VLIV PŮD NA PRŮCHODNOST II

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VLIV PŮD NA PRŮCHODNOST II"

Transkript

1 VLIV PŮD NA PRŮCHODNOST II npor. Ing. Martin HUBÁČEK, Ph.D. Národní centrum simulačních a trenažérových technologií Anotace: Půdy jsou svrchní částí zemské kůry a mají významný vliv zejména na pohyb vojsk v terénu. Tento článek pojednává o vlivu půd na průchodnost terénu. Základní charakteristiky půd (půdní druh, půdní typ) jsou pro území České republiky uloženy v ÚDB Půdy. Pro vytváření analýz průchodnosti terénu je nutné počítat i s vlivem půd. Pro algoritmizaci tohoto jevu, ale musíme znát kromě jevů ovlivňujících průchodnost půd i skutečné hodnoty únosnosti. Proto probíhalo na Vojenské akademii v Brně terénní měření. Měření má stanovit skutečnou hodnotu únosnosti půd za různého počasí a v různém ročním období. Cílem výzkumu je vytvořit empirický vztah mezi vlastnostmi půd a výše uvedenými jevy. Soil is a top of earthly crust and can influence significantly a terrain mobility of military units. This article deals with the influence of soil to cross-country mobility. The fundamental soil characteristics (soil sort, soil type) for the Czech Republic are stored in ÚDB Půdy database. When a cross-country mobility analysis is being performed it is necessary to know the influence of a soil. In addition to a soil mobility we must know the real value of ground bearing capacity for development of algorithm of this phenomenon. Therefore terrain measurements are being performed at the Military Academy in Brno. These measurements should determine the real value of ground bearing capacity at different weather and seasons. The aim of the project is to define a relation between characteristic of soil and phenomena mentioned above. 1

2 Tento článek navazuje na článek uveřejněný na předcházející konferenci GIS v AČR konané v roce 2001 a publikuje výsledky měření únosnosti půd a jejich porovnání s analýzou získanou s vyuţitím Účelové databáze půdy (ÚDB Půdy) zpracované v rámci disertační práce (HUBÁČEK [1]). 1 TERÉNNÍ MĚŘENÍ ÚNOSNOSTI PŮD Cílem terénních měření bylo získat co nejpřesnější informace o skutečné únosnosti půd, která byla porovnána s průchodností určenou analýzou ÚDB Půdy. Dalším cílem terénních měření bylo získání co největšího mnoţství hodnot únosnosti pro stanovení empirického vzorce, který by slouţil pro výpočet hodnoty únosnosti bez nutnosti měření v terénu. Před vlastním měřením byly provedeny následující kroky: výběr vhodných stanovišť pro měření únosnosti; výběr vhodného penetrometru; získání meteorologických informací. Stanovení míst měření Pro co nejkomplexnější porovnání bylo třeba vybrat místa měření tak, aby postihla co největší mnoţství půdních druhů a typů klasifikovaných v ÚDB Půdy. Místa pro provádění měření byla vybrána v prostředí ArcView, na základě analýzy prvků ÚDB Půdy a DMÚ 25. Poţadované podmínky pro analýzu byly následující: Body musí být v blízkosti stávajících komunikací a jejich rozmístění musí umoţnit provést na nich měření během jediného dne s pomocí dostupné techniky (UAZ nebo Š 1203). Zároveň by měření mělo probíhat v oblasti vhodné pro vedení bojové činnosti. To znamená: volný terén bez velkých souvisle zalesněných oblastí, sídelních aglomerací a jiných překáţek vedení bojové činnosti. Jako prostor měření bylo vybráno území nacházející se jihovýchodně od Brna. V příloze č. 1 je mapa tohoto prostoru s vyznačením vybraných míst měření. Výběr penetrometru a měření na bodech Měření byla naplánována od srpna 2000 do dubna Cílem bylo postihnout všechna roční období a získat tak hodnoty únosnosti za co nejrozmanitějších meteorologických podmínek. Pro měření byly k dispozici dva penetrometry. Penetrometr PT-45 (obr. 1) a penetrometr vyráběný firmou GEOTEST n.p. (obrázek č. 2). Druhý z výše jmenovaných penetrometrů umoţňuje měření únosnosti pouze pro horní vrstvu půd (5 cm). Proto byl pro měření pouţit penetrometr PT-45. 2

3 S tu p n ic e s u n á še c ím k ro u ţ k e m P e n e tra č n í trn 3 0 c m 6 0 c m Obrázek 1 PENETROMETR PT 45 Obrázek 2 Penetrometr vyráběný firmou GEOTEST n.p. Měření i jejich zpracování byla provedena podle předpisu ŢEN 2-9: Ţenijní práce všech druhů vojsk [2]. Na kaţdém stanovišti byla prováděna měření na třech místech, kdy místa měření byla od sebe vzdálena minimálně 5 metrů. Byl měřen odpor půdy pro vrstvy 5, 10, 15, 20, 25, 30 centimetrů. Po zatlačení penetrometru do potřebné hloubky byly na stupnici u unášecího krouţku odečteny naměřené hodnoty. Do měřických zápisníků byly zapisovány desetinné podíly naměřených hodnot. Metodika stanovení výsledné hodnoty únosnosti byla následující. Pro jednotlivá stanoviště byly pro všechny hloubky vypočteny průměrné hodnoty. Z těchto hodnot byl vypočten průměr vţdy pro tři po sobě jdoucí vrstvy (5, 10, 15), (20, 25, 30). Za výslednou hodnotu je povaţována hodnota minimálního průměru pro daný bod. 3

4 Na fotografii pořízené na jednom ze stanovišť je zachyceno měření penetrometrem (obrázek 3). Výsledky měření (měřické zápisníky) jsou v (příloze č. 2 HUBÁČEK [1]). Meteorologické informace Pro stanovení průchodnosti z ÚDB Půdy je nutné znát úhrn sráţek. V případě analýzy vlivu počasí na charakter půd je nutné znát co nejpřesněji i další meteorologické informace. Údaje o počasí lze získat jak z vojenských meteorologických stanic, nejbliţší se ale vzhledem k prostoru měření nacházejí v Přerově a Náměšti nad Oslavou, tak i z civilních, umístěných přímo ve sledované oblasti nebo v jejím nejbliţším okolí. Algoritmus pro stanovení průchodnosti půd vychází pouze z hodnoty mnoţství sráţek, které ovlivňují půdní vlhkost. Na základě logické úvahy lze podotknout, ţe sráţky nejsou jediným meteorologickým jevem ovlivňujícím průchodnost půd. Mezi takové jevy patří sluneční svit, teplota a relativní vlhkost. Na základě dohody s vojenskou povětrnostní sluţbou a Českým hydrometeorologickým ústavem pobočkou Brno byly pro potřeby této práce poskytnuty meteorologické informace z jiţ zmíněných stanic Náměšť nad Oslavou a Přerov, ale i z civilních stanic: Brno Tuřany; Ivanovice na Hané; Staré Město; Stráţnice; Velké Pavlovice; Lednice; Brod nad Dyjí; Pohořelice. Získané informace byly vztaţeny vţdy ke dni měření a čtyřem předcházejícím dnům. Pro sledování vlivu počasí na jednotlivé půdy byly získané informace zpracovány a na jejich základě byly stanoveny následující charakteristiky, s kterými se později pracovalo. Jsou jimi: celkový úhrn sráţek; celková doba slunečního svitu; průměrná teplota; průměrná relativní vlhkost vzduchu. 4

5 2 POROVNÁNÍ SKUTEČNÝCH HODNOT S PŘEDPOKLADEM ÚDB PŮDY Na základě SQL dotazu byla provedena kategorizace průchodnosti půd v prostoru měření. Podle této kategorizace se v prostoru vyskytují tři následující kategorie únosnosti půd: průchodné bez problémů 58,5%; omezeně průchodné za ztíţených povětrnostních podmínek 24,9%; neprůchodné za ztíţených podmínek 10,4%; ostatní plochy (zástavba, vodní plochy) 6,2%. Jak je vidět na předcházejícím výčtu, na daném území se nenachází ţádná lokalita, která by byla z hlediska únosnosti půd neprůchodná v průběhu celého roku. Tabulka 1 Reklasifikace naměřených hodnot únosnosti na průchodnost Únosnost naměřená penetrometrem Charakteristika průchodnosti půd 0 1,5 Neprůchodné Odpovídající rozdělení podle ÚDB Půdy (normální podmínky) Půdy neprůchodné v průběhu celého roku Odpovídající rozdělení podle ÚDB Půdy (ztížené podmínky) Půdy neprůchodné v průběhu celého roku Půdy neprůchodné za 1,5 2,5 Průchodné pro jednotlivá vozidla Není ekvivalent ztíţených povětrnostních podmínek 2,5 3,5 Obtíţně průchodné 3,5 5 Průchodné Půdy neprůchodné za ztíţených povětrnostních podmínek Půdy dobře průchodné; Půdy omezeně průchodné za ztíţených povětrnostních podmínek. Půdy omezeně průchodné za ztíţených povětrnostních podmínek Půdy dobře průchodné Pro porovnání výsledků získaných z databáze s hodnotami únosnosti naměřenými v terénu byly pro naměřené hodnoty, na základě nomogramu pro průchodnosti půd (ŢEN 2 9 [2]), stanoveny následující vlastnosti průchodnosti (viz tabulka 1). 5

6 Takto reklasifikované naměřené hodnoty únosnosti byly porovnány s hodnotou průchodnosti stanovenou podle metodiky pro ÚDB Půdy. Porovnání naměřené a teoretické průchodnosti je v příloze č. 2 Porovnání skutečné a předpokládané únosnosti. Tabulka 2 Meteorologické informace vztažené ke dnům měření Datum Sráţky [mm] Sluneční svit [hod] Relativní vlhkost teplota [ C] měření suma za 5dní suma za 5 dní [%], průměr průměr 9/8 20,3 28,5 80,5 18,6 30/8 0,7 45,9 62,8 17,7 13/9 2,8 45,0 72,5 17,1 26/9 0,2 25, ,6 10/10 4,8 1, ,3 25/10 4,4 23,2 79 8,4 8/11 19,4 11,9 85,2 8,9 22/11 3,0 1,5 91,5 6,4 5/12 0,7 2,4 97,2 2,6 10/1 16,9 6,2 93,1 2,6 7/2 6,2 4,9 89,3 3,3 7/3 2,9 15,2 82,7 3,4 11/4 18,8 10,0 80,5 8,5 Porovnání těchto hodnot ukázalo, ţe hodnoty průchodnosti získané analýzou ÚDB Půdy nekorespondují v řadě případů s hodnotou naměřenou v terénu (viz příloha č. 2 Porovnání skutečné a předpokládané únosnosti). Na všech bodech docházelo k výrazným změnám únosnosti půd i přesto, ţe ani v jednom případě nedosáhly sráţky poţadované hodnoty 40 nebo 60 mm (viz tabulka 2). Naměřené hodnoty únosnosti se od předpokládané únosnosti zjištěné analýzou ÚDB Půdy odchylovaly jak do hodnot výrazně niţších, tak i do hodnot vyšší únosnosti. K největšímu nesouladu naměřených hodnot s předpokládanou únosností došlo v zimních měsících. Od přelomu měsíce října a listopadu aţ do počátku dubna. V tomto 6

7 období byla většina půd neprůjezdná nebo na hranici průchodnosti. V některých dnech byly na několika bodech naměřeny téměř nulové hodnoty únosnosti (viz. příloha č. 2 Měřičské zápisníky v HUBÁČEK [1]). Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k druhému kroku, a to stanovení závislosti únosnosti (průchodnosti) půd na více faktorech, nejen na úhrnu sráţek. Pro stanovení hodnoty sráţkového úhrnu bylo vyuţito meteorologických měření z civilních stanic. Hodnoty z civilních stanic byly pouţity proto, ţe lépe vystihují skutečnou meteorologickou situaci v místech měření. Porovnání těchto údajů je uvedeno v (Ţiţková [3]). Uvedené hodnoty ukazují ve většině případů značné rozdíly mezi hodnotou získanou z civilních stanic, umístěných přímo v prostoru, a vojenských meteorologických stanic, nacházejících se mimo zájmovou oblast. Obrázek 3 Měření penetrometrem PT 45 na jednom z bodů 3 JEVY OVLIVŇUJÍCÍ PRŮCHODNOST PŮD Protoţe výše popsaná metodika stanovení únosnosti neodpovídá reálné situaci, je nutné stanovit nový algoritmus pro výpočet únosnosti půd. Z tohoto důvodu byly vybrány jevy, které ovlivňují průchodnost půd a následně byl analyzován jejich vliv na průchodnost, s cílem pokusit se nalézt závislost průchodnosti na daném jevu. Průchodnost půd je ovlivňována celou řadou jevů. Mezi primární patří počasí, zejména mnoţství sráţek. Sekundárními jevy, které ovlivňují průchodnost půd za různých povětrnostních podmínek, jsou sklon terénu, pokrytost a hospodářské vyuţití půd. 7

8 Počasí Počasí lze definovat řadou způsobů. Jedna z moţných definic zní takto: Počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a okamţiku, nebo v relativně krátkém časovém intervalu o délce několika minut aţ hodin. Pojem počasí ve vlastním slova smyslu se týká především spodní atmosféry, tj. troposféry. (www.encyklopedie.diderot.cz [4]) Sloţkami počasí (atmosférickými jevy), které nejvíce ovlivňují průchodnost půd, jsou zejména: sráţky; sluneční svit; teplota; relativní vlhkost. Vlivem počasí se v některých obdobích (zejména na jaře v době tání sněhu) velká většina půd stane naprosto neprůchodnými. Tato období nejsou zpravidla delší neţ 10 dní. Konfigurace reliéfu Reliéf, respektive jeho svaţitost, má významný vliv na rychlost povrchového odtoku vod. Místa na svazích jsou na rozdíl od míst v údolích rychleji odvodňována. Současně je únosnost půd ovlivněna i směrovou orientací svahu. Na jiţně orientované svahy dopadá více slunečního záření neţ na svahy severní. Z toho vyplývá, ţe jiţní svahy jsou více ohřívány, tím dochází k vyššímu výparu vody a následně k rychlejšímu vysychání půd. Oba tyto jevy zvyšují na některých místech za nepříznivých meteorologických podmínek únosnost půd. Naopak sníţenou únosnost mají půdy s trvale vysokou hladinou spodní vody, popřípadě půdy, kde dochází k akumulaci dešťové vody. Tyto polohy jsou dané reliéfem terénu a je na ně i vývojově vázán výskyt určitých půdních typů. Všechny tyto jevy (sklon, orientaci svahu, akumulační území) lze získat analýzou digitálního výškového modelu pomocí vhodně zvolených algoritmů. Pokrytost terénu a hospodářské využití Terén pokrytý zejména lesy, vinicemi a chmelnicemi je značnou překáţkou mobility vojsk. Pro pohyb vojsk jsou důleţité otevřené terény, jako například louky, pastviny a pole. V našich zeměpisných šířkách je terén pokrytý půdami, které lze velmi dobře hospodářsky vyuţít. Přitom se ale horní vrstva rozruší, coţ má veliký význam na únosnost půd. Na 8

9 rozrušenou půdu mnohem výrazněji působí povětrnostní vlivy (zejména sráţky). Naopak plochy pokryté vegetací, zejména zatravněné, zvyšují soudrţnost půd, a tím i její únosnost. Informaci o pokrytosti území lze získat buď terénním průzkumem, nebo analýzou leteckých či druţicových snímků. Číslo bodu Tabulka 3 Vlastnosti půd v místech měření Půdní druh Půdní typ (UDB) Půdní typ (SPM) Číslo bodu Půdní druh Půdní typ (UDB) Půdní typ (SPM) / / / / nelze určit nelze určit a / / / / /32 4 ANALÝZA NAMĚŘENÝCH HODNOT Jak jiţ bylo uvedeno dříve, měření probíhalo na 25 bodech. Při měření únosnosti bylo provedeno i měření polohy pomocí přijímače GPS. Toto měření slouţilo k přesné lokalizaci míst měření a jejich moţnému porovnání s místy vytipovanými při vstupní analýze. Ukázalo se, ţe některá místa měření se nacházela jinde, neţ byla původně navrhována, a to z důvodu nemoţnosti dosaţení těchto míst (oplocení pozemku, nemoţnost zastavení vozidla v blízkém okolí ). Přesto bylo i na těchto bodech pokračováno v měření. Na měřených bodech byly následující půdní typy a půdní druhy, viz tabulka 3. Zkratka (ÚDB Půdy) v hlavičce tabulky znamená hodnotu uvedenou v ÚDB Půdy a zkratka (SPM) hodnotu uvedenou v syntetické půdní mapě. Dvě čísla v tomto sloupci uvádějí dominantní a vedlejší půdní typ. Do ÚDB Půdy byl uváděn pouze dominantní typ, pokud areál obsahoval dva půdní typy. 9

10 druhů. Význam čísel v tabulce 3 je popsán v příloze číslo 4 Kódování půdních typů a půdních 5,9 % Z a sta v ě n á p lo c h a 2,4 % 4 V o d n í p lo c h y O sta tn í 2,3 % 0,8 % 3,2 % 3,9 % ,0 % ,5 % Obrázek 4 Zastoupení půdních druhů na území ČR Z a sta v ě n á p lo c h a 8,1 % V o d n í p lo c h y O sta tn í 4,4 % 2,0 % 1,1 % 0,1 % 2 0,6 % 1 1,6 % ,2 % Obrázek 5 Zastoupení půdních druhů v prostoru měření Na základě znalosti půdního druhu a půdního typu v místě měření bylo přistoupeno k vyjádření závislosti únosnosti jednotlivých půdních areálů vzhledem k naměřeným hodnotám únosnosti a meteorologickým informacím získaným z ČHMÚ. Nejdříve byl analyzován půdní druh, který vyjadřuje zrnitostní sloţení a má primární vliv na chování dané půdy. Na obrázcích 4 a 5 je znázorněno zastoupení půdních druhů na území ČR a v prostoru měření. Jak je vidět z těchto obrázků, v prostoru měření je o něco více těţkých a těţších 10

11 středních půd na úkor lehkých a lehčích středních půd. Přesto lze zastoupení jednotlivých půdních druhů v prostoru měření povaţovat za dostatečné, kromě lehkých půd, které se nacházely pouze na jednom místě. ú n o s n o s t [k P a /c m 2 ] Č ÍS L O B O D U b1 b2 b3 b5 b6 b8 b10 b15 b17 b s r á ž k y [m m ] b19a prum Obrázek 6 Graf závislosti únosnosti na množství srážek Naměřené a zpracované hodnoty únosnosti byly spolu s meteorologickými informacemi načteny do programu MS Excel. Načtené hodnoty únosnosti byly srovnány podle velikosti hodnot analyzovaných meteorologických jevů. Pro kaţdý půdní druh byla zároveň pro daný den měření vypočítána průměrná hodnota únosnosti. Z hodnot únosnosti a jednotlivých meteorologických jevů byly vytvořeny grafy závislosti únosnosti na těchto jevech. Další grafy jsou v HUBÁČEK [1] příloze č. 4 Vliv meteorologických jevů na únosnost půd. Na obrázku 6 je graf závislosti únosnosti hlinitých půd (nejčastěji zastoupené) na mnoţství sráţek. Z grafu je vidět, ţe průběh křivek procházejících jednotlivými body je značně oscilující. Při minimálních hodnotách sráţek je jednou únosnost vysoká a podruhé téměř nulová. Pokud je proloţena body reprezentujícími jednotlivá místa měření nebo jejich průměrem vyrovnávací křivka, má velmi nízkou hodnotu spolehlivosti. Proto byly vybrány hodnoty zvlášť pro letní (květen září) a zvlášť pro zimní měsíce (říjen duben), pro které byly vytvořeny samostatné grafy. 11

12 ú n o s n o s t [k P a /c m 2 ] R 2 = 0,6267 Č ÍS L O B O D U b1 b2 b3 b5 b6 b8 b10 b15 b17 b s rá ž k y [m m ] prum Obrázek 7 Graf závislosti únosnosti na množství srážek v letních měsících ú n o s n o s t [k P a /c m 2 ] R 2 = 0,1093 Č ÍS L O B O D U b1 b2 b3 b5 b6 b8 b10 b15 b17 b s rá ž k y [m m ] b19a prum Obrázek 8 Graf závislosti únosnosti na množství srážek v zimních měsících Ani tyto grafy neukazují jednoznačnou závislost únosnosti na meteorologických jevech (viz obrázky 7 a 8). V grafu zachycujícím letní období sice zmizely velké oscilace, ale vzhledem k nízkému počtu hodnot oproti zimnímu období nelze jednoznačně říci, ţe nemohou podobné výkyvy nastat. Odchýlení křivek bodů 1 a 2 v grafu pro zimní období nelze přičítat například jejich specifickému půdnímu typu, protoţe kaţdý bod má jiný typ, který se 12

13 vyskytuje i u jiných bodů. Lze usuzovat spíše na dobré odvádění povrchové vody, protoţe oba body se nachází na vyvýšených místech. V tabulce 4 jsou uvedeny koeficienty spolehlivosti pro jednotlivé půdní druhy a meteorologické jevy, získané pro lineární vyrovnávací křivku. Jak je vidět z hodnot uvedených v této tabulce, nelze prokázat jednoznačnou závislost mezi hodnotami únosnosti a sledovanými meteorologickými jevy. Největší závislost je patrná v případě slunečního svitu u písčito-hlinitých (2), hlinitých (3) a jílovito-hlinitých půd (4). Obdobných nebo blízkých hodnot u těchto půdních druhů dosahuje i koeficient spolehlivosti pro relativní vlhkost a teplotu. Tabulka 4 Koeficienty spolehlivosti lineárního vyrovnání, půdní druhy Půdní druh Sráţky 0,29 0,14 0,18 0,13 0,11 Slun. Svit 0,25 0,76 0,60 0,59 0,23 rel. Vlhkost 0,25 0,68 0,47 0,56 0,17 Teplota 0,30 0,62 0,55 0,62 0,35 V případě půdního typu je situace ještě sloţitější. V rámci České republiky se na základě analýzy areálů v ÚDB Půdy nachází 50 půdních druhů. Z nich pouze 10 půdních typů se nachází na ploše větší neţ 2% území. Těchto 10 půdních typů zabírá dohromady 73,9% území, tedy necelé 3/4. Na zbývající 1/4 se tedy nachází 40 dalších půdních typů. Viz obrázek 9 a tabulka 5. Z tohoto důvodu byl zkoumán vliv meteorologických jevů pouze na tyto půdní typy. Na místech měření se vyskytovalo 5 těchto půdních typů. Při analýze závislosti půdního typu na charakteru počasí se postupovalo stejným způsobem jako v případě půdního druhu. Pro pět vybraných půdních typů se vytvořily grafy závislosti únosnosti těchto půd na meteorologických informacích. Křivkami byla opět proloţena vyrovnávací přímka. 13

14 1% 3% 1% 2% 3% 1% 1% 1% 4% 1% 1% 1% 6% 7% % 2% 2% 1% 1% 4% % 2% % 1% 18% 1% 2% Obrázek 9 Zastoupení půdních typů na území ČR Vzhledem k tomu, ţe půdní typ není rozhodující půdní vlastností, která má vliv na únosnost, byly kromě průměru vytvořeny i grafy závislosti pro jednotlivé body. I v tomto případě byly proloţeny vyrovnávací křivkou a byl jim stanoven koeficient spolehlivosti. Tyto koeficienty se u některých bodů v rámci jednoho půdního typu liší. Z tohoto důvodu bylo posouzeno zda, spolu korespondují alespoň body se stejným půdním druhem a půdním typem. V některých případech tomu tak je, ale v jiných spolu v rámci jednoho půdního typu korelují body různých půdních druhů. Nelze tedy jednoznačně prokázat nějakou závislost ani v případě půdních typů, i kdyţ například u půdního typu 65 dosahují hodnoty spolehlivosti pro relativní vlhkost a sluneční svit hodnoty 6 a více. 14

15 Půdní typ Tabulka 5 Zastoupení půdních typů na území ČR Plocha [km 2 ] % Půdní Plocha [km 2 ] % Půdní Plocha [km 2 ] % typ typ 1 27,8 0, ,3 0, ,5 0, ,5 0, ,8 5, ,1 0, ,2 0, ,3 1, ,5 4, ,8 0, ,1 0, ,3 5, ,3 1, ,9 1, ,1 0, ,2 1, ,1 0, ,1 0, ,4 0, ,8 1, ,4 6, ,8 0, ,3 13, ,9 0, ,3 4, ,4 1, ,6 0, ,4 0, ,5 0, ,8 2, ,6 0, ,3 1, ,2 3, ,9 1,1 36 8,0 0, ,5 0, ,8 0, ,0 0, ,8 0, ,6 1, ,7 17, ,1 0,1 19 7,8 0, ,0 0, ,3 2, ,0 0, ,6 1, ,3 0, ,4 0, ,4 9, , ,7 0, ,0 0,3 5 ZÁVĚR Z porovnání naměřené únosnosti a z ní stanovené průchodnosti s průchodností stanovenou pomocí analýzy ÚDB Půdy vyplývá, ţe tento algoritmus není vhodný pro vyuţití v analýzách terénu. Skutečné moţnosti průchodnosti techniky terénem jsou v řadě případů podstatně horší, neţ vyplývá z analýzy, pouze v některých případech tomu bylo naopak. Provedené testování závislosti půdních druhů a půdních typů neprokázala ani v jednom případě jednoznačnou závislost únosnosti půd na některém ze sledovaných meteorologických jevů. Nepodařilo se tedy stanovit jednoznačný empirický vztah, který by bylo moţné pouţít k vyjádření vlivu půd na průchodnost terénu. 15

16 Uţivatelům, kteří potřebují stanovit průchodnost půd, nezbývá v současné době tedy jiná moţnost, neţ vyuţít algoritmus navrţený v dokumentaci ÚDB Půdy, i kdyţ takto získané výsledky nemohou být věrohodné. Jejich hodnota je spíše orientační. Jiná moţnost stanovení průchodnosti půd je navrţena v diplomové práci (ŢIŢKOVÁ [3]). Zde navrţený postup ale postihuje pouze půdní typy, na nichţ probíhalo měření. Tento postup přiřazuje jednotlivé půdní typy do čtyř kategorií průchodnosti viz příloha č. 3 Metodika stanovení průchodnosti půd. Zařazení jednotlivých půdních typů do příslušných kategorií průchodnosti vychází z provedených měření a jim odpovídajícím meteorologickým podmínkám. Pokud uţivateli ani jeden z těchto postupů nebude vyhovovat, bude si muset provést vlastní terénní měření pro stanovení skutečné únosnosti půd. s r á ž k y / te p lo ta / s lu n. s v it / r e l. v lh k o s t R 2 = 0, R 2 = 0, R 2 = 0, R 2 = 0, ,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 ú n o s n o s t s rá ž k y [m m ] s lu n e č n í s v it [h o d ] re la tiv n í v lh k o s t [% ] te p lo ta [ C ] Obrázek 10 Graf závislosti naměřené únosnosti na parametrech počasí 16

17 Definitivní vyloučení nebo prokázání závislosti si ale vyţádá další podrobnější měření, která bude nutno uskutečnit kdykoliv podle aktuálního stavu počasí a ne je plánovat více neţ měsíc dopředu, jak tomu muselo být z organizačních důvodů při těchto měřeních. Pro stanovení vlivu konfigurace reliéfu na únosnost půd bude nutné na základě získaných zkušeností provést měření na větší souvislé ploše, kde budou měření prováděna tak, aby postihla únosnost na celém vybraném území. Například by měření mohlo probíhat v pravidelné čtvercové síti. V případě, ţe by ani další měření neprokázala ţádnou závislost únosnosti půd na sledovaných jevech, naskýtá se ještě jedna moţnost, a to vyuţití radarových snímků pro určení půdní vlhkosti a z ní následné stanovení únosnosti půd. Radarové snímky jsou obecně velmi citlivé na hodnotu dielektrické konstanty snímaných objektů a ta je značně ovlivněna obsahem vody v těchto objektech. V případě půdní vlhkosti lze pomocí radarových snímků zjišťovat obsah vody do hloubky několika cm (např. druţice ERS-2 (C-pásmo) do 5 cm). Čím větší je obsah vody v půdě, tím větší je i intenzita odraţeného radarového signálu, a tedy i jasnost výsledného pixelu v radarovém snímku. Moţnosti získání informace o vlhkosti jsou však limitovány, a to především těmito faktory: Absolutní hodnoty vlhkosti půdy by bylo moţno získat pouze za předpokladu kalibrace naměřených hodnot z radarových snímků přímo v terénu (analýzou vzorku půdy); Relativní vlhkost půdy je moţno reálně měřit pouze v rámci jednotlivých typů pokryvu (určitý typ vegetace: louka, holá půda,...). Při analýze typu pokryvu je pak nutno vycházet i z dalších dostupných aktuálních zdrojů (optické druţicové snímky, letecké snímky,...), neboť samotný radarový snímek nemusí vţdy poskytovat všechny potřebné informace. Např. uměle zavlaţované pole jetele se na radarovém snímku jeví zcela odlišně neţ sousedící nezavlaţované pole jetele, ale bez dalších zdrojů informací není moţné určit, ţe se stále jedná o pole jetele; Jestliţe je určitý pokryv (např. kukuřičné pole) jiţ dostatečně vzrostlý, popř. je-li povrch částečně zakryt listy vegetace, je odrazivost daného místa v nezanedbatelné míře ovlivněna i obsahem vody v těchto rostlinách. Je nutno brát ohled i na specifickou radiometrickou vlastnost radarových snímků: svahy přikloněné ke druţici vykazují větší intenzitu odrazu neţ svahy odvrácené. Rozdílná intenzita by pak u souvislých typů pokryvu mohla být mylně interpretována jako rozdílná vlhkost, i kdyţ se ve skutečnosti jedná o kopcovitý terén. Pro tyto případy by musel být radarový snímek nejprve 17

18 kalibrován pomocí digitálního modelu reliéfu, coţ u různých typů pokryvu nemusí vţdy přinést uspokojivé výsledky. Trvale podmáčené plochy, které mají vţdy sníţenou hodnotu únosnosti, lze vyhodnotit i na optických druţicových či leteckých snímcích podle typu vegetace, která se v dané lokalitě vyskytuje. LITERATURA: [1] HUBÁČEK, M.: Metody vojenskogeografických analýz pro potřeby AČR (disertační práce). VA, Brno, [2] ŢEN 2-9: Ţenijní práce všech druhů vojsk [3] ŢIŢKOVÁ, L.: Moţnosti vyuţití technologií geoinformačních systémů v analýze průchodnosti terénu jako součásti analýzy prostoru operace (diplomová práce). VA, Brno, [4] 18

19 Příloha č. 1: Mapa míst měření 19

20 Příloha č. 2: Porovnání skutečné a předpokládané únosnosti N A M Ě Ř E N Á Ú N O S N O S T Ú D B bod 9 /8 3 0 /8 1 3 /9 2 6 /9 1 0 / /1 0 8 / /1 1 5 / /1 7 /2 7 /3 1 1 / Ú n o s n o s t C h a ra k te ris tik a p rů c h o d n o s ti p ů d L e g e n d a 0 1,5 N e p rů c h o d n é 1,5 2,5 P rů c h o d n é p ro je d n o tliv á v o z id la 2,5 3,5 O b tíž n ě p rů c h o d n é 3,5 5 P rů c h o d n é 20

21 Příloha č. 3: Metodika stanovení průchodnosti půd Tabulka 6 Přiřazení naměřené hodnoty průchodnosti vozidla Hodnota naměřená penetrometrem Stupeň průchodnosti 0 1,5 Neprůchodné 1,5 2,5 Průchodné pro jednotlivá vozidla 2,5 3,5 Obtíţně průchodné 3,5 5 Průchodné Tabulka 7 Zařazení půdních typů do kategorií průchodnosti Stupeň průchodnosti Příznivé METEO podmínky Ztížené METEO podmínky Neprůchodné , 015, 018, 025, 060, 065 Průchodné pro jednotlivá , 009, 013, 016, 032 vozidla Obtíţně průchodné 013, 018, 032 Průchodné 008, 009, 014, 015, 016, 025, 014, , 060 Tabulka 8 Ztížené METEO podmínky v letním období (květen září) Srážky sluneční svit relativní vlhkost teplota > 20 mm < 10 hod > 80 % < 15 C Tabulka 9 Ztížené METEO podmínky v zimním období (říjen duben) Srážky sluneční svit relativní vlhkost teplota > 10 mm < 5 hod > 85 % -3 až 5 C 21

22 Tabulka 10 Kódování půdních druhův ÚDB Půdy Příloha č. 4: Kódování půdních typů a půdních druhů kód půdní druh převládající frakce 1 lehká půda písčité 2 lehčí střední půda písčito-hlinité 3 střední půda hlinité 4 těţší střední půda jílovito-hlinité 5 těţká půda jílovité Tabulka 11 Kódování půdních typů v ÚDB Půdy kód půdní typ kód půdní typ 1 litozem 35 kambizem eutrofní 2 regozem 36 kambizem luvizemní 3 ranker 37 kambizem pseudoglejová 4 rendzina typická 38 kambizem rubifikovaná 5 rendzina litická 39 kambizem andozemní 6 rendzina kambizemní 40 kambizem typická varieta kyselá 7 rendzina rubifikovaná 41 kambizem arenická varieta kyselá 8 pararendzina typická 42 kambizem pelická varieta kyselá 9 pararendzina kambizemní 43 kambizem pseudoglejová varieta 10 pararendzina pseudoglejová 44 kyselá kambizem dystrická 11 pararendzina rubifikovaná 45 kambizem arenická varieta silně kyselá 12 smonice 46 kambizem pelická varieta silně kyselá 13 černozem typická 47 podzol typický 14 černozem arenická 48 podzol arenický 15 černozem pelická 49 podzol kambizemní 16 černozem hnědozemní 50 podzol glejový 17 černozem černicová 51 podzol rašelinový 18 černice typická 52 pseudoglej primární 19 černice arenická 53 pseudoglej luvizemní 20 černice pelická 54 pseudoglej stagnoglejový 21 černice glejová 55 pseudoglej rašelinový 22 černice organozemní 56 glej typický 23 šedozem typická 57 glej arenický 24 šedozem hnědozemní 58 glej rašelinový 25 hnědozem typická 59 Rašelina 26 hnědozem arenická 60 Fluvizem typická 27 hnědozem luvizemní 61 Fluvizem psafitická 28 hnědozem pseudoglejová 62 Fluvizem arenická 29 luvizem typická 63 Fluvizem pelická 30 luvizem arenická 64 Fluvizem pseudoglejová 31 luvizem pseudoglejová 65 Fluvizem glejová 32 kambizem typická 66 kultizem (antropogenní půda) 33 kambizem arenická 67 výsypka 34 kambizem pelická 68 Lom, povrchový důl 22

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Motivace a cíle výzkumu Vznik nové vodní plochy mění charakter povrchu (teplotní charakteristiky,

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze Použití radarových dat pro mapování povodní Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze 1 Porovnání 2002 x 2013 Dvě největší povodně během posledních 100 let v Praze 2

Více

INFLUENCE OF SPEED RADAR SIGN ON VELOCITY CHANGE IN THE SELECTED LOCATION

INFLUENCE OF SPEED RADAR SIGN ON VELOCITY CHANGE IN THE SELECTED LOCATION VLIV INFORMATIVNÍ TABULE NA ZMĚNU RYCHLOSTI VE VYBRANÉ LOKALITĚ INFLUENCE OF SPEED RADAR SIGN ON VELOCITY CHANGE IN THE SELECTED LOCATION Martin Lindovský 1 Anotace: Článek popisuje měření prováděné na

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ Relationship between air and soil temperature of different soil types Petr Hora Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Teplota půdy ohřev půdy

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol:

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: Název: Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: 1. Zopakujte si, co víte o teplotě a jejím měření. 2. Zopakujte si, co víte o atmosférickém tlaku. 3. Navrhněte robota, který bude po

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ Ondřej Fibich, Petr Novák (zdrojová prezentace) Český Hydrometeorologický ústav, oddělení radarových měření Meteorologické radary využití - detekce srážkové

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 Mgr. Nezval Ondřej 20.3.2015 1. ÚVOD Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi

Více

Převodní charakteristiku sensoru popisuje následující vzorec: C(RH)=C 76 * [1 + HK * (RH 76) + K] (1.1)

Převodní charakteristiku sensoru popisuje následující vzorec: C(RH)=C 76 * [1 + HK * (RH 76) + K] (1.1) REALISTICKÉ MĚŘENÍ RELATIVNÍ VLHKOSTI PLYNŮ 1.1 Úvod Kapacitní polymerní sensory relativní vlhkosti jsou principielně teplotně závislé. Kapacita sensoru se mění nejen při změně relativní vlhkosti plynného

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

O MOŽNOSTI ADJUSTACE IMISNÍCH KONCENTRACÍ NA METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY. RNDr. Josef Keder, CSc.

O MOŽNOSTI ADJUSTACE IMISNÍCH KONCENTRACÍ NA METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY. RNDr. Josef Keder, CSc. O MOŽNOSTI ADJUSTACE IMISNÍCH KONCENTRACÍ NA METEOROLOGICKÉ PODMÍNKY RNDr. Josef Keder, CSc. Zadání úlohy V souladu s požadavkem zadavatele (MŽP) bude zpracována metodika, umožňující oprostit průměrné

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe

Více

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad Zjednodušená měsíční bilance solární tepelné soustavy BILANCE 2015/v2 Tomáš Matuška, Bořivoj Šourek Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad Úvod Pro návrh

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý

Kvalita a zdraví půd 23.9.2013. Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý 25. 1. 2013, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd Přednáška č.4 zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý Větrná eroze (fyzikální degradace)

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

Hodnocení rozptylových podmínek ve vztahu ke koncentracím znečišťujících látek. Josef Keder Hana Škáchová

Hodnocení rozptylových podmínek ve vztahu ke koncentracím znečišťujících látek. Josef Keder Hana Škáchová Hodnocení rozptylových podmínek ve vztahu ke koncentracím znečišťujících látek Josef Keder Hana Škáchová VENTILAČNÍ INDEX Jako parametr hodnotící podmínky rozptylu navržen ventilační index (VI), který

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou

Více

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek

Více

23.Počasí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

23.Počasí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 23.Počasí Počasí Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

P R O T O K O L o měření evid.č.36/2010

P R O T O K O L o měření evid.č.36/2010 SON servis spol. s r.o., Šlechtitelů 1, 772 00 Olomouc, tel.: 602704256 P R O T O K O L o měření evid.č.36/2010 Objednatel: EKOSYSTEM, spol. s r.o. Podkovářská 800/6 Strana č.: 1 190 00 Praha 9 Místo měření:

Více

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Charakteristiky hlavních půdních jednotek Tab. č.: 16 Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým

Více

zení Lyzimetrická zařízení se dle konstrukce dělí: Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod

zení Lyzimetrická zařízení se dle konstrukce dělí: Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod Využit ití stávaj vající sítě lyzimetrů ÚKZÚZ Vladimír Klement, Renáta Prchalová ÚKZÚZ Havlíčkův Brod III. ročník konference Ochrana půdy, 20. 21. 2. 2014 Náměšť nad Oslavou Lyzimetrická zařízen zení Co

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ,

REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŢENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Sdělení MŠMT čj.: MSMT-10054/2012-23 Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ 1.1 ZPŮSOB VÝPOČTU A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKU

Více

VYHODNOCENÍ SRÁŽKOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ ALADIN A GFS PRO POVODÍ BĚLÉ

VYHODNOCENÍ SRÁŽKOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ ALADIN A GFS PRO POVODÍ BĚLÉ VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko-geologická fakulta Institut geoinformatiky VYHODNOCENÍ SRÁŽKOVÝCH PŘEDPOVĚDÍ ALADIN A GFS PRO POVODÍ BĚLÉ Referát Autor: Vedoucí diplomové práce:

Více

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291 Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Návod, Návod

Více

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou Online: http://www.sclpx.eu/lab1r.php?exp=6 Měření smykového tření na nakloněné rovině pomocí zvukové karty řešil např. Sedláček [76]. Jeho konstrukce

Více

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá

Více

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ (1.1, 1.2 a 1.3) Ing. Pavel VYLEGALA 2014 Rozdělení snímačů Snímače se dají rozdělit podle mnoha hledisek. Základním rozdělení: Snímače

Více

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy

10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy 10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy Regresní úloha (analýza) je označení pro statistickou metodu, pomocí nichž odhadujeme hodnotu náhodné veličiny (tzv. závislé proměnné, cílové proměnné, regresandu

Více

Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie

Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie Monitorování vývoje meteo situace nad ČR pomocí GPS meteorologie Bc. Michal Kačmařík Instutut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu

Více

FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY S VÝCHODO-ZÁPADNÍ ORIENTACÍ A POUZE JEDNÍM MPP TRACKEREM

FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY S VÝCHODO-ZÁPADNÍ ORIENTACÍ A POUZE JEDNÍM MPP TRACKEREM FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY S VÝCHODO-ZÁPADNÍ ORIENTACÍ A POUZE JEDNÍM MPP TRACKEREM V minulosti panovala určitá neochota instalovat fotovoltaické (FV) systémy orientované východo-západním směrem. Postupem času

Více

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin

Více

4 Klimatické podmínky

4 Klimatické podmínky 1 4 Klimatické podmínky Následující tabulka uvádí průměrné měsíční teploty vzduchu ve srovnání s dlouhodobým normálem 1961 1990 v Moravskoslezském kraji. Tabulka 1: Průměrné teploty vzduchu [ C] naměřené

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Popis metod CLIDATA-GIS. Martin Stříž

Popis metod CLIDATA-GIS. Martin Stříž Popis metod CLIDATA-GIS Martin Stříž Říjen 2008 Obsah 1CLIDATA-SIMPLE...3 2CLIDATA-DEM...3 2.1Metodika výpočtu...3 2.1.1Výpočet regresních koeficientů...3 2.1.2 nalezených koeficientu...5 2.1.3Výpočet

Více

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf.

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf. Experimentáln lní měření průtok toků ve VK EMO XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký Systém měření průtoku EMO Měření ve ventilačním komíně

Více

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol:

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: Název: Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: 1. Zopakujte si, co víte o teplotě a jejím měření. 2. Zopakujte si, co víte o atmosférickém tlaku. 3. Navrhněte robota, který bude po

Více

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného)

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného) Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného) 1 Obecný popis metody Particle Image Velocimetry, nebo-li zkráceně PIV, je měřící

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Postup měření při stanovení radonového indexu pozemku

Postup měření při stanovení radonového indexu pozemku Jak se měří radon Jak se měří radon Postup měření při stanovení radonového indexu pozemku Měřeným parametrem je objemová aktivita radonu 222 Rn v půdním vzduchu. Výsledek je udáván v jednotkách kbq/m 3.

Více

POSOUZENÍ VLIVU ZPROVOZNĚNÍ DÁLNICE D47 EXAMINATION OF INFLUENCE OF PUTTING OF HIGHWAY D47 INTO SERVICE

POSOUZENÍ VLIVU ZPROVOZNĚNÍ DÁLNICE D47 EXAMINATION OF INFLUENCE OF PUTTING OF HIGHWAY D47 INTO SERVICE POSOUZENÍ VLIVU ZPROVOZNĚNÍ DÁLNICE D47 EXAMINATION OF INFLUENCE OF PUTTING OF HIGHWAY D47 INTO SERVICE Martin Blatoň 1, Vladislav Křivda 2 Anotace: Článek posuzuje vliv zprovoznění úseku dálnice D47 z

Více

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 26 Jedním z nejdůležitějších vstupů pro tvorbu meteorologických předpovědí počasí jsou tzv. numerické předpovědní modely, které simulují

Více

Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX.

Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX. Metodika výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy pro LIX. výzvu 1. Jednoznačně definovat lokalitu (komunikaci),

Více

Metoda Monte Carlo a její aplikace v problematice oceňování technologií. Manuál k programu

Metoda Monte Carlo a její aplikace v problematice oceňování technologií. Manuál k programu Metoda Monte Carlo a její aplikace v problematice oceňování technologií Manuál k programu This software was created under the state subsidy of the Czech Republic within the research and development project

Více

OTDR Optical time domain reflection

OTDR Optical time domain reflection OTDR Optical time domain reflection Úvod Co je OTDR Jak měří trasu OTDR Události na trase Nastavení parametrů OTDR Jak vybrat OTDR Co je OTDR? Netopýr vysílá krátké akustické signály a na základě jejich

Více

NÁVOD K OBSLUZE. Obj. č.: 84 03 34

NÁVOD K OBSLUZE. Obj. č.: 84 03 34 NÁVOD K OBSLUZE Obj. č.: 84 03 34 Nepostradatelný pomocník pro všechny lidi, kteří chtějí vědět, kde se nacházejí. Ať již pojedete na horském kole, budete-li horolezci, nebo jestliže se vydáte na procházku

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

Interní norma č. 22-102-01/01 Průměr a chlupatost příze

Interní norma č. 22-102-01/01 Průměr a chlupatost příze Předmluva Text vnitřní normy byl vypracován v rámci Výzkumného centra Textil LN00B090 a schválen oponentním řízením dne 7.12.2004. Předmět normy Tato norma stanoví postup měření průměru příze a celkové

Více

1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.

1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 35 K metodou bublin. 2. Měřenou závislost znázorněte graficky. Závislost aproximujte kvadratickou

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation INFILTRAČNÍ SCHOPNOST PŮDY V POROSTECH RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation Mašíček T., Toman F., Vičanová M. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická

Více

Neuronové časové řady (ANN-TS)

Neuronové časové řady (ANN-TS) Neuronové časové řady (ANN-TS) Menu: QCExpert Prediktivní metody Neuronové časové řady Tento modul (Artificial Neural Network Time Series ANN-TS) využívá modelovacího potenciálu neuronové sítě k predikci

Více

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Data KPP OBSAH: Úvod... 3 Generalizované kartogramy zrnitosti, skeletovitosti a zamokření (1:50 000)- ornice... 4 Generalizované

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Měření tlouštěk asfaltových vrstev vozovky georadarem

Měření tlouštěk asfaltových vrstev vozovky georadarem Příloha D5 Název diagnostiky: Měření tlouštěk asfaltových vrstev vozovky georadarem Lokalizace: Dálnice D47, km 146,600-163,800 Datum provedení: říjen 2012 Provedl: Centrum dopravního výzkumu. v.v.i. Stručný

Více

Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 301 Bubníkovi. Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00

Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 301 Bubníkovi. Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00 Zakázka číslo: 2011-016427-LM Sledování parametrů vnitřního prostředí v bytě č. 301 Bubníkovi Bytový dům U Hostavického potoka 722/1,3,5,7,9 Praha 9 Hostavice 198 00 Zpracováno v období: listopad - prosinec

Více

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí

Příloha P.1 Mapa větrných oblastí Příloha P.1 Mapa větrných oblastí P.1.1 Úvod Podle metodiky Eurokódů se velikost zatížení větrem odvozuje z výchozí hodnoty základní rychlosti větru, definované jako střední rychlost větru v intervalu

Více

Vyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010

Vyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010 Vyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010 Martin Maršík, Jitka Papáčková Vysoká škola technická a ekonomická Abstrakt V předloženém článku autoři rozebírají vývoj

Více

Metodika a diskuse výpočtu výkonnostního pořadí. Czech Power Ranking, CPR. aktualizováno 8. května 2013, Jaromír Horák

Metodika a diskuse výpočtu výkonnostního pořadí. Czech Power Ranking, CPR. aktualizováno 8. května 2013, Jaromír Horák Metodika a diskuse výpočtu výkonnostního pořadí Czech Power Ranking, CPR aktualizováno 8. května 2013, Jaromír Horák Metodika výpočtu výkonnostního pořadí byla vyvinuta v létě 1991 na společném soustředění

Více

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké

Více

POHYB TĚLESA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

POHYB TĚLESA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda POHYB TĚLESA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Pohyb Pohyb = změna polohy tělesa vůči jinému tělesu. Neexistuje absolutní klid. Pohyb i klid jsou relativní. Záleží na volbě vztažného tělesa. Spojením

Více

Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1

Pravděpodobnost v závislosti na proměnné x je zde modelován pomocí logistického modelu. exp x. x x x. log 1 Logistická regrese Menu: QCExpert Regrese Logistická Modul Logistická regrese umožňuje analýzu dat, kdy odezva je binární, nebo frekvenční veličina vyjádřená hodnotami 0 nebo 1, případně poměry v intervalu

Více

Podpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha

Podpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha Podpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha Aleš Ruda 1), Jaromír Kolejka 2), Kateřina Batelková 3) 1) Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních

Více

Rizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod

Rizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod Rizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod Ing. Jan TESLA, Ing. Igor IVAN, Ph.D. INSTITUT GEOINFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Cíle projektu Zpracování dat o dopravních

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Teorie elektromagnetického pole Laboratorní úlohy

Teorie elektromagnetického pole Laboratorní úlohy Teorie elektromagnetického pole Laboratorní úlohy Martin Bruchanov 31. května 24 1. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek 1.1. Vlastní indukčnost cívky Naměřené hodnoty Napětí na primární

Více

Přesnost měření. Obsah. Energetické hodnoty a stupeň účinnosti pro FV-střídač Sunny Boy a Sunny Mini Central

Přesnost měření. Obsah. Energetické hodnoty a stupeň účinnosti pro FV-střídač Sunny Boy a Sunny Mini Central Přesnost měření Energetické hodnoty a stupeň účinnosti pro FV-střídač Sunny Boy a Sunny Mini Central Obsah Každý provozovatel fotovoltaického zařízení chce být co nejlépe informován o výkonu a výnosu svého

Více

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš KVANTOVÁNÍ ZVUKOVÝCH SIGNÁLŮ NÍZKÉ ÚROVNĚ Abstrakt Quantization of acoustic low level signals David Bursík, Miroslav Lukeš Při testování kvality A/D převodníků se používají nejrůznější testovací signály.

Více

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Shrnutí Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a

Více

Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV

Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P 1. Zadání Změřte hodnotu atmosférického tlaku v různých nadmořských výškách (v několika patrech

Více

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v

Více

EX 151175, SZU/03277/2015

EX 151175, SZU/03277/2015 Státní zdravotní ústav Protokol č. 1.6/E/15/05 o měření elektromagnetického pole v objektu Základní školy Praha - Dolní Chabry a posouzení expoziční situace podle limitů stanovených v nařízení vlády č.

Více

Pokyny pro autory abstraktu pro konferenci ČAS:

Pokyny pro autory abstraktu pro konferenci ČAS: Pokyny pro autory abstraktu pro konferenci ČAS: Formátování stránky: horní a dolní okraj 2,5 cm (resp. 0.98 palce), vnitřní okraj 3 cm (resp. 1.18 palce), vnější okraj 2 cm (resp. 0.79 palce), nastavení

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II. Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth

Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II. Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth 23. červen 2010 Leština doškolovací seminář Vzorkování železničního svršku II Naformátováno: Podtržení

Více