Cenné papíry a jejich obraz v účetnictví bank

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví Cenné papíry a jejich obraz v účetnictví bank Bakalářská práce Autor: Yuliya Andreeva Bankovní management Bankovní manaţer specialista (komerční bankovnictví) Vedoucí prace: Mgr. Alena Klumparová Praha Duben, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Yuliya Andreeva

3 Poděkování Za odbornou pomoc při zpracování předkládané práce chci na tomto místě poděkovat vedoucí práce paní Mgr. Aleně Klumparové.

4 Anotace Tato práce je věnována cenným papírům, jejich oceňování a účtování zejména v bankách. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Teoretická část je tvořena prvními třemi kapitolami, čtvrtá kapitola je ryze praktického charakteru. V první části této práce je vysvětlen pojem cenný papír a dále jsou popsány základní druhy cenných papírů, nadto jsou uvedeny další pojmy, které se cenných papírů týkají. Druhá kapitola je věnována oceňování cenných papírů v bankách. Třetí kapitola obsahuje účtování cenných papírů v bankách. V této části jsou uvedeny konkrétní příklady účtování cenných papírů. Poslední část je praktická. Jedná se o popis dvou bank a analýzu jejich účetních výkazů, konkrétně tedy cenných papírů vykazovaných bankami. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat cenné papíry v účetnictví bank a provést analýzu cenných papírů v účetnictví vybraných bank. Klíčová slova: bankovnictví, cenné papíry, reálná hodnota, účetnictví. Annotation This work is dedicated to the securities and their valuation and accounting in particular banks. The work is divided into four chapters. The theoretical part consists of the first three chapters, the fourth chapter is purely practical nature. In the first part of this work is explained the concept of security and described the basic types of securities. The second chapter describes the valuation of securities in banks. The third chapter contains of the accounting of securities in banks. This section provides specific examples of security accounting. The last part is practical. This part is aimed at two banks and analysis of the financial securities based on financial statements. The main aim of this thesis is to describe the securities accounts of banks and analyze securities in the accounts of selected banks. Keywords: banking, securities, real value, accounting.

5 Obsah 1 Definice a třídění cenných papírů Definice cenného papíru a třídění cenných papírů Další pojmy spojené s problematikou cenných papírů Oceňování cenných papírů v bankách Reálná hodnota Naběhlá hodnota. Naběhlý úrok Účtování cenných papírů v bankách Rozvaha banky Cenné papíry v aktivech bank Cenné papíry v pasivech bank Výkaz zisku a ztrát banky Účtová osnova v bankách účtování o cenných papírech Příklad účtování cenných papírů v bance REPO operace Cenné papíry v účetnictví vybraných bank Česká spořitelna představení banky Cenné papíry v účetnictví České spořitelny Cenné papíry v rozvaze Cenné papíry k obchodování Cenné papíry označené při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů Realizovatelné cenné papíry Cenné papíry drţené do doby splatnosti Emitované dluhopisy

6 4.2 Komerční banka Finanční aktiva v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty Realizovatelná finanční aktiva Finanční investice drţené do splatnosti Finanční závazky v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty Emitované cenné papíry Porovnání obou bank Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých zkratek Seznam obrázků a tabulek

7 Úvod Téma Cenné papíry v účetnictví bank mě zaujalo především proto, ţe je velmi specifické a sloţité z hlediska zpracování. Cenné papíry jsou nezbytnou součástí fungování bankovních institucí, jsou jejich majetkem, a zároveň způsobem získávat dodatečný kapitál nebo finanční výnosy. Cílem mé bakalářské práce je popsat cenné papíry v účetnictví bank a provést analýzu cenných papírů v účetnictví vybraných bank. Dále bych chtěla přiblíţit problematiku účtování a vykazování cenných papírů v českých bankách z pohledu externího čtenáře. Vykazování a účtování cenných papírů se řídí českými účetními standardy a mezinárodními standardy IFRS. Sama o sobě problematika cenných papírů je velmi sloţitá a rozsáhlá, proto jsem se zaměřila pouze na vykazování a účtování cenných papírů v bankách. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole uvádím definice a pojmy, které se cenných papírů týkají, zejména druhy cenných papírů, právní úprava cenných papírů v České republice a definice cenných papírů jako jedné z forem investic v bance. Druhá kapitola je věnována oceňování cenných papírů v bankách. V prvním přístupu se zaměřím na třídění cenných papírů podle moţnosti jejich ocenění. Další členění spočívá v rozlišení mezi dluhovými a majetkovými cennými papíry. Další kapitola obsahuje účtování cenných papírů v bankách. Protoţe nemám ţádnou osobní praktickou zkušenost s účtovacími postupy a zásadami účtování cenných papírů v bankách, čerpala jsem většinou poznámky z odborné literatury a z výročních zpráv bank. Do této kapitoly jsem umístila hlavní účetní principy týkající se cenných papírů, včetně vymezení jednotlivých účtových skupin, které se cenných papírů týkají. Čtvrtá kapitola je ryze praktického charakteru. Jedná se o popis dvou bank a analýzu jejich účetních výkazů, konkrétně tedy cenných papírů vykazovaných bankami. Tuto kapitolu povaţuji za nejpřínosnější ve své bakalářské práci. V práci jsem pouţívala údaje z finančních (účetních) dat o bankovních institucích, jednalo se o jejich výroční zprávy. Jednotlivé výsledky zobrazím a okomentuji. Dále jsem ve své práci vyuţila analýzu a syntézu. Tyto dvě metody mi poskytnou ucelený přehled o zkoumané problematice. Vzhledem k zaměření mé práce jsem se rozhodla, ţe budu pouţívat hlavně českou odbornou literaturu. 7

8 1 Definice a třídění cenných papírů 1.1 Definice cenného papíru a třídění cenných papírů Cenný papír je pojem, který není jednoduché definovat dle právního řádu České republiky. Na základě právní teorie můţeme říci, ţe cenný papír je buď listina, nebo listinu nahrazující záznam, který vyjadřuje právo (pohledávku) nebo majetkový nárok vůči emitentovi. Dále bych chtěla se podívala na to, co se myslí pod pojmem cenný papír v zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Podle daného zákona cennými papíry jsou zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy, a zemědělské skladištní listy. 1 Dle ustanovení zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen Zákon o cenných papírech ), cenné papíry se člení následovně: Členění dle formy: Listinné kaţdý CP je evidován na zvláštní listině. Fyzicky existují a jejich podstata je zachycena na konkrétním nosiči papíru (např. směnky, šeky a některé akcie a dluhopisy). Zaknihované v jednom místě se vede seznam CP. Jsou pouze v elektronické podobě a jejich podstata je uloţena v evidenci, která je vedena střediskem cenných papírů a je stanovena zákonem. V současné době je většina cenných papírů v zaknihované podobě. V České republice jsou zaknihované cenné papíry evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů 2. Imobilizované listinný cenný papír, který byl předán do hromadné úschovy a dále vystupuje v zaknihované podobě 3 Členění dle typu držení z časového hlediska : Krátkodobé platné méně neţ 1 rok 1 KLUMPAROVÁ, Alena a kol. Účetnictví bank a finančních institucí. Bankovní institut vysoká škola, ISBN: str MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1.vyd. Praha: Grada, ISBN: str Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, 38. 8

9 Dlouhodobé delší období (např. akcie) Členění podle formy výnosu: CP s pevným výnosem výnos je dopředu dán CP s proměnným výnosem výnos se můţe měnit (např. v závislosti na výkonu trhu) CP neúročené k těmto CP se nevztahuje ţádný úrok Rozdělení cenných papírů dle místa obchodování: Cenné papíry obchodované na domácím regulovaném trhu. Tyto cenné papíry se obchodují na regulovaných kapitálových trzích v České republice (např. Praţské burze nebo RM-Systému) a musí splňovat podmínky stanovené českým právním řadem 4. Cenné papíry obchodované na zahraničním regulovaném trhu. Takové cenné papíry musí mít veškeré náleţitostí stanovené zahraničním právním řádem a splňovat podmínky vyplývající z mezinárodních předpisů 5. Rozdělení cenných papírů dle podoby: Majetkové cenné papíry představují práva vlastníků cenných papírů na určitý majetek. Hlavním příkladem podobných cenných papírů je akcie, která dává právo majiteli na určitou část/podíl v podniku. K majetkovým cenným papírům patří mimo jiné zatímní list. Dluhové cenné papíry předpokládají dluh drţitele cenného papíru vůči emitentovi. Dluhové cenné papíry jsou většinou spojeny s právem drţitele získat finanční výnos v podobě úroků ze zapůjčené částky. Příkladem dluhového cenného papíru je dluhopis. 4 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 5 Zde máme na mysli zejména Sarbaney-Oxley Act zákon, který stanoví podmínky pro společnosti emitující cenné papíry obchodované na zahraničních kapitálových trzích. 9

10 Dispoziční cenné papíry vyjadřují právo drţitele na určitou věc. V dispozičním cenném papíře je vyznačeno, komu patří určitá věc, a kdo má právo věcí disponovat. Příkladem dispozičního papíru je skladištní list nebo náloţní list Další pojmy spojené s problematikou cenných papírů Cenný papír jako prostředek předpokládající určitou hodnotu, výnos a práva s ním spojená, nemůţe existovat bez určitých náleţitostí. Existují další pojmy vztahující se k cenným papírům, proto je nutné vymezit 7 : a) Nominální (jmenovitou) hodnotu cenných papíru to je cena, která je na cenném papíru vyznačena, tedy hodnota cenného papíru vyjádřená v penězích (korunách, eurech atd.). Nominální hodnota je důleţitá zejména pro posouzení výše dluhu spojeného s drţením dluhopisu, nebo pro stanovení výše základního kapitálu u akciových společností - součet nominálních hodnot cenných papírů se musí rovnat hodnotě základního kapitálu 8. b) Emisní kurz cenného papíru je peněţní částka, za kterou emitent vydává cenné papíry. Tato cena můţe být niţší i vyšší, neţ nominální hodnota, aby kupující cenného papíru ho měl motivaci koupit u emitenta a zejména obchodovat s ním. c) Emisní áţio je rozdíl mezi emisním kurzem a nominální hodnotou cenných papírů. d) Emitent cenných papírů emitentem se nazývá ten, kdo cenné papíry vydává. e) Majitel cenného papíru majitelem se nazývá ten, kdo cenný papír vlastní: koupí nebo jinak obdrţí. Ke změně majitele cenného papíru můţe dojít dvěma způsoby: převodem cenného papíru (změna majitele se stává na základě smlouvy) nebo přechodem cenného papíru (změna majitele se stává na základě jiných právních skutečností) 9 6 POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky, finanční trhy. 1.vyd. Praha: C.H. Beck, ISBN: str KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3.vyd. Praha: C.H. Beck, ISBN: , str Máme na mysli akciovou společnost, jejíţ základní kapitál je představen emitovanými akciemi. K rozšíření základního kapitálu dochází tehdy, kdy se emitují nové akcie. 9 Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech,

11 Existuje celá řada dalších kritérií, které jsou obsaţeny v zákoně č. 591/1992 Sb. o cenných papírech a jsou běţně uţívaný v rámci charakteristiky jednotlivých druhů cenných papírů (např. forma nebo zastupitelnost cenných papírů). 11

12 2 Oceňování cenných papírů v bankách Ze začátku bych ráda uvedla celkové schéma oceňování cenných papírů pouţívaných v českém účetnictví. Oceňovací metody jsem rozdělila podle toho, kde se daný cenný papír nachází, v jaké části rozvahy. Před samotným zaúčtováním je nutné určit účel cenného papíru. Zařazení cenného papíru je dáno tím, ţe jsme ho nakoupili, emitovali nebo přijali jako kolateriál. Dále je nutné ocenit cenné papíry při pořízení a následné ocenění. Cenné papíry při prvotním zachycení se oceňuje pořizovací cenou a obsahují náklady spojené s jejich pořízením. Jejich obsahem nejsou náklady na financování, náklady na drţbu nebo interní náklady. Následné ocenění zahrnuje pět moţností. Pro lepší zpřehlednění oceňovacích metod jsem je zařadila do tabulky, v závorce uvádím zkratku, kterou jsem pouţila v tabulce: reálná hodnota (rh), naběhlá hodnota (nh), pořizovací cena (pc), ocenění ekvivalencí (oe), nominální hodnota cenného papíru (nomh). Nominální hodnota je hodnota udávaná na cenném papíru, synonymem k tomuto pojmu je jmenovitá hodnota. 10 Vzhledem k tomu, ţe ostatní metody ocenění jsem popsala poměrně podrobně, rozhodla jsem se popsat ekvivalenční metodu. Ocenění ekvivalencí vychází z toho, ţe musíme zohlednit účast vzhledem k vlastnímu kapitálu 11. Pomocí této metody musíme účtovat na zvláštní analytický účet Nominální hodnota. Business center. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 11 Účtová třída 4. Účetní kavárna. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 12 Dlouhodobé podíly v individuální účetní závěrce: ekvivalence nebo model pořizovací ceny? VOX. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 12

13 Ekvivalenční metoda je standardní pro pouţití v případě, ţe jedna společnost má velmi mnoho akcií druhé společnosti, coţ znamená výrazný vliv na něj. Tento vliv mimo jiné znamená, ţe investor se můţe podílet na rozhodování ve firmě 13. Účasti se mohou oceňovat pořizovací cenou nebo ekvivalencí. V případě, ţe jednotka vyuţije metodu ekvivalence, je povinná pouţít tuto metodu i na ostatních účastech: nemůţe u některých pouţívat metodu ekvivalence a u dalších pořizovací cenu 14. Dále bych chtěla uvést přehled o tom, kde se zachycují CP. Začneme u aktiv banky. Na této straně rozvahy jsou zachyceny následující CP: CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, Realizovatelné CP, CP drţené do splatnosti, Účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem. Na straně pasiv se jedná o tyto CP: Závazky z CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, Emitované CP. V podrozvahových pasivech se zachycují následující cenné papíry: přijaté jako zástavy přijaté do úschovy, do správy, k uloţení a k obhospodařování vypůjčené a přijaté jako kolaterály 15. V podrozvahových aktivech se účtuje o těchto cenných papírech: 13 Co je ekvivalenční metody. Financovat [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 14 JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, ISBN: , str JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, ISBN: , str

14 poskytnuté jako zástavy, předané do úschovy, do správy, k uloţení, k obhospodaření JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, ISBN: , str

15 Tabulka 1. Schéma kategorií a druhů cenných papírů Aktiva Pasiva CP oceňované dluhové CP, Rh závazky z CP dluhové CP, akcie a Rh reálnou hodnotou akcie a podílové oceňované reálnou podílové listy proti účtům listy hodnotou proti nákladů nebo účtům nákladů výnosů nebo výnosů Realizovatelné CP dluhové CP, akcie a podílové listy Rh emitované CP dluhové CP, akcie a podílové listy Nh Nomh CP drţené do splatnosti dluhové CP Nh Účasti Akcie pc, oe s rozhodujícím a podstatným vlivem Podrozvahová Podrozvahové aktiva závazky CP poskytnuté dluhové CP, CP přijaté do dluhové CP, akcie a jako zástavy akcie a podílové zástavy podílové listy listy CP předané do dluhové CP, CP přijaté do dluhové CP, akcie a úschovy, do akcie a podílové úschovy, do podílové listy správy, k uloţení a listy správy, k uloţení a k obhospodařování k obhospodařování CP vypůjčené a přijaté jako kolaterály Zdroj: Účetnictví bank a finančních institucí, str

16 Ne všechny cenné papíry se oceňují pořizovací cenou. Některé cenné papíry se přeceňují po prvotní zachycení na reálnou hodnotu. Jedná se o: CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, závazky z CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelné CP. Cenné papíry drţené do doby splatnosti se oceňují naběhlou hodnotou. Cenné papíry emitované rozdělujeme na akcie a dluhopisy nebo obligace. Akcie oceňujeme nominální hodnotou, kdeţto dluhopisy naběhlou Reálná hodnota Z výše uvedené tabulky je patrné, jaké cenné papíry po prvotním zachycení se oceňují pomocí reálné hodnoty. Jedná se o: realizovatelné CP, CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a závazky z CP oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů. Zákon o účetnictví určuje reálnou hodnotu jako hodnotu trţní.trţní hodnota se určuje podle burzy anebo jiného organizovaného trhu. V případě neexistence se ceny poptávky a nabídky reálná hodnota stanoví na základě ceny poslední operace. Samozřejmě reálná hodnota musí zohlednit i ostatní změny například změnu bezrizikové úrokové míry. Kdyţ aktivní trh neexistuje, v tomto případě jsou k dispozici různé oceňovací techniky stanovení hodnoty. Případná transakce uskutečněná bez podjatosti a za pouţití odpovídajících trţních zpráv odráţí reálnou hodnotu finančního nástroje. Zprávy by měly pocházet z trhu, na kterém vznikl nebo byl pořízen podléhající oceňování finanční nástroj. Oceňovací techniky mohou být následující: 17 JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, ISBN: , str

17 pouţití hodnoty obdobných nástrojů, analýza diskontovaných peněţních toků, modely oceňování opcí. Základem objektivního oceňování finančního nástroje jsou odvození od původní ceny finančního nástroje za pouţití pravidelných zpráv z trhu, porovnání daného finančního nástroje s obdobnými nástroji na aktuálním trhu. Samozřejmě banka nemůţe mít všechny informace při kaţdém okamţiku. Na druhou stranu banka musí vţdycky znát úroveň úrokové míry pro další správné nakládání s nimi. Bohuţel, to ale občas nelze zjistit, jelikoţ dluhový nástroj není ve veřejném obchodování. Faktory ovlivňující reálnou hodnotu finančního nástroje: časová peněţní hodnota se nachází pod vlivem bezrizikové úrokové míry anebo míry, která je všeobecně přijata /LIBOR, swapova úroková míra apod./, úvěrové riziko přesahující bezrizikovou úroveň s přihlédnutím k existenci obdobných finančních nástrojů na viditelném trhu, kdyţ dluhy platí dluţníci mající různou úroveň finanční schopnosti, kaţdodenně zveřejňovaný kurz měn, trţní cena komodit, cena akcií a index kapitálových nástrojů, které jsou veřejně obchodovatelné, volatilita, která je odhadována na základě významných trţních dat 18. Podle existujících praktik různá rizika, taková jako prominutí anebo předčasné splacení, se odhadují podle historických dat. Jedná se o vývoj ceny v předchozích obdobích. Hodnota prominuté částky zůstává stejná v reálném a v předpokládaném čase. Současné poplatky účastníků finančního trhu jsou základem při porovnání a posuzování finančních závazků a aktiv při výpočtu souvisejících nákladů na jejich obsluhu. 18 JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, ISBN: , str

18 2.2 Naběhlá hodnota. Naběhlý úrok. Připomenu z předchozí kapitoly, ţe tuto metodu pouţijeme v případě cenných papírů zdrţených do doby splatnosti a emitovaných vlastních dluhových cenných papírů. Naběhlá hodnota finančního aktiva či finančního závazku je částka (amortisedcost of a financial asset or financial liability) je částka, kterou se oceňuje finanční aktivum nebo závazek při počatečním zachycení (pořizovací cena) plus naběhlý úrok mínus splátka jistiny a naběhlého úroku (tj. Přijaté/poskytnuté splátky) a mínus snížení hodnoty (přímé či prostřednictvím účtu opravných položek) vzhledem k znehodnocení (impairment) 19. Efektivní zúročení je nástrojem výpočtu naběhlých úroků, přičemţ transakční náklady jsou jejich součástí. Pořizovací cena můţe být vyšší, neţ naběhla hodnota a naopak. Nabehlý úrok (accrued interest) je naběhlá částka u úročeného (dluhového) nástroje (pohledávky, závazku či dluhového cenného papíru), která nebyla dosud splacena JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí 2005, 3. vyd., Praha: Grada, 2005, 588 s. ISBN: , str JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí 2005, 3. vyd., Praha: Grada, 2005, 588 s. ISBN: , str

19 3 Účtování cenných papírů v bankách V této kapitole uvádí popis účetnictví bank vztahující se k cenným papírům. Především chci uvést hlavní účetní výkazy: rozvahu a výkaz zisků a ztrát, a ukázat jejich formu pouţívanou v bankách. 3.1 Rozvaha banky Rozvaha banky je základním uspořádáním všech položek majetku, závazků a kapitálu, o kterých se účtuje 21. V aktivech v rozvaze základním principem je uspořádání jednotlivých poloţek dle jejich likvidnosti méně likvidní poloţky (například, dlouhodobý majetek nehmotný) jsou v dolní části rozvahy, likvidnější prostředky jsou seřazeny v horní části rozvahy. V pasivech banky, které se nachází na pravé straně rozvahy, cízí zdroje jsou seřazeny v horní části, kdeţto vlastní zdroje se soustřeďují v dolní části rozvahy. Je to vidět v tabulce č. 2 dole. 21 BALOUŠEK, Rudolf. Podvojné účetnictví v bankách. 2. přeprac. a dopl. vyd., Prah : C.H. Beck, 2007, ISBN: , str. 6 19

20 Tabulka 2: Rozvaha banky podle vyhlášky č. 501/2002 Sb. AKTIVA Pokladní hotovost a vklady u centrální banky Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování Pohledávky za bankami a druţstevními záloţnami Pohledávky za klienty Dluhové cenné papíry (dle emitenta) Vydané vládními institucemi Vydané ostatními osobami Akcie, podílové listy a ostatní podíly Účasti s podstatným vlivem Účasti s rozhodujícím vlivem Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Ostatní aktiva Pohledávky za upsaný základní kapitál Náklady a příjmy příštích období AKTIVA CELKEM Zdroj: Vyhláška č. 501/2002 Sb. včetně příloh PASIVA Závazky vůči bankám a druţstevním záloţnám Závazky vůči klientům Závazky z dluhových cenných papírů Emitované dluhové cenné papíry Ostatní závazky z dluhových cenných papírů Ostatní pasiva Výnosy a výdaje příštích období Rezervy Podřízené závazky Základní kapitál Splácený základní kapitál Vlastní akcie Emisní áţio Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Rezervní fond na nové ocenění Kapitálové fondy Oceňovací rozdíly Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta Hospodářský výsledek za účetní období PASIVA CELKEM Jak je vidět, rozvaha banky je velmi odlišná od klasické rozvahy výrobního nebo obchodního podniku. Jak je patrné, cenné papíry, které zkoumám, se objevují jak na straně pasiv, tak i na straně aktiv. Jak vidíme hlavním rozdílem mezi cennými papíry, které jsou v aktivech a cenných papírech a které jsou v pasivech, je jejich účel. V aktivech se jedná o investice, kdeţto v pasivech se jedná o součást vlastního kapitálu nebo závazků. To, jak se oceňují jednotlivé cenné papíry, jsem uvedla v předchozí kapitole. 20

21 3.1.1 Cenné papíry v aktivech bank V aktivech bank se účtuje o následujících cenných papírech 22 : Realizovatelné cenné papíry, Cenné papíry přeceňované reálnou hodnotou do nákladů nebo výnosů, Cenné papíry držené do splatnosti, Účasti. Cenné papíry realizovatelné jsou CP, které jsou drţeny bankou za hlavním úmyslem udrţet je aţ po dobu neurčitou, během této doby se mohou prodat z důvodu změny v podmínkách trţních či z důvodu likvidity. Jedná se o cenné papíry, které pro banku neznamenají ani podstatný, ani rozhodující vliv. Pro praxi to znamená, ţe nezakládají účast na společnosti vyšší neţ 20 % (je tím myšlena účast na vlastním kapitálu) 23. Cenné papíry přeceňované reálnou hodnotou do nákladů nebo výnosů, dříve nazývány cenné papíry k obchodování. Jedná se o cenné papíry určené k obchodování, u kterých byl změněn jenom název. Jsou to cenné papíry, které má banka v úmyslu prodat v nejbliţší budoucnosti, protoţe se snaţí vydělat na pohybu jejich cen. Cennými papíry, které jsou drţené do splatnosti, bývají finanční aktiva, která mají danou splatnost, a u kterých je úmyslem banky drţet je aţ do doby splatnosti. Účastí se rozumí cenné papíry, které zajišťují společnosti podíl na účasti v jiných společnostech. Jedná se o cenné papíry a podíly, které zakládají podstatný nebo rozhodující vliv KLUMPAROVÁ, Alena a kol. Účetnictví bank a finančních institucí. Bankovní institut vysoká škola, 2007, ISBN: , str Realizovatelné cenné papíry. Účetní souvztaţnosti v kostce. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < httphttp:// jvuh4eugqrrpou40whgswxlvtoykcd-vmunwplw/>. 24 Cenné papíry v účetnictví a daních. Účetní kavárna. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 21

22 3.1.2 Cenné papíry v pasivech bank V pasivech bank je účtování o následujících cenných papírech 25 : 1. Závazky z cenných papírů 2. Emitované akcie Emitované cenné papíry v pasivech bank znamenají buď navýšení vlastního kapitálu, nebo závazek. Rozlišujeme dva druhy emitovaných cenných papírů. Jedná se o akcii a o dluhopisy. Emitované dluhové cenné papíry jsou v podstatě závazkem emitenta vůči drţiteli těchto cenných papírů. Banka emituje tyto cenné papíry za účelem získání krátkodobých a dlouhodobých peněţních prostředků pro financování své činnosti. Peníze získává od klientů bank a zavazuje se jim na základě předloţeného cenného papíru zaplatit úrok jejich odměnu. Na rozdíl od dluhopisů, emitované akcie nejsou závazkem. Jedná se o součast základního kapitalu. 3.2 Výkaz zisku a ztrát banky Výkaz zisku a ztrát banky je spolu s rozvahou a výkazem cashflow jedním z nejdůleţitějších finančních výkazů bankovního subjektu. Jak vyplývá z názvu tohoto účetního výkazu, zahrnuje výnosy z veškeré činnosti banky a náklady vynaloţené na získání těchto výnosů Forma výkazu zisku a ztrát nebo výsledovky banky je uvedena ve vyhlášce č. 501 z roku Výkaz zisku a ztrát banky je uveden v příloze této práce. 25 KLUMPAROVÁ, Alena a kol. Účetnictví bank a finančních institucí. Bankovní institut vysoká škola, 2007, ISBN: , str

23 3.3 Účtová osnova v bankách účtování o cenných papírech Po prostudování odborné literatury pojednávací o účetnictví v bankách, jsem dospěla k závěru, ţe cenné papíry se objevují v několika účtových třídách. Jedná se o 24- Emitované krátkodobé cenné papíry. Na těchto účtech se účtuje o vydaných dluhopisech, vkladních listech a směnkách, které mají krátkodobý charakter, tj. jsou splatné do jednoho roku. Dále se cenné papíry objevují v účtové třídě 3 Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty. Do skupiny 31 patří pevné termínové operace vztahující se na deriváty, které nejsou předmětem naší práce. Účtování o cenných papírech začíná ve třídě 32 pohledávky a závazky z inkasa a ze zúčtování. Účtová skupina 36 zachycuje účtování o realizovatelných cenných papírech a ostatních podílech. Dále se o cenných papírech účtuje ve skupině 37 - Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů a ve skupině 38 - Cenné papíry k obchodování. V účtové skupině 39 se účtuje o opcích. Opční smlouva je dohodou mezi dvěma subjekty, ţe prodávající má povinnost opci prodat či koupit za předem stanovenou cenu. Kupující opce má naopak právo za tuto cenu prodat nebo koupit. Opce můţe být pouţitá na nákup hmotného majetku, bankovních produktů, ale především cenných papírů. Kromě toho je nutné zmínit účet 17- Závazky z cenných papírů; 41- Dlouhodobé finanční investice; 52- Emitované dlouhodobé cenné papíry. V souladu s IAS39 oceňování a účtování rozděluje banka cenné papíry do určitých portfolií: Cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, Realizovatelných cenných papírů, Cenných papírů drţených do splatnosti. Účasti. 23

24 3.3.1 Příklad účtování cenných papírů v bance Dále bych chtěla uvést konkrétní příklady související s účtováním cenných papírů v bance. Jedná se o koupi zachycenou podle metody dne obchodu a o metodu podle dne vypořádání obchodu. Jedná se o koupi akcií zařazených do kategorie finančních nástrojů v reálné hodnotě proti účtům nákladů nebo výnosů. Všechno začíná koupí 50 jednotek akcií. Vzhledem k tomu, ţe poplatek za jejich pořízení je ve výši 2,5, tyto náklady musíme také zohlednit v pořizovací ceně. Dále u dané akcie dochází ke sníţení její hodnoty, coţ se odráţí pro banku jako ztráta. Následně zase je sníţení ceny, po kterém následuje její zvýšení, jak je vidět z obrázku dole všechno se promítá rovnou do výsledovky pomocí účtu hospodářský výsledek. Ke konci šestého období dochází k prodeji akcie. Obrázek 1. Koupě akcií zachycené podle metody dne obchodu 1) Spotová koupě akcie za 50 jednotek s poplatkem 3 (tj. za pořizovací cenu 53) v rozvaze (den T) MD 38 akcie v RH proti účtům N/V D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 2) Sníţení pořizovací ceny akcie na reálnou hodnotu o 2 na 51 v rozvaze (den T) MD 61 Ztráty z operací s cennými papíry D 38 Akcie v RH proti účtům N/V 3) Sníţení reálné hodnoty akcie o 2 na 49 v rozvaze (den T+n) MD 61 Ztráty z operací s cennými papíry D 38 Akcie v RH proti účtům N/V 4) Vypořádání peněţních prostředků 50 v rozvaze (den T+2n) MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank 5) Zvýšení reálné hodnoty akcie o 2 na 51 v rozvaze (den T+2n) MD 38 Akcie v RH proti účtům N/V D 71 Zisky z operací s cennými papíry 6) Zvýšení reálné hodnoty akcie o 1 na 52 v rozvaze těsně před prodejem akcie (den T+3n) MD 38 Akcie v RH proti účtům N/V D 71 Zisky z operací s cennými papíry 7) Spotový prodej akcie za 52 v rozvaze (den T+3n) MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 38 Akcie v RH proti účtům N/V 8) Zahrnutí poplatku z prodeje akcie 1 do nákladů (den T+3n) MD 61 Náklady na poplatky a provize D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 9) Vypořádání peněţních poplatků 52 v rozvaze (den T+5n) MD 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 10) Vypořádání poplatků 4 za dané období MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank Zdroj: účetnictví bank a finančních institucí. Str

25 Pro větší přehlednost bych ráda uvedla tento postup do účtování pomocí t-formy. Obrázek 2. Zaúčtování koupě akcií zachycené podle metody vypořádání dne obchodu 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 9) 52 4)50 4) 50 1)53 10) 4 7) 52 8) 1 10) 4 9) Akcie v RH proti účtům N/V 71 Zisky z operací s CP 1)53 2) 2 5) 2 5) 2 3) 2 6) 1 6) 1 7) Ztráty z operací s cennými papíry 2) 2 3) 2 61 Náklady na poplatky a provize 8) 1 Zdroj: účetnictví bank a finančních institucí. Str V dalším příkladu bych chtěla ukázat akcii zachycenou podle dne vypořádání. Jak je vidět z obrázku dole, počet operací je daleko větší. Důvodem je to, ţe na rozdíl od předchozího příkladu, se část operací účtuje v podrozvaze (jedná se o závazky ze spotových operací). 25

26 Obrázek 3. Koupě akcie zachycené pomocí metody dne vypořádání (reálná hodnota proti účtům nákladů nebo výnosů) 1) Spotová koupě akcie za 50 s poplatkem 3 ( tj.za pořizovací cenu 53 ) v podrozvaze (den 0) MD 94 Pohledávky ze spotových operací s akciovými nástroji D 94 Závazky ze spotových operací s akciovými nástroji 2) Sníţení pořizovací ceny akcie na reálnou hodnotu o 2 na 51 v rozvaze (den T) MD 61 Ztráty z operací s cennými papíry D 38 Akcie v RH proti účtům N/V 3) Sníţení reálné hodnoty akcie o 2 na 49 v rozvaze (den T+n) MD 61 Ztráty z operací s cennými papíry D 38 Akcie v RH proti účtům N/V 4) Zrušení podrozvahové evidence (den T+2n) MD 94 Závazky ze spotových operací s akciovými nástroji D 94 Pohledávky ze spotových operací s akciovými nástroji 5) Vypořádání akcie 53 v rozvaze (den T+2n) MD 38 Akcie v RH proti účtům N/V D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 6) Vypořádání peněţních prostředků 50 v rozvaze (den T+2n) MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank 7) Zvýšení reálné hodnoty akcie o 2 na 51 v rozvaze (den T+2n) MD 38 Akcie v RH proti účtům N/V D 71 Zisky z operací s cennými papíry 8) Zvýšení reálné hodnoty akcie o 1 na 52 v rozvaze těsně před prodejem akcie (den T+3n) MD 38 Akcie v RH proti účtům N/V D 71 Zisky z operací s cennými papíry 9) Spotový prodej akcie za 52 v podrozvaze (den T+3n) MD 94 Pohledávky ze spotových operací s akciovými nástroji D 94 Závazky ze spotových operací s akciovými nástroji 10) Zahrnutí poplatku z prodeje akcie 1 do nákladů (den T+3n) MD 61 Náklady na poplatky a provize D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 11) Zrušení podrozvahové evidence (den T+5n) MD 94 Závazky ze spotových operací s akciovými nástroji D 94 Pohledávky ze spotových operací s akciovými nástroji 12) Vypořádání akcie 52 v rozvaze (den T+5n) MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 38 Akcie v RH proti účtům N/V 13) Vypořádání peněţních prostředků 52 v rozvaze (den T+5n) MD 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 14) Vypořádání poplatků 4 za dané období MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank Zdroj: účetnictví bank a finančních institucí. Str Dále bych ráda poukázala, jak vypadá výše zmíněný příklad pomocí účetnictví dle jednotlivých poloţek. 26

27 Obrázek 4. Zaúčtování koupě akcií zachycené podle metody vypořádání dne obchodu 12 Účty peněţních rezerv u centrální banky 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 13) 52 6) 50 6) 50 5) 53 14) 4 12) 52 10) 1 14) 4 13) Akcie v RH proti účtům N/V 5) 53 2)2 71 Zisky z operací s cennými papíry 7)2 3)2 7) 2 8)1 12)52 8) 1 61 Ztráty z operací s cennými papíry 94 Závazky ze spotových operací s akciovými nástroji 2) 2 4) 53 1) 53 3) 2 11) 52 9) Náklady na poplatky a provize 10) 1 94 Pohledávky ze spotových operací s akciovými nástroji 1)53 4) 53 9) 52 11) 52 Zdroj: účetnictví bank a finančních institucí. Str Realizovatelné cenné papíry Teď bych ráda uvedla příklad účtování realizovatelného cenného papíru, pro účely této práce jsem zvolila příklad vztahující se ke koupi kuponového dluhopisu zachyceného podle metody dne obchodu. Stejně jak i v předchozím příkladě účtování začíná v den T.. Dále pro zjednodušení předpokládáme prodej jiţ v den T+3n, samozřejmě to není obvyklé, aby k prodeji došlo tak rychle, avšak nám to zjednoduší práci. Dále bych nepočítala s tím, ţe po dobu drţby cenného papíru nebylo testováno, jestli není důvod tento oceňovací rozdíl zahrnout do výsledovky. 27

28 Obrázek 5. Koupě dluhopisu (realizovatelné finanční nástroje) 1) Spotová koupě kuponového dluhopisu za s poplatkem 25 (tj. za pořizovací cenu ) v rozvaze (den T) MD 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 2) Sníţení pořizovací ceny kuponového dluhopisu na reálnou hodnotu o 24 na v rozvaze (den T) MD 56 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků D 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy 3) Sníţení zbytkové reálné hodnoty kuponového dluhopisu o 2 (den T+n) MD 56 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků D 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy 4) Vypořádání peněţních prostředků v rozvaze (den T+2n) MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank 5) Zvýšení reálné hodnoty kuponového dluhopisu o 2 (den T+2n) MD 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy D 56 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 5A) Naběhlý úrokový výnos kuponového dluhopisu 106 v rozvaze (den T+2n) MD 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy D 71 Výnosy z úroků z cenných papírů 6) Zvýšení reálné hodnoty kuponového dluhopisu o 1 těsně před prodejem kuponového dluhopisu (den T+3n) MD 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy D 56 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 6A) Naběhlý úrokový výnos kuponového dluhopisu 213 v rozvaze (den T+3n) MD 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy D 71 Výnosy z úroků z cenných papírů 7) Spotový prodej kuponového dluhopisu za v rozvaze (den T+3n) MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy 8) Zahrnutí oceňovacího rozdílu -24 do výkazu zisku a ztráty (den T+3n) MD 61 Ztráty z operací s cennými papíry D 56 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 9) Zahrnutí poplatku z prodeje kuponového dluhopisu 10 do nákladů (den T+3n) MD 61 Náklady na poplatky a provize D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 9A) Naběhlý úrokový výnos kuponového dluhopisu 319 v rozvaze (den T+4n) MD 36 Realizovatelné kuponové dluhopisy D 71 Výnosy z úroků z cenných papírů 10) Vypořádání peněţních prostředků v rozvaze (den T+5n) MD 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 11) Vypořádání poplatků 35 za dané období MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank Zdroj: účetnictví bank a finančních institucí. Str Cenné papíry s rozhodujícím a podstatným vlivem Posledním typem CP, o kterých bych chtěla hovořit, jsou cenné papíry, které představují účast. U účetní poloţky s rozhodujícím nebo podstatným vlivem bych chtěla uvést případ vztahující se ke sníţení rozvahové hodnoty. Banka B má podíl ve společnosti Y. Následně 28

29 banka kupuje podíl ve společnosti Z. Na konci dalšího roku společnost Z dosáhla zisku a rozhodla se vyplatit dividendu svým akcionářům. Dále v příkladě dole je znázorněno, jak bude vypadat situace v případě sníţení rozvahové hodnoty ve společnosti Y. Kdyţ se zjistí, ţe skutečně došlo k jejímu sníţení, bude ztráta vyjádřena pomocí opravné poloţky konkrétní postup je uveden na příkladě dole. Obrázek 6. Účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem 1) Pořízení podílu ve společnosti Z za pořizovací cenu 16 mil. MD 41 Účasti s rozhodujícím vlivem D 37 Zúčtování s trhem cenných papírů 2) Úhrada za podíl ve společnosti Z ve výši 16 mil. MD 37 Zúčtování s trhem cenných papírů D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank 3) Tvorba opravné poloţky k podílu ve společnosti Y 0,075 mil. MD 65 Tvorba opravné poloţky D 41 Opravná poloţka k dlouhodobým finančním investicím 4) Rozhodnutí valné hromady společnosti Z o výplatě dividend v hrubé částce 0,5 mil. MD 34 Různí dluţníci D 71 Výnosy z akcií a podílů 5) Zahrnutí sráţkové daně z dividend 0,075 mil. Do nákladů MD 68 Dáň z příjmů- splatná D 34 Různí dluţníci 6) Přijetí dividend v čisté částce 0,425 mil. MD 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank D 34 Různí dluţníci Zdroj: účetnictví bank a finančních institucí. Str REPO operace Ze začátku bych chtěla uvést definici REPO obchodu: Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo: a) Repem se rozumí poskytnutí finančních aktiv (jiných než hotovost) za hotovost se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti a úroků; b) Reverzním repem se rozumí přijetí finančních aktiv (jiných než hotovost) za hotovost se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroků JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí 2005, 3. vyd., Praha: Grada, 2005, 588 s. ISBN: , str

30 Pojem repo obchod ve skutečnosti můţe znamenat: klasické repo nebo reverzní repo, které jsem definovala v předchozím odstavci, prodej finančních aktiv s jejich zpětnou koupí, nebo koupě aktiv s jejich zpětným prodejem 27 a zapůjčení cenných papírů, které jsou zajištěny hotovostí. Všechny se účtují stejně. V případě Repo operací se jedná o obchody, kdy se vlastníkem cenných papírů stává věřitel na základě převodu od dluţníka, které cenné papíry dosud vlastnil. Věřitel můţe tyto cenné papíry volně pouţívat, prodávat, obchodovat s nimi, nicméně v okamţiku uhrazení dluhu ze strany dluţníka je věřitel povinen převést na dluţníka ekvivalentní cenné papíry. V rámci Repo obchodů nebo repo operací se uzavírá smlouva, ve které je obsaţeno právo prodeje cenných papírů se zpětným nákupem. V této smlouvě se stanoví i prodejní cena cenných papírů, která se určí buď na základě dohody stran, nebo dle ustanovení příslušných právních předpisů. Zajímavostí účtování Repo je to, ţe účetnictví daného obchodu je zcela v souladu jak s IAS 39, tak i s americkými standardy, coţ zřejmě ocení mezinárodní firmy působící v České republice 28. Jak jsem jiţ uváděla, existuje repo a reverzní repo. V případě reverzního repo se na tuto situaci díváme z hlediska věřitele, Nicméně, ve skutečnosti se jedná o tutéţ operaci, akorát z jiných úhlů pohledů. V kontextu bankovních institucí je nutné říct, ţe dluţníkem můţe být nejenom nebankovní subjekt, ale také bankovní instituce (v tomto případě se můţe jednat o věřitele centrální banku). V případě repo operací, jíţ se účastní oba bankovní subjekty nebo bankovní a nebankovní subjekt, nákladový a výnosový úrok se účtuje na účtech Náklady na ostatní úroky a Výnosy z ostatních úroků. Při zaúčtování se musí uvádět následující údaje 29 : Datum zahájení a ukončení operace Výše úvěru a koncového úroků Účetní cena cenných papírů (nemusí být stejná u dlužníka a věřitele). 27 JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí 2005, 3. vyd., Praha: Grada, 2005, 588 s. ISBN: , str JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, ISBN: , str BALOUŠEK, Rudolf. Podvojné účetnictví v bankách. 2. přeprac. a dopl. vyd., Praha: C.H. Beck, 2007, ISBN: , str

31 Na závěr k repo operacím bych ještě ráda uvedla příklad účtování. Jak uvádí Jílek, centrální banka můţe vstupovat do daných obchodů jako partner v klasických repo operacích. Právě tento příklad bych chtěla uvést. Na modelovém příkladě vybraná banka uspěla v repo tendru ČNB a sjednala s ní dvoutýdenní rezervní repo, kolaterálem slouţí poukázky ČNB. Následně námi vybraná banka sjednala v období trvání reverzního repa prodej poukázek ČNB se zpětnou koupí 30. Obrázek 7. Reverzní repo operace s centrální bankou a následující prodej se zpětnou koupí s jinou bankou 1. Zahájení 2týdenní reverzního repa s ČNB s poukázkami ČNB jako kolaterálem a) Poskytnutí úvěru ČNB ve startovní částce MD 12 Poskytnuté úvěry centrálním bankám D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank b) Přijetí poukázek ČNB jako kolaterálu v trţní ceně (podrozvaha) MD 99 Pomocné souvztaţné účty D 97 Přijaté kolaterály cenné papíry 2. Prodej se zpětnou koupí s poukázkami ČNB přijatými jako kolaterál (repo) a) Poukázky ČNB prodané v rámci prodeje se zpětnou koupí jsou i nadále vykazovány v podrozvaze na účtu 97 Přijaté kolaterály cenné papíry bez účetního zápisu (nebo převod mezi analytickými účty v rámci účtu 97 Přijaté kolaterály cenné papíry) b) Přijatá hotovost za prodej poukázek ČNB MD 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank D 13 Přijaté úvěry od jiných bank 3. Časové rozlišení úroků alespoň k datu sestavení měsíčních výkazů, při zpětné koupi poukázek ČNB, resp. při ukončení reverzního repa s ČNB a) Časové rozlišení výnosových úroků z reverzního repa s ČNB MD 12 Účty peněţních rezerv centrálním bankám D 71 Výnosy z ostatních úroků b) Časové rozlišení nákladových úroků z repa (z operace sell buy back) MD 61 Náklady na ostatní úroky D 13 Přijaté úvěry od jiných bank 4. Přecenění (zvýšení trţní ceny) kolaterálu přijatého v reverzním repu s ČNB provedené alespoň k datu sestavení měsíčních výkazů (sníţení trţní ceny kolaterálu se účtuje opačnými účetními zápisy) MD 99 Pomocné souvztaţné účty D 97 Přijaté kolaterály cenné papíry 5. Zpětná koupě poukázek ČNB při ukončení repa s jinou bankou MD 13 Přijaté úvěry od jiných bank D 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank 6. Ukončení 2týdenního reverzního repa s ČNB s poukázkami ČNB jako kolaterálem a) Přijetí jistiny a úroku MD 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank D 12 Poskytnuté úvěry centrálním bankám b) Vrácení poukázek ČNB jako kolaterálu (podrozvaha) MD 97 Přijaté kolaterály cenné papíry D 99 Pomocné souvztaţné účty Zdroj: Jílek. Účetnictví bank a finančních institucí. Str JÍLEK, Josef, SVOBODOVÁ, Jitka. Účetnictví bank a finančních institucí. 2008, 4. vyd., Praha: Grada, ISBN: , str

32 Stejně jak i v předchozích příkladech bych chtěla poukázat účtování na příkladě teček. Jak je vidět na příkladě, musíme začít zahájením, pak prodejem a nezapomenout časově rozlišit všechny operace. Poté zaúčtujeme přecenění ve formě zvýšení trţní ceny, zpětnou koupi poukázek a ukončení dvoutýdenního reverzního repa. Obrázek 8. Reverzní repo operace s centrální bankou a náseldující prodej se zpětnou koupí s jinou bankou 12 Účty peněţních rezerv u centrálních bank 13 Přijaté úvěry od jiných bank 2b) 1a) 5) 2b) 6a) 5) 3b) 12 Úvěry poskytnuté centrálním bankám 1a) 6a) 71 Výnosy z ostatních úroků 3a) 3a) 99 Pomocné souvztaţné účty 97 Přijaté kolaterály cenné papíry 1b) 6b) 6b) 1b) 4) 4) 61 Náklady na ostatní úroky 3b) Zdroj: Jílek. Účetnictví bank a finančních institucí. Str

33 4 Cenné papíry v účetnictví vybraných bank Cenné papíry jsou vyčleněny speciálními předpisy, hlavně zákonem č. 591/1992 Sb., který se zabývá cennými papíry. Ve své práci bych se chtěla zabývat dvěma z nejvýznamnějších českých bank. 4.1 Česká spořitelna představení banky Česká spořitelna je jednou z největších českých bank. Kořeny její historie sahají aţ k roku V současné době má společnost 5,3 milionů klientů, od roku 2000 je banka součástí Erste Group. Banka působí jak na trhu korporativní klientely, tak poskytuje i svoje sluţby fyzickým osobám. Velice často byla banka zvolena jako nejlepší banka v mnoha nominacích: nejdůvěryhodnější banka roku, banka desetiletí atd. 31 Pouze pro zajímavost bych ráda uvedla vybrané finanční ukazatelé v českém bankovním odvětví viz tabulka dole. Jak je vidět Česká spořitelna spolu s ČSOB a Komerční bankou jsou největšími českými bankami, pokud to měříme pomocí aktiv a vlastního kapitálu. Tabulka 3: Vybrané finanční ukazatelé bank v České republice v roce 2010 v mil Kč. Název banky Aktiva Vlastní kapitál ČSOB Česká spořitelna GE Money Bank UniCredit Komerční banka Raiffeisenbank Zdroj: výročí zpráva za rok Profil České spořitelny. Česká spořitelna [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: < >. 33

34 4.1.1 Cenné papíry v účetnictví České spořitelny Banka má ve svém portfoliu více neţ 10 druhů akcií určených k drţení. Společnost je dělí podle toho, jestli se jedná o společnosti vlastněné přímo Českou spořitelnou, popřípadě o jiné společnosti, které má tato banka ve svém portfoliu. Spořitelna má ve svém portfoliu jak finanční, tak i nefinanční firmy. Zajímavostí je, ţe podniky vlastněné bankou jsou situovány jak v České republice, tak i na Slovensku. Tyto podniky působí jak ve finanční oblasti, tak i v oblastech s ní souvisejících. Pokud se jedná o základní ukazatele společností, tak aktiva těchto společností se pohybují ve výši mil Kč a zisk v roce 2010 činil 79 mil Kč Cenné papíry v rozvaze Ze začátku je nutné se podívat, jakou roli hrají cenné papíry v účetnictví dané banky. Údaje jsem získala z výroční zprávy banky za rok Pro získání lepší vypovídací schopnosti jsem doplnila rok 2010 rokem Jak je vidět cenné papíry hrají velmi důleţitou roli v portfoliu banky. U kaţdého druhu cenných papírů je uveden i jeho podíl na celkových aktivech. Na základě uvedených udajů v tabulce č. 4 je vidět, ţe cenné papíry drţené do splatnosti mají větší podíl na celkových aktivech neţ ostatní cenné papíry. Tabulka 4. Vybrané ukazatele v rozvaze banky (aktiva) v mil Kč. Položka 2010 % 2009 % Aktiva Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a) Cenné papíry k obchodování b) Cenné papíry označené při prvotním zachycení jako oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů Realizovatelné cenné papíry Cenné papíry držené do splatnosti Zdroj: výroční zpráva za rok ,00% ,00% ,34% ,95% ,13% ,99% ,21% ,96% ,49% ,56% ,43% ,43% 34

35 Pro větší přehlednost jsem zobrazila cenné papíry drţené bankou do koláčového grafu. Obrázek 9. Struktura cenných papírů v aktivech Zdroj: výroční zpráva za rok 2010 Jak jsem jiţ uváděla v teoretické části práce, kaţdá banka má cenné papíry jak v aktivech, tak i v pasivech. Nejdůleţitější druhy cenných papírů v naší bance jsou uvedeny v tabulce č. 5 dole. Na rozdíl od aktiv, cenné papíry v pasivech nehrají zas aţ tak velkou roli. Tabulka 5. Vybrané ukazatele v rozvaze banky (pasiva) v mil Kč Položka 2010 % 2009 % Pasiva % % Finanční závazky v reálné ,56% ,10% hodnotě Emitované dluhopisy ,23% ,45% Zdroj: výroční zpráva za rok 2010 V době psaní této práce společnost emitovala kusů vlastních kmenových akcií na majitele, coţ je 92,32 % základního kapitálu firmy a kusů prioritních akcií na jméno, jedná se o zbývajících 7,38 % základního kapitálu. Všechny akcie jsou zaknihované. Jmenovitá hodnota akcie je 100 Kč, cena akcie na trhu se pohybuje od 600 do 900 Kč. Česká spořitelna nemá ve svém portfoliu vlastní akcie. 35