Všechny ostatní připomínky podané v předchozí konzultaci k hlavní části GBER ČR považuje za stále aktuální a platné.

Transkript

1 Připomínky České republiky k návrhu nového Nařízení (EU), kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (GBER ČÁST II) Úvod ČR vítá rozšíření působnosti GBER o navrhované kategorie. Nastavení vhodných kritérii slučitelnosti v rámci těchto kategorií jistě povede k urychlení a hladšímu řízení programů podpor, které jsou na dané oblasti zaměřeny, včetně (a zejména) programů spolufinancovaných strukturálními a jinými evropskými fondy, u nichž časová zátěž v podobě dlouhých notifikačních procedur s DG COMP způsobuje největší potíže vzhledem k podmínkám a lhůtám čerpání prostředků. ČR se však domnívá, že efektivní poskytování podpor do oblastí, které Komise předloženým návrhem uznala za stěžejní pro naplňování společných zájmů EU, bude značně ztíženo administrativně náročnými a dle názoru ČR neúčelnými povinnostmi žadatelů i poskytovatelů. Jak ČR uváděla v předchozí veřejné konzultaci k novému GBER, jde mimo jiné o zamýšlenou povinnost každého jednotlivého žadatele podávat standardizovanou žádost dle Přílohy IV, obsahující nadbytečné a z pohledu žadatele hůře dostupné informace (např. obdržené podpory de minimis, právní základ pro poskytnutí podpory aj.), a dále povinnost registrace informací o jednotlivých podporách na jednotné webové stránce, jejíž účel ani přínos není zřejmý. Navrhovaný strop 100 milionů EUR (resp. 0,01% HDP u větších zemí) pro roční výdaje schémat podpory brání dle názoru ČR ve smysluplné využitelnosti GBER též v případě některých nových kategorií např. náklady na nápravu škod způsobených přírodní pohromou (v případě ČR typicky povodněmi). Náklady mohou být v případě zasažení širšího regionu v jednotlivém roce mnohem vyšší, tudíž by schéma podpory, které by řešilo nápravu povodňových škod komplexně v celém postiženém regionu, díky tomuto stropu nemohlo blokovou výjimku aplikovat. Všechny ostatní připomínky podané v předchozí konzultaci k hlavní části GBER ČR považuje za stále aktuální a platné. Návrh na prodloužení stávajícího nařízení GBER do bere ČR na vědomí, přesto upozorňuje na potřebu včasného přijetí finálního textu nového GBER (bez ohledu na jeho skutečnou účinnost) vzhledem k zajištění dostatečného časového prostoru pro adaptaci vnitrostátní legislativy a nastavení podmínek a metodik pro dotčené programy podpory (zejména připravované operační programy pro období ). Na poradním výboru dne EK sdělila, že přechodné období dle čl. 44, odst. 3 bude použitelné do , máme však obavy, že relativně krátké období mezi dubnem 2014 (avizovaná publikace nového GBER v Úředním věstníku) a červencem 2014 (účinnost nového GBER) nemusí být dostačující pro přípravu nových schémat podpory pro období , ani pro adaptaci stávajících schémat regionální podpory, na něž se přechodné období nevztahuje. ČR by za této situace přivítala rozšíření šestiměsíčního přechodného období dle čl. 44, odst. 3 rovněž na režimy regionální podpory. Jednotlivé výhrady k předloženému návrhu GBER II rozpracovaly orgány ČR níže.

2 K čl. 1 (ve vztahu k působnosti GBER) Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami je svou podstatou vyrovnávací, proto by možnost využití blokové výjimky a stanovené podmínky vynětí měly být srovnatelné pro všechna hospodářská odvětví. Návrh GBER (ve společných ustanoveních) zachovává dosavadní praxi a vyjímá ze své působnosti odvětví zemědělské prvovýroby, rybolovu a akvakultury. V těchto odvětvích je v současnosti podpora na náhradu škod kromě výjimky přímo ve SFEU explicitně uvedena v několika předpisech (např. Pokyny 2006/C 319/01, Pokyny 2008/C 84/06). Podpora upravená těmito předpisy však musí být notifikována a schválena EK. Odvětví lesnictví není explicitně vyjmuto z působnosti GBER, nicméně specifická podpora lesnictví má být dle dostupných informací zařazena pod nařízení nahrazující nařízení (ES) č. 1857/2006 (dosud není znám rozsah zařazení pod tuto blokovou výjimku). Za této situace ČR požaduje jednoznačně vymezit působnost nového GBER ve vztahu k odvětvím - rozšířit působnost GBER u kategorie podpory náhrad škod po živelných pohromách na všechna odvětví nebo shodně vymezit podporu pro odvětví vyjmutá z působnosti GBER v rámci ostatních nařízení upravujících blokově vyňaté podpory. V této souvislosti je nutné vzít v potaz, že na rozdíl od GBER je působnost ostatních dvou nařízení k blokovým výjimkám (pro zemědělství a pro rybolov) omezena pouze na malé a střední podniky a pouhé zařazení této kategorie podpory tak neumožní shodnou implementaci ve všech odvětvích. K čl. 1, odst. 1 Návrh se omezuje pouze na čtyři typy jevů způsobujících přírodní pohromy. Tento výčet ČR považuje za potřebné rozšířit o další jevy, které bývají v evropském regionu významnými původci přírodních pohrom, jako nezaviněný požár, vichřice, orkán, tornádo, krupobití, skalní zřícení či např. lavina. U většiny těchto jevů lze v posledních desetiletích demonstrovat významnou četnost i rozsah způsobených škod na rozsáhlých územích. Považujeme za vhodné zařadit mezi přírodní pohromy také extrémní sucho, které devastuje porosty na obvykle velkých rozlohách. Alternativně navrhujeme výčet pohrom v textu vůbec neuvádět a ponechat na vyhodnocení příslušných orgánů členského státu, aby daný přírodní jev a jím způsobené škody označily za přírodní pohromu. Podmínky v odstavci 2 jsou dle našeho názoru dostatečnou pojistkou pro správný výklad a řádnou aplikaci článku na konkrétní situace přírodních pohrom. Podpora na náhradu škod způsobených záplavami je dle návrhu omezena pouze na škody způsobené vodami z přetékajících řek či jezer. S tímto omezením ČR nesouhlasí a požaduje do povodňových škod způsobilých ke kompenzaci státní podporou zahrnout veškeré škody spojené s povodňovými situacemi, pokud jsou příslušným orgánem členského státu uznány za přírodní pohromu. Rozsah škod způsobených záplavami bývá širší, než jen škody způsobné vylitím koryt řek či jezer v závislosti na příčině konkrétní povodňové situace (např. bleskové povodně na omezeném území mají jiné příčiny než trvalé srážky). V případě trvalých srážek nedochází pouze k rozlití řek, ale též k silnému nasycení půd, déletrvajícímu zamokření, souvisejícím sesuvům půdy a škodám na porostech. Náprava škod způsobených těmito jevy by měla být rovněž způsobilá k podpoře dle tohoto článku. K čl. 1, odst. 2 Není jasné, co znamená zahájení opatření pod písm. a) zda je tím myšleno vyhlášení programu podpory určeného k náhradě škod, anebo zda tím EK myslí akt formálního uznání státu, že došlo

3 k přírodní pohromě. V každém případě doporučujeme ustanovení blíže konkretizovat. Pokud by se jednalo o zahájení/vyhlášení opatření podpory, není jasné, proč se lhůta liší od běžné 20-ti denní lhůty dle čl. 12, písm. a) návrhu GBER I. K čl. 1, odst. 4 Ve výčtu způsobilých nákladů ČR postrádá náklady na úklid a odstraňování zničeného majetku, které by sem měly být každopádně zařazeny. Mezi způsobilé náklady by pak měly patřit rovněž náklady na mzdy zaměstnanců postiženého podniku po dobu, kdy jim není schopen v důsledku pohromy zaměstnancům přidělovat práci, příp. po dobu, kdy jsou zaměstnanci převedeni na práci související s odstraňováním škod. Výpočet způsobilých nákladů na náhradu škody za zničený (neopravitelný) majetek by měl vycházet nikoli z jeho účetní hodnoty (book value) před pohromou, ale z pořizovací ceny majetku, který bude jeho adekvátní náhradou. Ze současného návrhu vyplývá, že pokud je např. celá budova zdemolována a příjemce postaví novou, může při aplikaci účetní hodnoty obdržet podporu pouze ve výši účetní hodnoty budovy před pohromou. Přitom jeho náklady na nápravu škody (postavení nové budovy) mohou být významně vyšší. Pokud je však budova pouze poškozena a příjemce ji opraví, mohou mu být dle textu ustanovení proplaceny veškeré vynaložené náklady na opravu. Jestliže by tedy byl příjemce postižen hůře (budova byla kompletně zničena), získal by procentuálně nižší podporu vůči vynaloženým nákladům na nápravu škod, než v případě, kdy by bylo nutné provést pouze opravu. Obdobná situace je u strojů a zařízení. ČR tedy místo principu book value navrhuje stanovit způsobilé náklady pořizovací cenou adekvátního nového stroje/zařízení/budovy. Cenu adekvátní náhrady, a zda jsou škody opravdu neopravitelné, by přitom mohl stanovit nezávislý posudek. Dále upozorňujeme na možná zkreslení při použití EBIT předchozího období pro vyčíslení výše ztráty příjmu. Pokud například příjemce předešlé účetní období významně investoval, pak ke snížení EBIT ani nemusí dojít, přitom ale ve skutečnosti došlo k ušlému zisku vlivem pohromy. Bylo by vhodnější vycházet spíše z cash flow, než hospodářského výsledku. K čl. 1, odst. 5 První věta je problematická. Náhrada škody ve smyslu provedení oprav (stavebních úprav), příp. pořízení náhradního majetku vždy zajistí lepší stav, než jaký byl před pohromou. ČR navrhuje podmínku přeformulovat, aby byla náhrada omezena na stejný rozsah majetku, nikoli dosažení absolutní shody situace před a po pohromě (jež není dosažitelná). K čl. 2 Z textu ustanovení není zřejmé, že se má podpora vyplácet fyzickým osobám a nikoli dopravním společnostem. Z tohoto pohledu by příjemce měl být jasně určen. Dále není vysvětleno, jakým způsobem by měla dotyčná fyzická osoba prokazovat, že se v daném regionu zdržuje déle než 185 dní v roce (podmínka obvyklého bydliště = normal residence ), nebo že její cestovní náklady, které mají být předmětem podpory, tvoří pouze náklady na pravidelnou dojížďku, které mají prokazatelnou vazbu na ekonomický rozvoj a zaměstnanost odlehlého regionu (tedy zejm. náklady na cestu do zaměstnání).

4 Z důvodu právní jistoty se jeví jako vhodné uvést přímo v textu ustanovení (nikoli pouze v recitálu pod bodem 2), že bude hrazena pouze pravidelná dojížďka obyvatel odlehlých regionů. Ani při přihlédnutí k recitálu však není zřejmé, co znamená pravidelné dopravní spojení a jaký veřejný zájem udělování podpory adresuje. Měl by být jednoznačně eliminován možný výklad ustanovení, který by umožňoval hradit obyvatelům odlehlých regionů cestovní náklady také např. na rekreační pobyty v jiných členských státech. K čl. 3 Článek neuvádí maximální míru podpory. ČR požaduje z důvodu právní jistoty poskytovatelů i příjemců explicitně uvést, že je možno podpořit veškeré způsobilé náklady pod odst. 2 v plném rozsahu. K čl. 4, odst. 6 Způsobilé náklady jsou vymezeny jako náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, bez bližší identifikace, o jaký hmotný a nehmotný majetek se jedná. Pro identifikaci hmotného a nehmotného majetku se využije definice hmotného a nehmotného majetku, uvedené v Příloze I GBER I. ČR požaduje vyjasnit, z jakého důvodu je v jednotlivých ustanoveních GBER rozlišováno mezi tímto obecným způsobem vymezení (minimálně) hmotného majetku a konkrétním vymezením hmotného majetku, uvedeným v jiných ustanoveních návrhů (např. čl. 5 odst. 3 písm. b) GBER II nebo čl. 23 odst. 3 písm. b) GBER I). K čl. 4, odst. 9, písm. a) a c) Jeví se, že se jedná o překrývající se způsobilé náklady, když v písm. a) se hovoří o řízení a provozu inovačního klastru a v písm. c) o správě zařízení klastru. Z jakého důvodu došlo k tomuto rozlišení? Je třeba si pod oběma pojmy představit jiné činnosti a tedy i náklady? K čl. 4 (definice) U definice inovačního klastru ČR požaduje objasnit, zda inovační klastr musí být zřízen pouze nebo zejména za účelem aktivit, které jsou v definici uvedeny (tedy např. povzbuzování inovací podporou intenzivní interakce, sdílením zařízení a výměnou poznatků ), obdobně jako je tomu v případě vymezení aktivit v rámci definice výzkumné organizace dle současného čl. 2.2 písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Nebo jsou připuštěny i jiné aktivity takového subjektu, který je současně provozovatelem klastru, přičemž v případě, že takový subjekt obdrží podporu pro inovační klastry dle současného čl. 4 návrhu GBER II, musí tento subjekt vést oddělené účetnictví, aby bylo zřejmé, že veřejné prostředky byly použity pouze v souvislosti s činnostmi klastru a že nebyly použity na jiné činnosti subjektu, které s provozem či činností klastru nemají nic společného? K čl. 5 Vzhledem k šíři významu a možných interpretací by bylo vhodné zavedení definice inovace jako takové.

5 K čl. 6 Ve vztahu k podpoře kultury navrhujeme, aby Evropská komise v rámci bodu 6 preambule uvedla odkazy na rozhodnutí, v rámci kterých nebyla v případě podpory kultury shledána veřejná podpora. V preambuli Evropská komise dále uvádí, že tisku a časopisům by neměla být poskytována podpora na kulturu z důvodu úzkých vazeb na trh. Navrhujeme zvážit zvolnění tohoto ustanovení a rozšířit výjimku i na uvedené činnosti za přesně daných podmínek, neboť alespoň v praxi českých poskytovatelů je podpora publikační činnosti s kulturním obsahem, zejména na regionální úrovni, běžnou záležitostí. Rozhodovací praxe Evropské komise v těchto případech je navíc poměrně rozsáhlá a podle našeho názoru umožňuje vymezit podmínky, za kterých je omezeno narušení hospodářské soutěže a za nichž i podpora vydávání časopisů či tisku s kulturním obsahem může spadat pod blokovou výjimku (např. náklad tiskoviny, výše podpory, obsah sbírka básní, povídek, kritik, trendů v literatuře atp.). Ve vztahu k odst. 2 čl. 6, ve spojení s poznámkou uvedenou v recitálu 7 preambule, není jasné, v rámci jakého předpisu bude upravena podpora na účely uvedené v odst. 2 čl. 6. Dle poznámky uvedené v recitálu 7 a dle vyjádření EK bude do GBER zahrnuta též subkategorie podpory psaní scénářů, vývoj, produkce, distribuce a propagace audiovizuálních děl, a to poté, kdy bude vydáno Sdělení o podpoře filmu a audiovizuální tvorby. V zájmu právní jistoty pro přípravu nových schémat podpory v této oblasti požadujeme od EK informaci, zda a kdy bude tato subkategorie do návrhu nového GBER zahrnuta, aby byl dostatečný časový prostor pro konzultaci kritérií. V případě čl. 6 odst. 7 návrhu požadujeme vysvětlit, z jakého důvodu je u podpory pro vydávání hudby a literatury včetně překladů omezena maximální intenzita podpory na 70 % celkových způsobilých nákladů. Podle našeho názoru není tento návrh zcela v souladu s ustanovením čl. 167 Smlouvy a navrhujeme ponechat možnost 100% míry podpory ve všech případech, kdy se jedná o ztrátový projekt, který by bez příspěvku veřejných prostředků nebyl realizovatelný. Navrhujeme proto druhou větu čl. 6 odst. 7 vypustit. ČR v posledních letech notifikovala několik opatření podpory v oblasti kultury a u žádného z nich EK v rozhodnutí nevyžadovala limitaci výše podpory dle výše finanční mezery (funding gap) tak, jak ji definuje Evropská komise, tj. zejména nutnosti provádění diskontace nákladů a příjmů. Z toho důvodu je pro nás překvapením zavedení této podmínky do GBER, jehož kritéria mají vycházet ze zkušeností EK při posuzování notifikací. Obecně je podpora českými poskytovateli vyplácena na dofinancování projektu, tj. zohledňuje se prostý rozdíl mezi očekávanými příjmy a náklady. S diskontováním nákladů a příjmů v tomto odvětví žádné zkušenosti nejsou. Přinejmenším v souvislosti s podporou provozního charakteru proto považujeme požadavek provádění diskontace za nepřiměřený a nadbytečný a navrhujeme zachovat postup dosud Evropskou komisí akceptovaný, tj. možnost poskytování podpory obecně nejvýše do dosažení vyrovnaného rozpočtu (při zohlednění veškerých příjmů z dotovaných aktivit). Diskontaci navrhujeme vztáhnout, pokud vůbec, pouze na podporu investičního charakteru. Žádáme EK o důslednější specifikaci pravidla omezení výše podpory na základě předpokládaného funding gap u kulturních činností, např. s pomocí typových příkladů. Není například jasné, jaký

6 časový úsek se má v jednotlivém případě považovat za referenční období (dle definice). V české verzi návrhu GBER II je funding gap přeloženo jako schodek financování, což považujeme za zavádějící, správný termín je dle našeho názoru finanční mezera. K čl. 7, odst. 2 Žádáme lépe vysvětlit, jakým způsobem určovat procentuální využití kapacity sportovní infrastruktury pro sport zda na základě poměru stavebních/technických částí zařízení primárně určených pro sport vůči těm primárně neurčeným pro sport, nebo na základě předpokládaného časového využívání zařízení ke sportovním aktivitám v poměru k nesportovním. Nad rámec vysvětlení EK na poradním výboru není z pohledu ČR zřejmé, jak vykládat institut výhradního užívání infrastruktury. Ve většině případů těchto infrastruktur nebývá jejich využívání omezeno čistě na jediného sportovního uživatele, ale v určitém rozsahu ji vždy využívají i jiné subjekty. Dále není jasné, zda se 20% využívání infrastruktury jinými uživateli má počítat z celého rozsahu infrastruktury (100%) nebo pouze z kapacity zaměřené pro sport (což může být jen 80%). V českém překladu je drobná nepřesnost professional sport user a non-professional sport user jsou překládány jako profesionální uživatel a amatérský uživatel. Z překladu tak vypadlo, že jde o sportovní uživatele, tedy subjekty existující primárně za účelem sportovní aktivity. K čl. 7, odst. 3 Navrhujeme v ustanovení vysvětlit, zda je vyloučení zábavních parků a hotelových zařízení z podpory absolutní, nebo je možné, analogicky s podmínkami pro sportovní infrastruktury, podpořit takový typ multifunkční rekreační infrastruktury, který bude určen k poskytování jiných kulturních a rekreačních služeb z 80% a hotelovým zařízením bude např. pouze z 20% kapacity. K čl. 7, odst. 4 Není jednoznačné, jakým způsobem vykládat přednostní přístup k infrastruktuře. Žádáme text upřesnit, resp. doplnit, aby se zamezilo různým interpretacím. Ze současného znění vyvozujeme, že podnik, který se na investičních nákladech sportovního zařízení podílí z 50%, může po celou dobu odpisů investice využívat dané zařízení přednostně (možno i výhradně, pokud by žádal o přednostní přístup po celou dobu životnosti) ve svůj prospěch, a to v rozsahu do 80% kapacity určené pro sport (dle odst. 2). U rekreačního zařízení by pak dle navrhovaného znění článku mohl podnik, který jej nadpolovičně financoval, přednostně využívat neomezenou kapacitu takovéhoto zařízení (tj. až ze 100%) vzhledem k absenci omezení pro užívání rekreačních zařízení jedním uživatelem. Doporučujeme EK podmínky přednostního přístupu důkladně specifikovat vzhledem k různosti možných výkladů a v návaznosti na ostatní požadavky v článku 7. K čl. 7, odst. 5 Tento odstavec je nesrozumitelný. Nerozumíme tomu, zda se v článku hovoří o cenových podmínkách, které stanovuje veřejný orgán (např. obec jako vlastník infrastruktury) vůči uživatelům z kategorie profesionálních klubů a nebo o cenových podmínkách, které profesionální klub jako (primární) uživatel infrastruktury stanovuje za užívání infrastruktury třetím subjektům. Dále nerozumíme, kterými subjekty jsou míněny konkurenční kluby (= competing clubs ) ani co Komise myslí rejstříkem (= register ), na základě něhož by se měly ceny porovnávat. Žádný plošný rejstřík

7 cenových podmínek pro užívání sportovních infrastruktur v ČR neexistuje a jeho zřizování považujeme za neúčelné. Dle názoru ČR bude plně postačující podmínka pro poskytování infrastruktury k užívání klubům a třetím stranám za obvyklou tržní cenu. K čl. 7 (definice) Obdobně jako v připomínce k čl. 6 žádáme o specifikaci výpočtu výše podpory na základě funding gap (vymezení referenčního období atd.). Dle názoru ČR by bylo z důvodu právní jistoty při aplikaci GBER účelné alespoň rámcově vymezit pojem multifunkční rekreační infrastruktury na jaká zařízení se tato kategorie dá aplikovat a jakými parametry mají disponovat, aby byla splněna podmínka jejich multifunkčnosti. Dále by bylo vhodné definovat zábavní park (= leisure park ), pod nímž si lze představit více druhů objektů. U tohoto pojmu se navíc obáváme, že český překlad může být zavádějící. Nesouhlasíme dále s navrhovanou definicí profesionálního sportu, která není v souladu s předchozí rozhodovací praxí Komise a Evropského soudního dvora, z nichž vyplývá, že za profesionální sportovní klub se považuje sportovní subjekt účastníci se první nebo druhé nejvyšší ligové soutěže v daném členském státě (viz např. rozhodnutí Evropské komise ve věci N 118/00 Francie - Subventions publiques aux clubs sportifs professionnels). Dále uvádíme, že Evropskou komisí uvedená definice může zcela nově bez jakékoliv rozhodovací praxe stavět do pozice příjemce veřejné podpory i individuálního profesionálního sportovce, proto zcela s navrhovanou definicí nesouhlasíme a navrhujeme ji dle výše uvedeného přeformulovat. Závěrem Vzhledem k zcela zásadnímu dopadu podmínek GBER na míru administrativní a časové náročnosti a míru efektivnosti již nyní komplikovaného systému poskytování podpor v rámci operačních i národních programů podpory si dovolujeme zdůraznit, že nadále platí připomínky ČR podané v předchozí části konzultace ke GBER I ke společným ustanovením a stávajícím kategoriím GBER. Zejména nesouhlasíme s ustanovením stropu ve výši 100 milionů EUR na plánované roční výdaje schématu podpory, jehož překročení by způsobilo nemožnost aplikace GBER. Tento strop by z důvodů popsaných v předchozím vyjádření ČR neadekvátně zkomplikoval administraci zejména systému investičních pobídek v ČR, který je v současné době probíhá jako režim regionální podpory dle GBER. Nesouhlasíme rovněž se zamýšlenou povinností předkládat navrhovaný standardizovaný formulář u každé jednotlivé žádosti o podporu a dále s navrhovanou povinností administrovat údaje o jednotlivých podporách udělených dle GBER na jednotné webové stránce, kterou považujeme za nekoncepční, neúčelnou, adekvátně nenavázanou na požadavky související s čerpáním strukturálních aj. evropských fondů a pouze generující finanční zátěž pro členské státy a poskytovatele. Pokud Komise bude na zřízení webové stránky trvat, žádáme vzhledem k náročnému technickému a administrativnímu procesu zpracování předepsané webové aplikace o ustanovení alespoň jednoletého přechodného období na zřízení takovéto stránky.

8 Vzhledem ke zcela zásadnímu významu revidovaného nařízení GBER ČR ze strany EK uvítá další pokračování diskuse s členskými státy za účelem nastavení optimálních kritérií GBER, které povedou k maximálně efektivní, nadměrně nezbyrokratizované a smysluplné aplikace blokových výjimek.