Manuál pro dobrovolníky

Transkript

1 Ječná 17, Praha 2 tel/fax: info@meta-ops.cz Tento materiál byl upraven v rámci projektu METAplán Komplexní program rozvoje organizace EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI verze:

2 2 Tento manuál vznikl díky podpoře projektu Poradenské a informační centrum pro mladé migranty, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy a projektu CROSS CZECH podpořeného Nadací ADRA z grantového programu NIF.

3 ÚVOD Vážení a milí, tento manuál je určen všem, kteří se rozhodli dobrovolně zapojit do činnosti společnosti META a připojit se tak k těm, kteří chtějí podporovat migranty žijící v České republice při jejich současném nebo budoucím studiu a při jejich začleňování se do české společnosti. Manuál obsahuje základní informace o společnosti META a její činnosti. Dozvíte se, proč a jak společnost vznikla a jaké aktivity vyvíjí. Dále se dozvíte, s jakými klienty pracujeme a co jim nabízíme. Další část manuálu se věnuje tématu dobrovolnictví obecně, systému dobrovolné činnosti META, o.p.s. a formám zapojení se do našich dobrovolnických aktivit. Následující kapitola Vás stručně seznámí s migrací v České republice. Pro snadnější orientaci v právních a sociálních podmínkách našich klientů Vám nabízíme základní informace o typech pobytů cizinců v ČR a jejich povaze s ohledem na možnosti vzdělávání, zaměstnávání, bydlení a další základní oblasti života našich klientů. Uvádíme také hlavní překážky ve vzdělávání našich klientů a v jejich integraci do české společnosti obecně. Pro snadnější představu o tom, kdo jsou naši klienti, jakým problémům čelí a jak pracují naši sociální pracovníci, Vám představíme kasuistiky tří vybraných klientů a jedné dobrovolnice. Poslední kapitola obsahuje kontakty na důležité spolupracující organizace a instituce. Zde se dozvíte, kdy a s kým je potřeba spolupracovat META, o.p.s. Společnost pro příležitosti mladých migrantů 1

4 O METĚ META, o.p.s. - Společnost pro příležitosti mladých migrantů vznikla v roce 2004 jako reakce na stav, kdy počet nevládních organizací zabývajících se pomocí migrantům (žadatelům o mezinárodní ochranu, azylantům, cizincům s doplňkovou ochranou, cizincům s dlouhodobým či trvalým pobytem atd.) byl de facto ustálený a činnost těchto organizací velmi široká a do značné míry se překrývající. Zakladatelky společnosti se na základě dlouholeté pracovní zkušenosti v již existujících organizacích rozhodly zaměřit svou činnost na podporu mladých migrantů a nabídnout této skupině pomoc při rozhodování o jejich dalším životě v ČR nebo jinde, při volbě studia a povolání, při řešení problémů spjatých s jejich specifickým sociálním a právním postavením. Této skupině nabízí META své služby dodnes, za posledních pár let se však její nabídka rozšířila i na pracovní poradenství cizincům a podporu pedagogů. Svou činností chce společnost přispívat i k oboustranně přínosnému soužití cizinců a většinové společnosti. VIZE METY: Společnost, která poskytuje/zaručuje všem rovné příležitosti a rozvíjí a využívá jejich potenciál. NEROVNOST =) VZDĚLÁNÍ =) PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ =) INTEGRACE =) ROVNOST =) SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST POSLÁNÍ Posláním METY je aktivně přispívat k nastavování a zkvalitňování podmínek podporujících rovné příležitosti migrantů, a to především v oblasti vzdělávání, které je jednou z podmínek úspěšného začleňování se do společnosti. CÍLOVÁ SKUPINA naší činnosti (nejen nabízených služeb) 1/ migranti bez rozdílu pobytu a země původu migrantem rozumíme osoby s migrační zkušeností (osobní či v rodině), které mají jedno z následujících znevýhodnění: jazykové, sociokulturní, limity pobytového statusu 2/ pedagogičtí pracovníci všech typů škol 3/ odborná veřejnost 4/ laická veřejnost CÍLE 1/ vytváření příležitostí pro migranty k začlenění do společnosti a odstraňování bariér, které tomu brání (jazyk, soc.kult. odlišnost, sítě, informace) 2/ Podpora pedagogických pracovníků v rozvoji kompetencí pro práci s žáky a studenty s s odlišným mateřským jazykem 3/ Institucionální zajištění procesu začleňovaní migrantů. Dosažení systémové změny ve vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem směrem k inkluzi 4/Zvyšování informovanosti veřejnosti o migraci Těchto cílů chtějí pracovníci METY dosáhnout zejména prostřednictvím těchto aktivit: odborného sociálního poradenství poskytování informací a konzultací vzdělávacích aktivit dobrovolnického programu vyvíjením expertní, koncepční a metodické činnosti, jak samostatně tak ve spolupráci s ostatními odborníky na danou problematiku v ČR i v zahraničí vytvářením koncepčních a metodických materiálů mapováním příležitostí a monitorováním problémů souvisejících se vzděláváním a následným pracovním uplatněním cizinců 2

5 soustavným vzděláváním zaměstnanců organizace přispívajícím ke zkvalitnění všech výše uvedených služeb popularizace tématu vzdělávání cizinců především zprostředkováním situace žáků a studentů cizinců při jejich začleňování se do českého vzdělávacího systému Od roku 2010 je činnost METY rozdělena na Sekci služeb pro pedagogy a Sekci služeb pro cizince. Sekce služeb pro cizince Základní myšlenkou našeho poradenství je zprostředkovat cizincům informace o možnostech a podmínkách spojených se vzděláváním v ČR a poskytnout jim podporu v jejich začleňování se do českého vzdělávacího systému, jako i pomoct jim v dalším pracovním uplatnění. Mezi služby sekce pro cizince patří bezplatné odborné sociální poradenství specializované na oblast vzdělávání i pracovního uplatnění, kurzy češtiny a jiné vzdělávací aktivity, dobrovolnické doučování, možnost využití knihovny a studovny s internetem, a další. Klientům (v případě nezletilých i jejich zákonným zástupcům), kteří chtějí v ČR studovat (na MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ či VŠ) pomáháme při: výběru školy navázání kontaktu se školou a další komunikaci získávání informací o přijímacích zkouškách podání přihlášky přípravě na přijímací zkoušky zajišťování a uznání rovnocennosti dokladů o předchozím studiu vyhledání vhodného doplňkového či rekvalifikačního kurzu Klientovi, který je přijat ke studiu, můžeme nabídnout další podporu při: seznamování se s prostředím školy, se studijními povinnostmi a jejich plněním řešením případných komunikačních problému se školou (zprostředkování tlumočníka, mediace) řešení problémů spojených se samotným studiem řešení problémů s ubytováním žádosti o udělení stipendia apod. Naše služby nabízíme také cizincům, kteří v současné chvíli nestudují, ale chtěli by navázat na vzdělání dosažené ve své zemi nebo se dále jiným způsobem vzdělávat, potřebují pomoct zorientovat se na trhu práce, anebo si zlepšit kvalifikaci. V takových případech: pomůžeme klientovi hledat nejvhodnější řešení např. alternativní formy studia, rekvalifikační kurzy budeme podporovat úsilí klienta najít si práci, která odpovídá jeho kvalifikaci pomůžeme mu při uznání potřebných dokladů Naší pozornost věnujeme rovněž rodičům mladých migrantů, kteří řeší problémy spojené se vzděláváním svého dítěte. V případě vzniku konfliktu plynoucího z odlišných představ o budoucím uplatnění mezi rodiči a klientem, nabízíme pomoc při společném řešení rodinné situace. 3

6 Rovněž našim klientům z řad mladých cizinců nabízíme vzdělávací aktivity, především kurzy českého jazyka, neboť znalost vzdělávacího jazyka je pro efektivitu našeho sociálního poradenství zásadní. Realizujeme standardní semestrální kurzy s 52 hodinovou dotací, letní intenzivní kurzy pro děti, které v září nastupují poprvé do české školy, nízkoprahové kurzy češtiny pro děti, i jiné v závislosti na konkrétním realizovaném projektu (v předešlích letech to byly například kurzy pro komunitní tlumočníky, rekvalifikační kurzy pro asistenty pedagoga i jiné odborné kurzy češtiny, které pomáhají cizincům lépe se orientovat ve svém oboru). Konkrétní nabídka kurzů je zveřejňována na internetových stránkách. Dalšími vzdělávacími aktivitami pro cizince jsou individuální a skupinové doučování různých školních předmětů i češtiny. ZCELA ZÁSADNÍ, PŘEDEVŠÍM PRO VÝŠE ZMÍNĚNÉ VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY, JE VYUŽITÍ POTENCIÁLU NAŠICH DOBROVOLNÍKŮ. Sekce služeb pro pedagogy Sekce služeb pro pedagogy je určená odborné veřejnosti. Pro pedagogické pracovníky nabízíme akreditované kurzy, poradenství při řešení problematických situací při vzdělávání cizinců, asistenci na základních školách, organizujeme pracovní skupiny a nabízíme různé metodické nástroje včetně informačního webového portálu Portál vychází z principů inkluzívního vzdělávaní především při začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem a nabízí metodickou podporu i materiály pro učitele při práci s těmito žáky. Inkluzívní školu najdete také na facebooku Asistence na školách propojuje pomoc pedagogům s přímou pomoci žákům cizincům. Je to zároveň činnost, do které se můžou dobrovolníci v případě zájmu zapojit. Asistent působí přímo ve výuce, spolupracuje s učitelem a pomáhá žákům cizincům chápat a zvládat probírané učivo. 4

7 O DOBROVOLNICTVÍ Co je to dobrovolnictví? Kdo je dobrovolník? Má dobrovolnictví smysl? Toto jsou otázky, které si položí téměř každý, kdo se s některou z forem dobrovolné činnosti setká. Pokud se tento člověk rozhodne dobrovolnické řady rozšířit o svou osobu, je nutné, aby si na tyto otázky též odpověděl. Pokud se tak nestane, hrozí, že se ztratí ve spleti mýtů a polopravd, kterými je dodnes dobrovolnictví v české kotlině opředeno. Pokusíme se proto stručně představit koncept dobrovolnictví, jeho hlavní myšlenky a zásady, a vytvořit tak jednotný základ, který bude možné do budoucna rozvíjet. Přestože různé podoby dobrovolné činnosti již mohou být předmětem diskuze, je třeba, aby měly jasně daná pravidla ale i prostor, v jehož rámci jsou tato pravidla platná. Bez jasných hranic se ušlechtilá myšlenka dobrovolné pomoci stává pastí, ve které může skončit jak pomáhající osoba, tak i ten, jemuž je pomoc určena. Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušeností a dovedností a obohacením v mezilidských vztazích. (Tošner, Sozanská, 2002) Základní myšlenkou dobrovolné činnosti je poskytnutí vlastního času, energie, znalostí a dovedností bez nároku na finanční odměnu ve prospěch jiných lidí. V našem případě je dobrovolnická činnost nasměrována na skupinu migrantů, kteří jsou v českém prostředí různou měrou ohroženi sociálním vyloučením. Přestože rozmach organizovaného dobrovolnictví je otázkou zejména posledních třiceti let, v určitých formách se s myšlenkou pomoci potřebným setkáváme v průběhu celých dějin. Již ve středověké Evropě působil bezpočet církevních charitativních organizací a s nástupem průmyslové revoluce se váže i rozmach spolkového hnutí. Ve Spojených státech hrály občanské iniciativy hlavní roli při utváření veřejného a politického života. Mezi jejich aktivity patřily například boj za zrušení otroctví, rovnost volebního práva, charitativní a osvětová činnost. Je zřejmé, že vzájemná pomoc je důležitým sociálním fenoménem, který tvoří podloží společnosti jako takové. V mnohých obdobích lidských dějin to byla právě výpomoc v nouzi, která upevňovala sociální vazby mezi určitými skupinami lidí, a mnohdy se jednalo o otázku života a smrti. Současná západní společnost se však v posledních sto letech významným způsobem strukturálně proměnila, a na mnoha úrovních nahradila tuto vzájemnou pomoc péče plošně poskytována příslušnými institucemi. Aspekt vzájemnosti mizí a na jeho místo nastupuje soubor nárokovatelných služeb, které dané instituce pro občany příslušného státu zajišťují. Důležité je uvědomit si, že dobrovolnictví je na rozdíl od různých strategií vzájemné pomoci novodobým fenoménem a produktem současné společnosti. De facto se jedná o reakci na slabá místa v systému institucí zajišťujících různé formy pomoci, který není vždy 100% schopen zajistit poskytování potřebné pomoci všem, kteří ji potřebují. Nejedná se tudíž ani o strategii vzájemné pomoci typu dnes pomůžu já tobě, zítra ty mě, ani o akt milosrdenství zajišťující např. příslib spásy (ačkoliv v obou případech se může jednat o legitimní osobní motiv v rozhodnutí stát se dobrovolníkem a myšlenka dobrovolnictví má v těchto přístupech jeden z mnoha ideových kořenů). Jedná se spíše o výsledek svobodného rozhodnutí věnovat část své energie a času činnosti, ve které vidíme hlubší smysl. Důležitým charakteristickým znakem, který nutně řadí dobrovolnictví mezi fenomény současnosti je též skutečnost, že dochází k jeho institucionalizaci, vyšší organizovanosti a profesionalizaci. (Tošner, Sozanská 2002). Dobrovolnictví dnes 5

8 představuje jeden ze zásadních pilířů práce v neziskovém sektoru. V současnosti je právně upraveno zákonem č. 198/2002 Sb. o dobrovolnické službě. V druhé třetině 20. století došlo k rozmachu dobrovolnických center, která propagují a podporují dobrovolnictví, i k rozvoji dobrovolných organizací, tj. organizací jejíž činnost je postavena právě na práci dobrovolníků (Hnutí Duha, Sokol atd.) Den 5.12 je každoročně Dnem dobrovolnictví a rok 2011 byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví. Dobrovolnictví není v současné době regionálně omezeno a existuje i na mezinárodní úrovni. Řada organizací je propojena v mezinárodní sítě, mezi které patří například Červený kříž, Greenpeace aj. Z organizací zabývajícími se rozvojem dobrovolnictví jako takového lze jmenovat například IAVE Mezinárodní asociaci pro dobrovolnické úsilí (International Association for Volunteer Effort), AVSO, NETAID a jiné. V roce 1970 vznikl z podnětu Valného shromáždění OSN Dobrovolnický program OSN United Nations Volunteers (UNV). Práva a povinnosti dobrovolníků Protože dobrovolníci představují v neziskovém sektoru podstatnou a často nepostradatelnou součást pracovních týmů, mají podobně jako zaměstnanci svá práva a povinnosti. Tyto by měly být zakotveny v dohodě, kterou organizace s dobrovolníkem uzavírá. Důležité je neopomenout v dohodě ten fakt, že se jedná o činnost, kterou daná osoba vykonává bezúplatně ve svém volném čase. Neznamená to, že by služba mohla být poskytována méně kvalitně, než kdyby se jednalo o službu placenou, ale znamená to, že dobrovolník není povinen vykonávat činnosti, které nejsou v souladu s jeho představami a přesvědčením. Vždy má právo říci NE. META má od roku 2007 akreditovaný dobrovolnický program na Ministerstvu Vnitra ČR. To je spojeno s povinnostmi, které se META zavázala dodržovat vůči svým dobrovolníkům. Mezi tyto povinnosti patří například zajištění odborného vedení, školení, pojištění dobrovolníků a jiné. Dobrovolníci podepisují s koordinátorem dobrovolníků dohodu o dobrovolnické činnosti spolu s přílohou o specifikaci činnosti a stanoveným časovým rámcem. Dalšími nezbytnými přílohami dohody jsou potvrzení o mlčenlivosti a kodex dobrovolníka. Komunikace, podpora a vedení Důležitým předpokladem fungování dobrovolnické skupiny je jasné vymezení rolí a kompetencí. Lze tak předejít poměrně složitým situacím, které vznikají, pokud v této oblasti panuje chaos. Jak jsme se již zmínili, náplň činnosti je ošetřena dohodou. To však nestačí. Je třeba, aby bylo jasné, v jakém vztahu je osoba dobrovolníka k ostatním členům týmu, kdo mu dané úkoly zadává a komu je odpovědný. Zpravidla je touto činností pověřen koordinátor dobrovolníků. Ten má na starosti přijímání nových dobrovolníků, komunikuje s nimi, domlouvá se s nimi na konkrétních činnostech. Veškeré požadavky na dobrovolníky by měly být komunikovány přes koordinátora, pokud není v konkrétních případech dohodnuto jinak. Koordinátor pak zprostředkovává kontakt mezi dobrovolníky, klienty a sociálními pracovníky a udržuje si přehled o vykonávaných činnostech. Koordinátor dobrovolníků řeší s dobrovolníky organizační záležitosti, včetně projednávání problematických situací vyplývající z práce s klienty. Koordinátor je ze své činnosti 6

9 zodpovědný řediteli organizace, kterýžto je také osobou, které mohou dobrovolníci adresovat své stížnosti na koordinátora. Práce s klientem (a kdo je vlastně klient?) Klient představuje důvod pro existenci celé organizace. Jedná se o člověka, který se ocitl v situaci, ve které pro něj může být obtížné dosáhnout určitého cíle (v našem případě se jedná o vzdělání a pracovní uplatnění) bez odborné pomoci. Organizace je zde proto, aby mu pomohla vypořádat se s dezorientací v systému českého vzdělávacího systému a trhu práce a s nedostatkem informací či nedostatkem informací o zdrojích informací. Jedno české pořekadlo říká, že brýle se bez brýlí těžko hledají. Podobně je tomu i v případě informací, které mohou být veřejně přístupné, což oceníte pouze ve chvíli, kdy víte, kde je hledat. Většina klientů je v opačné situaci. Velmi často se v jejich okolí nevyskytují lidé, kteří by byli schopni jim poskytnout kvalitní radu. Podobu práce s klientem velkou měrou určuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách společně se Standardy kvality sociálních služeb. Je však nutno dodat, že to není pouze poskytovatel služby, kdo by měl být obeznámen se způsobem poskytování sociálních služeb. Často je nezbytné důkladně poučit klienta o tom, co poskytování dané služby obnáší. V případě dobrovolnictví pak nelze vzhledem k cílové skupině předpokládat, že budou klienti konceptu dobrovolnictví bezezbytku rozumět. Případným nedorozuměním je možné předcházet krátkým uvedením do dobrovolnické problematiky. Je nutné vysvětlit, že dobrovolník není ani osobní asistent (popř. sluha) ani hlídač. Množství času, které může s klientem strávit, si určuje sám (nikoliv klient) a skutečnost, že služba je poskytována zdarma, nijak nesnižuje její kvalitu. Nemělo by se však zapomínat na to, že v případě sociálního poradenství je zodpovědnou osobou zajišťující kvalitu poskytované služby sociální pracovník. Dobrovolník by proto neměl poskytovat klientovi odborné informace bez konzultace se sociálním pracovníkem. Dobrovolnictví a společnost META Svou činností chceme přinášet nové příležitosti nejen migrantům, ale také dalším lidem, kterým nejsou lhostejné osudy druhých a mají proto zájem spolupracovat na realizaci našich cílů jako dobrovolníci. Chceme pro dobrovolníky vytvořit takové prostředí, aby vykonávaná činnost byla ku prospěchu jak klientům, tak i samotným dobrovolníkům. Jakožto rozvíjející se organizace nabízíme dobrovolníkům velký prostor k seberealizaci a kreativitě. Záleží na každém z Vás, jestli se bude chtít zaměřit na práci s klienty nebo nám pomoci se zajištěním provozu organizace. Můžete se domluvit s kamarády a vymyslet si malý projekt, který pak po dohodě s námi zrealizujete či zorganizovat nějakou volnočasovou akci, kurz nebo vzdělávací či kulturní akci. V našem případě je dobrovolnická činnost nasměrována na skupinu migrantů, kteří jsou v českém prostředí různou měrou ohroženi sociálním vyloučením. Cílem dobrovolnického programu je prostřednictvím dobrovolnické sítě umožnit klientům snadnější přístup k informacím v oblasti vzdělávání a pracovního uplatnění, podporu při jejich studiu, případně přípravu na další vzdělávání a zaměstnání, a další pomoc při řešení problémů vyplývajících z jejich postavení a neznalosti českého prostředí. 7

10 Důležité oblasti, ve kterých mohou dobrovolníci působit, jsou: 1. práce s klienty individuální pomoc klientům při zvládání školních povinností - dobrovolníci pomáhají studentům s procvičováním češtiny, doučováním školního učiva, se zvládnutím české gramatiky, přípravou na rozličné zkoušky (přijímací, nostrifikační apod.) asistence klientům formou doprovázení klienta na úřadech, pomoc při práci na PC a internetu a podobně pomoc se zvládnutím češtiny ve škole, ale i jako pomoc při hledání zaměstnání organizování volnočasových aktivit pro klienty, diskusních skupin, společenských a kulturních aktivit 2. zapojení se do chodu organizace vyhledávání důležitých informací pomoc při realizaci prezentačních a jiných akcí Co dobrovolníkům nabízíme? Společnost META nabízí zájemcům o dobrovolnickou činnost v rámci svého dobrovolnického programu velký prostor k seberealizaci a kreativitě. Dobrovolníci mohou získat cenné životní zkušenosti i odborné znalosti, praxi v neziskovém sektoru, obohacení po stránce lidské i profesní, a v neposlední řadě i dobrý pocit z prospěšné práce. Pro dobrovolníky připravujeme skupinová i individuální školení a supervize. Nabízíme odborné vedení a možnost získání praxe v neziskové organizaci i při práci s klienty. Úvodní školení Pro nové dobrovolníky organizujeme úvodní školení, kde se seznámí jak s činností organizace, principy dobrovolnické činnosti a práce s klienty, tak i s problematikou migrace v České republice, cizineckou legislativou a problémy spojenými se vzděláváním cizinců v ČR. Podpora a vedení Každý dobrovolník je v pravidelném kontaktu s koordinátorem dobrovolníků, který mu poskytuje podporu a vedení při jeho činnosti, a s kterým může řešit aktuální problémy. Dobrovolník také obdrží manuál, který mu pomůže v základní orientaci v problematice dobrovolnictví a migrace. Supervize Pro naše dobrovolníky organizujeme skupinové supervize, které jsou vedeny supervizorkou s mnohaletými zkušenostmi v oblasti práce s cizinci i se studenty a dobrovolníky. Dobrovolníci mají také možnost využít individuální supervizi. 8

11 O MIGRACI Kdo je migrant? Migrace je považována za jedno z nejdůležitějších globálních témat počátku 21. století, protože je dnes v pohybu mnohem více lidí než v jakémkoli jiném období lidských dějin. Podle definice OSN je migrantem každý člověk, který překročí mezinárodně uznávané hranice a zůstává v jiné zemi déle než rok. Mezi lety 1965 až 1990 stoupl počet lidí mezinárodně migrujících každoročním přírůstkem 45 milionů osob asi o 2,1 procent. Současný roční přírůstek činí asi 2,9 procent. (IOM) V současnosti žije kolem 192 milionů lidí mimo místo svého narození, což představuje asi tři procenta světové populace. Nejvíce jich žije v Evropě, Asii a Severní Americe. Cílem společnosti META, jak napovídá i název organizace, je podporovat příležitosti (nejenom) mladých migrantů. Pokud bychom se však řídili výše zmíněnou definicí, je třeba upozornit, že část našich klientů nelze nazývat migranty. Naším cílem je podporovat ve vzdělávání a osobním rozvoji všechny cizince, ať již do České republiky přišli před měsícem nebo před pěti lety. Migrace v České republice Počty imigrantů na území Československa v období po druhé světové válce až do pádu komunistického režimu v roce 1989 nebyly velké. V 80. letech bylo v Československu hlášeno přibližně cizinců s trvalým pobytem a s dlouhodobým pobytem. V daném období přicházeli na území cizinci většinou ze zemí tzv. socialistického bloku, byly to obvykle skupiny přicházející na základě mezivládních dohod. Mezi početnějšími imigračními skupinami byli Bulhaři, kteří se v poválečných letech usídlovali zejména v pohraničních oblastech volných po odsunu Němců. Dále to byli Řekové, kteří svojí zemi opustili z důvodu občanské války. Vietnamci přijeli poprvé do naší krajiny ve větší skupině kolem roku 1967, nejvíce jich pak přišlo v polovině osmdesátých let dvacátého století. Mezi další skupiny cizinců, kteří přišli v daném období do Československa, patřili příchozí z Kuby, Nikaraguy, Angoly a severní Koreje, kteří přišli zejména za práci. (Brouček, 2008) Teprve po otevření hranic začalo být Československo zajímavější pro imigranty z rozličných zemí a jich počet pomalu vzrůstal. Po pádě komunismu došlo k otevření vnějších hranic, čím se Československo a od roku 1991 samostatná Česká a Slovenská republika začaly postupně proměňovat z emigračních zemí na země imigrační. I když nejsou údaje o migraci přesné, celkový přírůstek ze zahraniční migrace byl v 90. letech v České republice kladný. V průběhu 90 let se Česko proměňovalo z tranzitní země na zemi cílovou. V ČR se zvýšil počet žadatelů o mezinárodní ochranu, ale i počet nelegálních migrantů, kteří se do států Unie kvůli zpřísněním nedostali. Následně proto došlo i v České republice k zpřísnění legislativy a větší regulaci migrace. V celém období devadesátých let se tak do Česka podle oficiální evidence migrace přistěhovalo 131,4 tisíc osob. Od vzniku samostatné republiky to představovalo 85,8 tisíc přistěhovalých (Bartoňová, 2002) V roce 2010 žilo v ČR podle statistik 426tisíc (legálních) migrantů. Tento počet je o něco nižší než v minulých letech. Za důvody poklesu je možné považovat důsledky a dopad finanční krize a s ní související vládní aktivity (zpřísnění podmínek podnikání pro cizince, dobrovolné návraty apod.) 9

12 Zdroj: ČSÚ V současnosti tvoří poměr cizinců žijících v ČR kolem 4% z celkové populace. Mezi cizinci převažují občané třetích zemí. Zastoupení občanů států EU se však zvyšuje (z 32 % v roce 2010 na 35 % v roce 2011). Mezi cizinci ze třetích zemí (i celkově) dominují Ukrajinci (118,9 tis), následováni Vietnamci (58,2 tis.) a Rusy (32,3 tis.). Nejpočetnější skupiny z hlediska státního občanství mezi cizinci ze zemí EU představují Slováci (81,3 tis.), Poláci (19,1 tis.) a Němci (15,8 tis.). Druhy víz a pobytů Při Vaší dobrovolnické činnosti v METĚ se budete setkávat s cizinci, kteří mají různé typy pobytů. Tento fakt do velké míry ovlivňuje jejich právní a sociální postavení a druhy služeb, které jsou jim poskytovány. Cizinci, kteří zde podali žádost o mezinárodní ochranu (dříve se užíval termín žádost o azyl ), jsou v jiném postavení než cizinci, kteří zde žijí trvale, či cizinci, kteří zde např. studují nebo pracují po omezenou dobu. Rovněž je spíše nepravděpodobné, že byste se v rámci činnosti v naší společnosti setkali s klientem, který je občan Evropské unie. Postavení občanů EU je ve většině případů stejné, jako je postavení občanů ČR, a tito cizinci tedy mohou využívat jiných služeb, jim určených. V této kapitole uvádíme přehledné schéma a základní informace o typech víz a pobytů, dle kterých zde naši klienti pobývají. Pobyt cizinců v České republice včetně všech aspektů, které se tohoto pobytu týkají (vzdělávání, lékařská péče, atd.) upravují dva hlavní zákony. Jedná se o zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu. Nutno podotknout, že oba tyto zákony procházejí častými novelizacemi, mění se terminologie i charakter jednotlivých víz, pobytů a procedur. Níže uvedený přehled je platný ve chvíli tisku tohoto manuálu (listopad 2014). 10

13 I. Přechodný pobyt na území 1. bez víza bez víza mohou na území ČR pobývat např. občané EU a jejich rodinní příslušníci 2. na základě víz krátkodobé vízum (letištní, průjezdní, do 90dnů, schengenské) dlouhodobé vízum k pobytu nad 90 dnů,typ D, vydává se max. na jeden rok vízum za účelem strpění pobytu na území, vztahuje se i na cizince, kteří podali kasační stížnost a jsou tedy ještě v azylové proceduře dlouhodobé vízum smluvních států (typ D nebo D+C udělené smluvním státem) diplomatické či zvláštní vízum 3. na základě povolení k přechodnému pobytu Přechodný/dlouhodobý pobyt- pokud zde cizinec pobývá na vízum typu D a trvá-li účel pobytu, může požádat o povolení k dlouhodobému pobytu (DP), Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podává cizinec na pracovišti MV ČR, pokud: na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů hodlá-li na území přechodně pobývat po dobu delší než 6 měsíců trvá-li zároveň stejný účel pobytu (s výjimkou např. u modré karty, sloučení rodiny, vědci) Povolení k dlouhodobému pobytu se vydává za účelem: studia vědeckého výzkumu podnikání sloučení rodiny Pro účely pobytu a zaměstnání v ČR je možné žádat o tyto doklady: Karta zaměstnance je nový tzv. duální doklad opravňující cizince ze třetí země zároveň pobytu i k práci v ČR. Je vydávána vždy na konkrétní pracovní místo. Zaměstnanecká karta nahradila pracovní víza a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání i na podobném principu fungující ale nepříliš využívané Zelené karty. Modrá karta je dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci. Modrá karta opravňuje cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, tj. cizinec nepotřebuje zvlášť pracovní povolení. 4. na základě výjezdního příkazu Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje Policie ČR z moci úřední po zrušení platnosti víza, po uplynutí platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Opravňuje k přechodnému pobytu na území ČR/schengenského prostoru po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území. Doba přechodného pobytu na výjezdní příkaz není delší než 60 dnů. 11

14 II. Trvalý pobyt na území Trvalý pobyt (TP) můžou cizinci v ČR získat bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu z následujících důvodů: o humanitárních- zejména je-li manželem anebo nezletilým dítětem azylanta, byl-li v minulosti občanem ČR o z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele o jeli jeho pobyt v zájmu ČR o společného soužití nezaopatřeného dítěte cizince, jež na území pobývá na základě povolení k TP v ostatních případech se povolení k trvalému pobytu na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území. Žádost o trvalý pobyt lze podat na pracovišti MV ČR podle místa hlášeného pobytu. Jako jednu z náležitostí k získání trvalého pobytu musí cizinci ze třetích zemí vykonat zkoušku z českého jazyka Občan EU může o trvalý pobyt žádat bez jazykové zkoušky rovněž po 5 letech přechodného pobytu, anebo po 2 letech nepřetržitého přechodného pobytu v ČR, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana ČR, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo je rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území. Občané EU nejsou povinní v ČR žádat o DP či TP, ale v případě, že pojmou za manžela/ku neobčany EU, tito mohou o víza, DP či TP žádat pouze tehdy, mají-li tu občané EU nějaký pobyt. Pokud se cizinci na území ČR narodí dítě a toto dítě nabude dle platných právních předpisů státní občanství ČR (např. narozením ze smíšeného manželství s občanem ČR), následující postup se na něj nevztahuje. Cizinec narozený na území ČR, je oprávněn pobývat přechodně na území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození. Do té doby musí podat příslušnému orgánu žádost o ten typ víza nebo pobytu, který má rodič. Žádost o povolení pobytu, resp. udělení víza se podává na území na pracovišti MV ČR / cizinecké policie. 12

15 DRUHY POBYTŮ PŘECHODNÝ TRVALÝ bez víza s vízem na základě výjezdního příkazu krátkodobá víza dlouhodobá víza diplomatické či zvláštní vízum - letištní - průjezdní - do 90 dnů - jednotné schengenské dlouhodobé vízum smluvních států vízum k pobytu nad 90 dnů - za účelem sloučení rodiny - za účelem studia - za účelem podnikání - za účelem strpění pobytu - za účelem ochrany na území - pobyt rezidenta jiného členského státu EU - povolení vydané MZV ČR duální povolení pro účel pobytu a zaměstnání: - Karta zaměstnance - Modrá karta na základě povolení k přechodnému pobytu - za účelem sloučení rodiny - za účelem studia - za účelem zaměstnání - za účelem podnikání - za účelem strpění pobytu - za účelem ochrany na území - pobyt rezidenta jiného členského státu EU - povolení vydané MZV ČR 13

16 Azylová procedura Azylové politiky jsou mnohem jednotnější v rámci Evropské unie, než politiky které se týkají imigrace a integrace. Azyl - ochranný pobyt, který stát poskytuje příslušníku jiného státu nebo osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s jejím pronásledováním zpravidla z důvodů politických (v ČR jsou důvody udělení azylu specifikovány v zákoně o azylu. Mezinárodní ochrana je pojem, který český zákon o azylu používá ke společnému označení azylu a doplňkové ochrany. Žádost o mezinárodní ochranu musí cizinec podat v prvním státě Evropské Unie, do které přišel. Cizinec může podat žádost o mezinárodní ochranu na hraničním přechodu (resp. nejdříve projeví úmysl, na základě kterého obdrží vstupní vízum a pak je buď dopraven, nebo se sám dopraví do přijímacího střediska, kde podá žádost o mezinárodní ochranu), na cizinecké policii, v detenčním zařízení či přímo v přijímacím středisku MVČR v Zastávce u Brna. Žádost se podává Odboru azylové a migrační politiky MV ČR. V přijímacím středisku musí žadatelé absolvovat několik lékařských prohlídek, pak sepíšou s úředníkem z MV žádost a musí projít pohovorem, kde jsou dotazováni na důvody, proč o ochranu žádají. Sepsání žádosti o mezinárodní ochranu i pohovoru je vždy přítomen tlumočník. Procedura v přijímacím středisku trvá 3 týdny až 1 měsíc. Poté jsou žadatelé převezeni do jednoho z pobytových středisek. Při podání žádosti o mezinárodní ochranu je cizinec povinen odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad, obdrží průkaz žadatele o mezinárodní ochranu a vízum za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. Důvody k udělení azylu: dle 12 Zákona o azylu: Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. dle 13 Zákona o azylu: Azyl za účelem sloučení rodiny Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle. Rodinným příslušníkem se rozumí manžel azylanta, svobodné dítě azylanta mladší 18 let, rodič azylanta mladšího 18 let, nebo zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu. dle 14 Zákona o azylu Humanitární azyl Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu. 14

17 Důvody udělení doplňkové ochrany: dle 14a zákona o azylu (1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. (2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) uložení nebo vykonání trestu smrti, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. dle 14b zákona o azylu Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny (1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. (2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí a) manžel osoby požívající doplňkové ochrany, b) svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let, c) rodič osoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let, nebo d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu podle 2 odst. 10. (3) Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci. (4) V případě polygamního manželství, má-li již osoba požívající doplňkové ochrany manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem osoby požívající doplňkové ochrany. Žadatelé o azyl nesmějí být v prvním roce azylového řízení zaměstnáni. Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu. Proti rozhodnutí krajského soudu může cizinec podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Při splnění zákonných podmínek mu může být uděleno vízum za účelem strpění pobytu. 15

18 PROCEDURA ŽÁDOSTI O MEZINÁRODNÍ OCHRANU (azyl) cizinec podá žádost na OAMP MV ČR nabere, posuzuje a rozhodne žádost o mezinárodní ochranu zamítnutí udělena doplňková ochrana udělen AZYL cizinec podá žalobu ke krajskému soudu Krajský soud (KS) KS vrátí případ OAMP k projednání cizinec musí opustit ČR zamítnutí cizinec podá stížnost k NSS Nejvyšší správní soud (NSS) NSS vrátí případ ke KS k projednání zamítnutí 16

19 Cizinci a jejich podmínky v základních životních situacích ZAMĚSTNÁNÍ Zaměstnání na území ČR může cizinec vykonávat jen tehdy, jestliže má povolení k zaměstnání a platný pobyt. Žadatelé o udělení mezinárodní ochrany mohou pracovat až po uplynutí jednoho roku od podání své žádosti. Povolení k zaměstnání nepotřebují cizinci, kteří: mají povolení k trvalému pobytu (tzn. i azyl) mají dlouhodobé vízum za účelem společného soužití rodiny jsou občany EU, Švýcarska či jejich rodinní příslušníci ZDRAVOTNÍ PÉČE (zdravotní pojištění) Při pobytu v České republice musí mít cizinec zdravotní pojištění Povinnost předložit doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění se nevztahuje na občany EU a jejich rodinné příslušníky. Rozlišujeme dva typy zdravotního pojištění: veřejné zdravotní pojištění. Cizinec, který je konzumentem tohoto pojištění, má nárok na zdravotní péči ve stejném rozsahu jako občané ČR (cizinci s TP, azylanti, cizinci s doplňkovou ochranou, cizinci s dočasnou ochranou, cizinci, jejichž zaměstnavatel má sídlo na území ČR, žadatelé o mezinárodní ochranu, cizinci s vízem za účelem strpění) soukromé (smluvní) zdravotní pojištění. Smluvní pojištění dále dělíme na krátkodobé (při krátkodobém pobytu na území ČR, např. za účelem turistiky z pojištění se hradí pouze nutná a neodkladná zdravotní péče) a dlouhodobé (cizinci s přechodným pobytem, svým rozsahem se blíží k veřejnému zdravotnímu pojištění) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ Dávky státní sociální podpory Tyto dávky jsou nárokové, podmínkou jejich vyplácení cizincům všech typů pobytu je, že žijí v ČR legálně a nepřetržitě déle než 365 dní. Dávky sociální péče Dávky sociální péče jsou poskytovány: osobám s trvalým pobytem na území ČR osobám, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropských společenství (tj. migrujícím pracovníkům členských států EU a jejich rodinným příslušníkům) občanům členského státu EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou hlášeni na území ČR déle než tři měsíce. 17

20 BYDLENÍ Ubytování stát poskytuje pouze žadatelům o mezinárodní ochranu a to v pobytových střediscích Ministerstva vnitra. Pokud se žadatelé o mez. ochranu rozhodnou středisko opustit a bydlet v soukromí, hradí si veškeré náklady z vlastních zdrojů. Pokud se azylant zapojí do státního integračního programu, může buď pobývat v integračním středisku MV ČR či se ucházet o integrační byt (obecní), příp. si samostatně vyhledat byt u soukromého majitele či obce a po dobu 5 let je mu ministerstvem poskytován příspěvek.výše dotace na čisté nájemné za jeden měsíc je závislá na počtu azylantů, kteří budou byt společně obývat a představuje částku 4.000,- Kč(1-3 osob), 5.000,-Kč (4+ osob). 18

21 VZDĚLÁVÁNÍ Legislativní rámec vzdělávání cizinců v ČR Vzdělávání v České republice včetně vzdělávání cizinců upravuje především zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Příslušné pokyny a právní výklady MŠMT pak případně upravují situaci cizinců ve školách dle druhu jejich pobytu (Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice) Cizinci oprávněně pobývající na území České republiky mají přístup k předškolnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky, pokud nejpozději v den nástupu předloží oprávnění k pobytu delší než 90 dní. K základnímu vzdělání musí škola zajistit přístup všem cizím státním příslušníkům pobývajícím na území ČR, aniž by doložili legálnost svého pobytu. Jednotlivé skupiny cizinců však mají podle školského zákona odlišná práva a možnosti Občané EU Pro děti občanů se státní příslušností jiného členského státu EU jsou zřízeny třídy pro jazykovou přípravu ( 20). Krajský úřad má dát školám seznam škol v regionu, ve kterém jsou zřízení tyto přípravné třídy. Azylanti a žadatelé o azyl jsou dle současné legislativy považováni za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a mají nárok na asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. Peníze na jazykovou přípravu, pomůcky, vzdělávání pedagogů, volnočasové aktivity i snížení počtu dětí ve třídě lze žádat z rozvojového programu pro azylanty. Občané třetích zemí Zákon od novely ŠZ z ledna 2012 umožňuje žákům z třetích zemí absolvovat jazykovou přípravu, jejich integrace a výuka češtiny je ale na rozdíl od žáků z EU na samotné škole. Na integrační kurzy, pomůcky, vzdělávání pedagogů i snížení počtu dětí ve třídě lze žádat peníze z rozvojových programů. Klasifikace Vyhláška č. 48/2005 Sb. ve své novelizované podobě z roku 2012 stanovuje v 15 odst. 6, že v případě hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavců 2 a 4, která ovlivňuje jejich výkon. To znamená, že při hodnocení těchto žáků v jakémkoliv předmětu se přihlíží k úrovni jejich jazyka. Dříve se k jazykové úrovni přihlíželo jen ve vzdělávací oblasti českého jazyka a literatury v prvních třech po sobě jdoucí pololetích v české škole. V praxi se však stávalo, že některé školy první tři po sobě následující pololetí po příchodu na školu žáky cizince nehodnotili z předmětu český jazyk a literatura a mnohdy ani z ostatních vyučovacích předmětů, co způsobovalo později problémy, kupříkladu při přijímání na střednou školu. Východiskem z obtížné situace klasifikace je vypracování Vyrovnávacího plánu (VP), na jehož základě je žák do výuky postupně integrován a ve kterém je i přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. VP určuje vzdělávací cíle, cestu k jejich naplnění a uvádí 19

22 kompetence, které by měl žák v daném předmětu za určité časové období zhruba zvládnout, a na základě toho je následně hodnocen s přihlédnutím k jeho jazykovým možnostem. Nostrifikace Neboli uznání zahraničních vysvědčení a diplomů je důležité, pokud chce daná osoba v České republice pokračovat ve studiu, ale často také v případě, kdy potřebuje přesvědčivě doložit své předchozí studium při hledání zaměstnání. (Výjimku tvoří diplomy a vysvědčení vydaná na Slovensku. Ty není nutné dále uznávat.) K tomu, aby byly doklady o dosaženém vzdělání (diplomy a vysvědčení) považovány za rovnocenné a platné, je třeba je nechat uznat a získat k nim patřičný dokument, který toto uznání potvrzuje. Existuje několik rozdílů mezi uznáváním diplomů a vysvědčení ze základních a středních školy a diplomy získanými ukončeným studiem na vysoké škole Uznávání diplomů a vysvědčení ze základních a středních škol a vyšších odborných škol je upraveno 108 zákonem 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a prováděcí vyhláškou č. 12/2005 Sb. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podle toho, zda má stát, ve kterém bylo vysvědčení či diplom vydán, s Českou republikou uzavřenu mezinárodní smlouvu o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se vydává buď osvědčení, nebo rozhodnutí o uznání. Dokladem je pak tzv. nostrifikační doložka. Pokud je obsah a rozsah vzdělání příliš odlišný, může být žádost zamítnuta. Žádost o uznání zahraničního vzdělání se podává na školských odborech příslušných krajských úřadů, pod které žadatel/ka spadá podle svého bydliště (adresy, na které je přihlášený/á - v případě bydliště na území města Prahy se vyřizují žádosti o nostrifikaci na Magistrátu hl.m. Prahy). Pověřený pracovník pak posuzuje, nakolik je si podobná skladba předmětů a jejich hodinová dotace na předkládaných dokumentech v porovnání s obdobným českým studijním programem. V případě větších rozdílů jsou předepisovány tzv. nostrifikační zkoušky, které se vykonávají na vybrané střední škole. Teprve po úspěšném složení nostrifikačních zkoušek (jejich počet i zaměření závisí na rozhodnutí příslušného úředníka) je žadateli vydána tzv. nostrifikační doložka společně s rozhodnutím či osvědčením. Tyto dokumenty pak potvrzují platnost zahraničního diplomu na území ČR. Tato služba bývá zpravidla zpoplatněna (v Praze 1000 Kč). Uznávání vysokoškolských diplomů je upraveno 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). V případě ověřování vysokoškolského diplomu je nutné se obracet přímo na veřejnou vysokou školu, která uskutečňuje obsahově obdobný akreditovaný studijní program. Vydávaným dokladem je osvědčení o uznání rovnocennosti vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v ČR. Vysokoškolské vzdělání získané v Maďarsku, Polsku, Slovensku, Slovinsku se uznává na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Vysoká škola se k žádosti vyjádří zpravidla do 2 měsíců. Uznávání vysokoškolského vzdělání se provádí zdarma. 20

23 Nejčastější překážky našich klientů v oblasti vzdělávání - jazyková bariéra, po osvojení komunikativní znalosti jazyka přetrvává omezená schopnost prokázat studijní předpoklady a dosažené znalosti - absence dokumentů o dosaženém vzdělání - nedostatečné možnosti pro uznání původní kvalifikace v ČR - neznalost prostředí a absence informační sítě, kterou lidé dlouhodobě žijící na nějakém místě přirozeně mají - nedostatek informací o vzdělávacích možnostech - nedostatečné finanční a materiální zázemí, zejména u klientů, kteří zde nemají rodinu - absence podpory rodiny - omezení daná dočasností platnosti některých druhů pobytů - nedostatek možností zajištění doučování (rodiče často umí jazyk méně než jejich děti a nejsou schopni dětem v přípravě do školy pomoci) Základní překážky společenské integrace - pocit izolace a marginalizace - problém se získáváním odpovídajícího zaměstnání, nezaměstnanost - dlouhodobá nezaměstnanost - četba či poslech negativních ohlasů na imigranty, předsudky majoritní společnosti - neznalost míst, kde se lze potkávat s lidmi - neschopnost domluvit se česky - neznalost zdejších společenských konvencí, kulturní odlišnost - neznalost svého okolí, jaké služby lze využít a jak (např. knihovny, sportovní, kulturní, volnočasové a společenská centra) 21

24 Vybrané kasuistiky Pro ilustraci naší práce a lepší představu, kdo jsou naši klienti, jakým problémům čelí a co a jak naši sociální pracovníci řeší, uvádíme tři vybrané kasuistiky. Jména klientů byla samozřejmě změněna. ALEXANDR Alexandrovi z Kazachstánu je 20 let. Do České republiky přijel před rokem a půl. V té době měl již dokončené středoškolské studium oboru zdravotník záchranář. O činnosti společnosti META se dozvěděl od kamaráda. Několik měsíců po příjezdu přišel do organizace s dotazem, co má dělat, pokud by chtěl v ČR pracovat v oboru. Spolupráce začala uznáním středoškolského vzdělání (nostrifikací). Alexandrovi byla předepsána nostrifikační zkouška z ošetřovatelství. Zkouška byla v češtině, a tak kromě učiva v předepsaném rozsahu bylo třeba se začít učit i česky. S odbornou částí přípravy pomohla Alexandrovi dobrovolnice, která ošetřovatelství vystudovala. Češtinu se učil zprvu sám a posléze se přihlásil do kurzu češtiny pro cizince, který se v METĚ právě otevíral. Nostrifikační zkouška dopadla velmi dobře a Alexandr obdržel tzv. nostrifikační doložku, která potvrzuje rovnocennost jeho středoškolského vzdělání s obdobným studijním oborem u nás. K práci ve zdravotnictví však nestačí pouhé uznání diplomu. Pokud pocházíte ze zemí mimo rámec Evropské unie, musíte složit tzv. aprobační zkoušky, které organizuje Ministerstvo zdravotnictví. Tyto zkoušky jsou složitější a náročnější. Skládají se ze čtyř částí a jejich absolvování trvá cca půl roku. I na tyto zkoušky se Alexandr připravil zodpovědně a po jejich zakončení obdržel oprávnění pracovat ve státních zdravotnických zařízeních. Tou dobou již navštěvoval kurzy českého jazyka v jazykové škole a jeho čeština se výrazně zlepšovala. Aby toho nebylo málo, začal se Alexandr připravovat na přijímací zkoušky na lékařskou fakultu. Propásl však termín podání přihlášek, a proto si musí rok počkat. V ušetřeném čase se alespoň přihlásil do autoškoly a získal řidičské oprávnění, které je nutnou podmínkou k výkonu práce zdravotníka záchranáře. V současné době Alexandr kontaktuje záchranné zdravotnické služby a snaží se získat zaměstnání, jemuž již obětoval mnoho času, energie i prostředků. ZINA Dvanáctiletá žákyně z Číny, v Česku je rok a půl, žije sama s matkou. V době navázání kontaktu navštěvuje základní školu. Ohledně Ziny s námi navázala kontakt pedagogicko-psychologická poradna, na kterou se obrátila základní škola, do které Zina docházela. Tuto školu začala Zina navštěvovat proto, že do ní již docházela její kamarádka. Neměla žádnou znalost češtiny, do Česka přijela za svou matkou, která zde pracuje. Veškerou komunikaci související se školou vyřizovali rodiče kamarádky. Ti se však po několika měsících rozhodli vrátit zpátky do Číny. Zina zůstala na škole sama. Od té doby se přestala zapojovat do školního dění, nechtěla s nikým komunikovat a začala být apatická. Škola se údajně snažila kontaktovat Zininu matku, ale bez úspěchu. Ke konci školního roku, kdy se ukázalo, že Zina propadne z několika předmětů, kontaktovala škola pedagogicko-psychologickou poradnu s prosbou o diagnostiku Ziny. Škola pojala podezření na lehkou mentální retardaci. Jelikož ale poradna nemá žádný nástroj, jak diagnostikovat žáky cizince a v tomto případě ani jazykovou výbavu, kontaktovala její pracovnice nás. 22