VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Adile Saryeva

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Adile Saryeva Rozvoj hotelnictví na Slovensku Bakalářská práce 2015

2 Rozvoj hotelnictví na Slovensku Bakalářská práce Adile Saryeva Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Jindra CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: Adile91@seznam.cz Praha 2015

3 Bachelor s Dissertation Expansion of Hotel Industry in Slovakia Adile Saryeva The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel Management Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra CSc. Date of Submission: Adile91@seznam.cz Prague 2015

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Rozvoj hotelnictví na Slovensku zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podoba ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.... Adile Saryeva V Praze dne

5 Poděkování: Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce, panu prof. Ing. Jiřímu Jindrovi CSc., za cenné rady a upozornění, kterými mi velmi pomohl během vytváření této bakalářské práce a při jejím dokončování.

6 Abstrakt SARYEVA, Adile. Rozvoj hotelnictví na Slovensku. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: s. Cestovní ruch a hotelnictví jsou v současné době odvětvím, které může přinést destinacím výrazně lepší ekonomické podmínky. Slovensko i Česká republika si v posledních dvaceti letech prožily ekonomické změny a ekonomický růst. Práce se zaměřuje na to, jak byl na Slovensku tento růst využit v oblasti hotelnictví, a jak si hotelnictví vede jak z pohledu vývoje v rámci jednotlivých let, tak i z pohledu srovnání s dalšími městy ve středoevropském regionu. Cílem práce je analyzovat, jak se vyvíjí hotelnictví v Bratislavě, a to na základě historického vývoje, současného stavu a na základě srovnání se stavem v Praze. Kromě toho se práce zaměřuje na splnění dílčího cíle, kterým je navržení forem dalšího rozvoje hotelnictví v Bratislavě. Práce se soustředí na poznání statistických údajů a vyvození trendů na základě těchto údajů, a to jak pro Slovensko, tak i pro Českou republiku. Následně jsou zpracovávány výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v Bratislavě s účastníky hotelového cestovního ruchu, aby bylo možné zjistit, jaký je aktuální stav přímo z pohledu těch, kteří služby hotelů využívají. Bratislava je dále srovnávána s Prahou a Vídní, a to z pohledu místních statistik a toho, jak si v oblasti hotelnictví jednotlivá města stojí. V závěru jsou následně uvedena konkrétní opatření na možná zlepšení, která je možné v Bratislavě provést, aby se hotelnictví vyvíjelo pozitivním způsobem. Jsou zde trendy, které lze považovat za negativní a které je vhodné omezit, aby došlo k rozvoji, jenž bude rychlejší než v současné době. Klíčová slova: Bratislava, cestovní ruch, hotelnictví, hotely, Slovensko, služby

7 Abstract The tourism and hotel industry are sector of the economy that can help to develop the economic conditions in the area nowadays. There weber economic changes and economic growth in Slovakia and the Czech Republic for the last 20 years. The thesis is focusing on how the growth was used in the hotel industry in Slovakia and how the hotel industry is developing in those years and in the comparison with other cities in the Central European region. The main goal of the thesis is analyzing the development of the hotel industry in Bratislava on the basis of the historical development, current state and with the comparison of the sector s state in Prague. The thesis has also a partial goal: Suggesting other forms of hotel expansion in Bratislava. The thesis is focusing on the knowledge of statistic data and trends on the basis of these data for Slovakia and for the Czech Republic. Then, there are solutions of the survey that was made with hotel guests in Bratislava to find out what is the current state from the view of the recipient of hotel services. Bratislava is compared to Prague and Vienna on the basis of local statistics for these cities in the hotel sector. The conclusion of the thesis is dealing with steps for possible improvements that can be done in Bratislava to develop the hotel industry in positive way because there are trends that can be considered as negative and should be eliminated to reach the expansion that will be faster than the current one. Key words: Bratislava, hotel industry, hotels, services, Slovakia, tourism,

8 Obsah ÚVOD TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST Cestovní ruch a hotelnictví Typologie a formy cestovního ruchu Hotelnictví Klasifikace hotelů podle hvězd ANALYTICKÁ ČÁST Vývoj hotelnictví na Slovensku a v České republice Vývoj cestovního ruchu na Slovensku Vývoj hotelnictví na Slovensku Vývoj hotelnictví v České republice Srovnání vývoje hotelnictví ČR a Slovenska Hotelnictví v Bratislavě Vývoj hotelnictví v Bratislavě Současný stav hotelnictví v Bratislavě dotazníkové šetření Část dotazníku zaměřená na zákazníky Část dotazníku zaměřená na služby hotelů Část dotazníku zaměřená na spokojenost Vyhodnocení hypotéz Porovnání stavů hotelnictví v Bratislavě, Praze a Vídni NÁVRHOVÁ ČÁST ZÁVĚR Seznam použité literatury a zdrojů Seznam příloh... 77

9 Seznam tabulek Tabulka 1: Přínosy cestovního ruchu ve vybraných oblastech Tabulka 2: Počet kritérií a bodů nutných pro splnění dané klasifikace Tabulka 3: Minimální počet fakultativních bodů Tabulka 4: Preference domácích a zahraničních turistů na Slovensku Tabulka 5: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 na Slovensku Tabulka 6: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 v hotelech na Slovensku Tabulka 7: Počet zařízení a lůžek v letech 2000 a 2008 na Slovensku Tabulka 8: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 v České republice Tabulka 9: Počet zařízení a lůžek v letech 2000 a 2008 v České republice Tabulka 10: Vybrané ukazatele pro srovnání ČR a Slovenska v roce Tabulka 11: Ukazatele pro ***** a **** hotely v ČR a Slovensku v roce Tabulka 12: Odpověď na otázku č. 11 dotazníku Tabulka 13: Odpověď na otázku č. 12 dotazníku Tabulka 14: Hodnoty pro hypotézu č Tabulka 15: Porovnání počtu hotelů podle typů v Bratislavě, Praze a Vídni

10 Seznam grafů Graf 1: Vývoj podílu ubytování domácích hostů v jednotlivých zařízeních Graf 2: Vývoj počtu hotelů na Slovensku ( ) Graf 3: Vývoj počtu hotelů a hromadných ubytovacích zařízení v letech Graf 4: Vývoj počtu hotelů v ČR ( ) Graf 5: Vývoj počtu hotelů na Slovensku ( ) Graf 6: Srovnání krajů Slovenska podle počtu hotelů (2014) Graf 7: Srovnání krajů Slovenska podle počtu návštěv (2014) Graf 8: Vývoj počtu hotelů podle typu v Bratislavě ( ) Graf 9: Vývoj počtu lůžek podle typu hotelu v Bratislavě ( ) Graf 10: Vývoj počtu návštěv v Bratislavě ( ) Graf 11: Vývoj počtu přenocování v Bratislavě ( ) Graf 12: Odpověď na otázku č. 1 dotazníku Graf 13: Odpověď na otázku č. 2 dotazníku Graf 14: Odpověď na otázku č. 3 dotazníku Graf 15: Odpověď na otázku č. 4 dotazníku Graf 16: Odpověď na otázku č. 5 dotazníku Graf 17: Odpověď na otázku č. 6 dotazníku Graf 18: Odpověď na otázku č. 7 dotazníku Graf 19: Odpověď na otázku č. 8 dotazníku Graf 20: Odpověď na otázku č. 9 dotazníku Graf 21: Odpověď na otázku č. 10 dotazníku Graf 22: Odpověď na otázku č. 13 dotazníku Graf 23: Odpověď na otázku č. 14 dotazníku Graf 24: Odpověď na otázku č. 15 dotazníku Graf 25: Odpověď na otázku č. 16 dotazníku Graf 26: Vývoj počtu hostů v Bratislavě, Praze a Vídni Graf 27: Vývoj počtu přenocování v Bratislavě, Praze a Vídni Graf 28: Vývoj průměrné doby přenocování v Bratislavě, Praze a Vídni

11 ÚVOD Cestovní ruch je v současnosti jedním z velmi se rozvíjejících odvětví hlavně proto, že se jedná o jedno z ekonomických odvětví, která jsou adaptovatelná v podstatě kdekoli. I malé město, kde není průmysl a minimum služeb, disponuje zajímavou lokalitu, zajímavou stavbu anebo má zajímavý historický či kulturní aspekt. Na základě toho se obec může stát zajímavou destinací cestovního ruchu. Samozřejmě, je zde větší potenciál takových míst, která mají dlouhou historii cestovního ruchu, mají více možností toho, co nabídnout návštěvníkům, ale podceňování cestovního ruchu a jeho možností může vést k tomu, že region nebude využívat ekonomický potenciál. Po rozpadu Československé republiky se nově vzniklé země staly samostatnými mimo jiné i v tom, jak se budou snažit získat turisty pro svůj cestovní ruch. Přesto se stále jedná o země, které jsou propojené. Díky sousedství se snaží o to, aby přitáhly občany druhé země k cestě, při které tito utratí finanční prostředky, jež se stanou příjmem destinační země. Nejde o to si nutně konkurovat v tom smyslu, aby některá ze zemí měla více příjezdů ze země druhé, ale jednoznačně se jedná o důležitý aspekt cestovního ruchu obou zemí. Dlouholetou společnou historii a teritoriální blízkost je možné využít k tomu, aby se obě země podporovaly. Díky tomu může docházet ke vzniku různých společných projektů, jednotlivá města se navzájem mohou podporovat v různých formách spojenectví, a to nikoli pouze obce, které jsou blízko společných hranic. Například z Prahy do Bratislavy se díky dálnici nejedná o až tak dalekou cestu, a tak je zde jednoznačně potenciál toho, jak by obě hlavní města mohla kooperovat a jak se snažit přitáhnout co nejvíce turistů, a to nejen ze svých vlastních území navzájem, ale také turistů, kteří cestují do Česka a mohli by zamířit i na Slovensko, anebo obráceně. Je třeba zdůraznit, že primárně jsou obě země samostatné a každá má svou vlastní politiku cestovního ruchu. Každá země se snaží o to, aby se její cestovní ruch rozvíjel. Nejlépe jsou na tom pak centra cestovního ruchu, která dokáží nabídnout skutečně nejvíce vyžití, až už kulturního, historického, společenského, sportovního, atd. Je logické, že těmito centry jsou primárně hlavní města obou zemí, protože se jedná o destinace, kde je velký rozsah toho, co je možné turistům nabídnout. Praha a Bratislava jsou významná centra a nejnavštěvovanějšími destinacemi v obou zemích. Aby mohly tak velké destinace pojmout dostatečné množství turistů, znamená to, že je potřeba zajistit především dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit. Hotely jsou 11

12 v tomto směru nenahraditelné a jejich místo v tak velkých destinacích je jedinečné. Na jednom místě lze ubytovat desítky až stovky turistů, samozřejmě čím blíže je hotel zajímavé turistické atrakci, tím je to pro něj výhodnější. Tato bakalářská práce se zaměřuje právě na hotelnictví na Slovensku a následně konkrétně na hotelnictví v Bratislavě od roku Bratislava byla vybrána jako největší slovenské sídlo, kde se předpokládá velká koncentrace hotelů a jejich rozvoj. Cílem práce je analyzovat, jak se vyvíjí hotelnictví na Slovensku a navržení dalšího rozvoje hotelnictví v Bratislavě, a to na základě historického vývoje, současného stavu a na základě srovnání se stavem v Praze. Práce se chce soustředit na historické a statistické údaje, ale také na to, jaké je srovnání destinací, které jsou pro země velmi důležité. Na vývoji destinací je pak možné ukázat, jak na tom která destinace je a která se vyvíjela lépe, případně jaká doporučení je možné si z takového stavu vzít. V rámci práce je provedena komparativní analýza, používá se analýza vývojových údajů, formou dotazníkového šetření jsou zjišťovány názory hostů na stav hotelnictví v Bratislavě. Práce je rozdělena na několika kapitoly, kdy první se zaměřuje na stručné určení toho, co je cestovní ruch a jaký je jeho význam. To je důležité pro uřčení toho, jaký je současný stav na Slovensku a jak je cestovní ruch využívaný. Cestovní ruch z pohledu hotelnictví na Slovensku je pak popsán v následující kapitole, která se zaměřuje obecně na Slovensko jako celek, a to především proto, aby bylo možné srovnat s České republikou. Právě srovnání s Českou republikou je smyslem této kapitoly, která vymezuje také základní faktory toho, jak se hotelnictví na Slovensku a v České republice odlišují. Následuje část, která je podrobnou analýzou toho, jaký je stav hotelnictví ve vybraném regionu, kterým je pro potřeby práce Bratislava. Kapitola se snaží o to, aby podala komplexní přehled o hotelnictví v Bratislavě, a to i z pohledu kvality, která je na Slovensku v současné době monitorována. Kapitola se zaměřuje i na srovnání se stavem v Praze a ve Vídni a na určení základních rozdílů, které mezi městy v oblasti hotelů panují. Poslední kapitola prezentuje hlavní výstupy z provedené analýzy, a to na základě srovnání v rámci let (statistické šetření) a na základě srovnání teritoriálního. V závěru pak následuje shrnutí základních poznatků celé práce a určení toho, zda byly cíle práce splněny. 12

13 1. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1.1 Cestovní ruch a hotelnictví Podstatou cestovního ruchu jako odvětví je poskytování různých produkt a především služeb osobám, které se účastní cestovního ruchu, kde tyto služby a produkty mají osobní charakter, slouží k bezprostřednímu uspokojování potřeb, zájmů a zálib turistů. Vychází se tedy z toho, že je zde potřeba lidí se dočasně přesouvat z místa na místo a na tomto základě je stavěn cestovní ruch jako soběstačné, specifické odvětí, které se řídí pravidly a očekáváními, které do něj vkládají obě strany poskytovatelé služeb a cestující. Pokud se zaměříme na teoretickou definici cestovního ruchu, která je uznávána, můžeme použít mezinárodní definici, která byla poprvé použita na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v Ottawě v roce 1991 uspořádané Světovou organizací cestovního ruchu WTO. Tato definice v sobě má hned několik zásadních faktorů, které jsou s cestovním ruchem spojeny. Jedná se o faktor místní, faktor časový a faktor motivační. Za cestovní ruch jsou pokládány aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem. 1 Vymezení je přesné a nevztahuje se pouze na osoby na dovolené, ale je spojeno i s osobami, které jedou na služební cestu. Je logické očekávat, že i tyto osoby budou chtít využít služby cestovního ruchu v místě, kde mají obchodní schůzky. I tito lidé si budou zajišťovat ubytování a stravování. Díky definici je pak možné určit, co konkrétně již nepatří do cestovního ruchu a na co není v případě institucí a subjektů cestovního ruchu vhodné se tolik zaměřovat. Mezi takové cesty patří: - přesuny v rámci místa trvalého bydliště, - dočasné přistěhování za prací, které trvá déle než rok, - pravidelné cesty do zahraničí (jedná se o opakující se cesty a nepředpokládá se, že osoba bude tolik využívat služby cestovního ruchu), - dlouhodobé migrace, kde je kritériem hlavně doba setrvání na jednom místě. 1 PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, ISBN S

14 Kategorizování cestovního ruchu a určení, co to cestovní ruch vlastně je, je velmi důležité proto, že je důležité především proto, že je pak možné lépe cílit jednotlivé služby. I když se cestovní ruch promítá do kultury, do společenského života destinace a do možností, jaké město nabízí, primárně je cestovní ruch ekonomickým odvětvím. Primárně proto, že se jedná o odvětví, které přináší finanční prostředky do destinace, nese s sebou možnosti ekonomického rozvoje. Český podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti (4,6 %) je velmi podobný situaci v Německu (4,6 %), Nizozemí (4,4 %) nebo Finsku (4,5 %). Jen o málo vyšší podíl má Francie (4,9 %) nebo sousední Slovensko (5,3 %). Nejvyšší hodnoty vykazují turistické velmoci Španělsko (11,5 %) a Portugalsko (8,2 %). 2 Cestovní ruch tak hraje velmi důležitou roli v oblasti zaměstnanosti, stejně jako v oblasti příjmů. Na Slovensku se z hlediska zaměstnanosti dokonce jedná o větší podíl než v případě České republiky. Toto je na jednu stranu přínosné, ale je také potřeba si uvědomit, že cestovní ruch je specifický sezónností. Vliv na ekonomiku tak jednoznačně existuje a nejedná se o vliv malý. Tento vliv je ještě možné rozdělit na dvě složky na složku přímého vlivu a na složku vlivu nepřímého. 3 Pokud se hovoří o přímém vlivu cestovního ruchu na ekonomiku, jedná se o příjmy, které má destinace z turistů, tedy z toho, co turisté přímo na cestovním ruchu v dané oblasti utratí (vstupy na akce, do kulturních památek, ubytování, stravování, atd.). V případě nepřímých vlivů se pak jedná o dopad na další odvětví, která s cestovním ruchem přímo souvisí větší příjmy mají dopravci na pravidelných linkách, více se staví, takže profituje i stavebnictví, je potřeba zajistit komunikaci, banky mohou poskytovat úvěry spojené právě s cestováním, rozvíjí se sport jako možnost vyžití, stejně tak i kultura v daném regionu. Cestovní ruch á tak vliv napříč ekonomickými odvětvími. Regiony se samostatně, nebo společně, nezávisle na vládě, či v souladu s vládními programy, snaží cestovní ruch rozvíjet. Snaží se každá oblast, každý region, protože rozvoj cestovního ruchu může být v některých případech jediné, co region pozvedne, co může znamenat, že bude region ekonomicky aktivní a nebude určen pouze pro bydlení. Cestovní ruch není odvětvím, které dopadá jedině na oblast ekonomiky. Cestovní ruch má pozitivní dopady i v jiných oblastech, což je další důvod, proč je cestovní ruch podporován a proč je zde snaha o to, aby se rozvíjel. Jedná se především o nepřímé 2 CHRÁMECKÝ, Tomáš, LEJSEK, Zdeněk. V cestovním ruchu pracuje téměř čtvrt miliónu lidí [online] Český statistický úřad, [cit ]. Dostupné z: 3 MALÁ, Vlasta, a kol. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, ISBN

15 dopady, které jsou pro oblast důležité. Destinace nemusí mít kulturní vyžití, ale tím, že se snaží podporovat cestovní ruch, který chyběl, destinace ožívá. I občané mají díky cestovnímu ruchu více možností. Rozvíjí se vztah regionu k místnímu obyvatelstvu. Najednou lze zakládat malé obchody a pohostinství, protože jsou zde lidé, kteří v nich něco utratí. Díky cestovnímu ruchu ožívá destinace, ale i společenský, ekonomický a kulturní život v oblasti. Rozvoj je velmi závislý na tom, kolik skutečně může region nabídnout, jak je dostupný, jaké jsou další destinace v okolí, apod. I proto je vhodné rozvíjet cestovní ruch nikoli jednotlivě, ale propojit regiony a snažit se, aby postupovaly společně. Společně dokáží zajistit více atraktivit pro turisty, kteří zajistí příjmy a rozvoj cestovního ruchu, ale i dalších odvětví, která se díky investicím rozvinou anebo nově vzniknou. Pozitiva a vlivy cestovního ruchu jsou kategorizovány. Prezentovány jsou v tabulce 1, kde je uvedeno, jaká jsou specifika cestovního ruchu a jak se cestovní ruch podílí na tom, aby regionu ekonomicky pomohl, ale stejně tak, aby mu prospěl i v dalších oblastech. Přehled může pomoct ve smyslu pochopení toho, co cestovní ruch může přinést, jak může zajistit regionu to, že se o něj budou více zajímat turisté, ale stejně tak i místní hosté. Tabulka 1: Přínosy cestovního ruchu ve vybraných oblastech Zlepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního CR Daně a poplatky zvyšují příjmy místního i státního rozpočtu Ekonomická Podpora rozvoje malého a středního podnikání oblast Zvyšování zaměstnanosti Stimulace investic do místní infrastruktury Podpora sociálního rozvoje, zmírňování chudoby Sociálně-kulturní Zvyšování životního standardu místních obyvatel oblast Záchrana kulturních tradic a historie Příjmy ze vstupného do chráněných oblastí, daně a poplatky pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů Ochrana životního Atraktivita přírodního prostředí vede k vytvoření chráněných oblastí prostředí Tvorba pracovních příležitostí Regulace počtu návštěvníků v chráněných územích Zdroj: Kiráľová (2003) 4 4 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, ISBN

16 Cestovní ruch může napomoct tomu, aby se region rozvíjel, a to nikoli pouze tím, že samotný cestovní ruch přinese zisky a rozvoj pro společnosti, které poskytují služby cestovního ruchu, ale důležité je, že cestovní ruch je impulsem, aby se rozvíjel region ve všech oblastech. Pro cestovní ruch lze upravovat nabídku služeb v dopravě, ale například také ve finančnictví a stavebnictví. Z hlediska ekonomického má tak cestovní ruch zásadní meziodvětvový přesah, který by měl využít k rozvoji regionu a podpoření jeho možností Typologie a formy cestovního ruchu Cestovní ruch je sám o sobě velmi široký pojem, což souvisí i s jeho dopady, které jsou na společnost i na ekonomiku také poměrně rozsáhlé. Lidé se musejí přizpůsobovat tomu, jaká je sezóna, město se musí přizpůsobit, aby cestovní ruch podpořilo, apod. Právě podle vlivu je možné rozlišovat cestovní ruch. Pokud se zaměříme na typologii, rozlišují různé přístupy, a to podle vybraných kritérií: 5 - převažující motivace účasti na cestovním ruchu (turistika, pracovní pobyt, atd.) - místo realizace (městská, venkovská, přímořská, apod.) - vztah k platební bilanci státu (domácí, mezinárodní) - délka pobytu (jednodenní, vícedenní) - způsob zabezpečení cesty a pobytu (ubytování v hotelech, stanování, cesty vlakem, autobusem, autem, letadlem, apod.) - počet účastníků (individuální, rodinné, skupinové) - způsob financování (prostřednictvím cestovní kanceláře, zajištění osobní, financování z úspor, na úvěr, apod.) - věk účastníků (školní či rodinné výlety, turistika zaměřená na seniory, na mladé bez dětí, apod.) - převažujícího prostředí pobytu (letní, zimní) Cestovní ruch je jevem, který je vykonáván za jistými cíli, kdy cíle se mohou odlišovat a podle toho se pak rozlišuje podoba samotného cestovního ruchu. To vede k tomu, že typologie je rozsáhlá a různorodá. Rozhodující jsou použitá kritéria. Odlišnou, ale nikoli naprosto jinou typologii nabízí Vystoupil. Na typologiích je znát, že se prolínají, pouze jsou odlišná východiska, s jakými je typologie tvořena. Vystoupil (2007) určil 5 MALÁ, Vlasta, a kol. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, ISBN

17 následující typy cestovního ruchu: městský, veletržní a kongresový, lázeňský, venkovský, zimní rekreace, letní rekreace a vinařská turistika. 6 Toto vymezení není dostatečně vhodné v tom smyslu, že nezohledňuje všechny možnosti, které cestovní ruch nabízí. Vhodnou variantou je spíše první uvedené rozdělení podle kritérií. Sám Vystoupil v jiné své publikaci prezentoval kritéria cestovního ruchu komplexně a vytvořil vhodnější pohled na to, jaké jsou formy cestovního ruchu: 7 - cestovní ruch dle původu účastníků domácí a zahraniční cestovní ruch, - cestovní ruch dle počtu účastníků individuální, kolektivní, masový, - cestovní ruch dle věku účastníků mládežnický, seniorský, - cestovní ruch dle délky trvání krátkodobý, dlouhodobý, - cestovní ruch dle převahy místa pobytu městský, venkovský, - cestovní ruch dle ročního období letní, zimní, v hlavní sezóně, mimosezónní, - cestovní ruch dle způsobu ubytování hotelový, parahotelový, - cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci aktivní, pasivní, - cestovní ruch dle způsobu cestování (organizace) organizovaný, neorganizovaný, - cestovní ruch dle způsobu financování komerční, sociální. Studium cestovního ruchu a jeho typologizace je důležité, aby bylo možné určit, na co se mají jednotlivé subjekty trhu zaměřovat, ale je nutné si také uvědomit, že se cestovní ruch nemůže vyvíjet živelně. Je potřeba, aby se rozvíjel v souladu s možnostmi regionu. Je nutné propojit cestovní ruch s geografickým postavením regionu a jeho zdroji. 8 Typologizace cestovního ruchu slouží k pochopení vazeb na trhu, vazeb na společnost i vazeb na zdroje regionu. Poznání cestovního ruchu a jeho možností lépe zajistí rozvoj regionu a zvýší zájem o destinaci, která se působením cestovního ruchu bude dál rozvíjet. 1.2 Hotelnictví Pokud jedinec nebo skupina cestují mimo svůj domov a plánují na cestě pobýt přes noc, vyskytuje se základní problém, který je spojen s cestováním od nepaměti. Prostší, případně i honosná zařízení splňující oba požadavky (ubytování a strava) mají svoji 6 VYSTOUPIL, Jiří, a kol. Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN VYSTOUPIL, Jiří, a kol. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN PLESNÍK, Pavol. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, 2010, 93 s. ISBN S

18 dlouholetou historii, která vypovídá nejenom o stupni hospodářského vývoje, ale i o kulturní úrovni společnosti, dějinách, architektury, politických událostech i každodenních lidských příbězích. 9 Historie hotelnictví je dlouhá a samotné hotelnictví má specifika je vyčleňován konkrétní druh cestovního ruchu, cestovní ruch hotelový. Hotel je možné definovat následujícím způsobem: Hotel může být definován jako místo, kde se za úplatu poskytuje (zpravidla krátkodobé) ubytování všem kategoriím turistů. Vedle ubytovacích služeb jsou v závislosti na klasifikaci, respektive v závislosti na zařazení do jakostní třídy poskytovány další služby stravovací, společensko-zábavní, relaxační, konferenční a obecně všechny služby, které jsou relevantní v této oblasti služeb. 10 Nejedná se tedy o definici toho, jak má instituce skutečně vypadat, ale primárně se jedná o to, jaké služby by měla poskytovat. To vede k tomu, že je vytvářena klasifikace hotelů podle jejich služeb, podle kvality a na základě dalších kritérií. Pro potřeby klasifikace hotelů je vytvořena metodika, která se neustále mění a upravuje. Na jejím základě je pak možné klasifikovat každé zařízení, které poskytuje ubytovací a další služby. V současné době je v ČR platná klasifikace pro roky 2013 až 2015, označována jako Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky se stala součástí evropského systému Hotelstars Union, který v současné době sjednocuje klasifikační kritéria v rámci ČR, Německa, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, Švédska, Nizozemí, Lucemburska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Malty. Hotelstars Union zaručuje stejné parametry kvality ubytovacích služeb v tomto významném regionu. 11 Jsou zaručovány služby určité kvality, které jsou v metodice jasně popsány. Je potřeba splnit velké množství kritérií, aby bylo možné jednotlivá zařízení klasifikovat. V případě hotelů se jedná o celkem 270 kritérií, která je možné splňovat, u penzionů je to 173 kritérií podle platné metodiky. Na základě této metodiky jsou pak také určeny základní formy ubytovacích zařízení, která jsou metodikou přijímána a které jsou klasifikována: 12 9 KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 224 s. ISBN S KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 224 s. ISBN S Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 12 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 18

19 - Hotel ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací), člení se do pěti tříd. Třídy jsou označovány známým systémem hvězdiček, kdy jedna hvězdička představuje nejnižší třídu, pět hvězdiček pak třídu nejvyšší. - Hotel garni ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně), člení se do čtyř tříd. - Motel ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy, člení se do čtyř tříd, zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování, recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. - Pension ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb (absence restaurace), člení se do čtyř tříd - Botel ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené lodi, člení se do čtyř tříd. Podobně jako v případě cestovního ruchu, i v oblasti hotelnictví je možné rozdělovat jednotlivá zařízení podle různých kritérií a nezohledňovat pouze oficiální kritérium podle výše popsané metodiky v České republice platné. Zde jsou prezentována další tři kritéria pro typologizaci hotelů: 13 - Hotely podle umístění přímořské, horské, městské, lázeňské a rekreační - Hotely podle převažujících doplňkových služeb a zaměření kongresové (konferenční nebo seminární), wellness, lázeňské, sportovní, relax a rodinné. - Hotely podle velikosti malé (do 50 pokojů), střední (50 až 150 pokojů), velké (150 až 400 pokojů) a mega (nad 400 pokojů) Klasifikace slouží pro to, aby bylo možné konkretizovat, co se od zařízení očekává a jaké jsou předpoklady, aby hotel v dané oblasti fungoval. Velký hotel se nebude vytvářet v oblasti s malou návštěvností, v přímořské oblasti se naopak očekávají větší hotely. Klasifikace tak pomáhá poznávat region, jeho možnosti, ale také klientelu, na kterou je třeba se zaměřit a kterou je potřeba segmentovat. 13 KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 224 s. ISBN S

20 Hotel je nutné chápat jako rozsáhlou strukturu, která má odlišné postavení oproti ostatním zařízením poskytující služby cestovního ruchu. Výjimečnost tkví v komplexnosti služeb, které jsou poskytovány. Přesto jsou to ubytovací služby, které mají zásadní postavení na jejich základě se odvíjejí ostatní služby, protože hotel může být hotelem pouze v případě, že poskytuje ubytovací služby Ubytovací úsek, jinak také Rooms Division, zahrnuje oddělení a personál, který zajišťuje ubytovací služby hostům v průběhu jejich pobytu v hotelu. Ve většině hotelů ubytovací úsek vytváří více příjmů, než je tomu u jiných výnosových středisek. Příjmy ubytování obvykle dosahují více než 60 % celkových příjmů. Příjmy za stravování dosahují obvykle cca 35 % (25 % příjmy za jídla, příjmy za nápoje podle zaměření cca 10 %) a další příjmy z ostatních oddělení mají nevýrazný podíl. Tento poměr je samozřejmě v každém ubytovacím zařízení více či méně odlišný, podle struktury jeho klientů, zaměření a povahy. 14 Ubytování tak může fungovat samostatně a jenom ze samotného ubytování budou výrazné příjmy, ale spolu se stravováním se jedná o komplexní služby, které zajišťují hlavní příjmy. Je pak na jednotlivých zřizovatelích hotelů, jestli jsou ochotni investovat do dalších služeb. Předpokladem je skutečnost, že čím více služeb bude hotelem poskytováno, tím lepší bude jeho klasifikace, která je určitou známkou, podle níž se klienti rozhodují, jaký hotel si vyberou. Hotelnictví je nedílnou součástí cestovního ruchu, a pokud má být daná destinace zajímavá pro turisty nejen domácí, ale i zahraniční, je nezbytné, aby disponovala adekvátní strukturou ubytovacích zařízení. Hotely tvoří kapacitu toho, kolik dokáže destinace pojmout hostů. V případě neexistence hotelů se destinace stává průjezdovou, což snižuje její potenciál. Cestovní ruch je nutné využívat podle možností destinace a následně dál rozvíjet. Tím, že je destinace zajímavá, automaticky se stává vyhledávanou pro turisty, ale i pro investory, kteří se budou snažit využít návštěvnosti v dané oblasti. V případě měst jako Bratislava nebo Praha se jedná o velmi vyhledávané destinace a stejně tak i o místa, která jsou zajímavá investorsky, protože do těchto měst budou jezdit lidé za kulturními památkami, ale také lidé, kteří jsou součástí kongresové turistiky. Pro všechny je nutné připravit takové podmínky, které naplní jejich očekávání, a hlavně bude možné poskytnout dostatečně široké portfolio různých služeb. Ve větších městech se hotely stávají naprosto rozhodujícími ubytovacími zařízeními, která určují kvalitu služeb. 14 STÁREK, Václav a Jaroslav VACULKA. Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu: Ubytovací úsek v oblasti cestovního ruchu. In: Vzdělávání v ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 1.3 Klasifikace hotelů podle hvězd Předchozí část uváděla, že Česká republika má stanovený systém klasifikace hotelů, který je jednotný pro větší počet zemí. Slovensko na tomto systému zatím neparticipuje. Jedná se však v obou případech České republiky i Slovenska o systémy klasifikace, které jsou založeny na hodnocení kvality hotelů a jejich služeb prostřednictvím hvězdičkového systému. Pro hotely je určeno celkem 5 tříd: 15 - * = Tourist třída - ** = Economy - *** = Standard - **** = First Class - ***** = Luxury Navíc je možné udělit ještě označení Superior, a to v případě, kdy ubytovací zařízení splňuje pro danou třídu všechna povinná kritéria a k tomu navíc ještě splňuje minimální počet fakultativních kritérií. V následující tabulce je určeno, kolik je kritérií, která musejí být splněna ubytovacím zařízením, aby mohlo dosáhnout na některou z tříd. Tabulka 2: Počet kritérií a bodů nutných pro splnění dané klasifikace Počet povinných kritérií Minimální body za povinná kritéria Min. body pro označení Superior * ** *** **** ***** Zdroj: AHR (2012) 16 Systém ČR je založen na tom, že jsou splněna určitá kritéria, přičemž logicky se předpokládá, že čím bude hotel kvalitnější, čím vyšší třídy bude chtít dosáhnout, tím více kritérií bude muset splnit. U počtu kritérií, které musí navíc plnit ***** hotel oproti **** 15 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 16 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 by se mohlo zdát, že se nejedná o takový rozdíl, ale na minimálním počtu bodů je zřejmé, že oněch 16 kritérií navíc činí velmi významný počet bodů. Hodnoty, které jsou uvedeny u označení Superior, jsou takové body, kterých je potřeba dosáhnout nad rámec minimálního bodového ohodnocení hotelu. V případě, že tato hodnota není dosažena, nemůže se hotel pyšnit označením Superior. Superior je možné dosáhnout vždy pouze plněním nepovinných kritérií, nikoli plněním povinných kritérií. Ta musí být pro danou třídu splněna v každém případě. Slovenská republika má vlastní klasifikaci hotelů, která je zavedena prostřednictvím vyhlášky, kterou je vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. Na základě této vyhlášky jsou na Slovensku rozeznávána následující ubytovací zařízení: 17 - hotel (hotel, garni, horský, kongresový, wellness, kúpeľnový, boutique, apartmánový, motel), - botel, - penzión, - apartmánový dom - turistická ubytovňa, - chatová osada, - kemping (kemping a minikemp) - táborisko - ubytovanie v súkromí (ubytovanie v súkromí, izbam objekt, prázdninový byt) Metodika je obdobná české, což jen svědčí o tom, že z hlediska terminologie jsou jednotlivé země propojené. Je to dáno potřebou nabídnout turistům takové služby, které budou v různých zemích stejné. Nemá smysl nabízet jiná ubytování, jiné formy, protože hosté by se v takových klasifikacích ztráceli a bylo by to pro ně spíše iritující, což by rozhodně cestovnímu ruchu nepomáhalo. Host má zájem na tom, aby již na první pohled získal určité povědomí o tom, jaká je kvalita ubytování a jaká je jeho forma. Pojmy hotel, botel, penzion, atd., jsou pak mezinárodně srozumitelné a uznávané. 17 Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 Vyhláška upravuje, podobně jako metodika klasifikace v České republice, celkem 5 typů hotelů, kterými jsou: *, **, ***, **** a *****. 18 Nejsou uváděny specifické názvy hotelů nebo jejich označení, jako je tomu v České republice. Na Slovensku je pak 7 kategorií kritérií, která jsou hodnocena. Vyhláška vyjmenovává kritéria, která musí daný hotel splňovat, aby mohl být zařazen do konkrétní třídy. Skupiny kritérií jsou: 19 - Vstupní prostory - Pohostinská odbytová střediska - Ubytovací prostory (plošné standardy, apartmán, vybavenost pokojů, předsíň) - Hygienická zařízení (vybavenost hygienických zařízení) - Výměna ložního prádla a ručníků - Společenské prostory a kulturní zařízení Na Slovensku funguje systém následujícím způsobem: hotel musí splnit všechny znaky, které jsou ve vyhlášce stanoveny. To samo o sobě ale nestačí, aby bylo možné hotel zařadit do dané třídy. K tomu, aby bylo možné hotel zařadit do příslušné třídy je nutné spolu se znaky ve vyhlášce stanovenými dosáhnout ještě určitého počtu bodů, které jsou dány fakultativními znaky (službami). Tyto znaky jsou rozděleny do těchto kategorií: 20 - Zařízení pro sportovní aktivity - Zařízení pro společensko-zábavní služby - Vybavenost pokojů - Služby pro děti - Všeobecná funkce budovy a její zařízení - Dodatečné služby - Wellness služby (speciálně určené primárně pro wellness hotely) - Kongresové služby (speciálně určené primárně pro kongresové hotely) Není rozhodující, jak různě bude hotel fakultativní znaky kategorizovat je rozhodující, jaký bude jejich bodový součet. Body jsou opět určeny vyhláškou a každý 18 Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online] [cit ]. Dostupné z: 19 Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online] [cit ]. Dostupné z: 20 Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online] [cit ]. Dostupné z: 23

24 nepovinný znak má svůj konkrétní počet bodů. Jejich součet se pak musí dostat na určitou hodnotu fakultativních bodů, aby bylo možné zařadit hotel do dané kategorie. Jednotlivé typy hotelů mají vyhláškou stanovenou minimální hodnotu fakultativních bodů: Tabulka 3: Minimální počet fakultativních bodů Minimální počet fakultativních bodů Hotel Wellness hotel Kongresový hotel * ** *** **** ***** Zdroj: Vyhláška č. 277/2008 Z.z. 21 Zařazení do třídy se tak, stejně jako v České republice, řídí jasně stanovenými vymezenými znaky, které musejí hotely plnit. 21 Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online] [cit ]. Dostupné z: 24

25 2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Vývoj hotelnictví na Slovensku a v České republice Již z doposud uvedeného je zřejmé, že jsou zde odlišné prvky. V České republice je platná Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky , která je totožná i pro další země, ale Slovensko k nim nepatří. V případě Slovenska je pro klasifikace hotelů určena legislativní vyhláška. Konkrétně se jedná o vyhlášku Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z. z., ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried. Na základě této vyhlášky je pak možné klasifikovat hotel a další ubytovací zařízení na Slovensku. Vzhledem k tomu, že zde není jednotnost této klasifikace napříč zeměmi, je možné předpokládat, že zde budou rozdíly v poskytovaných službách. Nemělo by se jednat o rozdíly zásadní, protože potřeby klientů se globalizací srovnávají, ale přesto je možné, že k rozdílům mezi službami v České republice a na Slovensku dojde. V této kapitole je prezentován stav hotelnictví na Slovensku a je zaměřeno na jeho srovnání s ČR, aby bylo možné určit, jaké jsou rozdílné vývojové tendence a následně i to, jaká jsou specifika jednotlivých regionů, na které bude podrobněji zaměřeno Vývoj cestovního ruchu na Slovensku Zásadním rokem byl rok 1989, kdy došlo k Sametové revoluci a osamostatnění země, která byla pod vlivem SSSR. Zvolila se nová vláda a země začala fungovat na demokratických a kapitalistických principech soukromého trhu. Otevření hranic vedlo k tomu, že lidé z různých zemí světa měli možnost a zájem cestovat do zemí, které byly do té doby uzavřené. Slovensko se stalo zajímavou destinací, ale otevření hranic samo o sobě nestačilo. Mezinárodní cestovní ruch v socialistickém Československu fungoval na principech mezinárodních dohod o bezvízovém styku. Země byla otevřená pouze vybraným zemím. 22 Cestovní ruch se po roce 1989 musel vydat naprosto jiným směrem. Kromě toho, že byly zrušeny politické bariéry, které znemožňovaly cestování, byla přijata nová legislativa, která zajišťovala ne vždy dostatečně možnost zakládat cestovní kanceláře, a to s poměrně nízkým kapitálem. Na Slovensku se zpočátku vyvíjel cestovní 22 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky : vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Grada, 2011, 205 s. ISBN

26 ruch směrem pasivního zahraničního cestovního ruchu s otevřením hranic se cestovní kanceláře zaměřily na tuzemskou klientelu a jejich výjezdy. Z počátku byl pasivní zahraniční cestovní ruch řešen hlavně prostřednictvím autobusové dopravy, která vozila slovenské turisty do zemí Evropy, kam dříve nebyl výjezd povolen zejména Itálie, Španělsko, Turecko či Francie (země na pevnině, nikoli ostrovní). Standardy byly poměrně nízké, kdy turisti ze Slovenska se zaměřili hlavně na levné ubytování bez nutnosti potravin, které si vozili s sebou. 23 V tomto ohledu se vývoj Slovenska od České republiky zásadně neodlišuje. Vzhledem k tomu, že turisté, ale i trh teprve objevovali všechny možnosti, muselo se na skutečný boom nejen pasivního, ale i aktivního cestovního ruchu počkat. Ekonomická situace na Slovensku i v České republice byla poměrně problematická a se společenskými změnami docházelo k negativním faktorům, které se projevily během prvního roku samostatné existence Slovenska. K negativním projevům patřily: 24 - Snižování zaměstnanosti nejen v cestovním ruchu - Nedostatečné znalosti v oblasti cestovního ruchu - Korupční jednání ve prospěch jednotlivců a malých skupin na úkor klientů a dalších - Špatné rozdělení zdrojů, které nezajistily růst odvětví cestovního ruchu v 90. letech Nejistota ekonomické situace a její místy živelný vývoj a potřeba se srovnat s mezinárodní podobou ekonomiky a dalšími trendy, které v případě socialistické ekonomiky neexistovaly, vedly k tomu, že se ekonomické faktory na Slovensku promítly do toho, jak cestovní ruch probíhal. Mezi hlavní faktory je možné zařadit: nárůst příjmů aktivního cestovního ruchu vlivem otevření hranic a privatizace; inflace a kupní síla eura; měnový kurz; rostoucí životní náklady; náročné legislativní podmínky; vysoké daňové zatížení; vysoké odvody z mezd pracovníků; zavádění místních poplatků, které se vztahují k ubytování; špatná návratnost investic, kdy se prodlužovala doba návratnosti; komplikuje se možnost získat jednoduše a levně úvěr; vysoká úroková míra. 25 Již od počátku samostatné Slovenské republiky se musel cestovní ruch potýkat s určitými komplikacemi, které byly dány tím, že samotná ekonomika ještě nebyla plně transformována a nebylo přesně určeno, jaké jsou její potřeby a jak zajistit takový stav, 23 KULIFFAY, Gabriel. Spolupráca je podmienkou trhu cestovného ruchu. Ekonomická revue cestovného ruchu. 1998, roč. 31, č. 2, s ISSN ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Mladá veda/young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s ISSN ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: OFF, 2001, 352 s. ISBN

27 který bude obecně pro podnikání přínosný. 90. léta lze chápat jako období problematického vývoje s výhledem ke stabilizaci. Samotná privatizace a fungování ekonomiky na základě tržních principů byly krok k tomu, aby se situace cestovního ruchu postupně i vylepšovala. Určité zkušenosti v oblasti hotelnictví mezi lidmi byly. I před rokem 1989 byla provozována stravovací a ubytovací zařízení, ale podnikatelé a zaměstnanci se museli učit. Vznikaly obory vzdělávání zaměřené na hotelnictví a postupně rostl zájem o odvětví a snaha se prosadit. Hotelnictví se stávalo základem cestovního ruchu, i když nedostatek zkušeností vedl k tomu, že kvalita nevyhovovala, případně došlo k ukončení nově vzniklých hotelů. Z hlediska právního bylo důležité, že se změnila vlastnická práva ave prospěch soukromého vlastnictví. Hotely, které fungovaly před rokem 1989 jako veřejnoprávní, se staly soukromými podniky. Kromě soukromého vlastnictví přibyly provozovatelům hotelů a dalších zařízení cestovního ruchu další možnosti mohli si vybírat dodavatele, nikoli pouze přejímat nařízení shora. 26 Cestovní ruch a hotelnictví se vyvíjely během celých 90. let, ale stejně jako ekonomika Slovenska i cestovní ruch musel získat podobu, která by byla adekvátní očekáváním zahraničních turistů. I když by se mohlo jevit, že obrázek o zemi tvoří to, za čím turisté jezdí (geografie a krajinné prvky, kulturní památky, atd.) je to právě i cestovní ruch a kvalita služeb, které turistům zůstanou v paměti. Budou o nich po návratu referovat. Zkvalitňování služeb bylo nezbytné. Pro specifikaci cestovního ruchu je vypovídající srovnání mezi účelem návštěv zahraničních turistů a účelem návštěv turistů domácích. V následující tabulce jsou uvedeny cíle cest, které byly uvedeny jako prioritní ve výzkumu, jenž byl proveden v roce 1995: Tabulka 4: Preference domácích a zahraničních turistů na Slovensku Pořadí Domácí turisté Zahraniční turisté 1. Pobyt na horách Návštěva příbuzných a známých 2. Pobyt u vody Pobyt na horách 3. Návštěva příbuzných a známých Poznávání kultury a památek 4. Léčebný pobyt Zdroj: Švantner (1996) KULIFFAY, Gabriel. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Ekonomická revue cestovného ruchu. 1998, roč. 31, č. 2, s ISSN ŠVANTNER, Gabriel. Cestovný ruch v Slovenskej republike. Ekonomická revue cestovného ruchu. 1996, roč. 29, č. 3, s ISSN

28 V případě zahraničních turistů se jednalo primárně o návštěvu rodiny. Aktivní cestovní ruch, který by skutečně přinášel zisky z cestovního ruchu, se vyvíjel až postupně. Příčinou toho, že se návštěva příbuzných a přátel objevila na první příčce, je také v tom, že Slovensko sice bylo ročně navštěvováno milióny návštěvníků, ale primárně ze zemí jako Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Ukrajina. Struktura návštěvníků zůstala stejná, pouze se zjednodušila možnost toho, jak se do Slovenska mohli dostat. Zde se otevíral prostor pro rozvoj cestovního ruchu a toho, co bude návštěvníkům nabídnuto. Hotelnictví mělo prostor k tomu, aby se začalo rozvíjet a poskytovalo takové služby, které budou zahraniční turisté očekávat a z kterých nebudou zklamaní Vývoj hotelnictví na Slovensku V 90. letech 20. století se začíná měnit poptávka v rámci Slovenska a objevují se nové trendy, které jsou spojeny s hotelnictvím. Například velmi pozitivní skutečností pro domácí cestovní ruch je skutečnost, že během 90. let vzrost podíl domácích hostů na obsazení tuzemských hotelů z 55 % na 66 %. Co je však také specifikem tohoto trendu, to je skutečnost, že se hosté přesunuli nikoli do hotelů kvalitních, ale slovenští hosté využívají raději levná ubytovací zařízení s menším rozsahem služeb a s nižší kvalitou. 28 V tomto období byl trend dán tím, že se snížila kupní sila obyvatelstva. Zároveň se krátila doba, kterou chtěli domácí turisté trávit v ubytovacích zařízeních. Kratší pobyty i v méně kvalitnějších zařízeních se jevily jako dostatečné vzhledem k finanční situaci. Na Slovensku se projevilo, že služby v oblasti ubytování je možné poskytovat v podstatě jakkoli a na jakékoli úrovni, pokud je zákazník ochoten zaplatit. Hotelům nadále zůstal jejich zásadní podíl v tom, kolik osob celkově ubytují, ale postupem let už se nejednalo o tak výrazný podíl oproti ostatním zařízením, jako jsou penziony a další formy ubytování, které poskytují menší rozsah služeb. Tento vývoj je zachycena na grafu 1, který určuje, že hotely tratily na tom, jaká byla ekonomická situace v zemi a jak se vyvíjela kupní síla domácích hostů. Domácí hosté si řekli, že od ubytování primárně očekávají ubytování, což jim stačí a není proto nutné vynakládat finanční prostředky na další služby, které ani nechtějí. Jejích cílem bylo získat levnou službu i na úkor kvality. V dané době se jednalo o racionalizaci ekonomického chování v souvislosti se stavem ekonomiky 28 ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Mladá veda/young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s ISSN

29 a skutečných možností jak zákazníků, tak i trhu. S tím, jak se vyvíjela snižující se potřeba luxusu, rozvíjely se i možnosti levného ubytování. Graf 1: Vývoj podílu ubytování domácích hostů v jednotlivých zařízeních Hotely Penziony Ostatní Zdroj: Šenková (2013) 29, vlastní zpracování Graf hotelů je jediný, který se vyvíjí s klesajícím trendem. Je zde patrný růst do roku 1995, ale následuje pokles podílu hotelů na celkovém ubytování domácí klientely až pod úroveň na začátku sledovaného období. Procentně se trend blíží k 50 %. Naopak penziony a především ostatní zařízení mají trend rostoucí. Dané období přeje menším ubytovacím zařízení a hotelnictví není přímo na ústupu, ale musí se vyrovnávat s levnou konkurencí, což by mělo vést k zaměření se na zahraniční klientelu a její možnosti. Kromě toho, že se do trendu podepsala kupní síla, také zde byla skutečnost, že došlo ke změnám metodiky stanovování tříd hotelů 30. Některé hotely proto ztratily status a došlo k dalším změnám. Trh hotelnictví se však vyvíjel nadále. Rostl počet a více se zaměřovalo na cestovní ruch na Slovensku pro domácí i zahraniční turisty. V následující tabulce je prezentován vývoj kapacit na počátku 90. let a na jejich konci. 29 ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Mladá veda/young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s ISSN Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 125/1995 Z. z., ktorou sa upravuje kategorizácia pohostinských prevádzkarní a klasifikačné znaky na ich zaraďovanie do skupín a kategorizácia ubytovacích zariadení a klasifikačné znaky na ich zaraďovanie do tried. In: Zbierka zákonov [online] [cit ]. Dostupné z: 29

30 Tabulka 5: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 na Slovensku Počet zařízení Celková kapacita (lůžka) Průměr lůžek na zařízení Zdroj: Šenková (2013) 31 Tabulka potvrzuje výše uvedené. Počet zařízení narostl, a to o více jak 100 %. To je nárůst velmi významný, ale kapacita se tak radikálně neměnila. Došlo k nárůstu kapacit, ale poměrově podproporcionálnímu počet lůžek rostl relativně pomaleji než počet zařízení, což vede k domněnce, že hlavní podíl na růstu zařízení nemají hotely, ale penziony a další menší ubytovny. Na průměrné počtu lůžek na zařízení se tato skutečnost projevila velmi významně. Došlo k poklesu o více jak 30 %. Přesto se jedná o poměr nadále relativně vysoký, což je spojeno s tím, že hotelová struktura zde nadále existuje a jedná se o poměrně velký počet hotelů s velkou kapacitou. V případě, že se v předchozím textu hovořilo o ostatních zařízeních, jednalo se především o turistické ubytovny, chatové osady, kempy a případně další soukromé formy ubytování, které nejsou klasifikovány jako hotel nebo penzion. Právě penziony ve druhé polovině 90. let získaly na významu, ale nikoli pouze jako levné ubytování, ale měnila se i jejich struktura a podoba. Z toho, co dříve bylo především levné ubytování, se postupně staly rodinné podniky s kvalitními službami. 32 Zlepšovaly se podmínky toho, jaké ubytování bylo možné získat i za nižší cenu, jaké možnosti se nabízely na menších městech, kde nebylo možné zajistit hotelové ubytování, protože by se to jako investice soukromého sektoru nevyplatilo. Pokud se hovoří o počtu penzionů a jejich rostoucí tendenci, v případě hotelů docházelo skutečně ke klesajícímu vývoji, což bylo dáno i tím, že boom po roce 1990 byl následován vystřízlivěním z toho, kolik zařízení se skutečně může udržet a jaké jsou možnosti menších subjektů. V následující tabulce jsou prezentovány údaje obdobné těm z přechozí tabulky, ale aplikované pouze na zařízení definovaná jako hotely. 31 ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Mladá veda/young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s ISSN ŠENKOVÁ, Anna. Analytic view on development of traveling, tourism and hotel industry in Slovakia. Gospodarka regionalna i turystyka, 2010, no. 7, p ISSN

31 Tabulka 6: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 v hotelech na Slovensku Počet zařízení Celková kapacita (lůžka) Průměr lůžek na zařízení Zdroj: Šenková (2013) 33 V případě hotelů v tomto období dochází k zajímavému vývoji, kdy se celkový počet snížil, ale ve skutečnosti se zvýšil počet lůžek, která mohou hotely poskytnout. Zvýšil se tedy i průměrný počet lůžek. Zde je možné vidět, že se na Slovensku udrží větší hotely a právě tohle si soukromí investoři začali uvědomovat. Je potřeba hotelů, které dokáží kapacitně pojmout větší počet hostů, ať už domácích nebo zahraničních. Hotely se tak staly efektivnějšími v tom, kolik klientů pojmou a vyprofilovaly se ty hotely, které i v náročnějších ekonomických podmínkách dokážou fungovat a nemají problém se dlouhodobě udržet. Kvalita služeb je jiným problémem, který byl stále spojen s tím, že ekonomická situace Slovenska nebyla dostatečně klidná. Slovensko hledalo svou cestu jako země a hledala se i cesta pro hotelnictví. Spoléhalo se především na privatizaci, která měla zajistit efektivnější hospodaření podnikatelských subjektů, kvalitní kapacitní základnu a růst etiky obchodování. Ve skutečnosti se hotely dostaly do vlastnictví osob, které neměly dostatečně odborné povědomí o tom, jak hotel vést, jak jej spravovat a jak zajistit celoroční fungování. Toto je vidět právě na poklesu hotelů (viz tabulka 6), který byl ale ve skutečnosti v 90. letech 20. století ještě o něco razantnější, než jak je patrné na této tabulce. Podrobnější vývoj je zachycen na grafu 2. Z hlediska rozvoje hotelnictví v 90. letech 20. století neexistovala ani dostatečná legislativa. Podpora cestovního ruchu ze strany státu, který si doposud dostatečně neuvědomoval svou úlohu v cestovním ruchu a toho, jak je pro ekonomiku země důležitý, byla na špatné úrovni. 34 Graf 2 ukazuje vývoj počtu hotelů na Slovensku v širším horizontu v letech 1990 až 2008, kde je vidět, jak se postupně měnily trendy, které měly vliv na to, jak se hotelnictví na Slovensku dařilo. 33 ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Mladá veda/young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s ISSN ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Mladá veda/young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s ISSN

32 Graf 2: Vývoj počtu hotelů na Slovensku ( ) Zdroj: Šenková (2010) 35 První trend byl již popsán. Jednalo se o trend toho, že ekonomika nebyla dostatečně stabilní, soukromí vlastníci nebyli dostatečně odborní. Rostl počet malých poskytovatelů ubytovacích služeb je rokem zlomovým, protože od tohoto roku následuje postupný růst, který pokračoval až do roku 2008, který je posledním rokem na tomto grafu. Nejednalo se však o ukončení trendu, jak bude dále patrné. Tento vývoj jednoznačně ukazuje, že v novém tisíciletí se ekonomika stabilizovala, ale byly zde i další faktory, které vedly ke zvyšování počtu hotelů i počtu zákazníků, které mohly hotely pojmout. Takové skutečnosti byly spojené s ustálením ekonomiky, ale také například s tím, že se výrazně otevřely hranice. Slovensko se stalo součástí Evropské unie a mnohé státy získaly možnost navštívit zemi bez vízové povinnosti. Návštěva se zjednodušila a Slovensko se stalo zajímavějším turistickým místem. Na začátku tisíciletí zde byly ještě faktory, které omezovaly růst hotelnictví: 36 - Slovensko nebylo schopno se dostatečně veřejně prezentovat a nepodporovalo svůj cestovní ruch a možnosti svého kulturního, přírodního a historického bohatství. - Určitý nezájem ohledně cestovního ruchu bylo možné vysledovat i v oblasti státní správy a samosprávy, kdy neexistovala adekvátní podpora cestovního ruchu, což 35 ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja ubytovacích kapacít v PSK v rokoch Journal of Tourism, Hospitality and Commerce, 2010, vol. 1, no 1, p ISSN ŠEDIVÁ, Zuzana. Strategické smerovanie slovenského hotelierstva na prahu 21. storočia. Ekonomická revue cestovného ruchu, 2001, roč. 34, č. 4, s ISSN

33 hotelnictví obecně neprospívalo, protože v takovém případě je nutné, aby se o propagaci nejen svou, ale i regionu, staraly právě hotely samy. - Zahraniční kapitál měl v hotelnictví malý podíl, pouze minimum hotelů se řadilo do mezinárodních hotelových sítí, které jsou pro klienty zárukou kvality služeb. - Mladí kuchaři a číšníci raději hledali zaměstnání v zahraničí, protože věděli, že i když budou dobří, nebudou mít na Slovensku adekvátní platové podmínky. - Nízká kupní síla byla spojena s vysokou nezaměstnaností. Hotely se nesnažily, aby podporovaly vyšší zaměstnanost. Zůstávaly nedostatečně personálně zajištěné. - Hotely potřebují vědět, jaké budou jejich ceny i pro několik následujících let dopředu, což na Slovensku nebylo možné často docházelo ke změnám legislativy. Do zahraničí slovenské hotely posílaly informace, které se mohly lišit od skutečnosti, což v klientech vyvolávalo pocit nespolehlivosti místních podnikatelů. - Neexistovaly nástroje pro to, aby se cestovní ruch kamkoli posunul, byly zde problémy spojené s tím, že neexistovaly vhodné nástroje pro využití potenciálu ekonomického i potenciálu regionálního. Období po roce 2000 představovalo pro slovenské hoteliérství velmi příznivé období, které bylo následováno obecně pozitivním vývojem v oblasti hotelnictví, jež se promítlo pozitivně do cestovního ruchu. Růst počtu zařízení je v následující tabulce, která navazuje na tabulku 6. Nyní se porovnávají roky 2000 a 2008, kdy je opět možné vysledovat obdobné trendy. Tabulka 7: Počet zařízení a lůžek v letech 2000 a 2008 na Slovensku Počet zařízení Celková kapacita (lůžka) Průměr lůžek na zařízení Zdroj: Šenková (2013) 37 I v tomto období dochází k výraznému zvýšení celkového počet zařízení, kdy tentokrát se jedná o růst pod 100 %. Jak bylo patrné na grafu 2, bylo to dáno i vlivem hotelů, které v tomto období rostly velmi významně, ale primárně je zde zastoupen nárůst 37 ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Mladá veda/young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s ISSN

34 penzionů, které se dostaly na hodnotu 717 zařízení v roce 2008, což představuje více jak pětinu celkového množství ubytovacích zařízení. 38 Hotely samotné jsou součástí tohoto celku zhruba z jedné šestiny, ale s tím, že do tohoto počtu nejsou zařazena zařízení hotelového typu, jako jsou botely a motely. Spolu s nimi hotely a hotelová zařízení tvoří necelé dvě třetiny celkového počtu ubytovacích zařízení na Slovensku. V následujících statistikách, které budou v práci prezentovány, je ukázáno, že v posledních letech došlo k nárůstu počtu hotelů, ale i k navýšení počtu dalších zařízení. Cestovní ruch na Slovensku již získal svoje místo a hotelnictví se zbavilo negativ, která s nimi byla v 90. letech 20. století a na počátku nového tisíciletí spojena. Slovensko se dokázalo dostat přes dopady globální krize a hotelnictví se dále rozvíjí směrem, který se zdá pro ekonomicky prospěšný. Služby jsou kvalitnější, hotely jsou schopny pojmout větší počet zákazníků a celkově se hotelnictví na Slovensku dostalo do období rozkvětu. Je silné, protože je spojeno se zahraničními investory a spoléhá i na domácí hoteliéry. V letech 2010 až 2014 se hotelnictví dál vyvíjí pozitivními směry a je možné vysledovat následující změny v počtu hotelových zařízení v jednotlivých letech. Graf 3: Vývoj počtu hotelů a hromadných ubytovacích zařízení v letech Všechna zařízení Hotely celkem Zdroj: SACR (2015) ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku Mladá veda/young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s ISSN SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku podľa druhu In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online] [cit ]. Dostupné z: 34

35 Trend v posledních letech je možné označit jako kolísající. Do roku 2012 se jedná o růst v případě hotelů, kdy dosahují v tomto roce maxima co do počtu, a to i vzhledem k předchozím rokům viz graf 1. Následuje pokles, který není nikterak razantní a jedná se spíše o vývoj trhu, nikoli o kritický okamžik v oblasti života slovenského hotelnictví. Tento pokles se výrazněji projevuje na počtu všech hromadných zařízení pro ubytování do grafu nejsou zahrnuta soukromá individuální ubytování. Pokles v roce 2014 je spojen s celkovým trendem poklesu, na který mělo vliv snížení počtu penzionů. Počet během dvou let klesl o celkem 50 jednotek. Slovenské hotelnictví se na první pohled v posledních letech dostalo do fáze, kdy je na trhu dostatečné množství zařízení, která se jsou schopna udržet. Nelze předpokládat velký boom nových hotelů a dalších ubytovacích zařízení, trendem bude spíše udržet stávající počet a zlepšovat služby, které jsou s hotely spojeny. Slovensko si během posledních 25 let prošlo různorodými fázemi v oblasti hotelnictví a cestovního ruchu. Ve chvíli, kdy se otevřely hranice země, nebylo hotelnictví odvětvím, které by bylo na vrcholu nebo by rostlo. Během prvních deseti let si hledalo cestu, a to jak do počtu zařízení, tak i do počtu kvality poskytovaných služeb i kvality managementu. Tato skutečnost propojená s dalšími popsanými faktory vedla k tomu, že až po roce 2000 mohlo dojít k tomu, že se hotelnictví začalo rozvíjet jako pevný základ ubytovacích služeb v rámci cestovního ruchu na Slovensku Vývoj hotelnictví v České republice Česká republika začínala svůj vývoj cestovního ruchu v roce 1990 spolu se Slovenskou republikou, až v rámci společné dohody došlo k rozdělení zemí. Česká republika se po rozpadu federace stává zajímavou destinací a jsou zde poměrně výrazné návštěvy, a to až do roku 1996, kdy následně počet návštěv klesá, nebo stagnuje. To bylo dáno tím, že hosté ze zahraničí již Českou republiku navštívili a nepředstavovala pro ně zajímavou, novou zemi, do které se do té doby nemohlo jezdit. Cestovní ruch nezačal klesat významně, ale jednalo se o zastavení raketového tempa růstu. Česká republika nadále představovala zajímavou destinaci pro zahraniční turisty. Tuzemští klienti měli možnost konečně volně vycestovat, čehož také využili. Dlouhodobě však došlo ke srovnání a domácí cestovní ruch postupně rostl HAMARNEHOVÁ, Iveta a Anna Šenková. Analytický pohled na vývoj vybraných ukazatelů cestovního ruchu v České a Slovenské republice v období Journal of Tourism and Services, 2011, č. 2, s ISSN

36 I v České republice se projevovaly negativní aspekty, podobně jako tomu bylo na Slovensku. Pokud se zaměříme přímo na hotelnictví, je možné vysledovat následující nedostatky, které se objevily přímo po roce 1990: 41 - Hotely nejvyšší kategorie tvoří pouze 5 % celkového počtu hotelů. - Hotely *** a **** nesplňují zákazníky očekávané standardy chybí definování toho, jak by měly služby takových hotelů vypadat (v současnosti již napraveno, a to jak v České republice, tak i na Slovensku, i když odlišnými dokumenty). - Pouze 10 % hotelů odpovídalo standardům, které očekávali zákazníci u hotelů v Západní Evropě. - Nedostatky se ukázaly ve vybavenosti, sociálních službách, telefonních centrálách, ale i v případě gastronomických služeb, které byly na velmi špatné úrovni. Také v případě České republiky došlo vlivem privatizace k rozšíření menších forem ubytování. Právě penziony zapříčinily zlepšení stavu ubytovacích služeb, na které následně navázala investiční expanze, a to jak domácích investorů, tak investorů zahraničních. Do země přišly velké zahraniční řetězce, tvořily se řetězce hotelů domácích a postupně došlo k růstu hotelnictví v zemi poměrně rychlým tempem, které bylo méně ovlivněno problematickou ekonomickou situací. Patrné je to na vývoji počtu ubytovacích zařízení. Je použita tabulka jako v případě Slovenska (hodnoty pro Slovensko jsou uvedeny v závorce). Tabulka 8: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 v České republice Počet zařízení (890) (1 928) Celková kapacita (lůžka) (69 843) ( ) Průměr lůžek na zařízení 126 (78) 59 (53) Zdroj: ČSÚ (2014) 42 V České republice byly již na začátku větší kapacity než v případě Slovenska, ale došlo i k rychlejšímu růstu. Zatímco ve sledovaném období došlo k nárůstu o 117 % na Slovensku, v případě České republiky se jednalo o nárůst o 195 %. Hodnota ukazuje na to, 41 KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing hotelových služeb. 2. vyd. Praha: Ekopres, ISBN S ČSÚ. Cestovní ruch ( ). In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: d2fc8b00781c?version=1.0 36

37 že Česká republika byla pro cestovní ruch a pro jeho služby připravenější než Slovensko. Prostředí v České republice bylo stálejší a země dokázala rychleji využít svůj potenciál. Rychleji proto, že v pozdějších letech už Česká republika z hlediska počtu zařízení tolik nerostla, naopak Slovensko se ještě vyvíjelo a přibylo více zařízení, kdy úroveň je stále pod 50 % počtu zařízení v České republice (viz tabulka 9). V případě celkové kapacity nebyl nárůst tak významný, což svědčí o tom, že v ČR docházelo primárně k rozvoji menších zařízení, která nepojmou velký počet hostů. Toto znázorňuje průměrný počet lůžek na zařízení, kdy v České republice došlo v letech 1990 a 2000 ke snížení ze 126 na 59, což je pokles o 53 %, kdežto na Slovensku se jednalo o pokles ze 78 lůžek na 53, což je pokles o 32 %. V České republice se vytvořily podmínky pro menší zařízení, která ale výrazně nezvyšovala celkovou kapacitu. Platí to i pro Slovensko, kde byl však pokles průměrné kapacity z relativního podhledu menší. Tabulka 9: Počet zařízení a lůžek v letech 2000 a 2008 v České republice Počet zařízení (1 928) (3 434) Celková kapacita (lůžka) ( ) ( ) Průměr lůžek na zařízení 59 (53) 61 (40) Zdroj: ČSÚ (2014) 43 Česká republika se v období 2000 a 2008 již v podstatě nevyvíjela, respektive nárůst počtu zařízení byl minimální. Oproti roku 2000 se v roce 2008 jednalo o nárůst pouze o 3,2 %, což ukazuje, že trh je již dán a množství zařízení je omezené. Trh je naplněn a nedokáže pojmout výrazně více hostů, než jaká je kapacita. Přesto k nárůstu kapacity došlo, a to o 6,7 %, což vede k domněnce, že docházelo k nárůstu větších hotelů, které mohou pojmout více hostů. To je potvrzeno i údajem o průměrném počtu lůžek na zařízení. V České republice došlo v roce 2008 oproti roku 2000 k nárůstu o 3,4 %. Slovensko se v tomto směru vyvíjelo odlišně. Docházelo k rozvoji počtu zařízení, kdy v roce 2008 fungovalo na Slovensku ubytovacích zařízení, což je o 78,1 % více než v roce Ve Slovensku nebyla kapacita naplněna v předchozím desetiletí, a tak mohlo dojít k takto rychlému růstu, který byl spojen s rozvojem menších ubytovacích 43 ČSÚ. Cestovní ruch ( ). In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: d2fc8b00781c?version=1.0 37

38 zařízení, neboť v tomto období došlo k poklesu průměrného počtu lůžek na zařízení z 53 na 40, což je pokles o 24,5 %. Česká republika a Slovensko se vyvíjejí odlišně. Česká republika se dostala na limit kapacity výrazně rychleji a Slovensko se na svou maximální úroveň dostalo později, pokud své úrovně již dosáhlo. Slovensko má potenciál pro vývoj, a to hlavně v oblasti hotelů, kdy je prostor pro zvyšování průměru lůžek na jedno zařízení, alespoň tedy ve srovnání s Českou republikou, kde došlo k navýšení průměrné kapacity. Tabulka č. 10 se zaměřuje na porovnání vybraných ukazatelů cestovního ruchu Slovenska a ČR. Statistické údaje obou zemí nejsou sledovány se stejnou metodikou, a tak bylo cíleno na obecnější ukazatele. V tabulce č. 10 jsou uvedeny hodnoty pro všechna ubytovací zařízení. Na všech ukazatelích je patrné, že Česká republika si vede lépe a výsledky, které jsou vykazovány, svědčí o tom, že cestovní ruch je v zemi na velmi dobré úrovni, alespoň ve srovnání se Slovenskem. Slovensko také nabízí možnosti, ale cestovní ruch není tak vytížený jako v případě ČR, a to jak z hlediska počtu celkových návštěv, tak i počtu přenocování. Přesto má Slovensko vyšší hodnoty u ukazatele průměrné délky pobytu. V tabulce jsou hodnoty rozdělovány pro zahraniční a domácí hosty. Tabulka 10: Vybrané ukazatele pro srovnání ČR a Slovenska v roce 2013 Slovensko ČR Počet návštěvníků - zahraniční Počet návštěvníků - domácí Počet návštěvníků - celkem Počet přenocování - zahraniční Počet přenocování - domácí Počet přenocování - celkem Průměrná délka pobytu - zahraniční 2,6 2,8 Průměrná délka pobytu - domácí 3 2,8 Průměrná délka pobytu - celkem 2,8 2,8 Zdroj: ČSÚ (2014) 44, SACR (2015) ČSÚ. Cestovní ruch ( ). In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: d2fc8b00781c?version= SACR. Ubytovacia štatistika na slovensku: Aktívny zahranični a domáci CR 2014/2013. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online] [cit ]. Dostupné z: 38

39 Do ČR cestuje více osob. Je to více jak zahraničních hostů. Celkově je to pak více jak hostů. V ČR je podíl zahraničních a domácích hostů vyrovnaný. Na Slovensku převažuje domácí cestovní ruch domácí hosté tvoří 58,75 % všech hostů. Slovensko je stále více zaměřeno na domácí turismus. V ČR zahraniční turisté převažují. Jejich podíl na celkové návštěvnosti je 50,96 % v roce Česká republika je tak zajímavou destinací pro zahraniční turisty, Slovensko by si mělo svou pozici dále budovat. V absolutních hodnotách je počet přenocování v ČR vyšší, ale celková průměrná délka pobytu je v obou zemích 2,8 dne. V ČR je hodnota stejná i pro dílčí ukazatele. Na Slovensku domácí turisté tráví v ubytovacích zařízeních více času než zahraniční. Průměrná délka pobytu domácích účastníků je 3 noci, což je maximum obou zemí. Pobyt zahraničních turistů je na Slovensku 2,6, což je oproti ČR méně. Pro delší pobyty se jeví zajímavější ČR. V zahraničních hostech je však potenciál Slovenska Srovnání vývoje hotelnictví ČR a Slovenska Podkapitola se soustředí na hotelnictví v ČR a na Slovensku. Nejprve je v grafu uveden vývoj typů hotelů v České republice, tedy vývoj jejich počtu v letech 2010 až Graf 4: Vývoj počtu hotelů v ČR ( ) hotely ***** hotely **** ostatní hotely Zdroj: ČSÚ (2014) ČSÚ. Cestovní ruch ( ). In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: d2fc8b00781c?version=1.0 39

40 Na vývoji se ukazuje, že trend je převážně rostoucí, případně stagnující. Klesání je možné sledovat pouze u kategorie ostatní hotely (tedy hotely ***, ** a *), kde je zaznamenám pokles v posledním sledovaném roce o 10 hotelů. Stagnující je hodnota 56 u hotelů nejvyšší třídy. Jejich počet ukazuje, že se jedná skutečně o omezené množství hotelů. Hotelů třídy **** už je více a jejich počet je ve sledovaném období celou dobu rostoucí. Dosáhnout požadované kvality je jednodušší než v případě hotelů *****, a to i proto, že služby, které budou nabízeny hotelem **** budou cenově dostupnější než v případě služeb hotelů třídy nejvyšší. K velkému skoku došlo v roce 2012 u hotelů se zařazením do ostatních kategorií. V tomto roce došlo ke změně klasifikace hotelů a k dalším změnám metodiky v oblasti sledování údajů o hotelech. Na níže uvedených údajích je vidět, že z hlediska vývoje počtu hotelů docházelo na Slovensku v posledních letech k odlišnému vývoji. Hotely ***** a **** jsou slovenskou metodikou sledovány společně, porovnání ukazatelů pro obě země následuje v tabulce 11. Graf 5: Vývoj počtu hotelů na Slovensku ( ) *****, **** *** ** * Zdroj: SACR (2015) 47 V případě hotelů ***** a **** je trend rostoucí. Jejich počet je nízký, což je zřejmější v tabulce č. 11. Shodně rostoucí je trend hotelů ***. Tato kategorie je ve slovenském hotelnictví nejpočetněji zastoupená, což souvisí s nižšími nároky na třídu. 47 SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku podľa druhu In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online] [cit ]. Dostupné z: 40

41 Hotely třídy ** klesají. Počet v roce 2013 je 120, kdežto na začátku sledovaného období byl počet hotelů ** 131. Vývoj platí i pro kategorii *. Z původních 117 hotelů na 104 hotelů. Na Slovensku si uvědomují nutnost kvalitnějších služeb hotely nižší třídy transformují anebo odcházejí z trhu. Slovensko má nejvyšší počet zařízení v hotelech ***. V případě ČR platí podobné rozložení. Služby vyšší třídy je možné poskytovat omezené klientele. Hoteliéři se proto raději zaměří na služby, které jsou specifické pro střední třídu. Pro Slovensko se stávají důležitější kvalita a služby, které jsou na dostatečné úrovni. Bylo by ovšem vhodné, aby se země napojila na mezinárodní klasifikační systém a přijala stejné standardy jako například ČR, aby byly služby plně srovnatelné. I když hotely bojují o své místo na trhu, pro účastníky cestovního ruchu je důležité, aby existovaly určité jistoty. Jednotná metodiky je schopna tuto skutečnost zařídit. V tabulce č. 11 jsou ČR a Slovensko srovnávány na základě údajů pro hotely ***** a ****, které jsou evidovány za roky Tabulka 11: Ukazatele pro ***** a **** hotely v ČR a Slovensku v roce 2013 Slovensko ČR *****, **** - počet hotelů % *****, **** z celkového počtu hotelů 20,56 % 23,55 % *****, **** - počet lůžek *****, **** - průměrný počet lůžek 152,8 136,2 *****, **** - počet návštěv Celková návštěvnost % ubytovaných v *****, **** 28,87% 36,77% *****, **** - přenocování Přenocování celkem % přenocování v *****, **** 21,3% 33,4% Zdroj: ČSÚ (2014) 48, MMR (2014) 49, SACR (2015) ČSÚ. Cestovní ruch ( ). In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: d2fc8b00781c?version= MMR. Cestovní ruch v České republice In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online] [cit ]. Dostupné z: 50 SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku podľa druhu In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online] [cit ]. Dostupné z: 41

42 Z hlediska počtu hotelů tříd ***** a **** je na tom ČR lépe a disponuje výrazně vyšším množstvím hotelů. Srovnání podle podílu hotelů těchto tříd na celkovém počtu hotelů v zemi, je opět příznivější pro ČR, ale rozdíl není zásadní. Struktura hotelů jednotlivých tříd bude v obou zemích velmi obdobná, i když v ČR bude vyšší podíl hotelů, které jsou zařazeny do třídy *****. Srovnání podle celkového počtu lůžek v hotelech ***** a **** opět vychází lépe pro ČR, ale nikoli tak v případě srovnání na základě poměrového ukazatele. Zde se ukazuje, že na Slovensku jsou v průměru hotely v kategorii ***** a **** větší a jsou schopné pojmout relativně více osob. V ČR je to vyrovnáváno větším množstvím hotelů, které v konečném součtu dokážou pojmout výrazně více hostů. V České republice bylo v hotelech zaznamenáno pro rok 2013 celkem návštěv, na Slovensku návštěv. Slovenské hotely tříd ***** a **** mají v průměru větší kapacitu, ale v absolutních číslech jsou data nesrovnatelná. ČR v hotelech třídy ***** a **** za rok 2013 ubytovala 36,77 % všech návštěvníků. Na Slovensku to bylo jen 28,87 % domácích i zahraničních hostů. V zemi jsou tak stále spíše využívány služby levnější, které patří do třídy *** a nižší. Podíl hotelů tříd ***** a **** v České republice je velmi výrazný, kdy více jak třetina hostů je ochotna platit za poskytované služby více, v nadstandardních ubytovacích zařízeních, respektive hotelech. Počet přenocování je z absolutního hlediska opět větší v České republice. Pouze v hotelech tříd ***** a **** je v České republice evidováno celkem přenocování, což je o více jak přenocování více než v hotelech stejných tříd na Slovensku. Podíl hotelů tříd ***** a **** na všech přenocováních během roku 2013 pak také ukazuje na to, že význam hotelů těchto tříd je v ČR větší, protože v těchto hotelech bylo evidováno celkem 33,4 % všech přenocování ve sledovaném roce. V případě Slovenska je toto procento nižší v hotelech tříd ***** a **** je evidováno 21,3 % přenocování ze všech. Hotely nejvyšších tříd mají na Slovensku důležitou roli, ale z hlediska porovnání vychází lépe ČR, kde hotely nejvyšších tříd zaujímají lepší postavení na trhu a jejich kapacita si bere více klientely. Slovenské hotely třid ***** a **** mají potenciál se vyvíjet, což souvisí s předpokladem, že cestovní ruch na Slovensku v současné době není tak daleko jako cestovní ruch v ČR. Zůstávají aspekty, které je třeba vylepšovat. Není to pouze metodika klasifikace hotelů, ale také možnosti, které hotely nabízejí, kvalita služeb a podíl kvalitnějších služeb na trhu ve srovnání se službami ostatními. 42

43 2.2 Hotelnictví v Bratislavě Kapitola se zaměřuje přímo na region Bratislavy a na vývoj hotelnictví v regionu. Základem kapitoly je provedené dotazníkové šetření, které je dále analyzováno, ale zaměřeno je také na statistické údaje, které jsou prezentovány v první podkapitole. Na region Bratislavy je zaměřeno proto, že se jedná o region s největší návštěvností, která je na Slovensku ve všech regionech dosažena. Výjimečná pozice Bratislavy plyne i ze struktury hotelů a jejich počtu, i když v tomto ohledu není Bratislava nutně na první místě. V případě počtu hotelů jsou zde kraje, které jsou před Bratislavou. Graf 6: Srovnání krajů Slovenska podle počtu hotelů (2014) Počet hotelů Počet *****, **** hotelů Zdroj: SACR (2015) 51 Bratislavský kraj je nejmenším krajem na Slovensku a přesto má celkem 102 hotelů, což je třetí místo před druhým Prešovským krajem a prvním Žilinským krajem. Důležitým ukazatelem je však také skutečnost, že v Bratislavě je 38 hotelů třídy ***** a ****, což je jednoznačně nejvíce v porovnání se všemi ostatními kraji. V roce 2014 je v zemi celkem 140 hotelů v těchto třídách. Bratislava se na celkovém počtu podílí 51 SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok _podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online] [cit ]. Dostupné z: 43

44 27,15 %. Právě region hlavního města má specifické postavení v cestovním ruchu Slovenska a z tohoto důvodu je na Bratislavu také zaměřeno v této bakalářské práci. Další graf se prezentuje porovnání krajů podle počtu návštěvníků za rok 2014, a to ještě s přihlédnutím ke kategorii návštěvníků zahraničních. Graf 7: Srovnání krajů Slovenska podle počtu návštěv (2014) Počet návštěv Počet návštěv cizinců Zdroj: SACR (2015) 52 V tomto srovnání je Bratislava naprosto bezkonkurenční a ukazuje se, že zastává jedinečné místo na slovenském trhu cestovního ruchu. Z hlediska celkového počtu návštěvníků mířilo do Bratislavy v roce 2014 celkem 31,64 % všech návštěvník, kteří cestovali na Slovensko, a to včetně návštěvníků domácích. Do Bratislavy mířilo celkem 47,43 % všech zahraničních hostů, kteří do Slovenska přicestovali. Bratislava je tak jednoznačně nejzajímavějším místem pro příjezdový cestovní ruch. Tato pozice činí Bratislavu nesmírně důležitou, což by se ale mělo zároveň projevovat na tom, že se budou v regionu rozvíjet hotelnictví a cestovní ruch. 52 SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok _podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online] [cit ]. Dostupné z: 44