Bakalářská práce. Pravidla financování středních škol

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bakalářská práce. Pravidla financování středních škol"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Pravidla financování středních škol PhDr. Monika Puškinová, Ph.D. Brno 2010/2011

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Pravidla financování středních škol zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 2

3 Resumé Bakalářská práce Pravidla financování středních škol je věnována analýze právní úpravy zdrojů a podmínek financování středních škol z veřejných a neveřejných rozpočtů, a to zejména středních škol veřejných a státních. Obecná pravidla financování středních škol vyvozená z poskytování středního vzdělávání jako smíšeného statku jsou dále konkretizována pravidly, která jednotně aplikují nebo aktivně samostatně a odlišně vytvářejí jednotlivé subjekty státní správy a samosprávy. Pozornost je věnována především odůvodněnosti normativního způsobu financování středních škol. Na základě rozboru normativních ukazatelů se vyvozuje, zda vztahy zachycené vzorci normativů vyjadřují skutečně existující vazby v činnosti středních škol, proklamované priority a tendence vývoje středního školství v ČR. Sloţité finanční toky ze státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků směřující do středních škol (zachycené v návaznosti na převládající dvojkolejnost veřejné správy středních škol) jsou doplněny moţnostmi financování středních škol z jiných zdrojů a pravidly jejich čerpání. V této souvislosti je předmětem zájmu zejména zjištění míry autonomie veřejných středních škol při zajišťování jiných zdrojů financování a jejich čerpání. Důsledky pravidel financování jsou následně zmapovány z pohledu odpovědnosti za financování a dodrţování rozpočtové kázně. Konkrétním výsledkem práce je vyčlenění důvodných a efektivních momentů současných pravidel financování středních škol a doporučení některých změn jejich stávající právní úpravy. Klíčová slova: střední škola, veřejné rozpočty, zřizovatel, finanční toky, zdroje financování, republikový normativ, krajský normativ, přímé vzdělávací výdaje, provozní výdaje, investiční výdaje, majetková práva, pravidla hospodaření, doplňková činnost, peněţní fondy, fundraising, rozpočtová kázeň The bachelor thesis The Rules of Secondary Education Funding is devoted to the analysis of law regulation and conditions of secondary schools financing from public and private budgets and it is especially intented for public and state secondary schools. Common rules of financing secondary schools made out from providing secondary education as the mixed estate are further accurate by rules that homogeneously apply or actively separately and differently create particular subjects at state administration. A special attention is given up to validity of normative way of secondary schools financing. On the base of analysis of normative indicators is deduced whether relations indicated in normative patterns symbolize real existing relations in activities of secondary schools, declared priorities and tendencies of Czech secondary education development. Complicated financial cash flows from the state budget and from local government budgets directed to secondary schools (captured in continuity on prevalent double tracking public administration of secondary schools) are supplemented with financing options from other resources and with rules of their drawing. In that link the subject of interest is especially in finding out of a rate of autonomy of public secondary schools in providing other financing resources and their drawing. Results of financing rules are then maped from the lookside of responsibility for financing and keeping a budget discipline. The specific allocation of the work is expressing of reasonable and effective moments of current rules of secondary schools financing and recommendations of some changes of existing law arrangements of secondary schools financing. Keywords: Secondary school, public budgets, establisher, cash flows, financing sources, nationwide normative, regional normative, direct educational expenses, operating expenses, investment expenses, property laws, management rules, additional activities, cash funds, fundraising, budget discipline 3

4 Úvod 5 1 Financování středních škol z veřejných rozpočtů Vzdělávání ve střední škole jako poskytování smíšených statků a jeho právní zakotvení Obecná pravidla financování středních škol a jejich právní zakotvení Zásady rozdělování finančních prostředků z veřejných rozpočtů a jejich vyuţití Právní subjektivita středních škol a zápis do rejstříku škol Pluralita zdrojů financování středních škol 11 2 Veřejná správa a financování středního školství Kompetence ministerstev Obecné kompetence MŠMT Kompetence MŠMT spojené s financováním středních škol Obecné kompetence Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti Kompetence Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti spojené s financováním středních škol Kompetence krajského úřadu Obecné kompetence krajského úřadu Kompetence krajského úřadu spojené s financováním středních škol Kompetence obecního úřadu obcí s rozšířenou působností Kompetence obce a kraje jako zřizovatele středních škol Obecné kompetence obce a kraje jako zřizovatele středních škol Kompetence obce a kraje jako zřizovatele v souvislosti s financováním středních škol Přehled finančních toků a odpovědnost za financování 32 3 Doplňková činnost a mimorozpočtové zdroje financování středních škol Doplňková činnost a mimorozpočtové zdroje financování příspěvkových organizací obcí a krajů Obecná charakteristika majetkových práv a pravidel hospodaření Doplňková činnost Peněţní fondy Další zdroje financování středních škol, které zřizuje kraj Doplňková činnost a mimorozpočtové zdroje financování organizační sloţky státu Obecná charakteristika majetkových práv a pravidel hospodaření Doplňková činnost Peněţní fondy Doplňková činnost a mimorozpočtové zdroje financování školské právnické osoby zřizované územním samosprávným celkem Obecná charakteristika majetkových práv a pravidel hospodaření Doplňková činnost 41 4

5 Peněţní fondy Fundraising a jeho právní zakotvení Odpovědnost za financování a rozpočtová kázeň 42 4 Vyhodnocení stávajícího způsobu financování středních škol Důvody zavedení normativního způsobu financování, jeho klady a zápory Důvody zavedení programového financování, jeho klady a zápory Celková doporučení 46 Závěr 48 Bibliografie 51 5

6 Úvod Dlouhodobým cílem české vzdělávací politiky je vytvořit vzdělanou společnost, jejíţ členové povaţují za přirozenou součást svého ţivota celoţivotní učení. 1 Jaká je role středního školství z pohledu tohoto cíle a jaká existují legislativní pravidla jeho financování? Podle posledních statistických údajů uváděných Ústavem pro informace ve vzdělávání, tj. v roce 2009, bylo v ČR 1379 škol řadících se na základě mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED-97 do kategorie 3. 2 Do této kategorie spadají střední školy a konzervatoře. Jak uvádí Ústav pro informace ve vzdělávání, v roce 2009 činily veřejné výdaje na střední školství včetně konzervatoří a VOŠ v běţných cenách ,9 milionů Kč, tyto výdaje v roce 2009 představovaly 22,18% veřejných výdajů na školství. 3 Hovoříme o více neţ jednom tisíci středních škol a výdajích v řádech desítek miliónů korun. Proto je logické zjistit, jaký legislativně zakotvený mechanismus můţe zajistit maximálně efektivní fungování středních škol, jejichţ místo a role ve vzdělávacím procesu se v průběhu posledních dvaceti let podstatně změnila, a to z mnoha hledisek odráţejících potřeby společnosti jako celku 4 : a) Funkce středního vzdělávání a vzdělání se transformovala z finální (posledního článku v procesu vzdělávání jednotlivce) na funkci tranzitní (tj. zprostředkujícího článku k terciárnímu vzdělávání). b) Vznikla potřeba celkové prostupnosti vzdělávacího systému a zejména potřeba vzdělat flexibilního zaměstnance, který si snadno změní kvalifikaci v souladu s poţadavky zaměstnavatele a trhu práce. Tato potřeba směřuje střední školství k překrývání a prolínání všeobecného a odborného vzdělávání, rozvoji nástavbového nebo zkráceného studia. c) Spolu s (pro střední školy) nepříznivým demografickým vývojem narůstá strukturální nesoulad mezi individuální poptávkou a poptávkou trhu práce, který se projevuje také jako nesoulad mezi individuální poptávkou po určitém typu středních škol a oborů vzdělání a poptávkou trhu práce po určitém typu absolventů. Střední školy jsou nuceny tento rozpor řešit. d) Zřizovateli většiny středních škol se staly kraje a střední školy získaly určitou míru autonomie: právní (právní subjektivita), organizační a ekonomické (moţnosti financovat činnost školy z vedlejší hospodářské činnosti, či jinak), či pedagogické (tvorba školních vzdělávacích programů). Byly zřízeny soukromé střední školy a střední školy církevní. e) Zaměstnavatelé stále aktivněji přistupují ke vzdělávání svých budoucích zaměstnanců a spolupracují se středními školami. Všechny výše uvedené aspekty jsou přirozeně propojené a všechny jsou právně zakotveny. Cílem bakalářské práce je analýza pravidel financování středních škol z následujících hledisek: a) obecná pravidla financování středního školství jako druhu smíšených statků, b) vztah pravidel financování středních škol a správy středního školství, c) pravidla financování středních škol v závislosti na druhu zřizovatele a právní formě střední školy, d) moţnosti financování střední školy ze soukromých rozpočtů, z doplňkové činnosti a mimorozpočtových zdrojů. Uvedená analýza však není samoúčelná. Slouţí jako základ hodnocení pravidel existující právní úpravy financování středních škol. Z tohoto pohledu se bakalářská práce jeví jako velice aktuální. Realitou dnešních dnů jsou 1 Viz Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. Praha: MŠMT ČR, 2001, s Viz Školství v krajích podle ISCED-97. Praha: ÚIV 2010, s Viz Struktura veřejných výdajů ve školství v letech 2001 aţ 2009 v běţných cenách. Ekonomické ukazatele. Rok online. Kapitola A, A5. cit Dostupný z WWW: 4 Viz KOUCKÝ, J.; KOVAŘOVIC, J.; RYŠKA R. Evaluace, učitel a vývoj středního školství v ČR. Praha: UK, 2008, s ; RÝDL, K. Cesta k autonomní škole. Praha: Agentura STROM, 1996, s

7 reformou veřejných financí vyvolané plány optimalizace sítě středních škol, a to jak sniţování počtu středních škol, tak i změn v jejich struktuře. Zjištění, zda současná legislativně zakotvená pravidla financování středních škol odpovídají poţadavku optimálního ekonomického modelu střední školy poskytující potřebné kvalitní vzdělávání, či nikoli, má proto i bezprostřední přínos. Můţeme předpokládat, ţe bude potvrzeno, ţe legislativní úprava pravidel financování středních škol je adekvátní představě ţádané efektivní střední školy a budou konkretizovány moţnosti financování středních škol, které tato pravidla umoţňují, a to včetně zdroje finančních prostředků mimo sféru veřejných financí. Nelze ale vyloučit, ţe bude zjištěn nesoulad mezi státní správou a samosprávou propagovaným modelem střední školy a legislativní úpravou. V tomto případě budou navrţeny změny existující právní úpravy pravidel financování středních škol. Metodami interpretace současné právní úpravy financování středních škol je zejména systematický a logický výklad zákonné a podzákonné právní úpravy pravidel financování středních škol. 7

8 1 Financování středních škol z veřejných rozpočtů 1. 1 Vzdělávání ve střední škole jako poskytování smíšených statků a jeho právní zakotvení Financování středních škol můţeme chápat jako speciální případ realizace financí. Cílem uvedeného krátkého tvrzení je zdůraznit skutečnost, ţe finance v oblasti středního školství nejsou peníze, ale jsou určitým druhem vztahů. Jedná se o vztahy, jejichţ předmětem jsou tvorba, rozdělení a pouţití peněţních fondů za účelem poskytování vzdělávání ve středních školách. 5 Veřejné a státní střední školy jsou zřizovány k plnění úkolu, které nelze zajišťovat podnikatelsky nebo tak nemají být zajišťovány z rozhodnutí zřizovatele. Střední vzdělávání ve středních školách je proto chápáno jako činnost, která je poskytována buď bezúplatně, nebo za ceny niţší, neţ by byly ceny trţní. 6 V souladu s čl. 33 odst. 2 usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, v platném znění, je ve veřejných a státních středních školách vzdělání poskytováno bezplatně. Dotace se státního rozpočtu jsou poskytovány i soukromým a církevním středním školám ( 162 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, (dále jen školský zákon )); zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, v platném znění). Vzdělávání ve veřejné střední škole je proto případem poskytování smíšených statků 7 vyčleňovaných na základě následujících znaků 8 : a) jejich spotřeba je dělitelná na jednotlivce, b) jejich kvalita je nedělitelná, c) jejich cena se utváří administrativně, d) jednotlivce lze vyloučit ze spotřeby, e) jejich spotřeba můţe být nepovinná, nebo přikázaná státem. Pokusme se demonstrovat postupně všechny uvedené znaky na příkladu středního školství: a) V roce 2009 činily veřejné výdaje na školství v běţných cenách ,2 mil. Kč, tj. 4, 4% HDP; přitom výdaje na školství na jednoho obyvatele činily Kč. Jednotkové výdaje na ţáka (tj. celkové výdaje na vzdělávání připadající na jednoho ţáka) v roce 2008 činily na SŠ Kč, na gymnáziích Kč, na SOU Kč. 9 b) Stejná kvalita vzdělávání ve střední škole je zaručena minimálními poţadavky, které klade na vzdělávání v daném oboru rámcový vzdělávací program vydaný MŠMT ( 4 školského zákona). Z hlediska zabezpečení se proto jedná o tzv. preferované veřejné statky, které mají stanoven celostátně platný standard. 10 Můţe docházet ke zvyšování, nebo sniţování kvality poskytovaného vzdělávání u všech ţáků, a to zejména, jestliţe se sniţuje, nebo zvyšuje počet ţáků a ostatní podmínky poskytování vzdělávání zůstanou nezměněné. c) Administrativní způsob tvorby ceny středního vzdělávání je patrný z normativního způsobu financování středního vzdělávání, a to z pouţití republikových, tak i krajských normativů (ustanovení 161, 162 školského zákona). Normativy se uplatňují v rámci financování školství v působnosti ministerstev, územních samosprávných celků, soukromého školství a rovněţ církevních škol. MŠMT stanovuje republikové normativy jako výši přímých neinvestičních výdajů připadajících na vzdělávání a školské sluţby pro jedno dítě, ţáka nebo studenta příslušné věkové kategorie. Součástí republikových normativů je také vyjádření počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, ţáků nebo studentů v dané věkové kategorii. Administrativně určený republikový normativ pro kategorii 15 aţ 18 let v roce 2009 činil Dané pojetí financí odpovídá chápání financi vyloţenému v publikaci MRKÝVKA, P.; PAŘÍZKOVÁ, I. Základy finančního práva. Brno: MU 2008, s Viz PAVLÁSEK, V. Financování a rozpočtování škol. Plzeň: Západočeská univerzita, 1997, s Viz REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s Viz TOMÁŠKOVÁ, E. Veřejné finance. Brno, MU, 2006, s Viz Co se změnilo v českém školství. Praha: ÚIV, 2009, s ADÁMKOVÁ, P. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu. Brno: Tribun EU, 2009, s

9 Kč/ţáka, v roce Kč/ţáka, v roce 2011 činí Kč/ţáka ( 161 školského zákona; vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, v platném znění (dále jen vyhláška o krajských normativech )). Dotace soukromým se určuje jako určitý procentní podíl z normativu ( 4 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, v platném znění). Dotace církevním středním školám průměrný roční objem výdajů uvedených v 160 odst. 1 písm. b) připadajících na jednotku výkonu podle 161 odst. 2 v daném oboru vzdělání a formě vzdělání nebo v dané školské sluţbě. d) Jednotlivce lze vyloučit ze spotřeby středního vzdělávání, jestliţe nesplní podmínky pro přijetí ke vzdělávání ve střední škole ( 59 a násl. školského zákona), nebo kdyţ je vyloučen ze střední školy ( 31 školského zákona). e) Vzdělávání ve střední škole není povinné s výjimkou případu, kdy ţák na střední škole plní povinnou školní docházku ( 36 školského zákona). Z tohoto pohledu se v prvním případě jedná o fakultativní veřejné statky, ve druhém případě o smíšené veřejné statky poručnické. 11 Nejvýznamnějšími (nikoli však jedinými) peněţní fondy, které se mohou podílet na zajištění chodu státních a veřejných středních škol, jsou peněţní fondy veřejné peněţní fondy, resp. peněţní kapitál státu, orgánů místní samosprávy, státních podniků a ostatních veřejných organizací. Většina financí týkajících se středních škol jsou proto finance veřejné. 12 I soukromé a církevní střední školy čerpají finanční prostředky ze státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je společnost zainteresována, aby peněţní fondy byly vyuţity maximálně efektivně na takové obory středního vzdělávání, které společnost potřebuje. Nezaujatý pohled na pravidla financování středních škol se odvíjí od funkcí, které má střední školství ve společnosti plnit: zda má být střední vzdělávání jako smíšený statek poskytováno a s jakým cílem, které obory vzdělání jsou smíšený statek společností upřednostňovány, jaké jsou ekonomické limity poskytování středního vzdělávání jako smíšených statků. Pravidla financování středních škol jsou v tomto kontextu pouze legislativně zakotveným prostředkem čerpání veřejných fondů. Vztáhneme-li na poskytování středního vzdělávání alokační, distribuční a stabilizační funkci veřejných financí, pak můţeme konstatovat: - k alokační funkci patří rozhodnutí státních orgánů, podle kterého se střední vzdělávání poskytuje a spotřebovává jako smíšený veřejný statek, - k distribuční funkci lze zařadit pravidla přidělení škole finančních prostředků z veřejných rozpočtů, - stabilizační funkci uskutečňuje zejména nabídka oborů vzdělávání středních škol, která ovlivňuje míru nezaměstnanosti ve společnosti Obecná pravidla financování středních škol a jejich právní zakotvení Zásady rozdělování finančních prostředků z veřejných rozpočtů a jejich využití Všeobecnou zásadu rozdělování finančních prostředků z veřejných rozpočtů do jednotlivých typů středních škol i do konkrétních jedinečných středních škol můţeme zformulovat takto: podávané nebo plánované výkony jsou adekvátní poskytovaným finančním prostředkům. A naopak, poskytované finanční prostředky jsou adekvátní podávaným nebo plánovaným výkonům. K zásadám rozpisu finančních prostředků jednotlivým školám proto patří spravedlnost, 11 ADÁMKOVÁ, P. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu. Brno: Tribun EU, 2009, s. 39, Viz PAVLÁSEK, V. Financování a rozpočtování škol. Plzeň: Západočeská univerzita, 1997, s. 4. 9

10 průhlednost, objektivnost a hospodárnost. 13 Zásady spravedlnosti, průhlednosti, objektivnosti a hospodárnosti čerpání prostředků ze státního rozpočtu na tzv. přímé vzdělávací výdaje jsou v ČR od roku 1992 koncentrovány v normativní metodě financování: finanční prostředky se poskytují dle průměrných neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu (jednoho ţáka, strávníka, lůţko atd.). Obecná pravidla hospodaření s finančními prostředky přidělenými z veřejného rozpočtu jsou: - dosahovat maximálních příjmů, - plnit úkoly nejhospodárnějším způsobem, - efektivně vyuţívat rozpočtových prostředků, - rozpočtové prostředky pouţívat jen k účelům, pro které byly určeny, - prostředky čerpat jen do výše stanovené rozpočtem v rozsahu závazných ukazatelů a v souladu s věcným plněním Právní subjektivita středních škol a zápis do rejstříku škol I kdyţ veřejné a státní střední školy ve většině případů hospodaří s finančními prostředky, které samy nevyprodukovaly, nemohou být pouze pasivním prvkem mechanicky realizujícím pokyny zřizovatele. Z tohoto důvodu je důleţitým pravidlem financování středních škol jejich fungování jako právního subjektu v dostatečné míře samostatně rozhodujícího o způsobu vyuţití finančních prostředků poskytnutých z veřejných rozpočtů a ve stejné míře odpovědného za své jednání. Soukromé a církevní střední školy jsou přímo zaloţeny na prvořadé právní autonomii a odpovědnosti za zabezpečení svého provozu. Ale i pro ostatní střední školy platí, ţe právní subjektivita středních škol by měla omezit neekonomické chování školy při vyuţívání svěřených hospodářských prostředků. Škola bude efektivně hospodařit tehdy, kdyţ bude finančně zainteresovaná na úsporách a bude moci získat další prostředky realizací vedlejší hospodářské činnosti. Tím by měla právní subjektivita škol umoţnit lepší fungování a tím i zlepšení výchovně vzdělávacího procesu. 15 Právní formou středních škol, které jsou právnickými osobami, můţe být: a) školská právnická osoba ( 8 odst. 1, 2 a 6 školského zákona), b) státní příspěvková organizace ( 8 odst. 2 školského zákona), c) příspěvková organizace ( 8 odst. 1 školského zákona), tj. příspěvková organizace územního samosprávného celku, d) obecně prospěšná společnost ( 8 odst. 6 školského zákona; zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění), e) právnická osoba dle obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění), nejčastěji společnost s ručením omezeným, akciová společnost, f) právnická osoba vykonávající činnost škol zřizovaná registrovanými církvemi nebo náboţenskými společnostmi ( 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností (zákon o církvích a náboţenských společnostech), v platném znění). Právní formou střední školy, která nemá právní subjektivitu, je organizační sloţka státu ( 8 odst. 3 školského zákona). V dnešní době se jedná o okrajovou právní formu středních škol, kterou vyuţívají Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo obrany. Právní subjektivita není dostatečnou podmínkou pro čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů. Střední škola musí být zapsána ve školském rejstříku ( 141 a násl. školského zákona). 13 Viz FRANCOVÁ, E. Financování školství a školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004, s Viz PAVLÁSEK, V. Financování a rozpočtování škol. Plzeň: Západočeská univerzita, 1997, s Tamtéţ, s

11 Teprve účinností zápisu do rejstříku škole vzniká nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku. Přidělování finančních prostředků je regulováno dalšími podmínkami stanovenými školským zákonem a je omezeno rozsahem výkonu (kapacity) zapsaného ve školském rejstříku ( 142 odst. 2 školského zákona) Pluralita zdrojů financování středních škol K pravidlům financování středních škol náleţí stanovení moţných zdrojů financování středních škol: - Existují dva základní zdroje financování středních škol: veřejné a soukromé. V souladu s čl. 33 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, v platném znění, mají občané právo na bezplatné vzdělání na středních školách. Uvedené právo je ve školském zákoně definováno jako zásada bezplatného středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj nebo svazek obcí ( 2 odst. 1 písm. d) školského zákona). Současně Listina základních práv a svobod umoţňuje zřizovat jiné školy neţ státní a vyučovat na nich jen za podmínek stanovených zákonem, na takových školách se můţe vzdělávání poskytovat za úplatu (čl. 33 odst. 3). Obecně je úplata za vzdělávání upravena ustanovením 123 školského zákona. - V mezích financování z veřejných zdrojů stát deleguje některé kompetence, pravomoci a odpovědnost na územní samosprávu. Smíšený model správy středního školství vychází z fiskálního federalismu, který předpokládá, ţe na niţší úrovni veřejné správy je nakládání s finančními prostředky hospodárnější a více respektuje preference občanů. Uvedený decentralizovaný model veřejné správy zapříčiňuje dvojkolejnost financování středních škol: zřizovatel, tj. územní samosprávný celek, financuje výdaje na provoz střední školy ( 180, 181 školského zákona), stát financuje tzv. přímé vzdělávací výdaje ( 161 školského zákona). Můţe vzniknout otázka, proč stát nepřenese kompetence a odpovědnost za zajišťování středního školství na územní samosprávu zcela a proč setrvává u uvedené dvojkolejnosti způsobů financování. Jak zdůrazňuje Petra Adámková, jde o přenos kompetencí a odpovědnosti při zajišťování veřejných statků (věcnou odpovědnost) na územní samosprávu i odpovědnost za hospodárnost při jejím financování, nikoli však za odpovědnost za získávání finančních zdrojů potřebných na jejich financování. Zejména stanovení minimálního standardu statku státem je jedním z důvodů, proč jednotlivé články územní samosprávy nemusí mít dostatečné vlastní prostředky na financování poţadovaného standardu (v důsledku objektivně existujících rozdílů v daňové kapacitě mezi obcemi) a nemohou být finančně soběstačné. Musí proto docházet k určitému přerozdělování finančních prostředků v rámci rozpočtové soustavy, a to formou dotací či dělením daňového výnosu Státní a veřejné střední školy (příspěvkové organizace, státní příspěvkové organizace, organizační sloţka státu) mohou vyuţívat pro svou hlavní činnost kromě peněţních prostředků přijatých z rozpočtu zřizovatele i finanční prostředky získané z vlastní činnosti (hlavní a povolená doplňková činnost), finanční prostředky ze svých fondů, peněţní dary od fyzických a právnických osob, peněţní prostředky poskytnuté ze zahraničí včetně prostředků poskytnutých z rozpočtu EU ( 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění; 45, 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 16 ADÁMKOVÁ, P. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu. Brno: Tribun EU, 2009, s

12 (rozpočtová pravidla), v platném znění). Veřejné školské právnické osoby vyuţívají jako příjmů finanční prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku, z hlavní a doplňkové činnosti, prostředky přijaté od zřizovatele, úplatu za školské sluţby, dary a dědictví ( 133 odst. 1 školského zákona). Pro základní představu o vztahu zdrojů financování a středních škol rozdělených podle zřizovatele můţeme pouţít následující tabulku: Dotace ze státního rozpočtu Zřizovatel ministerstvo ano přímé vzdělávací výdaje Zřizovatel územní samosprávný celek ano přímé vzdělávací výdaje Soukromé školy ano ministerstvo rozepisuje Církevní školy (obecně prospěšné společnosti) ano ministerstvo rozepisuje Dotace z rozpočtu územního samosprávného celku Finanční prostředky z hlavní a povolené doplňkové činnosti Finanční prostředky z mimorozpočtových fondů Finanční prostředky ze zahraničí provozní výdaje ne ano provozní výdaje ano účelové neinvestiční dotace ano ano ano ano ano ano ano ano ano účelové neinvestiční dotace Úplata za vzdělávání ne ne ano ano (moţnost) Dary ano ano ano ano Dědictví ne ano se souhlasem zřizovatele ano ano 12

13 2 Veřejná správa a financování středního školství 2. 1 Kompetence ministerstev Obecné kompetence MŠMT Státní správu středních škol vykonávají na ústřední úrovni čtyři ministerstva Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. Mezi ministerstvy vykonávajícími státní správu regionálního školství je nutno vyčlenit MŠMT ČR. Toto ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro oblast školství. Z tohoto pohledu je logické, ţe do působnosti MŠMT spadají výkony zásadní a koncepční a dále výkony z určitého pohledu vybočující z běţného průběhu vzdělávání. První skupina kompetencí zjednodušeně vyjádřená v tabulce je následující: obecné správní kompetence MŠMT odpovědnost za stav, koncepci, rozvoj vzdělávací soustavy evidence zřizování středních škol odvolací orgán ve správním řízení programy záměry výroční zprávy školský rejstřík vedení dokumentace zpracování dat Do první skupiny patří následující skutečnosti: a) MŠMT řídí výkon státní správy ve školství a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj vzdělávací soustavy ( 169 odst. 1 školského zákona). Mimo jiné to znamená, ţe MŠMT zpracovává Národní program vzdělávání ( 3 odst. 1 školského zákona); pro kaţdý obor vzdělávání vydává rámcový vzdělávací program ( 3 odst. 2 školského zákona); zpracovává dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, které se vyhodnocují jednou za čtyři roky ( 9 školského zákona); zpracovává kaţdoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ( 10 školského zákona). b) MŠMT vede rejstřík škol a školských zařízení ( 143 odst. 2 školského zákona) a rejstřík školských právnických osob ( 153 odst. 1 školského zákona). 13

14 c) MŠMT zajišťuje centrální evidenci a zpracování dat tím, ţe předepisuje podmínky vedení dokumentace škol, sdruţuje pro účely statistického zpracování údaje z dokumentace škol ( 28 odst. 5 aţ 7 školského zákona). d) MŠMT zřizuje střední školy jako školské právnické osoby nebo jako státní příspěvkové organizace ( 8 odst. 2 školského zákona). e) MŠMT vystupuje jako odvolací orgán v případě správního řízení realizovaného krajskými úřady ( 183 odst. 3 školského zákona). Do druhé skupiny, tj. výkonů jistým způsobem vybočujících z běţného průběhu vzdělávání, lze začlenit např. skutečnost, ţe MŠMT za určitých podmínek zřizuje a zrušuje střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny ( 169 odst. 3 písm. a školského zákona) Kompetence MŠMT spojené s financováním středních škol Obecné kompetence MŠMT a kompetence spojené s financováním středních škol spolu logicky souvisejí. Podmínky, rozsah, účel a další podrobnosti financování středních škol prostřednictvím MŠMT jsou obsaţeny v 160 aţ 163 a 170 školského zákona. Vzhledem k mnoţství vazeb, které v sobě odráţejí kompetence spojené s financování, je nejprve vyjádříme zjednodušeně pomocí schématu. Kompetence MŠMT spojené s financováním SŠ plné ekonomické zajištění škol zřizovaných MŠMT zajištění přímých vzděl. výdajů škol zřizovaných ÚSC dotace církevním a soukromým školám kontrola, rozbory hospodaření, vypořádání pokusná ověřování, rozvojové programy republikový normativ přímých vzdělávacích nákladů normativ = průměrný roční objem výdajů procentní podíl z normativu zásady rozpisu republ. normativů do krajských normativů zásady návrhů rozpisu přímých vzdělávacích výdajů Co znamenají jednotlivé kompetence a jaké je jejich právní zakotvení? a) Financování plného ekonomického zajištění středních škol zřizovaných MŠMT 17 je zakotveno v 160 odst. 1 písm. a) školského zákona. V rozsáhlém textu tohoto ustanovení 17 SVOBODA, I.; MARINČÁK, M. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s

15 jsou taxativním výčtem zafixovány tři typy finančních prostředků (přímé vzdělávací výdaje, neinvestiční výdaje spojené s provozem a investiční výdaje zařazené do programu podle zákona č. 218/2000 Sb., v platném znění): plné ekonomické zabezpečení škol zřizovaných MŠMT tzv. přímé vzdělávací výdaje neinvestiční provozní výdaje investiční výdaje platy, náhrady platů mzdy, náhrady mezd odměny za pracovní pohotovost odstupné odměny za práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění příděly do FKSP další náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů výdaje spojené s výukou ţáků zdravotně postiţených výdaje na učební pomůcky výdaje na šk. potřeby a učebnice, pokud jsou poskytovány bezplatně výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků výdaje, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání 15

16 Přímé výdaje na vzdělávání a provozní výdaje středních škol zřizovaných MŠMT, tj. jejich plné ekonomické zajištění, financuje MŠMT přímo z kapitoly 333-MŠMT příspěvkem MŠMT rozpisuje a poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné ze státního rozpočtu na činnost středních škol zřizovaných územními samosprávnými celky ( 161 odst. 5 školského zákona) 19. Tyto dotace jsou poskytovány v souladu s ustanovením 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění (dále jen zákon o rozpočtových pravidlech )), na základě rozhodnutí adresovaného danému kraji. Specifickým rysem dané dotace je skutečnost, ţe se neposkytuje na ţádost kraje, ale z ex offo. Čerpání ze státního rozpočtu nesmí být svévolné, a proto je jedním ze základních nástrojů řízení v systému rozpočtování vyuţití závazných limitů, které pro školy současně vyjadřují určité dotační minimum 20. V případě středních škol zřizovaných územními samosprávnými celky MŠMT jsou uvedeným závazným limitem ministerstvem stanovené republikové normativy. Republikové normativy musíme chápat jako pomocné kritérium či přerozdělovací mechanismus, díky kterému se rozepisují a rozdělují finanční prostředky rozpočtové kapitoly 333 MŠMT na přímé vzdělávací výdaje. V této souvislosti Svoboda a Marinčák upozorňují, ţe soustava republikových normativů má pro konkrétní školu či školské zařízení jen informační charakter, neboť je určena k rozpisu finančních prostředků pro kraje. 21 Uvedené pravidlo financování, tj. republikový normativ jako nástroj rozpisu finančních prostředku státního rozpočtu mezi jednotlivé kraje, vychází z předpokladu, ţe vzdělávací soustava všech krajů by jiţ v současné době měla být z hlediska skladby jednotlivých druhů škol a druhů a typů školských zařízení srovnatelná, neboť se na základě republikových normativů rozepisují příslušné finanční prostředky všem krajům shodným způsobem, bez moţnosti zohlednění jakýchkoliv krajových specifik v této oblasti. tento předpoklad neodpovídá skutečnosti. 22 Výši republikových normativů MŠMT stanoví jako výši výdajů podle 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona (tzv. přímých vzdělávacích výdajů) připadajících na vzdělávání pro jednoho ţáka, ţáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok (nikoli na školní rok) a zveřejňuje je ve Věstníku ( 161 odst. 1 školského zákona). Oblast středního vzdělávání se v republikových normativech promítá jako věková kategorie ţáka školy, a to jako republikový normativ pro ţáky v denní formě vzdělávání ve střední škole ve věku let (ostatní věkové kategorie jsou 3-5 let, 6-14 let, let). Z toho plyne, ţe do celkového objemu těchto výdajů se zahrnují i výdaje na školní stravování, ubytování, na nezbytné zvýšení výdajů spojených se vzděláváním ţáků se zdravotním postiţením, výdaje na zájmové vzdělávání, ostatní volnočasové aktivity, výdaje na školské poradenské sluţby a výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků. 23 Jinými slovy, republikové normativy zahrnují veškeré neinvestiční výdaje (NIV) na kaţdého ţáka vynaklá- 18 ADÁMKOVÁ, P. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu. Brno: Tribun EU, 2009, s Kraj jako subjekt s právní subjektivitou je příjemcem dotace. Avšak nakládat s dotací můţe jen krajský úřad, a to jako orgán kraje, který nemá právní subjektivitu, ale v přenesené působnosti vykonává státní správu podle školského zákona. 20 Viz FRANCOVÁ, E. Financování školství a školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004, s SVOBODA, I.; MARINČÁK, M. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon: Komentář. Praha: ASPI, 2008, s Tamtéţ. 16

17 dané ze státního rozpočtu. 24 Dříve se pro tento ukazatel pouţíval pojem agregovaný normativ. 25 Konkrétně jsou republikové normativy rovny celkové výši přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 ţáků v dané věkové kategorii. 26 Pro přehlednost ještě jednou vysvětlíme jednotlivé zkratky: MP mzdové prostředky, tj.: - platy a náhrada platů, - mzdy a náhrada mezd, - odměny za pracovní pohotovost, - odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, - odstupné. Odvody, tj.: - výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, - výdaje na úhradu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, - výdaje na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, - výdaje na příděly do FKSP. ONIV, tj.: - ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů (např. cestovné, zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, poplatek spojený s periodickou prohlídkou zaměstnance, náklady na pořízení osobních ochranných pracovních prostředků), - výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou ţáků zdravotně postiţených, - výdaje na učební pomůcky, - výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou poskytovány bezplatně, - výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, - výdaje na činnosti, které přímou souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. Jako příklad republikového normativu uvedeme republikový normativ na rok pro věkovou kategorii 15 aţ 18 let, která odpovídá věku ţáků středních škol: a Rok 2010 NIV celkem Kč/ţáka MP vč. odvodů Kč/ţáka ONIV celkem Kč/ţáka Z toho orientačně ONIV ONIV náhrady přímé Kč/ţáka Kč/ţáka Limit PZ Z/1000ţ let , PUCHINGER, Z. Financování školy. Vybrané kapitoly pro regionální školství. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, s VALENTA, J. Vyhláška o krajských normativech. Řízení školy. Odborný měsíčník pro ředitele škol, roč. III, 2006, č. 3, s Viz SVOBODA, I.; MARINČÁK, M. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s Soustava republikových normativů pro rok 2010 čj. 715/ , Věstník MŠMT, únor 2010, sešit Soustava republikových normativů pro rok 2011 čj / , Věstník MŠMT, únor 2011, sešit 2. 17

18 Rok 2011 Věková kategorie let NIV celkem Kč/ţáka MP vč. odvodů pedagog. pracovníků Kč/ţáka MP vč. odvodů nepedagog. pracovníků Kč/ţáka ONIV celkem Kč/ţáka ONIV náhrady Kč/ţáka ONIV přímé Kč/ţáka Zam. Z/1000ţ ,000 Mnohé školy v současné době mají několik součástí, např. základní školu a gymnázium. Na tuto skutečnost lze snadno uplatnit rozdělení republikových normativů podle věkové skupiny. Struktura republikových normativů je stanovena tak, aby mohl být uplatněn princip skládání dílčích normativů pro výpočet celkového objemu finančních prostředků pro příslušnou školu či školské zařízení. 29 Ve srovnání s plným ekonomickým zajištěním středních škol zřizovaných MŠMT zdůrazněme, ţe republikové normativy financují pouze tzv. přímé vzdělávací výdaje (výčet poloţek tvořících přímé vzdělávací výdaje škol zřizovaných obcí, svazkem obcí nebo krajem je totoţný s výčtem obsaţeným v 160 odst. 1 písm. a) školského zákona), nevztahují se na provoz a investiční výdaje střední školy. - Pro financování církevních středních škol je určující normativ (normativ bez přívlastku, nejedná se ani o republikový, ani o krajský normativ). 30 Jestliţe je zřizovatelem školy registrovaná církev nebo náboženská společnost, pak finanční prostředky škole MŠMT rozepisuje formou normativů a poskytuje formou dotace podle zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským osobám, v platném znění (dále jen zákon o poskytování dotací soukromým školám). Pro církevní školy ministerstvo stanoví normativ jako průměrný roční objem výdajů uvedených v 160 odst. 1 písm. b) připadajících na jednotku výkonu podle 161 odst. 2 v daném oboru vzdělání a formě vzdělání nebo v dané školské sluţbě Z toho plyne, ţe normativním způsobem se církevním školám přidělují finanční prostředky ze státního rozpočtu nejen na tzv. přímé vzdělávací výdaje, ale i na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem školy a investiční výdaje na učební pomůcky. Soustavu normativů zveřejní MŠMT ve Věstníku ( 162 odst. 2 školského zákona). MŠMT prostřednictvím normativů rozepisuje finanční prostředky přímo na jednotlivé církevní střední školy, a to formou dotace podle 14 zákona o rozpočtových pravidlech, a to bez ţádosti církevní školy, přímo na základě zákona a rozhodnutí, které vydalo MŠMT. - I pro soukromé školy platí, ţe je jim v souladu s ustanovením 14 zákona o rozpočtových pravidlech a v souladu se zákonem o poskytování dotací soukromým školám poskytována dotace ze státního rozpočtu. Příjemcem dotace je kraj. Dotace je poskytována na zvláštní účet kraje ( 162 odst. 3 školského zákona), většinou se jedná o účet určený pro finanční prostředky, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu školám zřizovaným územními samosprávnými celky. Nakládat s finančními prostředky můţe jen krajský úřad. Normativy (tj. objem neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu) jsou stanoveny MŠMT jako normativy oborové, tj. normativy na jednotlivé obory vzdělání. Dotace se stanoví procentním podílem z normativu srovnatelného oboru a formě vzdělávání ve škole zřizované ministerstvem nebo krajem. Výše procentního podílu normativu školy zřizované ministerstvem nebo krajem se stanoví na 80% pro střední školy poskytující vzdělání ţákům se zdravotním postiţením, na 60% pro ostatní střední školy ( 4 zákona o 29 ADÁMKOVÁ, P. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu. Brno: Tribun EU, 2009, s Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon: Komentář. Praha: ASPI, 2008, s

19 poskytování dotací soukromým školám). Základním hlediskem pro stanovení výše normativu pro soukromé školy je hledisko srovnatelnosti těchto normativů se skutečnými neinvestičními výdaji na jednoho ţáka ve srovnatelné škole nebo oboru vzdělání zřizované státem nebo územním samosprávným celkem. Proto normativy pro soukromé školy musí obsahovat jak přímé výdaje na vzdělávání (které pro všechny školy bez ohledu na zřizovatele poskytuje stát), tak i provozní výdaje (které pro školy zřizované územním samosprávným celkem poskytuje zřizovatel, tj. obec nebo kraj ze svého rozpočtu). Jako příklad uvedeme normativ pro rok 2011 oboru vzdělání Asistent zubního technika, který je uveden ve Věstníku MŠMT 31 : Kód oboru Název oboru vzdělání NIV MP odvody ONIV vzdělání M/007 Asistent zubního technika celkem celkem MŠMT stanovuje směrnicí závazné zásady, podle kterých krajské úřady provádějí rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 odst. 6 školského zákona ( 170 písm. b) školského zákona). Danou směrnicí je Směrnice MŠMT čj ze dne 12. prosince Podle této směrnice krajský úřad zpracovává bilanci předpokládaných potřeb a finančních prostředků rozepsaných krajskému úřadu ministerstvem. Krajský úřad stanoví krajské priority a vyčlení ze státem poskytnutých finančních prostředků rezervu, která je určená např. ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Krajský úřad provádí rozpis přímých výdajů na kalendářní rok. Součástí rozpisu jsou závazné ukazatele ve struktuře: limit počtu zaměstnanců (Lim), přímé výdaje (NIV) celkem, z toho prostředky na platy (P P1 ) a prostředky na ostatní osobní náklady (OON). Limit zaměstnanců je určen vztahem: P P1 Lim = x P prům (v Kč /měs) P prům se pro příslušný kalendářní rok stanoví jako podíl závazného ukazatele prostředků na platy stanovené právnické osobě krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce k dvanáctinásobku limitu počtu zaměstnanců, stanoveného právnické osobě krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce. Důleţitým faktem je skutečnost, ţe krajský úřad můţe při rozpisu finančních prostředků vyuţít rezervu na financování zvláštních věcných okruhů, které nelze promítnout do rozpisu rozpočtu prostřednictvím krajských normativů, např. funkce asistenta, vzdělávání některých předmětů v cizím jazyce (čl. II odst. 1 písm. c) Směrnice MŠMT čj ze dne 12. prosince 2005). - MŠMT stanovuje směrnicí závazné zásady, podle kterých provádějí obecní úřady obcí s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle 161 odst. 6 písm. b) školského zákona ( 170 písm. c) školského zákona). Směrnicí je jiţ výše uvedená Směrnice MŠMT čj ze dne 12. prosince Stanovení normativů neinvestičních výdajů na rok 2011 pro účely poskytování dotací na činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, kraje, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboţenskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v roce 2011 čj. 20/ Věstník MŠMT, únor 2011, sešit 2. 19

20 Obecní úřad při zpracování návrhu rozpisu rozpočtů přímých výdajů můţe vhodně doplnit normativní metodu o další kroky. Návrh doplňuje na základě toho, ţe má škola odloučené pracoviště, můţe pouţít opravný koeficient ( 4 odst. 5, 6, 8. a 9 vyhlášky o krajských normativech). Obecní úřad můţe krajskému úřadu předloţit finanční rozvahu a návrhy na odstranění disproporcí. Návrh můţe vycházet z výhledových změn nebo důleţitých specifik provozu školy (čl. V Směrnice MŠMT čj ze dne 12. prosince 2005). - Poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu zakládá i působnost MŠMT ČR kontrolovat správnost a efektivnost vyuţití těchto prostředků. Proto MŠMT zajišťuje a provádí kontrolu správnosti a efektivnosti využití finančních prostředků, které přiděluje nebo smluvně zajišťuje ze státního rozpočtu, z Národního fondu a prostředků ze zahraničí poskytnutých mezinárodními organizacemi na základě mezinárodních smluv; přitom provádí předběţnou, průběţnou a následnou kontrolu podle 8 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), v platném znění ( 170 písm. a) školského zákona). V této souvislosti poznamenáme, ţe MŠMT provádí kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), v platném znění. V tomto případě MŠMT vystupuje jako poskytovatel veřejné podpory, provádění této kontroly je výkonem státní moci. Proto v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR nelze bez výslovné zákonné opory delegovat uvedenou kontrolu na jiný subjekt. - MŠMT stanovuje směrnicí závaznou osnovu a postup, podle kterých zpracovávají právnické osoby vykonávající činnost škol, které zřizuje ministerstvo, kraje, obce nebo svazky obcí, dále obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle 161 odst. 6 písm. a) a b) školského zákona ( 170 písm. d) školského zákona). Konkrétně se jedná o Směrnici MŠMT čj / ze dne 4. srpna 2005, kterou se stanoví závazná osnova a postup, podle kterých zpracovávají krajské a obecní úřady obcí s rozšířenou působnostní rozbory hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) MŠMT stanovuje směrnicí závazné pokyny, podle kterých krajský úřad vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu poskytované podle 161 odst. 6 písm. a) a b) školského zákona ( 170 písm. e) školského zákona). Toto ustanovení školského zákona není k dnešnímu dni naplněno, směrnice nebyla vydána. Pokyny odpovídající směrnici MŠMT kaţdoročně stanoví svým interním předpisem, který nemá formu směrnice publikované ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí Všechna výše uvedená pravidla financování středních škol ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT jsou zaloţena na normativním (výkonovém) alokování finančních zdrojů. Finanční prostředky se čerpají ze státního rozpočtu podle skutečného počtu ţáků. - Na normativním přístupu je také zaloţena dotace ze státního rozpočtu určená k částečné úhradě výdajů středních škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí ( 163 odst. 2 školského zákona). Výše této dotace závisí na rozhodnutí Poslanecké sněmovny a v současné době se poskytuje pouze středním školám zřizovaným obcí nebo svazkem obcí. Tento příspěvek na školství je uvolňován Ministerstvem financí a příjemcem dané dotace je zřizovatel střední školy. 32 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, ročník 3, částka 5, vydán 20. září Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon: Komentář. Praha: ASPI, 2008, s

21 - V souladu s 163 školského zákona lze ze státního rozpočtu poskytovat finanční prostředky na pokusná ověřování a na rozvojové programy podle 171 odst. 1 a 2 ve středních školách všech zřizovatelů; dále se ze státního rozpočtu poskytují finanční prostředky na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři. Tento způsob financování středních škol ze státního rozpočtu vychází z programového alokování finančních zdrojů (rozvojové programy vyhlašuje MŠMT, v případě státních středních škol je vyuţit také systém ISPROFIN). - Jestliţe shrneme informace o subjektech, se kterými MŠMT při financování středních škol bezprostředně vstupuje do vztahů prostřednictvím republikových normativů, získáme následující schéma: Všeobecná pokladní správa Ministerstvo financí MŠMT kapitola 333 Církevní školy Školy zřizované MŠMT Kraj jako příjemce dotace m) Zdůrazněme, ţe finanční prostředky mohou ze státního rozpočtu plynout různými způsoby (příspěvek poskytovaný přímo škole, dotace poskytovaná přímo škole, dotace poskytovaná na účet kraje), avšak pro veškeré finanční prostředky ze státního rozpočtu platí, ţe se poskytují pouze na činnost škol podle školského zákona, tj. pouze na činnosti výslovně uvedené v 7 odst. 2 školského zákona (poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů) a činnosti výslovně definované v 7 odst. 4 školského zákona (tj. poskytování sluţeb a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí). Negativně řečeno, uvedené finanční prostředky státního rozpočtu nelze pouţít na jiné činnosti, i kdyţ je realizuje právnická osoby vykonávající činnost školy. 21

22 Obecné kompetence Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mají také zřizovatelskou funkci: - Ministerstvo obrany zřizuje a zrušuje střední vojenské školy ( 172 odst. 1 školského zákona). - Ministerstvo vnitra zřizuje a zrušuje střední policejní školy a střední školy poţární ochrany ( 172 odst. 2 školského zákona). - Ministerstvo spravedlnosti zřizuje a zrušuje střední školy Vězeňské sluţby ( 172 odst. 3 školského zákona) Kompetence Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti spojené s financováním středních škol V souladu s ustanovením 172 odst. 5 školského zákona pro školy zřizované Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti vykonávají pravomoci MŠMT a krajského úřadu tato ministerstva, a to podle školského zákona. Z toho dovozujeme, ţe kompetence MŠMT v oblasti financování středního škol podle stejného principu přecházejí na uvedená ministerstva Kompetence krajského úřadu Obecné kompetence krajského úřadu Krajské úřady vykonávají státní správu v přenesené působnosti a jsou projevem spojeného modelu veřejné správy. Dále lze konstatovat, ţe krajské úřady převzaly část kompetencí bývalých školských úřadů, a proto jsou současně projevem decentralizace veřejné správy. K obecným kompetencím krajských úřadů patří: a) Krajský úřad zpracovává v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji. Tento dlouhodobý záměr: - předkládá ministerstvu k vyjádření ( 9 odst. 2 školského zákona), - v části týkající se škol a školských zařízení zřizovaných krajem předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke schválení ( 9 odst. 2 školského zákona), - vyhodnocuje se a vypracovává jednou za 4 roky ( 9 odst. 4 školského zákona). b) Dále krajský úřad v přenesené působnosti kaţdoročně zpracovává výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a MŠMT ČR ( 10 odst. 2 školského zákona). c) Krajský úřad je odvolacím orgánem vůči ředitelům škol, školských zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, kteří rozhodují ve správním řízení ( 183 odst. 3 školského zákona). d) Kromě toho je krajský úřad činný jako prvoinstanční správní orgán v přenesené působnosti, a to např. kdyţ jmenuje předsedu maturitní zkušební komise ( 80 odst. 4 školského zákona). Obecné kompetence mají přímou návaznost na pravidla financování středních škol, a to zejména proto, ţe při stanovení tzv. krajských normativů krajský úřad vychází mimo jiné z údajů, které zjišťuje a zpracovává v dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a ve výroční zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. 22

23 Kompetence krajského úřadu spojené s financováním středních škol Co se týče financování, je nutné zdůraznit, ţe v souladu 161 odst. 2 školského zákona krajský úřad stanoví krajské normativy jako výši přímých vzdělávacích výdajů ( 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona) připadajících na jednotku výkonu na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a zveřejní je. Jednotkou výkonu je pro střední školu zejména ţák, ubytovaný, stravovaný, lůţko, třída, studijní skupina. Stejně jako v případě přerozdělení finančních prostředků kapitoly 333-MŠMT mezi školy zřizované územními samosprávnými celky pomocí republikového normativu, i na úrovni krajského úřadu se vyuţívá výkonová metoda. Krajské normativy jsou limity neinvestičních výdajů (přímých neinvestičních výdajů), které však nejsou totožné s republikovými normativy, i kdyţ jsou krajským úřadem stanovovány v souladu se směrnicí vytvořenou MŠMT ( 161 odst. 6, 170 písm. b) školského zákona) a i kdyţ základní ukazatele krajských normativů jsou stanoveny vyhláškou o krajských normativech. Krajské normativy tedy podstatným způsobem mění původně jednotné pravidlo financování určené republikovým normativem. Krajský úřad je k tomuto zásahu zmocněn, neboť v souladu s ustanovením 183 odst. 5 školského zákona vykonává státní správu v přenesené působnosti. Diference krajských normativů je důsledkem toho, ţe krajský úřad podle svého uvážení aplikuje kritéria, která jsou demonstrativním výčtem obsažena v 161 odst. 3 školského zákona. Tato kritéria jsou různorodé povahy od dlouhodobých makroekonomických souvislostí po aktuální počty ţáků ve třídách: - dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, - rámcové vzdělávací programy oborů vzdělání vyučovaných na středních školách v daném kraji, - rozsah přímé vyučovací povinnosti, - naplněnost tříd, studijních skupin nebo oddělení. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji povaţujeme ze systémového hlediska za nejdůleţitější aspekt, který určuje výši krajského normativu. Jeho fundovanost má být zárukou oprávněných strukturálních změn vzdělávací nabídky středních škol. V praxi se dlouhodobý záměr projevuje zejména jako finanční bilance plánovaných potřeb a ministerstvem poskytnutých finančních prostředků, kterou krajský úřad vypracovává na začátku kalendářního roku. 34 Dále se dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy bere v potaz při vyčlenění krajské finanční rezervy, která má být pouţita především na financování výdajů spojených se změnami v rejstříku škol (např. zápis nových středních škol; zápis nových, finančně náročnějších oborů vzdělání). Ve středních školách aplikované rámcové vzdělávací programy jsou další konkretizací dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Z pohledu financování mají prvořadou roli, protoţe jsou v souladu s ustanovením 3 odst. 2 školského zákona závazným základem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle 160 aţ 162 a tím i závazným základem pro výši finančních prostředků čerpaných ze státního rozpočtu na určitý obor vzdělání. Jak zdůrazňuje P. Katzová, tato závaznost se promítne jak na úrovni Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (které je v souladu se státním rozpočtem na příslušný kalendářní rok povinno stanovit takovou výši republikových normativů, aby celkový objem finančních prostředků státního rozpočtu rozepsaný pro kaţdý jednotlivý kraj umoţnil krajskému úřadu stanovit krajské normativy v souladu s příslušnými rámcovými vzdělávacími programy), tak na úrovni krajského úřadu, který je při stanovení krajských normativů vázán příslušnými údaji uvedenými v rámcovém vzdělávacím programu, konkrétně především hodnotou tzv. ukazatele H, který vyjadřuje určitou minimální potřebu pedagogické práce při realizaci daného oboru vzdělání Např. Příloha 1_KrÚ bilance xls. [online] [cit ]. Dostupný z WWW: 35 KATZOVÁ, P. Školský zákon: Komentář. Praha: ASPI, 2008, s

24 Rozsah přímé vyučovací povinnosti krajský úřad nemůţe ovlivnit, neboť je pro učitele střední školy určen nařízením vlády 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění. Naplněnost tříd je velice důleţitým kritériem, které podstatným způsobem vypovídá o poţadavcích krajského úřadu na organizaci výuky na střední škole. Kritériem není pouze počet ţáků ve škole, ale právě míra naplněnosti (nenaplněnosti) třídy, která má být v optimálním případě naplněna určitým počtem ţáků. Smysl tohoto kritéria je jasný učitel učí vţdy jednu třídu, nikoli nestrukturovaný počet ţáků. Ekonomická náročnost jím poskytovaného vzdělávání je proto měřena počtem ţáků ve třídě. Čím je ţáků ve třídě méně, tím je z ekonomického hlediska poskytování vzdělávání méně efektivní. Podstatná konkretizace a diferenciace krajských normativů probíhá v souladu s kritérii vyhlášky o krajských normativech. Jedná se zejména o konkretizaci jednotek výkonu ( 1), ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů ( 2), členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu ( 3) a ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů ( 5). Z ustanovení 1 písm. i) vyhlášky o krajských normativech pro střední školy plyne, ţe nejčastější jednotkou výkonu je 1 ţák v oboru vzdělávání ve střední škole v jednotlivé formě vzdělávání a podle 1 písm. t) dané vyhlášky 1 ubytovaný v domově mládeţe, který se zároveň vzdělává ve střední škole. Podrobný rozpis jednotek výkonu obsaţený v 1 výše uvedené vyhlášky sám o sobě mnohost výše republikových normativů nezakládá. Jeden ţák střední školy určitého kraje je samozřejmě roven jednomu ţáku střední školy jiného kraje. Různost výše krajských normativů se odvíjí od ukazatelů rozhodných pro stanovení krajských normativů ( 2 vyhlášky o krajských normativech), kterými jsou: - průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 pedagogického pracovníka (N p ), - průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka (N o ), - průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka (P p ), - průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (P o ), - průměrná roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV). Zřejmě nejdůleţitějším ukazatelem pro stanovení krajských normativů je nastavení hodnoty N p, coţ je průměrný počet jednotek výkonu připadající na jeden plný úvazek pedagogického pracovníka. Průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 pedagogického pracovníka se pro střední školu stanoví na základě dalších tří údajů: - průměrného počtu ţáků ve třídě v příslušném oboru vzdělání ve školách v rámci kraje, označuje se Ţ ( 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky o krajských normativech), - průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě za týden, coţ vyplývá z odpovídajícího rámcového vzdělávacího programu včetně nezbytného dělení tříd, označuje se H ( 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky o krajských normativech), - průměrného týdenního rozsahu přímé vyučovací činnosti pedagogických pracovníků stanovených nařízením vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění, označuje se VP ( 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky o krajských normativech). Podle ustanovení 2 odst. 3 písm. c) vyhlášky o krajských normativech se průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 pedagogického pracovníka se pro střední školy stanoví na základě vztahu Ţ VP N p = H 24

25 Ve vztahu k tomuto ukazateli zdůrazňujeme, nakolik jej mohou ovlivnit podmínky v určitém kraji. Pouze jeden parametr, a to parametr Ţ, výrazně závisí na konkrétní situaci v kraji. Parametr H můţe být ovlivněn tím, jak školy v kraji sestavili konkrétní školní vzdělávací programy s určitým počtem vyučovacích hodin za týden. Všechny školy však musí respektovat minimální a maximální počet hodin stanovený rámcovým vzdělávacím programem a odchylka mezi těmito limity není velká. Proto se domníváme, ţe tento parament ovlivní ukazatel N p minimálně. Míra vyučovací povinnosti je jednotně dána nařízením vlády, proto parametr VP není důvodem rozdílů mezi jednotlivými krajskými normativy. Průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka se stanoví z průměrných hodnot dosaţených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání a formě vzdělávání v rámci kraje. Krajský úřad můţe hodnotu tohoto ukazatele dále zvýšit nebo snížit, a to nejvýše o 5% ( 2 odst. 4 vyhlášky o krajských normativech). Na první pohled je patrné, ţe v případě nepedagogických pracovníků je moţnost krajského úřadu ovlivnit ukazatel N o výrazně vyšší neţ u pedagogických pracovníků. Stejně jako u pedagogických pracovníků se hodnota tohoto ukazatele bude lišit v závislosti na podmínkách určitého kraje, tj. na tom, kolik je v daném kraji ţáků středních škol. Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogických pracovníků a ukazatel průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka je tvořen průměrnou měsíční výší sloţek platu dosaţenou v příslušném druhu školy v rámci kraje v průběhu uplynulého kalendářního roku upravenou na výši, která se v příslušném kalendářním roce předpokládá vzhledem k celkovému objemu finančních prostředků přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů. Do ukazatelů průměrné měsíční výše platu se nezahrnuje práce přesčas a konání přímé vyučovací činnosti nad stanovený rozsah ( 2 odst. 5 vyhlášky o krajských normativech). Role krajských specifik a úloha krajského úřadu je v tomto případě naprosto patrná. Průměrné hodnoty platů pedagogických a nepedagogických pracovníků se v jednotlivých krajích liší. Aktivní role krajského úřadu spočívá v rozhodnutí, nakolik se uvedený ukazatel změní (zvýší, sníţí) v souladu s celostátní strategií rozvoje regionálního školství. Ukazatel průměrné roční výše ONIV ze státního rozpočtu připadajících na jednotku výkonu se stanoví ve výši alespoň 65% průměrných hodnot dosaţených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání a formě vzdělávání v rámci kraje ( 2 odst. 7 vyhlášky o krajských normativech). Výše ONIV je proto zásadním způsobem závislá na ukazateli ONIV v daném konkrétním kraji a na rozhodnutí krajského úřadu ONIV zvyšovat, nebo sniţovat. Výše uvedené ukazatele jsou součástí vzorce, kterým se určí krajský normativ na žáka ve středních školách s pedagogickými i nepedagogickými pracovníky ( 4 odst. 1 písm. a) vyhlášky o krajských normativech), a to vzorce: 12 1,36 (1/N p P p + 1/N o P o ) + ONIV. Povaţujeme za důleţité a zajímavé, jak se uvedený vzorec (a tím i pravidlo určení krajského normativu) měnil nebo jak se měnily některé jeho součásti. Vyhláška č. 47/2008 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 492/2005 Sb., změnila 2 odst. 7. Konkrétně se sníţilo procentní vyjádření průměrné roční výše ONIV z alespoň 90% na alespoň 65%. Vyhláška č. 33/2009 Sb. vnesla změnu do výpočtového vzorce krajského normativu na ţáka. Původní koeficient 1,37 byl nahrazen koeficientem 1,36. Krajský normativ je doplněn příplatky určenými na jednoho ţáka se zdravotním postiţením ( 3 odst. 6 vyhlášky o krajských normativech). Jak upozorňuje Jiří Valenta, v předchozím znění vyhlášky o krajských normativech (tj. vyhlášky č. 65/2005 Sb.) byl příplatek definován podle druhu postiţení a jako násobek základní částky. Ze strany krajských úřadů pak vzcházely protikladné poţadavky týkající se uvedených příplatků. Některé krajské úřady ţádaly zvýšení násobků a tím i zvý- 25

26 šení výše příplatku, některé krajské úřady naopak ţádaly o sníţení. 36 Tato situace vyplynula z rozmezí určujícího počet ţáků ve třídě, ve které se vzdělávají ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami podle vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných. V souladu s ustanovením 10 této vyhlášky můţe být ve třídě 6 aţ 14 ţáků. Dále je podle 8 odst. 6 uvedené vyhlášky umoţněno, aby výchovně vzdělávací činnosti ve třídách s těţkým zdravotním postiţením souběţně vykonávali 3 pedagogičtí pracovníci. Proto znění vyhlášky o krajských normativech účinné od dává krajským úřadům moţnost stanovit konkrétní výši příplatku podle skutečných potřeb v daném kraji. Současná právní úprava krajského normativu je ve srovnání s ustanovením 161 odst. 2 školského zákona úzká, neboť školský zákon hovoří o tom, ţe součástí krajských normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby ţáků. P. Katzová v této souvislosti upozorňuje, ţe v současné době nejsou vyhláškou č. 492/2005 Sb. vymezeny ţádné příplatky na sociální znevýhodnění ţáků, coţ v praxi způsobuje problémy při finančním zajištění činnosti asistenta pedagoga ve třídách, ve kterých se vzdělávají ţáci se sociálním znevýhodněním. 37 Snaha o to, aby se při tvorbě krajského normativu braly v potaz zvláštnosti některých oborů, vede k tomu, ţe krajské normativy jsou stanoveny zvlášť pro teoretické a zvlášť pro praktické vyučování, pro niţší a vyšší stupeň víceletého gymnázia, zvlášť pro kombinované formy vzdělávání ( 3 odst. 3 aţ 5 vyhlášky o krajských normativech). Dále můţe krajský úřad vyuţít opravných koeficientů ( 4 odst. 2 aţ 9 vyhlášky o krajských normativech). Jednoznačnou jiţ dříve zdůrazněnou tendencí financování středních škol je snaha o co největší naplněnost tříd. S touto snahou koresponduje moţné zvýšení ukazatele Ţ (průměrný počet ţáků ve třídě), které můţe krajský úřad v rámci krajského normativu uskutečnit, a to aţ o 10% ( 5 odst. 1 vyhlášky o krajských normativech). Na druhou stranu je nutné konstatovat, ţe při výpočtu minimální úrovně krajského normativu je brán zřetel i na nezbytné dělení tříd ( 5 odst. 2 vyhlášky o krajských normativech). Stejně tak vyhláška o krajských normativech umoţňuje provést zvýšení krajského normativu nad rámec hodnot z ní vyplývajících, jestliţe je toto zvýšení zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků předělených kraji prostřednictvím republikových normativů ( 6 odst. 1 vyhlášky o krajských normativech). Výše uvedený rozbor sloţek krajského normativu, jejich vztahu a dalších činitelů, které výši krajského normativu ovlivňují, doplníme údaji uvedenými v Porovnání krajských normativů mzdových prostředků stanovených jednotlivými krajskými úřadu pro krajské a obecní školství v roce a Porovnání krajských normativů ONIV stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce Porovnání krajských normativů mzdových prostředků stanovených jednotlivými krajskými úřadu pro krajské a obecní školství v roce 2010 se zaměřuje na normativy mzdových prostředků, které se vypočítají jako MP = 12 (1/N p P p + 1/N o P o). Z výše uvedeného materiálu vyplývá, ţe v roce 2010 prakticky všechny krajské úřady normativy mzdových prostředků ve srovnání s hodnotami z roku 2009 normativ mzdových prostředků zvýšily. Pro zajímavost uvedeme: - u oboru K/401 Gymnázium všeobecné (4leté) nejvyšší normativ mzdových prostředků stanovil Krajský úřad Ústeckého kraje ( Kč/ţáka), nejniţší Magistrát hlavního města Prahy ( Kč/ţáka), 36 VALENTA, J. Vyhláška o krajských normativech. Řízení školy. Odborný měsíčník pro ředitele škol. 2006, roč. III, č. 3, s Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon: Komentář. Praha: ASPI, 2008, s Porovnání krajských normativů mzdových prostředků stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce Materiál MŠMT čj / [online] [cit ] Dostupný z WWW: <http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/normativy-1>. 39 Porovnání krajských normativů ONIV stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce Materiál MŠMT čj / [online] [cit ]. Dostupný z WWW:<http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/porovnani-krajskych-normativu-oniv-stanovenych-jednotlivymi-2>. 26

27 - pro gymnázia je průměrná hodnota P p Kč, průměrná hodnota P o Kč, - nejvyšší průměrný normativ mzdových prostředků má obor vzdělání M/001 Agropodnikání, a to Kč/ţáka, - mezi obory vzdělání poskytujícími vzdělávání s maturitní zkouškou se nejvíce ţáků vzdělává v oboru M/004 Obchodní akademie, v tomto oboru vzdělání činí normativ mzdových prostředků Kč/ţáka, - průměrná hodnota ukazatele P p se u oboru vzdělání Obchodní akademie ( Kč) ve srovnání s rokem 2009 zvýšila o 4,55% (tj. o Kč/ţáka), průměrná hodnota P o u tohoto oboru vzdělání činí Kč a zvýšila se o 15,36% (tj. o 2009 Kč/ţáka), - nejvyšší hodnotu normativu mzdových prostředků oboru vzdělání M/004 Obchodní akademie stanovil Krajský úřad Vysočina Kč/ţáka, nejvyšší hodnotu normativu mzdových prostředků stanovil Krajský úřad Zlínského kraje Kč/ţáka, - průměrná hodnota normativu mzdových prostředků oboru vzdělání H/001 Zámečník činí Kč/ţáka, nejvyšší hodnotu normativu mzdových prostředků teoretického vyučování tohoto oboru vzdělání stanovil Magistrát hlavního města Prahy Kč/ţáka, nejniţší hodnotu stanovil Krajský úřad Ústeckého kraje Kč/ţáka; nejvyšší hodnotu normativu mzdových prostředků praktického vyučování stanovil Krajský úřad Zlínského kraje Kč/ţáka, nejniţší hodnotu stanovil Krajský úřad Plzeňského kraje Kč/ţáka. Z materiálu MŠMT je zřejmé, ţe průměrná výše normativu ONIV dlouhodobě klesá 40 : Výše a vývoj normativu ONIV v jednotlivých letech Gymnázium vyšší stupeň Gymnázium niţší stupeň SŠ obory vzdělání M ONIV 2010 (v Kč) ONIV 2009 (v Kč) ONIV 2008 (v Kč) ONIV 2007 (v Kč) ONIV 2006 (v Kč) Změna 2010/2009 (v%) -21,54-21,02-21,33-21,42 Změna 2010/2008 (v%) -18,96-19,76-20,07-21,20 Změna 2010/2007 (v%) -33,24-33,57-34,30-34,79 Změna 2010/2006 (v%) -22,28-26,44-25,78-18,72 SŠ obory vzdělání H a L0 Na základě výše uvedené charakteristiky a příkladů můţe konstatovat, ţe krajské normativy představují konkrétní částku, kterou krajský úřad poskytuje střední škole na jednotku výkonu. Právě výše krajského normativu pro příslušný obor vzdělání nebo pro příslušnou školskou sluţbu musí zajímat ředitele školy a školského zařízení, uvádí Svoboda a Marinčák, protoţe to je pevný základ pro výpočet objemu prostředků státního rozpočtu, které krajský úřad rozepíše jednotlivé škole nebo školskému zařízení. 41 V souladu s ustanovením 161 odst. 6 školského zákona krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím zastupitelstva kraje prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami stanovenými ministerstvem (Směrnice MŠMT čj / ) rozepisuje tzv. přímé vzdělávací výdaje škol zřizovaných kraji a škol zřizovaných obcemi nebo svazky obcí. Do výkonu této kompetence nejsou oprávněny zasahovat jiné orgány kraje (zastupitelstvo, rada či hejtman). V praxi se tedy zastupitelstvu kraje předkládá materiál týkající se rozpisu těchto finančních prostředků pou- 40 Porovnání krajských normativů ONIV stanovených jednotlivými krajskými úřady pro krajské a obecní školství v roce Materiál MŠMT čj / , s. 27. [online] [cit ]. Dostupný z WWW:<http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/porovnani-krajskych-normativu-oniv-stanovenych-jednotlivymi-2> 41 SVOBODA, I.; MARINČÁK, M. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s

28 ze pro informaci, přičemţ je nerozhodné, zda k tomu dojde předem nebo z časových důvodů aţ následně, neboť zastupitelstvo kraje nemůţe do tohoto rozpisu ţádným způsobem zasahovat. 42 Rozepsané přímé vzdělávací výdaje krajský úřad poskytuje: a) právnickým osobám vykonávajícím činnost školy, které zřizuje kraj, b) přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost školy, které zřizuje obec nebo svazek obcí, 43 při rozpisu vychází z návrhů předloţených obecními úřady obcí s rozšířenou působností a o rozpisu prostředků informuje příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Příjemcem finančních prostředků ze státního rozpočtu na přímé neinvestiční výdaje je proto vţdy právnická osoba vykonávající činnost školy, nikoli její zřizovatel. Její zřizovatel také nijak nemůţe zasahovat do účelového určení těchto finančních prostředků nebo do způsobu, jakým s těmito finančními prostředky bude daná právnická osoba v souladu s právními předpisy nakládat. 44 Rozepsání přímých vzdělávacích výdajů na jednotlivé střední školy můţe být střední školou ovlivněno, neboť Směrnice MŠMT čj / upravuje zásady a průběh tzv. dohodovacího řízení. Závěrem informačně náročné subkapitoly uvedeme přehledné schéma spojené se sloţením krajského normativu, jeho moţnosti reagovat na specifické podmínky v kraji a úpravu v Jihomoravském kraji: krajský normativ 12 1,36 (1/N p P p + 1/N o P o ) + ONIV N p P p N o P o ONIV průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 pedagogického pracovníka výši normativu ovlivňuje nepřímo úměrně Jestliţe je strategickým cílem krajského úřadu zvyšovat kvalitu vzdělávání tím, ţe se sníţí počet ţáků na jeden úvazek pedagoga, krajský úřad bude tento ukazatel sniţovat. V důsledku poroste celková výše normativu. V Jihomoravském kraji je pro rok 2011 výše tohoto ukazatele např. pro 4 letá gymnázia 11, 59, pro obor Zubní instrumentářka 7, průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka výši normativu ovlivňuje přímo úměrně Krajský úřad ovlivňuje tento ukazatel metodikou výpočtu. V Jihomoravském kraji se při jeho určení bere v potaz průměrná nároková a nenároková sloţka platu (K1 a K2). průměrný počet jednotek výkonu připadající na 1 nepedagogického pracovníka výši normativu ovlivňuje nepřímo úměrně Nepřímá úměra mezi počtem ţáků a počtem nepedag. pracovníků jistě nevypovídá o kvalitě a náročnosti práce těchto pracovníků. Nepracují totiţ přímo s ţáky, ale mají na starosti úklid školy o určité ploše. Zřejmě i kvůli takto nesprávně nastavenému vztahu je tento ukazatel poměrně vysoký. Pro rok 2011 pro 4 letá gymnázia 52,86, pro obor Zubní instrumentářka 34,73. průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka výši normativu ovlivňuje přímo úměrně Krajský úřad ovlivňuje tento ukazatel metodikou výpočtu. V Jihomoravském kraji se při jeho určení bere v potaz průměrná nároková a nenároková sloţka platu (K3 a K4). průměrná roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu výši normativu ovlivňuje přímo úměrně Výše ukazatele se neodvíjí od reálné potřeby, ale z moţností určených republikovým normativem. Pro rok 2011 je v Jihomoravském kraji tento ukazatel oproti roku 2011 sníţen o 18%. ONIV náhrady byly stanoveny jako 0,42% z objemu rozpočtovaných mzdových prostředků. 42 KATZOVÁ, P. Školský zákon: Komentář. Praha: ASPI, 2008, s V tomto ohledu není vztah středních škol (příspěvkových organizací nebo školských právnických osob) ke státnímu rozpočtu zprostředkován rozpočtem svého zřizovatele, jak by to vyplývalo z 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. nebo 133 odst. 2 školského zákona. 44 Viz KATZOVÁ, P. Školský zákon: Komentář. Praha: ASPI, 2008, s Údaje o ukazatelích v Jihomoravském kraji jsou čerpány z materiálu Rozpis rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání. 28

29 2. 3 Kompetence obecního úřadu obcí s rozšířenou působností Role obecních úřadů obcí s rozšířenou působností je role zprostředkovatele mezi krajským úřadem a jednotlivými středními školami zřizovanými obcemi nebo svazkem obcí ( 161 odst. 7 školského zákona). Obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti předkládají krajskému úřadu návrh rozpisu rozpočtu přímých vzdělávacích výdajů škol, které zřizuje obec nebo svazek obcí ( 161 odst. 6 písm. b) školského zákona). Obecní úřad obce s rozšířenou působností přitom postupuje v souladu s jiţ uváděnou Směrnicí MŠMT / Krajský úřad v souladu s 161 odst. 6 školského zákona je povinen při stanovení rozpisu přímých vzdělávacích výdajů z těchto návrhů vyházet. Při případném dohodovacím řízení střední školy zřizované obcí nebo svazkem obcí a krajského úřadu má obecní úřad obce s rozšířenou působností opět zprostředkující úlohu. S tím souvisí, ţe obecní úřady obcí s rozšířenou působností zpracovávají a předkládají krajskému úřadu rozbor hospodaření s finančními prostředky ze státního rozpočtu poskytovanými podle 161 odst. 6 písm. b) školského zákona souhrnně za všechny právnické osoby vykonávající činnost středních škol zřizovaných obcemi a svazky obcí ve svém správním obvodu ( 161 odst. 7 písm. b) školského zákona) Kompetence obce a kraje jako zřizovatele středních škol Obecné kompetence obce a kraje jako zřizovatele středních škol Z pohledu fungování středních škol je základním cílem existence obce a kraje jako veřejnoprávních korporací povinnost zajistit podmínky pro uskutečňování středního vzdělávání. Za tímto účelem obec nebo kraj zřizují právnické osoby vykonávající činnost střední školy. Nejčastěji je zřizovatelem středních škol kraj a povinnost zajistit podmínky pro uskutečňování středního vzdělávání stanoví přímo školský zákon v ustanovení 181 odst. 1. Střední školy však můţe zřizovat i obec, neboť můţe zřizovat školy, které zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud prokáţe potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení její činnosti orgánu, který vede rejstřík škol ( 179 odst. 4 písm. d) školského zákona). Pravomoc ke zřízení střední školy jako příspěvkové organizace má zastupitelstvo obce ( 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění) nebo zastupitelstvo kraje ( 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), v platném znění). Pravomoc ke zřízení školské právnické osoby má kraj, obec nebo svazek obcí na základě ustanovení 124 odst. 2 písm. a) školského zákona, nebo jiné právnická osoba nebo fyzická osoba podle ustanovení 124 odst. 2 písm. b) školského zákona. Jestliţe je zřizovatelem střední školy (ať uţ příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby) kraj nebo obec, plynou z tohoto faktu pro financování středních škol závaţné důsledky, protoţe zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo kraje schvaluje jakoukoli změnu ve zřizovací listině, a to i stanovení kapacity střední školy, definování hlavní a doplňkové činnosti nebo vymezení majetkových práv střední školy. 46 Obecnými kompetencemi obce a kraje, na které následně navazují i kompetence finanční, jsou: - povinnost obce a kraje v rámci přenesené působnosti poskytovat statistické údaje v rámci statistických zjišťování v oblasti školství ( 183 a odst. 1 školského zákona), - můţe povolit výjimku z nejniţšího počtu ţáků stanoveného školským zákonem a vyhláškou [online] [cit ]. Dostupný z WWW:http://www.jmskoly. cz/odborskolstvi/ Viz SVOBODA, I.; MARINČÁK, M. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s

30 č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění ( 23 odst. 4 školského zákona), - můţe povolit výjimku z nejvyššího počtu ţáků stanoveného vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění, do počtu 4 ţáků za předpokladu, ţe toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví ( 23 odst. 5 školského zákona), - na základě výsledků inspekční zprávy přijímá bez zbytečných odkladů opatření ve školách, které zřizuje ( 175 odst. 4 školského zákona), - je účastníkem řízení ve věcech rejstříku škol zápis, změny, výmaz z rejstříku ( 145 odst. 1 školského zákona), - jmenuje do funkce ředitele střední školy na základě vyhlášeného konkursního řízení ( 166 odst. 2 školského zákona), - můţe stanovit kritéria, podle kterých bude provádět hodnocení zřizované střední školy ( 12 odst. 5 školského zákona) Kompetence obce a kraje jako zřizovatele v souvislosti s financováním středních škol Obce a kraje v samostatné působnosti finančně spravují střední školy, které zřizují. 47 Jak jiţ bylo řečeno, kraj i obec mohou zřizovat a zrušovat střední školy a z toho plyne povinnost obce nebo kraje zajistit některé výdaje středních škol. V následujícím textu se zaměříme na příspěvkové organizace a školské právnické osoby, které obce a kraje zřizují nejčastěji. Obecně lze konstatovat, ţe zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb (ustanovení 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění). Školský zákon definuje povinnost financovat výdaje zřizovaných škol negativně: - kraj zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 odst. 6 písm. a) a z jiných zdrojů ( 182 školského zákona); - obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle 161 odst. 6 písm. b) a z jiných zdrojů ( 180 odst. 1 školského zákona). Kraj a obec tedy zabezpečují investiční a neinvestiční výdaje kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem. V rámci daného finančního zajištění na základě zákona o státním rozpočtu dostávají obce (prostřednictvím krajského úřadu) na zajištění provozních výdajů dotaci na ţáka. Ta však činí pouze část provozních výdajů školy (zpravidla energetické výdaje, výdaje na údrţbu a opravy, revize zařízení, telefonní poplatky a další), obce musí na jejich financování vyčleňovat další prostředky ze svých rozpočtů (cca 4 tolik). 48 Následně to znamená, ţe obec přiděluje střední škole dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů zejména na provoz ( 180 odst. 4 školského zákona). Příspěvek na provoz příspěvkové organizace je zakotven v 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. Příspěvek na provoz školské právnické osoby se poskytuje v podobě finančních prostředků od zřizovatele ( 133 odst. 1 písm. d) školského zákona). Pravidla hospodaření školské právnické osoby jsou do značné míry podobná pravidlům hospodaření příspěvkových organizací podle zákona č. 250/2000 Sb., 49 odsud dovozuji, ţe dotace poskytované obcí nebo krajem školské právnické sobě jsou poskytovány podle stejného 47 Viz FRANCOVÁ, E. Financování školství a školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004, s Viz ADÁMKOVÁ, P. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu. Brno: Tribun EU, 2009, s KATZOVÁ, P. Hospodaření školské právnické osoby. Řízení školy. Odborný měsíčník pro ředitele škol. 2009, roč. VI, č. 9, s

31 principu jako dotace pro příspěvkovou organizaci. Spolupráci zřizovatele a školy při určení výše příspěvku na provozní výdaje popisuje E. Francová na příkladu obce takto: U těchto výdajů se zpravidla při tvorbě rozpočtu vychází z dosaţené skutečnosti v minulých letech a přihlíţí se k pohybu cen. V případě přebytkového rozpočtu obce je na zastupitelstvu, jaký objem a pro jaký účel navýší finanční prostředky školy, školskému zařízení. V případě nedostatečného rozpočtu obce je uţitečné nutnou potřebu provozních výdajů včetně pohybu cen vyčíslit a ještě před koncem kalendářního roku takto stanovenou potřebu projednat se starostou 50 Zatímco školský zákon taxativně vymezuje, na co lze středním školám poskytnout finanční prostředky ze státního rozpočtu, v případě rozpočtu obce nebo kraje není tak striktní. Obec nebo kraj můţe školám, které zřizuje, dofinancovat neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu ( 180 odst. 2 školského zákona, 182 odst. 2 školského zákona). Můţe se např. jednat o situaci, kdy obec nebo kraj přispívají na financování třídy, ve které povolily výjimku z nejniţšího počtu ţáků. Tato právní úprava je chápána jako určitý vstřícný krok zákonodárce vůči zřizovatelům právě v případě, ţe dojde k poklesu výkonů a zřizovatel vzniklé saldo z prostředků vlastního rozpočtu dofinancuje. 51 Další kompetence obce nebo kraje jsou spojené s financování střední školy s kontrolou hospodaření a vyuţití mimorozpočtových zdrojů financování: - provádění kontroly hospodaření příspěvkové organizace ( 27 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění), - schvaluje výši zlepšeného výsledku hospodaření školy zřizované příspěvkové organizace ( 30 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění), - můţe dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu pouţila k posílení svého investičního fondu ( 30 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění). Pravidla na poskytování příspěvků na provoz středním školám zřízeným obcí nebo krajem si musí zřizovatel vytvořit sám FRANCOVÁ, E. Financování školství a školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004, s Viz SVOBODA, I.; MARINČÁK, M. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s Tamtéţ. 31

32 2. 5 Přehled finančních toků a odpovědnosti za financování Představu o sloţitém toku financí plynoucích ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT a adresovaných různým druhům škol a školských zařízení si lze vytvořit na základně následujícího schématu 53 : 53 SVOBODA, I.; MARINČÁK, M. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, s

9 Školství. 9.1 Kdo školství spravuje. PhDr. Marcela Štiková

9 Školství. 9.1 Kdo školství spravuje. PhDr. Marcela Štiková Školství PhDr. Marcela Štiková Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol, říká J. A. Komenský, protože má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat. Škola bývá historicky nedílnou součástí obce. Je

Více

III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015

III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 Obsah 1 Úvod... 4 2 Koncepční východiska pro oblast sociálních služeb... 6 2.1 Sociální služby a oblast financování v kontextu procesů střednědobého

Více

Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství

Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro jednání ekonomických ministrů Koncepční záměr reformy systému financování regionálního školství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1.

Více

Sociální služby a způsob financování podklad k odborné diskusi Zpracovatel: PhDr. Jakub Čtvrtník MBA, Ing. et Mgr. Matěj Lejsal

Sociální služby a způsob financování podklad k odborné diskusi Zpracovatel: PhDr. Jakub Čtvrtník MBA, Ing. et Mgr. Matěj Lejsal Sociální služby a způsob financování podklad k odborné diskusi Zpracovatel: PhDr. Jakub Čtvrtník MBA, Ing. et Mgr. Matěj Lejsal - 1 - Obsah Cíl:... 3 Používané pojmy a zkratky... 3 I. Výchozí principy

Více

6. Vyšší odborné vzdělávání 6.1 Přijímání uchazečů ke vzdělávání ve vyšších odborných školách 6.2 Ukončování vzdělávání ve vyšších odborných školách

6. Vyšší odborné vzdělávání 6.1 Přijímání uchazečů ke vzdělávání ve vyšších odborných školách 6.2 Ukončování vzdělávání ve vyšších odborných školách Soubor pedagogicko-organizačních informací pro mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky

Více

Postup na vytvoření soustavy páteřních škol v Ústeckém kraji

Postup na vytvoření soustavy páteřních škol v Ústeckém kraji Postup na vytvoření soustavy páteřních škol v Ústeckém kraji Aktualizace na roky 2010-2015 1 Postup na vytvoření soustavy páteřních škol v Ústeckém kraji Aktualizace na roky 2010-2015 I. Východiska A.

Více

Právo pro øeditele škol v kostce. Monika Puškinová

Právo pro øeditele škol v kostce. Monika Puškinová Právo pro øeditele škol v kostce Monika Puškinová Právo pro ředitele škol v kostce Vzor citace: PUŠKINOVÁ, M. Právo pro ředitele škol v kostce. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014. 324 s. KATALOGIZACE V

Více

Analýza aktuálního stavu veřejné správy

Analýza aktuálního stavu veřejné správy III. Analýza aktuálního stavu veřejné správy Ministerstvo vnitra 1. Ústřední státní správa... 3 1. 1 Současný stav... 4 1. 2 Nedostatky ústřední státní správy... 5 1. 2. 1 Organizace orgánů státu v území...

Více

Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol

Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol Osnova 1) Úvod 2) Možnosti ochránce realizovat výzkum v oblasti rovného zacházení 3) Rovný přístup ke vzdělání v

Více

Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací III. Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 1. Název programu Národní program udržitelnosti I (dále jen Program NPU I ) 2. Identifikační kód

Více

Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 KUS

Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 KUS Ministerstvo zemědělství Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 KUS Program zemědělského aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje Zadání pro veřejnou soutěž Praha, červen 2014 Schváleno

Více

Informace z kontrolní akce č. 11/08 Peněžní prostředky použité na přípravu a realizaci státní maturitní zkoušky

Informace z kontrolní akce č. 11/08 Peněžní prostředky použité na přípravu a realizaci státní maturitní zkoušky Informace z kontrolní akce č. 11/08 Peněžní prostředky použité na přípravu a realizaci státní maturitní zkoušky Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále

Více

III. Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění

III. Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění III. Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt out ze základního důchodového pojištění Obsah Úvod 4 1. Dosavadní vývoj důchodového pojištění (systému) 6 2. Základní důchodové pojištění

Více

U N I V E R Z I T A K A R L O V A

U N I V E R Z I T A K A R L O V A U N I V E R Z I T A K A R L O V A Pedagogická fakulta ÚSTAV PROFESNÍHO ROZVOJE PRACOVNÍKŮ VE ŠKOLSTVÍ Centrum školského managementu Církevní škola z pohledu řídícího pracovníka a z pohledu na personalistiku

Více

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ S T U D I E B Y L A S P O L U F I N A N C O V Á N A E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M A S T Á T N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ Analýza

Více

Základy divadelní činnosti

Základy divadelní činnosti Základy divadelní činnosti Mgr. Bedřich Gregorini Mgr. Jindřich Gregorini doc. JUDr. Jiří Srstka 1 O B S A H Úvod...3 1. KAPITOLA: Právnické osoby provozující divadelní činnost...5 2. KAPITOLA: Organizační

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Příručka pro střední školy - - žadatele a příjemce v oblasti podpory 1.5 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost VERZE: 1 VYDAL: Řídicí orgán OP VK DATUM PLATNOSTI:

Více

Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 3 Vydán dne 29. července 2005 Částka 4 OBSAH:

Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 3 Vydán dne 29. července 2005 Částka 4 OBSAH: Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 3 Vydán dne 29. července 2005 Částka 4 OBSAH: Usnesení vlády České republiky ze dne 13. dubna 2005 č. 428 o dalších majetkových změnách a konečných dislokacích

Více

Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020. Praha, srpen 2013

Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020. Praha, srpen 2013 Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020 Praha, srpen 2013 Obsah Úvod 1 1 Vymezení základních pojmů 3 2 Východiska Koncepce 6 2.1 Komplexní model práce s bezdomovci 6 2.2

Více

Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008 2015)

Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008 2015) Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008 2015) Účelem Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (Strategie VUR ČR, popř. Strategie) je stanovení priorit a strategických opatření

Více

Datum 13. 11. 2012 Verze První

Datum 13. 11. 2012 Verze První web: www.trass.cz Hodnocení kvality sociálních služeb a ochrana práv uživatelů Možnosti využití mezinárodních a vnitrostátních kontrolních mechanismů k ovlivňování transformace ústavní péče a naplňování

Více

PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015

PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015 Zpracoval Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce ve spolupráci s odbory Magistrátu hl. m. Prahy

Více

PROFESIONALIZACE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

PROFESIONALIZACE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ 1. Název vzdělávací akce: PROFESIONALIZACE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Pilotní ověření přípravy inovace základního obsahu vzdělávacího programu pro vedoucí pedagogické

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část. Zhodnocení platného právního stavu

Důvodová zpráva. I. Obecná část. Zhodnocení platného právního stavu Důvodová zpráva I. Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Platnou právní úpravu v oblasti audiovize představuje zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Verze k 13. 3. 2015 CCI 2014CZ05M2OP001 Název Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Verze 1.2 První rok 2014 Poslední rok 2020 Způsobilý od 1. 1. 2014

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM VEŘEJNOSPRÁVNÍ ČINNOST

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM VEŘEJNOSPRÁVNÍ ČINNOST Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM VEŘEJNOSPRÁVNÍ ČINNOST Zpracoval kolektiv pedagogických pracovníků Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné

Více

Model ideální sítě škol

Model ideální sítě škol Libor Svoboda, Michaela Kleňhová a kol. Model ideální sítě škol (východiska, popis modelu a základní výsledky) Úvod Předkládaný článek se pokouší o modelový pohled na současnou síť středních škol v České

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Národní. program rozvoje vzdělávání. v České republice

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Národní. program rozvoje vzdělávání. v České republice Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní program rozvoje vzdělávání v České republice Bílá kniha Praha 2001 Redakční skupina Jiří Kotásek (vedoucí), František Bacík, Jaromír Coufalík, Dana

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 Na Vápence 14 130 00 Praha 3 Praha 27. února 2015 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 130 00 Praha 3 Strana 1 / 29 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZPRACOVATELI... 3 2. ÚVODNÍ SLOVO ŘEDITELE... 4 3. POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Více

Národní program reforem České republiky

Národní program reforem České republiky 2015 Národní program reforem České republiky Úřad vlády České republiky Obsah Shrnutí...1 1. Úvod...2 2. Aktuální makroekonomická predikce ČR...3 3. Pokrok v implementaci doporučení Rady z roku 2014...5

Více