Ch, Bi, D AJ, FrJ, F, Ch, Bi, ZSV, D FrJ, RJ, ZSV, D AJ, NJ, FrJ, F, Ch, Bi, Z, ZSV, D Ch, Bi, Z AJ, Ch AJ, Ch, Bi, Z MEDIÁLNÍ VÝCHOVA = MV IVT ČJ, FrJ, M, F AJ,FrJ, RJ, ZSV ČJ, AJ, IVT AJ, ZSV ČJ, AJ, D AJ, NJ, FrJ, RJ, ZSV 3. UŽIVATELÉ AJ, IVT AJ ČJ, AJ AJ, RJ, ZSV 4. ÚČINKY MEDIÁLNÍ AJ, FrJ, IVT AJ ČJ, AJ, M AJ, ZSV PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ 5. ROLE MÉDIÍ V MODERNÍCH DĚJINÁCH ZSV ČJ ČJ, ZSV 13

14 4. Učební plán a a a a 4. 4 POVINNÉ Český jazyk a literatura cizí jazyk 3 3 4/ cizí jazyk 3 3 4/ Občanská výchova Základy spol. věd Dějepis Zeměpis Matematika Fyzika Chemie Biologie Informatika a výp. technika 2 1 0/ Estetická výchova Tělesná výchova VOLITELNÉ Součty / k učebnímu plánu 1) Dolní indexy u ročníků označují studijní program: šestiletý (dále G6), čtyřletý (dále G4). 2) Na nižším stupni šestiletého gymnázia se všichni žáci povinně učí druhý cizí jazyk časová dotace je čerpána z disponibilních hodin (3 + 3). Z disponibilní časové dotace je rovněž posílen předmět informatika a výpočetní technika (o 2 hodiny) a dále předměty vzdělávacích oblastí Člověk a společnosti a Člověk a příroda. 3) Disponibilní hodiny na vyšším stupni šestiletého gymnázia a na gymnáziu čtyřletém jsou rozděleny takto: český jazyk a literatura 4, 1. cizí jazyk 4 (G6), resp. 3 (G4), 2. cizí jazyk 2 (G6), resp. 1 (G4), matematika 6, vzdělávací oblasti Člověk a příroda (F, Ch, Bi, Z) a Člověk a společnost (ZSV, D) celkem 10, volitelné předměty 4. 4) Vzhledem k posílení počtu hodin IVT na nižším stupni G6 se předmět na vyšším stupni nevyučuje a rovněž je nižší časová dotace u G4 část vzdělávacího obsahu je integrována do dalších předmětů. Blíže k tomu viz charakteristika vzdělávacího předmětu IVT a osnovy. 5) Vzdělávací obsah Geologie je integrován do předmětu Biologie. 6) Výchova ke zdraví je integrovaná vzdělávací oblast v předmětech Občanská výchova (G6) a Základy společenských věd (G4), a to následujícím způsobem: - Zdravý způsob života a péče o zdraví: OV 1. 6, ZSV 1. 4 (psychologie); - Vztahy mezi lidmi a formy soužití: OV 1. 6 a 2. 6, ZSV 2. 4 (sociologie); - Změny v životě člověka a jejich reflexe: OV 1. 6, ZSV 1. 4 (psychologie); - Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence: OV 1. 6, ZSV 2. 4 (sociologie); 14

15 - Ochrana člověka za mimořádných událostí: OV 2. 6 ; tomuto důležitému tématu rovněž jednou ročně věnujeme jeden projektový den, jednou ročně rovněž provádíme cvičný požární poplach. 7) Zařazené kurzy: - 1 týden LVVZ (lyžařský výchovně-vzdělávací zájezd) v 1. 6, 3. 6 a týden STK (sportovně-turistický kurz) v 5. 6 a ) Všechny volitelné předměty čerpají časovou dotaci 2 hodiny týdně a jsou nabízeny jako jednoleté nebo dvouleté. i si vybírají v předposledním ročníku studia dva a v posledním další dva. Konečná sestava těchto předmětů záleží na zájmu studentů a možnostech školy a je konkretizována každoročně v plánu práce. Jedná se o tuto nabídku: - Seminář z českého jazyka - Literární seminář - Seminář z cizího jazyka (anglického, německého, francouzského a ruského) - Seminář a cvičení z matematiky - Seminář a cvičení z fyziky - Seminář a cvičení z chemie - Seminář a cvičení z biologie - Seminář ze zeměpisu - Společenskovědní seminář - Seminář z dějepisu - Estetická výchova - Informatika a výpočetní technika - Deskriptivní geometrie - Latina - Základy administrativy 9) Podle zájmu studentů lze rovněž realizovat jako nepovinné předměty (nečerpají časovou dotaci z RVP) následující obory (jsou konkretizovány rovněž každoročně v plánu práce): - Základy administrativy - Latina - Pěvecký sbor - Zájmová tělesná výchova 10) Přehled odlišných názvů předmětů: RVP ZV G6 Matematika a její aplikace Matematika Informační a komunikační technologie Informatika a výpočetní technika Výchova k občanství Občanská výchova Přírodopis Biologie RVP G Matematika a její aplikace Geografie Občanský a společenskovědní základ Hudební obor Výtvarný obor Informatika a informační a komunikační technologie G4 Matematika Zeměpis Základy společenských věd Hudební výchova Výtvarná výchova Informatika a výpočetní technika 15

16 5. Učební osnovy 5.1 Český jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení ročník /1. 4./2. 5./3. 6./4. hodinová dotace Realizuje obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura RVP ZV a RVP G. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova RVP G, Mediální výchova RVP G, Multikulturní výchova RVP G a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP G. V jedné hodině týdně se třída dělí na skupiny. Pro výuku jsou k dispozici odborné učebny vybavené didaktickou technikou. Na předmět navazují volitelné předměty literární seminář a seminář a cvičení z českého jazyka (pro 5./3. a 6./4., příp. jen pro 6./4. roč. studia). Předmět je povinným maturitním předmětem ve společné části maturitní zkoušky. Výuka je rozdělena na literární výchovu a komunikační a slohovou výchovu. Ve všech složkách předmětu se žák postupně učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka. Předmět se stává i prostředkem estetickovýchovného působení. V jazykové komunikaci je žák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv a přemýšlel o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstižně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných. Literární komunikace je předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou funkcí estetickovýchovnou. Žák získává základní přehled o vývoji české a světové literatury a je veden k tomu, aby respektoval a oceňoval naše tradice a získal pozitivní postoj k umění. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů a vkusu žáka a celkově rozvíjí a kultivuje jeho duchovní život. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení: Učitel - vybírá vhodné způsoby a metody k efektivnímu učení - motivuje žáky k četbě, využívá pro to exkurze, besedy - propojuje poznatky z různých oblastí a vede k tomu i studenty Kompetence k řešení problémů: Učitel - vede žáky k vyhledávání informací potřebných k řešení problémů - rozvíjí schopnost vyjádřit a obhájit vlastní názor - využívá skupinovou práci Kompetence komunikativní: Učitel - klade velký důraz na logické a správné vyjadřování žáků - rozvíjí písemný i ústní projev žáků - vede žáky k diskuzi a učí je naslouchat druhým Kompetence sociální a personální: Učitel - zařazuje často skupinovou práci a umožňuje žákům ovlivňovat výsledek práce - vede žáky k tomu, aby uměli respektovat názory jiných Kompetence občanská: Učitel 16

17 - vede žáky, aby si vytvářeli vztah ke svému regionu, ke své vlasti (na základě interpretace literárních textů) - motivuje žáky k lepšímu chápání společenských norem - vede je k respektování a toleranci druhých Kompetence pracovní: Učitel - zadává různé typy úkolů včetně projektové práce - vede žáky k tomu, aby využívali znalosti a zkušenosti k rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření Kompetence k podnikavosti: Učitel - zadává samostatnou práci, vede žáky k plnění úkolů - motivuje žáky k využívání různých informačních zdrojů - vede žáky k přípravě na budoucí studium (práci) Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 1. ročník šestiletého studia Jazyková výchova Spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova, rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace Slovní zásoba a tvoření slov slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov, slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis OSV 8 Správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí Tvarosloví slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov (některé nepravidelnosti ve skloňování podstatných jmen, skloňování obecných jmen přejatých, skloňování cizích vlastních jmen, skloňování zájmena týž, tentýž, slovesný vid, slovesa dokonavá a nedokonavá, tvoření slovesných tvarů z kmene přítomného a minulého, slovesné vzory) OSV 8 Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí Skladba výpověď a věta, stavba věty (věta dvojčlenná, jednočlenná, větný ekvivalent, zápor), pořádek slov ve větě, základní větné členy, rozvíjející větné členy, několikanásobné větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu OSV 8 V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí Pravopis lexikální, morfologický, syntaktický OSV 8 Komunikační a slohová výchova 17

18 Dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci, odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru, využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů Mluvený a písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech. Vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní subjektivně zabarvený popis, charakteristika literárních postav OSV 5, 8 MV 7 Literární výchova uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla Orientální literatura Antická literatura (řecká, římská) VMEGS 2 rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele Literární druhy a žánry - poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické Využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace Samostatně pracuje s pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami, spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova, rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace Správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, 2. ročník šestiletého studia Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka hláskosloví, zásady spisovné výslovnosti, zvuková stránka věty, intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování), psaní a výslovnost slov přejatých Slovní zásoba a tvoření slov stavba slova a tvoření slov, pravopis související se stavbou slova a s tvořením slov, význam slova, slova jednoznačná, mnohoznačná, homonyma, synonyma, antonyma, odborné názvy Tvarosloví slovní druhy, jména, jejich druhy a tvary, skloňování obecných jmen přejatých, skloňování cizích vlastních jmen, slovesa a jejich tvary, přechodníky, pravopis koncovek jmen a sloves, psaní OSV 8 OSV 8 OSV 8 18

19 morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí velkých písmen ve vlastních jménech a názvech Skladba stavba větná, výpověď a věta, věta a souvětí, tvoření vět, pořádek slov ve větě, hlavní zásady českého slovosledu, rozvíjející větné členy, stavba textová, přímá a nepřímá řeč Pravopis lexikální, morfologický, syntaktický OSV 8 OSV 8 Komunikační a slohová výchova Dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci, odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru, využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů, v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních a nonverbálních i paralingválních prostředků řeči, zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu, využívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu, samostatně připraví a s oporou o text přednese referát, rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj, odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými informačními zdroji Mluvený a písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech. Vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní vypravování, výtah, úvaha OSV 5, 8 MV 7 Literární výchova 19

20 formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele Středověká literatura, eposy Počátky našeho písemnictví (Cyril, Metoděj, Kosmas, Alexandreida, Dalimilova kronika, Mastičkář) Literatura předhusitská a husitská Základy literární teorie struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie,rým, rytmus, volný verš) VMEGS 2 3. ročník šestiletého studia Jazyk a jazyková komunikace odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací; Obecné poučení o jazyku a řeči jazyk a řeč, jazyková komunikace; myšlení a jazyk národní jazyk a jeho útvary; čeština spisovná, nespisovná diferenciace sociální a místní; MKV 3 při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence; čeština a slovanské jazyky; jazyková kultura; základní vývojové tendence českého jazyka v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování); v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči; Zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti; zvukové prostředky souvislé řeči; mluvené projevy: teze na zadaná mluvený komunikát; komunikační situace a funkce účastníků v ní (sebevyjádření, přesvědčování, argumentace); OSV 1, 2 slovník spisovné výslovnosti soutěž v mluveném projevu panelová diskuse, kulatý stůl OSV 5 v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet); Grafická stránka jazyka - písmo, jeho vznik a druhy, základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich slovníky a PČP v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny; Text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní; Slohová charakteristika výrazových prostředků OSV 3 - praktické využití ve slohových útvarech (popis prostý, charakteristika přímá, nepřímá) 20

21 pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty; účinně využívá možností grafického členění textu; Využití mezioborových vztahů - praktické zpracování výpisku, výtahu, uplatnění citace (učivo literární i z jiných oborů, samostatný efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet); záznam učitelova výkladu, textů z hromadných sdělovacích prostředků apod.) MV 2 využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů studium požadovaného učiva, příprava referátů apod., jejich prezentace MV 2 int. IVT využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci; zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu Literární komunikace rozliší umělecký text od neuměleckého, popíše specifické prostředky básnického jazyka své schopnosti dokáže uplatnit při rozboru přečtených děl různých autorů ze světové i české literatury Literární teorie, literatura a její funkce Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla Výběr děl je konkretizován pro každý ročník a školní rok. vysvětlí odlišnosti v chápání literární tvorby ve starověku, středověku i dnes charakterizuje základní období literárního vývoje ve světě i u nás na základě vlastní četby doloží základní rysy probíraných uměleckých směrů Humanismus, renesance, baroko, klasicismus, osvícenství Periodizace literatury, vývoj české a světové literatury Vývoj literárních druhů a žánrů VMEGS 4 vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové Pojmy: národní obrození, RKZ, slovanská vzájemnost, ústní lidová slovesnost Dobrovský, Jungmann využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů int. IVT 4. ročník šestiletého studia Jazyk a jazyková komunikace 21

22 v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovanému záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu; Slovo, slovní zásoba, slovníky; sémantika a tvoření slov jednotky slovní zásoby (včetně frazeologických); významové vztahy mezi slovy (slova mnohoznačná, synonyma, homonyma, antonyma); vhodně využívá i slohového rozvrstvení češtiny v útvarech různých stylů; přenášení významu využití v uměleckém stylu (praktické uplatnění v uměleckém líčení /dějový popis/, v mluvené i psané formě vypravování) narativní postupy (řeč přímá, polopřímá, nepřímá, nevlastní přímá; vnitřní monolog grafický záznam); různé typy řazení děje ve složitější formě vypravování (postupné, retrospektivní, dodatečné připojení děje apod.); rozšiřování slovní zásoby; MKV 3 OSV 3 způsoby tvoření slov; Administrativní styl - žádost ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka Tvarosloví (morfologie) slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary; zdůraznění výjimek a složitějších případů PČP, slovníky; mezipředmětové vztahy CJ srovnání tvaroslovných odlišností průběžně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet ) OSV 2 využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů int. IVT Literární komunikace vystihne podstatné rysy základních period vývoje světové a české literatury na základě vlastní četby doloží základní rysy probíraných uměleckých směrů samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl na konkrétních dílech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu, rozliší a specifikuje jednotky Pojmy:preromantismus (Goethe, Schiller), romantismus (Hugo, Byron, Puškin), realismus (Balzac, Dickens, Gogol, Tolstoj) Mácha, Erben, Tyl, Němcová, Havlíček Česká literatura 2. pol. 19. stol. (Neruda, Vrchlický, Sládek, Jirásek, Mrštíkové) Přínos velkých autorských osobností je konkretizováno pro každý školní rok Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby lit. díla Literární kritika počátky v literatuře 19. VMEGS 4 22

23 vyprávění (vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře na základě vlastní četby doloží základní rysy probíraných uměleckých směrů stol. Impresionismus, prokletí básníci 5. ročník šestiletého studia Jazyk a jazyková komunikace využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího; efektivně a samostatně (dle potřeby) využívá různých inform. zdrojů (slovníky, internet ) vhodně využívá rozvrstvení Čj, znalosti tvarosloví i syntaxe v psaných i mluvených projevech se zřetelem na komunikační funkci, obsahovou výstavbu, argumentaci, logickou výstavbu textu Skladba (syntax) základní principy větné stavby (větné členy, věty, souvětí a jejich vztahy); aktuální členění výpovědi; základy valenční a textové syntaxe; interpunkce v souvislosti s větnou stavbou; zvláštnosti větné stavby Publicistický styl (realizace v textech mluvených i psaných) např.: úvodník, komentář, kritika, otevřený dopis (využití postupu úvahového); fejeton, reportáž; OSV 3 mezipředmětové vztahy - CJ srovnání syntaktických systémů interview monolog, dialog (výstavba, vztah otázek a odpovědí); MV 1, 2, 3, 4, 5 Umělecký styl (s využitím mezioborových vztahů): literární dialog druhy uvnitř i vně textu (autor, čtenář, vypravěč, postavy díla); úvaha, esej Literární komunikace rozliší umělecký text od neuměleckého, objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu Periodizace literatury, vývoj kontextu české a světové literatury poč. 20.stol., tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností bude konkretizováno pro každý školní rok na konkrétních případech popíše specifické prostředky básnického jazyka, rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a Vývoj literárních druhů a žánrů Impresionismus, symbolismus Anarchističtí buřiči 23

24 účinek na čtenáře rozezná typy promluv a posoudí jejich funkci v konkrétním textu nácvik se prolíná všemi ročníky vystihne podstatné rysy základních period vývoje světové literatury, uvede jejich představitele, charakterizuje je a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení na základě vlastní četby doloží základní rysy probíraných uměleckých směrů, rozezná základní žánry a uvede jejich příklady samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl vysvětlí specifičnost české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové, objasní vztahy současné literatury k literárním dílům minulosti na příkladech z vlastní četby zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu Světová literatura v 1. polovině 20.stol. Tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností je konkretizováno pro každý školní rok (Hemingway, Remarque, Steinbeck) Česká literatura v 1. polovině 20. stol. Tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností je konkretizováno pro každý školní rok (Čapek, Olbracht, Vančura) Literární kritika VMEGS 4 int. IVT 6. ročník šestiletého studia Jazyk a jazyková komunikace používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu; orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit; Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); členění textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy textů (intertextovost); praktické užití např. strukturovaný životopis, esej Text (komunikát) a komunikační situace prostředí, účastníci komunikace, jejich role Funkce komunikátů sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu OSV 3 OSV 5 int. IVT 24