TIP ÚČETNÍ 2/2014 VERLAG DASHÖFER. Aktuální informace. Obsah. dotazy a odpovědi, komentáře a příklady z praxe. Praha 22.

Transkript

1 ÚČETNÍ VERLAG DASHÖFER TIP Praha 22. ledna 2014 dotazy a odpovědi, komentáře a příklady z praxe Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury Aktuální informace Vyhláška č. 435/2013 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce: 1 Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, b) osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč. Stravné 2 Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši a) 67 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 102 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 3 Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši a) 67 Kč až 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 102 Kč až 123 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 160 Kč až 191 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 2/2014 Vážení a milí čtenáři, vítám Vás u druhého čísla časopisu. Naleznete v něm nové částky pro tuzemské cestovní náhrady pro rok 2014, které vyšly ve vyhlášce č. 435/2013 Sb. Z článku Kdy občan není ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou? se dozvíte, ze kterých příjmů není odváděno ani v roce 2014 zdravotní pojištění. Jako hlavní příspěvek jsem zařadila příspěvek Manka a škody v účetnictví a daních. Po přečtení článku budete umět zodpovědět tyto otázky: Došlo k naplnění definice škody, pokud bude majetek poplatníka poškozen, následně bude opraven a i nadále bude používán pro podnikání? Jde o škodu, pokud dojde např. u společnosti v důsledku povodní k zničení zásob zboží, které jsou v důsledku této škody vyřazeny? Je škodou, pokud řidič společnosti havaroval s automobilem společnosti tak, že se už nedal opravit a společnost ho musela ze svého majetku vyřadit? Hezké čtení! 4 Průměrná cena pohonných hmot Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí a) 35,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, b) 37,90 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, c) 36,00 Kč u motorové nafty. 5 Vyhláška č. 472/2012 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, se zrušuje. 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí Petra Pientková odborná redaktorka a účetní Obsah Cestovní náhrady Vyhláška č. 435/2013 Sb... Kdy občan není ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou?... Souhlas s použitím daňového dokladu v elektronické formě... Manka a škody v účetnictví a daních... Jak vysoké jsou daně v Německu?... Elektronické uchovávání daňových dokladů

2 Kdy občan není ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou? Pro občana pojištěnce, účastníka českého systému veřejného zdravotního pojištění, vyplývá povinnost platit pojistné jako osoba samostatně výdělečně činná tehdy, pokud vykazuje příjmy zdaňované podle 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ). Typicky se jedná o příjmy ze samostatné činnosti, o osoby provozující živnost nebo podnikání podle zvláštních právních předpisů (například podle zákona o advokacii nebo o notářích), spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných a další. Nicméně při praktické aplikaci současné právní úpravy zdravotního pojištění se pojištěnec s příjmy dosaženými především v dále uvedených případech nestává ve zdravotním pojištění OSVČ, tudíž není jeho povinností přihlašovat se jako podnikatel u zdravotní pojišťovny a takové pří jmy ani nepodléhají povinnosti placení pojistného. Příjmy z kapitálového majetku Za OSVČ se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje osoba s příjmy podle 8 ZDP, kdy se jedná například o podíly na zisku společnosti, úroky, výhry a výnosy z vkladů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, plnění ze soukromého životního pojištění nebo dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem. Příjmy z nájmu Občan s příjmy z nájmu podle 9 ZDP taktéž neplatí z těchto příjmů pojistné, ať už se jedná o příjmy z nájmu nemovitých věcí (případně jejich částí) nebo příjmy z nájmu věcí movitých. Kdyby byly příjmy z nájmu jediným zdrojem obživy pojištěnce, musel by mít řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah buď zaměstnáním, nebo podnikáním podle právní úpravy zdravotního pojištění anebo registrací v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Kdyby nebyla využita ani jedna z těchto tří možností, byl by pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného v částce Kč. Ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů Má-li pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy vyjmenované v ustanovení 10 ZDP, nepodléhají tyto povinnosti placení pojistného. V praxi se nejčastěji jedná o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Poznámka: Podotýkám, že od daně, a tedy i od povinnosti platit pojistné na zdravotní pojištění jsou rovněž osvobozeny příjmy podle 3 odst. 4, 4, 4a, 6 odst. 7 a 6 odst. 9 ZDP. Autorské honoráře Vykazuje-li pojištěnec příjmy zdaňované u zdroje, který je vyplácí, pak je z daňového hlediska uplatněn postup podle 36 odst. 2 písm. t) a 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů v případě, že výše honoráře nepřesáhne od v kalendářním měsíci Kč (do konce roku 2013 se jednalo o částku maximálně Kč). Z příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od již příjmy této povahy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají. Pojištěnci s těmito pří - jmy tedy nejsou ve zdravotním pojištění OSVČ. Pokud však má pojištěnec jako autor ve smyslu ustanovení 7 odst. 2 ZDP nezdaňované příjmy (přesahující od ledna 2014 v kalendářním měsíci Kč), považuje se ve zdravotním pojištění za OSVČ s povinností placení pojistného podle zákona. Podnikání podle koordinačních nařízení Evropské unie Rozhodne-li se český občan pro výkon samostatné činnosti v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islan du, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku, podléhá ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu. To na jednu stranu znamená, že nebude účasten českého systému sociálního zabezpečení, na druhou stranu bude v tomto státě odvádět pojistné a současně bude moci požádat o tamní sociální dávky za stejných podmínek jako místní občané. Současně s touto OSVČ budou v dané zemi pojištěni i její neza opatření rodinní příslušníci. Souběžný výkon samostatné činnosti Od došlo ke zvýšení částky honoráře zdaňované zvláštní sazbou daně na Kč. Může nastat situace, že český občan podniká v České republice a zároveň v některé z výše uvedených zemí. Pokud OSVČ vykonává podstatnou část své činnosti v České republice, tj., na činnost vykonávanou v České republice připadá alespoň 25 % obratu, pracovní doby, počtu poskytnutých služeb nebo příjmu, podléhá právním předpisům ČR. Není-li tato podmínka splněna, podléhá právním předpisům státu, ve kterém souběžně podniká. Práce ve třetích zemích Pokud je český občan výdělečně činný (zaměstnán nebo podniká) ve státě, na který se nevztahuje režim výše uvedených koordinačních nařízení EU, zůstává i nadále pojištěn v České republice, kde si zpravidla platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů ve smyslu výše uvedeného. Ing. Antonín Daněk Souhlas s použitím daňového dokladu v elektronické podobě Hospodářská komora České republiky pojednávajícím o obecných ustanoveních o daňových dokladech, je v odst. 3 vydala na svých webových stránkách dokument s názvem Doporučení k praktické uvedeno: aplikaci elektronické fakturace ve vztahu Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdr- kdph (dále jen DfK ). Dle DfK je daňovým dokladem písemnost, která splňuje žen elektronicky. S použitím daňového podmínky stanovené v zákoně o DPH. dokladu v elektronické podobě musí Může mít listinnou nebo elektronickou podobu. V 26 zákona o DPH, v oddíle 1, souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Z výše uvedené citace je patrné, že novela zákona o DPH mění rozsah souhlasu. Dosud platná legislativa stanovila povinnost získat u fakturačních protistran v případě elektronické fakturace souhlas s vystavením (konkrétně: Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění, i v elektronické podobě... ). Nově ÚČETNÍ TIP 2/2014 vyšlo

3 bude třeba souhlasu fakturační protistrany nejenom s vystavením, ale i s použitím elektronického daňového dokladu. Povinnost týkající se tohoto souhlasu je v podnikové praxi nezřídka porušována. Řada firem v současnosti posílá fakturu v elektronické podobě a nemá evidován souhlas protistrany. To bylo v rozporu se zákonem před datem a tato povinnost platí a bude platit také nadále. Podle převažujících výkladů postačuje tzv. tichý souhlas, tedy že příjemce doklad neodmítne. Doporučuje se proto zajistit souhlas v případě použití elektronického daňového dokladu v souladu se zákonem. Dle DfK jsou důvodem změny v souladu s evropskou směrnicí mimo jiné technické nároky vycházející z možnosti volby přístupu ke splnění zabezpečení autenticity, integrity a čitelnosti elektronické faktury a to znamená od jejího vystavení až do ukončení její archivační lhůty. DfK se také vyjadřuje a doporučuje praktickou podobu souhlasu s použitím elektronické faktury. Způsob souhlasu s použitím elektronické fakturace není stanoven. Právní úprava vede k potřebě dohody mezi obchodními partnery. Podle výkladu tvůrců zákona o DPH, představitelů ministerstva financí, se jedná ale o jakýkoli písemný souhlas, formální či neformální, ale uchovatelný. Výstavce by totiž měl tuto skutečnost evidovat. Neformální souhlas ale neznamená nedůvěryhodný. Nedoporučuje se například provádět souhlas em bez použití elektronické značky nebo s využitím formulářů volně vystavených na internetu, kde je může vyplnit prakticky kdokoli, bez možnosti zaručené a spolehlivé autentifikace osoby, která jej vyplnila. Dle DfK nemusí být písemný souhlas učiněn pouze v listinné formě. Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Podle ustanovení občanského zákoníku tedy lze pohlížet na souhlas učiněný písemnou formou, pokud byl úkon souhlasu učiněn ta- kovými elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu úkonu a zaručení jeho původce. Rekapitulace Lze tedy doporučit získání souhlasu em s použitím techniky uznávaného elektronického podpisu. Jinou možností je například využití souhlasu stvrzeného datovou zprávou z ISDS (Informačního systému datových stránek provozovaného Českou poštou) nebo jinou spolehlivou autentifikací souhlasu prostřednictvím věrohodných mechanismů, jako je například zákaznický portál výstavce faktury s řízením zabezpečených přístupů na úrovni zaručené autentifikace osoby tak, aby udělení souhlasu později bylo možné spolehlivě prokázat logy dat (které již připustily české soudy jako důkaz). Je vhodné zajistit souhlas s použitím elektronického daňového dokladu v souladu se zákonem. Lze doporučit získání souhlasu em s použitím techniky uznávaného elektronického podpisu. Jinou možností je například využití souhlasu stvrzeného datovou zprávou z ISDS (Informačního systému datových stránek provozovaného Českou poštou). Použité zdroje: Doporučení k praktické aplikaci elektronické fakturace ve vztahu k DPH: Ing. Tomáš Rain Manka a škody v účetnictví a daních Zákon o daních z příjmů Z 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ) vyplývá, že jako daňový výdaj nelze uznat manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v 24ZDP. Podle 25 odst. 1 písm. n) ZDP se tedy jako daňový výdaj nebudou uznávat manka a škody přesahující náhrady pokud: odpovídají definici stanovené v 25 odst. 2 ZDP a přitom nejde o výjimky uvedené v 24 ZDP, podle kterých se manka a škody jako daňový výdaj uznají. Posuzovat manka a škody s náhradami podle tohoto ustanovení bude poplatník pouze u mank a škod definovaných v 25 odst. 2 ZDP (viz dále). V mnoha případech totiž vůbec o manko nebo škodu podle této definice jít nemusí a potom se podle ustanovení 25 odst. 1 písm. n) ZDP postupovat nebude. Pokud bude majetek poplatníka poškozen a přitom bude následně opraven a bude pro podnikání používán i nadále, tak nedošlo k naplnění definice škody uvedené v 25 odst. 2 ZDP, protože tento majetek nebyl v důsledku škody vyřazen. Pokud poplatník zjistí v prodejně při inventuře zásob zboží, že oproti účetnímu stavu je fyzický stav zásob nižší, tak o manko podle definice v 25 odst. 2 ZDP nepůjde, pokud je tento rozdíl pokryt normou ztratného, kterou si poplatník stanovil sám a bude schopen ji před správcem daně ekonomicky zdůvodnit. Pokud však o manka a škody podle definice v 25 odst. 2 ZDP půjde, tak postupovat podle tohoto 25 odst. 1 písm. n) se nebude u mank a škod odpovídajících této definici, které mají daňový režim vymezen v 24ZDP, kde se jako daňový výdaj uznají a jsou tak oněmi výjimkami, o kterých ustanovení 25 odst. 1 písm. n) ZDP pojednává. Např. podle 24 odst. 2 písm. l) platí, že za výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se považují škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Pokud tedy dojde např. u společnosti v důsledku povodní k zničení zásob zboží, které jsou v důsledku této škody vyřazeny, tak potom jde o škodu definovanou v 25 odst. 2 ZDP a tato škoda bude v souladu s 24 odst. 2 písm. l) a 24 odst. 10 definujícím živelní pohromu a podmínku doložení výše škody posudkem uznána za daňový výdaj bez ohledu na výši náhrady, která může být i v nulové výši, pokud například zásoby nebyly pojištěny. Dejte vědět i Vy na pientkova@dashofer.cz, co Vás zajímá z účetní a daňové oblasti a v některém následujícím čísle najdete zpracovaný článek na toto téma. Časopis ušitý na míru Vašim potřebám! 3 ÚČETNÍ TIP 2/2014 vyšlo

4 Pokud však o manka a škody podle definice v 25 odst. 2 půjde a nebudou uvedeny v daňově uznatelných výjimkách uvedených v 24 ZDP, tak je poplatník musí porovnávat s náhradami a manka a škody přesahující tyto náhrady si nemůže uznat jako daňový výdaj. Poplatník vedoucí účetnictví bude porovnávat manka a škody s výší náhrad za účtovanou podle příslušných účetních předpisů. Neuznaným daňovým nákladem při vedení účetnictví tak bude kladný rozdíl mezi výší manka nebo škody a zaúčtovanou náhradou. Poplatníci nevedoucí účetnictví a vedoucí například daňovou evidenci budou porovnávat manka a škody s výší skutečně přijatých náhrad v roce Neuznaným daňovým výdajem tak bude kladný rozdíl mezi výší manka nebo škody a skutečně přijatou náhradou. Definice manka a škody podle 25 odst. 2 ZDP Z 25 odst. 2 ZDP vyplývá, že Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Aby tedy šlo o škodu, u které se uplatňuje daňový režim uvedený v 25 odst. 1 písm. n) ZDP, musí být splněno, že jde omajetek ve vlastnictví poplatníka, tento majetek byl fyzicky znehodnocen (poškozen nebo zničen) a je jedno, jestli z objektivních nebo subjektivních příčin a tento majetek byl v důsledku škody vyřazen. Stavební firma při výkopových pracích zničila majetek jiné firmy a způsobila jí tak škodu, jejíž náhradu musela uhradit. Nejedná se o škodu podle definice v 25 odst. 2 ZDP, protože škoda nebyla způsobena na majetku ve vlastnictví stavební firmy, nýbrž na majetku, který je vlastnictvím firmy jiné. Je třeba si uvědomit, že podle 25 odst. 2 ZDP se musí jednat o škodu na vlastním majetku poplatníka. Pokud poplatník způsobí škodu na majetku ve vlastnictví jiné osoby a bude povinen podle obecně platných právních předpisů poškozenému vzniklou škodu nahradit, jedná se na straně poplatníka, který vzniklou škodu způsobil, o daňový výdaj podle 24 odst. 2 písm. p) ZDP, tedy o výdaj, k jehož úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, a přitom se u stavební firmy v této souvislosti nezkoumá, jestli ona požadovala náhradu za škodu, kterou musela uhradit (např. po zodpovědném zaměstnanci za tuto škodu nebo po pojišťovně v případě uzavřeného pojištění za škodu způsobenou při podnikatelské činnosti jiným osobám). Řidič společnosti havaroval s automobilem společnosti tak, že se už nedal opravit a společnost ho musela ze svého majetku vyřadit. Jde o automobil ve vlastnictví společnosti, došlo k jeho zničení a majetek je v důsledku škody vyřazen. Došlo tak k naplnění definice škody podle 25 odst. 2 ZDP a tato škoda spadá pod daňový režim 25 odst. 1 písm. n) ZDP, kde bude společnost posuzovat výši škody s náhradou za ni a škoda přesahující náhradu nebude uznána za daňový výdaj. Pokud by se automobil z výše uvedeného příkladu ještě dal opravit, tak by o škodu podle tohoto ustanovení ne - šlo, protože automobil nebude v důsledku škody vyřazen bude opraven a bude dál sloužit pro podnikání společnosti. V takovém případě by jeho oprava byla daňovým výdajem společnosti, a to podle 24 odst. 1 ZDP, protože by šlo obecně o výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, přičemž z 25 ZDP a ani jiných ustanovení ZDP nevyplývá, že by se tato oprava za daňový výdaj nepovažovala. Přímo v 25 odst. 2 ZDP je kromě definice škody pro účely nedaňového 25 odst. 1 písm. n) ZDP stanoveno, že škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda. Pojem základního stáda však ZDP již několik let nedefinuje, protože byl v 26ZDP nahrazen a hmotným majetkem jsou dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč. Potom z pokynu GFŘ D-6 vyplývá, že zůstatková cena dospělých zvířat a jejich skupin vyřazených v důsledku nezaviněného úhynu nebo nutné porážky je daňovým výdajem po dle 24 odst. 2 písm. b) bodu 1 ZDP. Mankem se podle 25 odst. 2 ZDP rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Na druhou stranu je kromě toho, co se považuje za škodu a co za manko, v 25 odst. 2 ZDP stanoveno, že za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, ato do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Normy přirozených úbytků a ztratného si má stanovit poplatník sám a mít pro ně ekonomické zdůvodnění. Měl by si je pro příslušné zdaňovací období stanovit předem, a to ve svém vnitřním předpisu. K jejich aktualizaci by mělo dojít například v návaznosti na změnu vybavení obchodu, které slouží jako ochrana proti krádežím nebo pokud dochází ke změnám ve vybavení technologií. Poplatník si normy přirozených úbytků a ztratného může stanovit na základě vlastního delšího pozorování, pokud je schopen takto normy si stanovit, anebo si může pomoci tak, že si stanoví tyto normy s pomocí norem přirozených úbytků a ztratného, které už někdo před ním stanovil. Pomoci při stanovení norem by tak mohly různé informace o normách od profesních komor a zájmových sdružení z oboru činnosti poplatníka, normy od poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, pokud tito budou sdílní, ale i informace o normách získané na internetu z důvěryhodných zdrojů (například z odborných daňových prací apod.). Vždy je však třeba vzít při stanovení norem přirozených úbytků a ztratného v úvahu, že podle 25 odst. 2 ZDP správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Normy přirozených úbytků a ztratného může poplatník uplatnit pouze v případě, že k inventarizaci majetku došlo a byl zjištěn inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Uplatňovat (paušálně) v rámci norem přirozených úbytků a ztratného úbytky, které vůbec nevznikly, tak samozřejmě nelze. Pro orientaci z dostupných informací uvádím, že například v maloobchodních prodejnách se zavedeným samoobslužným prodejem kusového zboží, např. drogérie, papírnictví, potraviny, by neměl být problém s uznáním ze strany správce daně, pokud norma ztratného nepřekročí 0,3 % tržeb ve spotřebitelských cenách, tj. v cenách včetně DPH a v potravinářských samoobsluhách, kde se prodává také nebalené a neopracované masné zboží, pokud norma ztratného nepře - kročí 0,7 % tržeb ve spotřebitelských cenách. Řádně odůvodněné (např. sociální a demo grafická skladba zákazní ků, množství per sonálu a úroveň technického a zabezpečovacího zařízení v prodejně) a nikoliv nadhodnocené vyšší odchylky od těchto hodnot by měly být správcem daně také akcep - továny. ÚČETNÍ TIP 2/2014 vyšlo

5 Pokud by poplatník při daňové kontrole zdůvodňoval svou neobvykle vyšší normu přirozených úbytků oproti normám poplatníků s obdobnou činností tím, že mu do provozovny několik týdnů zatékalo, a proto mu zboží více hnilo, tak to jako důvod uznáno nebude, protože tyto normy slouží k úbytkům vyplývajícím z přirozených vlastností zásob, a nikoliv k úbytkům vyplývajícím z nečinnosti poplatníka například při zatékání do provozovny. Stanovit si normy přirozených úbytků a ztratného není povinností poplatníka, a pokud tento si je nestanoví, tak rozdíl zjištěný při inventarizaci, kdy skutečný stav je nižší než účetní, je mankem definovaným v 25 odst. 2 ZDP, které se daňově posuzuje podle 25 odst. 1 písm. n) ZDP. Pokud jde o zmetky, tak nejde o výše uvedenou kategorii přirozených úbytků ani ztratného. Za zmetky se v podstatě ve výrobě považují vnitropodnikové zásoby (hotových výrobků, polotovarů vlastní výroby nebo nedokončené výroby), které nesplňují příslušné kvalitativní parametry. Proto nemohou být použity k původně určenému účelu vůbec nebo až eventuálně po vynaložení dodatečných nákladů na jejich opravu. O zmetcích se speciálně nezmiňují ani účetní, ani daňové předpisy. Jde v podstatě o vnitropodnikovou kategorii, na kterou subjekt může mít stanoveny normy svým vnitřním předpisem, ale také nemusí, protože se o tom žádný účetní ani daňový předpis nezmiňuje. Náklady na výrobu zmetků proto nejsou podle výše uvedeného 25 odst. 2 ZDP škodou. Pokud by se však subjekt rozhodl zmetky fyzicky zlikvidovat pro jejich další absolutní nepoužitelnost, tak už by se definice škody podle 25 odst. 2 ZDP naplnila, protože by došlo k fyzickému zničení majetku poplatníka, přičemž majetek by byl v důsledku tohoto zničení vyřazen. Potom by tato likvidace zásob zmetků byla daňově uznatelná za podmínek výše uvedeného 24 odst. 2 písm. zg) ZDP (samozřejmě za předpokladu, že výdaje na výrobu zmetků již nebyly jako daňové uplatněny v předcházejících zdaňovacích obdobích například u podnikatele vedoucího daňovou evidenci). Manka a škody uznatelné podle 24 ZDP Pokud půjde o manka a škody definované v 25 odst. 2 ZDP, tak z 25 odst. 1 písm. n) ZDP vyplývá, že bez ohledu na výši náhrad za tato manka a škody se jako daňový výdaj uznají případy mank a škod uvedených v 24ZDP. Škoda způsobená živelní pohromou Půjde podle 24 odst. 2 písm. l) ZDP o škody vzniklé v důsledku živelních pohrom. Přitom podle 24 odst. 10 ZDP platí, že za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/ h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Pozor na to, že podle 24 odst. 10 ZDP výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce. Tímto posudkem poplatník dokládá, že škoda a její výše byla řádně zjištěna a ohodnocena. Podle ZDP se bez ohledu na výši náhrady jako daňový výdaj uzná i škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Specificky ještě obsahuje ZDP pro škody na hmotném majetku ustanovení 24 odst. 2 písm. c) ZDP, podle něhož je daňovým výdajem též zůstatková cena hmotného majetku (definovaná v 29 odst. 2 ZDP) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad, ale opět s výjimkou uvedenou ve výše zmíněném ustanovení 24 odst. 2 písm. l) ZDP. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle účetních předpisů, jehož účetní odpisy jsou daňovým výdajem podle písmene 24 odst. 2 písm. v) ZDP. Poplatníky je třeba upozornit, že ZDP blíže nedefinuje jednotlivé pojmy, které jsou vymezeny jako živelní pohromy. V praxi ale podle mého názoru bude možné vycházet z toho, jak tyto pojmy definují pojišťovny při sjednání živelního pojištění. Meteorologické informace pro posouzení, zda šlo o vichřici s rychlostí větru nad 75 km/hod., je zase třeba si vyžádat od Českého hydrometeorologického ústavu v Praze 4, Na Šabatce 17 pro území hlavního města Prahy a bývalého Středočeského kraje, pro ostatní území republiky od jeho poboček v některých bývalých krajských městech. Společnosti vyhořela budova skladu včetně materiálu v něm uskladněného. Ani sklad a ani zásoby materiálu nebyly pro tento případ pojištěny. Po - dle výsledku policejního vyšetřování šlo o nezaviněný požár, způsobený zřejmě po úderu blesku. Jak budova, tak materiál byly požárem zničeny tak, že musely být z majetku společnosti vyřazeny. Společnost si nechala výši škody doložit posudkem soudního znalce. Jako daňový výdaj si může uplatnit kromě daňových odpisů ve výši jedné poloviny ročního odpisu i zůstatkovou cenu budovy skladu a pořizovací cenu zničeného materiálu, která byla jako výše škody na zásobách stanovena posudkem soudního znalce. Podnikateli vedoucímu daňovou evidenci zničila v roce 2013 povodeň zásoby zboží, které zaplatil a uplatnil jako daňový výdaj v roce 2012, kdy také vedl daňovou evidenci. Byť jde o škodu způsobenou na zásobách živelní pohromou, tak podnikatel již jednou (v roce 2012, kdy je zaplatil) výdaje za tyto zásoby jako daňové uplatnil, a nemůže je proto uplatnit v roce 2013 (kdy je zničila povodeň) podruhé. Podle 24 odst. 1 ZDP totiž platí, že jako daňové nelze uznat výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové uplatněny. Nezapomenout, že Rozhodnutím o prominutí úhrady daní z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události publikovaném ve Finančním zpravodaji 6/2013 se poplatníkům za zdaňovací období 2013 za zde uvedených podmínek promíjí úhrada daně z příjmů ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka v důsledku povodní a záplav, ke kterým došlo v červ nu roku Škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem Podle 24 odst. 2 písm. l) ZDP se bez ohledu na výši náhrady jako daňový výdaj uzná i škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Z obsahu tohoto písemného potvrzení by tedy mělo vyplývat, že došlo ke škodě na určitém majetku daňového poplatníka, kdy k této škodě došlo a že konkrétní pachatel nebyl zjištěn a je proto neznámý. Potvrzení by mělo být vydáno orgány policie Policie ČR nebo orgány zahraniční policie, pokud ke škodě došlo mimo území ČR. Požár zničil společnosti zásoby mate - riálu, které nebyly pojištěny. Podle závěrů vyšetřování Policie ČR byl požár zaviněn, avšak pachatel nebyl vypátrán. Společnost obdržela ve zdaňovacím období 2013, kdy k požáru došlo, potvrzení od policie, že požár a vzniklá škoda byly způsobeny neznámým pachatelem. Pořizovací cenu zničených zásob si společnost může ve zdaňovacím období 2013 uplatnit jako daňový výdaj. V souvislosti s daňovým režimem v 24 odst. 2 písm. l) ZDP bude dobré uvést, že pojem škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem může zahrnovat nejen škodu ve smyslu níže uve- 5 ÚČETNÍ TIP 2/2014 vyšlo

6 dené definice v 25 odst. 2 ZDP, kdy dojde k fyzickému znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku, ale také i škodu způsobenou poplatníkovi například odcizením movité věci. Firmě byl ve zdaňovacím období 2013 odcizen osobní automobil, který nebyl dosud odepsán. Podle potvrzení policie, které v tomto zdaňovacím období firma obdržela, je pachatelem neznámá osoba. Firma si může v tomto zdaňovacím období uplatnit jako daňový výdaj kromě daňových odpisů ve výši jedné poloviny ročního odpisu i zůstatkovou cenu odcizeného osobního automobilu. Přitom ani v tomto případě není podstatné, jestli firma obdržela od pojišťovny náhradu škody nebo ne (případné plnění od pojišťovny by bylo jejím zdanitelným příjmem). Podnikateli vedoucímu daňovou evidenci byly v roce 2013 ze zaparkovaného automobilu odcizeny peníze ve výši Kč, které byly denní tržbou za prodané zboží. Podnikatel v tomto roce obdržel potvrzení od policie, že krádež byla spáchána neznámým pachatelem. V daňové evidenci podnikatel zaeviduje výdej peněz z pokladny ve výši Kč, který je výdajem daňovým. Stejnou částku však musí v tomto případě zaevidovat i do zdanitelných příjmů, protože šlo o odcizenou denní tržbu. Škoda vzniklá jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy Podle 24 odst. 2 písm. l) ZDP se jako daňový výdaj uznají také škody vzniklé jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy. Podle pokynu GFŘ D-6 se jedná např. o výdaje (náklady) v důsledku zákazu výroby, technologických postupů, používání přípravků apod. U poplatníků vedoucích daňovou evidenci je třeba vždy pamatovat na to, že škody vzniklé v důsledku živelních pohrom, škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených obecně závaznými předpisy jsou podle 24 odst. 2 písm. l) ZDP daňovými výdaji u těchto poplatníků pouze za předpokladu, že nebyly již jako daňové výdaje uplatněny, a to ani v předchozích obdobích. Vyplývá to přímo z textu 24 odst. 1 ZDP, na který je poukázáno výše, ale logicky také z pokynu GFŘ D-6. Škoda vzniklá v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob I když dojde ke škodě ve smyslu její definice ve výše uvedeném 25 odst. 2 ZDP, tak další výjimkou uvedenou v 24, kdy půjde o daňově uznatelnou škodu, je situace uvedená v 24 odst. 2 písm. zg) ZDP. Podle tohoto ustanovení se jako daňové uznají výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků, léčiv či potravinářských výrobků, pouze pokud je nelze dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu (zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Přitom pozor na to, že k prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace. Společnost se rozhodla ve zdaňovacím období 2013 fyzicky zlikvidovat nepotřebné zásoby materiálu, pro které nemá již další využití, přičemž z důvodu jejich neprodejnosti od jejich prodeje upustila. Pokud bude likvidace zásob materiálu doložena vypracovaným protokolem s výše uvedenými požadovanými náležitostmi, půjde o daňový výdaj společnosti podle 24 odst. 2 písm. zg) ZDP. Společnost se rozhodla ve zdaňovacím období 2013 fyzicky zlikvidovat nepotřebný stroj se vstupní cenou Kč, pro který již nemá další využití, přičemž z důvodu jeho neprodejnosti od jeho prodeje upustila. I v tomto případě je naplněna definice škody uvedená v 25 odst. 2 ZDP (majetek ve vlastnictví poplatníka je fyzicky poškozen nebo zničen a v důsledku toho vyřazen a je jedno, že to je i v tomto případě ze subjektivních příčin poplatníka), avšak o daňově uznatelný výdaj podle výjimky uvedené v 24 ZDP půjde, a to podle 24 odst. 2 písm. b) ZDP, podle něhož se v tomto případě uzná jako daňový výdaj zůstatková cena hmotného majetku, který lze podle ZDP odpisovat, kterým stroj v tomto příkladu je. Vyřazení stavebního díla v důsledku škody Pokud však bude stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, tak z 24 odst. 2 písm. b) ZDP vyplývá, že zůstatkovou cenu tohoto stavebního díla nebo její část nelze jako daňový výdaj uplatnit. Existuje ale výjimka, ke které z pokynu GFŘ D-6 vyplývá, že ustanovení o neuznání zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla v 24 odst. 2 písm. b) ZDP jako daňového výdaje se nevztahuje na případ, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) vyřazováno v důsledku škody, a to i tehdy, je-li toto stavební dílo nahrazováno stavebním dílem novým. Přitom daňovým výdajem je zůstatková cena v plné výši, a to při vyřazení stavebního díla v důsledku škody způsobené živelní pohromou nebo neznámým pachatelem podle potvrzení policie anebo škody vzniklé jako zvýšené daňové výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy [ 24 odst. 2 písm. l) ZDP)], zůstatková cena jen do výše náhrad, a to při vyřazení stavebního díla v důsledku škody v ostatních případech [ 24 odst. 2 písm. c) ZDP]. Daňovým výdajem jsou podle pokynu GFŘ D-6 i výdaje vynaložené na odstranění poškozeného nebo zničeného stavebního díla. Podle 47 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, však platí, že součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení jsou také náklady na vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich Naleznete na něm: Aktuality z Vašeho oboru Právní předpisy Důležité vzory a formuláře Vybrané dotazy a odpovědi Archiv ročníků 2010, 2011, 2012, 2013 Bonusy: Změny v zákoně o DPH 2014 Změny v zákoně o daních z příjmů 2014 ÚČETNÍ TIP 2/2014 vyšlo

7 částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu. To znamená, že v těchto případech může docházet k rozdílům v ocenění nových stavebních děl podle účetních předpisů a ZDP a tím i k rozdílům mezi účetními a daňovými odpisy, které je třeba daňově řešit, protože pro účely ZDP se zde uznají daňové odpisy. Zákon o DPH Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ) pojem škoda ani manko neobsahuje. Neřeší proto ani přímo daňové dopady z hlediska DPH, jestliže ke škodě nebo manku dojde. V praxi si ale můžeme pomoci například rozsudkem Nejvyššího správního soudu ČR č. j. 1 Afs 51/ ze dne 2. září 2009, který je publikován v plném znění na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu Pro plné pochopení problematiky je třeba se s tímto rozsudkem seznámit. Podle mého názoru lze z rozsudku vyrozumět, že v případě mank a škod definovaných účetními předpisy a ZDP nedochází k opravě původně uplatněného nároku na odpočet DPH, ale může dojít při vzniku manka nebo škody z hlediska DPH k uskutečnění zdanitelného plnění. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud rozhodl, že obecně manko spadá z hlediska DPH pod definici zdanitelného plnění, a podléhá proto DPH. Nejvyšší správní soud ale dále rozhodl, že ne každé manko lze považovat za zdanitelné plnění. Podle jeho názoru se za zdanitelné plnění nepovažuje: manko způsobené krádeží nebo zničením, manko připsané k náhradě příslušným zaměstnancům na základě dohody o odpovědnosti, manko do normy přirozených úbytků, manko způsobené záměnou obdobných zásob, které je možno započíst na přebytek. Přitom pozor na to, že prokázání výše uvedených skutečností je plně na daňovém subjektu v souladu s daňovým řádem. Společnost dala zboží k přepravě přepravci, přičemž během přepravy byla část zboží odcizena. O tomto zjištění jak společnost, tak přepravce uničili zápis a věc byla nahlášena policii ČR. Formuláře účetní závěrky 2013 si ZDARMA stáhněte ze Zákaznického portálu 24 (složka Ke stažení ) Manko na zboží, které bylo způsobeno krádeží, které bude správci daně prokázáno výše uvedeným zápisem a trestním oznámením, nebude považováno za skrytý prodej chybějícího zboží, kde by se měla přiznat DPH na výstupu. Společnost provedla fyzickou likvidaci nepotřebných zásob zboží, kterou si uplatnila jako daňový výdaj, protože byly splněny podmínky 24 odst. 2 písm. zg) ZDP (k prokázání likvidace společnost vypracovala protokol, se zde uvedenými náležitostmi). Takové zničení zásob zboží se nepovažuje za zdanitelné plnění, protože nejde ani o dodání zboží podle 13 odst. 1 a odst. 3 ZDPH a ani o zvláštní způsoby dodání zboží za úplatu podle 13 odst. 4 písm. a) a odst. 5 ZDPH. Původně uplatněný nárok na odpočet DPH při pořízení zboží zůstane společnosti zachován (obdobně jako ve výše uvedeném příkladu), protože zboží bylo pořízeno za účelem jeho následného využití pro zdanitelnou ekonomickou činnost společnosti, k čemuž ale s ohledem na změněné podnikatelské okolnosti nedošlo. Výše uvedené daňové postupy platí i pro rok 2014 s tím, že v článku v příkladech zmiňovaným pojmem společnost se od roku 2014 rozumí s. r. o. nebo akciová společnost. Ing. Miloš Hovorka Jak vysoké jsou daně v Německu? Německo je jednoznačně největším exportérem z členských zemí EU. Německé společnosti mají ve světě velmi dobrý zvuk. Pro řadu spotřebitelů jsou symbolem spolehlivosti a preciznosti. Životní úroveň Němců je jedna z nejvyšších na světě. Jak vysoké platí daně? Německá ekonomika je nejvyšší v Evro - pě, obchodní bilance je vysoce aktivní řadu let. Prim při vývozu hraje automobilový průmysl a strojí zařízení. Německé společnosti jako např. DaimlerChrysler, Volkswagen, Allianz, Siemens, Deutsche Bank, E.ON, BASF, BMW, SAP, Mercedes Benz, Nivea jsou celosvětově uznávané a respektované. Německo se člení na tři správní úrovně: stát, spolkové země (celkem 16 spolkových zemí) a obce. Vybírané daně na krytí veřejných výdajů se rovněž dělí na tyto tři úrovně. Daňové zatížení je v Německu dlouhodobě stabilní. Ve srovnání s ostatními členskými zeměmi OECD je celkové daňové zatížení mírně nadprůměrné. Za rok 2012 činila v Německu průměrná hrubá roční mzda dle databáze OECD eur (cca Kč, dle kurzu ze dne ). V Německu činí rozdíl mezi průměrnou mzdou mužů a žen přibližně 21 %. Nejnižší mzdové rozdíly mezi muži a ženami jsou u nejmladších pracovníků. Ve věku 25 až 30 let činí rozdíl 15 %, ve věku 36 až 40 let činí rozdíl 19 % a ve věku 51 až 55 let činí rozdíl více než 25 %. Daň z příjmu fyzických osob Zdanění v Německu je progresivní, sazby daně se pohybují od 0 % do 45 %, trendem je snižování daňových sazeb. Ještě v roce 1998 byla horní sazba daně 53 %, v současné době je 45 %. V roce 2013 podléhal nulové sazbě daně z pří - jmu fyzických osob příjem do eur za rok, pro rok 2014 se hranice příjmu, který podléhá nulové sazbě daně, zvyšuje na eur. Mimo daň z příjmu fyzických osob musí občané odvádět příspěvek solidarity, který činí 5,5 % ze sazby daně. Při sazbě daně 42 % činí příspěvek solidarity 2,31 % (tj. 5,5 % ze 42 %). Celková sazba daně tak činí 44,31 %. Německo výrazně podporuje rodinnou politiku. Občané s dětmi nebo manželkou bez vlastních příjmů (např. na rodičovské dovolené) mají nižší celkovou daňovou povinnost. Daň z příjmu právnických osob Kombinovaná sazba daně z příjmu práv nických osob v Německu v posledních deseti letech klesla o 10 %. Firmy v Německu platí nejenom centrální sazbu daně, ale i místní sazbu daně a příspěvek solidarity. Kombinovaná sazba v sobě zahrnuje všechny tyto daně. V roce 2013 činí kombinovaná sazba daně 30,2 %, v roce 2003 byla 40,2 %. DPH Vlivem ekonomické krize v posledních letech většina členských zemí Evropské unie zvýšila sazby DPH, v Německu však platí základní 19% sazba DPH a snížená 7% sazba DPH již od roku V Německu byla DPH zavedena od 1. ledna 1968, kdy základní sazba DPH byla 10 % a snížená sazba DPH 5 %. Od se zvýšila na 11 % a 5,5 %, od na 12 % a 6 %, od nad 13 % a 6,5 %, od na 14 % a 7 %, od na 15 % a 7 % a od na 16 % a 7 %. Od ledna 2007 činí základní sazba DPH zmíněných 19 % a snížená 7 %. 7 ÚČETNÍ TIP 2/2014 vyšlo

8 Sociální pojištění Celkové odvody na povinném pojistném (důchodové pojištění, zdravotní pojištění, pojištění nezaměstnanosti a nemocenské pojištění) jsou v Německu jedny z nejvyšších ze zemí EU, v Česku je však povinné pojistné v souhrnu ještě vyšší. Nejvyšší část odvodů tvoří odvody na důchodovém pojištění, zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí 9,95 %. S rostoucím příjmem klesají v procentním vyjádření k hrubé mzdě odvody zaměstnance i zaměstnavatele na pojistném. Důvodem je zavedení stropu pro platbu pojistného. Celkové zdanění práce je v Německu jedno z nejvyšších ze zemí EU. Zdanění práce u vybraných příjmů (rok 2012) Mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda svobodného a bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu se liší o téměř 50 %. V Česku činí zdanění práce u průměrné mzdy 42,4 %. Mzdové odvody Průměrný příjem (v %) Daň z příjmu fyzických osob 14,2 19,2 23,9 27,8 Pojištění placené zaměstnancem 20,7 20,7 18,5 16,0 Celkové odvody zaměstnance 34,9 39,9 42,5 43,8 Pojištění placené zaměstnavatelem 19,6 19,6 17,7 15,3 Celkové zdanění práce 45,6 49,7 51,1 51,2 Použité zdroje: OECD Tax Database, Average personal income tax and social security contribu tion rates on gross labour income OECD Tax Database, Eurostat Ing. Petr Gola Elektronické uchovávání daňových dokladů Doporučení k praktické aplikaci elektronické fakturace ve vztahu k DPH (dále jen DfK ), které vydala Hospodářská komora, obsahuje řadu doporučení pro elektronické uchovávání daňových dokladů. Svobodná volba mechanismu pro zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti znamená více volnosti, ale také více zodpovědnosti. Proto by každá firma měla zvážit, zda se spolehne na kontrolní mechanismus vzájemného odkazování mezi doklady. Zda je tak schopna efektivně čelit riziku zhoršení jednoznačnosti výkladu auditní stopy v delším čase. Podle 35 odst. 2 ZDPH o uchování daňových dokladů platí: Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Osoba povinná k dani musí vytvořit přiměřenou míru jistoty, že faktury přesně zachycují skutečná dodání zboží a služeb, a to od okamžiku jejich vystavení až do konce doby jejich uchovávání. Zejména v případě řady dnes používaných papírových dokladů může být potřeba jejich archivace po dobu prakticky 11 let v listinné podobě obtížně představitelná (např. faxový papír nebo účtenky z termotiskárny) a může být motivací pro přechod k elektronické formě. V tom ohledu je třeba připomenout také znění 35a odst. 3 ZDPH o elektronickém uchovávání daňových dokladů: Při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků musí být rovněž elektronicky uchovávána data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. K elektronickému uchovávání daňových dokladů je i nadále možno využívat ověřených principů a řešení dlouhodobé elektronické archivace prostřednictvím produktů a služeb třetí strany, při doložení logik zabezpečujících autenticitu, integritu a čitelnost dat po celou dobu jejich zákonem předepsané lhůty uchovávání. Dle Dfk lze odhadovat, že devět z deseti plátců DPH archivuje jak papírové, Rekapitulace tak současně důvěryhodné elektronické originály dokladů. U obou typů archivů pamatujme na povinnost uchovávání dokumentů tak, aby v celém životním cyklu dokumentu byly zajištěny 3 vlastnosti: neporušitelnost obsahu (integrita, nesouvisí s formátem), označení původce (autentičnost, věrohodnost původu) a čitelnost (přímo nebo prostřednictvím technického zařízení). To platí současně pro dokumenty v listinné formě stejně jako v elektronické. Pro zachování důkazní síly dokumentu je (jednou z možností, ale v podnikové praxi nejdostupnější) užití elektronického podpisu včetně časového razítka. Při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků musí být elektronicky uchovávána data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. Osoba povinná k dani musí vytvořit přiměřenou míru jistoty, že faktury přesně zachycují skutečná dodání zboží a služeb, a to od okamžiku jejich vystavení až do konce doby jejich uchovávání. Zvolte správné tvrzení vyjadřující zákonem o DPH předepsanou dobu uchovávání daňových dokladů a) Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. b) Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od počátku zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. c) Daňové doklady se uchovávají po dobu 10 let od vystavení dokladu. Správná odpověď: a) Testová otázka Ing. Tomáš Rain Účetní TIP newsletter dotazů, odpovědí a účetních aktualit. Copyright by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, Praha 6 / IČ: / tel.: , fax: / pientkova@dashofer.cz / Vedoucí redaktor Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: RNDr. Petra Pientková / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+. s. r. o., Praha / Vychází 2x měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1880, Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, čj. E 8101 / Redakční uzávěrka č. 2/2014: 10. ledna ISSN: ÚČETNÍ TIP 2/2014 vyšlo