Hromadné postižení osob mimo epidemií řešení následků včetně hygienických a dalších režimů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hromadné postižení osob mimo epidemií řešení následků včetně hygienických a dalších režimů"

Transkript

1 B Operační plán dle 15 odst. (3) písm. d) NV č. 462/2000 k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů (krizový zákon) Hromadné postižení osob mimo epidemií řešení následků včetně hygienických a dalších režimů 1

2 Obsah 1. STRUČNÝ POPIS KRIZOVÉ SITUACE A MOŽNOSTI JEJÍHO VÝSKYTU NA ÚZEMÍ ORP PŘÍČINY VZNIKU A TRVÁNÍ KS Dopravní havárie... 7 Železniční havárie... 7 Letecká havárie... 8 Silniční havárie velkého rozsahu... 8 Potrubní havárie Průmyslové havárie (požár a výbuch, únik nebezpečných látek, destrukce staveb) Živelní pohroma (povodeň, rozsáhlý požár lesního porostu, sesuv zeminy, zemětřesení) Povodně a zvláštní povodně destrukce vodních děl v případě, že není provedena včasná evakuace Rozsáhlý požár lesního porostu Zemětřesení Teroristický útok na skupinu obyvatel Požár v místech s vysokou koncentrací obyvatel Občanské nepokoje Velká shromáždění osob SCÉNÁŘ VÝVOJE KS Charakteristika KS Činitelé urychlující průběh, popřípadě zesilující dopady KS Zdravotnické týmy a dopravní prostředky PNP (vozidla RLP, RZP a DRNR) Operační kapacity (operační sály a týmy), kapacity intenzivní péče Lůžka neodkladné péče (ARO, JIP, ostatní) Možnosti předvídání vzniku KS DOPADY KS DOPADY NA ŽIVOTY A POŠKOZENÍ ZDRAVÍ OSOB ZNIČENÍ NEBO POŠKOZENÍ MAJETKU POŠKOZENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MEZINÁRODNÍ DOPADY DOPADY NA ÚZEMÍ KRAJE A SOUSEDÍCÍCH KRAJŮ BEZPEČNOSTNÍ DOPADY EKONOMICKÉ DOPADY SOCIÁLNÍ DOPADY DOPADY NA ZACHOVÁNÍ NEZBYTNÉHO ROZSAHU ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ KRAJE PŘI KRIZOVÉ SITUACI A KRITICKÉ INFRASTRUKTURY JINÉ DOPADY PODMÍNKY PRO ŘEŠENÍ KS PRÁVNÍ PODMÍNKY MEZINÁRODNÍ PODMÍNKY A VAZBY VNITROSTÁTNÍ PODMÍNKY A PODMÍNKY ZACHOVÁNÍ NEZBYTNÉHO ROZSAHU ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ STÁTU PŘI KS A FUNKČNOSTI KRITICKÉ INFRASTRUKTURY BEZPEČNOSTNÍ PODMÍNKY EKONOMICKÉ PODMÍNKY TECHNICKÉ PODMÍNKY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY PODMÍNKY ZACHOVÁNÍ NEZBYTNÉHO ROZSAHU ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ STÁTU JINÉ PODMÍNKY OMEZENÍ (PŘEKÁŽKY) PRO ŘEŠENÍ KS PRÁVNÍ OMEZENÍ MEZINÁRODNÍ OMEZENÍ VNITROSTÁTNÍ OMEZENÍ BEZPEČNOSTNÍ OMEZENÍ EKONOMICKÉ OMEZENÍ

3 4.6. TECHNICKÉ OMEZENÍ PŘÍRODNÍ OMEZENÍ OMEZENÍ NEZBYTNÉHO ROZSAHU ZÁKLADNÍCH FUNKCÍ NA ÚZEMÍ KRAJE PŘI KS A KRITICKÉ INFRASTRUKTURY JINÁ OMEZENÍ DOPORUČENÉ TYPOVÉ POSTUPY, ZÁSADY A OPATŘENÍ PRO ŘEŠENÍ KS POŽADOVANÝ CÍLOVÝ STAV A TĚŽIŠTĚ ČINNOSTI PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ODPOVĚDNOST ZA ŘEŠENÍ KS Hejtman kraje Odbor zdravotnictví KVK ÚZZS KVK Lůžková zařízení Ambulantní zařízení Organizace poskytující domácí péči Lékárenská zařízení Dodavatelé zdravotní techniky NEVLÁDNÍ ORGANIZACE A DOBROVOLNÍCI ZÁSADY MONITOROVÁNÍ STAVU, PŘENOS INFORMACÍ, VYROZUMĚNÍ O HROZBĚ VZNIKU KS A ZPŮSOBY VAROVÁNÍ TYPOVÉ POSTUPY A OPATŘENÍ REALIZOVANÁ V DOBĚ HROZBY VZNIKU KRIZOVÉ SITUACE TYPOVÉ POSTUPY A OPATŘENÍ REALIZOVANÁ PŘI VZNIKU KS TYPOVÉ POSTUPY A OPATŘENÍ REALIZOVANÁ PŘI ŘEŠENÍ KS TYPOVÉ POSTUPY A OPATŘENÍ REALIZOVANÁ V ETAPĚ LIKVIDACE NÁSLEDKŮ KS POŽADAVKY NA MIMOŘÁDNÉ SÍLY A PROSTŘEDKY POŽADAVKY NA MIMOŘÁDNÉ ZDROJE PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ OPERAČNÍHO PLÁNU ODBORNÉ ÚDAJE TECHNICKÉ ÚDAJE ORGANIZAČNÍ ÚDAJE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O ZPRACOVATELI OPERAČNÍHO PLÁNU ZPRACOVATEL OPERAČNÍHO PLÁNU SUBJEKTY, KTERÉ POSKYTLY SOUČINNOST FYZICKÉ OSOBY PODPISOVÁ DOLOŽKA (DATUM ZPRACOVÁNÍ, SCHVÁLENÍ) ZMĚNY A ÚPRAVY Seznam příloh: Příloha č. 1: Formulář TP Příloha č. 2: Formulář požad.sap Příloha č. 3: Gantův diagram 3

4 Seznam zkratek Zkratka AČR ARO CBRN CISM ČR DRNR GŘ HZS HN HPO HZS IZS JIP KS KŠ KÚ KVK KVK LSPP MO MU MV MZdr MZV NNP OPIS KVK ORP OS ÚZZS PNP PTSD RLP RZP SaP SSHR SHR TP KVK Plné znění Armáda České republiky Anesteziologicko resuscitační oddělení Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Critical Incident Stress Management Česká republika Doprava raněných a nemocných Generální ředitelství hasičského záchranného sboru Hromadné neštěstí Hromadné postižení osob Hasičský záchranný sbor Integrovaný záchranný systém Jednotka intenzivní péče Krizová situace Krizový štáb Krajský úřad Karlovarského kraje Karlovarský kraj Lékařská služba první pomoci Ministerstvo obrany Mimořádná událost Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zahraničních věcí Následná nemocniční péče Operační a informační středisko Karlovarského kraje Obec s rozšířenou působností Operační středisko územní zdravotnické záchranné služby Přednemocniční péče Posttraumatický syndrom Rychlá lékařská pomoc Rychlá zdravotnická pomoc Síly a prostředky Správa státních hmotných rezerv Státní hmotné rezervy Traumatologický plán KVK 4

5 ÚKŠ ÚZZS KVK ZZS ZZ KVK Ústřední krizový štáb Územní zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje Záchranná zdravotnická služba Zdravotnická zařízení Karlovarského kraje 5

6 1. Stručný popis krizové situace a možnosti jejího výskytu na území obce s rozšířenou působností Krizová situace Hromadné postižení osob mimo epidemií včetně hygienických režimů je obecně charakterizována vysokým počtem zraněných osob postižených v jednom okamžiku nebo ve velmi krátkém časovém úseku. Vzhledem ke stejné příčině vzniku poranění lze předpokládat jeden nebo více obdobných specifických typů zranění zasažených osob a z toho vyplývající i obdobné požadavky na zdravotní péči. V krátkém časovém horizontu od vzniku události je možné reálně předpokládat přesah požadavků na zdravotnické kapacity zdravotnického systému na území Karlovarského kraje. Okamžitý nedostatek kapacit je možné očekávat zejména v těchto oblastech zdravotnické dopravní prostředky (vozidla RLP a RZP), kapacity neodkladné péče (operační sály a operační týmy), lůžka neodkladné péče (ARO, JIP) a specializované péče (popáleninová lůžka), dále je možné předpokládat nedostatek v oblasti zdravotnických pracovníků, specifických druhů léčiv a dalšího zdravotnického materiálu. Na základě události při které došlo k vysokému počtu postižených osob např. mimořádné události při níž byl vyhlášen třetí 1 nebo zvláštní stupeň poplachu 2 podle Poplachového plánu IZS Karlovarského kraje nebo jiné události, může vzniknout potřeba vyhlášení krizového stavu, jehož příčinou je vznik krizové situace Hromadné postižení osob mimo epidemií. Záchranné a likvidační práce provádí nejen základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému kraje, ale jsou využívány i síly a prostředky z jiných krajů, případně je nutné použít celostátní nebo zahraniční pomoc a společný zásah koordinovat na strategické úrovni řízení. Řešení následků krizové situace ve zdravotnické oblasti se primárně zaměřuje do oblasti zajištění urgentní zdravotní péče (život zachraňující výkony). Základní časový rámec, omezující poskytnutí efektivní neodkladné péče je limitován dobou prvních 72 hodin po události. Následně se jedná o poskytování nezbytné zdravotní péče po nezbytnou dobu všem osobám postiženým na zdraví. Krizová situace a její důsledky mohou být potencionálně spojeny i se vznikem ohrožení osob infekčními nemocemi a proto je v průběhu řešení dané krizové situace nutná úzká spolupráce s Krajskou hygienickou stanicí Karlovarského kraje. Pokud to situace vyžaduje, upravuje tento územně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví hygienický režim a případně uplatňuje protiepidemická opatření v rámci své působnosti vyplývající ze zákona č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví v platném znění Příčiny vzniku a trvání KS V souladu s analýzou vzniku mimořádných událostí zpracovanou HZS Karlovarského kraje, je pravděpodobnost vzniku krizové situace Hromadného postižení osob mimo epidemií na území Karlovarského kraje za normální bezpečnostní situace velmi nízká. Z hlediska krajského úřadu Karlovarského kraje a obcí s rozšířenou působností je plánování a příprava na krizovou situaci Hromadné postižení osob mimo epidemii zaměřena na vytvoření předpokladů pro adekvátní reakci zdravotnického systému za podpory 1 23 Vyhlášky č. 328/2001 Sb., 2 24 Vyhlášky č. 328/2001 Sb., 6

7 všech ostatních dostupných prostředků. Hlavními cíli jsou minimalizace počtu úmrtí a zmírnění následků na zdraví obyvatel jako důsledek následujících mimořádných událostí: Dopravní havárie velkého rozsahu s vysokým počtem postižených (železniční, letecká, silniční, potrubní) Průmyslové havárie (požár a výbuch, únik nebezpečných látek, destrukce staveb) Živelná pohroma (povodeň, rozsáhlý požár lesního porostu, sesuv zeminy, zemětřesení) Teroristický útok na skupinu obyvatel Požár v místech s vysokou koncentrací obyvatelstva Občanské nepokoje Velká shromáždění osob Je zřejmé, že krizová situace může vznikat zejména v oblastech s koncentrací rizikové průmyslové výroby (1.1.2 ) a v městských aglomeracích s vysokou hustotou obyvatelstva ( ). Z tohoto důvodu je plánování a příprava na krizovou situaci zaměřena dominantně do těchto oblastí Dopravní havárie Železniční havárie Místo vzniku: železniční trať a nádraží (Ostrov nad Ohří Karlovy Vary Sokolov Cheb, číslo tratě 140) železniční trať a nádraží (Hranice v Čechách Aš Cheb, číslo tratě 148) železniční trať a nádraží (Sokolov Kraslice, číslo tratě 145) železniční trať a nádraží (K. Vary Mariánské Lázně, číslo tratě 149) železniční trať a nádraží (Planá u Mariánských Lázní Mariánské Lázně Cheb číslo tratě 170) Možný počet postižených: desítky max. 200 až 300 postižených (v závislosti na počtu cestujících ve vlakových soupravách příp. počtu osob v blízkosti místa havárie prostory nádraží, zastavěné a obydlené prostory v okolí železničních tratí.) Typ postižení: mechanická poranění, příp. popáleniny, intoxikace zplodinami, poškození dýchacích cest 7

8 Obrázek mapy železničních tratí Letecká havárie Místo vzniku: letový koridor v blízkosti mezinárodního letiště Karlovy Vary a letiště Karlovy Vary letové koridory mezinárodních letů nad územím Karlovarského kraje Možný počet postižených: desítky až stovky postižených (v závislosti na typu a místě pádu letadla, extrémní situace havárie dopravního letadla v zastavěné oblasti) Typ postižení: mechanická poranění, intoxikace zplodinami, popáleniny Silniční havárie velkého rozsahu Místo vzniku: silniční komunikace Bochov - Karlovy Vary - Sokolov Cheb- Pomezí (I/6) silniční komunikace Planá Mariánské Lázně Cheb Aš (I/21) Klášterec nad Ohří Ostrov nad Ohří Karlovy Vary Toužim Bezvěrov (I/20) silniční komunikace Sokolov - Kraslice (II/210) 8

9 Možný počet postižených: desítky (při havárii více autobusů, hromadná havárie s desítkami vozidel, extrémní situace havárie několika autobusů, příp. kombinace s únikem toxických látek) Typ postižení: mechanická poranění, popáleniny Potrubní havárie Místo vzniku přechodová místa, nadzemní úseky, kde dochází k expozici potrubního systému Potrubní dopravní havárie = (zařízení a potrubí) Plynovod Aš Cheb Kynšperk nad Ohří - Sokolov Loket (Chodov) Nová Role (Nejdek) (Karlovy Vary) Ostrov Potrubní dopravní havárie = (zařízení a potrubí) Plynovod Vřesová Bečov nad Teplou Prachomety Potrubní dopravní havárie = (zařízení a potrubí) Plynovod Loket (Teplá) Mariánské Lázně Stará Voda Možný počet postižených v závislosti na hustotě osídlení v místě nehody (vyšší počet postižených lze očekávat v blízkosti zastavěných oblastí případně v důsledku kombinace havárie potrubního systému a dalších dopravních prostředků ( železniční, a silniční doprava) Typ postižených popáleniny, mechanická poranění (výbuch a následné hoření) 9

10 1.1.2 Průmyslové havárie (požár a výbuch, únik nebezpečných látek, destrukce staveb) Tabulka č. 1: Lokality charakteristiky potencionálních průmyslových havárií Místo Max. počet poškozených hrozba typ poznámka 1 Amati (Kraslice) 700 P, V, únik NL do ovzduší popáleniny, mechanická poranění, intoxikace 2 Autobusy KV (Sokolov)??? P, V, únik NL do ovzduší popáleniny, mechanická poranění, intoxikace 3 Avirunion (Nové Sedlo)??? P, V, únik NL do ovzduší popáleniny, mechanická poranění, intoxikace 4 Bohm Extruplast 850 P, únik NL do ovzduší popáleniny, intoxikace (Krajková) 5 Dehonit Falke??? P, únik NL do ovzduší popáleniny, intoxikace (Sokolov) 6 HEXION Specialty Chemicals (So)??? únik NL do ovzduší, V, P intoxikace, popáleniny, mechanická poranění 7 ČEZ ETI (Březová)??? P, V, únik NL do ovzduší popáleniny, mechanická poranění, intoxikace 8 FP- Technik (Luby) P, únik NL do ovzduší popáleniny, intoxikace 9 HASSO (Aš)??? P, únik NL do ovzduší popáleniny, intoxikace 10 Chodos (Chodov)??? únik NL do ovzduší, V, P 0intoxikace, popáleniny, mechanická poranění 11 Chebský??? únik NL do ovzduší, intoxikace, popáleniny, amoniak masokombinát (Cheb) V, P mechanická poranění 12 MKS coating 200 P, únik NL do ovzduší popáleniny, intoxikace (Hazlov) 13 THERMI (Velká Hleďsebe) 300 V popáleniny, mechanická poranění 14 Peroxides (Sokolov)??? P, V, únik NL do ovzduší popáleniny, mechanická poranění, intoxikace 15 Promt (Loket) 1000 únik NL do ovzduší, intoxikace, popáleniny, amoniak V, P mechanická poranění 16 QUEEN (Rotava) 15 +??? P, únik NL do ovzduší popáleniny, intoxikace 17 Rexam (Aš) 170 +??? P, V, únik NL do ovzduší popáleniny, mechanická poranění, intoxikace 18 Sokolovské strojírny (Sokolov)??? P, V, únik NL do ovzduší popáleniny, mechanická poranění, intoxikace 19 Sokolovská uhelná (Vřesová)??? únik NL do ovzduší, V, P intoxikace, popáleniny, mechanická poranění 20 ÚV (Březová)??? únik NL intoxikace chlor 21 ÚV (Horka)??? únik NL intoxikace chlor 22 ÚV (Nebanice) 15 únik NL intoxikace chlor 23 VLNAP (Nejdek)??? P, únik NL do ovzduší popáleniny, intoxikace 24 ZS (Cheb)??? únik NL do ovzduší, intoxikace, popáleniny, amoniak V, P mechanická poranění 25 ZS (Mariánské max únik NL do ovzduší, intoxikace, popáleniny, amoniak Lázně) V, P mechanická poranění 26 ZS (Sokolov)??? únik NL do ovzduší, intoxikace, popáleniny, amoniak V, P 27 ZS (Karlovy Vary) max únik NL do ovzduší, V, P mechanická poranění intoxikace, popáleniny, mechanická poranění amoniak 10

11 1.1.3 Živelní pohroma (povodeň, rozsáhlý požár lesního porostu, sesuv zeminy, zemětřesení) Povodně a zvláštní povodně destrukce vodních děl v případě, že není provedena včasná evakuace Místo vzniku Vodní díla - Jesenice, Skalka, Horka, Tatrovice, Mariánské Lázně, Stanovice, Březová, Podhora, Možný počet postižených v závislosti na včasnosti evakuace a celkovém rozsahu zasaženého území se počet postižených osob může pohybovat v rozsahu desítek až stovek osob, Typ postižených utonutí, mechanické poranění (úrazy od plovoucích předmětů a úrazy vzniklé při průchodu zatopeným prostorem), podchlazení. Poznámka: u povodní je předpoklad nutnosti dlouhodobější evakuace osob a je nutné zabezpečit dlouhodobou zdravotní péči i o evakuované osoby v průběhu evakuace a v evakuačních centrech. Dlouhodobě je nutné počítat s rizikem vzniku infekčních nemocnění. Rozsáhlý požár lesního porostu Místo vzniku: Kraslicko, Slavkovský les, Krušné Hory, Doupovské Hory, Možný počet postižených: desítky (extrémní situace prudký lesní požár velkého rozsahu odřízne obydlené oblasti od evakuačních cest a následně dojde k požáru v zabydlených oblastech) Typ postižených: popáleniny, intoxikace Zemětřesení Místo vzniku: v závislosti na rozsahu zemětřesní může být postižen až celý Karlovarský kraj, nejpravděpodobnější místa výskytu jsou v oblasti Kacéřov, Habartov, Nový Kostel, Luby, Kraslice, Oloví Možný počet postižených: v závislosti na síle zemětřesení a rozsahu poškození v zabydlených oblastech Typ postižených: mechanická poranění, podchlazení (v závislosti na ročním období) 11

12 Mapa seismických otřesů Zdroj.: Seismické oddělení Geofyzikálního ústavu AV Praha, Teroristický útok na skupinu obyvatel Místo vzniku: městské aglomerace, velká shromáždění osob Možný počet postižených: podle typu útoku ( klasické prostředky nebo CBRN) v rozsahu desítek až tisíců postižených osob Typ postižených: v závislosti na typu teroristického útoku mechanická poranění, popáleniny, intoxikace Požár v místech s vysokou koncentrací obyvatel Místo vzniku: městské aglomerace, budovy s velkou koncentrací osob (divadla, koncertní a taneční sály, kina, supermarkety, sportovní stadiony, kancelářská centra, hotely ) Možný počet postižených: v závislosti na rychlosti šíření požáru, provedené evakuaci a počtu osob v místě požáru jednotlivci až stovky Typ postižených: popáleniny, intoxikace, mechanická poranění (padající předměty, poraněná vzniklá při evakuaci ) 12

13 1.1.6 Občanské nepokoje Místo vzniku: městské aglomerace, v okolí sídel velkých zaměstnavatelů Možný počet postižených: v závislosti na rozsahu nepokojů a případné nutnosti nasazení represivních sil (typ použité síly) na potlačení se mohou vyskytovat desítky až stovky postižených Typ postižených: mechanická poranění (i střelná), intoxikace (slzný plyn příp. jiné), popáleniny Poznámka: Tyto nepokoje mohou být dlouhodobějšího charakteru a počet postižených může postupně narůstat. Je zde reálná možnost poškození (a následné ztráty pro další používání) vozidel ZZS ze strany osob účastnících se nepokojů Velká shromáždění osob Místo vzniku: městské aglomerace Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Aš, Mariánské Lázně, Ostrov, případně jiná místa s vysokou koncentrací osob (megakoncerty, free party, technoparty, ) Možný počet postižených: desítky až stovky v závislosti na koncentraci obyvatelstva. Typ postižených: mechanická poranění, popáleniny, intoxikace 1.2. Scénář vývoje KS Charakteristika KS Základní charakteristikou krizové situace z hlediska působnosti zdravotnictví kraje je kapacitní nedostatečnost zdravotnického systému správního území z hlediska počtu lůžek neodkladné péče, dopravních prostředků, zdravotnických pracovníků, léčiv a zdravotnických prostředků 3. Cílem operačního plánu je překlenutí této nedostatečnosti a zajištění nezbytné zdravotní péče o všechny vážně postižené v důsledku mimořádné události. Dále lze předpokládat, že mimořádná událost s následkem hromadného postižení osob na zdraví rozsahu KS nebude mít za následek pouze hromadné postižení osob, ale následky budou vážné i v jiných oblastech života společnosti než ve zdravotnictví. Řešení následků mimořádné události bude vyžadovat vyhlášení krizového stavu z dalších důvodů. Zdravotnictví KVK nebude jediným řešitelem situace vyžadujícím vyhlášení krizového stavu, ale v rámci vyhlášeného krizového stavu bude odpovědné za řešení situace ve své působnosti. Při řešení KS je nutné použít mimořádná krizová opatření, uplatňovaná prostřednictvím vyhlášení krizového stavu při vyčerpání možností řešení situace prostředky dostupnými standardními právními postupy. Pro charakteristiku KS je proto významné, že při respektování pravidel pro vyhlášení a trvání krizových stavů není koordinační činnost zdravotnictví kraje za typové KS orientována primárně na zajištění urgentní zdravotní péče, ale na zajištění nezbytné zdravotní péče po nezbytně nutnou dobu takovému počtu zdravotně postižených osob, který značně převyšuje léčebnou kapacitu zdravotnických zařízení na území kraje. 3 výše uvedené kapacity v kraji jsou podrobně uvedeny v traumatologickém plánu kraje 13

14 Základní časový rámec, omezující poskytnutí efektivní neodkladné zdravotnické pomoci (t.j. pomoci při stavech ohrožení života) je omezen dobou 72 hodin. Tato lhůta je uznávaným časovým limitem urgentní medicíny. Po uplynutí limitní lhůty již nejde o zajištění neodkladné zdravotní péče v KS z hlediska urgentní medicíny, ale o zajištění zdravotní péče obyvatelstvu postiženému na zdraví v důsledku mimořádné události ve velkých počtech, nejméně v rozsahu nezbytné zdravotní péče za krizových stavů. Hromadné postižení obyvatel na zdraví v důsledku mimořádné události může být také zdrojem vzniku ohrožení infekčními nemocemi a řešení události musí být provázeno hygienickými opatřeními. Pokud to situace na postiženém území vyžaduje, upravuje hygienický režim a případně uplatňuje preventivní protiepidemická opatření k tomu územně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v rámci své působnosti ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v úplném znění. Z hlediska dalších souvislostí je nutné stanovit základní vymezení působnosti zdravotnictví a sice, že krizová opatření v působnosti resortu zdravotnictví jsou orientována na poskytnutí zdravotní péče přeživším osobám. Nakládání s osobami zemřelými v důsledku mimořádné události spadá do působnosti jiných orgánů a zařízení než zdravotnických. Orgány ochrany veřejného zdraví v této souvislosti dohlíží na dodržení hygienických opatření při nakládání se zemřelými osobami, které v době úmrtí byly nakaženy nebezpečnou nemocí, a případně určují způsob pohřbení a případně určují způsob nakládání Činitelé urychlující průběh, popřípadě zesilující dopady KS Poskytnutí urgentní zdravotní péče a dále následné zdravotní péče v průběhu krizové situace na území Karlovarského kraje, které jednoznačně ovlivňuje celkovou dobu krizové situace z hlediska zdravotnického systému, je ovlivněno několika základními faktory mezi které patří jak faktory neovlivnitelné (počet a typ poranění) tak i ovlivnitelné (kapacita zdravotnického systému). V krátkém časovém horizontu následujícím okamžitě po vzniku krizové situace může být kapacita zdravotnického systému na území správního území nedostatečná a je nutné použít všech dostupných prostředků pro minimalizace následků na zdraví obyvatel nedostupností potřebné zdravotní péče. Mezi nedostatkové zdroje zdravotnického systému na území Karlovarského kraje, které s největší pravděpodobností zesílí konkrétní dopady krizové situace a to v závislosti na rozsahu krizové situace a počtu postižených, patří: Zdravotnické týmy a dopravní prostředky PNP (vozidla RLP, RZP a DRNR) - V běžném režimu jsou v pracovní době na území Karlovarského kraje 3 OS ÚZZS s celkovým počtem dostupných posádek a vozů o 9 RLP, 7 RZP a 11 DRNR určených k okamžitému nasazení, na území kraje se nenachází středisko LZS, - v časovém horizontu 60 minut je možné navýšit počet vozů a posádek na celkové počty o 13 RLP, 12 RZP a 16 DRNR, - v rozsahu dalších 120 minut je možné navýšení o o další 2 RLP, 4 RZP a 4 DRNR. Podrobné složení rozmístění jednotlivých posádek je součástí TP KVK (tab. č. 2). 14

15 Tabulka č. 2: Přehled dostupných kapacit PNP Karlovarského kraje Výjezdová sta noviště Počet dostupných "okamžitě" Počet dostupných dalších do 60 min Počet dostupných dalších do 180 min RLP RZP DRNR RLP RZP DRNR RLP RZP DRNR 1 Kraslice Sokolov Horní Slavkov Karlovy Vary Ostrov Toužim Žlutice Nejdek Cheb Mariánské Lázně Aš Luby Ce lkem Poznámka: Žlutě jsou vyznačena v současné době vytvářená stanoviště Uváděné počty jsou ideální, za předpokladu použitelnosti všech vozů a dostupnosti všech posádek. Reálný stav je nutné redukovat v závislosti na konkrétním období (dovolené, víkendy, nemocnost apod.). Celkový počet prostředků a týmů PNP potenciálně nasazených v místě vzniku MU vedoucí ke vzniku KS je nutné dále redukovat o posádky a prostředky ponechané na území kraje pro zabezpečení běžné zdravotní péče mimo zasažené území, tato záloha by měla být minimálně jedna RZP na danou oblast. Ve spolupráci s OS ZZS okolních krajů případně i na základě dohody o příhraniční spolupráci je možné pro likvidaci následků MU a KS využít i síly a prostředky okolních regionů. Operační kapacity (operační sály a týmy), kapacity intenzivní péče Celkový počet operačních sálů a operačních týmů v krátkém časovém období dostupných na území Karlovarského kraje je uveden v následující tabulce (tab. č. 3). Tabulka č.3: Kapacity zdravotnických zařízení týmy a sály Nemocnice Počty sálů pracovní den víkend Počty týmů pracovní den víkend Sokolov Ostrov Mariánské Lázně Karlovy Vary Cheb Celkem

16 Uvedený stav je uváděn jako dostupnost operačních týmů a sálů do 60 minut od výzvy. Opět je zde nutné kalkulovat uvedené počty jako ideální a v reálné situaci je nutné zjišťovat aktuální reálný stav kapacit. K redukci reálných kapacit zde může docházet v závislost na již využívaných zdrojích (krátkodobé omezení do ukončení operací) a obdobně jako v předchozí kapitole v závislosti na reálné dostupnosti personálu operačních týmů. Dále je nutné rozlišovat schopnosti a možnosti jednotlivých typů nemocnic a týmů operovat konkrétní typy závažných poranění vzniklých při MU. Toto rozlišení se promítá do směřování postižených do jednotlivých typů nemocnic, které koordinuje na základě rozhodnutí Vedoucího lékaře zásahu operační středisko ÚZZS. Vzhledem k limitovaným kapacitám celkovým operačním schopnostem a dostupným možnostem na území KVK je nutné využívat kapacity ve vzdálenějších zdravotnických zařízeních mimo území KVK zvláště při poskytování specializované a superspecializované péče. Lůžka neodkladné péče (ARO, JIP, ostatní) Celkový počet lůžek ARO a JIP na území Karlovarského kraje je uveden v následující tabulce (tab. č.4) Tabulka č.4: Lůžkové kapacity zdravotnických zařízení ARO a JIP Celkem Volných do 60 min Volných do 180 min Nemocnice ARO JIP ARO JIP ARO JIP Karlovy Vary 6 6, 8, 4, 5 2 2, 3,1,1 1 1 Sokolov Cheb Ostrov nad Ohří Celkem 19 21, 8, 4, 5 5 5, 3, 1, Dostupné počty lůžek intenzivní péče v KVK volné do 60 min a do 180 uvedené v tabulce jsou stanoveny na základě statistických údajů ÚZZS KVK a jejich počty v konkrétním období mohou být výrazně nižší. Na základě dostupných dlouhodobých údajů lze očekávat reálnou využitelnou cca 5 10 % celkových kapacit dostupných na území KVK (je vhodné kapacitu prověřit telefonickým dotazem ). Celkový reálný počet dostupných lůžek neodkladné péče na území Karlovarského kraje se pohybuje v rozmezí 170 až 235. V rámci optimalizace řešení zdravotnických následků MU a KS a minimalizace jejích celkových následků na zdraví a životy obyvatel mohou být při vyhlášení krizového stavu na daném území uplatněna následující krizová opatření a hospodářská opatření pro krizové stavy: uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci uložení povinnosti poskytnout věcný prostředek systém nouzového hospodářství regulační opatření. Tato opatření budou k řešení zajištění zdravotní péče využita krizovým štábem Karlovarského kraje. V reálné situaci se bude jednat o nařízení poskytnutí operačních sálů, ostatních zdravotnických kapacit stacionárních zdravotnických zařízení, 16

17 zdravotnických transportních prostředků nacházejících se na území KVK pracovní povinnosti a pracovní výpomoci zdravotnickým pracovníkům v jejich mimopracovní době nebo ve prospěch zdravotnického zařízení podílejícího se na minimalizaci zdravotnických následků MU, které není jeho zaměstnavatelem a ke kterému nemá smluvní vztah. Všechna výše uvedená opatření budou použita pouze po nezbytně nutnou dobu a v souladu s platnou legislativou Možnosti předvídání vzniku KS Možnosti předvídání vzniku krizové situace hromadného postižení osob a provedení adekvátních příprav v oblasti zdravotnictví (dosažení stavu krizové připravenosti) je do značné míry limitováno možností predikce budoucího stavu a je podmíněno kontinuálním zpracováváním aktuální analýzy rizik území Karlovarského kraje. Vzhledem k vyšší pravděpodobnosti vzniku MU s pravděpodobným přechodem do KS ve vytipovaných lokalitách (viz bod 1.2.), je adekvátním způsobem kladen důraz do oblasti prevence vzniku MU a KS právě v těchto oblastech. 2. Dopady KS 2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob Krizové situace hromadné postižení osob mimo epidemií je příkladem krizové situace s přímým dopadem na zdraví a životy obyvatel ve velkém rozsahu. Předpokládané typy postižení a možné počty zasažených osob je popsán v kapitole 1.2. tohoto plánu. Včasná a adekvátní reakce celého zdravotnického systému zdravotnické péče je faktorem přímo ovlivňujícím konečné dopady na zdraví a životy osob. Celkový rozsah dopadů je tedy ovlivněn nejen typem a rozsahem mimořádné události vedoucí ke vzniku KS, ale i připraveností a reakcí záchranného a zdravotnického systému jako celku Zničení nebo poškození majetku Neočekává se 2.3. Poškození životního prostředí Neočekává se 2.4. Mezinárodní dopady Vzhledem k poloze Karlovarského kraje v těsné blízkosti Spolkové republiky Německo je nutné předpokládat možný mezinárodní dopad krizové situace. V této oblasti jsou tři základní možné důvody nutné mezinárodní spolupráce při řešení následků krizového stavu: a) Postižení na zdraví se týká obyvatel sousedícího státu v blízkosti hranic s územím Karlovarského kraje, nebo většího počtu obyvatel sousedícího státu ve vnitrozemí. (Občané Německa, kteří se nacházejí na území ČR vysoká pravděpodobnost snahy o řešení německou stranou) 17

18 b) MU nebo KS se odehrála v blízkosti státních hranic a k efektivnímu zvládnutí vysokého počtu postižených je nutná spolupráce se zahraničním záchranným a zdravotnickým systémem, c) MU a KS je takového rozsahu, že výrazným způsobem přesahuje možnosti zdravotnického systému kraje a ČR a je nezbytné požádat o mezinárodní spolupráci k zajištění adekvátní zdravotní péče dodávkou nezbytných léčiv a zdravotnických prostředků, vysláním odborného zdravotnického personálu na území Karlovarského kraje, přijetím postižených k poskytnutí specializované péče v zahraničí případně kombinací předcházejících opatření. (Dohoda o příhraniční spolupráci) Dopady na území kraje a sousedících krajů Lze očekávat dočasné snížení kapacit poskytujících zdravotní péči i pro nezasažené obyvatelstvo Bezpečnostní dopady Neočekávají se 2.7. Ekonomické dopady Dopady hromadného postižení osob do ekonomické oblasti budou záležet na celkovém rozsahu krizové situace a počtu postižených osob. Náklady na poskytnutou zdravotní péči postiženým osobám ponesou v první fázi poskytovatelé zdravotní péče a následně zdravotní pojišťovny. Vzhledem k limitům poskytovaných finančních prostředků ze zdrojů zdravotních pojišťoven ve prospěch zdravotnických zařízení a minimálních možnostech dodatečného navyšování lze předpokládat zvýšenou ekonomickou zátěž na poskytovatele zdravotní péče. Tato ekonomická situace může být ze strany zdravotnických zařízení řešena odklady plánované zdravotnické péče. Náklady na přípravu adekvátní reakce (krizové reakce) zdravotnického a záchranného systému s cílem minimalizace dopadů MU a KS na životy a zdraví obyvatel je nutné hradit z jiných zdrojů a je třeba plánovat účelové prostředky v rozpočtových položkách na obranu a bezpečnost případně v položce všeobecná pokladní správa. Z dlouhodobého hlediska je nutné kalkulovat s vyšším počtem osob v pracovní neschopnosti, zvýšením výdajů sociálního zabezpečení (nemocenské dávky, invalidní důchody, apod.) a celkově s větším zatížením sociálního systému v regionu jako pravděpodobný následek MU nebo KS hromadné postižení osob mimo epidemií Sociální dopady V oblasti sociálních vztahů je nutné zohlednit i možnost vzniku PTSD a to nejen u osob přímo postižených danou KS, ale i u dalších skupin obyvatel (příslušníci záchranných složek, příbuzní postižených, přihlížející). Z tohoto důvodu je nutné plánovat opatření předcházející nebo minimalizující pravděpodobnost vzniku PTSD u obyvatel zajištěním protistresové podpory (CISM týmy). 18

19 2.9. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí kraje při krizové situaci a kritické infrastruktury. V souvislosti se vznikem KS hromadné postižení zdraví se nepředpokládá narušení funkčnosti zařízení kritické infrastruktury a je možné predikovat zachování základních funkcí území kraje včetně poskytování zdravotní péče ostatním obyvatelům na území Karlovarského kraje nezasažených KS. Výjimkou může být zničení nebo výrazné poškození zdravotnického zařízení jako následek vzniku KS nebo krátkodobé přetížení zdravotnického systému a z toho vyplývající částečné omezení poskytování zdravotní péče na území nezasaženém KS. Toto omezení však nesmí vést k ohrožení života nebo zdraví obyvatel a je řešeno v souladu s platnou legislativou ponecháním rezervy prostředků PNP a rovným přístupem k NNP Jiné dopady Neočekávají se 3. Podmínky pro řešení KS 3.1. Právní podmínky Právní podmínky k zajištění odpovídajícího rozsahu zdravotní péče o postižené mimořádnou událostí v režimu krizového stavu na území Karlovarského kraje jsou určeny oprávněním a povinností orgánů krizového řízení zajišťujících organizaci zdravotní péče vůči právům a povinnostem fyzických a právnických osob - poskytovatelům zdravotní péče na území Karlovarského kraje. Tyto kompetence jsou dány především následujícími legislativními normami 4 : Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních Nařízení vlády č.462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, Zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, Nařízení vlády č. 399/2002 Sb., kterým se provádí zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 4 Všechny uvedené legislativní normy v aktuálním plném znění 19

20 Z hlediska působnosti obce s rozšířenou působností je základním úkolem při hromadném postižení osob na zdraví rozsahu KS zajištění minimální nutné zdravotní péče za dodržení zásad poskytování zdravotní péče (lege artis odborně správně a v souladu s právními podmínkami). Základním východiskem je dobře připravená organizace reakcí zdravotnického systému na MU vycházejících z Traumatologického plánu Karlovarského kraje a z traumatologických plánů jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče na území kraje Mezinárodní podmínky a vazby Řešení následku dané KS z hlediska mezinárodních vazeb je ovlivněno rozsahem KS, schopností zvládat danou situaci silami a prostředky ČR, případně postižením cizích státních příslušníků (viz. kapitola 2.2.). V případě nutnosti řešit v průběhu KS mezinárodní aspekty je nutné vždy vycházet ze stávajících mezinárodních závazků, platných legislativních norem EU pro dané situace a z dvoustranných příhraničních dohod Vnitrostátní podmínky a podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a funkčnosti kritické infrastruktury. Při plánování opatření k zajištění zdravotní péče je vždy základem vnímání této péče jako základní funkce území zajištění této funkce jako součásti výkonu státní správy i samosprávy. Z předpokladu vzniku hromadného postižení na zdraví v rozsahu vynucujícím si uplatnění krizových opatření na základě analýzy rizik (viz. bod 1.4.) vzniká především odůvodněná nutnost zahrnutí výstavby, údržby a financování zdravotnické kritické infrastruktury do procesu přípravy na krizové situace v přímé souvislosti s plánováním hospodářských opatření pro krizové stavy. Současně je nutné v této oblasti opatření připravovat relevantní regulační opatření, plánování v systému nouzového hospodářství na základě reálného přehledu alokace zdrojů na území. Základním předpokladem přehledu o zdrojích je čerpání informací z funkčního informačního databázového systému pro krizové řízení, který je naplňován daty na úrovni obce a kraje. Na úrovni působnosti MZ bude předmětem vlastního krizového plánu vytváření a použití sítě zdravotnických zařízení pro specializovanou péči a využití zdrojů při: - hromadných výskytech popálenin, - hromadných otravách a jiných závažných zdravotních postiženích vlivem působení chemických látek, - postižení v důsledku úniku radioaktivních látek do prostředí, - velkém počtu postižených polytraumaty, nebo jinému hrozícímu specifickému hromadnému postižení na zdraví, vyplývajícímu z krizového plánu kraje - vytváření materiálních a organizačních předpokladů k zajištění věcných a personálních potřeb zdravotnických zařízení pro poskytování zdravotní péče za KS v rámci HOPKS ve vlastní působnosti. Významným předpokladem je i zajištění připravenosti systému na zahájení řešení mimořádných událostí ještě před vyhlášením krizového stavu. Sem patří mimo jiné i zajištění účinné protistresové podpory. Pro plnění úkolů má velký význam průběžná příprava odborného zdravotnického personálu a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví a pracovníků správních úřadů k zajištění zdravotní péče v nestandardních podmínkách KS. Součástí průběžné přípravy jsou i cvičení. 20

21 KÚ KVK bude průběžně organizovat přípravu vybraných pracovníků na řešení opatření v oblasti zdravotnického zabezpečení krizových situací podle plánu přípravy a cvičení. Tabulka: Příprava vybraných pracovníků na řešení opatření v oblasti zdravotnického zabezpečení krizových situací Číslo tématu Téma Forma Počet hodin 1 Úvod do systému krizového řízení (Požadavky, legislativa, systém krizového ve zdravotnictví v ČR) Přednáška 2 2 Analýza rizik na území KVK z pohledu krajského zdravotnictví Přednáška/Seminář s aktivní účastí 2 3 Operační plán "Hromadné postižení osob mimo epidemií" Přednáška 2 4 Úkoly hlavních složek systému krizové připravenosti v KVK Přednáška/Seminář s aktivní účastí 1 5 Traumatologický plán KVK Přednáška 1 6 Cvičení č.1 (úvod do metodiky nácviků, jednoduchý příklad k řešení scénáře). Nácvik 3 7 Cvičení č.2 (složitější scénář, spolupráce jednotlivých prvků IZS). Cvičení 4 Celkem hodin 15 Součástí průběžné přípravy bude i příprava určených zdravotnických zařízení v součinnosti s HZS KVK. Určená zdravotnická zařízení budou zařazena do plánu přípravy a cvičení. Cvičení budou organizována podle scénáře, který bude vycházet z reálných rizik vzniku MU a KS s cílem eliminace jejich dopadů s využitím modelování situace viz příloha č. 3. V rámci přípravy a provedení cvičení zpracují harmonogram provedení, seznámí své zaměstnance s úkoly a provedou vlastní nácviky. Příspěvek na úhradu vybraných položek finančních nákladů na cvičení provedených v rámci cvičení IZS, mohou zdravotnická zařízení požadovat od KVK. 21

22 3.4. Bezpečnostní podmínky Nejsou definovány 3.5. Ekonomické podmínky Nejsou definovány 3.6. Technické podmínky Nejsou definovány 3.7. Přírodní podmínky Nejsou definovány 3.8. Podmínky zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu Nejsou definovány 3.9. Jiné podmínky Nejsou definovány 4. Omezení (překážky) pro řešení KS Právní omezení V průběhu řešení krizové situace je hlavním úkolem zdravotnického systému zajistit minimální nutný rozsah poskytované zdravotní péče při dodržování platných legislativních zásad. V současné době jsou zavedeny uznávané postupy neodkladné péče pro případ rozsáhlého postiženi zdraví. Tyto postupy musí být zdravotnickými pracovníky dokonale zvládnuty a zažity. V organizační oblasti lze říci, že k plnění stanoveného úkolu jsou opatřeni přijímaná na základě aktuálně platných právních předpisů dostatečná. Vzhledem k legislativní úpravě v oblasti krizového řízení je nevýznamná i rozdílnost právního postavení poskytovatelů zdravotní péče. Existující právní systém vytváří dobré podmínky pro zvládnutí krizové situace. Klíčovým faktorem se stává připravený systém s dobře definovanými procesy a zajištěnými zdroji Mezinárodní omezení Z formálního hlediska nejsou patrné významné omezující faktory pro řešení krizových situací s HPO. Je možné pružně využívat nabízenou pomoc a zdroje ve zdravotnické oblasti při řešení situace. V současné době se ukazuji čtyři méně významné problémy, které je možné řešit v přípravné fázi a to - použití léčiv nabízených zahraničními dárci (lze očekávat rozdílná pravidla pro jejich aplikaci), - drobné rozdíly v léčebných postupech, - rozdíly ve výši požadované úhrady, - jazyková bariéra, omezující efektivní komunikaci a koordinaci na úrovni řízení likvidace následků HPO. 22

23 4.3. Vnitrostátní omezení Vzhledem k náhodnému charakteru krizové situace jsou nejvýznamnějším omezením nedostatečná okamžitá dostupnost odpovídajících zdravotnických transportních prostředků (včetně posádek), omezená léčebná kapacita zdravotnických zařízení efektivně dosažitelných z místa mimořádné události a možný dočasný nedostatek specifických léčiv a zdravotnického materiálu. Současné rozložení léčebných kapacit je dáno historickými faktory a ekonomickým rámcem s přihlédnutím k reálným potřebám obsluhovaného území. Normativy pro stanovení kapacit zdravotnických služeb v systému zdravotní péče se postupně rozvíjejí v souladu s pokrokem v medicíně a na základě měnících se potřeb populace. Nejvýznamnějším rysem poslední dekády je zvyšování efektivnosti - zvyšovaní intenzity léčby, zvyšovaní obložnosti při současném snižování počtu lůžek a dostupných rezerv. Je velmi reálné, že v průběhu řešení krizové situace s HPO dojde k překročeni možností zdravotnického systému a to i na celostátní úrovni. Významným limitujícím faktorem je i dostatečnost počtu zdravotnických pracovníků, protože bez ohledu na KS platí že: zdravotní péči mohou poskytovat pouze zdravotničtí pracovníci, při řešení KS nesmí dojít k ohrožení dostupnosti zdravotní péče na územích mimo vyhlášený krizový stav Bezpečnostní omezení V závislosti na typu krizové situace. Krizová situace může být kombinována se závažnými bezpečnostními riziky, které je třeba vyhodnocovat a řešit s dalšími základními složkami IZS Ekonomické omezení Neočekávají se 4.6. Technické omezení Nejsou definovány 4.7. Přírodní omezení Nejsou definovány 4.8. Omezení nezbytného rozsahu základních funkcí na území kraje při KS a kritické infrastruktury Hromadné postižení na zdraví zřejmě nebude v konečném důsledku znamenat selhání základních funkcí státu ani narušení funkčnosti kritické infrastruktury. Předpokladem je ale průběžná péče zřizovatelů a právnických osob dotčených plněním úkolů krizového plánu o zařízení zdravotnické infrastruktury ve své působnosti a majetku Jiná omezení Nejsou definovány 23

24 5. Doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení KS 5.1. Požadovaný cílový stav a těžiště činnosti Cílovým stavem je maximální snížení mortality osob postižených krizovou situací a minimalizace zdravotních následků zranění u těchto osob na základě efektivního využití všech dostupných zdravotnických kapacit. Správní orgán provádí přípravu na území Karlovarského kraje v součinnosti se složkami IZS, poskytovateli zdravotní péče na území kraje a ostatními správními orgány. K zabezpečení nutné koordinace je vytvořen systém poskytování informací za krizové situace o disponibilních prostředcích na území kraje, v okolních krajích i na centrální příp. mezinárodní úrovni. Vzhledem ke stanovenému cíli je z hlediska působnosti kraje v oblasti zdravotnictví činnost za KS směřována k: koordinaci využití všech dostupných zdravotnických kapacit na území kraje a zajištění potřebných zdravotnických kapacit, které nelze využít nebo nejsou k dispozici na území kraje, zajištění věcných prostředků k zajištění činnosti zdravotnických zařízení, zajištění preventivních hygienických režimů Preventivní opatření Hlavní těžiště činnosti správního orgánu je kladeno do oblasti přípravy, která zahrnuje reálnou analýzu rizik a jejich důsledků na území Karlovarského kraje, zpracování havarijního plánu s důrazem na traumatologický plán a zpracování operačního plánu včetně zpracování konkrétních variantních postupů a reakcí zdravotnického a záchranného systému na území kraje k vybraným kritickým rizikům vedoucím ke vzniku KS. Součástí přípravy na KS jsou i tématické nácviky a cvičení reakcí na úrovni jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče, ale i pravidelné součinnostní nácviky a cvičení na úrovni správního celku. Preventivní opatření jsou uvedena v části 5.2. Přílohy č. 1 operačního plánu Odpovědnost za řešení KS Odpovědnost orgánů veřejné správy a dalších vybraných subjektů Karlovarského kraje za řešení KS na území Karlovarského kraje je stanovena právními předpisy. Odpovědnost vybraných subjektů je následující Hejtman kraje - koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení krizové situace; - koordinuje vyžadování zdravotnických kapacit a prostředků od jiných regionů a centrálních orgánů; - koordinuje provádění opatření k ochraně veřejného zdraví; - koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady, právnickými a fyzickými osobami; 24

25 5.3.2 Odbor zdravotnictví KVK Odbor zdravotnictví KÚ KVK v době přípravy na řešení MU a KS, odpovídá za vytvoření systému traumatologických plánů tak, aby byl funkční, flexibilní a splňoval dané cíle. Připravuje smluvní vztahy se zdravotnickými zařízeními o poskytnutí pomoci. Vede přehledy jednotlivých zdravotnických složek (poskytovatelé přednemocniční péče - ZZS, LSPP, ambulantní lékaři, nemocniční péče veškerá lůžková zařízení poskytovatelů zdravotnické péče) včetně dodavatelů farmakologických přípravků a zdravotnické techniky. Organizuje přípravu vybraných pracovníků na řešení opatření v oblasti zdravotnického zabezpečení krizových situací podle plánu přípravy a cvičení. Připravuje, řídí a případně provádí cvičení, na kterých se prověřuje reálnost připravených traumatologických plánů. V případě rozsáhlé MU a KS se podílí na činnosti krizového štábu kraje, navrhuje zdravotnická opatření, koordinuje jejich realizaci a přísun zdravotnické pomoci, jak materiální tak personální. Je odpovědný za vytvoření dočasné zdravotní sítě pro péči o evakuované a ukrývané obyvatelstvo. Je odpovědný za určení a implementaci zásad ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory MU a KS, režimy ochrany zdraví zasahujících složek integrovaného záchranného systému a dotčených zdravotnických zařízení. V případě MU a KS shromažďuje nabídky zdravotnické pomoci od dobrovolníků, nevládních organizací a ostatních subjektů a tuto pomoc koordinuje. Je odpovědný za koordinaci a poskytnutí zdravotní péče v rámci prevence a snížení následků post-traumatického syndromu (CISM týmy) ÚZZS KVK ÚZZS Karlovarského kraje je výkonnou zdravotnickou složkou IZS Karlovarského kraje. Při MU a KS zajišťuje poskytování přednemocniční neodkladné péče při hromadném výskytu postižení zdraví zejména úrazového charakteru včetně popálenin, toxického charakteru (otravy). Hromadná postižení radiačního nebo infekčního rázu řeší primárně orgány ochrany veřejného zdraví. (Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje, Zdravotní ústav se sídlem v Karlových Varech). Výše stanovenými úkoly není dotčena odpovědnost ZZS zajistit zdravotní péči ostatnímu obyvatelstvu nepostiženému MU a KS a proto udržuje zálohu pro poskytování neodkladné zdravotní péče mimo oblast MU a KS. Při poskytování PNP spolupracuje ZZS s ostatními složkami integrovaného záchranného systému (IZS). Na místě zásahu je vedoucí lékař zásahu podřízen veliteli zásahu (např. velitel zasahující jednotky HZS). Od Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen HZS) vyžaduje ZZS při zásahu technickou pomoc při budování a zajištění chodu improvizovaných zdravotnických pracovišť a pomoc při vyproštění a vynesení raněných či jinak na zdraví postižených osob. Vůči Policii ČR uplatňuje požadavek na zajištění pořádkové a bezpečnostní služby včetně případného zajištění odsunových tras a s tím související regulace dopravy, pokud tak již neučinil velitel zásahu. 25

26 5.3.4 Lůžková zařízení Lůžková zařízení poskytují odbornou zdravotní péči při hromadném příjmu postižených osob z prostoru mimořádné události a v dalším zajišťují následnou péči podle charakteru postižení zdraví. K tomu nemocnice vypracovávají vlastní standardní operační postupy řešení následků MU a KS (traumatologický plán nemocnice). Úkoly lůžkových zařízení při MU a KS: - přeruší činnosti, které nemají neodkladný charakter; - uvolní odpovídající počet nemocničních lůžek; - zajistí pohotovost příjmových ambulancí a pohotovost všech operačních sálů; - povolají na pracoviště potřebný počet zdravotníků a technického personálu. Nemocnice Sokolov, Ostrov, Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Cheb poskytují léčebnou péči ve spektru P1-P3 (dle třídění START) Ambulantní zařízení V souladu s 5 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních poskytnou ambulantní zařízení na základě výzvy zdravotnického operačního střediska ÚZZS KVK zdravotnickou kapacitu v rozsahu smlouvy uzavřené mezi ambulantním zařízením a odborem zdravotnictví KVK. Dále ambulantní zařízení vhodně doplňují prostředky ÚZZS KVK především v poskytování péče zasahujícím prvkům IZS. V případě dlouhodobých MU a KS se podílejí na poskytování zdravotní péče evakuovanému a ukrývanému obyvatelstvu Organizace poskytující domácí péči Organizace poskytující domácí péči budou aktivovány v souladu s 5 zákona č. 160/1992 Sb., na základě smluvního vztahu především v případě rozsáhlého HN a katastrof, kdy budou uvolňovány kapacity lůžkových oddělení a bude třeba zajistit následnou péči, a dále v situacích, kdy bude třeba zajistit péči o evakuované a ukrývané obyvatelstvo Lékárenská zařízení Vybraná a smluvně vázaná lékárenská zařízení budou působit jako distribuční centra léčiv pro určené zdravotnické složky v případě jejich doplňování při řešení MU a KS Dodavatelé zdravotní techniky Vybraní dodavatelé zdravotní techniky budou na základě smluv v případě MU a KS doplňovat potřebný zdravotnický materiál Nevládní organizace a dobrovolníci V souladu s 4 odst. 2 a 21 zákona č. 239/2000 Sb., budou vybrané nevládní zdravotnické organizace, případně dobrovolníci, podporovat zdravotnické kapacity kraje, především personální. Při řešení rozsáhlých HN a katastrof se budou podílet na zajištění péče o evakuované a ukrývané obyvatelstvo. Jejich aktivity budou koordinovány odborem zdravotnictví KÚ KVK, který eviduje a zpracovává jejich nabídky. 26

Část B 9. Plán zdravotnického zabezpečení

Část B 9. Plán zdravotnického zabezpečení Část B 9 Plán zdravotnického zabezpečení 1 Plán zdravotnického zabezpečení Obsah: Úvod 3 1. Zdroje a služby pro zdravotnické zabezpečení činnosti Městského úřadu Ostrov a krizového štábu města při řešení

Více

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

TECHNIK OCHRANY OBYVATELSTVA STUDIJNÍ MATERIÁL: KRIZOVÉ ŘÍZENÍ OBSAH 1 Krizové řízení... 2 2 Krizový plán hl. m. Prahy... 3 3 Havarijní plán hl. m. Prahy... 4 4 Vnější havarijní plány v hl. m. Praze... 5 5 Vnitřní havarijní plán... 6 6 Plán krizové připravenosti...

Více

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013

Více

Traumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013

Více

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi

Ověření zásad traumatologického plánování v praxi V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF a 8. konference SVLFVL ČLS JEP 27.-28.11.2008 Hradec Králové Ověření zásad traumatologického plánování v praxi Petr Hubáček Neodkladná péče 3 etapy 1. Přednemocniční

Více

Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje

Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje Poplachové plány 5 Poplachový plán je dokument, který upravuje povolávání záchranných složek při organizaci záchranných a likvidačních prací. Poplachový plán se zpracovává vždy pro územní celek. Rozlišujeme

Více

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, VÝZNAM A ÚKOLY doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 1. Plán krizové připravenosti je: 1) plánem krizových opatření obcí nebo právnických a podnikajících fyzických osob, kterým to uložil příslušný zpracovatel

Více

VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN

VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN JADERNÉ ELEKTRÁRNY TEMELÍN OBSAH A: INFORMAČNÍ ČÁST ÚVOD... 2 INFORMAČNÍ ČÁST... 3 1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA JE TEMELÍN... 3 2. VÝSLEDKY ANALÝZ MOŽNÝCH RADIAČNÍCH HAVÁRIÍ A MOŽNÝCH

Více

TVORBA TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU ZZS. MUDr. Ambrož Homola, Ph.D. Ing. Miroslav Procházka Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

TVORBA TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU ZZS. MUDr. Ambrož Homola, Ph.D. Ing. Miroslav Procházka Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany TVORBA TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU ZZS MUDr. Ambrož Homola, Ph.D. Ing. Miroslav Procházka Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Struktura Traumatologické plány, typy, požadavky TP ZZS začlenění,

Více

Státní požární dozor - 31 zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně

Státní požární dozor - 31 zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně Státní požární dozor - 31 zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně Výkon státního požárního dozoru (1) Státní požární dozor se vykonává a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o

Více

H A R M O N O G R A M zpracování krizového plánu Středočeského kraje

H A R M O N O G R A M zpracování krizového plánu Středočeského kraje Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje Příloha 2 k j. HSKL 3897-1/ KŘ Počet listů: 7 H A R M O N O G R A M zpracování krizového plánu Středočeského kraje Zpracoval: plk. RNDr. Tomáš Holec ředitel

Více

Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností

Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností kpt. Ing. Jan Pecl MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR 3/2011 1 Některé

Více

Úloha starosty obce s rozšířenou působností. při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich řešení

Úloha starosty obce s rozšířenou působností. při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich řešení Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení Úloha starosty obce s rozšířenou působností při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich

Více

Krizové řízení v obci Písty

Krizové řízení v obci Písty Krizové řízení v obci Písty Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace čí jiné instituce, které mají zájem na svém rozvoji. Jeho cílem je předcházet vzniku možných kritických situací,

Více

Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví.

Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví. Zpráva o postupu prací na Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví. III.ročník konference Medicína katastrof Hradec Králové 14.-15.11.2006 MUDr. Dana Hlaváčková Fáze 1 Definice cílového stavu krizové

Více

VNN úloha Ministerstva zdravotnictví v oblasti krizového řízení a spolupráce s ostatními resorty

VNN úloha Ministerstva zdravotnictví v oblasti krizového řízení a spolupráce s ostatními resorty VNN úloha Ministerstva zdravotnictví v oblasti krizového řízení a spolupráce s ostatními resorty Odborný seminář 5.4.2017 a 12.4.2017 - Nemocnice Na Bulovce Hejdová J. Základní právní předpisy zákon č.

Více

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ Ing. Petra Najmanová pracoviště chemické služby, odbor IZS a výkonu služby, MV-GŘ HZS ČR Seminář Znečištění podzemních a povrchových vod riziko

Více

MÍSTO A ÚLOHA V SYSTÉMU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ČR

MÍSTO A ÚLOHA V SYSTÉMU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ČR MÍSTO A ÚLOHA ZDRAVOTNICTVÍ V SYSTÉMU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ ČR Školení starostů obcí s rozšířenou působností 2011 Odbor bezpečnosti a krizového řízení Ministerstva zdravotnictví ČR Bezpečnostní systém ČR Ministerstvo

Více

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra

obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra TEST: CNP (2017) Varianta:0 1. Která odpověď dle zákona č. 239/2000 Sb. je nesprávná? Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, jestliže: 1) je vyhlášen stav

Více

Cvičíme pro zábavu? Zkušenosti z FN Olomouc

Cvičíme pro zábavu? Zkušenosti z FN Olomouc 7. ročník konference Medicína katastrof Hradec Králové 25.-26. listopadu 2010 Cvičíme pro zábavu? Zkušenosti z FN Olomouc Petr Hubáček Fakultní nemocnice Olomouc FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC univerzitní,

Více

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Základní terminologie Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných

Více

Koordinace traumatologického plánování KHK z pohledu ZZS KHK

Koordinace traumatologického plánování KHK z pohledu ZZS KHK Koordinace traumatologického plánování KHK z pohledu ZZS KHK Mašek J., Žabka L., Klicperová Z. Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Příprava traumatologického plánu (TP) od 1. 1. 2004

Více

Havarijní plánování. Přednáška (5/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí

Havarijní plánování. Přednáška (5/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Havarijní plánování Přednáška (5/5) v rámci předmětu Havárie a životní prostředí Ing. Vilém Sluka Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Praha Přednáška

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém v ČR. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém v ČR. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Integrovaný záchranný systém v ČR. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Krizová připravenost a příprava ZZS a ZZ

Krizová připravenost a příprava ZZS a ZZ Krizová připravenost a příprava ZZS a ZZ. ročníku konference MEDICÍNA KATASTROF ZKUŠENOSTI, PŘÍPRAVA, PRAXE 27. - 28. listopadu 24 Aula Univerzity Hradec Králové Pavel Urbánek Jan Urbánek ZZS JmK, p.o.

Více

Ministerstvo zdravotnictví ČR Odbor krizové připravenosti dana.hlavackova@mzcr.cz. Úloha. traumacenter & jmů. Olomoucký den urgentní medicíny

Ministerstvo zdravotnictví ČR Odbor krizové připravenosti dana.hlavackova@mzcr.cz. Úloha. traumacenter & jmů. Olomoucký den urgentní medicíny Úloha traumacenter & urgentních příjmp jmů v krizové připravenosti zdravotnictví v ČR. Olomoucký den urgentní medicíny 1. celostátní konference Olomouc 10. května 2007 MUDr. Dana Hlaváčková . Ministerstvo

Více

Odvětví (úsek): krizové řízení

Odvětví (úsek): krizové řízení čá 3/2011 VVpOK METODICKÝ POKYN Ministerstva zemědělství č. j. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. 5. 2011 k zajištění jednotného postupu orgánů krajů, hlavního města Prahy, orgánů obcí a městských částí

Více

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011 Strana 42 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011 kterou se zrušuje směrnice Ministerstva zemědělství čj. 41658/2001-60000

Více

TEST:Mgr0915CNP Varianta:3 Tisknuto:28/08/2015

TEST:Mgr0915CNP Varianta:3 Tisknuto:28/08/2015 TEST:Mgr0915CNP Varianta:3 Tisknuto:28/08/2015 1. Ze kterých objektů, či prostorů se neplánuje evakuace: 1) ze zón havarijního plánování objektů nebo zařízení s biologickými agens a toxiny 2) ze zón havarijního

Více

TEST:Mgr0915CNP Varianta:1 Tisknuto:28/08/2015

TEST:Mgr0915CNP Varianta:1 Tisknuto:28/08/2015 TEST:Mgr0915CNP Varianta:1 Tisknuto:28/08/2015 1. Podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, jsou zásoby pro humanitární pomoc určeny: 1) fyzickým a právnickým sobám vážně

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-3 790/GŘ-VZ-2003 Praha 28. listopadu 2003 S c h v a l u j e : Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra genmjr.

Více

Krizové plánování v Moravskoslezském kraji ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zpracovatelům plánů krizové připravenosti

Krizové plánování v Moravskoslezském kraji ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zpracovatelům plánů krizové připravenosti Kratochvílová D. Plány krizové připravenosti jako součást krizového plánování v Moravskoslezském kraji 112 Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, Ročník

Více

Systém prevence mimořádných událostí

Systém prevence mimořádných událostí Systém prevence mimořádných událostí plk. Ing. Jana Neškodná 29.-30.3.2011 Červený kohout 2011 Hluboká nad Vltavou Právní rámec Zákon č. 133/1985 S., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, (dále

Více

Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém

Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém Krizové řízení Integrovaný záchranný systém Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo

Více

PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu

PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Oblastní ZS Praha venkov MEDICÍNA KATASTROF Hradec Králové 30.11. 2005 Součinnostní cvičení

Více

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Přírodní katastrofy zemětřesení hurikány tsunami povodně

Více

Vymezení technické infrastruktury a zajištění její bezpečnosti v krizových situacích Mgr. Daniel Barták

Vymezení technické infrastruktury a zajištění její bezpečnosti v krizových situacích Mgr. Daniel Barták Vymezení technické infrastruktury a zajištění její bezpečnosti v krizových situacích Mgr. Daniel Barták odd. KM RED MHMP 2 Technická infrastruktura systémy, které zabezpečují technickou obsluhu území.

Více

CVIČENÍ SLOŽEK IZS JMK K OVĚŘENÍ TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Hradec Králové,

CVIČENÍ SLOŽEK IZS JMK K OVĚŘENÍ TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Hradec Králové, TRAUMA 2009 CVIČENÍ SLOŽEK IZS JMK K OVĚŘENÍ TRAUMATOLOGICKÉHO PLÁNU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Hradec Králové, 27. 11. 2009 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Termín: 20. srpna 2009 Cvičí: - všechny základní složky IZS JMK + ústavní

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro PŘÍLOHA 13 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ STŘÍBRO Obec / město Zdroj mimořádné

Více

Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí

Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje odbor ochrany obyvatelstva a plánování Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí METODICKÁ POMŮCKA pro management

Více

Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení

Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení Celostátní konference - Krizová připravenost zdravotnických zařízení Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení Část 3.4. Pandemický plán MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. prosinec 2014 Pandemický plán

Více

Medicína Katastrof 2006 14. 15. 11. Hradec Králové

Medicína Katastrof 2006 14. 15. 11. Hradec Králové Medicína Katastrof 2006 14. 15. 11. Hradec Králové Systém traumatologické přípravy v kraji Vysočina Ing. Tomáš Halačka halacka.t@kr-vysocina.cz tel. 564602814 obsah: 1. Laická zdravotnická první pomoc

Více

V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF Hradec Králové

V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF Hradec Králové V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF a 8. konference SVLFVL ČLS JEP 27.-28.11.2008 Hradec Králové Je urgentní příjem přínosem zdravotnickému zařízení a zdravotnické záchranné službě? Petr Hubáček Mimořádná

Více

., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob

., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob Kratochvílová D., Kratochvílová D., Kukuczková S., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob - sborník přednášek z mezinárodní konference Ochrana

Více

STČ 16A/IZS Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech

STČ 16A/IZS Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech STČ 16A/IZS Mimořádná událost s podezřením na výskyt vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení nebo v ostatních prostorech plk. Dr. Ing. Zdeněk Hanuška MV - generální ředitelství Hasičského záchranného

Více

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PRO INŽENÝRSKÉ OBORY

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PRO INŽENÝRSKÉ OBORY KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PRO INŽENÝRSKÉ OBORY Denní i kombinované studium: doc. RNDr. Dana Procházková, DrSc. Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi Prohloubení znalostí z oblasti řízení o

Více

Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou

Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou Zkušenosti ze cvičení PODZIM 2005 Kralupy nad Vltavou Jana Šeblová ÚSZS Středočeského kraje KONFERENCE MEDICÍNA KATASTROF Brno, 9. února 2006 Součinnostní cvičení IZS PODZIM 2005 Hlavní cíle cvičení: prověření

Více

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Činnost jednotek požární ochrany při povodních plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1 Bezpečnost komplexně Úkolem vlády ČR a orgánů všech územních samosprávných celků

Více

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 Varianta:0 1. Kolik existuje stupňů povodňové aktivity a jak se nazývají: 1) dva stupně, 1. stupeň značí voda stoupá, 2. stupeň značí voda klesá 2) čtyři stupně,

Více

BRK PŘ 2 počet stran: 5 N Á M Ě T cvičení ZÓNA 2013

BRK PŘ 2 počet stran: 5 N Á M Ě T cvičení ZÓNA 2013 ZÓNA 2013 CVIČNÉ BRK-04-2012-01PŘ 2 počet stran: 5 K č.j.: MV-/PO-OKR-2012 N Á M Ě T cvičení ZÓNA 2013 PRAHA 2012 1. Všeobecná situace Podmínky provozu jaderných elektráren na území České republiky jsou

Více

STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ. Praha 15. června 2015

STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ. Praha 15. června 2015 PRAŽSKÉ BEZPEČNOSTNÍ FÓRUM STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ Praha 15. června 2015 Ing. Pavel ŠVAGR, CSc. předseda Správa státních hmotných rezerv Obsah 1. Bezpečnostní systém ČR

Více

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PRO INŽENÝRSKÉ OBORY

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PRO INŽENÝRSKÉ OBORY KRIZOVÉ ŘÍZENÍ PRO INŽENÝRSKÉ OBORY Denní i kombinované studium: doc. RNDr. Dana Procházková, DrSc. Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi Prohloubení znalostí z oblasti řízení o

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-74990-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-Z Praha 17. června 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba, v.

Více

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN OPERAČNÍ PLÁNY MIGRAČNÍ VLNY VELKÉHO ROZSAHU

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN OPERAČNÍ PLÁNY MIGRAČNÍ VLNY VELKÉHO ROZSAHU KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN OPERAČNÍ PLÁNY 10.7. MIGRAČNÍ VLNY VELKÉHO ROZSAHU OBSAH A. OBECNÁ ČÁST strana 1. Stručný popis krizové situace na území ORP... 3 2. Možné dopady vzniklé krizové situace

Více

VYHLÁŠKA 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě 6-14

VYHLÁŠKA 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě 6-14 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace VYHLÁŠKA 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě 6-14 MUDr. Petr Novotný náměstek LPP 6 ČINNOST ZDRAVOTNICKÉ

Více

Počet stran: 7. Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení

Počet stran: 7. Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení C1 Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení Všechny níže uvedené právní předpisy je třeba vnímat ve znění pozdějších předpisů. 1. ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČESKÉ REPUBLIKY

Více

Studijní texty. Velení, řízení a součinnost v operacích pod národním velením.

Studijní texty. Velení, řízení a součinnost v operacích pod národním velením. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Velení, řízení a součinnost v operacích pod národním velením. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ZÁKON O ZZS zkušenosti z provozu

ZÁKON O ZZS zkušenosti z provozu ZÁKON O ZZS zkušenosti z provozu Zákon o ZZS a související předpisy. Dne 6. 11. 2011 byl po dlouholetých diskuzích konečně schválen zákon o zdravotnické záchranné službě. Upravuje fungování ZZS v České

Více

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN VÝČET A HODNOCENÍ MOŽNÝCH KRIZOVÝCH RIZIK NA ÚZEMÍ ORP HORŠOVSKÝ TÝN ANALÝZA

KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN VÝČET A HODNOCENÍ MOŽNÝCH KRIZOVÝCH RIZIK NA ÚZEMÍ ORP HORŠOVSKÝ TÝN ANALÝZA KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN 3. VÝČET A HODNOCENÍ MOŽNÝCH KRIZOVÝCH RIZIK NA ÚZEMÍ ORP HORŠOVSKÝ TÝN ANALÝZA VZNIKU MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ A Z TOHO VYPLÝVAJÍCÍCH OHROŽENÍ území obce s rozšířenou HORŠOVSKÝ

Více

Úskalí zřizování (bio)hazard týmů ZZS v souvislosti s aktuálním právním prostředím

Úskalí zřizování (bio)hazard týmů ZZS v souvislosti s aktuálním právním prostředím Úskalí zřizování (bio)hazard týmů ZZS v souvislosti s aktuálním právním prostředím 11. Konference MEDICÍNA KATASTROF zkušenosti, příprava, praxe Hradec Králové 27.-28.listopadu 2014 Co je (bio)hazard tým

Více

MINISTERSTVO OBRANY ČR

MINISTERSTVO OBRANY ČR Krizové řízení Armády ČR od povodní po Afghánistán Vlastimil Picek, ministr obrany ČR ČVUT Kladno, 24. října 2013 OSNOVA 1. Základní pojmy 2. Úkoly Ozbrojených sil ČR 3. Krizové řízení v rezortu MO - Krizový

Více

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, odbor OPŘ a KIS

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, odbor OPŘ a KIS Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, odbor OPŘ a KIS Odbor operačního řízení a komunikačních a informačních systémů odpovídá za plnění úkolů v rámci operačního řízení jednotek PO a složek IZS, za výstavbu

Více

složkám IZS při provádění záchranných a likvidačních prací

složkám IZS při provádění záchranných a likvidačních prací TEST: CNP (2018) 1. O poskytnutí zahraniční humanitární pomoci ze strany ČR rozhoduje: 1) Ministerstvo vnitra pro státy v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Ministerstvo zahraničních

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV- 84484-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-P Praha 25. července 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j.: PO-293-27/OOB-2003 Praha 16. prosince 2003 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán generální ředitel HZS ČR a náměstek

Více

ODBORNÁ RADA REPRESE OSH Ústí nad Orlicí. Cvičení jednotek PO. Ing. Vladimír Makeš

ODBORNÁ RADA REPRESE OSH Ústí nad Orlicí. Cvičení jednotek PO. Ing. Vladimír Makeš ODBORNÁ RADA REPRESE OSH Ústí nad Orlicí Cvičení jednotek PO Ing. Vladimír Makeš Předpisy upravující činnost JPO Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně Vyhláška MV č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti

Více

P ř í l o h a č. 7 S t a t u t u m ě s t a B r n a. Zajišťování krizového řízení při krizových situacích

P ř í l o h a č. 7 S t a t u t u m ě s t a B r n a. Zajišťování krizového řízení při krizových situacích P ř í l o h a č. 7 S t a t u t u m ě s t a B r n a Zajišťování krizového řízení při krizových situacích Část I primátor města Brna Část II starosta Část III město Část I PRIMÁTOR MĚSTA BRNA 1. V době nouzového

Více

Modul 2 - Koncepční a legislativní rámec pro oblast krizového řízení ve zdravotnictví

Modul 2 - Koncepční a legislativní rámec pro oblast krizového řízení ve zdravotnictví Celostátní konference - Krizová připravenost zdravotnických zařízení Modul 2 - Koncepční a legislativní rámec pro oblast krizového řízení ve zdravotnictví Mgr. Tomáš Fröhlich prosinec 2014 Základní struktura

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro PŘÍLOHA 7 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NEPOK Čísl o Obec / město Zdroj

Více

Interní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Interní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 Brno Interní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Evidenční číslo 55/INA-VOK Číslo

Více

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE TYPOVÉ ČINNOSTI SLOŽEK IZS A JEJICH APLIKACE V ÚROVNI KRAJE

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE TYPOVÉ ČINNOSTI SLOŽEK IZS A JEJICH APLIKACE V ÚROVNI KRAJE HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE TYPOVÉ ČINNOSTI SLOŽEK IZS A JEJICH APLIKACE V ÚROVNI KRAJE plk.ing.petr Ošlejšek, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO

Více

12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy

12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy 12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 28. 6. 2011 vydat podle 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve

Více

VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 3 Rozesláno dne Rok 2013

VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 3 Rozesláno dne Rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 3 Rozesláno dne 3. 6. 2013 Rok 2013 Obsah: 1. Rozhodnutí hejtmana Jihočeského kraje č. 2/2013 k zajištění provedení krizových opatření v době nouzového stavu 1 ROZHODNUTÍ

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6 MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.r. generální ředitel

Více

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Řízení bezpečnosti. Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Místo a úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název

Více

Jednotky PO. 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany

Jednotky PO. 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany Jednotky PO 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči),

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Legislativní vymezení krizového řízení. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Legislativní vymezení krizového řízení Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Zjednodušený návod na vypracování cvičení pro jednotky sboru dobrovolných hasičů

Zjednodušený návod na vypracování cvičení pro jednotky sboru dobrovolných hasičů Zjednodušený návod na vypracování cvičení pro jednotky sboru dobrovolných hasičů Vypracoval mjr. Ing. Martin Řehák I. Druhy cvičení Dle platné legislativy (rok 2010) rozlišujeme tyto druhy cvičení: Prověřovací

Více

Obsah a specifika přípravy a realizace regulačních opatření v působnosti Ministerstva dopravy v systému hospodářských opatření pro krizové stavy

Obsah a specifika přípravy a realizace regulačních opatření v působnosti Ministerstva dopravy v systému hospodářských opatření pro krizové stavy Obsah a specifika přípravy a realizace regulačních opatření v působnosti Ministerstva dopravy v systému hospodářských opatření pro krizové stavy Ing. Pavel Kratochvíl zástupce ředitele Odboru bezpečnostního

Více

Typový plán pro řešení krizové situace Dlouhodobé sucho

Typový plán pro řešení krizové situace Dlouhodobé sucho Typový plán pro řešení krizové situace Dlouhodobé sucho Jana Tejkalová Seminář Suché období 2014 2017: vyhodnocení, dopady a opatření Praha, 30. 5. 2018 Obsah prezentace 1. Typové plány 2. Typový plán

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě Citace: 240/2012 Sb. Částka: 82/2012 Sb. Na straně (od-do):

Více

Modul 6 Praktická příprava na řešení mimořádných událostí a krizových situací ve zdravotnickém zařízení

Modul 6 Praktická příprava na řešení mimořádných událostí a krizových situací ve zdravotnickém zařízení Celostátní konference - Krizová připravenost zdravotnických zařízení Modul 6 Praktická příprava na řešení mimořádných událostí a krizových situací ve zdravotnickém zařízení MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. prosinec

Více

Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení

Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení Celostátní konference - Krizová připravenost zdravotnických zařízení Modul 3 Krizová připravenost zdravotnického zařízení Část 3.6. Krizové operační postupy Ing. Antonín Koukal prosinec 2014 Základní struktura

Více

HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY

HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY Hospodářská opatření pro krizové stavy systém k podpoře řešení krizových situací - umožňuje správním úřadům zajištění a využití věcných zdrojů pro řešení krizových

Více

Krizové řízení. Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení

Krizové řízení. Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení Krizové řízení Plánovací a řídící dokumentace krizového řízení Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Léčebné lázně Lázně Kynžvart

Léčebné lázně Lázně Kynžvart Léčebné lázně Lázně Kynžvart TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN Vydáno: 14. 1. 2015 (aktualizace směrnice 7/2014 ze dne 1. 10. 2014) Účinnost 14. 1. 2015 Směrnice Číslo: 4/2015 1 Léčebné lázně Lázně Kynžvart, Lázeňská

Více

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany

Více

Jednotky PO působí buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé

Jednotky PO působí buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé Jednotky PO Jednotky požární ochrany Systém jednotek požární ochrany Jednotky požární ochrany Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými

Více

Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS. Havlíčkův Brod

Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS. Havlíčkův Brod Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS Havlíčkův Brod 16. 3. 2016 Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030

Více

V. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU v Brně

V. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU v Brně Medicína katastrof, Brno 9. února 2006 Hromadný příjem v nemocnicích - zahraniční zkušenosti V. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU

Více

Cvičení Ebola - zkušenosti

Cvičení Ebola - zkušenosti Cvičení Ebola - zkušenosti Ing. Miloslav Beneš Fakultní nemocnice Plzeň, Edvarda Beneše 1128/13, 305 99 Plzeň - Bory benesm@fnplzen.cz ABSTRAKT Příspěvek se zabývá problematikou alternativní přípravy lůžkového

Více

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Více

které aspekty pomoci NNO

které aspekty pomoci NNO Někter které aspekty pomoci NNO při i mimořádných událostech Brno 11. června 2008 Právn vní základ spolupráce s NNO při p i katastrofách Pro mimořádné události zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném

Více

ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NÝŘANY

ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NÝŘANY PŘÍLOHA 8 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ NÝŘANY Obec / město Zdroj mimořádné

Více

Pandemický plán Ústeckého kraje. MUDr. Josef Trmal Ph.D.

Pandemický plán Ústeckého kraje. MUDr. Josef Trmal Ph.D. Pandemický plán Ústeckého kraje MUDr. Josef Trmal Ph.D. Pandemický plán Ústeckého kraje Pandemický plán je zpracován v souladu s krizovým a havarijním plánováním a tvoří součást Krizového plánu Ústeckého

Více

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TACHOV

Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TACHOV PŘÍLOHA 15 Počet listů : 5 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TACHOV MU Obec / město Zdroj mimořádné

Více