LINEÁRNÍ ALGEBRA. Maticí typu m/n rozumíme skupinu m n komplexních čísel uspořádaných do m řádků a n sloupců (m,n
|
|
- Naděžda Čechová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 LINEÁRNÍ LGER Micí p m/ romíme kpi m kompleích číel pořádých do m řádků lopců (m R ) To číl ýáme prk mice Očíme-li ij prek i-ém řádk j-ém lopci pk mici p m/ můžeme p e r: m m m Polopo mm e ýá hlí digoál Prk éo polopoi e ýjí digoálí SPECIÁLNÍ TYPY MTIC: ) Mice p m/ e ýá lopcoá ) Mice p / e ýá řádkoá ) Je-li m ýáme mici čercoo micí řád ) Čercoá mice e ýá jedokoá kdž má hlí digoále mé jedičk šde jide l Očjeme ji E
2 ) Čercoá mice řád e ýá digoálí jeliže má hlí digoále lepoň jede prek eloý oí prk jo ro le ) Mici O p m/ jejíž šech prk jo ro le ýáme loo micí ) Mice e ýá dolí rojúhelíkoá mice jeliže obhje pod hlí digoálo mé l Mice e ýá horí rojúhelíkoá mice jeliže obhje d hlí digoálo mé l 8) Sbmicí ik eme koo mici kerá ike mice echáím i-ého řádk k-ého lopce ) Trpooá mice T k mici ike mice k že měíme řádk mice lopce opk Jeliže je mice p m/ poom je mice rpooá p /m Plí ( ) T T ) Mice e ýá merická jeliže ) Mice e ýá imerická jeliže T T
3 OPERCE S MTICEMI: Nechť jo mice éhož p m/ čílo ) k R Poom: mjí-li ejé prk ejých poicích roo mic ) mice C je opě p m/ ike k že ečeme mic prk ejých poicích oče mic ) mice C k je opě p m/ ike k že kždý prek mice áobíme čílem k áobeí mice reálým čílem C kde Příkld : Vpočíeje mici ( ) T 8 8 Nechť je mice p m/ mice p /p Poom mice mic plí c ik j Poor! ij b jk i b k i b k i b k C je mice p m/p Pro oči T T T T T Plí: ( ) T T T T T ( )
4 Příkld : Vpočíeje oči mic Příkld : Vpočíeje oči mic [ ] 8
5 hodo mice Mimálí poče lieárě eáilých řádků mice p m/ eme hodoí éo mice Očjeme hod ( ) h ( ) Hodo loé mice je Řádkoými elemeárími rformcemi mice ýáme o úpr: ) Výmě do řádků ) Váobeí liboolého řádk čílem růým od l ) Přičeí k-áobk ( k R ) liboolého řádk k jiém řádk Podobě defijeme SLOUPCOVÉ ELEMENTÁRNÍ TRNSFORMCE Řekeme že mice jo ekileí le-li jed ich přeé drho koečým počem elemeárích rformcí Očjeme Dě mice keré mjí ejo hodo ýáme ekileími Pro mici p m/ plí: h( ) mi( m ) Řádkoými elemeárími rformcemi e hodo mice eměí Trpooáím e hodo mice eměí j i lopcoými elemeárími rformcemi e hodo mice eměí PRKTICKÝ VÝPOČET HODNOSTI MTICE: Pomocí elemeárích rformcí príme mici rojúhelíkoý (chodoý) r Vecháme loé řádk Poče eloých řádků éo mice je roe její hodoi Příkld : Určee hodo mic
6 C
7 Příkld : Jká může bý hodo mice pro růé hodo číl? ( ) ( ) 8 8 pro pro je ( ) hod je ( ) hod SOUVISLOST HODNOSTI MTICE S LINEÁRNÍ ZÁVISLOSTÍ VEKTORŮ: Mějme ekor ( ) ( ) b b b ( ) r c c c Užjme mici c c c b b b echť ( ) h hod Jeliže r h pk jo ekor r lieárě eáilé Jeliže r h < pk jo ekor r lieárě áilé le ich br práě h lieárě eáilých ekorů Příkld : Zjiěe d jo ekor ( ) ( ) b ( ) c ( ) 8 d lieárě áilé ř ř ř ř ( ) < hod proo jo ekor lieárě áilé kokréě c b d
8 deermi Deermi čercoé mice řád jejíž prk jo kompleí číl je kompleí čílo Zčíme de ebo VÝPOČET DETERMINNTU: : : : požijeme Srroo pridlo : Pro deermi šších řádů NEPLTÍ logie předešlými ýpoč To deermi míme počí jik Několik možoí i kážeme: možo: Lplceů rooj deermi podle i-ého řádk i i k i Di i Di i Di kde Dik ( ) ik pro k D ik eme lgebrický doplěk k prk ik Obdobě můžeme defio Lplceů rooj podle liboolého lopce Pomocí Lplceo rooje můžeme počí deermi liboolého řád možo: Deermi rojúhelíkoé mice je roe oči prků hlí digoále K úprě deermi rojúhelíkoý r požijeme řádkoé či lopcoé elemeárí úpr míme le dbá ěkeré odlišoi: Vměíme-li deermi ájem d řádk (d lopce) deermi měí méko Váobíme-li JEDEN řádek (lopec) čercoé mice reálým čílem c poom deermi iklé mice je roe c Jiými lo polečého čiiele řádk (lopce) le ko před deermi Přičeme-li c-áobek ( c ) jedoho řádk (lopce) k jiém deermi e eměí možo: podle mého áor ejlepší bereme i řádek ebo lopec deermi e príme k b ěm ůlo jedo eloé čílo bek bl l Poé proedeme Lplceů rooj podle ohoo řádk (lopce)
9 DLŠÍ VLSTNOSTI DETERMINNTŮ: Má-li deermi d řádk (lopce) ejé je roe le Obhje-li jede řádek (lopec) deermi mé l pk je deermi roe le Deermi e roá le práě ehd kdž má řádk (lopce) lieárě áilé Trpooáím e deermi eměí j T Jo-li čercoé mice éhož řád pk j deermi oči do mic e roá oči deermiů ěcho mic Příkld : Vpočíeje deermi: Příkld : Vřeše roici ( ) ( ) ( )
10 Příkld 8: Vpočíeje deermi:
11 ierí mice Čercoo mici eme reglárí jeliže je její deermi eloý Jeliže poom eme čercoo mici iglárí Příkld : Určee čílo m k b mice m bl reglárí m ř ř m ( ) ( ) m m ř ( 8m ) m m 8 8m m K iglárí mici eeije mice ierí Ierí mice k mici (pokd eije) je micí rče jedočě (Tj k jedé reglárí mici emůže eio íce ierích mic) Ierí micí k reglárí mici je reglárí mice pro kero plí E Plí ( ) Nechť jo čercoé mice -ého řád Je-li lepoň jed mic iglárí pk je oči iglárí Jo-li obě mice reglárí je oči reglárí mice plí ( ) Výpoče ierí mice e obkle eproádí podle defiice Nejčěji e požíjí o d pop:
12 ď reglárí mice Poom mice k í ierí Mici eme djgoo ke čercoé mici jeliže kždý prek ik hrdíme jeho lgebrickým doplňkem ik D ko iklo mici rpojeme: D D D D D D D D D Příkld : Určee ierí mici k mici
13 Přeedeme-li řádkoými elemeárími rformcemi mici jedokoo mici E pk éž elemeárí rformce přeedo jedokoo mici E mici ierí Příkld : Určee ierí mici k mici ( ) 8 / E Micoé roice: E E Nechť je dá micoá roice rep pro eámo mici kde mice je reglárí mice je hodého p Řešeím éo roice je mice rep
14 Příkld : Určee mici micoé roice je-li o lieárích roic So m lieárích roic o eámých pijeme e r kde ij ýáme koeficie roice ýáme eámé roice i j b ýáme pré r roice ( i m j ) b b b m m m m Jo-li šech b poom e jedá o homogeí o lieárích roic i Je-li lepoň jedo číel b i růé od l poom e jedá o ehomogeí o lieárích roic
15 MTICOVÝ ZÁPIS SOUSTVY LINEÁRNÍCH ROVNIC: b b kráceě můžeme pá m m m bm Řešeím o lieárích roic eme kždo pořádo -ici reálých číel ( ) po doeí do šech roic o o o ideick plňje kerá Liboolo o lieárích roic můžeme řeši GUSSOVOU ELIMINČNÍ METODOU: b Ze o lieárích roic eíme mici b / kero ýáme m m m bm rošířeo micí o To mici přeedeme ekileími úprmi mici rojúhelíkoém (chodoém) r Poče řešeí o jiíme rčeím hod ( ) hod ( / ) Z preé mice oříme oo o roic e keré dopočíáme jedolié eámé Ekileí úpr: Npáí roic liboolém pořdí Váobeí liboolé roice eloým čílem Přičeí liboolého áobk jedé roice k jié roici Vecháí roice kerá je áobkem jié roice Vecháí roice kerá je lieárí kombicí oích roic Frobeio ě: So m lieárích roic o eámých je řešielá (j má lepoň jedo řešeí) práě ehd kdž ( ) hod( ) hod / So je eřešielá práě ehd kdž hod ( ) hod( / ) Je-li hod ( ) hod( ) / (poče eámých) pk má o práě jedo řešeí Je-li hod ( ) hod( ) h < / pk má o ekoečě moho řešeí To řešeí jo áilá olbě h prmerů
16 Příkld : Goo elimičí meodo řeše o lieárích roic: ( ) ( ) 8 Příkld : Goo elimičí meodo řeše o lieárích roic: 8 8 Příkld : Goo elimičí meodo řeše o lieárích roic:
17 ( ) Řešeí o lieárích roic o eámých REGULÁRNÍ micí o: I Užiím ierí mice Nechť je dá o lieárích roic jejíž mice je reglárí Poom eije jedié řešeí II Crmeroo pridlo Nechť je dá o lieárích roic jejíž mice je reglárí Poom eije jedié řešeí ( ) kde k k k přičemž k je deermi mice kerá ike hreím k-ého lopce mice lopcem prých r Příkld : Užiím ierí mice řeše o lieárích roic:
18 Příkld : Užiím Crmero pridl řeše o lieárích roic: 8 ( ) ( ) 8 8 ( 8) 8 ( ) bod [ ] [ b b b ] ekor ( b b b ) ekoroá lgebr dimeioálím proor E Mějme bod [ ] [ b b b ] C [ c c c ] ekor ( ) ( ) w ( w w w ) i ( ) j ( ) k ( ) reálé čílo k Poom: eliko ekor oče ekorů ( ) rodíl ekorů ( ) k-áobek ekor k ( k k k ) opčý ekor k ekor ( ) dáleo bodů ( ) ( ) ( ) ( ) b b b
19 řed S úečk S b b b b c b c b ěžišě T rojúhelík C T c klárí oči eliko úhl eloých ekorů co ϕ ekoroý oči ( ) i j k eliko úhl eloých ekorů i ϕ obh rooběžík P obh rojúhelík C P C míšeý oči ( w) objem rooběžoě V ( w) w w w objem čřě V ( w) eloé ekor eloé ekor jo rooběžé práě ehd kdž k jo kolmé ( ) práě ehd kdž k R { } loý ekor je ekor jehož šech ořdice jo ro jedokoý ekor je ekor jehož eliko je ro Příkld 8: Vpočíeje obh rojúhelík C je-li [ ] [ ] C [ ] ( ) C C ( ) i j k ( i 8 j) i j ( ) C k j k P C ( ) 88 j
20 Příkld : Vpočíeje objem čřě CD je-li [ ] [ ] C [ ] D [ ] ( ) C C ( ) D D ( ) ( C D) 8 ( ) 8 ( C D) j V lická geomerie lieárích úrů E I lická geomerie přímk: Smbolická roice přímk přímk je dá bod ; je liboolý bod ležící přímce ( ) R pro e jedá o roici polopřímk e jedá o roici polopřímk opčé k polopřímce e jedá o roici úečk Prmerické roice přímk ) přímk je dá děm bod [ ] [ b b b ] ( b ) ( b ) ( b ) R b) přímk je dá bodem [ ] rooběžý ekorem ( ) měroým ekorem přímk což je ekor R Koický r roice přímk jádříme prmer prmerické roice přímk doeme Implicií jádřeí přímk přímk je průikem do růoběžých roi b c d b c d
21 II lická geomerie roi: Smbolická roice přímk roi je dá ým jedím bodem [ ] ( ) ( ) děm lieárě eáilými ekor keré jo rooběžé do roio ( měroé ekor roi); je liboolý bod ležící roiě R Prmerická roice roi roi je dá ým bodem [ ] děm lieárě eáilými ekor ( ) ( ) R Obecá roice roi ) roi je dá ým bodem [ ] ( ) ( ) děm lieárě eáilými ekor b) roi je dá ým bodem [ ] ormáloým ekorem ( b c) [ ] je liboolý bod roi Plí b c ( ) ( ) ( ) b( ) c ( ) b c b c kráceě píšeme kde ; b c d Úekoý r roice roi ike obecé roice roi jeliže ejpre přeedeme d drho r roice poom celo roici dělíme čílem d bchom doli pré rě čílo ; eo r le přeé ) poe roi keré eprocháejí počákem ořdicoého ém (bodem [ ] p q r kde d p d q b r d c Číl p q r rčjí úek keré oách íá roi (průečík omi)
22 ) Vájemá poloh do přímek proor mimoběžk růoběžk rooběžk oožé přímk ) Vájemá poloh přímk roi přímk je růoběžá roio přímk je rooběžá roio přímk leží roiě C) Vájemá poloh do roi růoběžé rooběžé oožé Vájemá poloh liboolých do úrů e rčje k že e jií poče polečých bodů Tj poroáme roice obo úrů mei ebo Příkld : Určee ájemo poloh přímk p : roi : ρ R R r r r r r r r dodím do roice roi do So roic má práě jedo řešeí j přímk roio mjí práě jede polečý bod [ ] P proo jo růoběžé (přímk proíá roi) Příkld : Určee ájemo poloh přímk p : roi : ρ R ( ) ( ) ( ) 8 Roice emá řešeí j přímk roio emjí žádý polečý bod proo jo rooběžé
23 merické h přímek roi E odchlk do přímek ϕ kde prí přímk má měroý ekor drhá přímk má měroý ekor co ϕ odchlk přímk od roi kde přímk je dá měroým ekorem roi ormáloým ekorem i ϕ odchlk do roi kde prí roi je dá ormáloým ekorem drhá roi je dá ormáloým ekorem coϕ dáleo bod M od roi ρ kde : b c d ρ M [ ] ( M ρ ) b b c c d dáleo do rooběžých roi ρ : b c d σ : b c d ( ρ σ ) d d b c dáleo bod M od přímk p kde M [ ] přímk p je dá bodem [ ] měroým ekorem ( ) ( M p) M dáleo do rooběžek p q je ro dáleoi liboolého bod přímk p od přímk q ( p q) ( q) dáleo do mimoběžek: přímk p je dá bodem [ ] měroým ekorem ( ); přímk q je dá bodem [ b b b ] měroým ekorem ( ) ( p q) ( )
24 Příkld : Vpočíeje odchlk přímk p : od roi : ρ R R měroé ekor roi: ( ) ( ) ormáloý ekor roi: ( ) ( ) k j i j i k j k i k j i měroý ekor přímk: ( ) p ýpoče odchlk: ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) i p p ϕ rci ϕ 8 ɺ ϕ Příkld : Určee dáleo bod [ ] od roi : ρ R prmerické roice roi oříme obeco roici roi: bď: ebo: ormáloý ekor roi ( ) (i Př ) liboolý bod ležící roiě př [ ] : d ρ ( ) : d d ρ d : ρ ( ) ρ
Řešení soustav lineárních rovnic
Řešeí sousv lieáríc rovic Sousv lieáríc rovic Sousvou m lieáríc rovic o ezámýc rozumíme sousvu : Kde ij i R M m m Čísl ij zýváme koeficiey sousvy čísl i soluí čley Uvedeou sousvu udeme zči Sm m M m Homogeí
VíceOkruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava
Okruhy z učiv sředoškolské memiky pro příprvu ke sudiu Fkulě ezpečosího ižeýrsví VŠB TU Osrv I Úprvy lgerických výrzů, zlomky, rozkld kvdrického rojčleu, mociy se záporým epoeem, mociy s rcioálím epoeem,
Více1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor
. LINEÁRNÍ LGEBR Vektorový prostor.. Defiice Nechť V e moži které sou defiováy operce sčítáí + : t. zobrzeí V V V ásobeí i : t zobrzeí R V V. Možiu V zýváme vektorovým prostorem, sou-li splěy ásleduící
VíceDUM č. 14 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla
rojek GML Brno Docen DUM č. 4 dě M- Přír k mriě PZ geomerie, nlická geomerie, nlý, komlení číl 4. or Mgd Krejčoá Dm.08.0 očník mriní ročník noce DUM nlická geomerie roor - d úloh ýledk. Meriál jo rčen
Vícep = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:
ATA P Determity otivčí příkld: Řešte soustvu rovic o dvou ezámých: x + x = b x + x = b Permutce z prvků: Je dá moži = {,,, }, kde N Kždá uspořádá -tice [ k, k, k ] vytvořeá z všech prvků možiy se zývá
Více4. Determinanty. Výpočet: a11. a22. a21. a12. = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 a 13 a 22 a 31. a 11 a 23 a 32 a 12 a 21 a 33
. Determinnty Determinnt, znčíme deta, je číslo přiřzené čtvercové mtici A. Je zveden tk, by pro invertibilní mtici byl nenulový pro neinvertibilní mtici byl roven nule. Výpočet: = + = + + - - - + + +
VíceAnalytická geometrie
Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí
Víceu, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,
Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou
VíceAlgebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.
ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz
VíceVEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček
VíceAnalytická geometrie
7..06 Alytická geometrie Vektory Prmetrické vyjádřeí přímky roviy Obecá rovice droviy Vektorový prostor Nechť jsou dáy ásledující mtemtické objekty: ) ) ) 4) Číselé těleso T. Neprázdá moži V. Zobrzeí Zobrzeí
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 :. břez 08 D : 0 P P P : 0 M. M. M. :,8 % S : 0 : 7,5 : -7,5 M. P : -,0 : 0,6 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90
VíceVlastnosti posloupností
Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti
VíceKKKKKKKKKKKKKK. (i = 1,..., m; j = 1,..., n) jsou reálná čísla a x j jsou neznámé, se nazývá soustava m lineárních rovnic o
SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC Zákldí pojmy Defiice Soustv rovic m m m b b b m kde ij bi (i m; j jsou reálá čísl j jsou ezámé se zývá soustv m lieárích rovic o ezámých stručě soustv lieárích rovic Čísl ij
Více1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice
Lineární lgebr LINEÁRNÍ LGEBR Mtice Zákldní pojmy Mticí typu m/n nzýváme schém mn prvků, které jsou uspořádány do m řádků n sloupců: n n m/n = = = ( ij ) m m mn V tomto schémtu pro řádky sloupce užíváme
VíceMatice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra
Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel
VíceTechnická kybernetika. Obsah. Laplaceova transformace. Akademický rok 2017/2018. Připravil: Radim Farana
8..8 kdemický rok 7/8 Připrvil: Rdim Fr Techická kyereik Lplceov rformce Oh Lplceov rformce Lplceov rformce Lplceov rformce L-rformce převuje velmi účiý ároj při popiu, lýze yéze pojiých lieárích yémů
VíceMatice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1
Matice Matice Maticí typu m/ kde m N azýváme m reálých čísel a sestaveých do m řádků a sloupců ve tvaru a a a a a a M M am am am Prví idex i začí řádek a druhý idex j sloupec ve kterém prvek a leží Prvky
VíceOdchylka přímek
734 Odchylka římek Předoklady: 708, 7306 Pedagogická ozámka: Pokd chcete hladký růěh začátk hodiy, je leší dořed ozorit žáky, že do otřeoat zorec ro úhel do ektorů Př : Urči úhel, který sírají ektory (
VíceTeplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají
Teploa laky obou čásech se yroají 1 m1 1 m rooáe budou sředí kieické eergie obou druhů molekul sejé: 1 1 m m 1 1 ěžší molekuly se pohybují pomaleji ež lehčí sejé musí edy bý i objemoé kocerace: 1 když
VíceDigitální učební materiál
Digiální učení meriál Číslo projeku CZ..7/../.8 Náev projeku Zkvlinění výuk prosřednicvím ICT Číslo náev šlon klíčové kivi III/ Inovce kvlinění výuk prosřednicvím ICT Příjemce podpor Gmnáium, Jevíčko,
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T DUBNA 08 : 8. dub 08 D : 884 P P P S M. M. M. : 0 : 5,5 % : 0 : 7,8 : -7,5 M.. P : -6,0 : 9,7 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí
VíceMatematika přehled vzorců
Me přehle zoů. ýz: ýáí: ) (. Mo:... :. o: 4. Ká oe: D 4 D, 5. Kopleí číl: 4 4 5 4 6... Číl opleě žeá:, Zápoý epoe: lgeý opleího číl: Gooeý opleího číl: o 6. Log log log log log log log log log log log
Vícef(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim
KAPITOLA 4: 4 Úvod Derivace fkce [MA-8:P4] Moivačí příklady: okamžiá ryclos, směrice ečy Defiice: Řekeme, že fkce f má v bodě derivaci [ derivaci zleva derivaci zprava ] rov čísl a, jesliže exisje [ x
Více6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI
6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících
VíceSEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE. Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI
SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE Lceč í tudum STTISTICKÉZPRCOVÁ NÍ DT PŘ I KONTROLE Ř ÍZENÍ JKOSTI Předmě t MTEMTICKÉPRINCIPY NLÝ ZY VÍCEROZMĚ RNÝ CH DT Ú ta epemetá lí bofamace, Hadec Ká loé Ig. Mata Růžčkoá PDF byl
Víceé ž ý á ž é é ž ř ý é ž Í ř ř ů ď ř é ď áš č ó Č ř á ý ž ý áš Č á ř ť é ý á á úř Š á ď á é ř ř á ýč é ř ý ů ýč é ú á ř á ý ř ý č č ý á č ř ý á ů š ř ů
Ý ÚŘ Í ž š á Í Č ž á č š á č é á á ď á č Í á á á á á á žá á é á á á é Í á é žá ž á á á áš á á á á á áš č á á á Í Í č Í é č á Í é š é ž é š é š Í é š é á á é é ž ý á ž é é ž ř ý é ž Í ř ř ů ď ř é ď áš č
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q
Víceasi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :
Dmk I, 3. předášk Obsh předášk : křočý pohb bodu, smě kemckých elč - chlos chleí, přoeý, késký, cldcký sfécký souřdý ssém, pohb bodu po kužc Dob sud : s 1,5 hod Cíl předášk : seám sude se ákldím ákoosm
Více, která vznikla z matice A vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce nazýváme minorem matice A příslušnému k prvku
Cvičeí z ieárí agebry 4 Vít Vodrák Cvičeí č Determiat a vastosti determiatů Výpočet determiat djgovaá a iverzí matice Cramerovo pravido Determiat Defiice: Nechť je reáá čtvercová matice řád Čtvercovo matici,
VíceKřivočarý pohyb bodu.
Křočý pohb bodu. Obsh předášk : křočý pohb bodu, smě kemckých elč - chlos chleí, přoeý, késký, cldcký sfécký souřdý ssém, pohb bodu po kužc Dob sud : s 1,5 hod Cíl předášk : seám sude se ákldím ákoosm
Více6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:
6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece
VíceČTVERCOVÉ MATICE. Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det(a) značíme determinant čtvercové matice A
ČTVERCOVÉ MTICE Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det() značíme determinant čtvercové matice Regulární matice hodnost je rovna jejímu řádu determinant je
Více7.2.4 Násobení vektoru číslem
7..4 Násobeí vektor číslem Předpoklady: 703 Tetokrát začeme hed defiicí. Násobek lového vektor číslem k je lový vektor. Násobek elového vektor = B Ačíslem k je vektor C A, přičemž C je bod, pro který platí:
VíceRovnoměrně zrychlený pohyb v grafech
.. Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 009 Př. : N obrázku jou nkreleny grfy dráhy, rychloi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. Ronoměrně zrychlený pohyb: Zrychlení je
Víceá ó ší ř ě á ě ě á í í í é ří ž Í á ě Í š í í í ó í ě é í í é ř Í é í ť í ří š ě á éž ž á ž á áá á í í č ě ř č é ď Ú á é ě ě É á š ě í Ž á í íč Í É ř
ě í Íč í é íž ě Č é á ť ž ší ť ř č í á í ž ř ě é ř ž á í ů é ř ě á č é é ě ř Íž á š ěí Í ší Í š Ě ří é é ž í č ý ů á í ě é ř í č ě š Ž ží á í í é í ě š č í í í í á í é é á Í ó í ž ě á íš é é č éé ť á ó
VíceTento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254
Evropský socálí fod Prh & EU: Ivestuee do vší udoucost eto terál vkl díky Operčíu progru Prh dptlt CZ..7/3..00/3354 Mžerské kvtttví etody II - předášk č. - eore her eore her 96 vo Neu, Morgester kldtelé
Víceř č ě ř č ř š ř ě ř ů
ÚŘ Ů É ř č ě ř č ř š ř ě ř ů Č ř š ř š ó ó č Č Č ě ů Ý ě ř ř šť ř ě ň ů ě č Č ř Š ó É Í Č ě ů Č Č ě ě č ř ů ř Š ř ě ň ú ě č č ř š č ě ž ř ř ř ě š ř č ř ř ů ř ř ž ž ň ř ř ř ě ů ř š č ř š ž ů š ň ň š ř š
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 : 9. břez 08 D : 897 P P P : 0 M. M. M. :, % S : 0 : 0 : -7,5 M. P : -, : 0, Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90
VíceM - Posloupnosti VARIACE
M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,
Víceď Í óč á ě ú óí í ť ú í ý ý Ě Í ý ě í ě í ě í ě Í Í Í ó í Í í í É ó í í á ě í í ě í ó ří č ý Ýú í í í Í ě ú Ě ě Í í Í á ý ý í É í í Í Í óí Ó ě á í Í á
ď Í óč á ě ú óí ť ú ý ý Ě Í ý ě ě ě ě Í Í Í ó Í É ó á ě ě ó ř č ý Ýú Í ě ú Ě ě Í Í á ý ý É Í Í óí Ó ě á Í á é ě ó É Í á Ě ř é ů ř á ú č ř ě ý á ó ď ý Ú ř ř ú ř ó Ť ó ó Íě ě ú ý ě ý é Í ě Í ů ů é á ě á
VíceOdezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti
Odezva a obecou periodickou budící fukci Iva Períková Kaedra mechaiky, pružosi a pevosi Obsah Fourierovy řady Odezva a polyharmoickou fukci Odezva a obecou periodickou fukci Odezva a jedokový skok Příklad
Více1.6 Singulární kvadriky
22 KAPITOLA 1. KVADRIKY JAKO PLOCHY 2. STUPNĚ neboť B = C =. Z rovnice (1.34) plne, že přímka, procháející singulárním bodem kvadrik má s kvadrikou společný poue tento singulární bod (je-li A ) nebo celá
Více7. Analytická geometrie
7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp
VíceKinematika hmotného bodu
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3
Víceů ž é ů ž ů é ů ůž ž é ů ř ý ž ě é ů é š ř ž ž Ů ů ř ě é ř ú ř ů ž ř ě ý ř ů š ů ž Š š ů ž ý ě ř ě ů é é Ů ž ě ř ř é ů ě ř ě ý ž ř ě ž é ů ů ž ř ž é ř
ř ý ý ř é ř é ř é ř ě ě ž ž Á ě ě é ž é ů ž é é ř ž ě ý ý ž ž é ů ř ý ž ž ž é ž ř é ý é ř é ú ěř ý é ž ú ů é ů ř ž é ěř ž Č ů é ě ř ž ž ř é ů é ě ů š é ů ěř ř ž é ů ž é ů ž ů é ů ůž ž é ů ř ý ž ě é ů é
Víceř č é é ř ě ý ů é ě Ě ř ů ý é ř č ř é é ř é ě ý ů é é ř ú úč č é ň ř ý ě é é ě ř řé ů ý č
ř ř é ř ě ř ř é č ř č ř é é Úč ň é ý é ů šř ý Ú ě šř ě ů Ú ě ů ř ý ř é ř ě č ř ů ý č ř Ú Úč ů ů ď é šř ř š é ř é úč š ě é ě Š š é ř Ú Ž š ě Í ě ů š ě é ř é ř š é ř é ě é ů šř Ť ú ů Ú ě Ž č ř ú č ř ú č
Více10 Transformace 3D. 10.1 Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem
Trnsformce 3D Sudijní cíl Teno blok je věnován rnsformcím 3D grfik. V eu budou popsán ákldní rnsformce v prosoru posunuí oočení kosení měn měřík používné při prcování 3D modelu. Jednolivé rnsformce budou
Víceý Í č ší í ě í ů ý í ě á íó í í á ě í ě í š í ť é ř š ě Í é é Í á í ří í íř í íž í í í í ů ží í ý í ů í ší ěá Í á é á í í ě ě í ó ý ý í í í ť í á ší í
ý Í č š ě ů ý ě á ó á ě ě š ť é ř š ě Í é é Í á ř ř ž ů ž ý ů š ěá Í á é á ě ě ó ý ý ť á š ě ž é é č Á ž á Í ř Ě ó é ř á ú Í ě ý é ě š č ý Í ě ř ů ě ú ň Í ť é ě ě š Ě ó á ř č ě ó ů ř ř á Íř ží ř ě č ě
VíceSbírka úloh z matematiky pro 9.ročník Lomené výrazy ZŠ Třešť
Sík úloh z tetik po 9.očík I. Loeé výz ZŠ Třešť . Loeý výz je zloek. Jeovtel zloku e eí ovt ule. U loeých výzů učujee vžd podík, po kteé á loeý výz l. Řešeý příkld Uči podík, po kteé jí výz l, řeš dlší
Víceš í Ťí á ť ý é ý í í ů ý ů Í ú č í ě Í á í é ří š í ě é č ě í á ý ť ž á ě í á Í ů čí é é á í ů ž é é ý ě ý í íž ý í é ě ů ě í ý í ý á í ů ý ů íší í ž
š Ť á ť ý é ý ů ý ů Í ú č ě Í á é ř š ě é č ě á ý ť ž á ě á Í ů č é é á ů ž é é ý ě ý ž ý é ě ů ě ý ý á ů ý ů š ž žř ě á ž č ě é é š Í ů ž ů ž ú Ž á é Ž á ě ď š á ů é é ů ý ě á é č á ě á é ů á é á ě ž
Víceá í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í
á Č ť ó ď ý ř ý ř ě Í č ť á š á ý é ů á ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů š š ý Í é á É ě é ř Í é ř ě á ó ě š ě ý á ř á ě é Í Ž ý ť ó ř ý Í ů ů ů š Í ý é ý ý ů é ů š é ů ó Žá Í á Íř ě šř ó ř ě é ě é Ě š č á č
Vícea 1 = 2; a n+1 = a n + 2.
Vyjářeí poloupoti Poloupot můžeme určit ěkolik růzými způoby. Prvím je protý výčet prvků. Npříkl jeouchá poloupot uých číel by e výčtem l zpt tkto:,, 6,,... Dlší možotí je vzorec pro tý čle. Stejá poloupot
VíceZákladní elementární funkce.
6. předášk Zákldí elemetárí fukce. Defiice: Elemetárími fukcemi zveme všech fukce, které jsou vtvoře koečým počtem zákldích opercí ze zákldích elemetárích fukcí. Zákldí operce s fukcemi jsou:. Sčítáí dvou
VíceNapíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců.
8..4 Užití ritmetických posloupostí Předpokldy: 80,80 Př. : S hloubkou roste teplot Země přibližě rovoměrě o 0 C 000 m. Jká bude teplot dě dolu hlubokého 900 m, je-li v hloubce 5 m teplot 9 C? Jký by byl
VíceRovnoměrně zrychlený pohyb v grafech
..9 Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 4 Př. : N obrázku jsou nkresleny grfy dráhy, rychlosi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. s,, ronoměrně zrychlený pohyb: zrychlení
VíceNekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }
Nekoečé řdy. Nekoečé číselé řdy.. Defiice ) Ozčme { } { } = L L ekoečou posloupost reálých čísel.,,,,, Nekoečá číselá řd je součet tvru = + + + L+ + L. Jedotlivá čísl,,, L,, L se zývjí čley řdy, čle obvykle
Víceé š ó ú ó ď ý ó ý ě é š ý ě é é č ý č č ý ú č ý ě é ó Č Č é č ý č č ý ú č ý é ě Č š č ě ě ž ó é ž ó č ě š ě é
Á ž č é ž ě Č é ě ě ó Í č ý č č ý ú č ý ž Í ý ú ž ý š ý ý é š ó ú ó ď ý ó ý ě é š ý ě é é č ý č č ý ú č ý ě é ó Č Č é č ý č č ý ú č ý é ě Č š č ě ě ž ó é ž ó č ě š ě é é š é ž ě č ý ý ě é ž ě Í ý ě ý č
VíceČ ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů
ň ú ú ů ů ť ú ů ů ó ů ú ň ň ú ů ů ň ň ť ň ň ů ň Ů ň ú Ů Ů ů ó ť Á Ť Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů Ř ů ó ť ť ů ó ů ú ÚČ ú ů ů ť ť ú ů
VíceStruktura a architektura počítačů
Struktur rchtektur počítčů Číselé soustvy Převody me soustvm, kódy Artmetcké operce České vysoké učeí techcké Fkult elektrotechcká Ver J Zděek 3 Polydcké číselé soustvy (počí) Hodot čísl v soustvě se ákldem
Víceý č Í É Ě Í š Č č ý Ú ť š č ú š ý š ď č č ý Š Š č č Á ý ť ť Í ý ť č Ť É Ě Í š Č Č Ý ť Í ý ý č Ý É Ě Í č š ý ň č ý Í ď Í ú Ě Í č É Ě Í š č č Í ý ý úč č É Ě Í ý č ň š č ý ď ť ť ž ý č č É š Ě Í č š Ě š čď
Víceř ě ř ř ě ř ř ř ř ž ř ř ď ě ů ř ú ů ě ř ů č ě ú ž ř ř ř ě ř ú č ň ř ř ř č ú ě ů ř ř ř ř ř ř š ě ř ř ř š ě ů č ě ř ř ě ř ů ů č č ě ěž č ř ů š ě ž ě č ě
ř ě ř Ž Č Á ř ř ř ď ďě č ř ř ě Ť ďě č ř ř č ú ř ř ě ďě č č ř ř ú ů ů ů ř ř ř úř ř ěř Ť ř š ěř ř ď ř ř úř ř ř ř Š úč ř ě ř ř ě ř ř ř ř ž ř ř ď ě ů ř ú ů ě ř ů č ě ú ž ř ř ř ě ř ú č ň ř ř ř č ú ě ů ř ř ř
Více4. Analytická geometrie v prostoru
. alcá geomee v oso V aalcé geome so geomecé obe chaaeová omocí číselých údaů. Vlasos geomecých obeů so sdová v edom e í osoů: ooměý eledovsý oso, o. E (oso), dvooměý eledovsý oso, o. E (ova), edooměý
Víceů ů ď
ň ň ň ú ť É Ň ž ů ů ď ď ň ň ť ň ž Ě Í ň Ú ď ž ň ž ě ě Ú ž ž ž ď ž ž Ž ď ď ň ž É Ě ž ž Ž Š ď ď ž ě ž Ě ž ď ž ň ě ě ž Š ž ž ň Ě ž ž Ú Ú Š Ě ž ž ě Ž ě ě Í ě Ú ž ň ž ž Ť Ť ž ě ž Ž ě ě ď ž ě ě ě ď ž ž ž ž ě
Víceó ř é ó é Ě ť é
ý é ř ó Č é Ř é é ÍŽ é ý ř é é é ř ó ř é ó é Ě ť é é ů ť ř š š š é š ř ť š ý š é š ř ů ú ř ý š é š é é š é š ž ú š é š é ř é ř ý Ů š é š ř š š é š ú š ý ř é š é š š é é ď š é ů ž é é ď é š ř é ř ž é é
Víceíž ě íž á ť ř ť í ž ě ě á í ň á í á í ů ů íž ď ř ť šíř é ě ě ě ř í ší íř ý ý ů éříš éš ěž ě á í á í ř é šíř ý ěží č ě š é í í ř í á í á í ž ž é ř é í
Í Ý ČÁ Ú ý ší é č ý ůž í š é á é í ř š ř ů ě í í áří ě ž í á é á ě é í ž ě á á ď ří ě č é í í í í ž ě ý á ý ů č í ý ř ě ž í í í í š í í č í ěž ž ž ř é í á ř í í ě í ž í č ě ží ř ž é ř ě š ě ž á í žší é
Vícenazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).
ČÍSELNÉ VEKTORY Defce Uspořádou -tc čísel = (,,, ) zveme číselým vektoem Čísl,,, jsou složky ebol souřdce vektou Přozeé číslo zýváme ozměem ebo tké dmezí vektou Defce Vekto, jehož všechy složky se ovjí
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
Víceí á á ě č é úč í á á ě č é úč ý á č á íí Ž á Ž á í í í ú á č é ř í ě ě í č ý ří ů ů ů ý ří ů ý ů ě í í ě íč í č í ř ů á í í í úč ů á í ří ů ý ů ří ů ý
ě ú ě ú Ž Ž ú ř ě ě ř ů ů ů ř ů ů ě ě ř ů ú ů ř ů ů ř ů ů ř ě ú ř ě ě úř ř ě ÚČ Č ě ě ř Ž Č ě ú ř ř ě Ř ř Ň É ŘÍ ň ř ň ů ř ú ř ě ř ú ů ř Ů ř ř ě Ý ř Ě É ě ř š ě ú š ě ě š ě ú ů š ě ů ň ř Ý ř ř ě Á Í ě
VíceRovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R
Rovnice přímky Přímka p je určená dvěma různými body (A, B)(axiom) směrový vektor nenulový rovnoběžný (kolineární) s vektorem s = AB = B A pro libovolný bod X na přímce platí: X A = t s tj. Vektorová rovnice
Víceá á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě á š á Š šš ý č žá ů š ž á Š šš ý č žá š é Ť š ý č ý Š ě ě Ť ý ě š ě á á á é ě ě š é ě Š ě á á ě č ě ý ěž éš á á ě
áš ý á š ň ý á á á é á č š š é Í á é á á Ť č č č č á š á š Í ě á Ť ó ě á á š Í č č á Ž ě č č ě č č č č ě ě é Č áš ě ů š á ň š á ě á á č é á č ý ů Š Š š ě č ě Š žá Š á á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě
Víceí č ž ě ý č ě ží ě ý ý í ě ž í í í í ě ě ž ý í í í ř í í č é é ý ě ž ý ů í é é ří í č ě Ž ě í ě í í í Ž í é ě ř Ž í ů é ří í í ů ě é ů ě é í č í ů é í
í č í ží í ů Ú í é ž í í ř Č č í ý ý í ř ý í í ý ž é č í ěž é é é é íř ě í ů í í č ř Ž ě é ž ě é í ě ž ý Ž ě ř í ž í ě ý Ž ý ý ě ó í ř ě ž í ě é ý ý ý í ů ý ž ý í ů í ů ý č ý í ě ý č é ě ý ý í ž ý í í
Víceé ř ř ý ž ý ž ž é Ť ř ř ý ř ř é ř é ř ř ý ý ř é é š ý ž ž é ž ň ý ň é š éž š Ř ř ň é ý é ň é ýš ý ý ň ý ň ž Č ř ř é ň é ň š é ž ň é ř ď é š ř ů ň ý Ť
é Č Á ň ž Č é ďé ř ř ř ř ř ř Č Č ú Č é ý ý ř é é ž ž é é Č Č ř ú éž Á Á é ý é ž é ž ú ý ů é é š ů ý ž ž ú ž ž ý ř ý ů é ř ř ý ž ý ž ž é Ť ř ř ý ř ř é ř é ř ř ý ý ř é é š ý ž ž é ž ň ý ň é š éž š Ř ř ň
Více11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel
KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:
VíceÉ č Ř ů ý ť Ň ť É ť ď ňó ř ř ó ř ř ý ó ř č ó řý ď č ů č ý ř ř ř ň ř č ř ř ř č ť ř ř ď č ř ř ř É Ý ó Ě č Ý ů ý č ó Ř ď š ý ý ý ř ý č Ň č ý ý Ú ť ř ý ů
č ó Ě č Ý č ý Ú č č ů č š ó ó š ť Ř ň ť Í ř č č ř ů č ý ť č Ť Í č ť č ů č č ů ó Ťř ý ř ť ř ý ý ř ň ř Ž Í ďš č ů ý Ý ř ť É řě ó ň Ě ň ň č Ě č ý ů š č č č ý ň č É č Ř ů ý ť Ň ť É ť ď ňó ř ř ó ř ř ý ó ř č
Víceý é ě é é ž í ř ř í Ž á ř í ž í á ů íč é á ř á í é á ů á Í ří č ýý ř ů ů é ří í ťř č č í á í á ří š í í ř í í é í á í ř ší ý ý ě í ůč ě Í í ě á á š ří
ďí í ž Íá ý é ří ýč í é í ě í č ý í ý á í ý ř ý á í Ž ž é á é ř ě ě íč ář š č é ý á é í ř ř Í ď ý í ří é š ú í ř é ů čí ů í í č é ěší á ží ý á í é Č é ý é Č á á áč ář á í ž ý č ý í í á á ží á é ří ž š
Více12. MOCNINY A ODMOCNINY
. MOCIY A ODMOCIY.. Vypoči: ( 0 8 8 6 6 0 ( 8 9 7 7 d 8 6 0 ( 0 ( 6 00 ŘEŠEÍ: ( 0 8 ( 0 8+ 6 8 7 6 6 8 ( ( 8 8 6 6 8 96 08 0 8 8 8+ 96+ 08088 6 ( 6 ( ( 6 6 0 ( 0 ( ( ( 6 00 8+ 8+ 87 6 8+ 6+ 6 0 6 ( ( 9
Víceé á á á Ž é í ě ý éší ý č éč é é é ř ř ů á ž ů ř ó ř á á í č é ě á ží ů č á š ě ří ě ě ý ř á á ý á á é š ř ř ěž í ý ř ů ří š ř í é ě ř é č č á í á á ě
č ó ř ó ý ů ó ží í í ú í é í ý í é ř é č é í á á í š ří í ě í á í ě říč ý á ř ě š č í í ů í ů í č í ů á š Ž á í š ě á í ý í í í í Ž č é ě ě ý á á č ší Ž ť á í ý ů í í á ř ů éý ř č ř ší č ó ěší é í í ě
VíceZáklady teorie matic
Zákldy teorie mtic 1. Pojem mtice nd číselným tělesem In: Otkr Borůvk (uthor): Zákldy teorie mtic. (Czech). Prh: Acdemi, 1971. pp. 9--12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401328 Terms of use: Akdemie
VícePřehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+
Neurčité výrzy (lgebr s posloupostmi divergujícími k ekoeču), zvedeí pojmu číselé řdy, defiice POSLOUPNOST ČÁSTEČNÝCH SOUČTŮ, součet řdy, TVRZENÍ O NUTNÉ PODMÍNCE KONVERGENCE ŘADY, kokrétí příkldy výpočtu
Víceé ý ř ř ř ý ř ý ř Ž š č É é š ř ý ž ý ý ř ř é ů Í ý ř éč ý ř éč ř ř ý ř ů ý ř ů ý ů ý ň Ž
Ě Ě ů ř Ž ř Ů Ú Ě ú Ž ř ř Ž ř é úč ř ú Í ř Ž Í ř ů š ř é ů ů é é Í é ý ř ř ř ý ř ý ř Ž š č É é š ř ý ž ý ý ř ř é ů Í ý ř éč ý ř éč ř ř ý ř ů ý ř ů ý ů ý ň Ž ř ř ý ý ž é ř ů ů é ř ž ů ž ý ž č ý é Ž ů Í
VíceMatematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2019
NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 09 T á D P č P č ů ú P ů ě S á :. úor 09 : 004 : 0 M. M. M. á : 9, % ě č M.. P ů ě ž ó : 0 ž ž ó : 0 ó : -7,5 ž ó : -,8 ó : 4,4 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test
VíceGeometrické modelování. Diferenciáln
Geomerické modelováí Difereciál lí geomerie křivekk Křivky v očía ačové grafice Geomerická ierreace Každý krok algorimu má svůj geomerický výzam Flexibilia korola ad růběhem křivky, možos iuiiví ediace
Víceý í á á š ě é í š íž á á ě š š ě ě á ě é ř é ž čá é ž ř í ř í í á č í š á í š ř í é ě š ž í ý é ě í í í á ř é ě ě ší ž ů ý á ě š é číš ě á ú ě í á í ě
Í Á Í Ý Á Ú Ř Č Í Í č ř á ý š á ý í í č í í ě í ž ě í č í á í í í í č í í á í ěž ě á í č í ěř í é ýš ý á á ě í í š ů í á í ů č í ž í ž í áš ě ě á é ě á í é š í é ř é á é á í á ě ž áž í ý č á í ž ý ě ší
VíceIII.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál
E. Brožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírk příkldů Mtemtik II ( III.. Fubiniov (Fubiniho vět pro trojný integrál Vpočítejte trojné integrál n dných množinách E : Příkld. I Řešení : I ( + d d d; {[,, E
Více14. přednáška. Přímka
14 přednáška Přímka Začneme vyjádřením přímky v prostoru Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje Přímka v prostoru je určena bodem A= [ a1
VícePOLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde
POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realoaý a SPŠ Noé Město ad Metují s fačí podporou Operačím programu Vdělááí pro kokureceschopost Králoéhradeckého kraje Modul - Techcké předměty Ig. Ja Jemelík - fukčí soustay součástí, které slouží
Víceč í ůťí í ů é ří í í č í Ů Ě Í ý ř Ž č ž í ů č í ý ě ě ě é ů š ě í í ý í ě é ž ý Ť í Ťí í í ý Ú í č í í Č ů ě Í Ú šíř č í č ě í é č í é ý ě ý ň ě ý ě
í ý ř ý ý ř ř č ý č š š č ř š Ú é ř Í í ý ř ý ý ř ř č ý č č ří š ý í Ť č í é ř ě ě ě ý í í ů č ý ý ř ě ě ž č ě ý ů ů ě é ě ě é ě ě ší ř ů č í ř ě ě ší ř ů í ř ž í ý í č í í č ě Č ý é ý Č ň č ň ý ý ř ě
Víceí ů í ě ží í ů ý í ý íž úč ě žíí í ř ř í ě ý ř é ý ří č č č č ě ř č ž č ě é ř ů í í č ó ú í ř ž ě ÚČ Á úč ží í í ý í ř í ů ě í í ě í í í ů ů ý úč í ř
Č ř í úř ř í úř ří ý č í í úř ě í í í ř ě ří ý úč ý í č íúř í Č í í ě í ě í ř ů í í ří í Ž í ř Ž ř ř Ž ř ě č í í í č ě í ě ú í ř ž úč í ř ě ří č í ř ě í ě í ř ů í řď í ž í č ú ř ž ží ř ě ří úč ě ž úč í
Víceč Ř Ě ů č ě ě ě ě č š ě Ž č úč úč ě č ú Š č ě š č Ž č Š ě š č ů úč Í Š ě ě Í Ú č č ě ú č č ě Á Ř Ř Ž Ý Ř Ř Í Ú Ž Ý č Ř Í Ř É ÍÚ Ř Ř Ř š ě č č Ř š ě š
Ý Í Í Í Í č č ě Í č č č č č č č Š ě ě Š ě č č účí Í č č ě ě ě č ě Ř č úč ě č Ř Ě ů č ě ě ě ě č š ě Ž č úč úč ě č ú Š č ě š č Ž č Š ě š č ů úč Í Š ě ě Í Ú č č ě ú č č ě Á Ř Ř Ž Ý Ř Ř Í Ú Ž Ý č Ř Í Ř É ÍÚ
VíceInterval spolehlivosti pro podíl
Iterval polehlivoti pro podíl http://www.caueweb.org/repoitory/tatjava/cofitapplet.html Náhodý výběr Zkoumaý proce chápeme jako áhodou veličiu určitým ám eámým roděleím a měřeá data jako realiace této
VíceMetoda datových obalů DEA
Metoda datoých obalů DEA Model datoých obalů složí ro hodoceí techické efektiit rodkčích jedotek ssté a základě elosti stů a ýstů. Protože stů a ýstů ůže být íce drhů, řadí se DEA ezi etod icekriteriálího
VíceÍ é ř ě ž ě ř ě Ě ó ó ť ť é ě ř ř ž é ř ď Í ží é é Í Í ó ž ě šť š ě ěí é ř ž é Í é Í ě ě ř č é ď ř ž Í é é š ě ž ř Í č é é Á ě é ě ý ď Í š Í ř ěž ť é
ý é é š é ý ě ř ě ě š é Í ó é ě é ě é ý ťé Ě ší Í ý ř č ě ě ž ř Í é Í ý Í ž č ý ě ý ě é Í ěť ě š ě ů é ě ó ř ť ž é ť ť ť ž ě ě ěů ř š ě ě ž Í š ů ž ě ě é ě ť É ž ž ý ř é ť ď ž Í Í é é ůž ý ý ě ř Í ří ý
VíceČ š ú í š í š í í č ň é é š š ž í ř Í ů é š ň ř ř ř ř ú í í í í í í ří í č é ú í ří í í í ž í í č í ů í é í í é ří é í ř í í í úř í í Í úř í í í í í ú
Ě ÚŘ Ě ří í ó Č ř ří í ó ů í Í č úř í úř ří š í č ú í í í ř í í ší ř ů í č é ú í í Í Í ž ž í ž í í í í í ří í é í ř í í š č ší ú ú í Íí í ř í ú í ř í í í í í š č í í í í ř í í ří í ú č ří í í ú í í š čí
VíceObvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.
Trnsformce do složkových sousv náhrd fázorů fyzikálních veličin složkmi V rojfázové sousvě plí I I I c Ic b bc b bc V rnsformovné sousvě plí o I o I I n In m omn m omn Definičně určíme pro npěí 1 bc u
Více1.1.11 Rovnoměrný pohyb VI
1.1.11 onoměrný pohyb VI ředpokldy: 11 edgogická poznámk: Náledující příkld je dokončení z minulé hodiny. Sudeni by měli mí grf polohy nkrelený z minulé hodiny nebo z domo. ř. 1: er yjede edm hodin ráno
Víceé é ý ě č š é ď ě ď é ř ř é ť č řš řš ě č ě ý ěř č ý ěř ě ú ř ě č ě č ď ěř č ý ěř ě ú ř é ú č č Ž ě ř ě ř č ř ř ď čč ř ě č ýš é ř ěž č ř é ě š Ú ř š ě
č ř é řš ř řš č ř ě Š é č ěř é ý š ř ř ý ěř é š ř č ěř é é č ý ěř č ý ěř Í ě ř řš ř č ř č é ě ě č ř ý é é é č řš é é ě ě Ž é é ý ě č š é ď ě ď é ř ř é ť č řš řš ě č ě ý ěř č ý ěř ě ú ř ě č ě č ď ěř č ý
VícePosloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.
Poloupoti Poloupot v mtemtice je ř číel. Je přeě určeo poří číel, je tey áo, které čílo je prví, ruhé t. V řě číel může le emuí být ějký ytém. Poloupot můžeme určit ěkolik růzými způoby:. Výčet prvků:
Víceí á Č é ě á í Ž ý ů ě ú á č ž Č ží á ý á ě ý ý ý á ů ý ě á š š ď í ě í ž í í ří šč ě ý ý š é í é í ý ý ř ů ý ý áží ů í ý ě ší íš ž Č ý í á ý í ř í ě é
í á Č ý á á á č í ů ř íč ří á á ý ó š á á ž á í á ý ó ší č í é í í é ě í á ř á á á ě ó í ě ě ž ů ý ž ů ř í ů ř ž é í ř í ž č ě ó ř ž ř ě ší í í ý í ě ý á í í ř í í í š é á í á ří í š í ř ž ř í ů ě í í
Více