BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA"

Transkript

1 BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA Konzultační středisko Vyškov Zdravotní a sociální pojištění v ČR Bakalářská práce Autor: Miroslava Koblížková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Josef Dočkal Vyškov duben, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Zdravotní a sociální pojištění v ČR zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Prostějově, duben 2010 Miroslava Koblíţková

3 Anotace Předmětem bakalářské práce Zdravotní a sociální pojištění v ČR je vysvětlit pojmy zdravotní pojištění a sociální pojištění. V první části práce je definována historie a vývoj pojištění v Evropě a v ČR. V další části je podrobně rozebráno členění zdravotního a sociální pojištění. V praktické části jsem vyuţila informací z Výroční zprávy ČSSZ pro rok Zde porovnám výdaje na výplatu dávek do roku V závěru dle těchto informací posoudím, zda systém sociálního pojištění v ČR je nastaven optimálně, jestli jsou výdaje na dávky v této oblasti stoupající nebo klesající. Annotation The subject of the bachelor s thesis Health Insurance and Social Security in the Czech Republic is to explain the terms health insurance and social security. The first part of the work defines history and development of the insurance in Europe and in the Czech Republic. The second part describes in detail classification of the health insurance and social security. In the practical part of the work, I used information from the Annual Report of the Czech Social Security Authority for I compare expenses for payment of social security benefits until In the final part, I use this information to assess if the social security system in the Czech Republic has been established in an optimum way and if the expenses for benefits in this area have an increasing or decreasing tendency.

4 ÚVOD HISTORIE Historický vývoj Evropa HISTORICKÝ VÝVOJ V ČR Vývoj sociálního zabezpečení v období Vývoj sociálního zabezpečení období Vývoj sociálního zabezpečení v období Vývoj sociálního zabezpečení v období Sociální zabezpečení po roce Historický vývoj zdravotního pojištění Vývoj zdravotního pojištění od první republiky Systém zdravotního pojištění po roce Vývoj zdravotního pojištění Vývoj zdravotního pojištění Vývoj zdravotního pojištění Současnost zdravotního pojištění SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Nemocenské pojištění Nemocenská Ošetřovné Peněţitá pomoc v mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Důchodové pojištění Starobní důchod Invalidní důchod Pozůstalostní důchod ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Typy zdravotnických systémů Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Státní správa v oblasti zdravotního pojištění Porovnání věkové struktury pojištěnců 3 největších pojišťoven v ČR Poskytovatel zdravotní péče STUDIE SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ VE VÝDAJÍCH Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Knižní publikace Seriálové publikace Internetové zdroje Legislativa Seznam použitých zkratek... 50

5 ÚVOD Oblast sociálního a zdravotního pojištění je velmi sloţitá oblast, navíc právní úprava se stále mění, coţ můţe občanům způsobit nesnadnou orientaci. V oblasti sociálního pojištění se pohybuje značný podíl příjmů a výdajů státního rozpočtu, a je rozhodně zajímavé se této oblasti věnovat hlouběji. Jako cíl práce jsem si stanovila zhodnotit stav sociálního a zdravotního pojištění a zároveň zjistit, jestli výdaje na dávky sociálního pojištění stoupají nebo klesají. Nastavení budu hodnotit v praktické části, kde porovnám výdaje na sociální pojištění dle závěrečné zprávy České správy sociálního zabezpečení z roku Jelikoţ jsem neměla k dispozici data výdajů z roku 2009 a 2010, pouţila jsem dostupné informace z internetového portálu ČSSZ ČR do roku V práci se budu podrobně věnovat rozboru sociálního a zdravotního pojištění v České republice a právní úpravě těchto oblastí. V první části se poohlédnu za historií v ČR i v Evropě, dále podrobně popíšu základní sloţky sociálního a zdravotního pojištění a v praktické části porovnám výdaje na sociální oblast do roku V závěru práce zhodnotím mnoţství výdajů v oblasti sociálního zabezpečení, jestli je vývoj ve výdajích se státního rozpočtu stoupající nebo klesající. Dle zjištěných informací posoudím jak je nastavena oblast sociálního pojištění. 5

6 1. Historie 1.1 Historický vývoj Evropa Z historického pohledu vývoje lidská společnost fungovala jako strukturálně i funkcionálně sloţitý samo regulující se anebo regulovaný otevřený systém, skládající se z lidí a institucí. Okolí tohoto společenského systému, tvoří přírodní systém, který mu poskytuje materiální zdroje. Člověk od prvopočátku chová potřebu sociálního zabezpečení, která je vlastně vědomá konstanta lidského jednání. Zpočátku hledá ochranu jen ve své fyzické podstatě, ale postupem času se jeho potřeby rozšiřují o bezpečí proti rizikům hospodářského ţivota a tím vzniká touha po určitém zajištění ţivotního standardu. Sledujeme-li vývoj péče o nejpotřebnější, můţeme říci, ţe probíhala obdobně ve všech evropských zemích. Přirozená solidarita v rodinách a malých skupinách stále přetrvávala a státní moc zasahovala, jen pokud byla ohroţena, tento systém se nazýval program chléb a hry. Pouţíval se například v Athénách za vlády Solóna nebo za vlády Augusta v Římě. Se vznikem křesťanství jako státního náboţenství pod vlivem Konstantina Velikého, se o potulné chudé začaly starat křesťanské církve, které poskytovaly přístřeší a stravu. V raném středověku museli lidé obdělávat půdu a byli k ní vázáni. O nemocné nebo zchudlé poddané se starala šlechta. Tato povinnost je připomínána bulou Karla Velikého ze začátku 9. století. Reformní snahy a křesťanské rovnostářství vyvolaly zvrat. Dobročinnost křesťanů se stává povinností šlechty a obcí. Adam Smith vyslovil myšlenku, ţe chudoba je na překáţku rozvoje bohatství a britský politik a předseda vlády Benjemin Disraeli se vyjádřil slovy stát je povinen pomoci těm nejchudším. Došlo tedy k institucionalizaci péče, kterou od církve přebírá stát a říká se jí chudinská péče. Tyto úpravy najdeme v zákonech královny Alţběty I. Proti tulákům a na pomoc nemocným ( ). Vlastní pojem sociální zabezpečení vznikl aţ v tomto století. Slovo sociální je latinského původu a v praxi se pouţívá v různých významech. Původně pojem sociální bylo pouţíváno jako společenský a později se týkal vrstev hospodářsky slabých, závislých a vykořisťovaných (1932). Poprvé název sociální pojištění (Sozialversicherung) byl pouţit v Německu koncem minulého století. Po první světové válce se v Evropě rychle rozšířil pojem sociální pojištění díky úmluvám Mezinárodní organizace práce. V průběhu druhé světové války se začal uţívat pojem národní 6

7 pojištění pro označení sociálního pojištění, tento pojem byl takto pouţit i u nás v roce 1948 pro označení reformovaného sociálního pojištění, které bylo univerzálním systémem (zákon o národním pojištění). V královských městech byli řemeslníci a obchodníci v příslušném cechu, ten měl za povinnost obranu společných zájmů politických a hospodářských, péči o sirotky a vdovy. To jsou vlastně první formy nestátní sociální vzájemnosti. Mezi přední povinnosti patřila péče o práci hledající a nemocné členy. Dříve pojem sociálního zabezpečení nahrazovaly chudinská péče, sociální správa a sociální péče. Jak bylo zmíněno výše, nejprve na sebe převzala péči o chudé svobodná města a postupně se zřizovaly azyly. Pak tuto problematiku přebírá stát vznik systému pomoci chudým, postupně se vyvinuly v soudobé systémy sociální pomoci. Pojem chudinská péče vyjadřuje soustavu komunálních a státních opatření na pomoc chudým. Chudinská správa a později sociální správa je soustava státní administrativy pomoc chudým. Sociální správa vykonávala dvě funkce, první mocenskou a to kontrolní a policejní, muselo se dohlíţet na dodrţování právních předpisů chudinou a druhou sluţební, ta poskytovala azyl a jiné sluţby (jídlo) a spravovala rozdělování státních prostředků. 1.2 Historický vývoj v ČR První instituce sociální správy v Čechách vznikají v souvislosti se zabíráním zemědělské půdy. Migrace obyvatelstva a urbanizace vedla k vzestupnému mnoţení městské chudiny. Manufaktury nemohly přijmout takové mnoţství pracovní síly, narůstal tak počet tuláků. Začala tedy represivní politika proti ţebrákům. O tyto chudé pečovala církev aţ do vydání dekretu dvorského (1784), tímto dekretem přešla tato péče na vrchnost a obce. Z povinnosti starat se o chudé vznikaly instituce zvané ratejny (společné ubytování a stravování chudých na statku). Tyto ústavy vydrţované dobrovolnými příspěvky, byly jiţ veřejnoprávními institucemi. V 19. století se prosadila zásada, ţe veřejná chudinská péče bude připojena k domovské obci. Podléhala domovskému právu. Na počátku 20. Století zřídil František Josef I. fond na podporu chudých a osiřelých dětí. S fondy hospodařili spolky péče o děti a mládeţ, také ony byly veřejnoprávními institucemi, které poskytovaly hmotnou podporu, ozdravné pobyty a zabezpečovaly náhradní péči. 7

8 1.2.1 Vývoj sociálního zabezpečení v období Československá republika převzala právní předpisy ze sociální oblasti Rakouska Uherska a postupně začala přijímat předpisy nové. Např. zákon č. 199/1919 Sb. organizace péče o válečné poškozence, tím se zavedl nárok na podporu po válečných poškozencích. V roce 1920 bylo novelizováno penzijní připojištění soukromých zaměstnanců. Nejvýznamnější byl zákon č. 221/1924 Sb. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, Který nabyl účinnost roku Přispělo to i k posílení demokratického vývoje v Československu. Vyloučeni z tohoto pojištění byli státní zaměstnanci a soukromí úředníci, jejichţ zabezpečení bylo upraveno výhodněji a také zaměstnanci, kteří nastoupili do zaměstnání po 60. roce věku. Dá se říci, ţe se pojištění vztahovalo pouze na dělníky. Nemocenské pojištění prováděli nemocenské pojišťovny, dle zákona č. 221/1924 Sb., pojištění starobní a invalidní prováděla Ústřední sociální pojišťovna se sídlem v Praze. Předseda Ústřední pojišťovny byl jmenován prezidentem na dobu čtyř let. Z nemocenského pojištění se poskytovala pomoc v nemoci, v mateřství a také pohřebné. Nemocenské se poskytovalo nejdéle po dobu jednoho roku a výše dávky byla počítána dle zařazení pojištěnce do mzdové třídy, bylo jich deset. Z invalidního a starobního pojištění se poskytovaly tyto dávky: důchod starobní a invalidní, vyrovnávací příplatky, důchod vdovecký a vdovský, sirotčí a odbytné. Podle výdělku byli pojištěnci rozděleni do čtyř tříd. Polovinu pojistného hradil zaměstnavatel a polovinu zaměstnanec Vývoj sociálního zabezpečení období V roce 1925 byl schválen zákon č. 221/1925 Sb. o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, vztahoval se především na civilní zaměstnance ve sluţbě státu, veřejných fondů se státní účastí a státních podniků. Zabezpečení starších zaměstnanců bylo upraveno v roce 1929, zákonem č. 43/1929 Sb. státní starobní podpora. Ta se přiznávala zaměstnancům, kteří dovršili 65. rok věku. Sociální pojištění v období první republiky bylo dosti roztříštěné a preferováni byli zejména státní úředníci. Stále existovala chudinská péče organizována především obcemi, ty zajišťovaly chody starobinců, chudobinců, sirotčinců a útulků. 8

9 1.2.3 Vývoj sociálního zabezpečení v období Zákonodárství 1. republiky ze sociální oblasti bylo v těchto letech v zásadě převzato. Situace byla velmi komplikovaná tím, ţe fondy sociálního pojištění byly buď zabaveny okupanty, nebo zničeny válečným hospodářstvím. Zásady poválečného sociálního zákonodárství byly obsaţeny v Košickém vládním programu. Komise Národní fronty je pověřena vypracováním návrhu zákona o národním pojištění. Přijetí zákona č. 99/1948 Sb. o národním pojištění, bylo významným mezníkem ve vývoji sociálního zákonodárství v Československu, zákon byl na svou dobu totiţ velmi moderní. Umoţnil vytvoření nové jednotkové soustavy národního pojištění, navýšil všechny dávky, zrovnoprávnil nároky dělníků a ostatních zaměstnanců a poprvé rozšířil důchodové pojištění Vývoj sociálního zabezpečení v období Po roce 1948 došlo k velkým změnám v oblasti sociálního zákonodárství. Postupně se upustilo od pojišťovacího principu a přijaly se nové předpisy, které vycházely ze sovětských zkušeností. Šlo o převzetí péče o občany státem jako výraz ideologie socialismu. Přecházelo se od systému sociálního pojištění k systému sociálního zabezpečení. Přijímané právní předpisy byly samozřejmě velmi ovlivněny sovětským vzorem. V roce 1950 došlo ke znárodnění zdravotnictví a v roce 1951 byla správa nemocenského pojištění převedena na Revoluční odborové hnutí. První reformou bylo přijetí zákona č. 54/ 1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, také zákon č. 55/ 1956 Sb. o sociálním zabezpečení. Tyto právní předpisy zvýšily nejen počet důchodově zabezpečených osob, ale i počet a výši poskytovaných dávek. To vedlo k výraznému nárůstu nákladů na všechna odvětví sociálního zabezpečení. Druhá reforma sociálního zabezpečení se uskutečnila v roce 1964 a byl přijat zákon č. 101/ 1964 Sb. o sociálním zabezpečení, a zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. V tomto období došlo díky nepříznivému vývoji ekonomiky ke zhoršení úrovně důchodového zabezpečení. 9

10 Méně rozsáhlá následující reforma sociálního zabezpečení v 70 letech byla provedena přijetím zákona č. 121/ 1975 Sb. o sociálním zabezpečení. Dochází k rozvoji zabezpečení rodin s dětmi, jsou přijímána tzv. populační opatření, která měla zajistit vyšší počet narozených dětí a tak ovlivnit populační vývoj. Vláda se tak snaţila vytvořit příznivý dojem alespoň u některých vrstev obyvatelstva. Vývoj v letech 1980 byl neúspěšný aţ do doby nástupu M. Gorbačova k moci v tehdejší SSSR. V roce 1985 se československá vláda opět snaţila získat si obyvatelstvo velkorysejší sociální politikou, zákon č. 100/ 1988 Sb. o sociálním zabezpečení, jehoţ část platí doposud Sociální zabezpečení po roce 1989 Po listopadu v roce 1989, bylo nutné přistoupit k reformě systému sociálního zabezpečení. V rámci důchodů doposud systém zaostával a bylo potřeba jej změnit. Klíčovým bodem změny byl přechod od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění. V prvé řadě byly provedeny změny v důchodovém systému a odstranění diskriminace osob samostatně výdělečně činných. Dále došlo k převedení nemocenského pojištění ze správy odborů a jeho sjednocení s důchodovým pojištěním v rámci ČSSZ. 1.3 Historický vývoj zdravotního pojištění Vývoj zdravotního pojištění od první republiky Za první republiky bylo několik typů zdravotních pojišťoven. Existovaly samostatné okresní pojišťovny, podobající se dnešní VZP ČR a další pojišťovny (zemědělské, závodní, společenstevní a spolkové). Tehdy zde bylo kolem 300 pojišťoven. Po roce 1951 je zaveden sovětský model zdravotnictví. Zdravotnictví tohoto modelu přebírá stát, zdravotní péče se stává pro občana bezplatná a je financována ze státního rozpočtu. Pro občana v této době byla omezena moţnost svobodné volby lékaře. V 70. a 80. letech se zdravotnictví v našem státě potýká s nedostatkem finančních prostředků, jelikoţ priorita tehdejšího socialistického státu byla zaměřena jiné odvětví. 10

11 1.3.2 Systém zdravotního pojištění po roce 1989 Vývoj zdravotnického systému po roce 1989 spočívala hlavně v privatizaci zdravotnických zařízení, zavedení pojišťovacího systému a provázání výkonů poskytovatelů s jejich příjmem. Rozdělil se systém zdravotního pojištění a nemocenského pojištění, přestoţe oba tyto systémy spolu úzce souvisí Vývoj zdravotního pojištění V této době ČR změnila způsob financování zdravotnictví. Byly zrušeny krajské, okresní a městské ústavy národního zdraví. Později místo nich vzniklo více jak 20 tisíc samostatných subjektů. Zákonem č. 550/1991 Sb. - o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, byla zřízena VZP ČR a v roce 1992 byl přijat zákon č.592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Snaha o konkurenční prostředí nepřipouští monopol jedné pojišťovny, byl proto přijat zákon č. 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Vývoj zdravotního pojištění V tomto období se zavedl bodový systém dle provedených úkonů (vyhláška MZ ČR č.258/1992 Sb.). Tyto výkony byly ohodnoceny dle náročnosti a hodnota bodu byla stanovena v korunách (přibliţně hal. za 1 bod). V roce 1995 byla ukončena privatizace ambulantní péče a výrazně narostly výdaje za léčiva. Po vzniku dalších pojišťoven narostl v tomto období odliv pojištěnců VZP ČR. Resortní, oborové a další zaměstnanecké zdravotní pojišťovny vznikaly za neujasněných poměrů na našem finančním trhu a v nedostatečně připraveném legislativním prostředí. V letech nebyly zaměstnanecké zdravotní pojišťovny téměř vůbec kontrolovány a díky hrazení nadstandardu a díky investicím do budov nezbývalo na platby lékařům a nemocnicím. Aţ novela z roku 1995 upravila veřejný dohled nad všemi zdravotními pojišťovnami. 11

12 1.3.5 Vývoj zdravotního pojištění V roce 1997 byla vypracována nová koncepce zdravotnictví, kterou navrhlo Ministerstvo zdravotnictví. Měla být zavedena menší solidarita, větší individualizace a veřejné pojišťovny by mohly poskytovat i komerční pojištění Současnost zdravotního pojištění vstoupila v platnost novela zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Bylo zavedeno stoprocentní přerozdělování pojistného. Od roku 2007 je pouţíváno jen přerozdělení podle nákladových indexů věkových skupin. 2. Sociální pojištění Sociální zabezpečení můţeme obecně chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichţ prostřednictvím se uskutečňuje zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů. Sociální pojištění (anglicky social insurance) je povinný finanční systém, kterým si sám občan povinně zajišťuje budoucí sociální událost. Doplňkem sociálního pojištění mohou být sociální fondy, které mají povinnou nebo dobrovolnou povahu a jimiţ se doplňuje povinné sociální pojištění o nové dávky za dohledu státu, např. daňovými úlevami nebo různými příspěvky. Sociální pojištění spravují instituce veřejnoprávní povahy. Sociální (penzijní) fondy spravují soukromoprávní instituce. Sociální pojištění spravuje Česká správa sociálního zabezpečení. Zprvu koncipována jako státní úřad pro poskytnutí dávek dle zákona č.100/1988 Sb. Později jí byla připojena správa nemocenského pojištění (1190). Důchodové zabezpečení později důchodové pojištění bylo také svěřeno ČSSZ. Oblasti sociálního pojištění z právního hlediska: povinnosti účastníků pojištění hradit odvody do systému, na základě zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost (o SP), který se zabývá nemocenským a důchodovým pojištěním a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. 12

13 nárok pojištěnců na plnění z jednotlivých sloţek systému se budu řídit zákony č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (o NP) a č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (o DP) a 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. ze strany státu, resp. správy sociálního zabezpečení, která vykonává svou činnost v rámci zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který upravuje například sazby pojistného či jeho odvod. Převáţnou část úkolů České správy sociálního zabezpečení ČR jsou stanoveny zákonem č. 582/1991 Sb. Vybírá pojistné na sociální zabezpečení a na politiku nezaměstnanosti a to dle zákona č.589/1992 Sb. Zákon 582/1991 Sb., 5 ČSSZ ČR a) rozhoduje 1. o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, ţe o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zřizuje výplaty těchto dávek, 2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat, 3. o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat, 4. o dovoláních ve věcech, v nichţ v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, 5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud ji bylo v jednotlivých případech svěřeno, 6. o převodech důchodových práv podle 105 a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody b) vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění, přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení, d) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny 13

14 e) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení, f) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění, g) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona, h) vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen registr pojištěnců ), ch) vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení ( 6 odst. 4 písm. s) o tom, ţe občan, který je dočasně uznán práce neschopným, byl uznán invalidní na základě soudního řízení o ţalobě, i)zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo pouţitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv, j) posuzuje zdravotní stav v rozsahu stanoveným tímto zákonem ( 8odst. 9) Česká správa sociálního zabezpečení ČR je podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR Zákon 582/1991 Sb., 6 OSSZ 1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresů. (2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Praţská správa sociálního zabezpečení. Na území města Brna vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Městská správa sociálního zabezpečení Brno. (3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, ţe tyto úkoly plní jiný orgán. (4) Okresní správy sociálního zabezpečení a) rozhodují 1. ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění, 2. zrušen 3. ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen "evidenční list"), 4. zrušen 5. zrušen 14

15 6. zrušen 7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přiráţce k pojistnému na sociální zabezpečení a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále, 8. zrušen 9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, 10. o pokutách za nesplnění povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných ( 120 c) v sociálním zabezpečení, 11. o době a rozsahu péče muţe o dítě ve věku do 4 let, jde-li o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těţce zdravotně postiţené vyţadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převáţně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006, 12. o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která je podle zvláštního právního předpisu závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo stupni III (těţká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006, a o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního předpisu závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), 13. o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo ve stupni III (těţká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším rozsahu, 14. zrušen 15. zrušen 16. zrušen 17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliţe člen jednotného zemědělského druţstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek, b) zrušeno c) vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 15

16 d) doporučují v rámci kontrolní lékařské prohlídky ( 8 odst. 2) zařazení na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti fyzické osoby, které přestaly být invalidními, e) zrušeno f) zrušeno g) zrušeno h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení, ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů, dobrovolně účastných důchodového pojištění, kteří si platí pojistné na důchodové pojištění, i) sepisují ţádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem, j) opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její ţádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem vyplacených částek dávek důchodového pojištění, k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské sluţby v jiných neţ spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí, l) poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení, m) zrušeno n) zrušeno o) kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, p) zrušeno q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem ( 8), r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona a vymáhají pohledávky ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; přitom jsou oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí, s) vyrozumívají písemně ošetřujícího lékaře o tom, ţe občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán invalidní na základě soudního řízení o ţalobě, t) zrušeno 16

17 u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového pojištění, v) vydávají na ţádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory, y) navrhují ţivnostenskému úřadu zrušení ţivnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu. Česká správa sociálního zabezpečení ČR byla řízena zákonem České národní rady č.210/1990 Sb., 1. září Je to orgán státní správy, podléhající ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a spravuje odvětví sociálního pojištění. Je to rozpočtová organizace financovaná ze státního rozpočtu a má právní subjektivitu. 1 Sociální zabezpečení provádějí orgány státní správy: 1. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) 2. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) 3. Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) 4. Ministerstvo vnitra ČR (MV ČR) 5. Ministerstvo spravedlnosti ČR (MS ČR) 6. Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) 7. Obce Hlavními sociálními událostmi jsou stáří, invalidita, smrt rodinného příslušníka, narození dítěte, těhotenství, nemoc, úraz a jiné události způsobující tíţivou situaci. 1 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 17

18 Sociální zabezpečení zahrnuje 3 typy sociálních institucí: Sociální pojištění Státní sociální podpora Sociální pomoc 2.1 Nemocenské pojištění Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit občany v situaci, kdy ztratí krátkodobě výdělek (např. nemoc, mateřství). Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona. OSVČ si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Dobrovolně se také můţe přihlásit k pojištění i zahraniční zaměstnanec. Nemocenského pojištění se neúčastní studenti a ţáci. V Čechách bylo nemocenské pojištění zavedeno v roce Principy, ze kterých se vycházelo, jsou dosud aktuální. Všeobecnost pojištění pojištění platilo pro dělníky i provozní úředníky Obligatornost pojištění mělo nucenou povahu dle zákona Solidarita - v rámci sytému byli pojištěnci, které nepostihla sociální událost, solidární s těmi, které sociální událost postihla Obligatornost nároků při splnění stanovených podmínek vznikal nárok na dávku ze zákona V současné době existují v české republice tři soustavy nemocenského pojištění, nemocenské pojištění zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a osob samostatně výdělečně činných, zákon č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Soustava dávek nemocenského pojištění zahrnuje pojištění krátkodobých následků některých sociálních událostí peněţitými dávkami, které jsou odvozeny z výše výdělku a nahrazují ho. Sociálními událostmi jsou: - dočasná pracovní neschopnost (nemoc, úraz včetně hospitalizace nebo lázeňská péče) 18

19 - karanténa (nařízená dle předpisů o boji proti přenosným nemocem) - ošetřování nemocného člena rodiny - těhotenství a mateřství Dávky nemocenského pojištění: - nemocenská - ošetřovné - vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - peněţitá pomoc v mateřství Nemocenská Náleţí zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným práce k výkonu svého dosavadního zaměstnání, nebo po dobu karantény. Poskytuje se za kalendářní dny a náleţí od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény aţ do jejího ukončení. Doba, po kterou občan pobírá nemocenské, se nazývá podpůrčí doba. Trvá maximálně do uplynutí 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. Poţivatelům starobního důchodu nebo invalidního důchodu se nemocenské poskytuje od 15. kalendářního dne nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti, ne však více. V tomto případě se poskytuje jen v době trvání zaměstnání. V době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel a poskytuje se za pracovní dny od čtvrtého pracovního dne. Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění Ošetřovné Zaměstnanci se poskytuje z důvodu, ošetřování nemocného člena domácnosti nebo z důvodu péče o dítě mladší 10 let. Ošetřovné se vyplácí od čtvrtého dne potřeby ošetřování. Rodiče či jiné oprávněné osoby se mohou jednou v ošetřování vystřídat. Vyplácí se nejdéle po 19

20 dobu prvních 6 kalendářních dnů potřeby ošetřování, při péči o dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Za kalendářní den činí ošetřovné 60% denního vyměřovacího základu Peněţitá pomoc v mateřství Poskytuje se za kalendářní dny, její výše je 60% denního vyměřovacího základu a vyplácí se od prvního dne nástupu na peněţitou pomoc v mateřství. Podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních v posledních 2 letech před nástupem na mateřskou dovolenou, tuto dávku mohou čerpat také muţi. Týká se to otců dětí či manţelů matek a to jen v tom případě, ţe tuto dávku nepobírá matka dítěte, protoţe onemocněla, anebo uzavřela písemnou dohodu s manţelem nebo otcem dítěte o převzetí dítěte do péče. Pro OSVČ platí stejná podmínka, plus ještě jedna podmínka, nemocenské pojištění jako OSVČ musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby. Podpůrčí doba = doba poskytování dávky. Pro peněţitou pomoc v mateřství platí od nástupu a pojištěnka si ho volí sama v rozmezí 8. Aţ 6. týden před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba trvá 28 týdnů. U pojištěnky, která porodila více dětí je 37 týdnů. Pokud pojištěnec převzal péči o dítě (z důvodu úmrtí matky, dlouhodobé závaţné onemocnění matky, nebo na základě dohody dle zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů. Péče v tomto případě o 2 a více dětí je délka podpůrčí doby 31 týdnů Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Poskytuje se těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ţenám zakázána. Poskytuje se také těhotné ţeně, která vykonávala práci těhotným ţenám zakázanou nebo ohroţující její ţivot a kojící ţeně. Nárok na tuto dávku vzniká zaměstnankyni, jestliţe byla převedena na jinou práci a za ni má bez svého zavinění niţší výdělek. 20

21 Výpočet dávek sociálního pojištění Tyto dávky se vypočítávají u zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných sazbou ve výši 60% (v roce %). Nezáleţí tedy na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti. Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z denního vyměřovacího základu a rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před vznikem na dávku, příjmy v tomto období se sečtou a vydělí počtem kalendářních v rozhodném období. Tímto vznikne částka denního vyměřovacího základu. Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu: - 90% z částky do 1. redukční hranice, činí 791 Kč - 60% z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí, činí Kč - 30% z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí, činí Kč - nad 3. redukční hranici se k příjmu nepřihlíţí Výše dávek nemocenského pojištění Za kalendářní den činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. dne a po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Výše peněţité pomoci v mateřství činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Výše ošetřovného také 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je rozdíl mezi původním DVZ a průměrným příjmem po převedení na jinou práci. Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen plnit nemocenském pojištění ohlašovací a oznamovací povinnosti. 21

22 Kaţdý zaměstnavatel je povinen se do 8 kalendářních dnů od nástupu prvního zaměstnance do zaměstnání na předepsaném tiskopise přihlásit u příslušné OSSZ do registru zaměstnavatelů, dále má povinnost do 8 kalendářních dnů hlásit jakoukoliv změnu v údajích vyplněných na přihlášce do registru. Oznámení nástupu nového zaměstnance musí proběhnout nejpozději do 8 kalendářních dnů na předepsaném formuláři. 2.2 Důchodové pojištění Po roce 1989 procházela oblast důchodového pojištění řadou změn. Cílem bylo vytvořit moderní systém penzijního pojištění, jehoţ financování se oddělilo od státního rozpočtu. Dávkový systém tak bude schopný pruţně reagovat na demografický a hospodářský vývoj. Zároveň bylo cílem zohlednit výši výdělků při výplatě dávek. Na základě provedených legislativních úprav, byla změněna konstrukce výpočtu důchodu a postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vyhláška č. 289/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. V rámci důchodového pojištění jsou zabezpečeny všechny případy dlouhodobého ohroţení následkem sociální události. Tyto situaci jsou zabezpečeny dlouhodobými dávkami: - stáří - invalidita - ovdovění a osiření Systém dávek zahrnuje jen obligatorní dávky, které jsou odvozeny z příjmu z výdělečné činnosti a jejichţ výši mohou vlastním přičiněním ovlivnit jejich příjemci. V důchodovém pojištění se poskytují tyto dávky: - starobní důchod 22

23 - invalidní důchod - vdovský důchod (pozůstalostní důchod) - vdovecký důchod (pozůstalostní důchod) - sirotčí důchod (pozůstalostní důchod) Základní důchodová soustava je povinná pro všechny fyzické osoby výdělečně činné na území české republiky, a proto v systému nejsou ţádné skupiny osob diskriminovány Starobní důchod Nárok na starobní důchod v ČR má občan, který dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk odchodu do důchodu je rozdílný pro muţe a ţeny. U ţen závisí také na počtu vychovaných dětí. V roce 2010 je potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu 26 let a bude se postupně prodluţovat na 35 let. Tabulka č. 1: Potřebná doba pojištění Kalendářní rok dosaženo důchodového věku Potřebná doba pojištění Před rokem let let let let let let let let let let Po roce let Zdroj: ČSSZ. Sociální zabezpečení s

24 Důchodový věk Důchodový věk můţeme rozdělit do 3 skupin podle data narození pojištěnců, dle počtu vychovaných dětí a pohlaví. Dělíme takto: a) u pojištěnců narozených před rokem 1936 je důchodový věk u muţů 60 let a u ţen 53 let 57 let (podle počtu vychovaných dětí) b) u pojištěnců narozených v období od roku se důchodový věk zvyšuje na 65 let pro muţe a pro ţeny, které nevychovaly ţádné dítě nebo 1 dítě, dále let u ostatních ţen podle počtu vychovaných dětí c) u pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk 65 let u muţů a let pro ţeny dle počtu vychovaných dětí. Výpočet starobního důchodu Starobní důchod = základní + procentní výměra Základní výměra Kč/ měsíčně Procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Výpočtový základ je potřeba znát osobní vyměřovací základ Osobní vyměřovací základ (OVZ) - průměr ročních příjmů (u OSVČ roční vyměřovací základ) dosaţených v rozhodném období. Celkové příjmy za kaţdý kalendářní rok rozhodného období, se pro určení výše osobního vyměřovacího základu navyšují za pomocí koeficientů. Vypočtený průměrný měsíční výdělek OVZ se určitým způsobem ještě upravuje (redukuje). Redukční hranice v roce plně se započítá částka do Kč 24

25 - z částky přesahující Kč nejvýše Kč, se započítá 30% - z částky přesahující Kč se započítá 10% Nejniţší procentní výměra je 770 Kč měsíčně. Na procentní výměru má vliv celková doba důchodového pojištění. Starobní důchod před dosaţením důchodového věku Pojištěnec si můţe poţádat o tzv. předčasný starobní důchod. Nárok na přiznání tohoto druhu starobního důchodu vzniká v závislosti na dosaţeném věku pojištěnce a na získání potřebné doby pojištění. Pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve dosaţením věku alespoň 60 let, nebo je-li důchodový věk pojištěnce niţší neţ 63 let, nárok na předčasný starobní důchod vzniká nejdříve ode dne, od kterého do dosaţení důchodového věku chybí nejvýše tři roky. Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné, neboť vylučuje nárok na řádný starobní důchod. 2 Tabulka č. 2: Sniţování procentní výměry předčasného starobního důchodu Počet dnů Snížení procentní Počet dnů Snížení procentní 90 a méně 0,9% ,2% výměry výměry ,8% ,7% ,7% ,2% ,6% ,7% ,5% ,2% ,4% ,7% ,3% ,2% ,2% ,7% ,7% ,2% ,2% 1801 a více 26,7% ,7% Zdroj: ČSSZ. Sociální zabezpečení s ČSSZ ČR účelová publikace. Sociální zabezpečení s

26 2.2.2 Invalidní důchod Od dochází ke změně v posuzování nároku na invalidní důchody- dlouhodobě nepříznivý stav. Zavedeny jsou tři stupně invalidity místo invalidity plné a částečné. Nárok na invalidní důchod vzniká pojištěnci pokud: - nedosáhl 65 let - stal se invalidním v prvním, druhém nebo třetím stupni - získal potřebnou dobu pojištění, nebo se stal invalidním v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání - nesplnil podmínky na starobní důchod dle 29 zákona - nedosáhl ještě důchodového věku, byl-li přiznán předčasný starobní důchod Pojištěnec je invalidní, pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles pracovní schopnosti nejméně o 35%. - o 35 49%, invalidita prvního stupně - o 50 69%, invalidita druhého stupně - o 70% a více, invalidita třetího stupně Tabulka č. 3: Potřebná doba pojištění pro nárok invalidního důchodu Potřebná doba pojištění pro nárok invalidního důchodu do 20 let méně neţ 1 rok od 20 do 22 let 1 rok od 22 do 24 let 2 roky od 24 do 26 let 3 roky od 26 do 28 let 4 roky nad 28 let 5 roků Zdroj: ČSSZ. Sociální zabezpečení s

27 Potřebná doba pojištění pro nárok invalidního důchodu, se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Např. pojištěnec ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, pokud jeho uţivatel dosáhl věku 65 let. Tímto dnem vzniká nárok na starobní důchod. Výše invalidního důchodu Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu za kaţdý celý rok doby pojištění a dopočtené doby získané do dosaţení důchodového věku. Přihlíţí se i ke stupni invalidity. Tabulka č. 4: Procentní sazba procentní sazba výpočtového základu za každý rok doby pojištění invalidita prvního stupně 0,5% invalidita druhého stupně 0,75% invalidita třetího stupně 1,5% Zdroj: ČSSZ. Sociální zabezpečení s. 19. Ustanovení o nejniţší procentní výměře ve výši 770 Kč/měsíčně zůstává v platnosti a nezohledňuje se ani stupeň invalidity Pozůstalostní důchod - vdovecký a vdovský - sirotčí Vdovský a vdovecký Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manţelovi nebo manţelce jestliţe zemřelý(á): 27

28 - pobíral důchod starobní - pobíral důchod invalidní - ke dni smrti splnil (a) podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod - ke dni smrti splnil (a) podmínky nároku na starobní důchod - zemřel (a) následkem pracovního úrazu Vdovský (vdovecký) důchod náleţí po dobu jednoho roku od smrti manţela. Nárok na tento důchod vzniká jestliţe: - pečuje o nezaopatřené dítě - pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost), stupni III (těţká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) - pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manţela či manţelky, který s ní ţije v domácnosti a je závislý(á) na péči jiné osoby ve stupni II, stupni III nebo stupni VI - je invalidní ve třetím stupni - dosáhl (a) alespoň věku o 4 niţšího, neţ činí důchodový věk pro muţe stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk niţší Vdovský a vdovecký důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Pro všechny druhy důchody je základní výměra stejná a to Kč/měsíčně. Procentní výměra je 50% procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na nějţ měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Sirotčí důchod Nezaopatřené dítě má nárok na sirotčí důchod po svém rodiči (osvojiteli) tehdy jestliţe: - Pobírala starobní důchod - Pobírala invalidní důchod - Ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod 28

29 - Ke dni smrti splnila podmínky nároku na starobní důchod - Zemřela následkem pracovního úrazu Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po obou z rodičů nebo osobě, která převzala péči. Sirotčí důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je Kč/měsíčně a výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40% procentní výměry důchodu. Souběh důchodů Pokud jsou splněny podmínky nároku na výplatu starobního i vdovského důchodu, anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry. Pojistné a platby pojistného Platit pojistné mají za povinnost zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a ostatní, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se vypočítá stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. U zaměstnanců je to kalendářní měsíc a u osob samostatně výdělečně činných se jedná o kalendářní rok. Sazby pojistného: Zaměstnavatel - 25%, z toho 2,3% ne nemocenské pojištění, 21,5% na důchodové pojištění a 1,2% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zaměstnanci 6,5%, na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku neplatí OSVČ 29,2%, z toho 28% na důchodové pojištění, 1,2% na státní politiku zaměstnanosti a 1,4% na nemocenské pojištění, pokud se dobrovolně přihlásil 29

30 Osoby dobrovolně zúčastněné na důchodovém pojištění 28% z minimálního vyměřovacího základu, tj Kč. Vyměřovací základy: Zaměstnanec - je to úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Maximálním vyměřovacím základem pro rok 2010 je částka ve výši 27násobku průměrné měsíční mzdy Kč, coţ odpovídá částce Kč. OSVČ vyměřovacím základem pro odvod pojistného na důchodové pojištění je nejméně 50% daňového základu. To platí pouze pro OSVČ, které se účastní důchodového pojištění. V kalendářním roce 2010 je to stejné jako u zaměstnanců a to 27násobek, tedy Kč. Osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění v tomto případě je to částka, kterou si určí, nejméně však částka jedné čtvrtiny průměrné mzdy ( Kč). 3. Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění se řídí zákonem č.48/1997sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, dále zákonem č.551/1991 Sb. - o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákonem č.280/1992 Sb. - o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách a v neposlední řadě zákonem č.592/1992 Sb. - o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Účelem a úmyslem zdravotního pojištění je úhrada nákladů zdravotní péče poskytnuté pojištěncům s cílem zlepšit jejich zdravotní stav. Zdravotní pojištění je také způsob jak řešit nahodilé, v budoucnu nastalých sociálních situací jako nemoc, úraz fyzických osob. Podstatou je směřování finančních prostředků v pravidelných intervalech do fondu zdravotního pojištění. V České republice je veřejné zdravotní pojištění koncipováno tak, ţe zásadně kaţdý pojištěnec je současně plátcem pojistného, kdyţ tak nečiní stát. Existují skupiny pojištěnců, za něţ pojistné platí stát, a to zejména sociálně slabší, za osoby, které jsou zaměstnány a jsou plátcem části pojistného (2/3) jejich zaměstnavatel. 30

31 Strukturu zdravotnického systému kaţdé vyspělé země tvoří tři základní subjekty. První jsou pacienti (spotřebitelé, konzumenti péče), další, poskytovatelé zdravotní péče (lékaři, zdravotnická zařízení) a třetí stranou jsou ti, kteří péči financují, tzv. plátci zdravotní péče (v našem systému jsou to zdravotní pojišťovny). Zdravotní pojištění má několik principů, kterými se řídí: Princip solidarity pojištěnců solidarita bohatých chudými, kdy občané s vyššími příjmy přispívají na zdravotní péči vyšším pojistným. Princip volného výběru povinných subjektů jsou to subjekty dle zákona, tzv. poskytovatelé. Poskytovateli jsou zdravotní pojišťovny, které provádí zákonné veřejné zdravotní pojištění. Jsou to veřejnoprávní subjekty a vytvářejí si vlastní účetní a informační systém, který samy spravují. Tento informační systém musí navazovat na státní statistickou evidenci. Registr všech pojištěnců vede Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a kaţdý měsíc oznamuje ministerstvu financí změnu v registru týkající se počtu pojištěnců, za které platí stát pojistné. Zdravotní pojišťovny jsou právnickými osobami, vystupují svým jménem, nesou odpovědnost a mohou nabývat práv a povinností. Hospodaří s vlastním majetkem a majetkem jim svěřeným. S prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění nesmějí podnikat a také nesmí provozovat zdravotnická zařízení. Zdravotní pojišťovna, u níţ je pojištěnec pojištěn je povinna v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o veřejném zdravotním pojištění uhradit příslušnému zdravotnickému zařízení náklady zdravotní péče a to na základě smlouvy uzavřené tímto zdravotnickým zařízením. 3.1 Typy zdravotnických systémů Beveridgeův systém (systém národní zdravotní sluţby) Bismarckův systém (systém zaloţený na povinném zdravotním pojištění, systém v ČR) Smíšený systém s převahou liberalistických prvků (trţní model) Bismarckův pojišťovací model 31

32 Zakladatelem byl Otto von Bismarck a tento pojišťovací model prosadil, kdyţ stál v čele německé vlády. V roce jsou přijaty první zákony o nemocenském, úrazovém a invalidním pojištění. Jeho princip spočívá v tom, ţe občan (pokud jde o zaměstnance, pak s přispěním stanovené částky od zaměstnavatele) odvádí ze své mzdy určitý obnos pojišťovně, která na smluvním základě proplácí lékaři (zdravotnickému zařízení) poskytnutou zdravotní pomoc a péči. Stát uplatňuje svou roli vůči tomuto systému prostřednictvím legislativy, případně do něho zasahuje svým kontrolními aktivitami, zatímco těţiště nástrojů a mechanismů k řízení a regulaci jeho vlastního chodu předává do rukou veřejnoprávních institucí (pojišťoven, profesních organizací). 3 Obrázek č. 1: - Bismarckův pojišťovací model Zdroj: DURDISOVÁ, J. Ekonomika zdraví, s Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Je to finanční částka, kterou jsou povinni platit všichni jeho plátci a to za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR nebo na jiné 3 DURDISOVÁ, J. Ekonomika zdraví, s

33 zdravotní pojišťovny, provádějící zdravotní pojištění. Vybrané pojistné na všeobecné zdravotní pojištění vchází do rozpočtů zdravotních pojišťoven. Plátcem pojistného je pojištěnec a to z titulu pracovního poměru zaměstnance. Zákon stanoví, kdy vzniká povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění samotnému pojištěnci a kdy vzniká povinnost platit státu. Pojistné se hradí v české měně na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období. U zaměstnance je vyměřovacím základem úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání. 3.3 Státní správa v oblasti zdravotního pojištění Státní správa u zdravotních pojišťoven přichází v úvahu pouze při vzniku, zániku a kontrole jejich činnosti. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR vznikla ze zákona, k zaloţení resortní, oborové, podnikové a falších zdravotních pojišťoven (tzv. zaměstnaneckých) je třeba povolení, o jehoţ udělení rozhoduje dle obecných předpisů o správním řízení ministerstvo zdravotnictví po vyjádření ministerstva financí. Ministerstvo zdravotnictví můţe v případě neschválení zdravotně pojistného plánu, výroční zprávy nebo účetní závěrky pojišťovny rozhodnout o jejím zrušení a vstupu do likvidace. Kontrolu činnosti všech pojišťoven provádí ministerstvo financí, které v případě nedostatků můţe do 1 roku zavést nucenou správu. Seznam pojišťoven: 1. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR oborové, podnikové a další: 2. Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 3. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 4. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven 5. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 33

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o Přednáška č.5 I. pilíř sociálního zabezpečení Sociální pojištění I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠT

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠT POJISTNÉ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ (SP) - největším veřejným příjmem - vykazuje znaky účelovosti - vykazuje znaky ekvivalentnosti - povinná platba ( tedy má daňový charakter) SP je uceleným, odděleným systémem,

Více

- Zákon o všeobecném sociálním pojištění upravuje tří druhy pojištění:

- Zákon o všeobecném sociálním pojištění upravuje tří druhy pojištění: Otázka: Sociální pojištění Předmět: Ekonomie Přidal(a): Dudis - Zákon o všeobecném sociálním pojištění upravuje tří druhy pojištění: Důchodové Nemocenské Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti PLÁTCI

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

1 Základní informace o nemocenském pojištění 1. 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2. 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3

1 Základní informace o nemocenském pojištění 1. 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2. 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3 Nemocenské pojištění str. 1 Základní informace o nemocenském pojištění 1 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3 4 Příklady výpočtu všech nemocenských

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu.

Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ Obsah: Popis systému Druhy dávek Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení v užším slova smyslu. Popis systému Český důchodový

Více

1. Důchodové pojištění 1

1. Důchodové pojištění 1 1. Důchodové pojištění 1 Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tzv. první pilíř), na doplňkovém penzijním spoření

Více

Seznam příloh. Systémy sociálního zabezpečení v České republice. Dávky a služby poskytované z nepojistných subsystémů

Seznam příloh. Systémy sociálního zabezpečení v České republice. Dávky a služby poskytované z nepojistných subsystémů Seznam příloh Příloha č. 1: Systémy sociálního zabezpečení v České republice Příloha č. 2: Dávky a služby poskytované z pojistných subsystémů sociálního zabezpečení v České republice Příloha č. 3: Dávky

Více

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn 3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění;

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1990 Vyhlásené: 27.04.1990 Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 125 Z Á K O N České národní

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění druhá část

Správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění druhá část Správa sociálního zabezpečení Nemocenské pojištění druhá část Ostatní dávky nemocenského pojištění ošetřovné peněžitá pomoc v mateřství vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Ošetřovné základní

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Platné znění právních předpisů s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění právních předpisů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění právních předpisů s vyznačením navrhovaných změn Platná znění příslušných ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO Název školy Střední škola hotelová a služeb Kroměříž Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu CZ.1.07/1.5.00/34.0911 Ing. Anna Grussová VY_32_INOVACE 27_EKO EKO.2706.4F Stupeň a typ vzdělávání Odborné

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 1425 148 ZÁKON ze dne 19. dubna 2017, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nemocenské pojištění v roce 2010 Obsah: Úvod Úvod Obecné informace Účast na nemocenském pojištění Dávkový systém nemocenského pojištění Výpočet dávek nemocenského pojištění Uplatnění nároku na dávku nemocenského

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

5. EVROPSKÁ UNIE A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 5.1. Koordinace sociálních systémů v Evropské unii 5.2. Mezinárodní smlouvy

5. EVROPSKÁ UNIE A MEZINÁRODNÍ SMLOUVY 5.1. Koordinace sociálních systémů v Evropské unii 5.2. Mezinárodní smlouvy česká správa sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení 2011 obsah 1. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ 1.1. Dávky nemocenského pojištění 1.2. Výpočet dávek nemocenského pojištění 1.3. Posuzování zdravotního stavu

Více

DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Seznam právních předpisů: ODDÍL I. ( právní předpisy jsou obsaženy v příloze) Část II Zdravotní péče zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Vláda schválila návrh nového zákona o nemocenském pojištění

Vláda schválila návrh nového zákona o nemocenském pojištění Tisková zpráva Praha: 18. 5. 2005 Vláda schválila návrh nového zákona o nemocenském pojištění Vláda České republiky schválila návrh zákona o nemocenském pojištění, který kabinetu předložilo Ministerstvo

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce, 2013 Mgr. Michael Martinek, Th.D. TEMATICKÉ OBLASTI Právo na rodinu Manţelství, rozvody, registrované partnerství Ochrana práv dítěte (sanace

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

1. Důchodové pojištění

1. Důchodové pojištění Vybrané údaje o sociálním zabezpečení za rok 1. Důchodové pojištění Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. Ze základního důchodového pojištění se tedy

Více

FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I.

FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. FINANČNÍ ŘÍZENÍ Z HLEDISKA ÚČETNÍ EVIDENCE MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ I. MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ Mzdové účetnictví představuje účetnickou agendu související se zaměstnáváním pracovníků účetní jednotky. Zahrnuje personální

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Sociální zabezpečení 2010

Sociální zabezpečení 2010 Sociální zabezpečení 2010 Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení, začátkem letošního roku vstoupila v platnost velká řada změn v oblasti důchodového i nemocenského pojištění. A to je hlavním

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v listopadu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v listopadu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v u Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky

Více

Sylabus: Cíl: Obsah výuky: Sociální zabezpečení Dávky nemocenského pojištění Dávky důchodového pojištění Dávky státní sociální podpory:

Sylabus: Cíl: Obsah výuky: Sociální zabezpečení Dávky nemocenského pojištění Dávky důchodového pojištění Dávky státní sociální podpory: SOCIÁLNÍ PRÁVO Zpracovala: JUDr. Iva Kernová Brno 2016 Sylabus: Cíl: Uvést studenty hlouběji do současného stavu sociálního zákonodárství v ČR. Dát moţnost získat praktickou orientaci v oblasti sociálního

Více

6. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

6. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ 6. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ V této a následující kapitole je hlavním cílem zvládnutí základních principů z oblasti vztahů vznikajících mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Seminář o důchodové problematice

Seminář o důchodové problematice Seminář o důchodové problematice V rámci projektu Sociální politika a sociální zabezpečení pro občany s využitím komunitní role knihoven přednáší Bc. Ludmila Bábíková Důchodové pojištění v ČR založeno

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona,

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona, PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období 435 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Platná znění zákonů. 19a

Platná znění zákonů. 19a Platná znění zákonů Platné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění 19a (1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce,

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Nový zákon o nemocenském pojištění

Nový zákon o nemocenském pojištění Nový zákon o nemocenském pojištění (podle právního stavu k 1. 1. 2009) 1. Nový zákon... 2 1.1. Kdo je nemocensky pojištěný?... 2 1.2. Skupiny osob, které nejsou nemocensky pojištěny... 2 1.3. Co musí splnit

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti K oddílu 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 1. 3. Titul, Jméno, Příjmení vyplňte Vaše jméno,

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR Systém pojistného sociálního v ČR SUBSYSTÉMY a jejich SPRÁVCI sociální (VZP) sociální zabezpečení (SZ) Veřejné zdravotní Nemocenské (NEP) Důchodové (DUP) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (PSPZ)

Více

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti SOCIÁLNÍ PRÁVO Zpracovala: JUDr. Iva Kernová Brno 2012 Cíl: Uvést studenty hlouběji do současného stavu sociálního zákonodárství v ČR. Dát moţnost získat praktickou orientaci v oblasti sociálního pojištění,

Více

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711

vydávám Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí V Praze dne 18. března 2011 Č. j.:2011/15663-711 Podle ustanovení 3a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek

3 Mzdy/Číselníky mezd/hodnoty mzdových složek WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2015 Strana 1 1 Mzdy/Číselníky mezd/zákl. nemoc. dávek Číselník byl rozšířen o nové hranice redukující vyměřovací základ při výpočtu dočasné pracovní

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Otázky k testu 2. název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Otázky k testu 2. název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ číslo kurzu: SPP726/SPR726 vyučující: Mgr. Ludmila Sedláková kontakt: e-mail: sed.ludmila@seznam.cz termíny konzultací v roce 2015: 19. září, 31. října, 28. listopadu

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek ROZHODNUTÍ O DOČSNÉ PRCOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení

Více

KURZ SOCIÁLNÍ PRÁVO kombinované studium JUDr. Iva Kernová SOCIÁLNÍ PRÁVO

KURZ SOCIÁLNÍ PRÁVO kombinované studium JUDr. Iva Kernová SOCIÁLNÍ PRÁVO KURZ SOCIÁLNÍ PRÁVO kombinované studium JUDr. Iva Kernová Vyučující: JUDr. Iva Kernová Kurz navazuje na kurz základy práva. SOCIÁLNÍ PRÁVO sylabus Cíl: Uvést studenty hlouběji do současného stavu sociálního

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Soustava sociálního zabezpečení

Soustava sociálního zabezpečení SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA SOCIÁLNÍ POMOC Soustava sociálního zabezpečení SOUSTAVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Soustava sociálního zabezpečení je koncipována na třech úrovních: a) Základní úroveň

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 1 4 4 1 6 Edice Účetnictví a daně

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9. Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce VOŠ Jabok 2014 Mgr. Michael Martinek, Th.D. RODINNÁ POLITIKA NENÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA! Sociální politika: řeší situace potenciálního nebo

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Sociální zabezpečení 2009

Sociální zabezpečení 2009 Sociální zabezpečení 2009 Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení, zájem o změny, které v sociálním zabezpečení každoročně nastávají, je důvodem, proč jsme pro Vás již počtvrté připravili publikaci

Více

Platná znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platná znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn I. Platné znění částí zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich,

Více

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví Rozdělení 1. Zákonné Pojišťovnictví Uzavírá se automaticky po nahlášení, registraci Povinné platby, vyplývá ze zákona Nesjednává se smlouva Pro všechny občany stejné podmínky Patří sem: o Zdravotní pojištění

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP Sociální kvóta vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní

Více

Metodický pokyn. Zákon č. 154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků, v 1 stanoví

Metodický pokyn. Zákon č. 154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně zdravotních dávek horníků, v 1 stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu odbor hornictví č. j.: 48560/10/03100 Metodický pokyn k zabezpečení výplaty mandatorních dávek podle zákona č. 154/2002 Sb., o přechodném financování některých sociálně

Více

Sociální zabezpečení 2010

Sociální zabezpečení 2010 Sociální zabezpečení 2010 Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení, začátkem letošního roku vstoupila v platnost velká řada změn v oblasti důchodového i nemocenského pojištění. A to je hlavním

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Sociální zabezpečení v ČR 4 12.3.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 4 12.3.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 4 12.3.2014 1 Cíl předmětu SZ 12.3.2014 2 Literatura 12.3.2014 3 Literatura 12.3.2014 4 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce

Více

PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014

PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014 PRACOVNÍ NESCHOPNOST PRO NEMOC A ÚRAZ V ROCE ZA 1. POLOLETÍ 2014 Do vývoje dočasné pro nemoc a úraz v České republice v 1. pololetí 2014 se výrazně promítly právní úpravy nemocenského pojištění platné

Více

12.1 Zmûny v nemocenském poji tûní od roku 2008

12.1 Zmûny v nemocenském poji tûní od roku 2008 Účetnictví, daně a právo v praxi 12.1 Změny v nemocenském pojištění od roku 2008 Pro rok 2008 mají v oblasti nemocenského pojištění zásadní význam změny, které přinesl zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR 7 9.4.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Strana 798 Sbírka zákonů č. 67 / 2009 Částka 21 67 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn provedených zákonem

Více

ZMĚNY V ROCE Zvýšení minimální mzdy Zvýšení důchodů Zavedeno dlouhodobé ošetřovné Zvýšení nemocenské dávky

ZMĚNY V ROCE Zvýšení minimální mzdy Zvýšení důchodů Zavedeno dlouhodobé ošetřovné Zvýšení nemocenské dávky ZMĚNY V ROCE 2018 Zvýšení minimální mzdy Zvýšení důchodů Zavedeno dlouhodobé ošetřovné Zvýšení nemocenské dávky Zvýšení minimální mzdy Od 1.1.2018 je zvýšená minimální mzda na 12 200,- Kč/měsíc a minimální

Více