Vliv odběrů vody pro technické zasněžování na odtokovou výšku hlavních toků v Krkonoších

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv odběrů vody pro technické zasněžování na odtokovou výšku hlavních toků v Krkonoších"

Transkript

1 TREML P., HANEL M., KAŠPÁREK L., NOVICKÝ O. & BŘEZINA S. 2012: Vliv odběrů vody pro technické zasněžování na odtokovou výšku hlavních toků v Krkonoších. Opera Corcontica 49: Vliv odběrů vody pro technické zasněžování na odtokovou výšku hlavních toků v Krkonoších Impact of snowmaking on the runoff in the main streams of the Krkonoše Mts (Czech Republic) PAVEL TREML 1, MARTIN HANEL 1, LADISLAV KAŠPÁREK 1, OLDŘICH NOVICKÝ 1, STANISLAV BŘEZINA 2 1 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., Podbabská 30, Praha 6, CZ, corresponding author: 2 Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí, CZ, Abstrakt Příspěvek se zabývá kumulativním vlivem odběrů vody pro technické zasněžování na území KRNAP a jeho ochranného pásma na odtokový režim hlavních krkonošských toků v současnosti a prognózou stavu v období kolem roku Celkem byl vliv zasněžování sledován v několika variantách lišících se (i) množstvím zasněžovaných sjezdovek, (ii) množstvím technického sněhu potřebného k zasněžení jednotkové plochy sjezdovky, (iii) způsobem dopočtu hodnot odběru vody u skiareálů, kde tyto hodnoty nejsou známé, a (iv) hydrologickými charakteristikami toků (velikost průměrných a minimálních průtoků, resp. odtokové výšky). Na hlavních povodích nebyl shledán podstatný vliv technického zasněžování v jeho současné podobě na pokles odtokové výšky. V nejnepříznivější variantě v povodí Labe se při současné intenzitě technického zasněžování může odčerpat až 5 % vody z průměrného měsíčního odtoku nebo až 9 % vody ze zaznamenaných minimálních průtoků. Kvůli zvyšujícímu se rozsahu technického zasněžování sjezdovek a předpokládanému růstu množství odebírané vody pro technické zasněžování celkový vliv odběrů vody poroste. Při zasněžování všech existujících sjezdovek a sjezdovek plánovaných k realizaci a při předpokládaném snížení zásoby vody v přirozené sněhové pokrývce a dvojnásobném zvětšení odběrů vody by mohly sousledné odběry vody celkem odebrat až 36,6 % vody vzhledem k dosud naměřeným minimálním průtokům v Labi. Na menších povodích (která nebyla předmětem této studie) může být vliv technického zasněžování podstatně větší již za současné intenzity zasněžování. Klíčová slova: kumulativní vliv, sjezdové lyžování, průtok, Jizera, Labe, Úpa Abstract The present paper aimes to assess cummulative impact of commmon water withdrawals for the purposes of artificial snowmaking of downhill ski-tracks on the hydrological balance of three main rivers in the Krkonoše/ Karkonosze Mts (The Giant Mts) in present and to predict the situation in the year We described the impact in several scenarios differing in (i) surface covered by snowmaking, (ii) amount of snow necessary for covering a unit of surface of a downhill ski-track, (iii) the way of calculating water withdrawal in the ski areals with unknown data and (iv) hydrological characteristics of the assessed rivers (average or the lowest runoff). The cummulative impact of snowmaking in its present intensity on runoff of main rivers in the Krkonoše Mts is not significant. Considering the most negative estimates of current intensity of water withdrawals, snowmaking in present conditions means withdrawal of up to 5 % and 9 % of avearge and the lowest runoff, respectively. The prognostic scenaris are more pesimistic. Artificial snowmaking of all the existing and planned downhill ski-tracks may withdraw up to 36,6 % of the lowest runoff in the Labe river in the predicted case of diminishing the amount of water in natural snow. Negative impact of snowmaking can be much stronger for smaller catchments (not involved in the present study) even under present intensity of artificiall snowmaking. Keywords: cumulative impacts, downhill skiing, runoff, Jizera, Labe, Úpa Úvod Krkonošský národní park (KRNAP) je naším nejstarším národním parkem s velmi cennými ekosystémy, které je nutno chránit před antropogenními negativními zásahy (viz např. FLOUSEK et al. 2007). Zároveň se jedná o ideální místo pro strávení letní i zimní dovolené, což má za následek rozšiřování rozlohy jednotlivých skiareálů. Jejich rozvoj bývá obhajován i s poukazem na ekonomické přínosy pro daný region např. ekonomické přínosy pro Rakousko udávají STEIGER & ABEG (2011), pro oblast Švýcarska pak

2 74 OPERA CORCONTICA 49 / 2012 PÜTZ et al. (2011). Velkým problémem však zůstává konflikt těchto pozitivních přínosů s negativními dopady rozvoje na okolní přírodu. Ekologické dopady rozvoje lyžařských areálů hodnotí např. BURT & RICE 2009, v krkonošských podmínkách se jimi zabývají např. ŠTURSA (2007), nebo FLOUSEK & HARČARIK (2009). ŠTURSA (2007) se podrobně zabývá vlivem sjezdového lyžování na vegetační pokryv. FLOUSEK & HARČARIK (2009) rozebírají negativa sjezdového lyžování v širším kontextu. Uvádějí, že při rozvoji lyžařských areálů dochází k fragmentaci lesů, ke změně krajinného rázu a ke změně zdejších ekosystémů. Vlivem osevu nepůvodních směsí se mění biodiverzita na sjezdovkách, v důsledku stavebních prací na sjezdovkách dochází ke změně půdního mikroprostředí (změny fyzikálních a chemických vlastností půdy, převrstveních půdních horizontů) a zvyšuje se eroze. Z hlediska ekologie a sukcese (ŠTURSA 2007) se na krkonošských sjezdovkách uplatňují dva fenomény, tzv. fenomén porostních kotlíků se specifickými projevy mikro a mezoklimatu a fenomén svážnic. FLOUSEK & HARČARIK (2009) se dále věnují hlukovému a světelnému znečištění prostředí při noční úpravě sjezdovek a problematice umělého zasněžování, včetně vyjmenování vybraných odlišností technického sněhu vůči přírodnímu. Uvádějí, že technický sníh má větší hustotu, tvrdost a obsah vody, komprese sněhu zvyšuje jeho tepelnou vodivost. Díky technickému zasněžování klesá teplota půdy a technický sníh taje o 2 6 týdnů později než přírodní sníh. Tyto změny se podpisují i na vegetaci, která sjezdovky osídluje (review viz RIXEN et al. 2003). Technické zasněžování může mít vliv i na vodní ekosystémy. Odběr vody pro účely technického zasněžování může znamenat výrazné a náhlé snížení aktuálního průtoku vody dotčeným tokem s negativními důsledky závisejícími na intenzitě odběru. Obr. 1. Území KRNAP a jeho ochranného pásma se znázorněnými hlavními povodími a polohou lyžařských vleků a lanovek. Fig. 1. Main catchments (with the thickness of blue lines representing the dimensions of the stream) of the KRNAP (Jizera, Labe and Úpa from the left hand side) together with present ski lifts (red lines). Large blue dots are the places of collection of data about water runoffs of the three main rivers. Small dark dots are the places of the main municipalities. Green line indicates the border of buffer zone of the KRNAP.

3 TREML et al.: VLIV ODBĚRŮ VODY NA ZASNĚŽOVÁNÍ 75 Tab. 1. Souhrnné údaje o sjezdovkách na území KRNAP a jeho ochranného pásma. Plánované sjezdovky jsou sjezdovky uvedené v platném Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (viz Metodika). Způsob dopočtu celkové délky sjezdovek a popis jednotlivých variant je rovněž v textu článku v kapitole Metodika. Tab. 1. Characteristics of the ski slopes in the Krkonoše Mts National Park and its buffer zone. Planned downhill skitracks are the ski-tracks listed in the Supplement of the Management plan of the KRNAP and its buffer zone. The length of downhill ski-tracks outside the main skiareals was calculated using the relation between the length of ski-lifts included in our map materials (Archive of the KRNAP Administration) and the length of corresponding downhill ski-tracks; in scenario No. 8 we calculated the length of the downhill ski-tracks potentially approved for realisation by the KRNAP Administration in the above mentioned Supplement and in scenario 9 we calculated the length of the downhill ski-tracks not a pproved for realisation by the KRNAP Administration in the Supplement. Povodí Catchment Stávající sjezdovky Present-day downhill ski-tracks Délka sjezdovek v hlavních skiareálech (km) Length of downhill ski-tracks in main skiareals Zasněžování u sjezdovek v hlavních skiareálech (%) Cover of the downhill ski-tracks by technical snow Celková délka sjezdovek (km) Total length of downhill ski/ tracks Plánované sjezdovky Planned downhill ski-tracks Délka nových sjezdovek podle varianty 8 Length of downhill ski-tracks according to the scenario 8 Délka nových sjezdovek podle varianty 9 Length of downhill ski-tracks according to the scenario 9 Jizera 67, ,4 16,3 24,0 Labe 53, ,5 21,8 42,7 Úpa 43, ,8 12,4 35,7 Četné studie analyzují množství vody, které je pro technické zasněžování užíváno, a predikují situaci v případě očekávaných klimatických změn (STEIGER & MAYER 2008, STRASSER et al či VADHAM et al. 2011). Jejich výsledky nelze jednoduše zobecnit, v každém regionu bude navýšení spotřeby vody pro technické zasněžování odlišné podle předpokládaného klimatického scénáře, polohy území i počtu sjezdovek. Např. VADHAM et al. (2011) používají pro své výpočty data z pěti vodoměrných stanic z oblasti horních Ötztalských Alp a oblasti kolem Kitzbühelu. Předpokládají, že na zasněžení 1 m 2 sjezdovky o výšce 30 cm se spotřebuje 120 litrů vody a dále, že se odběrem 1 m 3 vody vytvoří 2,4 m 3 sněhu. Údaje o hydrologických poměrech poté kombinují s klimatickými scénáři a s demografickými modely. STEIGER & MAYER (2008) zase vycházejí z předpokladu, že 1 mm vody v kapalném skupenství odpovídá 1,91 mm vody ve formě sněhu. Vytvořili model pro výpočet počtu dnů potřebných pro technické zasněžování. Hlavním vstupním faktorem modelu je teplota vzduchu v jednotlivých dnech. Na území Krkonoš existuje v současnosti více než 200 km sjezdovek a minimálně 51,8 % z jejich celkové délky se technicky zasněžuje (viz výpočet v Tab. 1 a Obr. 1). Intenzita zasněžování se zde bude přitom velmi pravděpodobně zvyšovat, a to v důsledku (i) pokrytí dosud nezasněžovaných úseků stávajících sjezdovek, (ii) zvyšujícímu se počtu sjezdovek a (iii) zvyšující se potřebě sněhu v důsledku možné změny klimatu. Negativní vliv odběru vody na lokální vodní ekosystém lze metodicky poměrně jednoduše provést například v rámci klasické EIA procedury (Environmental Impact Assessment neboli hodnocení vlivů na životní prostředí). Jde totiž zejména o porovnání odběrů a lokálních průtoků a nastavení takových parametrů odběru vody, které budou znamenat nevýznamný vliv na dotčený lokální říční ekosystém. Pro velké množství odběrů a jejich pravděpodobné další navyšování (viz předchozí odstavec) je však bezpodmínečně nutno vyhodnotit i jejich společný neboli kumulativní vliv na průtoky hlavních krkonošských toků. Přestože je však takové hodnocení oficiální součástí výše zmíněné EIA procedury, bývá pojímáno spíše vágně s poukazem na nedostatečnost potřebných souhrnných informací. Zamyšlení nad budoucím vývojem je pak již zcela mimo rámec podobných hodnocení.

4 76 OPERA CORCONTICA 49 / 2012 Tato studie si proto klade za cíl (i) soustředit dostupné informace o odběrech vody pro účely technického zasněžování na území Krkonoš, (ii) zhodnotit celkový vliv odběrů pro technické zasněžování stávajících sjezdovek na výšku hladiny hlavních toků v KRNAP a jeho ochranném pásmu a (iii) predikovat vliv odběrů vody při realizaci všech v současnosti plánovaných sjezdovek při současných a klimatickou změnou ovlivněných podmínkách. Časový horizont predikce je rok Hlavní motivací studie je odpovědět na otázku, zda je nutno pro minimalizaci vlivů technického zasněžování na krkonošské toky nutno regulovat a koordinovat odběry vody na prostorové škále celých povodí (v případě zjištěných kumulativních vlivů), nebo zda je lokální regulace odběrů vody (např. prostřednictvím EIA procedury) dostatečným nástrojem k dosažení tohoto cíle. Studie využívá nedávno získané souhrnné informace o intenzitě technického zasněžování z archivu Správy KRNAP, informace o plánovaných sjezdovkách z platného plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (FLOUSEK & SCHWARZ 2010) a datové řady měsíčních hodnot teplot vzduchu, množství srážek a relativní vlhkosti vzduchu přepočtené na výše uvedená území. Metodika Výpočet odtokové výšky na území Krkonošského národního parku Analyzovali jsme vliv odběrů vod pro technické zasněžování na množství vody protékající třemi hlavními toky v KRNAP a jeho ochranném pásmu, kterými jsou řeky Jizera, Úpa a Labe. Zdroj primárních hydrologických dat bylo proto nutno lokalizovat do míst co možno nejblíže hranicím ochranného pásma KRNAP, tak aby se na jedné straně do sledování zahrnul vliv skutečně všech odběrů vody pro technické zasněžování na zájmovém území, ale na straně druhé se nepočítal vliv odběrů vody na průtoky z dat příliš vzdálených od hranic tohoto území. Byly proto využity řady denních průtoků z vodoměrných stanic Dolní Sytová (povodí Jizery), Horní Staré Město (povodí Úpy), Debrné (povodí Labe) a Vestřev (povodí Labe). Právě zde jsou totiž místa závěrových profilů, kde se průtoky měří, nejblíže hranici KRNAP (Obr. 1). Použity byly řady průtoků z období od do Data z vodoměrné stanice Vestřev byla k dispozici od a sloužila k doplnění dat ze stanice Debrné pro období až , protože v tomto období nebyla vodoměrná stanice Debrné v provozu. Údaje o průtocích byly následně převedeny na údaje o odtokové výšce jednotlivých toků podle následujícího vzorce: kde Q je velikost průtoku v m 3 /s a P je plocha povodí v km 2. Odtoková výška je tedy definována jako množství vody, které odteče z jednotky plochy za standardní časovou jednotku a uvádí se v mm. Pro interpretaci následujících výsledků je důležitý fakt, že mezi odtokovou výškou a průtokem je lineární pozitivní závislost a že tedy všechny prezentované závěry o vlivu odběrů vody platí stejně pro odtokovou výšku toků i pro jejich průtok. Místo závěrového profilu na Labi je relativně daleko od místa, kde dotčený tok opouští hranice ochranného pásma KRNAP (Obr. 1). Proto bylo nutno přepočítat odtokovou výšku z jeho povodí k místu závěrového profilu na plochu povodí na území KRNAP a jeho ochranného pásma. Hustota závěrových profilů, podle nichž by se koeficient pro přepočet mohl vhodně stanovit, je však řídká (Tab. 2). Např. velikost odtokové výšky ve Vestřevi je přibližně o 25 % větší než v Debrném, a na Labské přibližně o 110 % větší, avšak vodoměrná stanice Labská zahrnuje na vodu bohatší oblast. Na základě fyzicko-geografické charakteristiky povodí bylo proto odhadnuto, že průměrná odtoková výška z povodí Labe pro území KRNAP bude asi o 40 % větší než v Debrném (odtoková výška obecně stoupá se zvyšující se nadmořskou výškou). Proto byl použit pro přepočet hodnot pro povodí Labe koeficient 1,4. Tomu odpovídá součet odtoků řeky Labe a jeho přítoků z území KRNAP s průměrným průtokem necelých 5 m 3 /s. Množství vody potřebné k zasněžování sjezdovek Pro posouzení dopadu technického zasněžování na hydrologickou bilanci hlavních krkonošských toků bylo potřeba získat údaje o odběrech vody pro technické zasněžování v co možno největším počtu skiareálů. K tomu byly použity údaje o povolených maximálních okamžitých, denních, měsíčních a sezonních

5 TREML et al.: VLIV ODBĚRŮ VODY NA ZASNĚŽOVÁNÍ 77 Tab. 2. Charakteristika povodí Labe na území KRNAP a v jeho blízkosti. Ve sloupci Průtok je uvedena naměřená hodnota odpovídajícího průtoku pro vodoměrné stanice a nárůst této hodnoty v dotčeném úseku pro subpovodí. Tab. 2. Characteristics of the Labe river catchment in the KRNAP and its vicinity. There is presented empirically recorded value of runoff for water measuring stations and increase of the value in case of partial catchments in the column Runoff. Plocha povodí (km 2 ) Catchment area Průtok (m 3 /s) Runoff Odtoková výška (mm) Runoff height Vodoměrná stanice Labská 60,68 2, Vodoměrná stanice Debrné 476,8 7, Vodoměrná stanice Království 531,76 8, Subpovodí Labská-Debrné 416,12 5, Subpovodí Debrné-Království 54,96 0, Subpovodí Labská-Království 471,08 6, odběrech vody, které jsou uvedeny v úředních povoleních k některým skiareálům (dále povolené odběry vody, shrnutí viz DAPHNE 2010). Tyto údaje však nejsou dostupné pro všechny skiareály, zejména ne pro areály menšího rozsahu. Navíc bylo plánem vytvořit prognózu vlivu odběrů vody i se zahrnutím dosud nerealizovaných, ale potenciálně plánovaných sjezdovek uvedených v platném Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (FLOUSEK & SCHWARZ 2010, viz příloha č. 8: Doporučení expertní skupiny ve věci Zajištění souladu rozvoje sjezdového lyžování na území KRNAP a jeho ochranného pásma se zájmy ochrany přírody ). Proto byly druhým zdrojem dat odběry vody vypočítané na základě znalosti vztahu mezi povolenými odběry vody a délkou existujích sjezdovek v těch malých ski areálech, kde jsou oba tyto údaje známé. Vypočtený údaj (hodnota odběru vody na jednotku délky sjezdovky) byl pak společně s délkou sjezdovky použit ve skiareálech, kde přímé údaje o odběru vody chybí nebo u odhadů pro potenciálně plánované sjezdovky. Délka sjezdovky byla buď vyhledána v dokumentech v archivu Správy KRNAP, nebo byla odvozena ze známého poměru mezi délkou sjezdovek a délkou doprovodných lanovek a vleků (rovněž s použitím dat z archivu Správy KRNAP). Dopočtené údaje o spotřebě vody měly mít formu maximálních měsíčních odběrů vody nebo počtu dnů, po které je 1 km sjezdovky zasněžován při využití povoleného aktuálního odběru vody (pro přehled jednotlivých povolených parametrů odběrů vody a jejich vzájemný přepočet viz Příloha 1). Prvním krokem ke stanovení dopočtených odběrů vody proto muselo být zhodnocení vztahu mezi aktuálními, denními průtoky a měsíčními průtoky. Nejprve byl tedy ze získaných údajů o maximálním možném okamžitém a maximálním možném denním odběru vody pro technické zasněžování stanoven počet hodin, během nichž by se mohlo v průběhu celého dne zasněžovat při využití maximálního povoleného okamžitého odběru: kde D je maximální denní odběr vody v m 3, O je maximální okamžitý odběr v l/s. Následně byl pak zjišťován počet dnů, během nichž by se mohla odebírat voda maximálním povoleným okamžitým odběrem vody, aniž by byly překročeny hodnoty pro maximální povolené měsíční odběry vody pro technické zasněžování. Cílem bylo zjistit, kolik dnů by bylo možno zasněžovat při plném 24hodinovém provozu: kde O je maximální okamžitý odběr v l/s a M je maximální povolený měsíční odběr vody v m 3. Nakonec byla zjišťována i maximální doba zasněžování při naplnění nejvyššího možného měsíčního limitu odběru vody: kde C je maximální povolený odběr v m 3 a M je maximální povolený měsíční odběr v m 3. Nejdůležitějším výstupem této části výpočtů bylo stanovení počtu dnů, po které je 1 km stávajících sjezdovek průměrně za-

6 78 OPERA CORCONTICA 49 / 2012 sněžován za využití průměrného okamžitého odběru vody. Celkový vliv odběrů vody pro technické zasněžování na odtokovou výšku hlavních krkonošských toků byl sledován celkem v 9 základních variantách lišících se (i) celkovou délkou zasněžovaných sjezdovek a (ii) způsobem zahrnutí dat o odběru vody. Varianty 1, 2 a 3 (u těchto a dalších variant po prvním uvedení dále V1, V2 atd.) popisují vliv odběrů vody pro technické zasněžování v jeho současné podobě a liší se pouze způsobem využití údajů o odběrech vody. Ve V1 jsou zahrnuta data o odběru vody pouze ze skiareálů se známými údaji. Do výpočtu vstupovala jednak data o měsíčním maximálním odběru vody pro technické zasněžení a v případě, že nebyla k dispozici, byla dopočítána z maximálních okamžitých odběrů. V2 počítala i se sjezdovkami, u nichž parametry odběrů vody nebyly známé a musely být dopočítávány výše zmíněným způsobem. Ve V3 se odběr vody u všech sjezovek (tedy i u těch se známými povolenými parametry) stanovuje z dopočtené hodnoty odběru na 1 km sjezdovky. Varianty 4 a 5 shrnují vliv zasněžování všech současně zasněžovaných sjezdovek za předpokladu, že bude zasněžováno 100 % jejich povrchu. Ve V4 počítáme pouze s vlivy sjezdovek se známými parametry odběru vody v souladu s V1. V5 zahrnují i stávající sjezdovky s neznámými parametry odběru vody, které jsou zde dopočítávány podle V2. Varianty 6 a 7 popisují vliv zasněžování v případě úplného zasněžování všech v současnosti existujících sjezdovek (tedy i těch, které v současnosti zasněžovány nejsou) na území KRNAP a jeho ochranného pásma. V6 dopočítává odběry vody pouze u sjezdovek s neznámými parametry podle V2. V7 používá dopočítané hodnoty pro všechny sjezdovky v souladu s variantou V3. Varianty 8 a 9 ukazují vliv zasněžování i se zahrnutím zasněžování na sjezdovkách, které v současnosti neexistují, ale jsou uvedeny jako potenciálně plánované záměry v platném Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (FLOUSEK & SCHWARZ 2010). U obou variant jsou dopočítávány údaje o odběrech vody podle V3. V8 zahrnuje sjezdovky odsouhlasené k případné realizaci (po splněné zákonných procedur včetně EIA hodnocení) ve výše zmíněné příloze platného Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo. V9 počítá i s vlivem zasněžování sjezdovek, které v této příloze k realizaci odsouhlaseny nebyly. Pro nejdůležitější varianty vývoje (V2, 5, 7 a 8) bylo dále spočítáno, jak by se změnil vliv odběrů vody na odtokovou výšku toků v případě až dvojnásobného navýšení spotřeby technického sněhu na jednotkovou plochu sjezdovky. V neposlední řadě byl pro vybrané varianty (V2, 5, 6, 7, 8) hodnocen vliv technického zasněžování na nejnižší naměřené průtoky, které byly pro daný měsíc v časové řadě nalezeny. Scénáře klimatické změny Pro zjištění dopadu technického zasněžování na hydrologickou bilanci hlavních krkonošských toků k roku 2025 byly použity tři scénáře změny klimatu ALA- DIN_T, ALADIN_TS a AR4_GCM (PRETEL et al. 2008). Scénáře (PRETEL et al. 2008) ALADIN_T a ALA- DIN_TS jsou odvozeny ze simulace regionálního klimatického modelu ALADIN-CLIMATE/CZ. Model ALADIN-CLIMATE/CZ je řízen emisním scénářem SRES A1B (průměrný scénář). Charakteristiky teplot vzduchu jsou namodelovány relativně dobře, pouze v jarních měsících je teplota vzduchu podhodnocována. U srážek se projevuje u modelu ALADIN-CLIMATE/CZ tendence k nadhodnocování zimních srážek a značná variabilita srážkových úhrnů (což je způsobeno časovou blízkostí hodnoceného období). Pro scénář ALADIN_T byly proto uvažovány pouze změny teploty, pro scénář ALADIN_TS změny teploty spolu se změnami srážkových úhrnů. Scénář AR4_GCM vychází z průměrných změn teplot a srážkových úhrnů odvozených ze skupiny globálních klimatických modelů (SOLOMON at al. 2007). Byl sestaven (PRETEL et al. 2008) na základě měsíčních dat z 15 globálních modelů pro tři scénáře emisí A1B (průměrný scénář), A2 (pesimistický scénář) a B1 (optimistický scénář). Model BILAN Hydrologická bilance v jednotlivých povodích byla modelována pomocí modelu hydrologické chronologické bilance s názvem BILAN (TALLAKSEN & VAN LA- NEN 2004). Ten zohledňuje základní fyzikální principy hydrologických procesů probíhajících na povrchu půdy, v zóně aerace a v podzemní vodě. Pro výpočet hydrologické bilance byly použity měsíční časové řady teplot vzduchu, srážek a relativní vlhkosti vzduchu. Kalibrace osmi parametrů modelu probíhá na pozorovaných časových řadách průtoku. Model generuje časové řady potenciální evapotranspirace, územního výparu, zásoby vody

7 TREML et al.: VLIV ODBĚRŮ VODY NA ZASNĚŽOVÁNÍ 79 ve sněhovém pokryvu, v zóně aerace a zásobu podzemní vody. Celkový odtok se skládá ze tří složek: přímého, hypodermického a základního odtoku. Výsledky Základní údaje o odběrech vody pro technické zasněžování Skiareály byly rozděleny do dvou kategorií podle maximálního povoleného množství odebrané vody (Příloha 1). První kategorii tvoří největší skiareály s povoleným maximálním množstvím odběru nad 50 l/s (Harrachov, Rokytnice, Herlíkovice, Svatý Petr, Medvědín, Černý Důl, Pec pod Sněžkou), zbytek ski areálů byl zařazen do 2. skupiny. Ve skiareálech s maximálním povoleným odběrem nad 50 l/s je využíváno od 13 do 16 l/s na 1 km technického zasněžení sjezdovky, na Medvědíně dokonce 19,6 l/s, naopak v Herlíkovicích jen 6,9 l/s. Ve skiareálech s maximálním povoleným odběrem do 50 l/s je maximální povolený odběr vody na 1 km technického zasněžení sjezdovky výrazně menší od 1,2 do 9,1 l/s se střední hodnotou 5,5 l/s (výjimku tvoří ski areál Poniklá Homole s 15,2 l/s vody). Celkové množství povolených odběrů vody se pro jednotlivé skiareály pohybuje v rozmezí od 8 m 3 do m 3. V přepočtu jsou to hodnoty od 440 m 3 do m 3 na 1 km zasněžované sjezdovky se střední hodnotou m 3. V areálech Janské Lázně Černá hora, Vrchlabí Bubákov, Labská a Strážné bylo zjištěno, že denní limity pro technické zasněžování přibližně odpovídají 24hodinové sumě hodnot maximálního povoleného okamžitého odběru vody. V dalších skiareálech, z nichž byla data k dispozici, je možno touto intenzitou zasněžovat kratší dobu ve skiareálu Špindlerův Mlýn Stoh 13 hodin, v Malé Úpě U kostela 7 hodin a na Javoru v Peci pod Sněžkou 4 hodiny. Před naplněním měsíčních limitů je možno většinu lokalit technicky zasněžovat od 4 dnů až po 9 dnů v měsíci (Příloha 1). Výrazně odlišné jsou hodnoty ve skiareálu Benecko Šlohnerka (maximální měsíční zasněžování pouze 5 hodin) a ve Vítkovicích (16 hodin). Naopak ve Svatém Petru je možno zasněžovat 11 dnů, na Hromovce skoro 14 dnů, v Herlíkovicích 16 dnů a na Kněžickém vrchu téměř celý měsíc. Maximální doba zasněžování při naplnění nejvyššího možného měsíčního limitu odběru vody se pohybuje v rozmezí 1 až 5 měsíců (Příloha 1). K dopočtu množství odebrané vody pro malé skiareály s chybějícími údaji i pro plánované sjezdovky byla použita střední hodnota odběrů z malých skiareálů, tedy 5,5 l/s. Při této hodnotě se ve většině skiareálů může zasněžovat 4 až 9 dnů, než je dosaženo měsíčního limitu pro odběr vody. Pro dopočet odebrané vody byla použita hodnota 9 dnů, která lépe odpovídá skutečným odběrům než průměrná hodnota. Z dostupných údajů o délce lanovek, vleků a sjezdovek na území Krkonoš bylo dále spočteno, že v průměru připadá na 1 km lyžařského vleku 1,66 km sjezdovky. Vliv technického zasněžování na průměrné průtoky Z hodnocení všech sedmi variant výpočtů pro současný rozsah sjezdovek bylo zjištěno, že souhrnný (neboli kumulativní) vliv technického zasněžování všech existujících krkonošských sjezdovek má méně významný vliv na průměrné množství vody protékající sledovanými toky v místě, kde tyto toky opouštějí území KRNAP. Podle V2 popisující vliv odběrů vody pro technické zasněžování v jeho současné intenzitě, by se pro odběr vody pro technické zasněžování v měsíci s největším podílem odběru vody pro technické zasněžování (měsíc prosinec, v povodí Jizery měsíc únor) mohlo v povodí Úpy spotřebovat kolem 1,5 % aktuálně protékající vody a v povodí Jizery kolem 1,8 % z protékající vody (porovnání výsledků hlavních posuzovaných variant je na Obr. 2 a 3). V povodí Labe, v němž jsou velké skiareály, které odebírají nadprůměrné množství vody, by odběr mohl činit až 3,1 % protékající vody. Průměrný teoretický odběr vody počítaný podle varianty 3 by byl 1,2 % z protékající vody. Za předpokladu, že by se na současně existujících sjezdovkách zasněžovalo 100 % jejich plochy (V4 a 5), by podle pesimističtější varianty 5 mohla vzrůst spotřeba vody pro technické zasněžování v měsíci s největším podílem odběru pro technické zasněžování v povodí Úpy na 2 % z celkového odtoku, v povodí Jizery na 2,1 % a v povodí Labe na 4,5 %. Po doplnění zbytku sjezdovek (tedy i těch v současnosti nezasněžovaných), jejichž délky jsou odhadnuty z délky vleků a poté přičteny k současným délkám sjezdovek, čímž je odhadnuta délka všech sjezdovek na území KRNAP (V6 a 7), by vzrostla při jejich 100% zasněžování odhadovaná spotřeba vody pro technické

8 80 OPERA CORCONTICA 49 / 2012 Obr. 2. Závislost relativního množství odebrané vody z Labe v prosinci na nárůstu spotřeby vody k zasněžování jednotkové plochy sjezdovky. Na obrázku zakresleny mezní varianty odběru vody V2 a V8 pro současnost a jednotlivé klimatické scénáře. Jednotlivé varianty navyšování odběrů vody pro technické zasněžování jsou popsány v textu. Fig. 2. The dependency of the relative amount of withdrawn water from the Labe river in December on increase of water necessary to cover a unit area of downhill ski tracks. Individual scenarios of increased withdrawals of water are described in Table 1. Obr. 3. Závislost měsíčního množství vody potřebné k technickému zasněžení na celkové délce zasněžovaných sjezdovek pro tři základní scénáře zvyšování odběrů vody (V2, V6 a V8). Jednotlivé varianty jsou popsány v kapitole Metodika. Fig. 3. The relationship between the maximum monthly amount of water withdrawn for snowmaking (y axis) and total length of the downhill ski tracks (x axis) for the three main scenarios of increase of water withdrawals (V2, V6 and V8) in the Jizera, Labe and Úpa river basin. V2 is the present situation, V6 involves water withdrawals for all the existing downhill ski tracks in the Krkonoše Mts and V8 predicts the situation in case of realisation of all currently planned downhill ski tracks.

9 TREML et al.: VLIV ODBĚRŮ VODY NA ZASNĚŽOVÁNÍ 81 zasněžování v nejnepříznivějších variantách v povodí Jizery na 2,5 %, v povodí Úpy na 3,7 % a v povodí Labe na 5,4 %. Důležité je srovnání získaných hodnot pro množství vody odebrané pro technické zasněžování podle V6 a 7. Zatímco V6 počítá množství odebrané vody u zasněžovaných sjezdovek z maximálních hodnot uvedených v povolení k těmto sjezdovkám, V7 popisuje toto množství s využitím dopočtených hodnot paušálně předpokládajících devítidenní odběry vody o intenzitě 5,5 l/s na 1 km zasněžované sjezdovky (výpočet viz výše). Zatímco v povodí Úpy a Jizery se oba výpočty příliš neliší, příp. spotřeba vody s dopočtenými údaji je o něco větší než spotřeba vody vypočtená podle maximálních povolených hodnot, v povodí Labe je odhadovaná teoretická spotřeba vody při 100 % technickém zasněžování vypočtená na základě povolených hodnot téměř dvojnásobná oproti dopočtu. Dramatický vliv na změnu odtoku by nemělo mít ani navýšení počtu sjezdovek podle údajů v platném Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo (V8). Podle této variantu by se vliv zasněžování v povodí Jizery a Úpy zvýšil o dalších 0,6 % a v povodí Labe o 0,75 %. Podíl odběrů vody pro technické zasněžování by byl stále největší v povodí Labe a měl by přibližně hodnotu 6,2 %. Při užití spíše nereálné V9, která zahrnuje všechny navržené sjezdovky, včetně těch, jejíchž výstavba byla zamítnuta nebo nebyla posuzována, by vzrostl odhadovaný podíl odebrané vody pro technické zasněžování v měsíci s největším vlivem v povodí Jizery o 3,4 %, v povodí Labe o 6,9 % a v povodí Úpy o 5,4 %. Vliv technického zasněžování na minimální průtoky V případě současně zasněžovaných sjezdovek (V2) by byl nejvyšší dopad odběrů vody na minimální průtoky v povodí Labe (odběry vody pro technické zasněžení by se teoreticky pohybovaly až kolem 9,2 % z minimální odtokové výšky v měsíci s největší intenzitou zasněžování, v povodí Jizery a Úpy pouze kolem 5,9 %). Pokud by se tyto sjezdovky zasněžily ze 100 % (V5), podíl odebrané vody pro technické zasněžení by se v měsíci s největším vlivem zvýšil v povodí Labe na 13,5 %, v povodí Úpy na 7,9 % a v povodí Jizery na 7 %. Při dopočtu zbylých, dosud nezasněžovaných sjezdovek (V6) by mohla klesnout odtoková výška v měsíci s největším vlivem technického zasněžování v povodí Labe až o 16 %, v povodí Úpy až o 14,4 % a v povodí Jizery o 7 %. Při výstavbě nových sjezdovek (V8) by mohlo být spotřebováno v měsíci s největším vlivem technického zasněžování na odtok v povodí Labe až 18,3 % z protékající vody, v povodí Úpy 16,7 % a v povodí Jizery 9,5 %. Při zdvojnásobeném navýšení odběru vody způsobeném dvojnásobnou spotřebou technického sněhu pro zasněžování jednotkové plochy sjezdovky (viz výsledky o předpokládaném snížení zásoby vody v přirozeném sněhu v další kapitole) by tyto odběry činily v povodí Labe až 36,6 % z protékající vody, v povodí Úpy 33,4 % a v povodí Jizery 19 % z objemu protékající vody. Dopad klimatických změn na teplotu vzduchu, srážky, odtok a zásobu vody ve sněhové pokrývce Pokud by se průměrná teplota vzduchu vyvíjela podle modelu ALADIN-CLIMATE/CZ, vzrostla by k roku 2025 v zimním období přibližně o 0,9 C, v případě vývoje podle modelu AR4_GCM by průměrná teplota vzrostla o 1,4 C, přičemž nejvyšší nárůst teploty v zimě je u modelu AR4_GCM v měsíci březnu 1,6 C, u modelu ALADIN-CLIMATE/CZ pak v měsíci prosinci 0,75 C. Úhrn srážek se v zimním období kolem roku 2025 nebude příliš měnit od současného, příp. mohou srážky mírně vzrůst. Vzhledem k blízkosti referenčního roku 2025 k současnému období jsou modelované srážky ovlivněny přirozenou variabilitou srážkových úhrnů. Podle výsledku modelování dopadu klimatických změn na odtokovou výšku v zimních měsících kolem referenčního roku 2025 by se dlouhodobá průměrná odtoková výška na všech třech sledovaných povodích měla mírně zvýšit. Nejmenší zvětšení odtoků by mělo být v povodí Labe po Debrné, kde se předpokládá průměrné zvětšení v případě scénářů modelu ALA- DIN-CLIMATE/CZ zhruba o 10 %, v případě scénáře AR4_GCM o 20 %, v povodí Jizery po Dolní Sytovou by mohl vzrůst průměrný odtok za zimní období v případě scénářů modelu ALADIN-CLIMATE/CZ zhruba o 19 %, v případě scénáře AR4_GCM o 29 %, v povodí Úpy po Horní Staré Město vzroste odtok nejvíce v případě scénářů modelu ALADIN-CLI- MATE/CZ zhruba o 27 %, u scénáře AR4_GCM dokonce o 34 % (Obr. 4a). Z hlediska změny odtokové výšky v období prosinec březen vzroste odtoková výška z povodí i ve všech těchto jednotlivých měsících. Výjimkou je povodí Labe po Debrné v měsíci

10 82 OPERA CORCONTICA 49 / 2012 březnu, pro něž scénář ALADIN_T předpokládá mírný (2%) úbytek odtokové výšky a scénář ALADIN_TS počítá se stejnou odtokovou výškou. Vliv snížení zásoby vody ve sněhové pokrývce je patrný nejen na vyšší odtokové výšce na krkonošských tocích v zimě, ale i na výrazném poklesu odtokové výšky v měsících dubnu a květnu.zásoba vody v přirozené sněhové pokrývce za měsíce prosinec až březen by v povodí Jizery po Dolní Sytovou měla poklesnout v případě scénářů modelu ALADIN-CLIMATE/ CZ zhruba o 25 %, u scénáře AR4_GCM o 40 % (Obr. 4b). V povodí Labe po Debrné klesne zásoba vody ve sněhu v případě scénáře modelu ALADIN_T o 38 %, ostatní scénáře předpovídají pokles o 49 %. V případě povodí Úpy po vodoměrnou stanici Horní Staré Město by podle scénáře ALADIN_T měla poklesnout zásoba vody ve sněhové pokrývce o 35 %, v případě ostatních scénářů o 48 %. Diskuse Výsledky ukazují, že sousledný odběr vody pro zasněžování krkonošských sjezdovek v jeho současné intenzitě nemá významný kumulativní vliv na průměrné průtoky hlavních krkonošských toků v místech, kde tyto toky opouštějí území KRNAP. Jiná situace by mohla nastat v případě technického zasněžování všech stávajících i nově navržených sjezdovek (včetně zamítnutých variant; viz. Plán péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo; FLOUSEK & SCHWARZ 2010), vztaženým k minimálním průtokům. V tomto případě by se mohlo v povodí Labe odebrat až 18 % z okamžitého průtoku vody. Mnoho studií přitom ukazuje, že struktura a funkce přírodních ekosystémů je často ovlivněna více klimatickými extrémy než jejich průměrnými hodnotami (STEN- SETH et al a citace zde uvedené) a že tedy vztažení odběrů vody k minimálním průtokům má svůj ekologický smysl. V případě dvojnásobného navýšení spotřeby technického sněhu na jednotkovou plochu sjezdovky by to mohlo být dokonce až téměř 37 % z průtoku Labe, což by již mohlo mít významný vliv na zdejší ekosystémy. Vzhledem k předpokládanému zmenšování zásoby sněhu v přirozené sněhové pokrývce (podle nejpesimičtějších scénářů až o 49 %) lze přitom očekávat, že úbytek zásoby sněhu v přirozené sněhové pokrývce skutečně povede ke zvýšenému nároku na odběr vody pro technické zasněžování. Z hlediska vlivu těchto odběrů na biotu krkonošských řek je dále podstatné, že technické zasněžování je jen jednou z aktivit měnících jejich hydrologickou bilanci. Dalšími jsou malé vodní elektrárny, odběry vody pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou či odběry vody pro její průmyslové využití. Zvyšující se nároky na odběry vody ukazují nutnost průběžně vyhodnocovat nároky jednotlivých uživatelů na odběr vody a nepovolovat vyšší odběry vody, než je nezbytně třeba, tak aby byla dlouhodobě zajištěna rovnováha mezi jednotlivými požadavky na využití vody. V Alpách se pohybují odběry vody pro zasněžování sjezdovek ve vyšších číslech než povolené odběry v Krkonoších. Dle údajů CARAVELLA et al. (2006) a RI- XENA et al. (2011) je ke kompletnímu zasněžení 1 km tamních sjezdovek v nadmořských výškách mezi a m potřeba min m 3 vody (přepočteno na průměrnou šířku sjezdovky 30 m). To je hodnota, která převyšuje více než třicetinásobně i to nejvyšší povolené množství odebrané vody k zasněžení krkonošských sjezdovek (viz Příloha 1). Tyto překvapivě velké rozdíly nemohou vyplývat z nepřesností při určování délky krkonošských sjezdovek, protože podobné rozdíly se ukazují i pro vybranou část areálů, kde máme k dispozici přesné údaje o zasněžované ploše (nepubl. data). Ať již jsou rozdíly dané čímkoliv, ukazují, že budoucí požadavky na zasněžování v krkonošských skiareálech by mohly být řádově vyšší, než jsou dnes, a že by mohly vést k řádově delšímu období s odběry vody pro technické zasněžování. Vyloučena samozřejmě není ani možnost, že těžko kontrolovatelné limity pro celkové odběry vody jsou masivně překračovány již v současné době. Také z tohoto důvodu by při povolování nových odběrů a prodlužování povolení stávajících odběrů bylo přínosné, kdyby součástí povolení odběrů vody pro technické zasněžování byla povinnost vybudovat síť měřicích bodů, která by monitorovala velikost jednotlivých odběrů vody pro technické zasněžování z hlediska jejich vlivu na průtoky. Díky vybudování této měřicí sítě by mohla být optimalizována síť odběrů vody pro technické zasněžování, tak aby dopady těchto odběrů na vodní toky byly co nejmenší a zároveň bylo množství odebírané vody pro technické zasněžování optimální. Pro detailní posouzení dopadu

11 TREML et al.: VLIV ODBĚRŮ VODY NA ZASNĚŽOVÁNÍ 83 Obr. 4. Změna odtokové výšky (a) a zásoby vody ve sněhové pokrývce (b) v jednotlivých měsících roku mezi rokem 2025 a současností v povodí Jizery dle predikce jednotlivých klimatických modelů. Fig. 4. Relative changes in runoff (a) and snow water storage (b) between the year 2025 and present (y axis, in %). The prognoses of individual models for the Jizera river catchment. There are individual months from November till April on the x axis.

12 84 OPERA CORCONTICA 49 / 2012 technického zasněžování na hydrologickou bilanci hlavních krkonošských toků by pak bylo potřeba získat kromě přesných údajů o všech odběrech vody také údaje o srážkových úhrnech a údaje o množství odteklé vody z jednotlivých skiareálů. Tato opatření by také mohla pomoci zamezit disproporcím v parametrech povolených odběrů vody. V současnosti existují totiž velké rozdíly mezi maximálními povolenými odběry vody na jednotku plochy sjezdovky v různých skiareálech, které jsou např. i v rámci malých skiareálů až desetinásobné (viz Příloha 1). Objem odebrané vody na 1 km zasněžované sjezdovky se pak mezi skiareály liší ještě více. Technickým zasněžováním se dlouhodobé průtoky příliš nemění. Mění se jejich struktura v době zasněžování se průtoky zmenšují, v době tání sněhu zvětšují. Celkové množství odteklé vody v důsledku technického zasněžování se v daném povodí příliš nemění, pokud odebíraná voda odtéká do stejného povodí, neboť odčerpávaná voda se navrátí zpět do téhož povodí. Ztráty vody v důsledku vypařování či sublimace vody při technickém zasněžování a při vypařování vody ze sněhu nejsou příliš podstatné. Výše uvedené závěry odrážejí společný vliv všech odběrů vody pro technické zasněžování na průtoky hlavních krkonošských toků v místě jejich relativně velké vodnatosti. Odlišná situace může ale nastat v dílčích povodích s nižšími průtoky. Zde může mít i menší technické zasněžování na průtoky zásadní vliv. Z tohoto důvodu je potřeba posuzovat nejen dopad kumulativních vlivů technického zasněžování, ale především pak dopad technického zasněžování pro každé dílčí povodí samostatně. Tato studie navíc řeší pouze hydrologické vlivy technického zasněžování. Jakékoliv zodpovědné posouzení všech vlivů, které s technickým zasněžováním souvisí, musí vzít v potaz i jeho ostatní aspekty jako například vliv technického sněhu na zasněžovanou vegetaci (např. RIXEN et al. 2003). Výše uvedená studie vycházela pouze z údajů o maximálním povoleném odběru vody nebo z dopočtených hodnot (a předpokladu, že jednotlivé skiareály tyto hodnoty nepřekračují). Odběry vody odvozené tímto způsobem nejsou jistě přesným odrazem skutečných odběrů vody, následné analýzy však ukazují, že i relativně velké rozdíly mezi dopočtenými a skutečnými odběry vody nemají významný vliv na celkové vyznění závěrů prezentované studie. Závěr V měřítku měsíčních průměrů a území jako celku nebyl shledán podstatný vliv technického zasněžování na pokles odtokové výšky tří hlavních krkonošských toků. V nejpesimističtějších variantách v povodí Labe se při současné intenzitě technického zasněžování může odčerpat vzhledem k průměrnému odtoku až 5 % vody, v případě navýšení intenzity zasněžování na pokrytí všech v současnosti existujících sjezdovek by to bylo 6 % a při dvojnásobném odběru vody vyvolaném nižší předpokládanou zásobou vody v přirozeném sněhu v budoucnosti 12 % protékající vody. Při posuzování odběrů vody vzhledem k minimálním měsíčním průtokům je teoretický vliv technického zasněžování na průtoky větší. Kumulativní dopad zasněžování technickým sněhem v jeho současné intenzitě zůstává nevýznamnější v povodí Labe, kde může znamenat odběr až 9 % vody v měsíci s největším vlivem. Pokud by se zde sjezdovky zasněžily ze 100 %, odběr by činil 13,5 % vody. Při variantě technického zasněžování všech sjezdovek, na nichž by se rovněž 100 % technicky zasněžovalo, by klesla v nejnepříznivější variantě odtoková výška až o 16 %. Při výstavbě nových sjezdovek dle Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo by teoreticky mohlo být spotřebováno v měsíci s největším vlivem technického zasněžování na odtok v povodí Labe až 18,3 % z protékající vody. Při zdvojnásobeném navýšeném odběru vody by tyto odběry činily až 36,6 % z protékající vody. Při hodnocení ekologických vlivů odběrů vody pro technické zasněžování je nutno si uvědomit, že dochází ke změně odtokové výšky v krátkodobém horizontu, z dlouhodobého hlediska je pak významný časový posun v odtocích (v době zasněžování se odtok sníží, v době tání sněhu zvýší). Na druhou stranu je však nutno zdůraznit, že studie se nezabývala vlivem technického zasněžování na jednotlivá dílčí subpovodí, kde může být často vliv odběrů vody již v jeho současné intenzitě významný. Summary Introduction Withdrawal of water from natural water sources such as rivers can be among the most significant negative impacts of artificial snowmaking. The effect of snowmaking on hydrology of rivers can be relatively easily assessed on local scale simply by

13 TREML et al.: VLIV ODBĚRŮ VODY NA ZASNĚŽOVÁNÍ 85 comparing the amount of withdrawn water with their runoff. The assessment of cumulative impacts of the snowmaking on a larger scale is much more difficult because it assumes access to all the necessary regional data. In the present study we aim to make use of having many of the necessary data and to (i) assess cumulative effect of snowmaking on runoff of the three main rivers in the Krkonoše Mts National Park (KRNAP) Jizera, Labe and Úpa and to (ii) predict the effect of snowmaking in the near future (year 2025). Methods We combined the data about (i) number and length of downhill ski tracks in the Krkonoše Mts, (ii) amount of withdrawal of water for the purpose of covering them by artificial snow, (iii) water runoffs of three main rivers of the region in the places near to their trespassing the borders of the KRNAP buffer zone and (iv) climatological data about predicted change of temperatures and precipitations (using the models ALADIN_T, ALADIN_TS a AR4_GCM). The withdrawals of water for artificial snowmaking were not measured directly in the field but were collected from the documentation materials as maximal allowed values of withdrawal for individual ski areals. Sometimes the data were not available. In this case we substituted the unknown data by average value of all the available data. We described the cumulative impact of snowmaking in several scenarios differing in (i) surface covered by snowmaking, (ii) amount of snow necessary for covering a unit of surface of a downhill ski-track, (iii) hydrological characteristics of the assessed rivers (average or the lowest runoff) and (iv) the way of calculating water with drawal in the ski areals with unknown data. Results The cumulative impact of snowmaking in its present intensity on runoff of main rivers in the Krkonoše Mts is not significant. Considering the most negative estimates of current intensity of water withdrawals, snowmaking in present conditions means withdrawal of up to 5 % and 9 % of average and the lowest runoff, respectively. The prognostic scenarios are more pessimistic. Artificial snowmaking of all the existing and planned downhill ski-tracks may withdraw up to 36.6 % of the lowest runoff in the Labe river in the predicted case of diminishing the amount of water in natural snow. Discussion It has been shown many times that the ecological impact of abiotic conditions is mediated by extreme rather than average values. It is therefore reasonable to focus on the results of our study describing the effect of water withdrawal on the lowest river runoffs in the Krkonoše Mts. Following this assumption our results suggest rather pessimistic scenario of cumulative ecological impacts of artificial snowmaking on river ecosystems in the Krkonoše Mts in the near future. Especially in case the amount of snow in natural snow diminishes. It has to be stressed also that negative impact of snowmaking can be much stronger for smaller catchments (not involved in the present study) even under present intensity of artificial snowmaking and that artificial snowmaking has also other environmental risks such as the impact of longer snow cover on the species composition of vegetation covered by the artificial snow. Poděkování Poděkování patří Správě Krkonošského národního parku za poskytnutí příspěvku na realizaci výzkumu, na jehož základě byla zpracována studie NOVICKÉHO et al. (2009). Výsledky této studie sloužily jako podklad pro tento článek. Poděkování dále patří za poskytnutí dat o povoleném maximálním zasněžování a údajů o délce lyžařských vleků a lanovek. Poděkování patří rovněž Českému hydrometeorologickému ústavu za poskytnutí časových řad teplot vzduchu, srážek a průtoků. Jednotlivým skiareálům patří poděkování za poskytnutí údajů o procentu zasněžování sjezdovek. Literatura BURT J. W. & RICE K. J. 2009: Not all ski slopes are created equal: Disturbance intensity affects ecosystem properties. Ecological Applications 19, 8: CARAVELLO G., CRESCINI E., TAROCCO S. & PALMERI F. 2006: Environmental modifications induced by the practice of Artificial snow-making in the Obereggen/Val D Ega Area (Italy). Journal of Mediterranean Ecology 7: DAPHNE 2010: Vliv vodohospodářských děl v hlavních krkonošských tocích na rozšíření vranky obecné. Ms. (projektová zpráva, Správa KRNAP, Vrchlabí). FLOUSEK J. & HARČARIK J. 2009: Sjezdové lyžování a ochrana přírody. Ochrana přírody 64, 6: 8 10.

14 86 OPERA CORCONTICA 49 / 2012 FLOUSEK J., HARTMANOVÁ O., ŠTURSA J. & POTOCKI J. (eds) 2007: Krkonoše. Příroda, historie, život. Nakl. Miloš Uhlíř Baset. 863 str. FLOUSEK J. & SCHWARZ O. (eds) 2010: Plán péče, Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo, Ms. (Správa KRNAP, Vrchlabí). NOVICKÝ O., TREML P., HANEL M. & KAŠPÁREK L. 2009: Prognostická studie o vlivu odběru vody pro technické zasněžování na průtoky hlavních krkonošských toků k roku Ms. (projektová zpráva, VÚV T. G. Masaryka, Praha). PRETEL J., METELKA L., KALVOVÁ J., NOVICKÝ O., KAŠPÁREK L., DAŇHELKA J., KULASOVÁ B., ŘIČICOVÁ P., ROŽNOVSKÝ J., HABERLE J., JANOUŠ D., CUDLÍN P. & TOLASZ R. 2008: Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření (II). Ms. (závěrečná projektová zpráva ČHMÚ, Praha). PÜTZ M., GALLATI D., KYTZIA S. et al. 2011: Winter Tourism, Climate Change, and Snowmaking in the Swiss Alps: Tourists Attitudes and Regional Economic Impacts. Mountain Research and Development 31, 4: RIXEN CH., STOECKLI V. & AMMANN W. 2003: Does artificial snow production affect soil and vegetation of ski pistes? A review. Perspectives in Plant Ecology, Evolution and Systematics 5 4: RIXEN CH., TEICH M., LARDELLI C., GALLATI D., POHL M., PÜTZ M. & BEBI P. 2011: Winter Tourism and Climate Change in the Alps: An Assessment of Resource Consumption, Snow Reliability, and Future Snomaking Potential. Mountain Research and Development 31, 3: SOLOMON S., MANNING D. QIN M., CHEN Z., MARQUIS M., AVERYT K. B., TIGNOR M. & MILLER H. L. (eds) 2007: Contribution of Working Group I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Cambridge University Press, Cambridge. 996 str. STEIGER R. & ABEGG B. 2011: Climate change impacts on Austrian ski areas. In: BORSDORF A., STÖTTER J., VEULLIET E. (eds), Managing Alpine Future II. Proceedings of the Innsbruck Conference of Austrian Academy of Science: STEIGER R. & MAYER M. 2008: Snowmaking and Climate Change. Mountain Research and Development 28, 3: STENSETH N. C., MYSTERUD A., OTTERSEN G., HURRELL, J. W., CHAN K. S. & LIMA M. 2002: Ecological effects of climate fluctuations. Science 297, 1: STRASSER U., GOBIET A., STÖTTER J., KLEINDIENST H., ZIMMERMANN F., STEININGER K. & PRETTENTHALER F. 2011: Effects of climate change of future snow conditions, winter tourism and economy in Tyrol and Styria (Austria): CC Snow, an interdisciplinary project. In: BORSDORF A., STÖTTER J., VEULLIET E. (eds), Managing Alpine Future II. Proceedings of the Innsbruck Conference of Austrian Academy of Science: ŠTURSA J. 2007: Ekologické aspekty sjezdového lyžování v Krkonoších. Opera Corcontica 44, 2: TALLAKSEN L. M. & VAN LANEN H. A. J. (eds) 2004: Hydrological Drought. Processes and Estimation Methods for Streamflow and Groundwater. Elsevier, Amsterdam. 579 str. VANHAM D., TOFFOL S., FLEISCHHACKER E. & RAUCH W. 2011: Water demand for snowmaking under climate change conditions in an alpine environment. In: CLIMALPTOUR PARTNERSHIP (eds), Climate Change and its impact on tourism in the Alpine Space. Proceedings of the Venice ClimAlpTour Conference [online] [cit ]. Dostupné z WWW: climalptour.eu/content/sites/default/files. Příloha 1. Údaje o odběrech vody pro technické zasněžování pro skiareály na území KRNAP a jeho ochranného pásma. Dopočítané parametry odběrů byly získány kombinací hodnot odběrů vody dle úředních povolení. Appendix 1. Water withdrawals for artificial snowmaking in the KRNAP and its buffer zone. Theoretically calculated parameters of withdrawals are based on combination of the withdrawal values according to official approval documents.

15 TREML et al.: VLIV ODBĚRŮ VODY NA ZASNĚŽOVÁNÍ 87 Místopisné údaje Toponyms Hodnoty odběrů vody dle úředních povolení Withdrawal values according to official approval documents Dopočítané parametry odběrů Theoretically calculated parameters of withdrawals Katastrální území Cadaster Lokalita Locality Povodí Catchment Délka sjezdovek (km) Lenght of downhill ski tracks Limit okamžitého odběru (l/s) Immediate withdrawal limit Limit měsíčního odběru (m 3 ) Monthly withdrawal limit Limit ročního odběru (m 3 ) Seasonal withdrawal limit Okamžitý odběr na 1 km sjezdovky (l/s) Immediate withdrawal for 1 km of a downhill ski track Objem odběru na 1 km sjezdovky (m 3 ) Volume of withdrawals for 1 km of a downhill ski track Maximální denní odběr vody (m 3 ) Maximum daily withdrawal Maximální počet odběrových dnů v měsíci Maximum No. of withdrawal days in a month Maximální počet odběrových měsíců v sezóně Maximum No. of withdrawal months in a season Bedřichov v Krkonoších Medvědín, Horní Mísečky Benecko Kejnos Jizera 1,5 Labe 5,5 67, , , ,6 3,21 Benecko Šlohnerka Jizera 4,0 72 0,21 Černá Hora v Krkonoších, Janské Lázně Černá hora Úpa 9,0 45, , , ,0 21,8 Černý Důl Špičák Labe 4,0 60, , ,0 4,0 Dolní Dvůr Dolní Dvůr Labe 1,0 10, , ,0 4,0 Dolní Dvůr Luisino údolí Labe 12, ,6 1,5 Dolní Malá Úpa U kostela Úpa 1,5 15, , , ,6 5,0 Harrachov Čertova hora Jizera 7,0 70, , , ,0 4,0 Hořejší Vrchlabí Herlíkovice, Bubákov Labe 11,0 70, , , ,5 2,5 Hořejší Vrchlabí Imlauf Labe 18, Hořejší Vrchlabí Kněžický vrch Labe 6,5 12, , , ,0 1,2 Labská Labe 40, ,0 3,0 Paseky nad Jizerou Paseky Jizera 7,0 36, , , ,0 1,5 Paseky nad Jizerou Pizár Jizera 4,5 15, ,4 444, Pec pod Sněžkou, Velká Úpa I Javor, Hnědý vrch Úpa 7, , ,8 3,6 Poniklá Homole Jizera 1,0 15,0 15, Prkenný Důl Arrakis Úpa 4, Rokytnice Modrá Hvězda Jizera 1,0 7,0 691 Rokytnice Rokytno Lysá Hora, Studenov, Hoření Domky Jizera 12,0 120, , , ,2 16,2 Jizera Strážné Labe 1,0 5,0 6,3 432 Svoboda nad Úpou Duncan Úpa 1,0 5,7 518 Špindlerův Mlýn Hromovka 38, ,7 2,0 Špindlerův Mlýn Stoh Labe 7,5 42, , ,5 2,0 Špindlerův Mlýn, Přední Labská Svatopetrský areál Vítkovice Jizera 12, , ,6 2,0 Vítkovice Jizera 4,0 5, ,

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev. Pravděpodobný vývoj změny klimatu a reakce společnosti Jan P r e t e l Seminář Klimatická změna možné dopady na vodní systémy a vodní hodpodářství Česká limnologická společnost Praha, 10.12.2007 IPCC charakteristika

Více

Vymezení oblastí vysychání vodních toků v ČR Defining areas of drying up streams in the Czech Republic

Vymezení oblastí vysychání vodních toků v ČR Defining areas of drying up streams in the Czech Republic Vymezení oblastí vysychání vodních toků v ČR Defining areas of drying up streams in the Czech Republic Pavel Treml 1,2, Světlana Zahrádková 1,3, Ondřej Hájek 3 1 Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka,

Více

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn uvádí výsledky dílčí studie Vliv klimatické změny na celkovou vodnost oblasti Hřensko Křinice/Kirnitzsch a oblasti Petrovice Lückendorf

Více

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav kubat@chmi.cz Podklady Climate Change 2001 Impacts, Adaptation and Vulnerability

Více

IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES??

IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES?? IS THERE NECESSARY TO RECALCULATE VLTAVA CASCADE PURPOSES?? Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz 8/9/12 Mezinárodní Labské fórum 2015 Ústí nad Labem, 21. 22. April 2015 Elbe River Basin

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek

Více

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády

Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Miloš Kalousek, Jiří Kala Anotace česky: Příspěvek se snaží srovnat vliv dvojité a jednoduché fasády na energetickou náročnost a vnitřní prostředí budovy.

Více

Rebilance zásob podzemních vod

Rebilance zásob podzemních vod Rebilance zásob podzemních vod Česká geologická služba Doba řešení projektu 7/2010 12/2015 náklady: 623 mil. Kč Konec projektu 3/2016 Renáta Kadlecová a kol. OPŽP - Prioritní osa 6, oblast podpory 6.6.

Více

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERZITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF WATER STRUCTURES STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU

PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU PRŮCHOD POVODNĚ V ČERVNU 2013 VLTAVSKOU KASKÁDOU VLTAVA RIVER CASCADE DURING THE FLOOD IN JUNE 2013 Tomáš Kendík, Karel Březina Abstrakt: Povodňová situace, kterou bylo zasaženo území povodí Vltavy na

Více

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 47-51 ISSN 1335-0285 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI Jana Jurčíková,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Možné dopady klimatické změny na vodní zdroje

Možné dopady klimatické změny na vodní zdroje Možné dopady klimatické změny na vodní zdroje Pr vní studie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masar yka k dopadům klimatické změny v oblasti vody, uskutečněné v devadesátých letech minulého století

Více

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Možnosti zvládání sucha a nedostatku vody v kontextu adaptačních opatřen ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod Sucho & Nedostatek vody Sucho -dočasné snížení dostupného množství je způsobené například

Více

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,

Více

12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006. ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk. RNDr. Pavel Punčoch. Ministerstvo zemědělství

12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006. ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk. RNDr. Pavel Punčoch. Ministerstvo zemědělství 12. Magdeburský seminář Český Krumlov 2006 Rámcová směrnice vodní politiky ES (2000/60/ES) a vodohospodářsk ské služby RNDr. Pavel Punčoch ochář,, CSc. Ministerstvo zemědělství 12 th Magdeburger seminar

Více

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné

Více

BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 11-16 ISSN 1335-0285 BETON V ENVIRONMENTÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Ctislav Fiala & Magdaléna Kynčlová Katedra konstrukcí pozemních

Více

Ekonomické srovnání dodavatelů dřevodomků pro stanovený etalon rodinného domu

Ekonomické srovnání dodavatelů dřevodomků pro stanovený etalon rodinného domu Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Studentská vědecká a odborná činnost Akademický rok 2011/2012 Ekonomické srovnání dodavatelů dřevodomků pro stanovený etalon rodinného domu Jméno a příjmení

Více

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation

Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation INFILTRAČNÍ SCHOPNOST PŮDY V POROSTECH RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation Mašíček T., Toman F., Vičanová M. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ

STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad Zjednodušená měsíční bilance solární tepelné soustavy BILANCE 2015/v2 Tomáš Matuška, Bořivoj Šourek Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad Úvod Pro návrh

Více

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe Oborový portál BOZPinfo.cz - http://www.bozpinfo.cz Tisknete stránku: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-04-2013/zavedeni-sypokub.html Články jsou aktuální k datumu jejich vydání. Stránka byla vytvořena/aktualizována:

Více

LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE

LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE Pavel Kocurek, Martin Kubal Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,

Více

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and

Více

VYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze

VYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze VYHODOCÍ MĚRU A RYCHLOTI VĚTRU A TAICI TUŠIMIC V OBDOBÍ 19 1 Lenka Hájková 1,) Věra Kožnarová 3) 1) Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, ) Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká

Více

Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov 10. 11. 6. 2014 Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně?

Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov 10. 11. 6. 2014 Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně? Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov 10. 11. 6. 2014 Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně? Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková, odbor ochrany vod, Michaela.vojtechovska@mzp.cz Obnovitelný

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Neznámá platnost Č. j.: 60320/ENV/15 V Praze dne 4. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR

Více

Význam národních dopravních průzkumů pro strategii rozvoje silniční dopravy

Význam národních dopravních průzkumů pro strategii rozvoje silniční dopravy Význam národních dopravních průzkumů pro strategii rozvoje silniční dopravy Jiří Hanzl i, Petr Kumpošt ii Abstract: In the Czech Republic, the Nationwide Traffic Survey is probably the most important transport

Více

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Voda v krajině, Lednice 31.5. 1.6.21, ISBN 978-8-8669-79-7 PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY Jaroslav Rožnovský, Petra Fukalová, Hana Pokladníková Český hydrometeorologický

Více

ČTENÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u :

ČTENÍ. M e t o d i c k é p o z n á m k y k z á k l a d o v é m u t e x t u : ČTENÍ Jazyk Úroveň Autor Kód materiálu Anglický jazyk 5. třída Mgr. Milena Kašová aj5-mas-kas-cte-05 Z á k l a d o v ý t e x t ( 1 5 0 2 5 0 s l o v ) : My country I live in the Czech Republic. The country

Více

INLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS

INLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS INLUENCE OF CHANGES IN MUNICIPAL WASTE COLLECTION SYSTEM FOR THE PRODUCTION OF RECOVERABLE AND NON-RECOVERABLE COMPONENTS VLIV ZMĚNY SYSTÉMU SVOZU KOMUNÁLNÍHO ODPADU NA PRODUKCI JEHO VYUŽITELNÝCH A NEVYUŽITELNÝCH

Více

26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE

26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE 26 NÁVRH NA ODTĚŽENÍ A ULOŽENÍ NAPLAVENIN NA VTOKU DO VODNÍHO DÍLA DALEŠICE Tereza Lévová Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav vodních staveb 1. Problematika splavenin - obecně Problematika

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015 Instituce: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Vypracoval: Mgr. Marek Tögel Kontakt: 541 641 306, marek.togel@cdv.cz Datum: 29. 7. 2014 Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy

Více

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued

Více

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:

Více

EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU. JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA. 1. Úvod klasifikace ekonomických činností

EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU. JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA. 1. Úvod klasifikace ekonomických činností EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA Katedra podnikové ekonomiky, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 josef.krause@vse.cz,

Více

POROVNÁNÍ TĚLESNÉ ZÁTĚŽE A FINANČNÍCH NÁKLADŮ NA LYŽAŘSKÉM KURSU V ČR A V ZAHRANIČÍ

POROVNÁNÍ TĚLESNÉ ZÁTĚŽE A FINANČNÍCH NÁKLADŮ NA LYŽAŘSKÉM KURSU V ČR A V ZAHRANIČÍ POROVNÁNÍ TĚLESNÉ ZÁTĚŽE A FINANČNÍCH NÁKLADŮ NA LYŽAŘSKÉM KURSU V ČR A V ZAHRANIČÍ ZDENĚK VALJENT KTV FEL ČVUT Praha Tak jako na každé fakultě či na střední škole, i u nás na KTV FEL ČVUT, se stále zabýváme

Více

Vliv barometrického tlaku na úroveň hladiny vody v pozorovacích vrtech

Vliv barometrického tlaku na úroveň hladiny vody v pozorovacích vrtech Vliv barometrického tlaku na úroveň hladiny vody v pozorovacích vrtech JAN KAŠPÁREK Klíčová slova: pozorovací vrt barometrický tlak podzemní voda SOUHRN Příspěvek se zabývá vlivem změn barometrického tlaku

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU

VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 VÝSKYT EXTRÉMNÍCH HODNOT TEPLOT VZDUCHU V PRŮBĚHU DVOU STOLETÍ V PRAŽSKÉM KLEMENTINU Jaroslav

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění

Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and

Více

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT

EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

Více

Regulace napětí v distribuční soustavě vn a nn

Regulace napětí v distribuční soustavě vn a nn Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2011 13 3 Regulace napětí v distribuční soustavě vn a nn Voltage regulation in MV and LV distribution grid René Vápeník rene.vapenik@cez.cz ČEZ Distribuční

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Role ekosystémových služeb v ochraně a managementu NP

Role ekosystémových služeb v ochraně a managementu NP Role ekosystémových služeb v ochraně a managementu NP Zuzana Harmáčková, Eliška Krkoška Lorencová, David Vačkář Management a udržitelný rozvoj národních parku, Kvilda, 3.10.2015 Projekt BASE Koncepční

Více

Ovlivňují antropogenní zásahy odtokový režim povodí? Do anthropogenic activities affect the catchment runoff regime?

Ovlivňují antropogenní zásahy odtokový režim povodí? Do anthropogenic activities affect the catchment runoff regime? Ovlivňují antropogenní zásahy odtokový režim povodí? Do anthropogenic activities affect the catchment runoff regime? Tereza Bažatová, Jana Šimková Katedra biotechnických úprav krajiny, Fakulta životního

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012

Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas

Více

LICÍ PÁNVE V OCELÁRNĚ ARCELORMITTAL OSTRAVA POUŽITÍ NOVÉ IZOLAČNÍ VRSTVY

LICÍ PÁNVE V OCELÁRNĚ ARCELORMITTAL OSTRAVA POUŽITÍ NOVÉ IZOLAČNÍ VRSTVY LICÍ PÁNVE V OCELÁRNĚ ARCELORMITTAL OSTRAVA POUŽITÍ NOVÉ IZOLAČNÍ VRSTVY POURING LADLES IN ARCELORMITTAL OSTRAVA STEEL PLANT - UTILIZATION OF NEW INSULATION LAYER Dalibor Jančar a Petr Tvardek b Pavel

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

VYUŽITÍ MAPOVÉ TVORBY V METEOROLOGII A KLIMATOLOGII

VYUŽITÍ MAPOVÉ TVORBY V METEOROLOGII A KLIMATOLOGII Kartografické listy, 2008, 16. Radim TOLASZ VYUŽITÍ MAPOVÉ TVORBY V METEOROLOGII A KLIMATOLOGII Tolasz, R.: Using of map products for meteorology and climatology. Kartografické listy 2008, 16, 16 figs.,

Více

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004 Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24 Tato zpráva obsahuje analýzu provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24, která byla uvedena do provozu v roce 2 a

Více

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY Tereza Šulcová tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz Směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU Směrnice ze dne 19.května 2010 o energetické

Více

Summary. Mr. Andreas Molin

Summary. Mr. Andreas Molin ANNEX 6 Conclusions of the Melk Process and Follow-up (Brussels Agreement) Annex I, Item No. 3, Reactor Pressure Vessel Integrity and Radiation Embrittlement, Workshop, February 26-27, 2008, Řež near Prague

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ

2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ TRIESKOVÉ A BEZTRIESKOVÉ OBRÁBANIE DREVA 2006 12. - 14. 10. 2006 159 2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ Karel Janák Abstract Different methods

Více

HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE.

HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE. HODNOCENÍ VÝVOJE AGRÁRNÍHO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU V ČR ASSESMENT OF DEVELOPMENT OF THE CZECH AGRARIAN FOREIGN TRADE Vladimír Brabenec Anotace: Agrární zahraniční obchod ČR od roku 1994 vykazuje rostoucí

Více

Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku

Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Aneta Milsimerová Fakulta strojní, Západočeská univerzita Plzeň, 306 14 Plzeň. Česká republika. E-mail: anetam@kto.zcu.cz Hlavním

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohlašování za rok 2011 Postup zjišťování vybraných údajů o únicích znečišťujících látek do vod pro provozovatele čistíren odpadních vod Odbor posuzování

Více

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION

ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION AKUSTICKÁ EMISE VYUŽÍVANÁ PŘI HODNOCENÍ PORUŠENÍ Z VRYPOVÉ INDENTACE ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION Petr Jiřík, Ivo Štěpánek Západočeská univerzita v

Více