Vliv lidské činnosti na vodní prostředí II.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv lidské činnosti na vodní prostředí II."

Transkript

1 Vliv lidské činnosti na vodní prostředí II.

2 Znečišťování vod Znečištění Jako znečištění lze z praktického hlediska chápat každou změnu přirozených fyzikálních a chemických vlastností vody, která snižuje jejich kvalitu se zřetelem k použitelnosti. globální znečištění acidifikace vodních ekosystémů eutrofizace vodních ekosystémů globální oteplování UV záření globální znečišťující látky a radionuklidy lokální bodové a liniové znečištění tepelné znečištění

3 Polutanty radionuklidy pesticidy organické toxické odpady (např. formaldehyd, fenoly) živiny (zejména fosfáty a dusičnany) oleje a olejové disperzanty patogeny PCB, PAU těžké kovy (např. Cd, Zn, Pb, Hg) oteplené vody plyny (např. chlor, amoniak) potravinářské odpadní vody splašky a zemědělská hnojiva detergenty anionty (např. sulfidy, sulfáty, kyanidy) kyseliny a zásady

4 Suspendované látky - stavebnictví, sklárny, metalurgický průmysl 1. Zvýšení turbidity, snížení fotosyntézy, ovlivnění reaerace toku 2. Vypadávání z roztoku, změna charakteru dna 3. Poškození žaber ryb, zanášení povrchu těla a dýchacích orgánů bezobratlých Vliv Vlivy suspendovaných látek na rybářství Suspendované látky (mg.l -1 ) > velmi chudé nebo neexistující rybářství nepravděpodobné dobré rybářství možná redukce výtěžku < 25 - žádný škodlivý vliv

5 Organické znečištění nejstarší a dosud nejrozšířenější typ znečištění lehce odbouratelné látky (nikoliv perzistentní organické polutanty) zdroje - komunální splaškové vody, zemědělství, potravinářský průmysl (např. cukrovary) papírenský a textilní průmysl Rozklad organických látek spotřeba kyslíku, až anaerobní stavy saprobní (hnilobné procesy) Saprobita katarobita (podzemní vody, prameny) limnosaprobita (v povrchových vodách) xenosaprobita - velmi čistá voda oligosaprobita betamezosaprobita alfamezosaprobita polysaprobita voda - velmi silně znečištěná eusaprobita (odpadní vody) Indikace: BSK 5 biologická spotřeba kyslíku Bioindikace saprobiologické hodnocení, saprobní indexy Procesy samoznečištění a samočištění ve vodách

6 Eutrofizace Zvyšování úživnosti ekosystémů

7 INDUKOVANÁ (ANTROPOGENNÍ) EUTROFIZACE Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby eutrofizace - narušení ekologických procesů následkem přebytku živin v prostředí

8 Trofie (úživnost) vody Procesy ve vodách související s biodostupností forem dusíku a fosforu trofizace (eu-, hyper-) Projevy: vegetační zákal drobné planktonní řasy (zdroj potravy!) vodní květ větší koloniální nebo vláknité sinice (nebo i řasy), toxiny bentické sinice a rozsivky na povrchu sedimentů, posléze natantní (hladinové koberce ovlivňují výměnu plynů) zelené vláknité řasy (ne toxiny, ale alelopatické látky) vyšší vodní vegetace Omezování: zabránit přísunu živin zpomalit koloběh živin odstranění živin, odstranění biomasy Indikace podle koncentrace N a P ve vodě podle růstové odezvy in vitro podle in situ realizované zvýšené koncentrace biomasy fototrofů hodnocení podle změn v druhovém složení fytoplankton, fytobentos, makrofyta

9 Zdroje živin Autochtonní rozklad organické hmoty vyluhování sedimentů a hornin biogenní fixace dusíku bakterie a cyanobakterie Alochtonní eroze půdy povrchový odtok znečištění atmosféry NOx odpadní vody odtoky z ČOV bez terciálního čištění

10 Příčiny indukované eutrofizace splachy anorganických hnojiv (nitráty a fosfáty) přírodní výluhy (nitráty a fosfáty) přísun nitrátů, fosfátů a amoniaku z odpadů živočišné produkce (močůvka, kejda, chlévská mrva) srážky splachy a eroze v důsledku zemědělské výroby, těžby a stavebnictví přísun detergentů (fosfáty) přísun čištěných odpadních vod (nitráty a fosfáty) přísun nečištěných odpadních vod (nitráty a fosfáty)

11 Živiny způsobující eutrofizaci Nutno hledat regresní vztah mezi koncentrací jednotlivých živin a koncentrací chlorofylu a jakožto nejsnadněji měřitelným parametrem charakterizujícím rozvoj řas. Dillon & Rigler (1974) lineární regresní vztah mezi logaritmem koncentrace fosforu během jarní cirkulace a logaritmem průměrné letní (ve vegetačním období) koncentrace chlorofylu a Straškraba (1980) u koncentrací fosforu vyšších než 100 μg/l je vhodnější použít místo mocninového logistický vztah, neboť biomasa řas, vyjádřená v chlorofylu a, nemůže být větší než určitá kritická hodnota, nad níž je další rozvoj řas omezen samozastíněním a nikoliv koncentrací živin

12 Předpoklad, že fosfor vystupuje z makrobiogenních prvků nejčastěji jako limitující prvek, byl potvrzen celou řadou studií a experimentů, u nás např. Komárková (1974) v Klíčavské a Slapské údolní nádrži zjistila zvýšený rozvoj planktonních řas pouze po přidání sloučenin fosforu Poměr N:P (dusík:fosfor) indikuje, který nutrient je pravděpodobně limitujícím pro růst řas v jezerech N:P < 16:1 = limitace dusíkem (řasy mají méně dusíku) N:P > 16:1 = limitace fosforem (řasy mají méně fosforu) Největším zdrojem celkového dusíku v povodích byl odtok z hnojené zemědělské půdy (50-67 %); komunální odpadní vody se podílely méně (12-30 %) Největším zdrojem celkového fosforu v povodích byly komunální odpadní vody (75-90 %); zbývající část pocházela z eroze zemědělské půdy (5-14 %), z přirozeného odnosu v povodí (4-9 %) a z atmosférické depozice na hladinu toků a nádrží (1-2 %).

13 FOSFOR VE VODÁCH 1. Rozpuštěný anorganicky vázaný fosfor ve formě jednoduchých nebo komplexních orthofosforečnanů nebo polyfosforečnanů 2. Rozpuštěný organicky vázaný fosfor ve formě fosfátů hexos, fosfolipidů, ATP, ADP, nukleových kyslin apod.

14 Složení fytoplanktonu a jeho změny se změnou trofie: Se zvyšující se trofií dochází obecně ke zvyšování biomasy řas, mění se druhové složení fytoplanktonu, často s převahou monospeciové populace planktonních sinic Oligotrofní jezera Staurastrum, Cosmarium, Staurodesmus, Tabellaria, Cyclotella, Melosira, Dinobryon Mesotrofní jezera Staurastrum, Closterium, Cyclotella, Stephanodiscus, Asterionella, Pediastrum, Eudorina, Peridinium, Ceratium Eutrofní jezera Melosira, Asterionella, Stephanodiscus, Scenedesmus, Eudorina, Aphanizomenon,Microcystis, Anabaena

15 TOXINY SINIC (CYANOTOXINY) 1. cytotoxiny cytotoxické a cytostatické účinky 2. biotoxiny neurotoxiny, hepatotoxiny Neurotoxiny (anatoxin, aphanotoxin) - termolabilní, blokují sodíkový kanál membrán křeče pohybového svalstva, dávení, dušení Hepatotoxiny (microcystin) - termostabilní, poškození struktury a funkce jater Cyanotoxiny přítomné ve vodách: - poruchy zažívacího traktu - alergické reakce (záněty spojivek, svědí pokožka..) -onemocnění jater!!! CHRONICKÁ ONEMOCNĚNÍ!!!

16 Boj proti eutrofizaci Omezení (redukce) externího přísunu živin modifikace technologických výrobních postupů (detergenty) odstraňování N a P z odpadních vod úpravy v povodí (aplikace protierozních opatření) Kontrola interních procesů ( Ekotechnologie ) aerace hypolimnia - destratifikace srážení fosforu a ošetření sedimentů odstraňování sedimentu vybagrováním odstraňování makrovegetace a sinic využití býložravých a algivorních ryb použití algicidů, flokulantů a koagulantů použití cyanofágů biomanipulace! KOMBINACE OBOU STRATEGIÍ JE NEJVHODNĚJŠÍ!

17 Acidifikace Okyselování vod problém především 2. poloviny 20. století přetrvává dodnes příčina: kyselé deště (oxid siřčitý a NO x ze spalování fosilních paliv do ovzduší dešťová voda má ph 4-4,5 namísto 5-6. nejdříve úbytek hydrouhličitanů, ztráta pufrační kapacity vody, pak nárůst koncentrace hliníku toxický vliv na hydrobionty. dojem čisté vody, nízká druhová bohatost. problém se zesiluje v oblastech s kyselým podložím (např. žula) Indikace ph alkalinita bioindikace (citlivé druhy mizí)

18 Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů

19 Koncentrace S ve vzduchu a kyselost srážek Většina kyselých srážek dopadá na zemský povrch v oblasti produkce, ale určitá část může být transportována větrem tisíce kilometrů ~ 17 % kyselých depozic v Norsku pochází z Anglie a 20 % depozic spadlých ve Švédsku z východní Evropy. Ve srovnání s neznečištěnými srážkami (ph 5,6), mají mnohá průmyslová území srážky s hodnotou ph 4,0 4,54, lokálně toto ph může klesnout až na 3,0.

20 Vliv geologických podmínek Kyselé horniny žuly (granity, granodiority), některé metamorfity

21 Acidifikace a chemie vody vysrážení Ca a Mg sírany nedostupné pro organismy porušený hydrogen-karbonátový ústojný systém speciace a změna rozpustnosti kovů a solí kovů, biodostupnost toxických kovů Al, Cu, Zn aj.

22 Acidifikace a organismy Acidosenzitivní organismy vápenité vnější schránky a kostry, vnější žábra, nechráněná vývojová stádia, zpravidla permanentní organismy Acidotolerantní organismy dýchání celým povrchem těla, plastronové dýchání a nebo vzdušný kyslík, temporární organismy Domluvená hranice acidifikace povrchových vod ph 5,5, silná acidifikace pod ph 4,5

23 Fytoplankton Zpravidla dominují obrněnky (Dinoflagellata) Ovlivnění bottom-up (vysrážení fosforu hliníkem) Fytobentos Zpravidla dominují rozsivky a zelené vláknité řasy Ovlivnění top-down (absence bezobratlých spásačů) Zoobentos Nejvíce senzitivní jsou zpravidla jepice Nejodolnější jsou zpravidla chrostíci Napříč různými taxonomickými skupinami jsou nejodolnější obvykle kouskovači (shredders) Vliv sníženého ph (H+) Vliv top-down kontroly (absence rybích predátorů) Absence CaCO 3 nutného pro tvorbu krunýřů (raci, blešivci, plži)

24 Vliv na ryby Rozsah ph 6,5 9 - žádný vliv 6,0 6,4 - pravděpodobně žádný škodlivý vliv s výjimkou velmi vysokých koncentrací CO 2 (>1000 mg/l) 5,0 5,9 - žádný specifický škodlivý vliv s výjimkou vysokých koncentrací CO 2 (> 20 mg/l) nebo pokud jsou přítomné železité ionty 4,5 4,9 - škodlivý vliv na jikrách salmonidů a dospělců ryb, pokud jsou koncentrace Ca 2+, Na + a Cl - nízké 4,0 4,4 - škodlivý vliv pro dospělce různých druhů ryb, které nebyly aklimatizovány na nízké ph 3,5 3,9 - letální pro salmonidy, aklimatizované plotice mohou přežívat delší období 3,0 3,4 - většina ryb je usmrcena během několika hodin

25 Kyselé důlní vody Vlivy kyselost toxicita kovů salinizace sedimentace vysráženého železa

26 Těžké kovy cca 40 prvků, specifická hmotnost vyšší než 5 g/m 3 - Hg, Cr, Pb, Ni, Zn, Cu stopové prvky nezbytné pro organismy součást přirozeného pozadí (liší se podle místních podmínek). vyšší koncentrace toxické působení zdroje - těžba a zpracování rud a uhlí, spalování fosilních paliv, průmysl, pesticidy

27 Těžké kovy Specifická hmotnost > 5 g. m -3 Antropogenní činnost metalurgie, spalování uhlí, doprava, zemědělství Forma výskytu - rozpustné vs nerozpustné sloučeniny - oxidační stupeň - organická vs anorganická forma Kumulace Vazba na povrchu drobných částic sedimenty Uvolňování rozpuštěná forma Schopnost většiny kovů akumulovat se do sedimentů

28 Toxické kovy Hg bioakumulace v tukových tkáních, oragnosloučeniny metylrtuť a etylrtuť, akutní a chronická toxicita Cd bioakumulace v tukových tkáních, chronická toxicita Pb dtto, metylolovo, etylolovo, chronická toxicita As, Co, V, Ni, Cr, Zn biokoncentrace, přímá akutní toxicita

29 Mimořádně toxické kovy - blokují činnost enzymů obsahujících SH skupiny - Hg, Pb, Cd, As, Se, Cu, V Chronickýcká onemocnění - nádorová (As, Cr, Cd, Ni) -teratogenní (Hg, Pb) Ve směsi se toxické účinky jednotlivých kovů mohou vzájemně zesilovat (synergismus Cd + Zn, Ni + Zn, Hg + Cu), nebo zeslabovat (Se + Cd, Se + Hg).

30 Kadmium (Cd) Patří mezi kovy s největším potenciálem znečištění; kumuluje se především ve vodních sedimentech a suspendovaných částečkách. Během letních měsíců obsahuje povrchová voda relativně vysoké koncentrace kadmia, především rozpustného iontu CdCl + ; naopak anaerobní vrstva u dna je chudá na kadmium, protože, sulfid vzniklý mikrobiální redukcí sráží kadmium na nerozpustný sulfid kademnatý. Podzimní míchání vody způsobuje desorpci kadmia rozpuštěné kadmium poté reaguje se suspendovaným materiálem a sedimentuje Pokud je ph > 8, je Cd přítomno ve volné iontové formě Cd 2+

31 Hodnoty kadmia se nezvyšují se vzrůstajícím stupněm potravního řetězce v ekosystému povrchových vod Jako bioindikátoru zatížení vod kadmiem je vhodné používat organismy zooplanktonu a bentosu spíše než ryby. Beruška snadno akumuluje Cd z vody Příjem Cd potravou (i v případě jeho vysoké koncentrace) se jeví jako méně účinný Vysoce účinná biokoncentrace Cd z vody indikuje, že predace na beruškách může představovat významný mechanismus pro vstup Cd do akvatických potravních řetězců

32 Arzén (As) Přírodním zdrojem je litosféra, kde zvětráváním arzenopyritu, popř. jiných minerálů obsahujících arzen, vznikají sekundární metabolity, nejčatěji arseničnany. Arzenopyrit je v zemské kůře stabilní, je-li pod hladinou podzemní vody octne-li se v zóně nenasycené vodou, dochází k jeho oxidaci a tím ke vzniku sekundárních minerálů. Arzen uvolněný do vody představuje závažný polutant Bangladéš podzemní voda z deltových náplavů řeky Gangy (cca 78 mil. lidí); V důsledku oxidace minerálů obsahujících arzén dosahuje koncentrace arzénu v podzemní vodě hodnot až μg/l chronická onemocnění a úmrtí stovek až tisíců lidí

33 Olovo (Pb) nebyla prokázána biomagnifikace podél potravního řetězce kumulace v sedimentech a tvorba methylderivátů toxické působení zejména na vodní ptactvo konzumace olověných broků z myslivecké činnosti a olověných zátěží používaných rybáři USA 2,4 mil ptáků /rok Velká Británie 8000 kachen/rok (Anas platyrhynchos) labutě (Cygnus olor) z 1500 mrtvých labutí v letech zahynulo 60 % v důsledku otravy olovem z olůvek a zátěží

34 Organické sloučeniny cínu (Sn) Antikorozní barviva a nátěry kontakt s vodním prostředím Nejtoxičtější jsou sloučeniny obsahující tři organické skupiny (metyl-butyl)

35 Organické polutany ropné uhlovodíky a polyaromatické uhlovodíky (PaHs) polychrované bifenyly (PCBs) polychrované dibenzodioxiny (PCDDs) polychlorované dibenzofurany (PCDFs) polybromované bifenyly (PBBs) chlorované pesticidy organofosforové pesticdy karbamatové pesticidy pyretroidy fenoxy herbicidy chlorfenoly a chlorkresoly.

36 Ropné látky a uhlovodíky uhlovodíky a jejich směsi, které jsou tekuté při teplotách + 40 o C a nižších. Patří mezi ně motorová paliva, mazací a topné oleje, benzín, nafta, petrolej, ropa a podobné látky. Havárie, splachy nafty a olejů ze silnic, lodní doprava nehody tankerů a úniky ropy z tankerů představují minoritní zdroj ropného znečištění vodních ekosystémů, cca 6 %. Vliv ropných látek na organismy přímá toxicita fyzikální udušení

37 Degradace uhlovodíků a ropných látek uhlovodíky a jejich deriváty dokáží rozkládat různé druhy mikrorganismů bakterie, kvasinky a vláknité houby. Polycyklické aromatické uhlovodíky dokáží štěpit vedle baktérií i dřevokazné houby způsobující bílou hnilobu dřeva. doposud bylo zjištěno, že cca 21 rodů baktérií, 10 rodů hub a 5 rodů kvasinek má schopnost degradovat uhlovodíky. Smíšená populace mikroorganismů může degradovat až 97 % ropy. Preference substrátů je obecně v řadě alifatické > heterocyklické > asfalteny. rozklad uhlovodíků a jejich derivátů probíhá za aerobních i anaerobních podmínek

38 PBTs (Persistent, bioaccumulative, toxic) chlorované pesticidy, polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany polycyklické aromatické uhlovodíky skupina organických sloučenin, jejichž dominantními fyzikálněchemickými a environmentálně-chemickými vlastnostmi jsou: 1. odolnost vůči různým degradačním procesům, 2. malá rozpustnost ve vodě, 3. lipofilní charakter a z toho plynoucí výrazná tendence k bioakumulaci a 4. polotěkavost umožňující globální atmosférický transport

39 Pesticidy chemické, biocidní látky používané na ochranu užitkových rostlin v zemědělství a lesnictví, proti plevelům, houbám a živočišným škůdcům. ve vodním hospodářství, slouží např. k likvidaci některých vodních rostlin, k redukci zooplanktonu v případě ohrožení ryb kyslíkovým deficitem nebo např. k antiparazitárnímu ošetření kaprovitých ryb Organochlorové insekticidy (organochlory) 1. Zásah do transportu K +, Na +, Mg 2+ a funkce ATP-ázy - narušení přenosu uvedených prvků přes membránu nervových vláken a tím pravděpodobně i přenos nervových vzruchů, což nepříznivě ovlivňuje funkci nervového systému a samotného mozku. 2. Ovlivnění existence estrogenních hormonů a metabolismu Ca 2+, což vyvolává poruchy v reprodukci, snižuje plodnost a přežívání mláďat.

40 Bipyridilové herbicidy (např. Gramoxone S) silné, rychle působící kontraktní chemikálie širokého působení, které ničí buněčné membrány Polychlorované bifenyly (PCBs) velká stálost, odolnost vůči vysokým teplotám, dobré tepelné a nízké elektrické vodivosti a malá rozpustnost ve vodě široké uplatnění především v elektrotechnice

41 Polychlorované dibenzo-para-dioxiny (PCDDs) Polychlorované dibenzofurany (PCDFs) nikdy se cíleně nevyraběly a průmyslově nevyužívaly, ale vznikaly a stále vznikají jako nežádoucí vedlejší produkty v průmyslových výrobách, zvláště chemických, hutních a zejména při spalovacích procesech. vysoký bod tání, malá rozpustnost ve vodě, lipofilní charakter Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) spalování uhlí, koksárenský průmysl, ropné havárie, automobilová doprava

42 Povrchově aktivní látky (tenzidy) Skupina organických látek, které se již při nízké koncentraci významně hromadí (adsorbují) na fázovém rozhraní a snižují tak mezifázovou, resp. povrchovou energii. Výsledkem je vznik fázového rozhraní pevné blanky na povrchu Detergenty přípravky na praní a čištění, které obsahují jeden nebo více tenzidů a další přísady, které zvyšují účinnost směsi. Přísady se dělí na: (i) aktivační přísady; (ii) pomocné přísady; (iii) plnící přísady (plnidla). Detergence proces odstraňující z tuhého povrchu tuhé i kapalné částečky hmoty kombinovaným využitím mechanické práce a účinku tenzidu (praní a čištění).

43 Vlivy tenzidů na hydrosféru pro živou přírodu jsou všechny tenzidy biologicky aktivními látkami, neboť svými povrchovými efekty ovlivňují děje na membránách buněk. pěnění zhoršení rozputnosti kyslíku (snížení intenzity reaerace) 1. Biodegradabilita 2. Toxicita 3. Eutrofizace Měkké tenzidy rozklad > 90 % během 14dní Obdouratelné rozklad % během 14 dní Tvrdé tenzidy - < 35 % během 14 dní Polyfosforečnany detergentů (35-40 %) Zejména kationtové tenzidy (baktericidní a bakteriostatické) Se zvyšujícím se počtem uhlíků řetězce klesá biodegradabilita a roste toxicita. Odbourávání tenzidů probíhá snadno, jestliže jejich struktura obsahuje lineární, nerozvětvený a nesubstituovaný uhlovodíkový řetězec. U neionických tenzidů na bázi polyethylenoxidu klesá rychlost odbourávání tím více, čím je větší polymerační stupeň molekul.

44 Radionuklidy Radionuklidy (radioaktivní izotopy) jsou produktem rozpadu těžkých jader, jako např. uranu či plutonia, nebo vznikají reakcí neutronů se stabilním jádry V důsledku bioakumulace vodními živočichy působí radionuklidy jako tzv. vnitřní zářiče. Při přemístění vodních živočichů kontaminovaných radionuklidy do neaktivní vody dochází k jejich dekontaminaci.

45 Nejvíce radioaktivních látek je v organismech primární trofické úrovně; v tekoucích vodách se snižuje specifická aktivita radioizotopů podél trofického řetězce. RADON (Rn) v pitné vodě Nebezpečí radioaktivní kontaminace organismu inhalací či konzumací pitné vody obsahující radon je ve srovnání s kouřením zanedbatelné.

46 TOXICITA Bývá definována jako jedovatý účinek znečišťující látky (polutantu), který potlačuje až ničí život v ekosystémech. Akutní toxicita (velká dávka jedu krátkého trvání) Je obvykle letální, tj. jedovatý účinek toxické látky se projevuje okamžitě Chronická toxicita (nízká dávka jedu po dlouhou dobu) Může být buď letální nebo subletální, tj. účinek se projevuje až po několika měsících či rocích působení a často dochází k hromadění (kumulaci) jedovatých látek v tělech organismů. Projevy se zjišťují zpravidla až u dalších vývojových generacích (genotoxicita) Terminální toxicita V důsledku vysoké expozice toxické látky dochází ke smrti organismu, protože počet poškozených buněk je větší než počet buněk schopných reparace Replikující toxicita Poškození (buněk) organismu se mohou projevit v zasažené populaci i po delším čase (v následující generaci)

47 TOXICITA VODY zejména účinek cizorodých látek, které se do recipientu dostávají především s nejrůznějšími odpadními vodami, ale existuje i přirozená toxicita, která vzniká v přírodních vodách bez lidského zásahu (jedovaté meziprodukty rozkladu organických látek sulfan, hydroxylamin, amoniak). Toxikologie vod se zabývá hlavně akutní toxicitou Chronická toxicita má význam pro pitné vody z hlediska stanovení prahových koncentrací a nejvyšších přípustných koncentrací látek (NPK) ve vodě. NPK je koncentrace látky a jejích metabolitů ve vodách, která při stálém působení nevyvolá negativní účinky na hydrochemický režim recipientů a na mikroorganismy, primární producenty, planktonní a bentické organismy a ryby.

48 Směsi jedů vykazují kombinovaný vliv 1. Přídatný (aditivní, vlivy se sčítají) 2. Látky mohou jedna s druhou interferovat (antagonismus) 3. Celkový vliv na organismus může být větší, než když působí látka samostatně (synergismus)

49 Subletální vlivy můžeme pozorovat na úrovni biochemické, fyziologické, behaviorální nebo úrovni životního cyklu. Včasná detekce abnormalit v tkáních organismů může poskytnout důkaz o expozici organismu působení polutantů dlouho před tím, než se objeví závažné poruchy organismu. - síhové (Coregonus sp.) z jezer kontaminovaných olovem vykazovali značnou inhibici aktivity enzymu alanin deaminázy (ALA-D) v červených krvinkách, ale navzdory postižení 88 % síhů nebylo pozorováno žádní trvalé snížení obsahu hemoglobinu nebo hodnot hematokriu - koncentrace Cd 1 mg.l -1 podstatně snížila fotosyntézu sinice Anabaena inaequlis, při koncentraci 20 mg.l -1 byla fixace oxidu uhličitého kompletně inhibována Při nízkých hladinách polutantů je organismus udržován ve zdravém stavu homeostatickými mechanismy; se vzrůstající koncentrací se objevují různé kompenzace; při ještě vyšších koncentracích začíná být organismus stresován, objevují se fyziologické poruchy, organismus není schopen nahradit ztráty smrt organismu

50 Toxické vlastnosti polutantu Toxicita polutantu musí být funkcí chemické struktury nebo konfigurace a zcela malá změna v molekule jedu může způsobit velké kolísání toxicity Existence empirických vztahů mezi chemickou strukturou a toxicitou byla potvrzena u nejrůznějších složek a stala se základem tzv. QSAR (quantitative structure-activity relationships). QSAR mohou být použity k predikci toxicity např. u látek, které doposud nebyly syntetizovány.

51 Z hlediska působení toxických látek na ekosystémy je dále důležitý rozdíl mezi: a) přímou toxicitou, kdy látka působí ve své původní podobě, b) nepřímou toxicitou, kdy toxicky nepůsobí původní látka, ale např. meziprodukty jejího rozkladu a c) kumulativní toxicitou, kdy toxická látka je v organismu postupně ukládána (kumulována) a její účinky se manifestují až po dosažení prahové koncentrace Toxické působení nějaké látky v ekosystému můžeme sledovat i pomocí výpočtu tzv. druhového deficitu, který vyjadřuje, o kolik procent je zkoumaná lokalita chudší na druhy organismů než referenční lokalita na srovnatelném nezasaženém úseku. F = A1 - Ax / A1 kde F = druhový deficit v %, Ax = počet druhů na lokalitě x, kterou zkoumáme a A1 = počet druhů na referenční lokalitě. Výsledek 0 % znamená, že zde není vůbec žádný toxický vliv, výsledek 100 % znamená totální zničení biocenózy. Přechod mezi oběma extrémy pak udává přibližně toxické působení jedovatých látek na zkoumaných lokalitách.

52 Rozložitelnost a toxicita určují chování látek v prostředí. Podle těchto kritérií lze látky přicházející do vodního prostředí rozdělit do následujících skupin: a) látky rozložitelné a netoxické b) látky rozložitelné a toxické c) látky těžko rozložitelné a netoxické d) látky těžko rozložitelné a toxické Údaje o toxicitě jednotlivých látek mohou poskytnout pouze biologické metody hodnocení, tzv. biologické testy toxicity (biotesty) BIOTEST (bioassay) Definován jako zkouška, která stanoví množství nebo koncentraci látky v prostředí pomocí reakcí živého organismu. V širším pojetí se jedná o stanovení biologického účinku nějaké látky nebo faktoru prostředí. Protože v přírodě působí faktory komplexně, volí se preferenčně metody laboratorní, které využívají jediný druh organismu, který je vystaven změnám jediného faktoru za časový interval v kontrolovaných podmínkách

53 Testy toxicity na vodních organismech (biotesty) se mohou provádět v podstatě na třech úrovních a) na úrovni buněk b) na úrovni organismů c) na úrovni společenstev Rozeznáváme 3 generace biotestů na vodních organismech: 1. generace tzv. klasické (standardní, konvenční ) biotesty 2. generace mikrobiotesty (alternativní testy toxicity) 3. generace biosenzory nebo biosondy

54 Biotesty 1. generace v ČR jsou doporučovány 3 konvenční testy, identické s evropskými ISO a OECD normami: h akutní test toxicity na rybách (Poecilia reticulata, Brachydanio rerio) h imobilizační test na perloočkách (Daphnia magna) 72 h růstově inhibiční test na řasách (Raphidocelis subcapitata, Scenedesmus quadricaudata)

55 Mikrobiotesty Miniaturizace testů (zkumavky, kyvety, mikrotitrační destičky), zkrácení doby kultivace organismy se dlouhodobě uchovávají v klidových stádiích (bezobratlí), v lyofilizovaném stavu (baktérie) nebo v imobilizované formě (řasy) a před vlastním testováním se oživí Bateriové biotesty užívají souboru různých organismů (bakterie, řasa, perloočka). Do baterie jsou individuální testy vybírány tak, aby v dané baterii byly zastoupeny různé trofické stupně (tj. úroveň primárního producenta řasy), úroveň konzumenta (bezobratlí) a úroveň destruenta (bakteriální test) Příklad screeningové baterie Microtox bakteriální luminescenční test Thamnotoxkit F; Rotoxkit F - bezobratlí Algaltoxkit F řasový test na destičkách, spektrofotometrické hodnocení

56 Testy na úrovni biocenóz - toxický účinek se sleduje v přírodě samotné a nebo na modelu, který je jí blízký. - změny ve složení biocenóz nemusí být vždy vyvolány přímým toxický účinkem na určitý druh, ale mohou být výsledkem narušení potravního řetězce apod. reprodukovatelnost testů je omezená Biomarkery (Biologické a biochemické indikátory kontaminace) vybrané parametry, jejichž měřitelné změny jsou prvními, časnými odpověďmi na expozici cizorodými látkami. Biomarkery zpravidla indikují mechanismus toxicity, nikoliv určitou látku, ale některé biochemické parametry mohou specificky odrážet expozici některou třídou nebo skupinou kontaminantů. Biologickými modely jsou nejčastěji jaterní tkáň, či primární hepatocyty. Biomarkery by měly intenzívně odrážet vliv znečišťujících látek, ale přitom výrazně nepodléhat fyziologickému kolísání!!!

57 Akumulace (hromadění látky v organismu) Bioakumulace - pouhý příjem z vody, nezávislý na trofickém stupni - důležitý aspekt subletální toxicity - hladiny polutantů v tkáních žijících organismů jsou užívány k indikaci stupně kontaminace vodního prostředí (biomonitoring) Biomagnifikace - zvyšování koncentrace polutantu podél trofického řetězce - typické pro organochlorové pesticidy, výjimečně u kovů (Hg) Biokoncentrační faktor (BCF) - zpravidla určován v laboratoři; jedná se o poměr mezi koncentrací v organismu a koncentrací ve vodě, dosažený steady state - všeobecně považován za validní indikátor kapacity polutantu kumulovat se v živočišných tkáních.

58 Oteplování vodních ekosystémů Místní až globální vliv Místní vlivy většinou vypouštění oteplených vod z elektráren, ale i hlubinné důlní vody, výtoky z nádrží. vazba na obsah kyslíku ve vodách a další fyz.-chem. ukazatele. významná je distribuce vypouštění (nepřirozené vyrovnání nebo nepřirozené kolísání teplot). Globální vlivy klimatické změny

59 Tepelné znečičtění Zvýšená teplota snížení hustoty vody ( viskozity) snížení nasycení vody kyslíkem zvýšení toxicity některých látek zvýšení rozkladných procesů( O 2 ) Maximální tolerovaná teplota = teplota, která umožňuje reprodukci sledovaného druhu

60 Biota kvalitativní i kvantitativní změny společenstev, vliv na rychlost vývoje, reprodukci, vymizení citlivějších druhů urychlení larválního vývoje zrychlení metabolismu zrychlený žír vyšší biomasa pokles druhové diverzity zvýšení abundance a biomasy dominantních taxonů raná stádia (po vykulení či vylíhnutí) jsou nejcitlivější tolerované teploty teplotní adaptace Aklimatizací lze uměle zvýšit teplotu vody, při které organismus přežívá a je schopen. Využití oteplené vody 1. rychlený plůdek 2. chov tropických ryb (Tilapia)

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

APLIKOVANÁ HYDROBIOLOGIE III - EUTROFIZACE

APLIKOVANÁ HYDROBIOLOGIE III - EUTROFIZACE APLIKOVANÁ HYDROBIOLOGIE III - EUTROFIZACE Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu

Více

Téma 27 : Znečistění vod. Zdroje, původ, typy a důsledky

Téma 27 : Znečistění vod. Zdroje, původ, typy a důsledky Téma 27 : Znečistění vod Zdroje, původ, typy a důsledky literatura : Znečistění vod : učebnice Lellák a Kubíček, 1991: strana 167 196 (z toho : - acidifikace str.167, - eutrofizace str. 172, - čištění

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Eutrofizace Acidifikace

Eutrofizace Acidifikace Eutrofizace Acidifikace Eutrofizace Eutrofizace Atkins (1923), Juday (1926), Fischer (1924) fosfor limitujícím prvkem, přidání způsobilo vzestup rybí produkce X dusík, draslík 60. léta 20. století vodní

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod

Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy

Více

Bioremediace půd a podzemních vod

Bioremediace půd a podzemních vod Bioremediace půd a podzemních vod Jde o postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Jsou používány tam, kde nepostačuje přirozená atenuace: - polutanty jsou biologicky či jinak špatně

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Proč hodnotit vodní útvary? Směrnice 2000/60/ES Evropského

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Biologická produktivita

Biologická produktivita Biologická produktivita vod Biologická produktivita vod V biosféře probíhá biogenní forma pohybu látek a energie uskutečňovaná metabolickou aktivitou všech organismů. Ve vodním prostředí zkoumá tyto procesy

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Základní pojmy Jsou podrobně

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU Your Name and Company Lucie Doležalová, Dana Komínková, Lucie Večeřová, Jana Nábělková lucie.dolezalova@fsv.cvut.cz kominkova@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického

Více

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. hydrologie hydrogeografie oceánografie hydrogeologie Hydrologický

Více

EKOTOXICITA V ČESKÉ LEGISLASTIVĚ. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol.

EKOTOXICITA V ČESKÉ LEGISLASTIVĚ. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol. EKOTOXICITA V ČESKÉ LEGISLASTIVĚ Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol.cz BIOODPADY-5. března 2009 - POPULUS 2 CO TO JE EKOTOXICITA? Ekotoxicita

Více

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem

Více

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL

Více

Vysvětlivky: Důležité pojmy

Vysvětlivky: Důležité pojmy Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj při procesech komerčního praní Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 7 Vysvětlivky: Důležité pojmy Module 1 Voda v prádelnách Kapitola 7 Slovník důležitých pojmů

Více

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Rozdělení jedů Podle

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

INTENZIFIKACE ČOV V PAPÍRENSKÉM PRŮMYSLU REALIZACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI

INTENZIFIKACE ČOV V PAPÍRENSKÉM PRŮMYSLU REALIZACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI INTENZIFIKACE ČOV V PAPÍRENSKÉM PRŮMYSLU REALIZACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI Ing. Peter Bočan Ing. Roman Wachtl HYDROTECH s.r.o. Odpadní vody v papírenském průmyslu 11.- 12.11.2015 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Více

ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 40 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ

ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 40 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 4 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, Praha 6, 16629, Česká republika

Více

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny Projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži Stručný výtah ze závěrečné zprávy k tomuto projektu CÍLE PROJEKTU Cílem projektu Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži je snížení eutrofizace

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

Název opory DEKONTAMINACE

Název opory DEKONTAMINACE Ochrana obyvatelstva Název opory DEKONTAMINACE doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 O P E R A Č N Í P R O G R A M V Z D Ě L Á V Á N Í P R O K O N K U R E N C E S C

Více

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení biodeteriogenů Biokoroze stavebních materiálů Vznik a

Více

3.5 CHEMISMUS MINAMATA 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků

3.5 CHEMISMUS MINAMATA 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků MINAMATA 3.5 CHEMISMUS člověk savci ptáci KOLOBĚH RTUTI přírodní i umělé zdroje C 2 H 6 UV 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ toxické účinky Hg (CH 3 ) 2 Hg kumulace rtuť v různých formách detoxikace potravní

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Průmyslová zóna Kladno Dříň, areál Sochorové válcovny Třineckých železáren a.s., Třinecká 733, Buštěhrad 273 43

Průmyslová zóna Kladno Dříň, areál Sochorové válcovny Třineckých železáren a.s., Třinecká 733, Buštěhrad 273 43 Průmyslová zóna Kladno Dříň, areál Sochorové válcovny Třineckých železáren a.s., Třinecká 733, Buštěhrad 273 43 Výroba a zpracování paliv a maziv, produkce nemrznoucích směsí pro chlazení automobilů a

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách 10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin

Více

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například: Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: při rozkladu organických zbytků lesních požárech většina má průmyslový původ Používá se například: při

Více

Základní látky znečišťující životní prostředí

Základní látky znečišťující životní prostředí Základní látky znečišťující životní prostředí Vliv chemických látek na prostředí chemie výrazně zasahuje do vzájemných vztahů člověka a prostředí člověk běžně používá chemické látky: v domácnosti, průmyslu,

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

GLOBE TEAM: Kateřina Glombková. Monika Mokrošová. Miriam Hrachovcová. Jana Prymusová

GLOBE TEAM: Kateřina Glombková. Monika Mokrošová. Miriam Hrachovcová. Jana Prymusová GLOBE TEAM: Kateřina Glombková Monika Mokrošová Miriam Hrachovcová Jana Prymusová o Albrechtice leží ve východní části České republiky o je to malá obec mezi Karvinou a Českým Těšínem o do naší školy chodí

Více

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod.

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zprávu předkládá: Slovenský rybársky zväz MO Holíč Jaroslav Minařík, místopředseda organizace MO SRZ Holíč Michal Náter, hlavní

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Ing. Anna Cidlinová, MUDr. Magdalena Zimová, CSc., Ing. Zdena Podolská, MUDr. Jan Melicherčík, CSc. Státní zdravotní ústav v Praze Česká zemědělská univerzita

Více

PROBIOTICKÉ TECHNOLOGIE V ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD. EM-Eko

PROBIOTICKÉ TECHNOLOGIE V ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD. EM-Eko PROBIOTICKÉ TECHNOLOGIE V ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD EM-Eko ÚPRAVA ODPADNÍCH VOD Snížení nebo odstranění organických látek, sušiny a živiny Snížení nebo odstranění nemocí způsobující organismy Snížení nebo

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Společnost pro výživu Stručný přehled kontaminantů Vzduch: radionuklidy

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných

Více

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+ Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Alžběta Stará Vedoucí projektu dr. hab. Ing. Josef Velíšek, Ph.D. 1 Úvod

Více

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody

Vodní prostředí. O čem to bude. Velký hydrologický cyklus v biosféře. Ze široka. Fyzikální vlastnosti vody. Chemické vlastnosti vody Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové

Více

ODPADNÍ VODY. definice znečišťující látky v odpadních vodách ukazatele znečištění odpadních vod splaškové odpadní vody průmyslové odpadní vody

ODPADNÍ VODY. definice znečišťující látky v odpadních vodách ukazatele znečištění odpadních vod splaškové odpadní vody průmyslové odpadní vody ODPADNÍ VODY definice znečišťující látky v odpadních vodách ukazatele znečištění odpadních vod splaškové odpadní vody průmyslové odpadní vody J. V. Hráský Stokování měst l. p. 1903 ODPADNÍ VODY vody použité

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 3 skupenství ( kapalné

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

SINICE. Kde se vzaly? Co jsou to sinice? cyanobakterie (sinice) a řasy přirozená součást života ve vod. nádržích. důsledek eutrofizace.

SINICE. Kde se vzaly? Co jsou to sinice? cyanobakterie (sinice) a řasy přirozená součást života ve vod. nádržích. důsledek eutrofizace. Kde se vzaly? SINICE charakteristika cyanotoxiny prevence masového rozvoje možnosti jeho omezení odstraňování cyanotoxinů vodárenskými technologiemi cyanobakterie (sinice) a řasy přirozená součást života

Více

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Znečištění ovzduší a zdraví

Znečištění ovzduší a zdraví Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje

Více

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Václav Čuba, Viliam Múčka, Milan Pospíšil, Rostislav Silber ČVUT v Praze Centrum pro radiochemii a radiační chemii Fakulta jaderná

Více

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Voda ve farmacii. část odpadní vody Prof. Pavel JENÍČEK (budova B, 1.p. 117, tel. 3155, jenicekp@vscht.cz) Zásoby vody na Zemi

Voda ve farmacii. část odpadní vody Prof. Pavel JENÍČEK (budova B, 1.p. 117, tel. 3155, jenicekp@vscht.cz) Zásoby vody na Zemi Voda ve farmacii část odpadní vody Prof. Pavel JENÍČEK (budova B, 1.p. 117, tel. 3155, jenicekp@vscht.cz) Ústav technologie vody a prostředí materiály budou v pdf souborech na http://web.vscht.cz/jenicekp

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Přírodní zdroje Neobnovitelné zdroje,

Více

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace co je to anaerobní membránový bioreaktor princip technologie výhody a nevýhody technologická uspořádání

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení

Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení Hodnota ph Hodnota ph je nejdůležitější veličinou, která charakterizuje kvalitu vody. Udává, zda je voda alkalická nebo kyselá a

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

VODA. Druhou významnou složkou životního prostředí je voda. Její koloběh úzce souvisí s procesy v atmosféře.

VODA. Druhou významnou složkou životního prostředí je voda. Její koloběh úzce souvisí s procesy v atmosféře. Voda VODA Druhou významnou složkou životního prostředí je voda. Její koloběh úzce souvisí s procesy v atmosféře. 2 Zdroje použitelné vody Více než 97 % vody na Zemi je voda slaná, Teoreticky má člověk

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu je totožný

Více