12.Sociální stát a jeho aktuální problémy
|
|
- Dušan Bárta
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 12.Sociální stát a jeho aktuální problémy Pojem-Sociální stát Jako sociální stát je označován stát, který usiluje o zajištění welfare (blahobytu, přesněji podmínek slušného žití) pro své občany. Vymezení pojmu je však velmi obtížné a nepanuje o něm shoda, což je způsobeno rozmanitostí podob sociálního státu. Definic je mnoho, stejně jako autorů, kteří se zabývají tímto problémem. Pokud tyto uvedené definice různě propojíme, může se sociální stát definovat takto: sociální stát je stát, v němž demokraticky organizovaná moc prostřednictvím sociálního zákonodárství a státní správy: 1) garantuje minimální příjem pro jedince a rodinu na úrovni životního minima, 2) poskytuje sociální zabezpečení umožňující předejít, zmírnit nebo překonat sociální rizika s cílem zajistit přiměřenou minimální úroveň sociálního zabezpečení a sociální suverenity, 3)zajišťuje kvalitní úroveň odpovídajících služeb pro všechny občany bez rozlišení společenského statusu Sociální stát lze chápat jako stát se silným veřejným sektorem a s výraznými intervencemi vlády do sociální oblasti. Sociální stát je v každém státě jedinečný, na druhé straně ale univerzální některými svými základními rysy. Podstatou této politiky je vyrovnávat šance při vstupu do života a vytvářet podmínky pro to, aby byl každému zajištěn určitý životní standard, nikoli jako dobročinná dávka, ale jako sociální právo. Welfare state můžeme charakterizovat jako stát, který se výrazně angažuje v řešení sociálních problémů svých občanů. V sociální oblasti má monopolní postavení.přebírá na sebe sociální jištění obyvatel, pod kontrolou je tak značná část prostoru pro sociální jednání lidí. Sociální stát dále charakterizuje rozsáhlý a jednotný systém sociálního zabezpečení a velký rozsah služeb, které jsou poskytovány zdarma nebo za ceny neodpovídající hodnotě. Koncept welfare state je velice náročný na ekonomické zdroje a vede k centralizaci, byrokratizaci a anonymitě. V neposlední řadě je třeba uvést také vysokou míru redistribuce. Obsah sociálního státu-soc.zabezpečení,soc.pojištění,základní příjem,péče o zdraví,zabezpečení v nezaměstnanosti,bydlení,vzdělání Vývojové etapy sociálního státu Vznik sociálního státu je spojen s obdobím bezprostředně navazujícím na konec 2. světové války. Smutek uvádí šest vývojových etap welfare state: 1
2 1. Období experimentálních počátků (80. léta 19. století 1930) V tomto období vznikají první pojistné systémy, které byly zpočátku dobrovolné, postupně se stávají povinnými. Nejdříve se vztahovaly pouze na určité vrstvy obyvatel. Objevuje se nová aktivní politika v oblasti vzdělávání, organizace nemocnic, výpomoci nezaměstnaným. Dále dochází k vzestupu státní legislativy zaměřené na zlepšení sociálních věcí. 2. Období konsolidace ( světová válka) Začíná se měnit názor na nezaměstnanost, je chápána jako základní sociální zlo,proti kterému je třeba bojovat státními zásahy. Nejedná se o selhání jednotlivce, ale o celospolečenský problém. Prosazují se názory, které zdůrazňují roli státu v sociální oblasti. Sociální stát směřuje k plné zaměstnanosti. 3. Období sociální přestavby ( ) Jedná se o období budování moderního sociálního státu. V této etapě byly přijaty všechny moderní sociální zákony, ve kterých se realizuje reforma podle Beveridge. 4. Období sociální expanze ( ) zlatý věk welfare state V západních zemích mizí nezaměstnanost. Postupně roste životní úroveň a zvyšuje se podíl veřejných sociálních výdajů na hrubém domácím produktu. Jde o velice štědré období sociálního státu s podstatným růstem obecného blahobytu. 5. Období stagnace ( ) Důvodem stagnace je hospodářská krize a rostoucí nezaměstnanost. Výdaje sociálního státu rostou v důsledku nároku obyvatel na sociální služby, zdroje je však stále obtížnější zvětšovat. Sociální státy se postupně dostávají do krize, kterou se dosud nepodařilo zcela překonat. 6. Rekonceptualizace sociálního státu, období pokusu o reformu welfare state (1980 dosud) Hlavní příčiny krize sociálního státu spočívají v ekonomické oblasti. Objevuje se také politický aspekt, kdy hrozí, že občané by mohli ztratit konsensus se sociálním státem. Postupně se vytrácí solidarita mezi lidmi, hlavní zátěž provozu sociálního státu nesou střední vrstvy, aniž by měly nárok na poměrnou část toho, co státu zaplatí.zároveň ubývá ekonomicky aktivních obyvatel. Typologie soc. států: 1. Andersenova typologie 2. Titmussova typologie 2
3 Andersenova typologie 1. Sociálně-demokratický režim všichni jsou závislí; všichni z něj těží a platí daně; každému je poskytována rovnost živ. standardu; stát vytlačuje trh a vytváří universal. solidaritu;vybírají se peníze, které se přerozdělují; nejméně četný (ve Skandinávii) 2. Liberální režim určený pouze soc. potřebným; opatření poskytována na minimální úrovni jen soc. nejslabším;testovány majetkové poměry (USA, Japonsko, VB) 3. Korporativistický režim korporace=pojištění; jištění prostřednictvím pojišťovacích systémů; snaha zachovat statusové rozdíly na trhu práce; dávky jsou diferencovány individuálně (Německo, Rakousko, Francie) Český stát nelze jednoznačně přiřadit k žádnému ze tří typů soc. státu především proto, že v legislativě, ve struktuře institucí i v praktickém působení profesionálů přetrvává vliv totalitárního socialistického státu, korigovaný ne zcela koncepční a důslednou sociální politikou polistopadových vlád. Titmussova typologie- -Residuální sociální stát -Pracovně-výkonový sociální stát -Institucionální sociální stát Koncept sociálního státu byl a je kritizován od počátku svého vzniku, a to jak zprava, tak zleva. Kritika zprava přichází z řad liberálních s konzervativních myslitelů, kteří vyčítají sociálnímu státu omezování svobody jednotlivce a volného trhu. Naopak marxistická kritika zleva považuje sociální stát jen za nástroj vládnoucí třídy k umlčení třídy pracující, který podporuje stávající sociální uspořádání.od 60. let se hovoří o krizích sociálního státu, které souvisejí s obecnějším politickým, ekonomickým a demografickým vývojem společností. Obecně lze rozlišovat tyto typy krizí sociálního státu: krize nákladů - sociální stát je příliš drahý krize efektivity - aparát sociálního státu je těžkopádný, pracuje neefektivně a netransparentně krize legitimity -sociální stát je nespravedlivý, zvýhodňuje určité vrstvy společnosti Zastánci sociálního státu se shodují na tom, že sociální stát je třeba transformovat, aby odpovídal současnému uspořádání společnosti a chránil před novými riziky. 3
4 Krize sociálního státu O hluboké krizi, ve které se sociální stát nachází, se mluví stále více po celé Evropě. Stále častěji je diskutována otázka úspěšnosti a efektivity sociálně-politických opatření. Růst nákladů, zdražení vstupů, ztížení konkurence schopnosti vedou k hledání cest k úsporám ve všech oblastech tedy i v oblasti sociální. Zdroje krize Mezi hlavní příčiny patří především růst nákladů na financování sociálního státu,který vytváří tlak na jeho veřejné rozpočty. Dlouhodobou příčinou je postupná změna struktury ekonomiky, jejich výdajů a její celkové poptávky novými civilizačními trendy, spojenými s přechodem od konzumní společnosti ke společnosti znalostně sociální. Výdaje na vzdělávací a sociální sféru, zejména na prodlužování vzdělávání,na kvalitu zdraví i zdravé životní prostředí dlouhodobě rostou a jejich podíl na celkových výdajích se bude i nadále zvyšovat. 1.Ekonomické důvody krize ekonomická Dvě ropné krize za sebou přinesly dlouhotrvající hospodářskou recesi, kdy byly nízké roční přírůstky HDP. Veřejné sociální výdaje přitom mají tendenci udržovat si svůj stálý růst. Welfare state je velice nákladný a jeho výdaje je obtížné redukovat.u nejrozvinutějších sociálních států dosahuje podíl veřejných sociálních výdajů celkem z NHP až úrovně kolem 60%, tady sociální výdaje vytlačují investiční prostředky a tvoří bariéru ekonomického růstu. Welfare state se kritikům zdá příliš nákladný,zpomaluje hospodářský růst a působí destabilizačně na hospodářství. 2.Ztráta efektivnosti sociálního státu krize efektivity Zejména liberální kritikové poukazují na to, že obrovské náklady na sociální stát jsou málo efektivní, resp. zcela neefektivní, přičemž složitý systém redistribucí činí mechanismus sociálního státu neprůhledným. Jenom trh mu může zajistit efektivnost a transparentnost. Sociální stát navíc zaměstnává obrovský počet úředníků, které by trh eliminoval bez větších společenských dopadů. Tito pracovníci podle některých názorů spotřebují polovinu prostředků uvolněných pro sociální účely. Dle těchto kritiků welfare state slouží především k vytvoření pracovních míst pro střední třídu a využívají ho nejvíce ti, kteří mají informace, a ne ti, kteří to skutečně potřebují. Pod váhou těchto argumentů klesá důvěra obyvatelstva v efektivnost institucí sociálního státu. 3.Demografické změny krize demografická Demografický problém stárnutí populace s sebou přináší zvýšení sociálních výdajů státu. Při platnosti existujících právních norem důchodového zabezpečení vede stárnutí k růstu počtu osob oprávněných k výplatě důchodu a současně znamená pokles podílu ekonomicky aktivní 4
5 populace, schopné vytvářet svou prací zdroje potřebné na důchodové zabezpečení. Navíc platí, že důchodci intenzivněji než ostatní věkové kategorie obyvatelstva využívají zdravotnické služby, na jejichž financování se rovněž podílí stát. Ačkoliv uvedené důsledky stárnutí vedou zpravidla k pochybnostem o možnosti zachovat existující úroveň sociálních výdajů, na základě propočtů vycházejících z demografických prognóz a předpokládaného vývoje norem důchodového zabezpečení je možné dospět k závěru, že demografický tlak ve většině zemí se nezdá být nepřekonatelný, pokud nedojde k naprostému ekonomickému kolapsu. J. Keller vidí řešení v posunutí věku odchodu do důchodu a tím zvyšovat podíl ekonomicky činných lidí. Toto řešení naráží však na problém rostoucí nezaměstnanosti,což na trhu vyvolává paradoxní situaci. Starší lidé by měli pracovat déle v situaci, kdy mladší marně hledají práci. Demografické změny jsou způsobeny kombinací nižší fertility a dlouhého očekávaného života, v situaci, kdy ekonomický růst je nízký. Mladí lidé proto hledají způsob, jak riziko chudnutí ve stáří pro sebe výrazně snížit. Snižují počet dětí a stále častěji zůstávají úplně bezdětní, neboť pořídit si dítě výrazně snižuje životní úroveň partnerů především ze středních a nižších příjmových skupin. Důsledky vyvozené z demografických poznatků jsou pro státem poskytované zabezpečení skličující, a je proto nutná strategická změna. Za alternativní řešení lze považovat snížení dávek, zvýšení důchodového věku, zvýšení daní a privatizaci. Navrhovaná opatření však mohou narazit na nedostatek politické vůle. Na politických vahách je na jedné straně rostoucí neochota pracující populace platit daně na sociální zabezpečení jiné generace, na druhé straně je to skutečnost, že důchodci jsou vlivnou kategorií voličů, která je schopna ve prospěch svých zájmů mobilizovat značný politický kapitál. 4.Ztráta sociálního konsensu krize legitimity Sociální konsensus stál u zrodu sociálního státu a spočíval v akceptaci ideálu sociálního občanství, postaveného na zásadě úplné rovnosti občanů při uspokojování sociálních práv a na sociální solidaritě. Tyto původní myšlenky se však postupně vytrácejí, systém se začíná více poohlížet po předchozích výdělcích občanů, kteří chtějí ze sociálního státu něco čerpat. Další zvyšování sociální rovnosti v současných sociálních státech je při vysokém životním minimu příliš nákladné a vyvolává otázku kdo to zaplatí. Neúměrný růst daní se týká postupně všech a nevede k sociálnímu smíru, naopak chudí chtějí stále více. Důležité je proto klást si otázku, jakou rovnost a na jakém standardu si vlastně může welfare state dovolit, aby ji byl schopen 5
6 zaplatit.sociální stát je postupně mnohými považován za nespravedlivý, neboť zvýhodňuje určité vrstvy společnosti a těží z něho ti, kdo v tom umějí chodit. 5.Ekologická krize Důsledky poškození životního prostředí se týkají především středních vrstev, a to z toho důvodu, že se nemohou se svým omezenými prostředky vykoupit ze špatného prostředí jako ti, kdo jsou skutečně bohatí.společně s nižšími vrstvami jsou vystaveny všem hrozbám, jako jsou důsledky nadměrného automobilového provozu, problémové složky v potravě apod. Jejich finanční situace jim umožňuje pouze dvou až třítýdenní dovolenou ve zdravé přírodě.na rozdíl od vrstev horních a bohatých jim jejich životní standard nestačí k tomu, aby se mohli do přírody na delší dobu odstěhovat. 6.Nedostatek veřejných sociálních služeb Nákladnost veřejných sociálních služeb neumožňuje u řady služeb plné pokrytí poptávky, která má naopak, zejména při bezplatnosti některých služeb, tendenci neúměrné narůstat. Nedostatek veřejných služeb je pak zdrojem kritiky občanů. Reakce sociálních států na krizi Smutek uvádí tři cesty, kterými reagovaly různé vyspělé sociální státy na krizi: 1. Neo-liberální země (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland) nastoupily strategii deregulace mezd a pracovního trhu. 2. Kontinentální země (Německo, Francie) nastoupily cestu pracovní redukce, přizpůsobení práce. 3. Skandinávské země se daly na cestu expanze zaměstnanosti (hlavně žen) Aktuální problémy sociálního státu: nedostatek kvalifikované veřejné diskuse o sociálních tématech nevýkonnost sociální správy (způsobené personálními změnami po každých volbách) nedokončená reforma státní správy (zejména by měla být decentralizováno poskytování soc. služeb) ztráta sociálního konsensu, tzv. krize legitimity (lidé přestali věřit tomu, co slíbil stát) demografické změny stárnutí populace nedokončená reforma zdravotnictví neexistence komplexních státních programů týkajících se sociálních věcí ztěžování činnosti nestátních neziskových organizací nevhodnou legislativou a způsobem financování 6
7 Patřila sem i absence zákona o sociálních službách, který by zplnomocnil klienta při rozhodování o vhodné formě služby. Zákon o soc. službách začíná platit od , z. č. 108/2006 Sb Pozitivní stránka sociálního státu - zdravotní a vzdělanostní politikou poskytuje zdravou a kvalitní pracovní sílu soc. stát zvyšuje kupní sílu obyvatel soc. stát snižuje soc. nerovnost, zvyšuje pocit soc. bezpečí 7
Státnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání
Reforma českého důchodového systému Státnice Vyhodnoťte demografickou situaci ČR a EU a výhled do budoucna. Vysvětlete, jaké důsledky z toho plynou pro různé modely financování důchodového zabezpečení.
VíceParametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění
Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu
VíceVY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:
VíceReformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ
Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní
VícePříčiny vzniku SZ: Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může být: vlastní
Příčiny vzniku SZ: Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může být: vlastní (úspory, soukromé pojištění) od druhých lidí nebo soukromých
VíceTEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010
TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,
VíceNávrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek
Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v
VíceSystémy zdravotní péče
Systémy zdravotní péče Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Zdravotnické systémy 1 Systémové pojetí 1 Obecná teorie systémů všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systémy:
VíceDaňová teorie a politika, úvod
Daňová teorie a politika, úvod Úvod Základní prvky daňové techniky a jejich uplatnění. Daňový systém ČR, jeho význam a vývoj. Veřejný rozpočet veřejné příjmy neúvěrové daňové nedaňové úvěrové veřejné výdaje
Více7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY
7. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY 1 Argumenty pro volný obchod Argumenty proti volnému obchodu Politický model obchodní politiky Mezinárodní vyjednávání a WTO 2 Volný obchod úvod úplně volný obchod
VíceProč potřebujeme důchodovou reformu?
Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná
VíceMetodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium
Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky
VíceNÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR
Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní
VíceLiteratura - zdroje. Kučerová, I.: Ekonomiky. Karolinum Praha ISBN80-
Ekonomiky ČZ EU v 90. letech a počátkem nového milénia VSFS Mezinárodní ekonomická integrace KSM 5. 1. 2008 1 Literatura - zdroje Čerpáno z: Kučerová, I.: Ekonomiky členských států Evropské unie. Karolinum
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceSociální stát náklady a výnosy
Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích
VícePluralita zdravotních pojišťoven. Sdružení Občan 3/2017 Ladislav Friedrich
Pluralita zdravotních pojišťoven Sdružení Občan 3/2017 Ladislav Friedrich Aktuální stav Pojišťovny jsou nuceny plně přizpůsobovat ZPP kalkulacím vycházejícím z rozhodnutí MZ k úhradám zdravotní péče a
VíceZÁKAZNÍK. SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI Řízení dokumentů a záznamů. ODPOVĚDNOST MANAGEMENTU Řízení zdravotní pojišťovny
Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR a jeho vývoj Vladimír Kothera generální ředitel ZP M-A prezident SZP ČR Duben 2008 Obsah přednášky Představení Zdravotní pojišťovny METAL-ALIANCEALIANCE Historický
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. Lekce Doprovodné jevy tržního mechanismu Struktura lekce:
VíceFinancování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí
Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí Obsah Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví
VíceEFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ
EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLN LNÍCH SLUŽEB Ing. Jiří Horecký, B.A.(Hons) prezident Asociace poskytovatelů sociáln lních služeb ČR www.apsscr.cz www.socialni-sluzby.eu sluzby.eu www.horecky.cz www.tyden-socialnich
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
Více13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceProjekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050
Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance
VíceODS pro seniory Praha, 13. května 2010
ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní
VíceOBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl
OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........
VícePotenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu
Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu Martina Mikeszová Jan Sládek Oddělení socioekonomie bydlení, Socioekonomie bydlení Struktura prezentace Výzkumná otázka Měření
Vícepo modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání
po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě
VíceNezaměstnanost 15.3.2012
Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceNÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012
NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících
Více6.1 Modely financování péče o zdraví
6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním
VíceSurvey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:
Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém
VíceI. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje
OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....
Více7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
VíceKudy tečou peníze ve zdravotnictví?
Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference
VíceICT jako faktor konkurenceschopnosti?
FITPROsto 15.4.2010 ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD 01 Samostatný odbor finanční stability 01 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 01 SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny
VíceZneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.
Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou
VíceZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability
ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního sektoru
Více6 Nabídka na trhu výrobků a služeb
6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem
VíceVeřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte
Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných
VíceZdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek
Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem
VíceSPOLEČNOST A EKONOMIKA MEZI VÁLKAMI
SPOLEČNOST A EKONOMIKA MEZI VÁLKAMI I. PERIODIZACE 120 Vývoj ekonomiky USA 1919-1939 reálný HNP, ceny 1929, index 100 80 60 40 1919 1922 1929 1933 1939 II. POVÁLEČNÁ KRIZE ŠPANĚLSKÁ CHŘIPKA synchronní
VíceVčasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření
MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceDomácí úkol Třebenice za 20 let.
Domácí úkol Třebenice za 20 let. Před setkáním 15. října si prosím promyslete: jaké chceme Třebenice za 20 let? 1. Jak mají vypadat? (nové plochy / plochy přestaveb co na nich bude, jaká kriteria pro umístění?)
VíceI. Vývoj čistých mezd zaměstnanců
Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru
VíceRegulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR
Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy
VíceDopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě
Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví
VíceSTAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH
STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceSkutečné kořeny a implikace globální recese a stagnace. Lukáš Kovanda, Ph.D., hlavní ekonom, Roklen Fin
Skutečné kořeny a implikace globální recese a stagnace Lukáš Kovanda, Ph.D., hlavní ekonom, Roklen Fin Obsah prezentace Obsah prezentace I. Ke kořenům stagnace: Dva příběhy II. Sekulární stagnace III.
VíceObecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému
Přednáška č.8 Důchodové systémy Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému Hlavním cílem změn:
Více3. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY
3. POLITICKÁ EKONOMIE OBCHODNÍ POLITIKY 1 Volný obchod úvod úplně volný obchod pár zemí (Hongkong) není dokonalý, ale lepší než jiné politiky vyhnou se ztrátám efektivity spojené s protekcionismem a získají
VíceAlternativy reformy penzijního systému března 2007 S 36 14:00 17:15
Alternativy reformy penzijního systému 1. 3. března 2007 S 36 14:00 17:15 Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat
Více8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh
8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh
VíceZájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny
Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016 Ekonomická konvergence Konvergence
Vícelní politika Zdravotní politika Téma: FSS MU Brno, 2006
Sociáln lní politika Téma: Zdravotní politika FSS MU Brno, 2006 Struktura tématut 1. Zdraví a jeho determinanty 2. Indikátory zdraví 3. Zdravotní politika a její cíle 4. Subjekty ve zdravotnictví 5. PředmP
VíceModernizace zdravotních systémů v zemích EU
Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému
VíceEU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě
EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce
VíceStudijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010
Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010 Název tématu Postavení obcí v systému veřejné správy v České republice a jejich vztah k orgánům státní správy Analýza
Více3.3 Data použitá v analýze
ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální
VíceANALYTICKÁ STUDIE ODVĚTVÍ MUNICIPALITY
Stránka 1 z 11 ANALYTICKÁ STUDIE ODVĚTVÍ MUNICIPALITY Hospodaření obcí je přímo závislé na zdraví ekonomiky státu, což se projevuje v hlavní složce municipálních rozpočtů daňových příjmech. Období recese
VíceZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM. MUDr. Jan Šťastný
ZDRAVOTNICTVÍ A EKONOMICKO POLITICKÝ SYSTÉM MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 MODELY ZDRASYSTÉMŮ Struktura zdravotnického systému není věcí odborníků, nýbrž politiků; v demokratických systémech je odrazem názoru
VíceZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života
ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
VíceChudoba a veřejná politika
Chudoba a veřejná politika Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze Máme nejméně chudých v Evropě? Měření chudoby Absolutní Relativní
VíceOBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl
OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........
VícePODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace
PODPORA SOCIÁLNÍ EKONOMICE Strategická inovace Marie Dohnalová, Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd a Fakulta humanitních studií Karlova univerzita v Praze
VíceÚvod do sociální politiky
Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob
VíceZ metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.
Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu
VíceNávrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015
MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci
VíceKonflikt generací mladí proti starým?
Konflikt generací mladí proti starým? Martin POTŮČEK Předseda odborné komise pro důchodovou reformu Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Vystoupení
VícePříprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život
VícePenzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.
Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní
VíceVyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody
Vyhodnocení dotazníků Komise pro spravedlivé důchody 22. 3. 2019 1. Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco
VíceObsah. Formy fiskální politiky. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.
Obsah Druhy, formy fiskální politiky Lafferova křivka Hospodářská politika Teorém lokomotivy Typy ekonomik Formy fiskální politiky Automatické (vestavěné) stabilizátory nástroje fungující samočinně aniž
VíceSoučasná situace sociálního bydlení v Česku
Současná situace sociálního bydlení v Česku 06/2014 Roman Matoušek Struktura prezentace 1. Co je sociální bydlení? 2. Bytové politiky v Česku po roce 1989 a sociální bydlení: vývoj a současný stav 3. Připravované
VíceSlužby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb
Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.
VíceFlexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce (Nekolová,
Evropská politika zaměstnanosti, flexicurity Termín flexicurity Flexicurity je složený výraz, který v sobě zahrnuje dva zdánlivě protichůdné výrazy flexibilitu a ochranu (angl. security) na trhu práce
VíceVýzvy a doporučení pro odvětví mobilních telekomunikací. Ing. Aleš Rod, Ph.D Praha, Česká republika
Výzvy a doporučení pro odvětví mobilních telekomunikací Ing. Aleš Rod, Ph.D. 06. 11. 2018 Praha, Česká republika 1. Vývoj klíčových ukazatelů trhu 2. Výzvy odvětví mobilních komunikací 3. Klíčové podmínky
VíceOrganizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru
Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru 1 Mechanismy zabezpečování veřejných statků a služeb Tržní selhání --- veřejný sektor Veřejné statky, služby někdo je musí
VíceDaňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB
Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou
VíceDlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí březen 2019 Národní rozpočtová rada Úvod a struktura Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech
VíceČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému
ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího
VíceInformativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?
Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení
VíceSociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
VíceZávěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol
Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006 Priority České
VíceVýbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020
Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova Moderní české zemědělství do roku 2020 Evropský kontext SZP EU Rok 2008 Health Check pouze kosmetické změny Přetrvávají problémy: Přílišná regulace a složitost
VíceCo je sociální správa?
Sociální správa Co je sociální správa? Souhrn orgánů a organizací, které realizují sociální politiku určitými nástroji a technikami Instituce (veřejnoprávní nebo soukromoprávní), které organizují proces
VíceSociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1
Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění
VíceDefinice cílů a klíčových parametrů
JEDNÁNÍ ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU Tým 3 - Komplexní systémové analýzy, zásluhovost a transfery mezi rodinami a státem, Praha, MPSV ČR, 26. 6. 2014 Definice cílů a klíčových parametrů Podrobná
Více