Správní právo dálkové studium. XIII. Stavební právo, vyvlastnění

Transkript

1 Správní právo dálkové studium XIII. Stavební právo, vyvlastnění - pramenem právní úpravy je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - celá řada prováděcích předpisů, které např. upravují podrobně obsahové náležitosti jednotlivých návrhů - dalším pramenem je správní řád SZ = na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon (SZ) nestanoví jinak (vztah lex generalis specialis) A) Stavební zákon upravuje (předmět úpravy): 1. ve věcech územního plánování - cíle a úkoly územního plánování - soustavu orgánů územního plánování - nástroje územního plánování - rozhodování v území - podmínku pro výstavbu - další v zákoně uvedené činnosti 2. ve věcech stavebního řádu - povolování staveb a jejich změn - užívání a odstraňování staveb - dohled a pravomoci stavebních úřadů - soustavu stavebních úřadů 3. podmínky pro projektovou činnost, provádění staveb, požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemek a další obecné instituty - stavební zákon dále upravuje obecné pojmy, které se používají v tomto zákoně (není třeba tyto pojmy v dalších částech zákona znova vysvětlovat) - např. pojem veřejně prospěšná stavba=stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje, státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci - za veřejnou infrastrukturu pak SZ považuje pozemky, stavby, zařízení, a to dopravní infrastruktura, např. stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť (a s nimi souvisejících zařízení), technická infrastruktura, např. vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení (vodovody, vodojemy, kanalizace, apod.) a další v SZ výslovně uvedené případy - dále SZ např. vymezuje pojmy stavební podnikatel, stavebník, stavební dozor apod. B) Povinnosti a postup správních orgánů při výkonu VS na úseku územního plánování - orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány - pokud tak stanoví zákon, mohou orgány územního plánování a stavební úřady uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu - orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů (dotčené orgány pro účely územního a stavebního řízení vydávají závazná stanoviska, stanoviska a koordinovaná stanoviska) 1

2 C) Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají: - orgány obcí, krajů - v přenesené působnosti, pokud zákon nestanoví, že o věci rozhoduje zastupitelstvo kraje či obce (tedy v samostatné působnosti) - ministerstvo a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany - ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů obcí a krajů jen v zákonem stanovených případech a to pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu - SZ dále vymezuje věcnou působnost orgánů obcí a krajů na úseku územního plánování (v podrobnostech 6 a 7 SZ) a dále vymezuje působnost Ministerstva obrany a ministerstva jako orgánů územního plánování a na úseku stavebního řádu - SZ obecně vymezuje náplň činnosti stavebních úřadů vydávají územní rozhodnutí, územní souhlas, poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů (ÚPP) a územně plánovací dokumentace (ÚPD) - SZ dále rozlišuje stavební úřady - obecné = vykonávají působnost dle SZ na úseku stavebního řádu pokud není SZ výslovně svěřena speciálním stavebním úřadům - speciální = vykonávají působnost stavebních úřadů na úseku staveb leteckých, staveb drah (včetně zařízení na dráze), staveb dálnic, silnic a místních komunikací a vodních děl. - tuto působnost vykonávají orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů - SZ dále vymezuje působnost jednotlivých ministerstev jako stavebních úřadů v podstatě podle resortů (tak Ministerstvo obrany vykonává působnost stavebního úřadu u staveb důležitých pro obranu státu atd.) - institut vyhrazení pravomoci stavebního úřadu=nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu prvního stupně u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb D) Územní plánování = cílem ÚP je zejména vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území = ÚP zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití území - SZ obecně vymezuje další cíle ÚP a jeho úkoly ( 18 a 19 SZ) Nástroje ÚP územně plánovací podklady - územně analytické podklady - územní studie politika územního rozvoje územně plánovací dokumentace - zásady územního rozvoje - územní plán - regulační plán - SZ obecně určuje u každého z těchto nástrojů ÚP - orgány, které tyto nástroje vytvářejí a dále používají (pořizovatele ÚPP, PÚR a ÚPD) - postupy, kterými jsou vytvářeny, aktualizovány a měněny a rušeny - postup projednání, schvalování, zveřejňování územně plánovací podklady = slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace 2

3 - územně analytické podklady zajišťují a vyhodnocují stav a vývoj území - územní studie ověřuje možnosti a podmínky změn v území politika územního rozvoje = stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území = vymezuje oblasti se specifickými požadavky či hodnotami z hlediska územního plánování (koridory dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu apod.) - zpracovatelem je ministerstvo ve spolupráci s dalšími ministerstvy a ústředními orgány státní správy a kraji územně plánovací dokumentace zásady územního rozvoje - stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje - pořizují se pro celé území kraje a vytvářejí se formou opatření obecné povahy dle správního řádu - jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů a regulačních plánů a pro rozhodování v území - návrh zásad pořizuje krajský úřad - návrh zásad krajský úřad posuzuje zejména s politikou územního rozvoje, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky SZ a jeho prováděcími předpisy - krajský úřad předkládá návrh na vydání zásad spolu s jejich odůvodněním zastupitelstvu kraje územní plán = stanoví základní koncept rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny, koncepci veřejné infrastruktury = vymezí zastavěné území, plochy a koridory, = zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a politikou územního rozvoje - pořizuje se a vydává pro celé území obce, pro celé území hl.m. Praha, celé území vojenského újezdu - vydává se formou opatření obecné povahy podle správního řádu - je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu obce, pro rozhodování v území, - o jeho pořízení rozhoduje zastupitelstvo obce na návrh orgánu VS, z vlastního podnětu, na návrh občana obce, regulační plán - v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb - je závazný pro rozhodování v území a dále je regulační plán vydaný krajem závazný pro územní plány a regulační plány obcí - o návrhu na vydání regulačního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce nebo kraje Územní rozhodnutí = umisťovat stavby, jejich změny, měnit jejich vliv a využití území, měnit využití území lze je a na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu (pro provedení stavby tak musí být nejdříve vydáno územní rozhodnutí a poté až stavební povolení) druhy územního rozhodnutí jsou rozhodnutí o - umístění stavby - změně využití území - změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území - dělení nebo scelování pozemků 3

4 - ochranném pásmu - územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán (v rozsahu v jakém regulační plán nahrazuje příslušná územní rozhodnutí) - stavební úřad může spojit územní a stavební řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné (zejména je-li vydán regulační plán nebo schválen územní plán) - se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad se žadatelem uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí územní rozhodnutí rozhodnutí o umístění stavby - vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu - SZ taxativně v 79 odst. 2 vyjmenovává stavby a zařízení, které nevyžadují vydání rozhodnutí o umístění stavby (např. bleskosvody, informační značky na pozemních komunikacích) rozhodnutí o změně využití území - stanoví nový způsob využití pozemku a podmínky jeho využívání - SZ výslovně stanoví případy, ve kterých je nutné vydání rozhodnutí o změně využití území rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území - stanoví podmínky pro požadovanou změnu stavby a její nové využití - dle SZ je tohoto rozhodnutí třeba u nástaveb, přístaveb, změny ve způsobu užívání stavby které podstatně měn nároky stavby na okolí - tohoto rozhodnutí naopak není třeba u stavebních úprav a udržovacích prací rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků - stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků - lze jej vydat pouze na základě žádosti podané všemi vlastníky všech dotčených pozemků a staveb rozhodnutí o ochranném pásmu - chrání stavbu nebo pozemek před negativními vlivy okolí Územní řízení - SZ vymezuje účastenství v územním řízení pozitivně tak, že účastníky územního řízení jsou - vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem - osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo pozemkům může být územním rozhodnutím přímo dotčeno - osoby, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis - společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu - SZ vymezuje účastenství v územním řízení negativně tak, že účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků - SZ vymezuje pojem účastníka řízení úplně, a proto se nepoužijí obecná ustanovení správního řádu vymezující účastenství ve správním řízení územní rozhodnutí - vydává se na žádost - na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení 4

5 - SZ stanoví základní obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí, mimo jiné má obsahovat základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje pozemků a staveb, podrobné náležitosti a podrobný výčet příloh obsahuje prováděcí předpis - přílohami žádosti jsou zejména doklady prokazující vlastnické právo, rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska apod. - zahájení územního řízení oznamuje příslušný stavební úřad, ovšem podle SZ i žadatel má povinnost zajistit zveřejnění informací o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, namístě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit - stavební úřad k projednání žádosti nařídí ústní jednání a je-li to účelné i ohledání na místě samém stanoviska, námitky a připomínky - závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání jinak se k nim dále v územním řízení nepřihlíží účastníky řízení musí stavební úřad na tuto skutečnost upozornit - rovněž se již nepřihlíží k závazným stanoviskům a námitkám, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního a regulačního plánu - obsahem námitek účastníků je jednak vylíčení skutečností zakládajících jeho postavení jako účastníka řízení a jednak samotné důvody podání námitek pokud námitky nemají tyto náležitosti, tak stavební úřad k nim nepřihlíží - stavební úřad posuzuje, zda záměr žadatele je v souladu s : - vydanou ÚPD - cíli a úkoly územního plánování - požadavky SZ - požadavky zvláštních právních předpisů (životní prostředí apod.) - požadavky na infrastrukturu dopravní a technickou územním rozhodnutím - stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území a další podmínky - rozhodne o námitkách účastníků řízení - zamítne záměr žadatel, není-li v souladu s požadavky SZ (zejména shora uvedenými skutečnostmi, se kterými je záměr žadatele posuzován) - územní rozhodnutí platí dva roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí (stavební úřad může v odůvodněných případech stanovit delší dobu platnosti ÚR, ovšem taková delší doba platnosti ÚR musí být uvedena v samotném ÚR) - dobu platnosti může stavební úřad prodloužit na základě odůvodněné žádosti - platnosti ÚR pozbývá, pokud v této době nebyla podána žádost o vydání stavebního povolení, pokud stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že ten upustil od svého záměru, na který se vydané ÚR vztahuje a v dalších případech stanovených SZ. zjednodušené územní řízení - ve zjednodušeném územním řízení může (a nemusí) stavební úřad rozhodovat o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků - podmínky jsou zejména: - záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí - žádost má všechny předepsané náležitosti a - záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území 5

6 - žádost je doložena závazným stanovisky dotčených orgánů a souhlas ostatních účastníků řízení musí obsahovat souhlas s projednáním žádosti ve zjednodušeném řízení - stavební úřad rozhodne tak, že: - usnesením rozhodne o provedení klasického územního řízení, pokud žádost o vydání ÚR ve zjednodušeném územním řízení nemá všechny náležitosti - zveřejní návrh výroku rozhodnuté (žádost má všechny náležitosti) návrh výroku pak zveřejňuje žadatel (u stavby či pozemku na nichž se má záměr uskutečnit) a stavební úřad jej doručuje dotčeným orgánům a žadateli - proti návrhu výroku lze podávat výhrady (dotčených orgánů) a námitky (účastníků) do 15 dnů ode dne zveřejnění návrhu výroku územní souhlas - stavební úřad může místo ÚR vydat územní souhlas - SZ uvádí taxativně případy, ve kterých lze územním souhlasem rozhodnout na místo ÚR (stavby pro reklamu, změny staveb, u ohlašovaných staveb k pojmu ohlašované stavby viz níže) - SZ stanoví podmínky, za jejichž splnění lze ve vymezených případech vydat územní souhlas (poměry v území se podstatně v důsledku záměru žadatele nezmění, záměr je v zastavěném území atd.) - platí 12 měsíců ode dne jeho vydání - je to tedy jednodušší forma ÚR, kterou lze rozhodovat v zákonem vymezených případech za splnění zákonných podmínek územní opatření o stavební uzávěře = opatření obecné povahy dle správního řádu = omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území územní opatření o asanaci území = opatření obecné povahy dle správního řádu = vydává se na území postiženém živelní pohromou, závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území a je nezbytné stanovit podmínky pro odstranění jejich dopadů - podmínky pro jejich vydání a obsahové náležitosti obou opatření jsou upraveny 99 a 100 SZ E) Stavební řád SZ vymezuje tři typy staveb : a) stavby (terénní úpravy, zařízení a udržovací práce), které nevyžadují ani ohlášení stavebnímu úřadu ani stavební povolení ( 103 SZ) b) jednoduché stavby, u nichž postačí ohlášení stavebnímu úřadu ( SZ) c) stavby, které vyžadují stavební povolení ( 109 a násl. SZ) stavby (terénní úpravy, zařízení a udržovací práce), které nevyžadují ani ohlášení stavebnímu úřadu ani stavební povolení - jsou taxativně vymezeny v 103 odst. 1 SZ - jiné než zde výslovně uvedené případy vyžadují ke svému provedení buď ohlášení stavebnímu úřadu nebo stavební povolení - jedná se např. o stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a 5 metrů výšky, přístřešky o jednom nadzemním podlaží, terénní úpravy a zařízené malého rozsahu apod. 6

7 - zde záleží na stavebníkovi posouzení, zda je o takový typ stavby, který nevyžaduje ani ohlášení ani stavební povolení jednoduché stavby, u nichž postačí ohlášení stavebnímu úřadu - v 104 odst. 2 SZ uvádí výčet staveb, které vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu o jejich provedení (např. stavby pro bydlení a rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše 2 nadzemními podlažími) - v rámci těchto staveb SZ vymezuje případy staveb, které, pokud splňují zákonné podmínky (jsou v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, v souladu s ÚPD) postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu - zde spolu s ohlášením musí stavebník doložit, že o svém záměru informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich - ohlášení stavby obecně obsahuje zejména identifikaci stavebníka, pozemku, ohlášené stavby, způsob provádění stavby, dobu provádění stavby, jednoduchý technický popis - ve vymezených případech je též nutné připojit projektovou dokumentaci - podání, které nemá náležitosti ohlášení, není ohlášením a stavební úřad jej usnesením odloží - toto usnesení se doručí stavebníkovi spolu s poučením o správném postupu při ohlašování a o tom, že se stavbou nelze započít - ohlášenou stavbu může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu - fikce souhlasu = pokud souhlas stavebního úřadu nebude stavebníkovi doručen do 40 dnů ode dne doručení ohlášení stavebnímu úřadu, má se za to, že stavební úřad souhlas udělil - zákaz provedení ohlášené stavby - vysloví stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení - v případě, kdy ohlášené stavba je zejména v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu, se závazným stanoviskem dotčeného orgánu apod. - proti takovému rozhodnutí stavebního úřadu se lze odvolat (zde SZ neuvádí lhůtu pro podání odvolání a proto je třeba vycházet z obecných ustanovení správního řádu tedy odvolán lze podat do 15 dnů ode dne jeho oznámení žadateli) stavby, které vyžadují stavební povolení - SZ v 109 odst. 1 vymezuje účastníka stavebního řízení pozitivně tak, že jím je - stavebník, vlastník stavby, vlastník pozemku, vlastník sousedního pozemku nebo stavby atd. (výčet účastníků stavebního řízení je úplný a proto nelze použít obecná ustanovení správního řádu o účastnících stavebního řízení) - SZ v 109 odst. 1 vymezuje účastníka stavebního řízení negativně tak, že jím není - nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku - stavební povolení lze vydat pouze na základě žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení - obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení určuje rámcově SZ tak, že má obsahovat základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a stavbách, v podrobnostech pak odkazuje na prováděcí předpis - SZ určuje přílohy žádosti o stavební povolení (doklady prokazující vlastnické právo stavebníka, projektová dokumentace zpracovaná oprávněnou osobou, závazná stanoviska, plán kontrolních prohlídek stavby apod.) - stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda 7

8 - projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou 14) a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem, - zjistí-li stavební úřad, že v projektové dokumentaci nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu nebo, že projektová dokumentace není v souladu s požadavky dotčených orgánů, s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu vyzve stavebníka k odstranění uvedených nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu - stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním (ohledáním na místě stavební úřad provede, je-li to účelné). - zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto!! - námitky účastníků řízení - mohou směřovat proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo - k námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny při územním řízení, při pořizování regulačního plánu nebo při vydání územního opatření o stavební uzávěře anebo územního opatření o asanaci území, se nepřihlíží - stavební povolení - stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. - může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu - může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu (předem projedná se stavebníkem dobu trvání zkušebního provozu) - stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. - dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím - zkrácené stavební řízení lze provést pokud - uzavřel stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu - byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení - nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení - v tomto případě postačí pouze oznámit stavebnímu úřadu takovou stavbu - SZ určuje přílohy oznámení - obsah uplatněných námitek účastníků posuzuje autorizovaný inspektor a projednává s účastníky řízení způsob jejich vypořádání a podklady, z nichž vycházel připojí autorizovaný inspektor k oznámení nepodaří-li se při vypořádání námitek odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření stavebnímu úřadu, který zajistí 8

9 vypořádání námitek nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení. ve zkráceném přípravném řízení tak stavebník prostřednictvím autorizovaného inspektora nahrazuje z větší části činnost stavebního úřadu, který už jen posuzuje splnění podmínek pro zkrácené přípravné řízení změna stavby před jejím dokončením - může povolit stavební úřad na odůvodněnou žádost stavebníka před jejím dokončením - žádost musí obsahovat především popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem - přílohou žádosti je zejména projektová dokumentace změn stavby s vyznačením navrhovaných změn - žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv účastníků stavebního, případně územního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, a rozhodne o ní - změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení, stavební úřad schválí při kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě - změnu ohlášené stavby lze provést na základě souhlasu stavebního úřadu s jejím ohlášením užívání staveb - dokončenou stavbu (nebo její část schopnou samostatného užívání), pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení lze užívat pouze na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu oznámení - lze učinit pokud se nejedná o stavbu, u níž SZ výslovně vyžaduje kolaudační souhlas (výčet těchto staveb je taxativně vymezen v 122 SZ) - záměr započít s užíváním stavby je stavebník povinen učinit nejméně 30 dnů předem s užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže - stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny zákonné podmínky, zejména ochrany života a zdraví osob nebo zvířat anebo životního prostředí nezbytné pro její užívání atd., stavba je provedena v rozporu se stavebním povolením či ohlášením - proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby se lze odvolat - odvolání nemá odkladný účinek - účastníkem řízení ve kterém se projednává rozhodnutí o zákazu užívání stavby je pouze stavebník - po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat kolaudační souhlas - je vyžadován u staveb výslovně uvedených v 122 SZ (nepř. nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, - takové stavby lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu - souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad 9

10 - stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží - při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu - dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí - jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby - kolaudační souhlas není správním rozhodnutím - jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání stavební úřad kolaudační souhlas nevydá rozhodnutím (je prvním úkonem v řízení), užívání stavby zakáže - účastníkem řízení, po zakázání užívání stavby, je stavebník, vlastník stavby, popřípadě budoucí uživatel stavby - odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek - stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka předčasné užívání stavby - může povolit stavební úřad na žádost stavebníka - povolení o předčasném užívání stavby je časově omezené - vydává se před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí - účastníkem řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby - nejsou-li splněny podmínky pro povolení předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne změna v užívání stavby - zásada = stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu - změna spočívající v: - účelu užívání stavby, - v jejím provozním zařízení, - ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí - je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu - písemný souhlas se vydá na základě oznámení osoby, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby - stavební úřad se změnou v užívání stavby souhlasí zašle do 30 dnů ode dne jejího oznámení souhlas tomu, kdo změnu oznámil. - stavební úřad se změnou nesouhlasí rozhodnutím (je prvním úkonem v řízení) ve stejné lhůtě změnu v užívání stavby zakáže - fikce rozhodnutí = pokud stavební úřad ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení nevyjádří 10

11 se změnou v užívání stavby souhlas ani ji nezakáže, má se za to, že se změnou v užívání stavby souhlasí Odstraňování staveb - provádí se na základě a) žádosti vlastníka stavby b) nařízení stavebního úřadu žádost o odstranění stavby - vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu - jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle je povinno přílohou žádosti dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě - stavbu lze odstranit, pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne ohlášení takového záměru nesdělí, že k odstranění je třeba povolení - pokud stavební úřad stavebníkovi sdělí, že stavbu lze odstranit jen na základě povolení, určí současně, jaké podklady je třeba doplnit. Dnem jejich předložení stavebnímu úřadu je zahájeno řízení. Povolení k odstranění stavby podle odstavce 2 vydá stavební úřad rozhodnutím po projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány - odstranění stavby musí být provedeno stavebním podnikatelem nařízení odstranění stavby - stavební úřad nařídí vlastníku stavby odstranění stavby: a) která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby b) prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním - tuto stavbu lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že: - není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území - není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje - není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem c) u níž bylo stavební povolení zrušeno podle SZ a stavbu nelze zachovat - u stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného SZ anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. - pokud půjde o stavbu dle shora uvedeného písm.b) stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti - předmětem dodatečného povolení může být i stavby již dokončené - náklady na odstranění stavby nese ten, komu bylo odstranění stavby nařízeno Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu - stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním zákonných povinností - stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu zejména 11

12 a) provádět kontrolní prohlídky stavby, b) nařizovat neodkladné odstranění stavby, c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě, d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku, e) nařizovat provedení udržovacích prací f) nařizovat vyklizení stavby, g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě kontrolní prohlídka stavby - provádí stavební úřad u rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v případech, kdy má být nařízeno neodkladné odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, nezbytné úpravy nebo vyklizení stavby - při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku, zda je stavba prováděna technicky správně a v náležité kvalitě, popřípadě použití stanovených stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí atd. neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce - stavební úřad nařídí vlastníku stavby její odstranění, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením - stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit - hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele nezbytné úpravy - může nařídit stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku - z důvodu - aby užívání stavby nebo jejího zařízení neohrožovalo životní prostředí, nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy, vibracemi, účinky neionizujícího záření anebo světelným zářením, - jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby, - a dalších v SZ uvedených důvodů vyklizení stavby - nařídí stavební úřad všem osobám pokud závadami na stavbě bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví osob či zvířat, anebo má být nařízeno neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce Povinnosti při přípravě a provádění staveb a) stavebník je zejména povinen - dbát na řádnou přípravu a provádění stavby - opatřit předepsanou dokumentaci - při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu 12

13 - a další povinnosti uložené mu SZ b) stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické c) vlastník stavby je povinen zejména udržovat stavbu po celou dobu její existence, neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat, umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit atd. - při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby - u vymezených jednoduchých staveb postačí jednoduchý záznam o stavbě - stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací - po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi F) Vyvlastnění prameny právní úpravy 1. Listina základních práv a svobod 2. zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) 3. zvláštní právní předpisy (např. energetický zákon) - vlastnické právo je chráněno již na úrovni ústavního pořádku, kdy LZPS v čl. 11 odst. 1, stanoví, že každý má právo vlastní majetek - v čl. 11 odst. 4 LZPS se pak stanoví základní podmínky institutu vyvlastnění, které je nejcitelnějším zásahem do vlastnického práva, a proto již na úrovni ústavního pořádku jsou stanoveny podmínky pro uplatnění tak citelného zásahu do vlastnického práva - vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva tak je možné pouze: - ve veřejném zájmu - za náhradu - na základě zákona (tj. nelze podmínky a možnost státu na nucené omezení vlastnického práva či vyvlastnění založit podzákonným právním předpisem) - obecným právním předpisem, který na úrovni zákonné úpravy reguluje otázky vyvlastnění a omezení vlastnického práva, je zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění ZV) - zvláštním právním předpisem, podle kterého lze vlastnické právo omezit je např. energetický zákon, který umožňuje nucené zřízení věcného břemene (tj. omezení vlastníka pozemku), ovšem zvláštní právní úprava ve zvláštních zákonech vždy musí respektovat obecnou zákonnou úpravu a současně i úpravu v LZPS 13

14 ZV upravuje podmínky: a) odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem b) poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě c) zrušení odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a navrácení těchto práv jejich dosavadnímu nositeli ZV vymezuje některé základní pojmy: - vyvlastnění = odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem - vyvlastňovaný = ten, kdo je vlastníkem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby nebo kdo k nim má právo odpovídající věcnému břemenu - vyvlastnitel = ten, kdo se domáhá, aby na něj přešlo vlastnické právo k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě, aby v jeho prospěch bylo k pozemku nebo stavbě zřízeno věcné břemeno nebo aby k nim bylo zrušeno nebo omezeno právo vyvlastňovaného odpovídající věcnému břemenu - vyvlastňovací řízení = řízení o odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, o přechodu vlastnického práva nebo o nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě a o poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě ZV upravuje základní podmínky vyvlastnění a) přípustnost vyvlastnění - jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem a jen jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného vyvlastnění není přípustné, je-li možno práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění účelu vyvlastnění získat dohodou nebo jiným způsobem vyvlastnění je přípustné jen, jestliže vyvlastnitel učinil vše pro to, aby vyvlastňovanému byl po dobu nejméně 6 měsíců znám účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem, a jestliže vyvlastňovaný nepřijal včas návrh vyvlastnitele na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou b) rozsah vyvlastnění - lze provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem c) veřejný zájem - veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení d) za vyvlastnění náleží náhrada náhrady při vyvlastnění a) ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, včetně všech jejích součástí a 14

15 příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo c) kromě náhrad uvedených ad a) a ad b) náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním. - náhrady se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění - místo náhrady ad a) se vyvlastňovanému poskytne jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na tom s vyvlastnitelem Vyvlastňovací řízení - vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, Magistrát hlavního města Prahy, magistrát územně členěného statutárního města - k vyvlastňovacímu řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu (území) se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká - účastníky vyvlastňovacího řízení jsou vyvlastnitel, vyvlastňovaný, zástavní věřitel, podzástavní věřitel, oprávněný z práva odpovídajícího věcnému břemenu váznoucímu na pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká, a nájemce pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, nebo jejich částí s výjimkou nájemce bytu - vyvlastňovací řízení lze zahájit jen na žádost vyvlastnitele - o zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad písemně kromě účastníků řízení též příslušný katastrální úřad - ústní jednání nařídí vyvlastňovací úřad tak, aby o něm byli účastníci řízení a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba, uvědoměni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat - námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání; k později uplatněným námitkám a důkazům se nepřihlíží. O tomto následku musí být účastníci poučeni v uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení - nebude-li za řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnitelem navržené vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne - dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění byly splněny a) rozhodne o zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká, postačuje-li k naplnění účelu vyvlastnění, nebo o omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, bude-li tím naplněn účel vyvlastnění, anebo o odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele, vyžaduje-li to účel vyvlastnění b) rozhodne, která práva spojená s pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou c) určí výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro nájemce a oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnut - v rozhodnutí poučí účastníky řízení o lhůtě k odvolání proti rozhodnutí a o tom, u kterého správního orgánu se odvolání podává a který správní orgán o něm rozhoduje - proti rozhodnutí ve vyvlastňovacím řízení se lze bránit žalobou - v prvním stupni je příslušný krajský soud 15

16 - žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby věc vyvlastnění byla projednána v občanském soudním řízení, musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout!!!!!! - podáním žaloby se odkládá právní moc a vykonatelnost rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu 16