Vliv hluku na člověka

Transkript

1 Vliv hluku na člověka Tomáš Řiháček Katedra psychologie Fakulta sociáln lních studií MU

2 Lidstvo se bude muset vypořádat s hlukem stejně tak razantně, jako se vypořádalo s morem a cholerou. Robert Koch ( ) akustický smog všudypřítomnost hluku % populace vystaveno denním m hladinám > 65 db(a) (černé zóny) 40% vystaveno denním m hladinám db(a) (šed( edé zóny) v anketách hluk na přednp edním místě mezi environmentáln lními problémy nárůst o 1 db ročně dopravní hluk

3 Lidstvo se bude muset vypořádat s hlukem stejně tak razantně, jako se vypořádalo s morem a cholerou. Robert Koch ( ) vizuáln lní kultura sluch nelze vyřadit (nemáme me ušní víčka ) sluchové informace biologicky důled ležitější zvuk mám aktivační účinek zrak umožň žňuje odstup, sluch ponořen ení, dotek na dálku

4 Civilizace vers.. přírodap (zdroj MF DNES) CIVILIZACE db PŘÍRODA šum počítače 10 let mouchy tikot náramkových hodinek 20 šustění listí šepot 30 větřík hlukové pozadí v obytné čtvrti (noc) tichá zahrada hlukové pozadí v obytné čtvrti (den) štěbetání ptáků běžný rozhovor 60 žabí kvákání hluk v kanceláři, běžná restaurace 70 silný déšť hlasitá hudba, živá ulice 80 mořské vlnobití metro 90 bouřka sekačka trávy, walkman vichřice rockový koncert, diskotéka, cirkulárka, motor auta ve vyšších obrátkách uragán pneumatické kladivo vzdálené asi 1 m 120 vodopád letadlo vzdálené 30 m výbuch sopky

5 Mýty o hluku Co neslyší ším, to mi neublíží Pokud si na hluk můžm ůžu u zvyknout, nemůž ůže e na něm n m být nic špatného Jedině hlasitý zvuk můžm ůže e být hlukem Hluk znamená pokrok Hluk je jen subjektivní pocit

6 Definice hluku Hluk je každý nežádouc doucí zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý vjem, nebo který mám škodlivý účinek? relativita hluku

7 Působení zvuku na člověka zvuk jako informace reakce závisz visí na významu (interpretaci) zvuk jako fyzikáln lní podnět reakce je automatická

8 Hluk relativní a absolutní relativní reakce zález leží na postoji jedince k hluku (resp. jeho zdroji) absolutní nad cca 65 db(a) mimovolní fyziologická reakce (zvýšen ení TK, tepové frekvence, vasokonstrikce, dechové změny, zvýšen ené svalové napětí,, zhoršen ené tráven vení)

9 Lehmannovo dělení PÁSMO db NÁZEV POPIS 0 bezzvukovost Pro člověka škodlivá. I. do 30 pásmo ticha II pásmo relativního hluku III (95) IV. 90 (95)- 110 (130) V. nad 110 (130) pásmo absolutního hluku pásmo specifického vlivu hluku akutní nebezpečí Normální přírodní prostředí: šumění deště, větru, pohyby lidí, zvířat atd. Tyto zvuky obvykle nevnímáme. Za určitých okolností se může škodlivým: rozhodující je vztah člověka k hluku, zvláště při dlouhodobém působení. Funkční tělesné reakce jsou dány intenzitou emocí. Hluk je již škodlivý bez ohledu na duševní postoj. Funkční tělesné změny jsou především dány fyzikálními vlastnostmi hluku (hladinou). Negativní citový postoj může funkční reakce dále umocnit. Je to hluk na velmi živých křižovatkách, v továrních halách, při těžké nákladní dopravě. Kromě duševních a funkčních tělesných reakcí je dříve či později poškozován sluchový orgán. Je to hluk ve velmi hlučných továrních provozech, hluk startujících letadel, velkých motorů a strojů, unikajících plynů a páry atd. Hluk působí bolest a škody na vnitřním sluchu, které jsou pronikavé, rychle postupující a ireverzibilní.

10 Účinky hluku (Guidelines for Community Noise,, WHO, 1995) poškozen kození sluchu ztížen ení komunikace rušen ení spánku fyziologické reakce duševn evní zdraví pracovní (studijní) ) výkon sociáln lní chování emocionáln lní reakce

11 Poškozen kození sluchu akustické trauma impulzní hluky nad 130 db chronická expozice přípustné týdenní zatížen ení sluchu presbyacusis, socioacusis, tinnitus pracovní prostřed edí: L Aeq,8h = 85 db (WHO 75 db) volný čas: L Aeq,24h = 70 db (WHO) odhadem 120 miliónů lidí trpí poruchou sluchu

12 Ztížen ení komunikace maskování řeči i a jiných akustických signálů nejdůle ležitější pásmo Hz ( Hz) signál l alespoň 15 db nad hladinou pozadí (hladina běžné řeči i db)

13 Rušen ení spánku primárn rní účinek ztížen ené usínání,, probouzení,, méněm hluboký spánek (v důsledku aktivace) sekundárn rní následek pocit snížen ené kvality spánku, zvýšen ená únava, zhoršen ená nálada, snížen ená výkonnost L eq 30 db(a), L max 45 db(a) zvýšen ení hlučnosti v noční době z 50 na 70 db provázeno nárůstem n nemocnosti o 10% příjemný tichý monotónn nní zvuk podporuje útlum CNS

14 Fyziologické reakce vznikají jak přímo p (primárn rní), tak v důsledku d negativního postoje (sekundárn rní) evidence o souvislosti mezi hlučnost ností a výskytem některých onemocnění hypertenze, ICHS, infarkt myokardu, katar horních cest dýchacích, ch, infekční onemocnění (imunosupresivní působení hluku) korelace se subj.. posouzením zdr.. stavu

15 Duševn evní zdraví urychlení a zintenzivnění rozvoje latentních duševn evních poruch zvýšen ená spotřeba psychofarmak (anxiolytika,, hypnotika), četnější psychiatrické příznaky, vyšší návštěvnost vnost PL závěry nejsou jednoznačné

16 Pracovní (školní)) výkon u nenáro ročných úkolů a krátkodob tkodobě může e zvýšit výkon kompenzace motivací postadaptační efekt ( da( daň za adaptaci ) u náron ročných a komplexních úkolů zhoršen ení (čtení, řešení problémů, memorizování) rozptýlení pozornosti, úleková reakce, zúženz ení pozornosti zkoumáno často na školním m výkonu dětíd narušena pozornost, porozumění čtenému, zhoršen ení dlouhodobé paměti

17 Sociáln lní chování zvýšen ená hostilita negativnější hodnocení druhých snížen ená ochota spolupracovat a komunikovat nižší ochota pomoci

18 Emocionáln lní reakce (2/4) sociáln lní a situační proměnn nné postoj ke zdroji hluku důvěra v pravomocné orgány (uznání problému, ochota ke spolupráci, jasná komunikace) historie hlukové expozice (srovnání s dřívějšíd ším stavem) očekávání (oček ekávání nárůstu samo zvýší rozmrzelost a naopak) vníman maná možnost ovlivnit situaci, předvp edvídat, dat, význam a důled ležitost

19 Emocionáln lní reakce (3/4) osobní charakteristiky věk, pohlaví,, socioekonomický status citlivost k hluku ( % velmi citlivých, stejně tolik velmi tolerantních) aktuáln lní psychický a tělesný t stav

20 Emocionáln lní reakce (4/4) vlastnosti hluku hladina intenzity (resp. hlasitost) frekvenční složen ení časový průběh h (modulace, rytmus) prostorové umíst stění zdroje (vzdálenost, viditelnost)

21 eliminace hluku ŘEŠENÍ Tradiční cesta zdroj (odhlučnění) šířen ení (izolace) příjemce (ochranné pomůcky) maskování ( akustický parfém )

22 ŘEŠENÍ Nové trendy příznivá zvuková prostřed edí od ještě přijatelných k pozitivně působícím důraz na plánov nování celostní a kvalitativní pohled od měřm ěření hlučnosti k diferencovanému pohledu kulturní a historická hodnota zvuků,, pestré a vyvážen ené zvukové prostřed edí,, informační bohatost přijetí odpovědnosti dnosti za zvukové prostřed edí rozvoj citlivosti vůčv ůči i zvukům

23 Příznivé zvukové prostřed edí (International Commission on Biological Effects of Noise) zdraví a rehabilitace bezpečí sociáln lní interakce, stejně jako soukromí spánek, odpočinek, rekreace a psychické zotavení učení a kreativita výkonnost a produktivita vnímání a estetické hodnocení orientace a sebedůvěra