KONCEPCE Oddělení prevence a humanitních činností Příloha materiálu 138/ZK/12

Transkript

1 Příloha materiálu 138/ZK/12 Schválena usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. XX/XX/ZK ze dne KONCEPCE Oddělení prevence a humanitních činností

2 Koncepce OPHČ ÚVOD SOUHRNNÉ INFORMACE informace o oddělení prevence a humanitních činností Oddělení prevence a humanitních činností vzniklo pod odborem sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje k S ohledem na logickou provázanost konkrétních opatření a potřeb cílových skupin se v něm spojily náplně pracovníků, kteří jsou pověření řízením, koordinací a metodickým vedením v oblastech, které spolu souvisí tím, že se dotýkají především prevence celého spektra společensky rizikových jevů. Jedná se o prevenci užívání návykových látek, prevenci sociálně patologických jevů obecně, prevenci sociálního vyloučení a prevenci kriminality. Celkem má oddělení počátku roku 2012 pět pracovníků: o Krajský protidrogový koordinátor (zároveň vedoucí oddělení); o Krajský školský koordinátor sociálně patologických jevů; o Koordinátor romských poradců; o Metodik sociální prevence; o Manažer prevence kriminality. návaznost na předcházející koncepci První Koncepce oddělení prevence a humanitních činností (dále jen Koncepce) byla předložena samosprávě Jihočeského kraje v průběhu roku 2006, schválena byla zastupitelstvem kraje usnesením č. 166/2006/ZK ze dne V průběhu platnosti této koncepce přibyla na oddělení prevence a humanitních činností nová agenda, spojená s přistoupením Jihočeského kraje do systému prevence kriminality na národní úrovni, vycházející z usnesení vlády č ze dne Koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje na období 2009 až 2011 byla schválena dne usnesením zastupitelstva kraje č. 29/2008/ZK 2. Na období byla zpracována další Koncepce, skládající z dílčích strategií (podle oblastí, na které je primárně zaměřeno Oddělení prevence a humanitních činností): Strategie protidrogové politiky Jihočeského kraje; Strategie prevence rizikového chování Jihočeského kraje; Koncepce sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením; Koncepce integrace romské menšiny v Jihočeském kraji; Akční plán koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje. Jednotlivé strategie korespondovaly nebo navazovaly na strategie na národní úrovni. Tato koncepce byla zpracována za aktivní spolupráce s jednotlivými hlavními aktéry v jednotlivých oblastech, i s představiteli samospráv v Jihočeském kraji. Pro každou tuto oblast měli její zpracovatelé k dispozici odborného garanta. Koncepce OPHČ na období byly schváleny samosprávou Jihočeského kraje (usnesení zastupitelstva kraje č. 500/2009/ZK ze dne ). Tato Koncepce byla každoročně vyhodnocována, formou Závěrečných zpráv o plnění Koncepce oddělení prevence a humanitních činností. Za rok 2010 byla tato zpráva předložena zastupitelstvu kraje den (č. usnesení 313/2011/ZK-23), za rok

3 dne (č. usnesení 83/2012/ZK-30). Jak Koncepce, tak Zprávy jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách Jihočeského kraje, sekce Krajský úřad, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Informace k drogové problematice v Jihočeském kraji. Přímý odkaz: ). informace o procesu tvorby této koncepce Tato koncepce bude sloužit pro oporu koordinace a financování/ spolufinancování služeb nebo aktivit v jednotlivých náplních činností OPHČ z prostředků Jihočeského kraje (případně dalších veřejných zdrojů). Při přípravě těchto materiálů jsme považovali za potřebné: vycházet z předcházející Koncepce, respektive z těch priorit (a jejich řešení), které jsou nadále aktuální (a která se osvědčila); ze souvisejících koncepčních dokumentů na národní úrovni; ale zároveň podporovat aktivity, šité na míru konkrétní situaci v kraji (nebo jednotlivých regionech kraje) Obecněji řečeno: vydali jsme se cestou mnohem více konkretizovaných a specifičtěji popsaných opatření, než je tomu obvykle v dokumentech s širším zacílením (třeba právě na národní úrovni). Naší cestou je podporovat občany, kteří se ocitnou v složité životní situaci prostřednictvím podpory specifických služeb a aktivit. Tady jsme, podle povahy řešeného problému volili mezi dvěmi možnými cestami strategického uvažování o této podpoře: o plošná podpora (po regionech) řešení problému je vhodné podporovat všeobecně, zasahuje celou populaci, nebo ji ohrožuje (typicky drogová problematika, otázka preventivního působení, kriminalita apod.); o cílená podpora (podle aktuálních, specifických potřeb) problém se vyskytuje nerovnoměrně (typicky vyloučené lokality, problematika migrantů a azylantů). Nejbližším souvisejícím strategickým dokumentem na úrovni Jihočeského kraje, na jehož výstupy více nebo méně tato Koncepce navazuje, je Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období Podpora přímé práce s ohroženými skupinami, tedy podpora služeb v terénu byla zvolena jako jednoznačná priorita. Jednotlivé části (dílčí strategie podle zaměření na specifickou cílovou skupinu či společenský jev) této koncepce mají tuto strukturu: stručný popis situace v kraji v konkrétní problematice, specificky s ohledem na cílovou skupinu; SWOT analýza; z obého vyplynuly priority, z nich opatření vedoucí k dosažení žádoucího stavu; následují popsané podmínky naplnění opatření (podle povahy problematiky, včetně indikátorů úspěšnosti jako podkladu pro vyhodnocení úspěšnosti strategie); a výslovně uvedená ekonomická náročnost pro kraj (i ve vztahu k předpokládaným možným externím zdrojům financí) 3

4 Postup při tvorbě koncepce Východiska byla tato: spolupráce s místními odborníky o především pracovníci obecních úřadů se souvisejícími pracovními kompetencemi a náplněmi (místní protidrogoví koordinátoři, okresní metodici prevence, manažeři prevence kriminality, sociální kurátoři, romští poradci apod.) o poskytovatelé služeb a další organizace, podílející se na činnostech, které jsou náplní této Koncepce ; spolupráce s odbornými garanty na národní úrovni (ministerstva, orgány vlády ČR) Rámcový obsah činností, postup zpracování: záměr tvorby koncepce, sběr podkladů pro popis situace; SWOT analýzy, definování potřeb a cílů; zpracování jednotlivých koncepcí; vnější připomínkovací proces (průběžně - místní odborníci, národní úroveň); vnitřní připomínky (v rámci oddělení, odboru, samosprávy) předložení Koncepce radě a zastupitelstvu kraje následovat bude realizace schválených kroků/ aktivit a každoroční písemné vyhodnocování této realizace ( Závěrečné zprávy ) 4

5 základní informace o jednotlivých strategiích 1/ OBLAST protidrogové politiky (str. 7) Strategie protidrogové politiky Jihočeského kraje na období Navazuje na: Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018 Odborná konzultace: sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Garant za Jihočeský kraj: krajský protidrogový koordinátor 2/ OBLAST prevence rizikového chování (str. 30) Strategie prevence rizikového chování Jihočeského kraje na období Navazuje na: Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období Odborná konzultace: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Garant za Jihočeský kraj: koordinátor prevence 3/ OBLAST osob ohrožených sociálním vyloučením (str. 41) Koncepce sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na období Navazuje na: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení (Usnesení vlády ze dne 23. března 2009) Garant za Jihočeský kraj: krajský metodik sociální prevence 4/ OBLAST rómské menšiny (str. 60) Koncepce integrace romské menšiny v Jihočeském kraji Navazuje na: Usnesení vlády ČR č. 279 ze dne o Koncepci politiky vlády vůči příslušníkům romské komunity napomáhající jejich integraci do společnosti Odborná konzultace: Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Garant za Jihočeský kraj: koordinátor romských poradců 5/ OBLAST prevence kriminality (str. 69) Koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje v roce Navazuje na: Strategie prevence kriminality ČR na léta Odborná konzultace: Ministerstvo vnitra ČR Garant za Jihočeský kraj: manažer prevence kriminality Informace k finanční náročnosti Koncepce OPHČ: Co se týče finančních prostředků, potřebných k realizaci jednotlivých součástí Koncepce OPHČ, jedná se o prostředky navržené zpracovateli jednotlivých oblastí. Alokace prostředků na oblasti, uvedené v jednotlivých strategiích bude vycházet z reálných možností schváleného rozpočtu kraje pro daný kalendářní rok. 5

6 OBLAST protidrogové politiky Strategie protidrogové politiky Jihočeského kraje na období Úvodem 1.1 stručný popis oblasti, kterou řeší tato strategie Užívání nejen nelegálních návykových látek je fenoménem, se kterým se potýkali a potýkají snad všechny civilizace, o kterých víme. Tedy není důvod domnívat se, že by se tato problematika mohla vyhnout Jihočeskému kraji. Rozdílnost přístupů, jakými byla tato problematika řešena mezi tisíciletími a civilizacemi svědčí o tom, že bylo vyzkoušeno mnohé, aby bylo zamezeno jevům, které působí každé společnosti mnoho škod a jejím občanům mnoho utrpení. A zároveň svědčí o tom, že dosud nebyl (a troufáme si tvrdit, že ani v budoucnosti nebude) objeven způsob, jak škodlivé užívání návykových látek vymýtit zcela. Proto ani tato strategie neslibuje společnost bez drog. Ale protože nechceme a nemůžeme rezignovat na řešení problémů, které drogy přináší, využíváme ty ověřené nástroje, které mohou průvodní škody minimalizovat. Víme, že realizací vhodných programů primární prevence můžeme oddálit věk prvního užití drogy u jednotlivce, ale i snížit celoživotní prevalenci užití drogy v celé populaci. Víme, že máme nástroje, kterými můžeme snížit zdravotní rizika, plynoucí z užívání drog (nejen u uživatelů samotných), můžeme značně snížit nejen ekonomické dopady tohoto jevu na společnost (na veřejné zdraví, na veřejné zdravotnictví, sociální systém, trestně právní systém a kriminalitu jako takovou). Víme, že rozdíl mezi řešením a neřešením této problematiky může pouze v podmínkách Jihočeského kraje znamenat v rovině ekonomické rozdíl mezi miliony korun, vydanými na prevenci, a stamiliony, vydanými na řešení následků (epidemie HIV/AIDS, různých typů žloutenek, zvýšená míra kriminality a podobně). V rovině lidské může tento rozdíl znamenat stovky ztracených osudů a možná desítky lidských životů. To vše oproti stávajícímu stavu realizace protidrogové politiky vědecky podloženým, a léty praxe osvědčeným způsobem. Hlavním úkolem Strategie je stanovit priority protidrogové politiky, realizované Jihočeským krajem, na období let Je klíčovým dokumentem, který je propojen s ostatními platnými strategickými dokumenty v působnosti kraje (Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb; Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje) a v těsné návaznosti na předcházející strategii (období ) pojmenovává hlavní oblasti, kde se kraj má a může angažovat. Zároveň tato strategie odráží vliv obdobných zásadních dokumentů na národní úrovni (Národní strategie protidrogové politiky na období a dokumenty navazující Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2012). Měla by splňovat čtyři hlavní požadavky na tvorbu (a realizaci) obdobných dokumentů: Být v souladu se současným stavem vědeckého poznání o účinných řešeních problémů, souvisejících s užíváním návykových látek; Být realistická ve svém přístupu k této problematice jako takové neslibovat nemožné, ale respektovat mnohovrstevnatost a rozmanitost faktorů, které jsou v pozadí fenoménu užívání drog; Být realistická v jednotlivých opatřeních a konkrétních krocích tedy plánovat a realizovat jednotlivé kroky a opatření tak, aby byly realizovatelné nástroji, které má kraj k dispozici, a využívat zdrojů, které jsou dostupné a dlouhodobě reálné; Komunikovat s ostatními přístupy tedy najít pro jednotlivá opatření a priority místo, které jim náleží; nedublovat činnosti, které náleží centrální úrovni, a neomezovat nebo nezastupovat úroveň místní. 6

7 Naprostá většina v této Strategii popsaných priorit je podložena požadavky, které na kraj jako územně správní jednotku klade zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů 22 Územní samosprávné celky (1) Kraj v samostatné působnosti a) koordinuje a podílí se na realizaci protidrogové politiky na svém území, za tím účelem spolupracuje se státními orgány, s orgány obcí a s poskytovateli služeb v oblasti protidrogové politiky, viz priorita 3;4; 5. b) ve spolupráci se státními orgány i s orgány obcí zpracovává krajskou strategii protidrogové politiky, viz tento text c) podílí se na financování programů protidrogové politiky a kontroluje účelné využití těchto finančních prostředků, viz priorita 1.1; 2.1, oblast 7 d) zřizuje za účelem koordinace protidrogové politiky na svém území funkci krajského protidrogového koordinátora, e) zřizuje svůj iniciativní nebo poradní orgán pro oblast protidrogové politiky v souladu se zvláštním právním předpisem 16), viz priorita 4.1 h) ročně soustřeďuje a vyhodnocuje údaje o situaci týkající se škod působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami na svém území. Viz priorita postup tvorby strategie: Vychází z dobré praxe realizace předchozí strategie. Ta byla vyhodnocena po každém období její platnosti (za rok 2010 i za rok 2011). Tyto Závěrečné zprávy jsou součástí Závěrečné zprávy OPHČ za sledovaná období (zveřejněné na webových stránkách Jihočeského kraje, odkaz: ) Na stejném místě je zveřejňována každoročně Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje, jejíž obsah se liší v tom smyslu, že se mnohem více věnuje popisu konkrétní situace v Jihočeském kraji v této oblasti (statistické přehledy apod.). Její náplň je předepsána sekretariátem RVKPP a Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti. Konzultována s místními koordinátory o SWOT analýza stávající strategie k hodnocení; o Podklady a náměty pro novou SWOT analýzu návrhy; o Návrh Strategie ke konzultaci. S NNO působícími v kraji o SWOT analýza stávající strategie k hodnocení; o Podklady a náměty pro novou SWOT analýzu návrhy; o Návrh Strategie ke konzultaci. Zaslána v rámci sběru připomínek RVKPP (ke konzultaci) 7

8 2. CÍLOVÉ SKUPINY 2.1 Vymezení obecně popis cílových skupin Obecně lze konstatovat, že tato strategie má za svůj cíl ovlivnit chování a rozhodování několika velmi rozdílných cílových skupin: PRIMÁRNÍ cílovou skupinou jsou osoby ohrožené drogami nebo na drogách závislé. jednotlivci, kteří dosud do styku s návykovými látkami nepřišli (nebo to nepředpokládáme nebo to prostě nevíme), nicméně jsou z hlediska budoucího vývoje případným příklonem k užívání drog (legálních i nelegálních) ohroženy. Zde se jedná o nejmladší generaci především žáci a studenti základních a středních škol. Tito jsou především objektem služeb primární prevence. Za nejrizikovější věkovou kategorii lze v případě začátku užívání legálních návykových látek (tabák, alkohol) považovat děti ve věku let, v případě nelegálních drog poněkud vyšší věkovou skupinu (typicky let). Za optimální se ovšem považuje začít s preventivním působením (především ve smyslu výchovy ke zdravému životnímu stylu a zdravému sebehodnocení apod.) v nižších věkových skupinách. jednotlivci, kteří již do styku s drogami přišli, užívají je a jsou tímto ohroženi; včetně jejich sociálního okolí (rodinní příslušníci, partneři). Tito jsou uživateli zdravotně sociálních služeb. Za nejrizikovější věkovou skupinu můžeme označit občany kraje ve věku let (ve smyslu dlouhodobého problémového, především injekčního užívání nelegálních drog). Škodlivým užíváním nebo excesivními experimenty je výrazně ohrožena věková skupina let. SEKUNDÁRNÍ cílovou skupinou jsou osoby či instituce, zainteresované na řešení této problematiky: poskytovatelé adiktologických služeb (tzv. drogové nebo protidrogové služby pracují převážně s uživateli drog); pedagogové, další výchovní pracovníci, ředitelé škol; rodičovská veřejnost; samosprávy obcí; úředníci a další kompetentní osoby na příslušných institucích (samosprávné a správní orgány apod.); poskytovatelé dalších služeb, souvisejících s touto problematikou (zdravotní, sociální, vzdělávací, zájmové..). 2.2 Vymezení pokus o kvantifikaci / počet na území kraje PRIMÁRNÍ cílová skupina: jednotlivci, kteří zpravidla dosud do styku s návykovými látkami nepřišli, neužívají je (relativně jednoduchá kvantifikace, vychází z počtu obyvatel kraje a jeho věkové struktury, rok 2010). Pochopitelně je toto neužívání fikce u malé části jednotlivých věkových kategorií lze předpokládat zkušenosti (různého rozsahu) s užitím legálních i nelegálních návykových látek, mezi jednotlivými skupinami se toto výrazně liší. Nicméně z důvodů, vztahujících se k odhadu uživatelů služeb primární prevence je tato kvantifikace přijatelná a běžně používaná. počty obyvatel Jihočeského kraje v základních věkových skupinách: o věková skupina 0 14 let celkem cca osob z toho 0 4 let cca osob z toho let cca osob 8

9 o věková skupina let celkem cca osob z toho let cca osob z toho let cca osob z toho let cca osob o věková skupina + 65 let celkem cca osob nebo také takto (vzhledem k charakteru primární prevence, údaje za školní rok 2010/2011) o počet dětí v MŠ dětí 884 tříd/ o počet žáků ZŠ (vč. speciálních) žáků 227 škol o počet studentů SŠ (denní studium) studentů a učňů 95 škol jednotlivci, kteří již do styku s drogami přišli (naopak velmi nejednoduchá kvantifikace, údaje nemohou být nikdy zcela přesné, vychází z kombinace poměrně složitých výzkumů a kvalifikovaných odhadů) o celoživotní prevalence užití legální drogy (tj. užití alespoň 1* za život) v ČR činí 55 % tabák, 93 % alkohol. V Jihočeském kraji můžeme předpokládat, že tuto zkušenost zažilo cca osob/ tabák, /alkohol 1 ; o celoživotní prevalence užití nelegální drogy (tj. užití alespoň 1* za život) v ČR ve věkové kategorii let činí více než 30% (nejvíce je zastoupeno konopí, míra prevalence 30,5%; u ostatních látek je mnohem nižší a pochopitelně se skupiny uživatelů prolínají, tedy nelze prostě jednotlivé údaje o prevalenci sčítat.). V Jihočeském kraji tedy můžeme předpokládat, že tuto zkušenost zažilo cca osob - ovšem prevalence užití v posledním měsíci tedy aktuální, činí v měřítku ČR cca 4 %, tedy asi osob; 2 z toho co se týče nelegálních drog, mezi kategoriemi celoživotní prevalence a problémový uživatel drog se nachází celá řada osob obyvatel kraje, u kterých patří opakované užití/ víceméně pravidelné užívání nelegálních návykových látek (pochopitelně v řadě případů společně s těmi legálními) k jejich životnímu stylu. Pro tyto skupiny používáme v odborné terminologii názvy experimentátoři, rekreační uživatelé, pravidelní uživatelé nebo již problémoví uživatelé drog, kteří ovšem nespadají pod vymezení EMCDDA (užívají problémově jiné látky než opiáty, kokain, amfetaminy). Je velmi obtížné přesně vyčíslit, kolik osob v Jihočeském kraji by spadalo do těchto kategorií, přesto se domníváme, že kvalifikovaný odhad incidence opakovaného užívání nelegálních drog by mohl činit až cca osob/ rok. z toho počet problémových uživatelů drog (podle definice EMCDDA, tj. injekční užívání jakékoli drogy 3 a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a /nebo drog met-/amfetaminového typu). V celé ČR činí v průměru 0,4 % dospělé populace. V Jihočeském kraji můžeme předpokládat (i podle dalších ukazatelů) počet osob (z toho cca injekčních uživatelů). 1 Pro tyto výpočty byly využity údaje z Výběrového šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel ČR zaměřené na zneužívání drog, ÚZIS ČR VZ ČR 2010, NMS. Str. 24 a dále. Údaje z celopopulační studie z r (NMS a INRES/SOFRES). 3 V České republice jde nejčastěji o metamfetamin (tzv. pervitin), heroin a/nebo Subutex. 9

10 Tabulka: Vývoj počtu klientů/ uživatelů drog (UD) a některých vybraných výkonů službami jihočeském kraji (pouze terénní programy a kontaktní centra) OBDOBÍ/ROK Počet klientů / UD z toho injekčních uživatelů drog z toho se základní drogou heroin z toho se základní drogou pervitin z toho se základní drogou kanabinoidy z toho se základní drogou Subutex počet kontaktů počet prvních kontaktů počet výměn počet vyměněných JIS Vymezení obecně popis výskytu v jednotlivých regionech Bez jakéhokoli nemístného zjednodušování lze konstatovat, že v případě této problematiky se jedná o plošně rozprostřený problém, tedy nejsou zjevné žádné viditelné rozdíly v rozšíření užívání návykových látek v jednotlivých regionech kraje (z hlediska statistického). Nicméně lze konstatovat, že vzhledem k demografickým, sociálním a dalším aspektům je tímto problémem (v absolutních číslech) nejvíce zasažen region Českobudějovicka. Koncentruje se zde zhruba třetina obyvatel kraje, je zde největší koncentrace škol a pracovních příležitostí. Město samo skýtá vzhledem ke svému charakteru největší možnost zachování anonymity jak pro vlastní užívání drog, tak pro jejich nelegální výrobu a distribuci i dostatek prostoru pro páchání doprovodné trestné činnosti (motivované snahou opatřit si finanční prostředky na nákup drogy). Tím se ovšem nedá říci, že by se drogový problém týkal ve zvýšené či rizikové míře pouze Českobudějovicka. Jsou místa v Jihočeském kraji, kde z různých důvodů rizikové skupiny dokonce (vzato přísně statisticky vztaženo například k počtu obyvatel) přesahují míru rizikového užívání v centru. Navíc se jeví, že se (víceméně neskrývané) především nitrožilní užívání rozšířilo i do malých měst a obcí v kraji. Tam, kde ještě před cca pěti bylo nemyslitelné, aby terénní program našel pravidelné klienty, dnes jich kontaktuje desítky. Je možné, že část těchto klientů byla dříve skrytá, a nechtěla kontaktem s touto specifickou službou přijít o svou anonymitu, nicméně nárůst kontaktů na malých městech je takový, že toto nemůže být jediné vysvětlení (vycházíme především ze statistických podkladů OS Prevent; terénní programy v okresech Prachatice, Strakonice, České Budějovice). I na základě těchto údajů jsme byli nuceni revidovat odhady problémových uživatelů drog v Jihočeském kraji a to výrazně nahoru 10

11 3. PŘEHLED SLUŽEB Mapa: Stav minimální sítě protidrogových služeb v Jihočeském kraji (rok 2011) Vysvětlivky: TP terénní program KC kontaktní centrum POR odborné sociální poradenství (zákon č. 108/2006, o sociálních službách) SL substituční léčba AL ambulantní léčba (od listopadu 2011 certifikována i při službě Auritus centrum pro lidi ohrožené drogou, FCH Tábor) PL psychiatrická léčebna TK terapeutická komunita Zabarvené okresy jsou standardně pokryty terénním programem (zkratka označuje sídlo konkrétní služby, zabarvení pokrytí). V okrese Tábor je TP (služba ale není samostatně certifikovaná, tvoří doplněk komplexu služeb Auritus ) pokryto pouze území města Tábor. (podrobnější údaje o službách viz příslušné Výroční zprávy o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje ) 11

12 2. FINANCOVÁNÍ SLUŽEB (JIHOČESKÝ KRAJ) Tabulka: Služby specifické protidrogové prevence, podpora ze strany Jihočeského kraje za období poskytovatel název projektu Sdružení Meta OS Arkáda OS Prevent OS Prevent OS Portus Prachatice OS Spirála Český Krumlov Specifická prevence pro školy a školská zařízení regionu J. Hradec Systém prim. prevence v regionu Písek a Milevsko Primární prevence pro region Strakonice Primární prevence pro krajské město České Budějovice Primární prevence Phénix Komplexní program prevence Spirála Jihočeský kraj CELKEM Tabulka: Služby pro uživatele drog, podpora ze strany Jihočeského kraje za období poskytovatel název služby služba CPDM o.p.s. Streetwork pro města Č. Krumlov a Kaplice TP Sdružení Meta P.Centrum J. Hradec TP OS Arkáda Kontaktní centrum Arkáda KC + TP FCH Tábor Auritus - centrum pro lidi ohrožené drogou KC O.s. Háječek Kontaktní a doléčovací centrum pro drog.závislost KC Č.B. OS Prevent Kontaktní centrum Prevent Č. B. KC OS Prevent Kontaktní centrum Prevent Prachatice KC OS Prevent Kontaktní centrum Prevent Strakonice KC OS Prevent Jihočeský streetwork Prevent TP OS Prevent Substituční centrum Prevent SC OS Prevent Doléčovací centrum Prevent NP OS Prevent Drogová poradna Prevent AL Sdružení Meta P.Centrum J. Hradec OSP Jihočeský kraj CELKEM Pro dobu platnosti této strategie předpokládáme obdobný model financování jako v minulém období. Tedy dva grantové programy, zaměřené na podporu odborně zajištěných programů, služeb a aktivit v oblastech primární prevence a služeb pro uživatele drog. Jedná se výhradně o prostředky Jihočeského kraje (jiné neumíme dlouhodobě naplánovat ani ovlivňovat jejich alokaci). Primárně slouží tyto prostředky k zajištění dostupnosti minimální sítě služeb pro občany kraje. 12

13 3. SWOT ANALÝZY 3.1. SWOT analýza, z předcházející Strategie a její stručné zhodnocení vzhledem k současnému stavu (konzultováno s místními poskytovateli služeb a místními protidrogovými koordinátory). Ponechány pouze ty body, které byly respondenty komentovány, včetně podstatných komentářů. Komentáře, vztažené ke konkrétní MÍSTNÍ úrovni nebyly akceptovány. Body, které byly hodnoceny jako stále platné, tvoří kostru nové SWOT analýzy.) SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Minimální síť služeb existence služeb - služeb je dostatek, ale neexistuje mezi nimi koordinace; Ustálený systém financování - ustálený, ale špatný (má souvislost s víceletým financováním); Dostatek služeb ne všech; Školy jsou aktivnější v získávání financí na PP neplatí všeobecně, někde zaznamenávají aktivity pokles, je mnoho vyhořelých, školy mají s granty špatné zkušenosti; Školy jsou aktivnější v PP (obecně) není zcela jisté, rozhodně neplatí plošně; Roste důvěra veřejnosti k zavedeným službám ano i ne, spíše převládá lhostejnost; Služby informují, prezentují se směrem ven někdy platí, ale obecně spíš na to nejsou finanční prostředky; POZN.: Značná část silných stránek trvá, proto byla přesunuta do nové SWOT analýzy, komentáře respondentů naznačují, že rozdíly jsou spíše na místní úrovni. Chybí detox a dětští psychiatři (i obecně) u psychiatrů chybí spíše ochota, potřeba detoxu není vnímána jednoznačně; Nevůle samospráv obcí k podpoře drogové problematiky Pozdní financování služeb MPSV situace se mírně zlepšila; Zajištění zdravotní péče pro UD (vyšetření HIV, hep C) místní rozdíly, někde platí, někde se situace zlepšuje; Neinformovanost (malá inf.) veřejnosti Postoj veřejnosti k financování protidrog. služeb (politiky) nestojí o to (laický pohled) Nedostatečná koordinace (školy obce) obecně k probl. drog Malé povědomí o roli jednotlivých služeb delegování klientů do odpovídajících služeb (ze strany.) očekáváme zlepšení; Hůře se shánějí lidé do služeb (pracovníci) částečně platí, částečně nikoli (podle regionů a poskytovatele); POZN.: Obdobně jako u silných stránek, žádné zásadní změny ve vnímání situace oproti roku Spíše se v hodnocení zohledňují místní specifika, k celokrajné úrovni výrazné připomínky nejsou. PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ Víceleté financované nenaplněno; Tvorba koncepce stále chybí; Změna koncepce MZ ohledně financování adikt.výkonů z VZP - výrazné zhoršení šance, že se to v dohledné době podaří; Rozšíření nabídky služeb není na to, i vzhledem k úsporám ve veřejných rozpočtech vhodná doba, možná stačil by návrat ke stavu před finanční krizí; POZN.: V některých jednotlivých bodech došlo k využití příležitostí (spolupráce se samosprávami, většina příležitostí nebyla využita. POZN.: Ohrožení z pohledu respondentů trvají, mezi léty 2009 (příprava původní koncepce) a 2012 se zdá se v tomto segmentu vůbec nic nezměnilo. Proto byly tyto body přesunuty do nové SWOT analýzy. POZN. CELKOVÁ: jak patrno z komentářů, nejbolavějším místem současné protidrogové politiky je nedostatek finančních prostředků a všechny okolnosti se systémem financování spojené. 13

14 3.2. SWOT analýza pro nové období Strategie (konzultováno s místními poskytovateli služeb a místními protidrogovými koordinátory). Základ tvoří body, uvedené ve SWOT analýze pro období případně na základě podnětu v upravených formulacích, SWOT analýza je zároveň doplněna o nové podněty. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Minimální síť protidrogových služeb v kraji existence potřebných a dostupných služeb; Stabilní, odpovědná finanční podpora kraje službám; Ustálený systém financování (především ze strany JčK a MPSV) alespoň částečná jistota; Podpora segmentu služeb (TP) prostřednictvím Individuálního projektu Jihočeského kraje; Roste výkonnost služeb, víc se daří podchycovat klienty; Služby jsou velmi dobře zajištěné odborně personálně, certifikace, standardy; Služby spolu čím dále lépe kooperují; Existence a fungování KPKS; Dobrá komunikace (kraj samosprávy služby ostatní subjekty) nebo alespoň se neustále zlepšující; Služby informují, prezentují se směrem ven (podle aktuálních možností); Drogové služby se účastní tvorby KPSS v jednotlivých regionech; Postavení adiktologických služeb se zlepšuje v očích veřejnosti i místních politiků; Dobré zmapování problematiky v kraji; Obce nepociťují drog. problematiku jako problém (včetně veřejnosti) nechtějí spolufinancovat služby; Nedostatečné financování (není na rozvoj služeb, nezohledňovány inflace a meziroční nárůsty cen, mezd apod.) všechny úrovně, dlouhodobě služby pracují v krizovém režimu; Nejisté, opožděné a neefektivní financování (absence víceletého financování služeb všech úrovní obecně včetně PP); CHYBÍ VÍCELETÉ FINANCOVÁNÍ; Neprovázanost sociálního a zdravotního systému; Nedostatek AT ambulancí, odborné lékařské péče obecně špatná spolupráce se zdravotnickým sektorem; Velké zatížení služeb administrativou (týká se především vyúčtování dotací); Školy nespolupracují s obcemi (oboustranně, v prevenci); Skrývání skut. situace v drog.problematice (obce před veřejností); Zajištění zdravotní péče pro UD (vyšetření HIV, hep C); Malá protestovanost uživatelů drog na infekční onemocnění; Kumulace funkcí (koordinátoři, metodici); Malá nebo žádná informovanost veřejnosti; PŘÍLEŽITOSTI Víceleté financovaní služeb (včetně primární prevence); Stanovit jasnější a jednodušší pravidla pro zapojení služeb do jednotlivých úrovní sítí, tím zjednodušit a zpřehlednit jejich financování; Tvorba nové koncepce financování (na národní úrovni); Intenzivnější zapojení obcí do plánování a spolufinancování služeb; Financování adiktologických výkonů z veřejného zdravotního pojištění; Zapojení klientů do spolufinancování služeb (v přiměřené míře); Rozšíření nabídky služeb nebo místní dostupnosti těch stávajících (terénní programy, souvisí se zlepšením úrovně financování služeb); Další propojování zainteresovaných subjektů, zlepšení úrovně spolupráce (policie, zdravotnický systém ); Spolupráce služeb na jednotném postupu (ve spolupráci s krajem) vzhledem k dalším subjektům (samosprávy, národní úroveň RVKPP); OHROŽENÍ Nedostatek financí - omezí nejen kvalitu a dostupnost služeb, ale i jejich existenci jako takovou; Různé přístupy (výklady) různých institucí kontrolních k tomu samému (vč. financí) ohrožují samotnou existenci realizátorů služeb; Ohrožení systému testování zvýšený výskyt infekčních chorob (HCV, HIV) ohrožení pro klienty i veřejnost; Obecně špatná nebo nedostatečná úroveň zdravotnické péče o klienty ohrožení veřejného zdraví; Finanční krize - nebo nevůle správců veřejných rozpočtů spolufinancovat protidrogovou politiku; Syndrom vyhoření pracovníků ve službách, kteří se s problematikou setkávají, koordinátorů; Centrální úroveň financování nestabilita, chybí dlouhodobější výhled (jistot) pro poskytovatele, nekoncepčnost; Kumulace funkcí odborníků (místní koordinátoři, školní metodici); Omezení služeb nebo jejich dostupnosti prostor pro rizikovější chování UD; Nepřiměřené zapojení klientů do spolufinancování služeb (ztráta motivace odborné služby vyhledávat); Ukončení Individuálního projektu JčK bez náhrady; 14

15 4. CÍLE A PRIORITY V TÉTO OBLASTI Informace o stavu plnění těchto cílů a priorit budou dostupné každoročně v materiálu Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky kraje Obecný cíl: Snížit a/nebo stabilizovat užívání všech typů drog a potencionální rizika a škody, které mohou jednotlivcům a společnosti v důsledku jejich užívání nastat. Specifické cíle Zastavit případně zmírnit nárůst experimentálního a příležitostného užívání legálních i nelegálních drog; Stabilizovat případně snížit spotřebu legálních a nelegálních drog ve společnosti, zejména mezi nezletilými; Stabilizovat, případně snížit počet problémových uživatelů drog, alkoholu a tabáku; Snížit potenciální rizika užívání všech typů drog, alkoholu a tabáku a ekonomické, zdravotní a sociální dopady jejich užívání na jedince a společnost; Zvyšovat kvalitu života uživatelů všech typů drog i alkoholu, jejich rodičů a blízkých prostřednictvím zajištění dostupnosti kvalitních služeb léčby a resocializace; Snížit dostupnost legálních a nelegálních drog zejména pro nezletilé mladé lidi prostřednictvím efektivnějšího využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojů v podmínkách kraje. 1. Oblast primární prevence služby a aktivity zaměřené na neuživatele návykových látek Priorita 1.1/ Podpora odborně způsobilých služeb zařazených na základě jejich potřebnosti do minimální sítě protidrogových služeb na území Jihočeského kraje Opatření: 1.1.1: Finanční podpora služeb, zařazených na základě jejich potřebnosti a odborné způsobilosti do minimální sítě služeb 1.1.2: Koordinační podpora služeb (komunikace s centrálními orgány, podpora u dalších možných zdrojů financí, vzdělávání a informovanost služeb) Priorita 1.2/ Evaluace výkonnosti a dostupnosti služeb, zařazených v síti. Průběžná identifikace případných nových potřeb (zjišťování potřebnosti) v oblasti primární prevence. Opatření: 1.2.1: Průběžné zjišťování dostupnosti a efektivity stávajících služeb ve vztahu k poptávce po nich 1.2.2: Na základě ověřených informací pokrytí identifikovaných potřeb (rozšíření stávajících služeb, iniciace vzniku nových služeb) Finanční náročnost realizace těchto priorit pro Jihočeský kraj: Opatření a podrobněji viz Oblast 6 financování Ostatní opatření v rámci provozního rozpočtu kraje (výdaje na činnost protidrogového koordinátora) Přínosy realizace opatření v této oblasti: v konečném důsledku snížení poptávky po návykových látkách mezi nejmladší generací a nepříznivých důsledků užívání návykových látek pro jednotlivce i pro společnost 15

16 2. Oblast zdravotně sociálních služeb / služby pro uživatele drog Priorita 2.1/ Podpora odborně způsobilých služeb zařazených na základě jejich potřebnosti do minimální sítě protidrogových služeb Opatření: 2.1.1: Finanční podpora služeb, zařazených na základě jejich potřebnosti a odborné způsobilosti do minimální sítě služeb 2.1.2: Koordinační podpora služeb (komunikace s centrálními orgány, podpora u dalších možných zdrojů financí, vzdělávání a informovanost služeb) Priorita 2.2/ Evaluace výkonnosti a dostupnosti služeb, zařazených v síti služeb. Průběžná identifikace případných nových potřeb (zjišťování potřebnosti) v oblasti zdravotně sociálních služeb. Opatření: 2.2.1: Průběžné zjišťování dostupnosti a efektivity stávajících služeb v porovnání s poptávkou po nich 2.2.2: Na základě ověřených informací, iniciace pokrytí identifikovaných potřeb (rozšíření stávajících služeb, iniciace vzniku nových služeb) Pro období je prioritou hledat cestu v oblasti práce s mládeží, ohroženou rizikových chováním ve vztahu k návykovým látkám (systém včasné intervence) Finanční náročnost realizace těchto priorit pro Jihočeský kraj: Opatření a podrobněji viz Oblast 6 financování Ostatní opatření v rámci provozního rozpočtu kraje (výdaje na činnost protidrogového koordinátora) Přínosy realizace opatření v této oblasti: v konečném důsledku ovlivnění/ snížení poptávky po návykových látkách, minimalizace souvisejících zdravotně/ sociálních škod pro uživatele drog i pro jednotlivé komunity na území kraje 3. Oblast Snižování nabídky drog a prosazování práva Priorita 3.1/ Zprostředkování informací obcím k efektivnějšímu výkonu přenesené působnosti a vymáhání práva (v rámci přestupkového řízení). Opatření: 3.1.1: Informační semináře pro obce v oblasti snižování dostupnosti tabáku a alkoholu, především směrem k dětem a mládeži, držení v množství menším než malém... atp. a problematika s tím související 3.1.2: Zprostředkování výměny informací mezi obcemi a PČR k problematice prosazování práva (PČR, NPDC) Finanční náročnost realizace těchto priorit pro Jihočeský kraj: Všechna opatření v rámci provozního rozpočtu kraje (výdaje na činnost protidrogového koordinátora) Přínosy realizace opatření v této oblasti: snížení dostupnosti ( legálních ) návykových látek pro nejmladší generaci; v konečném důsledku snížení poptávky po návykových látkách mezi nejmladší generací, snížení jejich užívání a výskytu s nimi souvisejících zdravotních a sociálních nepříznivých dopadů; podpora právního vědomí u pracovníků obcí i široké veřejnosti. 16

17 4. Oblast koordinace a vzdělávání na úrovni kraje Priorita 4.1/ Udržení a optimalizace stávajícího systému koordinace protidrogové politiky Jihočeského kraje Opatření: 4.1.1: Udržení stávajícího systému koordinace v Jihočeském kraji prostřednictvím krajské protidrogové koordinační skupiny, zachování její struktury; 4.1.2: Posílení spolupráce s poskytovateli služeb. Priorita 4.2/ Aktivní spolupráce s obcemi na rozvoji koordinace protidrogové politiky na místní úrovni Opatření: 4.2.1: Metodická a koordinační podpora kraje obcím v přípravě a realizaci jejich přístupů k protidrogové politice na místní úrovni; 4.2.2: Zprostředkování efektivnějšího přenosu informací a intenzivnější spolupráce mezi obcemi a školami v oblasti protidrogové politiky. Priorita 4.3/ Vzdělávání iniciace a podpora Opatření: 4.3.1: Realizace aktivit, zaměřených na šíření odborných informací o protidrogové problematice mezi spolupodílející se subjekty (samospráva, úřady, další poskytovatelé služeb); 4.3.2: Podpora zavedení odborného vzdělávání v oblasti koordinace protidrogové politiky na celostátní úrovni; 4.3.3: Realizovat vzdělávání místních koordinátorů na území kraje. Finanční náročnost realizace těchto priorit pro Jihočeský kraj: Opatření náklady na realizaci krajské konference s protidrogovou tématikou o Kč o Kč o Kč Všechna ostatní opatření v rámci provozního rozpočtu kraje (výdaje na činnost protidrogového koordinátora) Přínosy realizace opatření v této oblasti: koordinace aktivit protidrogové politiky realizovaných na krajské a místní úrovni v rámci Jihočeského kraje; zvýšení informovanosti pracovníků obcí, navázání spolupráce mezi obcemi a dalšími institucemi, dlouhodobě působícími v této oblasti (PČR, poskytovatelé služeb ); výraznější zapojení poskytovatelů služeb do dialogu ohledně realistické podoby protidrogové politiky v Jihočeském kraji. 5. Oblast koordinace na národní úrovni Priorita 5.1/ Udržení a optimalizace stávajícího systému koordinace protidrogové politiky Jihočeského kraje Opatření: 5.1.1: Posílení přenosu informací z krajské úrovně směrem k úrovni celostátní (RVKPP), intenzivnější spolupráce na podporu koordinace na místní úrovni; Priorita 5.2/ Aktivní spolupráce s národní úrovní na plnění Akčního plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky (2010 až 2012 a následující) 17

18 Opatření: 5.2.1: Spolupráce na zvýšení protestovanosti uživatelů drog na infekční onemocnění aktivita AP 8.1. aktualizace manuálu pro testování na infekční onemocnění v prostředí nízkoprahových služeb (zajištění právního bezpečí poskytovatelů služeb); aktivita AP 8.3. zavést možnost testování nebo zprostředkování testování HIV, VHC a syfilis ve všech nízkoprahových adiktologických službách; aktivita AP 8.4. zlepšit spolupráci zdrav. zařízení s programy pro uživatele drog včasná diagnostika a léčba infekčních onemocnění : Hodnocení protidrogové politiky kraje (aktivita AP č ) 5.2.3: Efektivní koordinace protidrogové politiky na národní a místní úrovni aktivita AP zpracovávat strategické dokumenty kraje aktivita AP zintenzivnění spolupráce koordinátorů drogových, školských, romských aktivita AP zintenzivnit spolupráci mezi kraji, PČR a NNO) 5.2.4: koordinace protidrogové politiky a dostupnost informací v oblasti alkoholu a tabáku (aktivita AP č vytvoření jednotného metodického pokynu v oblasti kontroly dostupnosti alkoholu a tabákových výrobků osobám do 18 let) POZNÁMKA 1: V této prioritě jednotlivé oblasti vyplývají z aktuálního znění Akčního plánu Národní strategie (platí pro období ). Tedy jejich plnění nezávisí pouze na Jihočeském kraji, ten je uveden jako instituce, které je doporučeno spolupracovat. Jihočeský kraj nevidí na svém zapojení do plnění (nebo na spolupodílení se na plnění) těchto dílčích cílů Národní strategie žádnou překážku pokud bude ke spolupráci vyzván. POZÁMKA 2: Tento Akční plán končí v prvním roce realizace krajské strategie. Je tedy pravděpodobné, že se vzhledem obsahu navazujícího Akčního plánu Národní strategie jednotlivá opatření průběžně změní. Finanční náročnost realizace těchto priorit pro Jihočeský kraj: Všechna opatření v rámci provozního rozpočtu kraje (výdaje na činnost protidrogového koordinátora) Přínosy realizace opatření v této oblasti: koordinace aktivit protidrogové politiky realizovaných na krajské úrovni s úrovní celostátní; prezentace Jihočeského kraje jako spolehlivého partnera centrální úrovně, s tím souvisí ; možnost ovlivnit financování a koordinaci regionálních služeb (především nízkoprahových a zaměřených na Harm reduction) z této úrovně; 6. Oblast Informace - výzkum hodnocení Priorita 6.1/ Zvyšování informovanosti veřejnosti a dalších subjektů o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje Opatření: 6.1.1: Informace směrem k veřejnosti (web kraje, spolupráce s médii) Priorita 6.2/ Aktivní spolupráce s obcemi na zvyšování informovanosti samospráv, veřejnosti a dalších subjektů o realizaci protidrogové politiky obcí Jihočeského kraje Opatření: 6.2.1: spolupráce se samosprávami obcí zajištění informování členů samospráv a obyvatel obcí o konkrétních a aktuálních otázkách realizace protidrogové politiky 18

19 Priorita 6.3/ Udržet stávající systém sběru dat o situaci v oblasti protidrogové politiky Jihočeského kraje (viz VZ kraje) Opatření: 6.3.1: Zpracování Výroční zprávy o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje Finanční náročnost realizace těchto priorit pro Jihočeský kraj: Všechna opatření v rámci provozního rozpočtu kraje (výdaje na činnost protidrogového koordinátora) Přínosy realizace opatření v této oblasti: zajištění objektivních informací o skutečném stavu drogové problematiky na území kraje; aktuální a objektivní informace zajistí lepší orientaci v této problematice, realizaci opatření protidrogové politiky kraje a usnadní dostupnost potřebných služeb a kontakt s nimi; umožní službám se výrazně úspěšněji ucházet o finanční podporu ze strany obcí; na druhé straně poskytne samosprávám obcí a jejich úřadům věrohodné a odborné informace o stavu této problematiky na jejich území a zároveň návod k řešení 7. Oblast Financování Priorita 7.1/ Zajištění spolufinancování služeb v oblasti protidrogové politiky z rozpočtu Jihočeského kraje Opatření: 7.1.1: Udržení spoluúčasti kraje na projektech, zařazených do Minimální sítě služeb na základě identifikovaných potřeb zajištění místní a typové dostupnosti protidrogových služeb, průběžné navyšování alokace na základě ekonomické situace inflace apod.); 7.1.2: Podpora rozvoje sítě služeb nebo rozvoje stávajících služeb (zvýšení dostupnosti) na základě identifikovaných potřeb vznik nových služeb (na základě identifikovaných potřeb doplnění zajištění místní a typové dostupnosti protidrogových služeb, souběžně s navýšením alokovaných prostředků aby se rozvoj sítě služeb nedotkl služeb stávajících); 7.1.3: Udržení stávajících mechanismů finanční podpory grantové programy (Podpora minimální sítě protidrogových služeb; Podpora protidrogové politiky Jihočeského kraje); průběžná optimalizace těchto GP z hlediska zefektivnění jak pro administrátory, tak pro žadatele (souvisí s opatřením ); Priorita 7.2/ Zajištění spolufinancování služeb v oblasti protidrogové politiky z ostatních zdrojů Opatření: 7.2.1: Aktivní spolupráce s centrálními orgány (RVKPP, ministerstva) při podpoře projektů/ služeb, realizovaných na území kraje; 7.2.2: Aktivní spolupráce s obcemi kraje při zajištění spolufinancování projektů/ služeb, realizovaných na území kraje z obecních zdrojů. Finanční náročnost realizace těchto priorit pro Jihočeský kraj: Opatření 7.1.1: o Oblast primární prevence 2012 (Op.1.1.1) 1,5 mil. Kč* o Oblast primární prevence 2013 (Op.1.1.1) 1,5 mil. Kč* o Oblast primární prevence 2014 (Op.1.1.1) 1,5 mil. Kč* o Oblast zdravotně sociálních služeb 2012 (Op.2.1.1) o Oblast zdravotně sociálních služeb 2013 (Op.2.1.1) o Oblast zdravotně sociálních služeb 2014 (Op.2.1.1) 6,5 mil. Kč* 6,5 mil. Kč* 6,5 mil. Kč* 19

20 * jedná se o kvalifikovaný odhad výše prostředků na základě zkušeností z uplynulých období. Nelze brát toto finanční vyjádření jako závazné (tedy ani jako minimum, ani jako maximum). Vždy bude záležet na aktuálních možnostech Jihočeského kraje a vůli jeho politické reprezentace. Zároveň nelze, vzhledem k charakteru financování protidrogové politiky v ČR vyčíslit konkrétní výši prostředků pro jednotlivé služby i nadále předpokládáme, že Jihočeský kraj bude vybalancovávat případné výkyvy ve financování na národní úrovni s ohledem na udržení celého komplexu služeb (minimální síť). Financování souvisí úzce (ve většině služeb) se Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období POZN. a doplnění: Na rok 2011 byly předpokládané výdaje ze strany kraje Kč (bez zdravotnické složky programu substituce cca 300 tis. Kč), podařilo se zajistit Kč. Na další období jsou v SPRSS předpokládané tyto finanční prostředky (ze strany Jihočeského kraje): rok 2012: rok 2013: Odborné sociální poradenství Kč Kč Kontaktní centra Kč Kč Služby následné péče Kč Kč Terapeutické komunity Kč Kč Terénní programy Kč Kč CELKEM*: Kč Kč * v tom chybí náklady na část služby substituční centrum (zdravotnická složka, cca 300 tis. Kč) Opatření 7.1.2: o 2012: pro rok 2012 není identifikována potřeba nové komplexní služby, kterou by bylo nutné spolufinancovat z rozpočtu Jihočeského kraje; nicméně považujeme za důležité začít vzhledem k narůstajícímu rizikovému užívání návykových látek mezi dětmi a mladistvými zvážit možnost realizace aktivit včasné intervence v této oblasti (minimálně jako pilotní aktivitu); o 2013 a následující: v okamžiku tvorby této strategie není identifikována potřeba nové služby, přesto nelze tuto možnost vyloučit. Ostatní opatření a doprovodné aktivity (administrace GP apod.) v rámci provozního rozpočtu kraje (výdaje na činnost protidrogového koordinátora; další běžné provozní výdaje) Přínosy realizace opatření v této oblasti: zajištění realizace efektivních, vědecky podložených aktivit, naplňujících cíle této strategie a dalších souvisejících dokumentů; naplnění znění zákona č. 379/2005 Sb., 22; v konečném důsledku snížení poptávky po návykových látkách, minimalizace souvisejících zdravotně/ sociálních škod nejen pro uživatele drog, ale pro veřejnost v Jihočeském kraji. 20

21 5/ TECHNICKO ORGANIZAČNÍ CÍLE A OPATŘENÍ (vlastní AKČNÍ PLÁN) Informace o stavu plnění těchto cílů a priorit budou dostupné každoročně v materiálu Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky kraje Technicko organizační cíle Koordinace na základě zákonné opory zkvalitnit systém koordinace ve vztahu k obcím v kraji, k poskytovatelům služeb a také z hlediska meziodborové koordinace uvnitř krajského úřadu; Efektivní financování na základě vědecky podložených dat udržovat a aktualizovat síť drogových služeb v definici minimální sítě drogových služeb v JčK, a navodit změny ve financování k jednoduššímu, optimálnějšímu a efektivnějšímu systému a to jak k poskytovatelům služeb, tak ke správci sítě, tedy Jihočeskému kraji; Evaluace aktivit důsledně uplatňovat výzkumem ověřené postupy při vyhodnocování účinnosti opatření ve všech oblastech protidrogové politiky včetně aplikace poznatků evaluace v praxi. Oblast primární prevence Priorita 1.1 Podpora odborně způsobilých služeb na základě jejich zařazení do minimální sítě protidrogových služeb Indikátory Počet podpořených služeb a realizovaných aktivit. Statistické údaje, vyčleněné finanční prostředky kraje. Strategie Koordinace aktivit v této oblasti, aktivní spolupráce s obcemi, školami a poskytovateli služeb. Vyčlenění odpovídajících finančních prostředků z rozpočtu Jihočeského kraje na realizaci této priority Gestor OSVZ (protidrogový koordinátor ve spolupráci s krajským školským koordinátorem prevence sociálně patologických jevů) Opatření Opatření Finanční podpora služeb, zařazených na základě jejich potřebnosti a odborné způsobilosti do minimální sítě služeb Počet podpořených programů, výše uvolněných finančních prostředků. 1. Vyhlášení příslušného GP na podporu primární prevence 2. Počet podpořených aktivit a programů PP (informace ve Výroční zprávě o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje) průběžně 1. do příslušného kalendářního roku 2. do příslušného následujícího roku Systematická a dlouhodobě předvídatelná podpora služeb specifické primární prevence, snížení poptávky po návykových látkách a jejich užívání a/nebo méně rizikové vzorce jejich užívání a snížení nepříznivých důsledků souvisejících s jejich užíváním Koordinační podpora služeb (komunikace s centrálními orgány, podpora u dalších možných zdrojů financí, vzdělávání a informovanost služeb) Počet uskutečněných jednání, schůzek, seminářů k problematice PP a jejího financování (informace VZ o realizaci protidrogové politiky Jč kraje) průběžně Intenzivní spolupráce s dalšími gestory za tuto oblast, efektivní využívání veřejných finančních prostředků, stabilní postavení poskytovatelů služeb Priorita 1.2 Evaluace výkonnosti a dostupnosti služeb, zařazených v síti služeb. Průběžné zjišťování nových potřeb (zjišťování potřebnosti) v oblasti primární prevence Indikátory Počet realizovaných aktivit. Údaje o provedených šetřeních, statistické údaje, provedená jednání. Informace budou dostupné: Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje 21