K VÝVOJI DŘEVĚNÝCH KONSTRUKČNÍCH SOUSTAV
|
|
- Magdalena Švecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 K VÝVOJI DŘEVĚNÝCH KONSTRUKČNÍCH SOUSTAV Bohumil Straka, doc. Ing. CSc. Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně Dřevěné konstrukce zaznamenávají v poslední době celosvětově velký rozvoj. Hlavními důvody tohoto příznivého trendu jsou jednak výhodné konstrukční vlastnosti dřeva, lepených dřevěných prvků a materiálů na bázi dřeva a jednak zvýšený zájem architektů a investorů o používání dřevěných konstrukcí ve stavební praxi [1]. Stále větší závažnost mají také požadavky na ochranu životního prostředí a využívání ekologických materiálů ve všech technických oborech a zejména ve stavebnictví, které se v mnoha případech negativně podílí na zhoršování životního prostředí. Dřevo patří k vysoce ekologickým materiálům a je proto nutné, aby jeho využívání ve stavebnictví nadále vzrůstalo. Na vývoji nových konstrukcí se vždy podílí řada specialistů a institucí. Z hlediska vytvoření nosného systému pro konkrétní objekt jsou zpravidla rozhodující požadavky investora a záměr architekta. Závažnou úlohou inženýra-designera je volba konstrukční soustavy tak, aby konstrukce přinejmenším splňovala kritéria současné úrovně navrhování konstrukcí. U konstrukcí většího významu by pak měly být uplatňovány poznatky vyplývající z teoretického a experimentálního výzkumu sledující vývojový trend. V příspěvku jsou shrnuty poznatky z teoretické analýzy, navrhování a skutečného působení vybraných typů dřevěných konstrukcí, zpracované na základě dlouhodobé vývojové činnosti autora [2], [3], [4]. 1. ÚVOD Dřevěné konstrukce patří k nejstarším typům konstrukcí a prošly tedy dlouhým vývojem. Nezřídka se proto setkáváme s rozdělováním dřevěných konstrukcí na konstrukce klasické a konstrukce novodobé nebo i jinak nazývané. Toto rozdělení má z hlediska vývoje konstrukcí své opodstatnění, ovšem je třeba mít na zřeteli, že vymezení určité přesnější hranice mezi klasickými a novodobými konstrukcemi je obtížné, protože obě skupiny mají řadu společných obecných znaků. Je zřejmé, že některé konstrukce, které jsou ze současného pohledu považovány za novodobé, přejdou v určité fázi vývoje do skupiny konstrukcí klasických, stejně tak, jako tomu již bylo v minulosti. Například konstrukce s plnostěnnými lepenými oblouky nebo rámy jsou již dnes zařazovány mezi konstrukce klasické. Záleží samozřejmě na individuálním přístupu a hledisku, které při klasifikaci vezmeme v úvahu. Klasické konstrukční systémy se používají ve velké míře i v současné době a budou používány také v budoucnosti, i když v určitých inovovaných modifikacích. Odlišnost současných dřevěných konstrukcí od dřívějších konstrukcí můžeme spatřovat zejména: v moderní technologii výroby, která se kvalitativně odlišuje od tradičního tesařského způsobu výroby, v uplatňování prostorových nosných soustav umožňujících vytvářet konstrukce velkých rozpětí a geometricky složitých, dispozičně a architektonicky požadovaných tvarů, v aplikaci prvků lepeného průřezu a prvků vyrobených z nových materiálů, případně prvků vyrobených kombinací různých materiálů, v použití nových typů spojovacích prostředků, zejména kovových spojovacích elementů (vývoj dřevěných konstrukcí vždy navazoval na vývoj nových typů spojovacích prostředků; pro novodobé konstrukční systémy je typické, že skladebné a nosné prvky jsou spojovány pomocí nově vyvinutých spojů).
2 Za předpokladu, že mezi novodobé dřevěné konstrukce zařadíme konstrukce, které jsou v provozu asi deset až patnáct let a konstrukční systémy, které jsou předmětem výzkumu a vývoje v současné době, lze do skupiny novodobých konstrukcí zařadit: dřevěné konstrukce s kovovými deskami s prolisovanými trny (nejde sice o systém zcela nový; u nás byly konstrukce tohoto typu vyráběny přibližně od sedmdesátých let jako systém Gang- Nail, ale v současné době jsou tyto konstrukce celosvětově velmi rozšířené a jsou předmětem rozsáhlého teoretického a experimentálního výzkumu), lepené dřevěné konstrukce (také s používáním lepených prvků se setkáme již v dřívějším období a ze současného pohledu by bylo možné považovat například konstrukce s lepenými oblouky již za konstrukce klasické; novodobost lze spatřovat v automatizované technologii výroby, v podstatně vyšší produkci a kvalitě vyrobených prvků a zejména v mnohem větším využívání lepených prvků v konstrukcích), dřevěné příhradové konstrukce s ocelovými styčníkovými plechy vkládanými do výřezů ve dřevě; v případě tenkých ocelových plechů jsou spojovacími prostředky hřebíky (systém Greimbau), při použití plechů větší tloušťky jsou spojovacími prvky ocelové kolíky (vysoce technologicky propracovaný a v praxi osvědčený je například systém BSB [5], švýcarské firmy Steiner-Jucker-Blumer AG, s jehož použitím byla realizována řada konstrukcí velkých rozpětí a složitých geometrických tvarů); oba uvedené způsoby je možné aplikovat pro spojování prvků z rostlého i lepeného dřeva, dřevěné konstrukce využívající nové stavební materiály a nově vyvinuté typy spojů (průřezy vytvářené kombinací různých materiálů jsou používány v oboru dřevěných konstrukcí již dlouhou dobu; zde jsou myšleny konstrukce vyráběné ze dřeva a nových druhů materiálů na bázi dřeva, kompozitních a dalších materiálů a dále konstrukce vyráběné sice z tradičních materiálů, ale s použitím efektivních a netradičních typů spojení). 2. DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE SE SPOJI NA BÁZI STYČNÍKOVÝCH PLECHŮ Práce na vývojovém úkolu sledujícím komplexně problematiku dřevěných konstrukcí se spoji prováděnými na principu styčníkových plechů byly započaty v r Práce v současné době dále pokračují s využitím poznatků získaných teoretickými postupy a analýzou skutečného působení spojů, dílců a již realizovaných konstrukčních systémů. Hlavní cíle úkolu v rámci vývoje nových dřevěných konstrukčních soustav uvedeného typu lze shrnout do následujících bodů: provedení analýzy celkového chování konstrukcí při krátkodobém a následně dlouhodobém provozním působení konstrukcí, ověření skutečného působení hřebíkových a kolíkových přípojů prutů ve styčnících, dílenských a montážních stycích, vyhodnocení reálných imperfekcí příhradových oblouků, rámů a nosníků vznikajících výrobou, transportem a montáží konstrukcí a jejich vlivu na únosnost a přetvoření konstrukcí, vliv způsobu podepření na namáhání dřevěné konstrukce a spodní stavby, vyhodnocení výztužných systémů z hlediska celkové prostorové tuhosti konstrukční soustavy, vyřešení problému navrhování a posuzování členěných prutů s úzkou mezerou mezi základními dílčími pruty, se spoji rozmístěnými v poměrně velkých osových vzdálenostech, zhodnocení efektivity systému s ohledem na výrobu, ověření vhodnosti konstrukcí z hlediska dopravy a montáže, ověření citlivosti konstrukcí se zřetelem k možnosti výskytu nepříznivých, ale reálných situací, zpracování výsledků řešení, vystihujících působení dřevěných konstrukcí uvedeného typu ve skutečných provozních podmínkách, formou závěrečné zprávy.
3 V období od r.1996 do r byly v rámci vývojového programu realizovány tři konstrukce se spoji na bázi ocelových styčníkových plechů. V současné době jsou rozpracovány další konstrukce tohoto typu. Vesměs se jedná o systémy větších rozpětí, které byly u nás vyrobeny a postaveny poprvé. Ve všech dále uváděných případech byla výrobcem a dodavatelem dřevěných konstrukcí firma Profinvestik Frýdek-Místek, experimentální testy konstrukčních segmentů provedl Technický a zkušební ústav stavební v Praze, pobočka Ostrava; realizační projekt dvou konstrukcí zastřešení tenisových hal ve Frýdlantu nad Ostravicí vypracovala firma MiTek, projekt zastřešení tělocvičny v Bílovci byl vypracován firmou Profinvestik Frýdek-Místek. 2.1 Konstrukční soustava s příhradovými vetknutými oblouky První konstrukcí realizovanou v roce 1996/97 v návaznosti na výsledky teoretického řešení byla konstrukce zastřešení tenisové haly ve Frýdlantu nad Ostravicí o půdorysných rozměrech 40,5 x 60,0 m. Pásové i mezipásové pruty příhradových oblouků i všechny ostatní pruty nosné soustavy jsou provedeny z rostlého dřeva hraněného průřezu běžných dimenzí. Jednou z výhod tohoto systému je možnost vytvoření konstrukce poměrně velkého rozpětí z profilů běžně dodávaných délek. Dřevěná konstrukce je podepřena na betonových rámech prostřednictvím ocelových příčníků uzavřeného průřezu. Způsob podepření oblouků odpovídá vetknutí. Přípoje prutů ve styčnících byly provedeny pomocí hřebíkových spojů typu ocel-dřevo, pouze montážní styky a přípoje podporových prutů k ocelovým příčníkům byly řešeny pomocí kolíkových spojů, rovněž typu ocel-dřevo. Skladba konstrukční soustavy je zřejmá z obr. 1. Obr. 1 Část nosné soustavy konstrukce s příhradovými oblouky a charakteristický detail styčníku
4 Příhradové oblouky byly z dopravních a montážních důvodů rozděleny na tři sekce, které byly při montáži osazovány s použitím lehkého montážního lešení (obr. 2). Prostorová tuhost soustavy je zabezpečena pomocí podélných a příčných příhradových ztužidel (obr. 3). Obr. 2 Montáž krajního pole, sestaveného ze tří sekcí, s vloženým příčným ztužidlem Obr. 3 Konstrukční soustava zastřešení tenisové haly ve Frýdlantu nad Ostravicí
5 2.2 Konstrukční soustava s trojkloubovými příhradovými oblouky V pořadí jako poslední byla v roce 2001 realizována konstrukce zastřešení tělocvičny v Bílovci s příhradovými oblouky na rozpětí 59,0 m. Jedná se o příhradovou konstrukci zatím největšího rozpětí vyrobenou u nás z rostlého dřeva a se spoji na bázi styčníkových plechů. Základní nosný systém je v principu obdobný jako u konstrukce uvedené v předcházejícím odstavci, i když se konstrukce odlišuje řadou specifických řešení. V souvislosti s návrhem, výrobou, dopravou a montáží konstrukce bylo nutno vyřešit řadu koncepčních i dílčích problémů. I když bylo možné využít poznatků a zkušeností z realizace předcházejících dvou konstrukcí, jednalo se v tomto případě o konstrukci podstatně většího rozpětí. Hlavní otázky, které bylo třeba vyřešit lze shrnout do následujících bodů: návrh hlavního nosného systému respektujícího dispoziční a architektonické požadavky (začlenění konstrukce do areálu školy, podepření krajních zkrácených oblouků na betonové konstrukci přístavby), vyřešení prostorové tuhosti příhradové konstrukce velkého rozpětí, vyřešení únosnosti speciálního typu členěných prutů tvořících pásy oblouků, volba typu uložení konstrukce a návrh odpovídajících konstrukčních detailů, teoretická analýza prostorové soustavy konstrukce s uvážením vlivu poddajnosti spojů, vlivu imperfekcí a nezbytných konstrukčních excentricit, zohlednění požadavků výroby, experimentální testy vyrobených sekcí, vyhodnocení postupu montáže konstrukce velkého rozpětí v poměrně malém prostoru staveniště. Pro dopravu z výrobní haly byly oblouky rozčleněny přibližně na čtvrtinové dílce, které pak byly na staveništi postupně spojovány do půloblouků. Montáž konstrukce probíhala s použitím střední ocelové montážní věže, počínaje od ztužidlového pole (obr. 4). Obr. 4 Osazování sekce vytvořené ze dvou půloblouků a ztužidla na montážní věž
6 Osazování sekce konstrukce na patní čepové ložisko probíhalo s pomocí autojeřábu (obr. 5). Obr. 5 Příprava sekce ke zvednutí a osazení na patní ložisko a na montážní věž Zásadní konstrukční detaily vrcholového a patního kloubu byly vyřešeny prostřednictvím ocelových botek a čepových spojů (obr. 6). Obr. 6 Konstrukční detaily vrcholového kloubu a patního kloubu řešené pomocí čepových spojů
7 Přípoje prutů ve styčnících byly provedeny pomocí styčníkových plechů a hřebíkových spojů (systém Greimbau). Charakteristické detaily styčníků jsou patrné z obr. 7. Obr. 7 Detail typického styčníku příhradového oblouku a prostorového styčníku v místě připojení podélného ztužidla ke svislici oblouku a příčného ztužidla k hornímu pásu oblouku Nosná soustava působí jako prostorový prutový systém vytvořený ze dřevěných prutů běžného průřezu (největší průřez 140 x 200 mm je u pásových prutů), spojovaných prostřednictvím tenkých ocelových plechů tloušťky 1,25 mm a hřebíků průměru 3,1 mm. Celková skladba konstrukce je patrná z obr. 8. Obr. 8 Pohled na nosnou konstrukci tělocvičny v Bílovci o rozpětí 60 m
8 2.3 Konstrukční soustava s příhradovými nosníky Konstrukce s příhradovými nosníky proměnné výšky byla realizována v roce 1997/98 jako druhá v pořadí. Konstrukce byla navržena pro zastřešení centrálního tenisového dvorce ve Frýdlantu nad Ostravicí. Poprvé byl v našich podmínkách proveden systém využívající spojení prutů lepeného průřezu (pásových prutů příhradových nosníků) a prutů z rostlého dřeva (mezipásových prutů) pomocí tenkých styčníkových plechů a hřebíkových spojů. Skladba části konstrukční soustavy je na obr. 9. Obr. 9 Schéma skladby konstrukce s příhradovými nosníky na rozpětí 24,4 m Obr. 10 Konstrukční provedení příhradového nosníku s vyznačením křivky nadvýšení a detail styčníku v místě montážního styku dolního pásu nosníku
9 Zakřivený tvar střešní plochy požadovaný v architektonickém návrhu je vytvořen podepřením příhradových nosníků na betonových vetknutých sloupech proměnné výšky. Účinky zatížení se na hlavní nosnou konstrukci přenášejí ze střešního pláště prostřednictvím vaznic uložených na příhradových příčnících. Některé poznatky z realizace lepených prutových konstrukcí se spoji uvedeného typu byly známy ze zahraničních pramenů, v našich podmínkách se však jednalo o nový přístup z hlediska navrhování a provádění těchto konstrukcí. Vzhledem k tomu bylo třeba v rámci daného úkolu vyřešit některé teoretické a výrobní problémy. Obr. 11 Příhradové nosníky s vloženými příhradovými příčníky osazené na betonové sloupy Obr. 12 Prostorová skladba konstrukce s příhradovými nosníky
10 Důležitou otázkou bylo navržení křivky a hodnoty amplitudy nadvýšení při uvážení vlivu poddajnosti spojů a kombinovaného účinku vlhkosti a doby trvání zatížení (obr. 10). Nadvýšení má u konstrukcí větších rozpětí podstatný vliv na změnu geometrického tvaru a následně na tvar a velikost styčníkových plechů, což je nezbytné respektovat při výrobě konstrukce. Situaci také komplikoval požadavek na vytvoření náběhu u dolního pásu právě v místě montážního styku pásu. Postup montáže konstrukce ve fázi osazování dřevěných nosníků na betonové sloupy je znázorněn na obr. 11 a celkový pohled, z něhož je patrná skladba konstrukce, je na obr KONSTRUKCE LÁVKY PRO PĚŠÍ Lávka pro pěší, propojující areál Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity s arboretem přes frekventovanou silniční komunikaci, byla postavena v roce 2000 v Brně [6]. Návrh konstrukce vycházel z architektonického řešení vypracovaného brněnským ateliérem Zlámal-Stolek. Obr. 13 Pohled na hlavní pole lávky přes silniční komunikaci Obr. 14 Situace přemostění ulice Drobného v Brně lávkou pro pěší
11 Stavbu konstrukce lávky provedla brněnská stavební firma Kaláb spol. s r.o., lepené dřevěné hlavní nosníky byly vyrobeny podnikem České dřevařské závody Praha a.s., závodem Tesko. Konstrukce lávky je tvořena hlavním polem přemosťujícím silniční komunikaci a nástupní rampou, která vede z arboreta přibližně kolmo na hlavní pole (obr. 14). Hlavní nosníky lávky jsou dřevěného lepeného lamelového průřezu ڤ 220 x 1400 mm (obr. 15). Výška průřezu lepených nosníků je proměnná. Rozpětí nejdelšího pole je 24,0 m. Dřevěná konstrukce je podepřena na ocelové vnitřní podpory (obr. 20) a na krajní betonové opěry (obr. 16). Obr. 15 Příčný řez konstrukcí lávky s lepenými hlavními nosníky Obr. 16 Detail čepového ložiska na betonové opěře
12 Montážní postup byl navržen tak, že se nejprve do předem stanovené a geodeticky zaměřené polohy postavily tři ocelové podpory a zabezpečily se pomocným montážním lešením. V následující etapě se na krajní betonové opěry a ocelové podpory osadily do připravených ložisek krajní pole lávky a rampy. Nejnáročnější fázi montáže, spočívající v osazení hlavního pole přemosťujícího silniční komunikaci, bylo nutno provést v noci při výluce provozu a ve stanoveném časovém limitu (obr. 17). Obr. 17 Montáž hlavního pole lávky prováděná autojeřábem přímo z dopravního transporteru Obr. 18 Pohled na dřevěnou lepenou lávku přes ulici Drobného v Brně
13 Ocelové polorámy mostovky (obr. 19) jsou připojeny k dřevěným lepeným nosníkům pomocí šroubových spojů s ocelovými zazubenými hmoždinkami. Důležitým problémem z hlediska skutečného působení lávky bylo teoretické stanovení prokluzu tohoto typu spojení, které bude v provozním stadiu dlouhodobě sledováno a vyhodnocováno pomocí geodetických metod. Současně budou měřeny a vyhodnocovány vlastnosti dřeva s uvážením vlivu vlhkosti u nechráněné konstrukce vystavené přímému působení atmosférických vlivů. Obr. 19 Připojení ocelových polorámů mostovky k lepeným dřevěným hlavním nosníkům Obr. 20 Podepření dřevěné konstrukce lávky na ocelových podpěrách
14 3. ZÁVĚR Cílem příspěvku bylo naznačit některé nové přístupy a možnosti v oblasti navrhování, výroby a realizace dřevěných konstrukcí. Pro vývoj nových konstrukčních soustav jsou vždy důležité poznatky získané analýzou působení realizovaných konstrukcí, zejména pak konstrukcí, které lze zařadit do určité skupiny se společnými charakteristickými znaky a vlastnostmi. Z vývojového trendu je zřejmé, že dřevo je materiálem, který bude využíván nejen pro tradiční druhy konstrukcí, ale ve větší míře také pro náročné konstrukce velkých rozpětí, složitých geometrických tvarů i pro inženýrské konstrukce mostního, případně i jiného typu. Zpracování tohoto příspěvku je součástí řešení úloh v rámci výzkumného záměru reg. č. CEZ: J22/98: Literatura [1] Natterer, J.: Wood Utilization Using New Technologies for Timber Engineers. In: Proceedings, Vol.1, edited by J. Natterer and J. L. Sandoz, 5 th World Conference on Timber Engineering, Montreux, Switzerland, 1998, pp [2] Straka, B.: Conclusions from Analysis and Construction of Timber Roof Structures. In: Proceedings of the 5 th World Conference on Timber Engineering, Montreux, Switzerland, 1998, Vol.1, pp [3] Straka, B.: Conclusions from Theoretical Analysis, Construction and Behaviour of Timber Spatial Structures, In: Proceedings of the 6 th World Conference on Timber Engineering, Whistler, BC, Canada, 2000, 6 pp. [4] Straka, B.: Dřevěné střešní konstrukce, In: Střechy, 12/1999, s.48-50, Střechy, 1/2000, s.54-56, Nakladatelství MISE, Ostrava. [5] Steiner Jucker Blumer AG, Ingenieurbüro für Hoch-und Tiefbau: Firemní materiály, System BSB zeigt andere Horizonte im Holztragwerkbau, Herisau-Waldstatt, Švýcarsko. [6] Straka, B.-Melcher, J.-Bajer, M.-Veselka, M.-Buchta, S.: Návrh nosné konstrukce lávky pro pěší přes ulici Drobného v Brně, Návrh zpracován pro Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu Brno, 2000.
Conclusions from Rehabilitation of Existing Timber Roof Structures 1
Stavby pro plnění funkcí lesa Odborný seminář Brno, 14. října j a 2010 0 doc.ing. Bohumil STRAKA, CSc. Charakteristický příčný řez lávky: 1-podlaha, 2-trámové hlavní nosníky, 3-zábradlí Konstrukční skladba
VíceKlíčová slova Autosalon Oblouk Vaznice Ocelová konstrukce Příhradový vazník
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá návrhem nosné příhradové ocelové konstrukce autosalonu v lokalitě města Blansko. Půdorysné rozměry objektu jsou 24 x 48 m. Hlavní nosnou částí je oblouková příčná vazba
Více4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí
4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4.1 Statické systémy Tab. 4.1 Statické systémy podle namáhání Namáhání hlavního nosného systému Prostorové uspořádání Statický systém Schéma Charakteristické
VíceFAST VUT Brno BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Nosná konstrukce jízdárny. Technická zpráva
FAST VUT Brno BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Nosná konstrukce jízdárny Technická zpráva Brno 2012 Obsah 1. Zadání... 3 2. Dispozice... 4 2.1. Půdorys jízdárny... 4 2.2. Uspořádání ochozu... 4 3. Varianty řešení... 5
VíceSada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce
S třední škola stavební Jihlava Sada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce 12. Ocelové nosníky Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona:
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA MULTI-FUNCTION SPORTS HALL TECHNICKÁ ZPRÁVA TECHNICAL REPORT
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ
VíceBO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I
BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I PODKLADY DO CVIČENÍ VYPRACOVAL: Ing. MARTIN HORÁČEK, Ph.D. AKADEMICKÝ ROK: 2018/2019 Obsah Dispoziční řešení... - 3 - Příhradová vaznice... - 4 - Příhradový vazník... - 6 - Spoje
VíceDiplomová práce OBSAH:
OBSAH: Obsah 1 1. Zadání....2 2. Varianty řešení..3 2.1. Varianta 1..3 2.2. Varianta 2..4 2.3. Varianta 3..5 2.4. Vyhodnocení variant.6 2.4.1. Kritéria hodnocení...6 2.4.2. Výsledek hodnocení.7 3. Popis
VíceRámové konstrukce Tlačené a rámové konstrukce Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2016
Rámové konstrukce Obsah princip působení a vlastnosti rámové konstrukce statická a tvarová řešení optimalizace tvaru rámu zachycení vodorovných sil stabilita rámu prostorová tuhost Uspořádání a prvky rámové
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ 00. TECHNICKÁ ZPRÁVA
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES 00. DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS AUTOR PRÁCE
VíceStatické tabulky profilů Z, C a Σ
Statické tabulky profilů Z, C a Σ www.satjam.cz STATICKÉ TABULKY PROFILŮ Z, C A OBSAH PROFIL PRODUKCE..................................................................................... 3 Profi ly Z,
VíceZastřešení staveb - krovy
ČVUT v Praze Fakulta stavební PS01 - POZEMNÍ STAVBY 1 Zastřešení staveb - krovy doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na původní přednášky KP20 prof.
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB
6. cvičení KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Klasifikace konstrukčních prvků Uvádíme klasifikaci konstrukčních prvků podle idealizace jejich statického působení. Začneme nejprve obecným rozdělením, a to podle
VícePrůmyslové haly. Halové objekty. překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce. jednolodní haly vícelodní haly
Průmyslové haly Halové objekty překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí jednolodní haly vícelodní haly bez jeřábové dráhy jeřáby mostové
VíceOd roku 2016 je firma Střechy 92, s.r.o. dodavatelem vrstveného dřeva Ultralam pro Českou republiku.
Ultralam je obchodní značka výrobce pro konstrukční materiál vrstvené dřevo. (Anglicky se tento materiál nazývá LVL laminated veneer lumber, německy FSH Furnierschichtholz). Vrstvené dřevo Ultralam svými
VíceAtletická hala Vítkovice
Atletická hala Vítkovice Dokumentace pro realizaci stavby D. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení SO 04 - Atletická hala Stavebně konstrukční řešení - dřevěné konstrukce STATIKA
VíceProstorové konstrukce - rošty
Prostorové konstrukce - rošty a) princip působení roštu, b) uspořádání nosníků v pravoúhlé c) kosoúhlé, d) šestiúhelníkové, e) trojúhelníkové osnově, f) příhradový rošt 14.4.2010 Nosné konstrukce III 1
VíceLANGERŮV TRÁM MOST HOLŠTEJN
LANGERŮV TRÁM MOST HOLŠTEJN Ing. Jiří Španihel, Firesta - Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Konference STATIKA 2014, 11. a 12. června POPIS KONSTRUKCE Most pozemní komunikace přes propadání potoka Bílá
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ SPORTOVNÍ HALA FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES SPORTOVNÍ HALA SPORTS
VíceZastřešení staveb - krovy
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Zastřešení staveb - krovy Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 LS 2011/12 Základní rozdělení krovových soustav
VíceZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH A INŽENÝRSKÝCH STAVEB Z OCELI
ZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH A INŽENÝRSKÝCH STAVEB Z OCELI ZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH A INŽENÝRSKÝCH STAVEB Z OCELI KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY POZEMNÍCH STAVEB Halové stavby Konstrukční
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA STATICKÁ ČÁST
ČESKÉ VYSKOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ PROJEKT 4 - C KATEDRA OCELOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA STATICKÁ ČÁST VOJTĚCH MARTINEK 2011/2012 1. Základní informace o stavbě: Navrhovaná
VíceTECHNICKÁ POMOC CYKLOSTEZKA CHEB SOKOLOV, ETAPA II.e
http://www.tobrys.cz TECHNICKÁ POMOC KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ LÁVKY CYKLOSTEZKA CHEB SOKOLOV, ETAPA II.e SO 201 LÁVKA PŘES OHŘI 10/2012 Ing. Tomáš Bryčka 1. OBSAH 1. OBSAH 2 2. ÚVOD: 3 2.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
VícePrůmyslové haly. překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce. průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí
Průmyslové haly Halové objekty překlenutí velkého rozponu snížení vlastní tíhy konstrukce průmyslové haly do 30 m rozpětí haly velkých rozpětí jednolodní haly vícelodní haly bez jeřábové dráhy jeřáby mostové
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA TECHNICAL REPORT
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES TECHNICKÁ ZPRÁVA
VíceHALOVÉ OBJEKTY ÚČEL A FUNKCE
HALOVÉ OBJEKTY ÚČEL A FUNKCE OBJEKTY HALOVÉHO TYPU UMOŽŇUJÍ TVORBU VOLNÝCH VNITŘNÍCH PROSTOR S MALÝM POČTEM NEBO ZCELA BEZ VNITŘNÍCH PODPOR.UŽÍVAJÍ SE ZEJMÉNA TEHDY, NEVYŽADUJE-LI PROVOZNÍ USPOŘÁDÁNÍ VÍCE
VíceDřevěné a kovové konstrukce
Učební osnova předmětu Dřevěné a kovové konstrukce Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 4. ročník: 32 týdnů
Víceobalka2 19.4.2006 13:32 Str. 4
obalka2 19.4.2006 13:32 Str. 4 CENTRÁLA: Zlín Broučkova 406 760 01 Zlín Tel.: 577 006 861 9, mobil: 604 289 792 Fax: 577 006 869, 577 432 439 Email: strechy92@strechy92 POBOČKA: Praha Přetlucká 2304 100
VíceBO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I
BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I PODKLADY DO CVIČENÍ Tento materiál slouží výhradně jako pomůcka do cvičení a v žádném případě objemem ani typem informací nenahrazuje náplň přednášek. Obsah VNITŘNÍ SÍLY PRÍHRADOVÉ
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY OBJEKT PRO ADMINISTRATIVNÍ A LOGISTICKÉ ÚČELY OFFICE AND LOGICTIC BUILDING
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES OBJEKT PRO ADMINISTRATIVNÍ
VíceNÁVRH DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE ZASTŘEŠENÍ NÁDRAŽÍ V BRNĚ DESIGN OF ROOF TIMBER STRUCTURE FOR THE CENTRAL STATION IN BRNO
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES NÁVRH DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE
VícePŮDORYSNĚ ZAKŘIVENÁ KONSTRUKCE PODEPŘENÁ OBLOUKEM
PŮDORYSNĚ ZAKŘIVENÁ KONSTRUKCE PODEPŘENÁ OBLOUKEM 1. Úvod Tvorba fyzikálních modelů, tj. modelů skutečných konstrukcí v určeném měřítku, navazuje na práci dalších řešitelských týmů z Fakulty stavební Vysokého
VíceZákladní pojmy Hlavní části mostu NEJLEPŠÍ MOST JE ŽÁDNÝ MOST
Přednáška č. 2 1 Základní pojmy Mostní názvosloví Hlavní části mostu Druhy mostů Typy mostů Normativní podklady pro navrhování a realizaci ocelových mostů Základní pojmy Hlavní části mostu NEJLEPŠÍ MOST
VíceINŽENÝRSKÉ. Ocelové TESAŘSKÉ. Lepené. Dřevěné. Hřebíkové plechy. Hmoždinky. Hmoždíky Skoby. Svorníky. Hřebíky. Sponky. Kolíky.
Kolíky Hmoždinky Hmoždíky Skoby Svorníky Hřebíky Sponky Vruty Hřebíkové plechy TESAŘSKÉ Lepené INŽENÝRSKÉ Dřevěné Ocelové Tesařské spoje Tesařské spoje patří mezi nejstarší spoje dřevěných konstrukcí Vyžadují
VíceObsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K134OK1 4 kredity (2 + 2), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B
Vícestudentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice
3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice Vaznice bude přenášet pouze zatížení působící kolmo k rovině střechy. Přenos zatížení působícího rovnoběžně se střešní rovinou bude popsán v poslední
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NOSNÁ KONSTRUKCE TENISOVÉ HALY LOAD BEARING STRUCTURE OF A TENNIS HALL
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES NOSNÁ KONSTRUKCE
VíceTrapézový plech... ako nosná súčast ľahkej plochej strechy. Ing. Miloš Lebr, CSc., Kovové profily, spol. s r.o., Praha
Trapézový plech... ako nosná súčast ľahkej plochej strechy Ing. Miloš Lebr, CSc., Kovové profily, spol. s r.o., Praha 1 (0) Trochu historie... (1) Charakteristika nosných konstrukcí plochých střech (2)
VíceSylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Princip spolehlivosti v mezních stavech. Obsah přednášky. Návrhová únosnost R d (design resistance)
Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE Studijní program: STVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ pro bakalářské studium Kód předmětu: K34OK 4 kredity ( + ), zápočet, zkouška Prof. Ing. František Wald, CSc., místnost B 63. Úvod,
VíceStavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem STATICKÝ POSUDEK. srpen 2015
2015 STAVBA STUPEŇ Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem DSP STATICKÝ POSUDEK srpen 2015 ZODP. OSOBA Ing. Jiří Surovec POČET STRAN 8 Ing. Jiří Surovec istruct Trabantská 673/18, 190
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Stavební konstrukce Adresa.: Střední průmyslová
VíceM pab = k(2 a + b ) + k(2 a + b ) + M ab. M pab = M tab + k(2 a + b )
Míra tuhosti styku sloupu a příčle = M p : M t 1 Moment příčle (průvlaku) při tuhém styku M tab = k(2 a + b ) + M ab při pružném připojení M pab = k(2 a + b ) + M ab M pab = k(2 a + b ) + k(2 a + b ) +
VíceTENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí Obsah přednášek 2 Stabilita stěn, nosníky třídy 4. Tenkostěnné za studena tvarované profily. Spřažené ocelobetonové spojité
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES THE ROOFING OF THE
Více8. Střešní ztužení. Patky vetknutých sloupů. Rámové haly.
8. Střešní ztužení. Patky vetknutých sloupů. Rámové haly. Střešní ztužení hal: ztužidla příčná, podélná, svislá. Patky vetknutých sloupů: celistvé, dělené, plastický a pružný návrh. Rámové halové konstrukce:
VíceTechnologické aspekty výstavby ze dřeva a materiálů na bázi dřeva v České republice
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Zdeňka Havířová Technologické aspekty výstavby ze dřeva a materiálů na bázi dřeva v České republice Zlín 14.10.2009 Téma semináře
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY A. TEXTOVÁ ČÁST FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES A. TEXTOVÁ ČÁST
VíceD1.2.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA A SPECIFIKACE
AKCE Objekt : STAVEBNÍ ÚPRAVY VÝROBNÍCH HAL NA POZEMCÍCH PARC.Č. 724/51, 724/55 A 724/6 V K.Ú. Č.BUDĚJOVICE 6 SO 01 ZATEPLENÍ STŘECH NA P.Č. 724/51, 724/55 A ČÁST 724/6 Část : D1.2 - Konstrukční část Dokumentace
VíceKonstrukce šikmých střech II
Konstrukce šikmých střech II Tradiční a novodobé materiály a spoje krovových konstrukcí Materiálové varianty dřevo (zdravé, suché, odkorněné, impregnované, chráněné proti vlhkosti) lepené dřevo (dražší
VíceSTAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE Uplatnění dřevěných konstrukcí v minulosti DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE Uplatnění dřevěných konstrukcí
VíceVÝSTAVNÍ PAVILON V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM EXHIBITION PAVILION IN BYSTŘICE POD HOSTÝNEM
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES VÝSTAVNÍ PAVILON
Více29.05.2013. Dřevo EN1995. Dřevo EN1995. Obsah: Ing. Radim Matela, Nemetschek Scia, s.r.o. Konference STATIKA 2013, 16. a 17.
Apollo Bridge Apollo Bridge Architect: Ing. Architect: Miroslav Ing. Maťaščík Miroslav Maťaščík - Alfa 04 a.s., - Alfa Bratislava 04 a.s., Bratislava Design: DOPRAVOPROJEKT Design: Dopravoprojekt a.s.,
Více1 Dřevěné vazníky spojované deskou s prolisovanými trny
1 Dřevěné vazníky spojované deskou s prolisovanými trny Tento typ vazníku se vyznačuje typickými znaky: Užité řezivo o Masivní prvky (katrové tl. 50 nebo 70 mm) o Sušené hoblované (S4S tl. 45 nebo 70 mm)
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: ŽELEZOBETONOVÝ PREFABRIKOVANÝ SLOUP NÁVRH ULOŽENÍ STŘEŠNÍCH VAZNÍKŮ NA HLAVU SLOUPU
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: ŽELEZOBETONOVÝ PREFABRIKOVANÝ SLOUP NÁVRH ULOŽENÍ STŘEŠNÍCH VAZNÍKŮ NA HLAVU SLOUPU Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí
VíceKonstrukce s převažujícím ohybovým namáháním
Konstrukce s převažujícím ohybovým namáháním Statické působení konstrukcí s převažujícím ohybovým namáháním Účinek zatížení a svislé reakce na oddělené části vyvolává ohybový moment M, který musí být v
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES HANGÁR HANGAR BAKALÁŘSKÁ
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA MULTIPURPOSE SPORT HALL
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ
VíceFAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVENÝCH KONSTRUKCÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVENÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES VÝSTAVNÍ PAVILON
VíceJednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)
Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ZASTŘEŠENÍ SPORTOVNÍHO OBJEKTU THE ROOFING OF THE SPORT HALL ÚVODNÍ LISTY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES ZASTŘEŠENÍ SPORTOVNÍHO
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ, SPOJE DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ, SPOJE DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
VíceKonstrukce krovů II Návrh nosné konstrukce šikmého zastřešení 1 Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2013
Konstrukce krovů II Prostorová tuhost a stabilita o prostorová tuhost konstrukce o prostorová stabilita konstrukce Zatížení konstrukce o X - příčná zatížení, tuhost, ztužení o Y - příčná zatížení, tuhost,
VíceZákladní výměry a kvantifikace
Základní výměry a kvantifikace Materi l Hmotnost [kg] Povrch [m 2 ] Objemov hmotnost [kg/m 3 ] Objem [m 3 ] Z v!sy 253537,3 1615,133 7850,0 3,2298E+01 S 355 Ðp" #n ky a pylony 122596,0 637,951 7850,0 1,5617E+01
VíceRámové konstrukce Konstrukce zastřešení namáhané převážně tlakem Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2012
Rámové konstrukce Ukázky rámových konstrukcí Železobetonový rám - Henebique (1892) Betonový předepjatý rám Dřevěná rámová konstrukce Podle vazníky D.N.K s.r.o Expo 2000 Hannover Ocelová rámová konstrukce
VíceSada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce
S třední škola stavební Jihlava Sada 2 Dřevěné a ocelové konstrukce 06. Plnostěnné nosníky Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona:
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA OCELOVÉ KONSTRUKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY
Investor Město Jiříkov Projekt číslo: 767-13 Stran: 8 Stavba MATEŘSKÁ ŠKOLA JIŘÍKOV Příloh: 0 Místo stavby Jiříkov STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY MĚSTO JIŘÍKOV - JIŘÍKOV
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES TROJLODNÍ SKLADOVÝ
VíceLindab Usnadňujeme výstavbu. LindabConstruline. Vaznice a paždíky. Konstrukční profily Z, C a U
Lind_kat_vaznice a pazd09 23.9.2009 18:40 Str. 1 Lindab Usnadňujeme výstavbu TM LindabConstruline Vaznice a paždíky Konstrukční profily Z, C a U Lind_kat_vaznice a pazd09 23.9.2009 18:40 Str. 2 Lindab
VícePozemní stavitelství II. ení budov 2. Zpracoval: Filip Čmiel, Ing.
Pozemní stavitelství II. Zastřešen ení budov 2 Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Zásady návrhu krovu -pozednice Pozednice musí ležet po celédélce na zdivu. Na styku se zdivem musí být impregnována. Pozednice
Více22. česká a slovenská mezinárodní konference OCELOVÉ KONSTRUKCE A MOSTY 2009
22. česká a slovenská mezinárodní konference OCELOVÉ KONSTRUKCE A MOSTY 2009 ZKUŠENOSTI A POZNATKY Z CHOVÁNÍ DLOUHODOBĚ EXPONOVANÝCH MOSTŮ Z PATINUJÍCÍCH OCELÍ V ČESKÉ REPUBLICE Vít Křivý, Lubomír Rozlívka,
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu Konstrukční
VíceSpoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Ing. Milan Pilgr, Ph.D. DŘEVĚNÉ KONSTR.
Spoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny JMÉNO PŘEDMĚT Ing. Milan Pilgr, Ph.D. DŘEVĚNÉ KONSTR. TŘÍDA 3. ročník ROK 28 Bibliografická citace: PILGR, M. Dřevěné konstrukce. Spoje se styčníkovými
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY SPORTOVNÍ HALA SPORTS HALL A. ÚVODNÍ LÍSTY FAKULTA STAVEBNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES SPORTOVNÍ HALA SPORTS
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY OCELOVÁ LÁVKA PRO PĚŠÍ STEEL FOOTBRIDGE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES OCELOVÁ LÁVKA PRO
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES VÍCEÚČELOVÁ HALA
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES PRŮMYSLOVÁ BUDOVA
VíceInterakce ocelové konstrukce s podložím
Rozvojové projekty MŠMT 1. Úvod Nejrozšířenějšími pozemními konstrukcemi užívanými za účelem průmyslové výroby jsou ocelové haly. Základní nosné prvky těchto hal jsou příčné vazby, ztužidla a základy.
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceK normalizaci dřevěných konstrukcí po roce 2015
ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí K normalizaci dřevěných konstrukcí po roce 2015 Petr Kuklík Obsah: Komise v oboru dřevěných konstrukcí Přehled platných norem v oboru
VíceBL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MONOTOVANÉ KONSTRUKCE
BL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MONOTOVANÉ KONSTRUKCE doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. Ústav betonových a zděných konstrukcí VUT FAST Brno 1 TYPY MONTOVANÝCH PRUTOVÝCH SOUSTAV 1. HALOVÉ OBJEKTY
VíceStatický výpočet požární odolnosti
požární Motivace Prezentovat metodiku pro prokázání požární spolehlivosti konstrukce Specifikovat informace nezbytné pro schválení navrženého řešení dotčenými úřady státní správy Uvést do možností požárních
VíceÚkoly a rozdělení stavebnictví
Úkoly a rozdělení stavebnictví Stavebnictví je obor zajišťující výstavbu, rekonstrukce a údrţbu objektů pro ostatní funkce společnosti. Cílem je vytvořit vhodné ţivotní a pracovní prostředí pro existenci
VíceEXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ STYČNÍKŮ DŘEVĚNÉHO SKELETU EXPERIMENTAL VERIFICATION OF JOINTS IN TIMBER SKELETONS
EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ STYČNÍKŮ DŘEVĚNÉHO SKELETU EXPERIMENTAL VERIFICATION OF JOINTS IN TIMBER SKELETONS Ing. Jiří Karas, CSc, Ing. Milan Peukert Stavební fakulta ČVUT Praha Anotace : V rámci grantového
VíceSTANOVENÍ VZPĚRNÝCH DÉLEK PRUTŮ PŘÍHRADOVÉ VAZNICE A PŘÍHRADOVÉHO VAZNÍKU řešený příklad pro BO004
STANOVENÍ VZPĚRNÝCH DÉLEK PRUTŮ PŘÍHRADOVÉ VAZNICE A PŘÍHRADOVÉHO VAZNÍKU řešený příklad pro BO004 Správné určení vzpěrné délky je základním předpokladem pro návrh spolehlivé ocelové konstrukce. Určení
VíceNovinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN
Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN Karel Mikeš České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební
VícePřípadová studie: Požární návrh terminálu 2F, letiště Charles de Gaulle, Paříž
Případová studie: Požární návrh terminálu 2F, letiště Charles de Gaulle, Paříž Ocelová konstrukce střechy terminálu je tvořena příhradovými vazníky z krohových trubek. Posouzení požární odolnosti prokázal,
Vícehttp://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka
http://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka 1. OBSAH 1. OBSAH 2 2. ÚVOD: 3 2.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: 3 2.2. ZADÁVACÍ PODMÍNKY: 3 2.2.1. Použité
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVA MULTI-STOREY BUILDING
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES VÍCEPODLAŽNÍ BUDOVA
VíceStanice metra Střížkov Architektonické řešení
Architektonické řešení : - architektonický návrh Patrik Kotas - generální projektant Metroprojekt - statické řešení ocelové konstrukce Jaroslav Vácha 1 Architektonické řešení Unikátní řešení spojení stanice
VíceZATÍŽENÍ MOSTŮ DLE EN
ZATÍŽENÍ MOSTŮ DLE EN 1. Charakterizuj modely zatížení dopravou pro mosty pozemních komunikací. 2. Jakým způsobem jsou pro dopravu na mostech poz. kom. zahrnuty dynamické účinky? 3. Popište rozdělení vozovky
Více8.2 Přehledná tabulka mostních objektů Přehledné výkresy mostních objektů... 16
ZAK. Č.: 11 028 LIST Č.: AKCE : KUŘIM - JIŽNÍ OBCHVAT AKTUALIZACE TECHNICKÉ STUDIE STUPEŇ: SCHÉMATA MOSTNÍCH OBJEKTŮ 1 TS OBSAH: 8.1 Technická zpráva... 2 201 Most na sil. II/386 přes R43... 2 202 Most
VíceSTAVEBNÍ OBNOVA ŽELEZNIC a. s.
STAVEBNÍ OBNOVA ŽELEZNIC a. s. ředitelství Zvláštních obnovovacích závodů MD ČR - Praha www.soz.cz Konstrukce železničního mostu ŽM-16, zásady montáže a plánování stavby dle hrubých norem Cíl podat základní
VíceStropy z ocelových nos
Promat Stropy z ocelových nos Masivní stropy a lehké zavěšené podhledy níků Ocelobetonové a železobetonové konstrukce Vodorovné ochranné membrány a přímé obklady z požárně ochranných desek PROMATECT. Vodorovné
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ 02 STATICKÝ VÝPOČET
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES 02 STATICKÝ VÝPOČET
VíceDŘEVĚNÉ VAZNÍKY Se styčníkovou deskou KASPER CZ
DŘEVĚNÉ VAZNÍKY Se styčníkovou deskou KASPER CZ Ing. Martin Kasper Ing. Tomáš Urbanec Obsah: Úvod portfolio KASPER CZ Technologie vazníků se styčníkovou deskou Aplikace vazníků Konstrukční detaily Od návrhu
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV KOVOVÝCH A DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES NÁVRH NOSNÉ OCELOVÉ
VícePříklad č.1. BO002 Prvky kovových konstrukcí
Příklad č.1 Posuďte šroubový přípoj ocelového táhla ke styčníkovému plechu. Táhlo je namáháno osovou silou N Ed = 900 kn. Šrouby M20 5.6 d = mm d 0 = mm f ub = MPa f yb = MPa A s = mm 2 Střihová rovina
VícePŘÍKLAD č. 1 Třecí styk ohýbaného nosníku
FAST VUT v Brně PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ Ústav kovových a dřevěných konstrukcí Studijní skupina: B2VS7S Akademický rok: 2017 2018 Posluchač:... n =... PŘÍKLAD č. 1 Třecí styk ohýbaného nosníku Je dán
VíceNosné konstrukce budov
Nosné konstrukce budov Základní koncept budovy jedna statička mi říkala, že jsou to stejně jenom nosníky a konzoly Koncept výškové budovy dominantní vodorovné zatížení je přenášeno účinkem konzoly celkový
Více