Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou
|
|
- Vojtěch Němec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 TRITON
3
4 Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou
5
6 Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou
7 Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Tato kniha, ani žádná její část, nesmí být kopírována, rozmnožována, ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele. Mgr. Petr Hudlička Fokus Praha / ÚVN Praha Petr Hudlička, 2003 TRITON, 2003 Cover Eva Bystrianská, 2003 Vydalo Nakladatelství TRITON s.r.o., Vykáňská 5, Praha 10, ISBN
8 Obsah Předmluva...9 Prožívání Zkušenost Životní svět I Úvod...15 II Celkový kontext...17 II.1 O některých proudech v současné vědě...18 II.2 Filosofické zázemí...23 II.3 Čas...28 II.4 Příběh...36 III Prožívání...40 III.1 Metodologické souvislosti...42 III.2 Historické ohlédnutí...48 III.3 Pojem prožívání...56 III.4 Prožívání jako cesta ke smyslu...60 IV Zkušenost...68 IV.1 Zážitek jako produkt prožívání a forma zkušenosti...70 IV.2 Zkušenost jako stavební kámen osobnosti...75 IV.3 Zkušenost a učení...80 V Životní svět...85 V.1 Některé aspekty životního světa...86 V.2 Svět jako kulturně sociální fenomén...90 V.3 Časová dimenze životního světa...96 V.4 Svět jako místo k pobývání V.5 Propojení jednotlivých pojmů
9 O cestách do světa na zkušenou 1 Úvod II Teoretická východiska II.1 Psychoterapeutický výcvik II.2 Matematika II.3 Hry na hrdiny III Výsledky III.1 Obecné fenomény III.2 Časový průběh III.3 Specifické fenomény III.4 Interpretace ve schématu hry III.5 Interpretace ve schématu cesty do světa na zkušenou III.6 Shrnutí IV Závěr Doslov Literatura Poznámky...169
10 Předmluva Tento text vznikal postupně. Prvotním popudem bylo zachytit něco z mé vlastní zkušenosti, něco, co se mi zdálo podstatné. Chtěl jsem o tom pojednat jazykem vědy, ale zároveň neztratit působivost živoucí zkušenosti. Byl to zároveň pokus odpovědět na otázku, jestli je něco takového vůbec možné. Jestli je věda schopna zachytit živou skutečnost a zároveň zůstat vědou. Neustále se derou na mysl slova Daisecu Suzukiho: Vy západní lidé, když chcete poznat tajemství motýla, rozřežete ho na malé kousky, dáte je pod mikroskop, popíšete je a myslíte si, že jste pochopili podstatu motýla. Ale motýl, to je to křehké nic, které se třepotá támhle ve vzduchu. (Citováno podle Límana, 1996, str. 14.) Dobře, ale je něco takového schopna věda zachytit? Následující kniha je pokusem o to. Nakolik se zdařil, musí posoudit jiní. Zdeněk Neubauer říká: Totéž platí pro poznání a lásku. Obé k sobě přirozeně patří. Poznat něco zákon, bližního, sebe sama, svět či Boží vůli je v Bibli totéž poznat (jádá) jako poznat ženu rozumí se v objetí lásky. Obé vychází ze skrytosti duše či srdce, a je-li náležitě opečováváno, roste, mohutní, šíří se, zušlechťuje se a zraje prochází vnitřní proměnou. (Neubauer, 1998 a, str. 92.) Dnešní doba nemá příliš porozumění pro skrytost a tajemství. Myslím, že je potřeba 9
11 Prožívání Zkušenost Životní svět 10 znovu objevit jejich smysl. Věda se musí znovu naučit stanout před skutečností v údivu s pokorou a úctou. Musíme se naučit skutečnost neznásilňovat, ale trpělivě jí naslouchat, když sama promlouvá. Jan Amos Komenský podává ve svém Labyrintu světa a ráji srdce následující obraz světa: Viděl jsem před sebou svět tento jako nějaký převeliký hodinový nástroj, z rozličných viditedlných i neviditedlných materií složený, avšak sklený, prohledací a křehký všechen: a ne tisíce, nýbrž tisíce tisíců větších i menších sloupků, kol, háků, zoubků a vroubků mající, an se vše hýbalo a hmýzilo, jedno skrze druhé: něco tiše, něco s šustotem a hrkotem rozmanitým. Uprostřed pak všeho stálo největší hlavní, neviditedlné však kolo, od něhož všech jiných rozličné to hýbání pocházelo nevystižitedlným jakýmsi způsobem. Nebo duch kola toho rozcházel se po všem a řídil všecko: což ačkoli jak se zdálo, plně mi vystihnouti možné nebylo, že se však dálo vpravdě, velmi jasně a pozorně jsem viděl. (Komenský, 1998, str. 283.) Zprvu to vypadá jako naivně mechanistický popis světa, jenže ten svět skrývá ve svém středu tajemství, tajemství, které se jakýmsi nepostižitelným způsobem šíří do každého jeho místa a ovlivňuje jej. Právě to dodává světu kouzlo a zároveň jej činí hodným úcty. Modelovými jsoucny současné vědy již nejsou hodinové stroje, ale spíše proudící voda, vířící atmosféra či šlehající plameny. Takováto živelná jsoucna jsou ostatně světu skrývajícímu tajemství mnohem bližší. Řekl jsem již, že mým původním záměrem bylo zachytit určité skutečnosti v jejich živé působivosti. Na-
12 Předmluva konec jsem zjistil, že k tomu potřebuji především vhodný rámec. Práce na tomto rámci a jeho alespoň částečné ukotvení však přerostly původní záměr a vlastně se osamostatnily. Tak vznikla první, obecná část této knihy. A druhé, speciální části pak připadla nejenom úloha vlastní výpovědi, ale i ověření použitelnosti předloženého rámce. Stala se jakousi kotvou, která má udržet teoretické úvahy dostatečně blízko skutečné realitě. Tato část, ač postavená na empirickém základu, je vlastně mnohem osobnější. To je také hlavní důvod, proč jsem v ní byl nucen změnit autorský plurál části první (který snad může pomoci vtáhnout čtenáře do dění) na první osobu singuláru. Je to prostě moje výpověď o dané problematice a někdo jiný by ji napsal bezpochyby jinak. 11
13
14 Prožívání Zkušenost Životní svět
15
16 I Úvod Současná psychologie se rozpadá do mnoha škol a aplikovaných oblastí a evidentně jí chybí zázemí v obecně přijaté základní teorii, jednotné metodologii i v přesném vytýčení pole působnosti, tedy předmětu zkoumání 1. Řekněme s Thomasem Kuhnem, že psychologii chybí jednotné paradigma. Vedle toho ji lze dobře charakterizovat následujícími slovy Gregory Batesona:,Zatímco většina toho, co se na dnešních univerzitách učí, je nová a up to date, předpoklady a premisy myšlení, na nichž celý náš způsob výuky spočívá, jsou staré a tvrdím, že zastaralé. Mám na mysli pojmy jako: a) Karteziánský dualismus, oddělující,mind a,matter. b) Podivný fyzikalismus metafor, kterých užíváme při výkladu mentálních jevů,síla,,napětí,,energie atd. c) Naše anti-estetické předsudky, vypůjčené z důrazu, který kdysi dávno kladli Bacon, Locke a Newton na fyzikální vědy, totiž že všechny jevy včetně mentálních mohou být a budou zkoumány a hodnoceny v kvantitativních pojmech. 15 Tento pohled na svět skrytá a částečně neuvědomělá epistemologie, který tyto představy společně plodí, je out of date Intelektuálně jsou tyto premisy zastaralé (obsolete) proto, že systémová teorie, kyber-
17 Prožívání Zkušenost Životní svět netika, holistické lékařství, ekologie a gestalt psychologie poskytují prokazatelně lepší způsoby porozumění životu a chování. (Mind and Nature (A Necessary Unity). Bantam Books, Toronto N.Y. London Sydney 1980; str ). (Podle Neubauera a Fialy, 1986, str. 229.) V této situaci je třeba učinit krok zpět a pokusit se spatřit obecný rámec pro uchopení lidské psychiky v širším kontextu současné vědy i filosofie. 16
18 II Celkový kontext Je samozřejmě možné se tázat, zda je něco takového vůbec potřeba, zda je nutné uvádět nějaké kontexty. Jsme přesvědčeni, že to třeba je. Existuje rozšířený požadavek, aby vědecké poznání bylo akontextuální, obecné a vždy platné. Přesněji řečeno se tím míní, že se má odehrávat v kontextu objektivistického přístupu, podle přesně daných pravidel, která jsou však považována za absolutní. Stále častěji se však objevují názory, že tomu tak není, především v humanitních oborech 2. Psychologie je toho zářným případem existence jednotlivých škol, jejichž východiska jsou nejen protichůdná, ale často přímo mimoběžná, o tom jasně vypovídá. Abychom mohli jistě kráčet v nejistém poli současné psychologie, připadá nám důležité ozřejmit svá východiska. K tomu by měla sloužit následující kapitola. Zcela rigorózním postupem by bylo vypsat všechny předpoklady, definovat veškeré vstupní pojmy. Tento požadavek však nelze splnit, protože vyžaduje činnost, která vede ad infinitum. Zvolili jsme tedy jiný postup méně zřetelný a vyžadující aktivní přístup ze strany čtenáře 3. Tato kapitola ho může uvést do světa, ve kterém se chceme pohybovat. 17
19 Prožívání Zkušenost Životní svět 18 II.1 O některých proudech v současné vědě Od padesátých let minulého století se rozvíjí jistý přístup, který rychle přerostl hranice fyziky a dnes spojuje fyziky s matematiky, biology, ale třeba i ekonomy a vědci zabývajícími se teorií informace. Bývá označován jako teorie chaosu 4. Tento přístup přichází ke slovu všude tam, kde jednoduché mechanické zákonitosti přerůstá to, co jindy považujeme za zanedbatelné nepravidelnosti šum systému nyní se však tento šum stává hlavní charakteristikou zkoumaného děje. Na matematicko-fyzikální rovině to vypadá následovně: Analýza chování nelineární rovnice, jako je Navier-Stokesova [rovnice popisující proudění kapalin pozn. PH], připomíná cestu v bludišti, jehož stěny se při každém dalším kroku přeskupí. Sám von Neuman to popisoval takto:,charakter rovnice se mění současně ve všech podstatných rysech: mění se jak uspořádanost, tak její řád. Musíme tedy očekávat velké matematické obtíže. Svět by vypadal úplně jinak a věda by nepotřebovala chaos kdyby démona nelinearity obsahovala pouze Navier-Stokesova rovnice. (Gleick, 1996, str. 29.) A přesto se v šumu najednou začínají objevovat pravidelnosti. Jeden příklad za mnohé tento je pro změnu z biologie, jedná se o popis chování populací živočichů: Bifurkace [body rozdělení grafu pozn. PH] přicházely častěji a častěji 4, 8, 16, 32, a náhle ustaly. Za určitým,kumulačním bodem ustupuje periodičnost chaosu a nastává kolísání, které nikdy neustane. Celé oblasti
20 Celkový kontext grafu jsou zcela černé. Pokud bychom sledovali populace zvířat řídící se nejjednodušší z nelineárních rovnic, řekli bychom, že roční změny jsou naprosto náhodné, jakoby způsobené šumem prostředí. Jenže z ničeho nic se uprostřed takovéto složitosti vracejí stabilní cykly. Přestože parametr nadále roste, což znamená, že roste složitost systému, objeví se náhle okénko s pravidelnou, lichou periodou, např. 3 nebo 7. Vzorec měnící se populace se opakuje ve tříletých nebo sedmiletých cyklech. Potom opět přicházejí stále rychleji ke slovu bifurkace, které zdvojnásobují periodu, bleskově proběhnou cykly 3, 6, 12, nebo 7, 14, 28, a obnovuje se chaos. (Tamtéž, str. 78.) Jinými slovy:,a přece se objevuje souvislost, drobná souvislost, která se zvětšuje jako stín mraku na písku, stín na svahu kopce, Wallace Stevens,,Znalec chaosu. (Tamtéž, str. 85.) Pro nás je důležitý pojem disipativní struktury, který zavedl fyzik Ilya Prigogine. Jsou to právě ty struktury výrazně nerovnovážné termodynamické struktury (ale vlastně spíše procesy), které dokáží vytvářet těžko uchopitelný řád z chaosu 5 : Za,výrazně nerovnovážných podmínek může dojít k přeměně tepelného chaosu v řád. Mohou vznikat nové dynamické stavy hmoty, stavy, které odrážejí působení daného systému s okolím. Abychom zdůraznili tvořivou úlohu disipativních procesů (dějů se ztrátami) při jejich vytváření, nazvali jsme tyto nové struktury disipativními strukturami. (Prigogine a Stengersová, 2001, str. 35.) Tady je jejich popis: Nemají prosté trvání v čase, ale každý disipativní systém má jedinečnou historii, evoluci, kterou 19
21 Prožívání Zkušenost Životní svět 20 nelze vypočítat. Její přesný průběh lze poznat snad jen nepřetržitým pozorováním (ovšem s rizikem, že samotný akt pozorování změní vývoj systému). Pokud nemáme tuto možnost, musíme se pokusit o více či méně úspěšnou rekonstrukci. Nesmí nás ovšem překvapit, že při takové rekonstrukci často nebudeme schopni rozlišit příčiny a následky dějů, ani že často tentýž děj bude dobře popsán několika modely, které budou všechny pravdivé, a přesto se budou navzájem vylučovat. Druhou velmi důležitou vlastností disipativních systémů je skutečnost, že jsou popsatelné minimálně na dvou úrovních mikroskopické a makroskopické a tyto dvě úrovně nejsou odvoditelné jedna z druhé pomocí jednoduchého kanonického vztahu. Může tedy existovat víc kompatibilních popisů téhož jevu na různých úrovních. (Markoš, 1997, str. 200.) Jsou to poměrně rozsáhlé citáty, ale jsou nutné. Umožňují totiž nahlédnout do zážitku vědců, kteří se s chaosem setkali. A právě na základě tohoto zážitku se celé společenství vědců zabývajících se chaosem původně konstituovalo 6. Zaměřme se teď na jinou věc. Každý psycholog, který čte výše citovaný popis disipativních struktur, musí nabýt přesvědčení, že se jedná o popis jemu důvěrně známého předmětu zkoumání lidské psýché. A v zásadě se nemýlí. Pod pojem disipativní struktury lze sice zařadit i mnoho objektů z neživého světa plamen, některé víry apod., ale jejich příkladem par excelence je život. Ať už jako celek, nebo v podobě jednotlivých organismů či společenstev. Lze sem tedy zařadit i člověka s jeho myslí. Máme tu účinný přístup, jehož pod-
22 Celkový kontext statnou vlastností je, že dokáže spojovat roviny popisu jednotlivých vědních disciplín a přitom jim neupírat vlastní svébytnost (již výše bylo řečeno, že jednotlivé úrovně popisu na sebe nejsou jednoduše převoditelné ). Přitom lze najít určité podobnosti, určité zákonitosti tato měřítka překračující. Dokonalým obrazem toho je tzv. Mandelbrotova množina, jinak též veřejný symbol chaosu : Na cestě ke stále menším měřítkům se projevuje rostoucí složitost množiny; útvary podobné ocasům horských koníků a ostrovům molekul připomínají celou množinu. (Gleick, 1996, str. 2 barevné přílohy.) Když prohlížíme další a další detaily, mnohé vypadají k nerozeznání od celé množiny, a přesto s ní není žádný totožný. Ani tyto úvahy nejsou psychologii tak vzdáleny, jak se zdají být. Vždyť o tomtéž hovoří Rogers, když říká:,múdrosť organizmu sa prejavuje na každej úrovni, od bunky až po skupinu. (Rogers, 1997, str. 45.) Biologický, psychologický i sociologický popis spojuje jednotný princip, přesto jsou však vzájemně nezastupitelné. 21 Tím jsme se vlastně dostali už na úroveň biologickou. K pohledu na živé organismy, který jsme takto naznačili, uveďme ještě dva úryvky z článku Zdeňka Neubauera, v němž porovnává viry a víry (jde konkrétně o určitý typ plošných vírů vortexy, které dlouhodobě udržují svou strukturu) jako biologické příklady, modely : Organismus česky ústrojenec se vyznačuje uspořádáváním: není sestrojen, nýbrž sám sebe,strojí. Není obyvatelem světa těles, nýbrž světa pohybu, který se vztahuje sám k sobě: vytváří se, udržuje se, uchovává se. Odtud podobnost vírů s živý-
23 Prožívání Zkušenost Životní svět 22 mi bytostmi. [ ] Základ živého pohybu, tj. sebeorganizujícího se děje, není hmota ve smyslu inertní (lhostejné, trpné) látky; ta je jen nositelem, médiem, v němž může být příslušný pohyb uskutečněn. V jiných oblastech nám tento vztah pohybu a hmoty, tvaru a látky atp. nečiní potíže: Vždyť principem hudby není ani vzduch, ani hudební nástroje, ani svaly a mozek hudebníků, dokonce ani noty, ale melodie, rytmus a motivy. (Neubauer, 1992, str. 158) A dále: Viry jsou nejjednodušší replikační entity. Ale i víry lze považovat za elementární biologické příklady, a to v jiném smyslu právě v tom přehlíženém. Nejsou příkladem biologických struktur skladby a stavby nýbrž biologického pohybu. A když už,skladby, tak v tom smyslu, který je bližší skladbě hudební. Zatímco viry sdílí s organismy látkové složení, kód a principy jeho vyjádření, sdílí víry s živým jsoucnem jeho,choreografii. (Tamtéž, str. 163.) A obraz víru (nebo plamene) nás může dovést až na pole filosofie: Příklady víru nebo plamene jsou ilustrativní: látka se mění, třeba i z gruntu, ale křehká kontinuita těchto jsoucen je v jejich charakteristických proměnách tvaru. Tvar se také proměňuje, ale ty proměny vytvářejí sebevztažný řád, který je v těchto jednoduchých příkladech někdy i redukovatelný na pouhou zpětnou vazbu. Jejich identita je dynamická a v tom je jejich,život jakožto živlů. Výklad zpětnou vazbou, to je naše reduktivní uchopení jejich tendence k sebeidentitě. O co složitější to je u živých bytostí a o kolik větší je rozdíl mezi jejich vitální povahou (přirozeností) a našimi uchopujícími výklady. Stejnou zkušenost máme i s naším vlastním vědomím: reaguje na nové podněty, je stále ohrožováno chaosem i ustrnutím, některé jeho projevy dokonce dokážeme modelovat logikou a kybernetikou. Úsilí o lidskou sebeidentitu v proměnách lidského života, to je další velký příklad ži-
24 Celkový kontext vota s jeho,metabolé a s jeho sebevztažností, které staří říkali,duše. Duše je celostním hlediskem na živou bytost, je vztahem živé bytosti k sobě jako k celku i otevřeností živé bytosti k světu. (Kratochvíl, 1994, str. 174.) II.2 Filosofické zázemí Vraťme se ještě na chvíli ke Zdeňku Neubauerovi, ale změňme pole. Vydejme se do oblasti současné filosofie a vůdčím nám v tom buď pojem smyslu. Stejně jako v předchozích citacích se budeme uchylovat k myšlení, které bych nazval obrazným nebo analogickým. Tento druh myšlení byl vykázán mimo hranice vědy, ač tak často stojí u zrodu zásadních vědeckých objevů 7. Je pravda, že pro jejich uznání je třeba vykázat je nakonec v rámci tradičního pojmového myšlení. Dejme tedy slovo Zdeňkovi Neubauerovi a vztáhněme následující text právě k pojmu smyslu, ač toto slovo v citátu vůbec nepadne: Lapidem, quem reprobaverunt aedificantes, hic factus est in caput anguli. Kámen, který zavrhli stavitelé, učiněn jest v hlavu úhelní. [Ž ] 8 Kralický překlad,hlava úhelní dobře vystihuje povahu stavitelské metafory, kterou latina vyjadřuje obratem,caput anguli doslova,hlava rohu. Nejde ani o základní kámen, a to ani počáteční (ve smyslu,položení základního kamene ), ani o základ (fundament), ani o podklad (báze, základna, podstavec), na němž spočívá tíže budovy. Neoznačuje proto ani princip (principium = počátek), ani podstatu (substantiam), 23
25 Prožívání Zkušenost Životní svět 24 nýbrž právě to,hlavní. Je,hlavním kamenem, ne však jako kámen na pohled nejdůležitější, nejnápadnější, vynikající. Úhelný kámen nevyniká; je sám nenápadný, skrytý, nechává vyniknout ostatním kamenům. Avšak způsob, kterým tak činí, určuje jejich skladbu náležité vzájemné propojení. Prof. A. Pultr navrhuje označení,kámen vazebný svazující celou klenbu. Žalmový verš naznačuje, že,kámen, který se nehodil ke stavbě se stal hlavou úhlu, tedy změnil se v jeho vrchol. Nepůsobí již hmotně fyzicky, nýbrž duchovně geometricky: přestal být obyčejným kamenem. Úhel je dán poměrem stran trojúhelníka a určuje vzájemný vztah stěn tělesa.,kámen, o němž verš mluví, [ ], tedy určuje, pod jakým úhlem, v jakém směru a postavení se ostatní kameny klenutí navzájem podpírají, v jakých vzájemných poměrech se jednotlivé složky či architektonické prvky nacházejí, jaké poměry v daném celku panují. Úhelný kámen tak určuje povahu stavby jak její vnější vzhled, tak i vnitřní prostor. Nalézt jej znamená pochopit celek, přijít na princip celistvosti. To též umožní dát znovu povstat celku novému, či napravit porušenou celistvost staré stavby. (Neubauer, 1998 a, str. 105 a n.) Obraz klenby je krásným obrazem toho, jak je celek víc než nakupení částí. Rovněž je dobrou ilustrací klasického Köhlerova učení se vhledem (viz např. Atkinsonová a kol., 1995, str. 292 a nn.). Klenbu totiž nelze objevit jinak než vhledem (ať už na základě myšlenkové manipulace, nebo tak, že zahlédneme samovolně zaklíněné kameny i zde je potřeba vhledu, abychom v takových kamenech spatřili
26 Celkový kontext princip klenby). Klenba nedává smysl jinak než celá. Teprve umístění posledního, úhelného kamene dodá smyslu tomu podivnému vystrkování kamenů do prostoru. Teprve potom můžeme zbourat podpůrné bednění. _ Tento smysl je však vztažen k člověku: Dle známého Aristotelova výměru člověka jako ZÓON LOGON ECHON doslova živé bytosti držící logos či vládnoucí logem se lidská přirozenost vyznačuje zvláštním vztahem k Logu totiž jakožto k řeči, pojmovému myšlení, uvažování, rozumovému poznání a rozumnému jednání. Člověk je obdařen schopností nacházet a zakládat souvislosti. (Neubauer, 1998 a, str. 109.) Toto hledání a nacházení souvislostí je právě procesem budování smyslu a to nejen v oblasti racionality. Jednota je nejen úkolem rozumu, ale i úkolem citu. Citem rozumíme ono nejasné předjímání (v modu touhy, smutku, radosti) hledané, ztracené nebo zahlédnuté jednoty; jednota je milována. Aniž jsme s to uchopit to rozumově, citově chápeme, že radost z matematiky musí být táž jako radost z umění nebo z přátelství; pokaždé, když tušíme hlubinné spoje mezi různorodými skutečnostmi, hledisky nebo osobnostmi, jsme šťastni; štěstí z jednoty vydává svědectví o určité rovině života, která je hlubší než rozptýlenost naší kultury. Ano, život nakonec musí znamenat jednotu; jako by nejdříve byl život v hrubém stavu, nerozštěpená vůle k životu, potom mocná kulturní exploze naší existence do všech dimenzí pravdy a nad tím roztříštěním jiná jednota, kterou je právě Rozum a Život. (Ricoeur, 1993, str. 25 a n..) O něčem podobném mluví i Martin Heidegger:,Je tedy zcela povrchní alternativou, tvrdí-li se, 25
27 Prožívání Zkušenost Životní svět 26 že existuje buďto pojmové myšlení, nebo neurčité pocitové prožívání. Existuje ještě něco dalšího, co leží před veškerým pojímáním a prožíváním. S tím, co je jiné a leží před veškerým pojímáním a prožíváním, má co činit fenomenologie. ([Heidegger, M. Zollikoner Seminare; Klostermann, Frankfurt/M. pozn. PH] 1987, str. 172.) (Podle Condraua, 1998, str. 168.) Vždy však touto smysluplností myslíme poukaz k celku. A právě tento poukaz k celku nám brání v používání redukcionistických (byť jinde úspěšných) metod. Jak už bylo řečeno, celek není pouhým nakupením svých částí. Naopak teprve celek nám umožňuje uchopit a pochopit tyto jednotlivosti 9. Ještě jeden významný aspekt lze zachytit v současné filosofii. Nazvěme jej dynamický aspekt pohledu na člověka. O něm mluví Jan Patočka, když říká: S porozuměním sobě souvisí okolnost, že pobyt [Dasein, lidská existence pozn. PH] je pořád na cestě odněkud někam (unterwegs), je pobýváním mezi. Pobyt je pohyb. (Patočka, 1995, str. 93.) Abychom význam toho všeho pochopili, citujme, co dále Patočka o takovém pohybu říká: Ale přitom ovšem je Aristotelovo pojetí pohybu při celé své hloubce a síle (bytí té bytosti spočívá v pohybu, je to bytí pohybu; bytost se tvoří, ustavičně tvoří své bytí, nemá ho jako svůj atribut) přece jen příliš statické a věcné. Pohyb se sice odehrává z budoucnosti, je pohybem sebetvořícího bytí, ale zároveň je jen stránkou nějakého jsoucna: ono trvá ve své změně (list zrudne, schne). Změna, pohyb je možný jedině tím, že v něm něco trvá. Pohyb naší existence
28 Celkový kontext není možno pochopit tímto způsobem, to není zrudnutí, uvadnutí listu, ani pád kamene, přesun věci z místa na místo. Zde věc, její jednota je základem a předpokladem změny, která se s ní odehrává, tj. přechodu z určení do určení. Pochopit pohyb lidské existence, k tomu je třeba Aristotelův pojem pohybu radikalizovat. A to v tom smyslu, že možnosti, v nichž je základ pohybu, nemají nějakého předem existujícího nositele, nezbytného referenta stojícího staticky v jejich základě, nýbrž veškerá syntéza, vnitřní spojení v pohybu se odehrává v něm samotném. Všechno vnitřní sjednocování se děje jím samým, nikoli na základě nějakého nositele, substrátu, objektivně pojaté tělesnosti [zdůraznil PH]. (Tamtéž, str. 103.) To samé můžeme popsat ještě jinak: Ve svých seminářích v padesátých letech se Kozák ptával: Jestliže naší základní výpovědí o skutečnosti je, že se děje, že se neustále kvalitativně proměňuje, pak co tedy trvá uprostřed změn? A odpovídal: smysluplné kontexty. Ale i ty se dějí; jsou to události, které však v sobě uchovávají kontinuitu. Minulost v nich není anulována, nýbrž tvořivě rozvíjena, kvalitativně obohacována. Objektivní smysl je,evolving action, rozvíjející se akce: smysl se děje, je to směřování, tvořivé pronikání do budoucnosti. Ani minulost, ale především ani budoucnost nejsou lhostejné pro přítomnost. A proto doplňme není ani čiré,teď a tady. (Mrkvička, 1996, str. 87.) Hovoříme-li o pohybu, o ději, musíme nutně mluvit i o čase, ve kterém se vše odehrává. 27
29 Prožívání Zkušenost Životní svět 28 II.3 Čas Problematiku času v psychologii nehodláme v žádném případě vyřešit v této krátké kapitole, přesto se však o ní musíme zmínit alespoň stručně, abychom, tak říkajíc, měli krytá záda v dalším postupu jiným směrem. Za východisko a motto našeho zkoumání nám může sloužit citát z Vyznání sv. Augustina: Proto se mně zdálo, že čas není ničím jiným než jakýmsi trváním, nevím však opravdu čeho? Bylo by opravdu divné, kdyby ne samého ducha. (Augustinus, 1992, str. 408.) Jde nám samozřejmě o čas psychologický, tedy o pojetí času v psychologii. Proč však toto rozlišování? Jaký psychologický čas? Což není jeden jasně daný, rovnoměrně plynoucí a nám všem dobře známý čas? Není. Naše obvyklá představa času se do značné míry opírá o pojetí času klasické Newtonovy mechaniky, je však kontaminována a deformována běžnou zkušeností tak, aby byla v každodenním životě neproblematicky použitelná. Pro naše potřeby však použitelná není. Když se rozhlédneme po filosofických základech této problematiky, ale kupodivu třeba i po jednotlivých oblastech současné vědy, zjistíme, že pojetí času je velmi nejednotné. Nejprve se zkusíme zorientovat v tom, jakou roli hraje čas v současné vědě. Začneme u fyziky. O čase klasické Newtonovy mechaniky jsme se již zmínili. Co si však pod tímto pojmem představit? Je to čas homogenní, inertní, rovnoměrně plynoucí. Objekty klasické mechaniky (a nejen objekty, ale v jistém smyslu také děje) existují však jak-
30 Celkový kontext si mimo čas. Pohyb určitého systému těles je jednou provždy daný, mohu jej i graficky znázornit. V jediném okamžiku je tak v rovnici nebo v grafu přítomna celá historie systému a navíc tato historie není v čase orientována, protože čas klasické mechaniky lze pustit i pozpátku všechny děje klasické mechaniky jsou časově reverzibilní. Čas klasické mechaniky je tak jen jakýmsi rozměrem věčnosti, a ne nám známým časem s minulostí, přítomností a budoucností. Nebudeme zde podrobně rozebírat, jak byla tato představa během vývoje fyziky postupně rozbita, a zaměříme se jen na jeden, pro nás důležitý, aspekt. Klíčovou oblastí, která tuto představu času narušila, je termodynamika, konkrétně druhý termodynamický zákon, o kterém už jsme se výše zmínili. Tím, že postuluje, že určitá fyzikální veličina (konkrétně entropie) musí v průběhu času vždy pouze růst, určuje jednoznačně jeho směr. Tak byla fyzika nucena svůj čas orientovat 10. Ve druhé polovině dvacátého století se pak rozvíjí nový pohled na některé fyzikální systémy výše zmíněná teorie chaosu. Ta přináší zásadní změny i do této problematiky: Podobně, když se v šedesátých letech tohoto století prohloubilo studium nerovnovážných termodynamických soustav (Prigogine), je jen přirozené, že se s tím vynořil také nový pohled na povahu času: myšlenka bifurkace, která vylučuje, že by se budoucí průběh nějakého děje dal vypočítat ze znalosti pouze přítomných hodnot veličin. (Sokol, 1996, str. 179 a n.) 11 To znamená, že u takových systémů je jednoznačně daná pouze přítomnost a minulost (pokud jsme ovšem v minulosti 29
31 Prožívání Zkušenost Životní svět 30 systém pozorovali a výsledky zaznamenali tedy uložili do paměti) budoucnost je otevřená. Problematiku pozorování takového systému dobře ilustruje následující citát: Jestliže však systém začíná být čistě díky své nepředvídatelnosti chaotický, vytváří stálý proud informací. Každé nové pozorování představuje další bit. Experimentátor má problém, jak systém dokonale popsat.,nikdy by nemohl odejít, píše Shaw.,Tok by byl neustálým zdrojem informací. (Gleick, 1996, str. 264.) Na závěr naší exkurze do fyziky jen zmíníme, že tyto posuvy ve vnímání času korespondují s tím, jak se systémy, na které zaměřovali fyzikové svou pozornost, svou složitostí blížily živým soustavám a tím i člověku. Přeskočíme nyní několik rovin a podíváme se rovnou na biologické pojetí času. Čas současné biologie je přísně historický, ať už popisuje jedince (ontogeneze), nebo druh či vyšší taxonomickou jednotku (fylogeneze). Nebylo tomu tak vždy. Je dobré připomenout, že historické pojetí času se do biologie prosadilo pod vlivem geologie 12. Biologické myšlení však přináší ještě o něco více: Živý organismus a jeho čas prostě není pouhým trváním, lpěním na svém, snahou či tendencí setrvačně pokračovat v,bytí, nýbrž zajisté především neustálým obnovováním, a ještě také úsilím o cosi navíc. Toto skutečné dění, jež se mechanisté marně snažili a snaží zatlačit do pozadí, zároveň nepřipouští, aby bylo jen vnějškově,měřeno : určuje si totiž svůj čas samo. (Sokol, 1996, str. 187 a n.) Nutno přiznat, že se zde ocitáme na pomezí současné biologie. Přesto však je třeba zaznamenat, že alespoň pro některé biology
32 Celkový kontext je čas nejen otevřenou budoucností, ale že od živých organismů jakoby přímo vyžaduje naplnění a tato naplňující se budoucnost vyrůstá z organismu jako ze svého zdroje. V přehledných encyklopediích (Atkinsonová a kol., 1995; Nakonečný, 1995) se o problematice času příliš nedozvíme. Pavel Hartl v Psychologickém slovníku (Hartl, 1994, str. 29 a n.) uvádí několik hesel obsahujících slovo čas (jako čas reakční, biologický, sociální ). Všechny jsou pojímány jako prosté varianty lineárního času. Jedinou výjimkou je Sternův termín osobní čas popisující vliv minulých a očekávaných zážitků na prožívání přítomného času (tamtéž). Newel (Newel & all. 1991, str. 99) ve svých požadavcích na systém modelující chování člověka uvádí mimo jiné, že musí pracovat v reálném čase. To je, podle nás, trochu málo. Již výše, když jsme mluvili o čase biologickém, jsme se zmínili o vnitřním časování organismů. Setkáme se s ním i u člověka například v ontogenezi. A nesmí nás mást, že lze tento vnitřní čas někdy lépe a někdy hůře odhadnout časem vnějším (kalendářním). Jeho primární určení je vnitřní. Pro ilustraci zde uveďme některé úvahy Zdeňka Matějčka: jde tu patrně o nějaký obecnější princip etologie. Že totiž funkce, jež se uplatní na vyšším stupni vývoje, jsou připravovány mnohem dříve a že tato příprava je zajišťována v jakémsi,chráněném prostředí, tj. v,chráněné psychosociální atmosféře. (Matějček, 1995, str. 66.) Zde se však stále ještě pohybujeme velmi blízko biologické úrovně. Jako ukázka psychologické strukturace času 31
33 Prožívání Zkušenost Životní svět 32 nám může posloužit lidové rčení: Je čas k dílu, je čas k jídlu. Toto rčení v žádném případě neříká nic v tom smyslu, že máme pracovat od osmi do pěti a od dvanácti do jedné mít přestávku na oběd, ani že je třeba také jíst, abychom nezahynuli hlady. Mluví o různých kvalitách času, jak se proměňuje během dne. Čas k jídlu není jenom jindy, ale je především jiný než čas k práci. A člověk potřebuje, aby se oba v pravidelných 13 rytmech střídaly. Potřebuje se soustředit na práci i v klidu se usebrat k jídlu. Potřebuje i střídání času všedního a posvátného 14. To vše jsou aspekty, které na základě představy lineárního, homogenního a čistě kvantitativního času vůbec nemůžeme uchopit 15. Tím se dostáváme přímo k běhu času, k tomu těžko uchopitelnému mystériu, kdy se v nepolapitelném okamžiku přítomnosti mění budoucnost v minulost. Lidský čas je, stejně jako jsme to naznačili již u biologického, ale ještě podstatně zásadněji, ne jeden, ale trojí minulý, přítomný a budoucí. Toto rozlišení můžeme najít už u sv. Augustina: Ale jak ubývá a se stravuje budoucí, které ještě není, než že v duchu, který vše to koná, jest trojí, totiž očekávání, pozorování a vzpomínka? On totiž čeká, pozoruje a vzpomíná si tak, aby očekávané pozorování přešlo ve vzpomínku. Kdo tedy může popříti, že budoucí ještě není? A přece v duchu jest již očekávání budoucího! A kdo může popříti, že minulé již není? A přece v duchu jest ještě upomínka minulého! A kdo může popříti, že přítomný čas nemá trvání, poněvadž pomíjí v okamžiku? A přece trvá pozorování, skrze něž přechází v minulost budoucí! (Augustinus, 1992,
34 Celkový kontext str. 412 a n.) V našem století ho pak zásadně rozpracoval Martin Heidegger (Heidegger, 1996, str. 366 a nn.). Z těchto tří časů se nejdříve zaměříme na přítomnost a její trvání. Řešení problematiky trvání přítomnosti na poli fenomenologie podal Edmund Husserl: Tyto dva momenty přítomného vědomí [doznívání již nepřítomného a očekávání ještě nepřítomného pozn. PH] nazývá Husserl retencí (z lat. retinere, franc. retenir), čili podržením, a protencí, předjímáním. Oba jsou nutnou součástí každého vědomí přítomnosti a společně tvoří časový dvorec. Teprve v časovém dvorci je možné vnímat jakýkoli časový, trvající nebo měnící se předmět či situaci. (Sokol, 1996, str. 141 a n.) My se tohoto řešení v dalším podržíme. Minulost je nám pak dána v naší paměti. A je nám dána jako odrazový můstek, jako klíč k budoucnosti. Skrze minulost otevíráme v přítomnosti budoucnost 16, smíme-li takto volně (a tedy i nepřesně) parafrázovat Heideggera. Jean-Paul Sartre ještě silněji akcentuje naše zaměření do budoucna: Tím chceme říci, že člověk existuje napřed, to znamená, že člověk je především tím, kdo se vrhá do budoucnosti a kdo si je vědom, že se promítá v budoucnosti. (Sartre, 1946, str. 23.) Připojme k tomu pohled Henriho Bergsona: Časovost je podle Bergsona primárně,trváním, vnitřní spojitostí vnímaných a zažívaných změn. Tuto základní zkušenost,žitého času však v novověku zatlačila do pozadí abstraktní racionalistická představa linearizovaného,času, na nějž se nelegitimně přenášejí vlastnosti prostoru: čas se zobrazuje a představuje jako přímka či úsečka, tedy jako něco 33
35 Prožívání Zkušenost Životní svět 34 vnějšího a čistě kvantitativního. Naopak skutečný čas, tj.,trvání, úzce souvisí se životem, se změnou, s vývojem. Je to především,souvislost našeho vnitřního života. Na rozdíl od prostorového,času je trvání vždy něčím naplněné, kvalitativní, prožitkové a tudíž pro vědu sotva přístupné 17. (Bergson, 1946, str. 150.) Touto vnitřní souvislostí je pak smysl našeho života. Smysl není nic, co by bylo předem dáno, naopak aktivně v každém okamžiku tento smysl vytvářet je úkolem a údělem lidského života. Tuto naléhavost slyšíme ve slovech toho, komu se spojitost životního času rozpadla: Chcel by som žiť medzi živými. Medzi tými, ktorí majú tvár. Medzi tými, z lások ktorých nebudú už zajtra len kamene. Medzi tými, ktorých ruky sa dokážu spojiť a byť svorníkmi v klenbe života. (Syřišťová, 1988, str. 21.) Řekli jsme, že v přítomnosti skrze minulost otevíráme svou budoucnost, nyní musíme opačně říci: v každém okamžiku tím, že a jak vstupujeme do budoucnosti, dáváme smysl své minulosti. Snad to lze přiblížit na příkladu vyprávění příběhu. Tento příklad jsme ostatně nezvolili náhodně, neboť: Ještě v poněkud jiném smyslu se pro člověka časuje příběh nebo vyprávění. Nejenže má svůj vnitřně daný průběh a své trvání, ale navíc si vytváří svůj vlastní čas, čas toho či onoho příběhu. Právě příběh je privilegovaným místem, kde se rozehrává celé bohatství časových extází a časových postojů, jako trpělivého čekání a napětí, naděje a zklamání, odvahy a opatrnosti, rozpomínání a odhalování nebo rozvrhování a očekávání. Paul Ricoeur se dokonce domnívá, že je příběh vlastním místem času, který
36 Celkový kontext je původně časem vyprávění (P. Ricoeur, Time and Narrative, zejména část III). (Sokol, 1996, str. 262.) A Paul Ricoeur v jiném textu říká: Například čas kosmu, kde jsou všechny intervaly stejné, nedovoluje vypracovat pojem času lidského, kde dnešek zahrnuje zároveň minulost i budoucnost. [ ] Je tu jeden pojem, který nám umožňuje pochopit, co je čas totiž narativní aktivita. Čas existuje mezi člověkem a vyprávěním. Určitým rozvinutím a určitou racionalizací této narativní aktivity je historie. Vidím ji jako myšlení vržené mezi čas smrtelníků a čas, který je nám radikálně cizí, tj. čas světa. Co je historické vyprávění? Je to něco, co je datováno kalendářem na základě astronomického modelu času a kam se vpisují události prožité lidmi, kteří jsou sami smrtelní. Historie, to je ustavičné prolínání dvou vzájemně těžko slučitelných perspektiv: času světa a času smrtelníků. (Ricoeur, 1993, str. 22 a n.) Není tu jen zmíněný důraz na příběh, ze kterého povstává čas, ale také poukaz na historii jakožto sociální rámec času jedince. 35 Když vyprávíme příběh, rozvíjíme ho dále na základě toho, co již bylo řečeno, ale zároveň dalším rozvíjením příběhu teprve vytváříme, doplňujeme a často i měníme smysl dříve vyřčeného. Jakou nelibost dokáže v člověku vzbudit příběh vnitřně nesouvislý (tedy nesrozumitelný), zná jistě každý. A jakou silou naopak působí poutavý příběh, který zůstává nedokončen! Ten nasává čas budoucnosti jako vývěva (smíme-li takového obratu použít) vždyť co vše jsme ochotni obětovat, abychom si ho mohli doposlechnout. To dobře věděla i Šeherezáda z Pohádek tisíce a jedné noci.
37 Prožívání Zkušenost Životní svět 36 II.4 Příběh Předchozí kapitolu jsme zakončili povídáním o příbězích a budeme v tom ještě chvíli pokračovat. Pojem-obraz příběhu se bude vynořovat na různých místech dalšího textu a je třeba vyjasnit souvislosti, ve kterých se tak bude dít. Co je to vlastně příběh? Je to jazykový útvar určený k vyprávění. Příběh se odehrává v čase a představuje děj. To znamená, že má nejen začátek a konec, nýbrž i,hlavu a patu tj. dává smysl. Právě proto daleko lépe příběhem, a nikoliv přesnými chronologickými a faktografickými údaji lze sdělit události. (Neubauer, 1990 a, str. 4.) V našich úvahách nám příběh pomůže spojit dynamický element se smyslem. Opřeme se o další úvahy Zdeňka Neubauera: skutečnost není hotovým příběhem, nýbrž látkou k vyprávění. Ostatně sami víme, že nejinak je tomu se skutečností nás samotných: nejsme si jednou provždy dáni, nýbrž jsme příběhem vlastního života, který vytváříme. (Tamtéž, str. 7.) Příběh se nám tedy může stát nástrojem k pohledu na svět i na sebe. Právě toho hodláme v dalším textu využít. Budeme se snažit ukázat, že z příběhů povstává smysluplnost světa, ve kterém žijeme, i smysl našeho vlastního života. Ještě jednou k tomu citujme Zdeňka Neubauera: Jak jsme výše naznačili v souvislosti s Pamětí mýtického světa, není nadpřirozená povaha věcí něčím, co by se naší běžné, přirozené zkušenosti zcela vymykalo. Se smysluplnými souvislostmi, z nichž jsou věci upředeny [ ], se nesetkáváme jenom v pohádkách, pověstech a le-
38 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.
Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou
TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr
VíceLudwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.
VíceLogika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)
Logika a jazyk V úvodu bylo řečeno, že logika je věda o správnosti (lidského) usuzování. A protože veškeré usuzování, odvozování a myšlení vůbec se odehrává v jazyce, je problematika jazyka a jeho analýza
Více1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:
1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VíceFyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně
Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou
VíceHans-Werner Schroeder ČTYRI STUPNĚ OBRADU POSVĚCENÍ ČLOVEKA
Hans-Werner Schroeder ČTYRI STUPNĚ OBRADU POSVĚCENÍ ČLOVEKA OBRAD POSVĚCENÍ JAKO SETKANÍ S KRISTEM Vnitřní průběh Obřadu posvěcení člověka není zpočátku snadno přehledný. Po bližším seznámení s textem
VíceVše souvisí se vším, aneb všechno je energie
Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Universum Na počátku všeho byl zřejmě jen záblesk prvotního světla vědomí. Jiskřička energie, která měla svou vlastní inteligenci, svou vlastní počáteční tvořivou
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz VII. SYSTÉMY ZÁKLADNÍ POJMY SYSTÉM - DEFINICE SYSTÉM (řec.) složené, seskupené (v
VícePosudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
VíceKVN AP, Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já.
Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu
VíceDítky, jen krátký čas jsem s vámi.
Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ CYKLU C Evangelium (Jan 13,31-33a.34-35) Když (Jidáš) odešel, Ježíš řekl: Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceTibor A. Brečka Psychologie katastrof
Tibor A. Brečka Psychologie katastrof Poděkování patří šéfredaktorovi časopisu Rescue report Radku Kislingerovi, příslušníkům složek Integrovaného záchranného systému České republiky, všem, kteří se podíleli
VíceTEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek
TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz
Více--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková
ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě
VíceDaniela Hodrová Text města jako síť a pole
Daniela Hodrová Text města jako síť a pole Pojetí textu jako sítě, se kterým vystoupil profesor Marcelli, je mi velmi blízké. Dávno mě vzrušuje sepětí textu s aktem splétání a tkaní, tedy oním aktem, jímž
VíceJohn Powell LÁSKA BEZ PODMÍNEK
John Powell LÁSKA BEZ PODMÍNEK KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Powell, John Láska bez podmínek / John Powell ; [z anglického originálu... přeložil Jan Fischer]. Vyd. 5. Praha : Portál, 2010.
VíceGymnázium, Český Krumlov
Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát
VícePravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová
Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
Více7 návyků vysoce efektivních lidí
7 návyků vysoce efektivních lidí 1. Návyk: Buďte proaktivní 2. Návyk: Začínejte s myšlenkou na konec 3. Návyk: Dejte přednost důležitým věcem 4. Návyk: Myslete způsobem výhra/výhra 5. Návyk: Nejdříve se
VíceMETAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ. Metafyzika
METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ Metafyzika 2 Průvodce tématem metafyzika - 1. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK
VíceLucidní sny. Naučte se vědomě snít
1 Lucidní sny Naučte se vědomě snít 2 Copyright Autor: Gareth Vydalo nakladatelství: Martin Koláček - E-knihy jedou Rok vydání: 2013 Vydání první ISBN: 978-80-87856-00-0 (epub) 978-80-87856-01-7 (mobi)
VíceO radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček
O radosti pro život MILÁ KNIHA Přemysl Dvořáček O radosti pro život Přemysl Dvořáček V prožitku jemného citu lásky ve svém srdci cítíme blažený vjem upřímné radosti a něhy. S pocitem upřímné radosti
VíceMilovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.
Milovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary. 31. neděle v liturgickém mezidobí cyklu B Evangelium (Mk 12,28b-34) Jeden z učitelů
VíceDIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu
VíceHLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO
10 HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO Činnost Ducha svatého je velmi bohatá a pestrá. Klademe si otázku: Existuje nějaká základní, ústřední činnost Ducha, k níž se všechno soustřeďuje? Můžeme najít podstatu,
Vícek a p i t O l a 1 Záhada existence
Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském
VíceDějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VíceRudolf Steiner. O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla
Rudolf Steiner O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla Jiným druhem duchovních bytostí, jejichž působení lze z duchovní oblasti pozorovat ve smyslovém světě (a také ve světě
VíceVnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček
Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA Přemysl Dvořáček Vnímání citu Uzavřený kruh poznání sebelásky byl název souboru citací zveřejněných v knižním titulu Labyrint zdraví. Nyní nakladatelství Na-Ra nabízí soubor
VíceSTATISTICKÝ SOUBOR. je množina sledovaných objektů - statistických jednotek, které mají z hlediska statistického zkoumání společné vlastnosti
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ POJMY HROMADNÝ JEV Statistika pracuje s tzv. HROMADNÝMI JEVY cílem statistického zpracování dat je podání informace o vlastnostech a zákonitostech hromadných jevů: velkého počtu jedinců
VíceNávrh fakultního znaku PřF UK
Návrh fakultního znaku PřF UK Logo, které předkládám, je založeno na myšlence, že všechny přírodní vědy mají společné hledání uspořádanosti (organizovanosti) v komplexním světě. Při výkonu naší profese
VícePsychosémantické metody
Psychosémantické metody Psychosémantika filosofické pozadí Význam skrytý za slovy Filosofické zakotvení Ludwig Wittgenstein Význam nějakého slova je způsob jeho užití v řeči. (Filosofická zkoumání) Hranice
VíceCírkev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista
Jon Paulien Pavlovy listy Tesalonickým Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Obsah Osnova listů apoštola Pavla do Tesaloniky...9 První list do Tesaloniky...9 Druhý list do Tesaloniky...10 1.
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VícePSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY OSOBNOSTI Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ
Vícefilosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)
Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá
VíceParadigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace
Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace Jana Skácelová Člověk je ze všech živočichů nejrozumnější, ježto má ruce. Anaxagorás Bylo by nesnadno najít lepší metodu vyučovací
VíceZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval
VíceFundament a jeho strukturace
Fundament a jeho strukturace Fundamentální teologie ThLic. Mgr. Denisa Červenková Obsah 1. Místo fundamentální teologie v celku teologické reflexe 2. Fundament-základ teologie, jeho strukturace A. Předmět
VíceRozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu P-KAP 1. díl Čtenářská gramotnost
Rozvoj čtenářské a matematické gramotnosti v rámci projektu 1. díl Čtenářská gramotnost Mgr. Květa Popjuková Garantka oblasti Čtenářská a matematická gramotnost Národní ústav pro vzdělávání podpora krajského
VíceLateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108)
TEST: Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108) Následující test zjišťuje, zda přednostně využíváte pravou či levou mozkovou
VíceDle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí
Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER
VícePět stádií tvůrčí práce. Podle knihy Geoffrey Petty: Moderní vyučování, Portál 1996, strana
Pět stádií tvůrčí práce Podle knihy Geoffrey Petty: Moderní vyučování, Portál 1996, strana 237-238 Úvod Příprava kázání, zvláště kážeme-li pravidelně, je břemenem (1.Tim 5,17) Příprava kázání je činností,
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceÚvod do filozofie Jana Kutnohorská
Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném
VíceŘád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.
1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,
VícePRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu
PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.
Více10 zlat ch pravidel pfiekonávání nejãastûj ích komunikaãních bariér
Ivan Bure a Vlasta A. Lopuchovská 10 zlat ch pravidel pfiekonávání nejãastûj ích komunikaãních bariér Management Press, Praha 2007 Další knihy Ivana Bureše v nakladatelství Management Press Marketingově
VícePočítačové zobrazování fraktálních množin. J. Bednář*, J. Fábera**, B. Fürstová*** *Gymnázium Děčín **SPŠ Hronov ***Gymnázium Plasy
Počítačové zobrazování fraktálních množin J. Bednář*, J. Fábera**, B. Fürstová*** *Gymnázium Děčín **SPŠ Hronov ***Gymnázium Plasy *jurij.jurjevic@centrum.cz **icarosai@seznam.cz ***barborafurstova7@seznam.cz
VíceIntervalový odhad. Interval spolehlivosti = intervalový odhad nějakého parametru s danou pravděpodobností = konfidenční interval pro daný parametr
StatSoft Intervalový odhad Dnes se budeme zabývat neodmyslitelnou součástí statistiky a to intervaly v nejrůznějších podobách. Toto téma je také úzce spojeno s tématem testování hypotéz, a tedy plynule
VíceČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN!
ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Bez ohledu na to, kolik máš práce, ta nejdůležitější věc, kterou můžeš učinit pro budoucnost svého dítěte, je, kromě projevů lásky, objímání, také každodenní hlasité
VíceV Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů
Přednáška s besedou V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů od pravěku, přes starověk, středověk a renesanci do současnosti Přednáška seznamuje s historií vývoje hudebních nástrojů, sleduje jejich
VíceObsah. Dětský pohled Lillian Alnev 117 Jak mohu pomoci? Joanne Friday 121 Skutečné já Glen Schneider 125 Praxe s přítelem Elmar Vogt 129
Obsah ÚVOD DÍTĚ V NAŠEM NITRU 7 ČÁST PRVNÍ UČENÍ O LÉČBĚ A UZDRAVENÍ 1. Energie uvědomění 15 2. Jsme našimi předky i našimi dětmi 23 3. Prvotní strach, prvotní touha 33 4. Jak dýchat, chodit a nechat věci
VíceSociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10
Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,
VíceFyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20
Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. Něco málo o fyzice Petr Sadovský petrsad@feec.vutbr.cz ÚFYZ FEKT VUT v Brně Fyzika I. p. 2/20 Fyzika Motto: Je-li to zelené, patří to do biologie. Smrdí-li to, je to chemie.
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno JAMES WATT 19.1.1736-19.8.1819 Termodynamika principy, které vládnou přírodě Obsah přednášky Vysvětlení základních
Více. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV
Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17 listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukasrichterek@upolcz Podklad k předmětu KEF/FPPV 2 / 10 Logické
VíceSCLPX 07 2R Ověření vztahu pro periodu kyvadla
Klasické provedení a didaktické aspekty pokusu U kyvadla, jakožto dalšího typu mechanického oscilátoru, platí obdobně vše, co bylo řečeno v předchozích experimentech SCLPX-7 a SCLPX-8. V současném pojetí
VíceHOLISTICKÝ PŘÍSTUP K PACIENTOVI SKRZE THEONOMII. Liberec
HOLISTICKÝ PŘÍSTUP K PACIENTOVI SKRZE THEONOMII Liberec 1. 2. 2018 Tlačítko, které nemáme Celistvost života tváří tvář jeho konci? Tradiční věrouky: Nebojme se, protože Tradiční věrouky: Nebojme se, protože
VíceSVĚT MYŠLENEK MENTÁLNÍ SVĚT. IST INTUIČNĚ-SOUCITNÉ TĚLO (OHNISKO, POJÍTKO) Roviny a Čakry IST
SVĚT MYŠLENEK MENTÁLNÍ SVĚT IST INTUIČNĚ-SOUCITNÉ TĚLO (OHNISKO, POJÍTKO) Roviny a Čakry IST IST INTUIČNĚ-SOUCITNÉ TĚLO jednotlivé oblasti a co se v nich odehrává Intuitivně Soucitné Tělo patří svou působností
VíceSpirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA
Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na
VíceUvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost
Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození
VícePříklad z učebnice matematiky pro základní školu:
Příklad z učebnice matematiky pro základní školu: Součet trojnásobku neznámého čísla zvětšeného o dva a dvojnásobku neznámého čísla zmenšeného o pět se rovná čtyřnásobku neznámého čísla zvětšeného o jedna.
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA T. G. MASARYKA BÍLOVEC,
Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření 1. stupeň / 1. období Vyučovací předměty 1. stupeň 1. období pro 1. - 3. ročník 1. ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČJ 2.
VíceSOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák
TRITON SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE LADISLAV TIMU ÁK TRITON Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,
VíceJak to je s tím druhem? Rozdělme si to jednoduše na dva druhy.
Odvážné, ale jednoduché Psychopati, sociopati, deprivanti atd. (dále jen predátoři), jsou podle mého nový druh člověka. Slovem nový ve skutečnosti myslím jiný druh, protože predátoři se vyskytuji mezi
VíceText, který utvářím o problému. Já a moje zkušenost s problémem. Text jiného autora Záměr jeho textu. Zkušenost autora textu, z kterého čerpám
Hermeneutika Jak správně rozumět textu Hermeneutický čtyřúhelník Co je ve hře při utváření odborného textu Já a moje zkušenost s problémem Text, který utvářím o problému Text jiného autora Záměr jeho textu
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VícePsychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost
Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových
VíceMŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost
MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný
VíceDOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceSedm proroctví starých Mayů
Sedm proroctví starých Mayů První proroctví oznamuje konec současného cyklu. Říká, že od roku 1999 po dalších 13 let se každý člověk nachází v jakémsi zrcadlovém sále, aby ve svém nitru objevil mnohorozměrnou
VíceJóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth
VíceImmanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
VíceKatechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd
VíceZáklady Hejného metody zpracovala Ivana Čiháková Matematika dle metody VOBS.
Základy Hejného metody zpracovala Ivana Čiháková ivana.cihakova@centrum.cz Matematika dle metody VOBS. Úlohy jsou z učebnic matematiky pro 1. 5. ročník vydané nakladatelstvím Fraus v letech 2007-2011 Autoři
Více7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ CYKLU C
Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: Otče svatý, prosím nejen za své učedníky, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: Otče svatý,
VíceRECEPTY OSUDU. Poznámky... 196
OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,
Více7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice
7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona nám to vyčíslí Jednou z úloh statistiky je odhad (výpočet) hodnot statistického znaku x i,
VíceCÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU
CÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU Proč vůbec ten zeměpis učíme a k čemu by žáci měli dospět? Jan Hercik, ZS 2018, Katedra geografie PřF UP v Olomouci stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo
Více12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ
56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem
VíceTERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Ideální plyn je zjednodušená představa skutečného plynu. Je dokonale stlačitelný
VícePORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY
PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze
Více! " 1. Didaktika přírodovědy
1. Didaktika přírodovědy Nemůžeme se pouštět do didaktiky přírodovědy a hovořit o přírodovědě, aniž bychom si blíže tyto pojmy neobjasnili. Prostudování kapitoly vede k objasnění této problematiky. τ Didaktika,
VíceLudwig Polzer-Hoditz. Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství
Ludwig Polzer-Hoditz Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství III. obraz nedatováno V lese, poblíž malého karpatského městečka Modernu, odpočívající Berta a já. Já: Novoroční zvony vyzváněly prelomu
VíceModely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Modely energetických polí Martha E. Rogers Model jednotlivých lidí Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie * 12.5.1914 Dallas - + 1994 Studovala: Přírodní vědy na University of Tennessee bc.
VícePřednáška 3: Limita a spojitost
3 / 1 / 17, 1:38 Přednáška 3: Limita a spojitost Limita funkce Nejdříve je potřeba upřesnit pojmy, které přesněji popisují (topologickou) strukturu množiny reálných čísel, a to zejména pojem okolí 31 Definice
VíceČlověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století
Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk na cestě k moudrosti Filozofie 20. století Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s filozofií
VícePsychologie. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Psychologie PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Vymezení pojmu psychologie 2. Psychické jevy 3. Psychické projevy 4. Základní metody zkoumání lidské psychiky 5. Základní členění psychologických věd 6.
VíceSrdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!
Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME
VíceObecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.
Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová
VíceÚvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl
Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro
Více