k i n o A e r o a S v e t o z o r

Transkript

1 2. F i l m a s i a A s i j s k ý f i l m o v ý f e s t i v a l v P r a z e A s i a n F i l m F e s t i v a l i n P r a g u e 3 0 / / v k i n o A e r o a S v e t o z o r p o d z á š t i t o u p r i m á t o r a h l a v n í h o v m e s t a P r a h y P a v l a B é m a u n d e r t h e a u s p i c e s o f P a v e l B é m, M a y o r o f t h e C i t y o f P r a g u e w w w. f i l m a s i a. c z

2

3 P o r t r é t H o u H s i a o - h s i e T r i b ute to Hou Hsiao-hsie n T h r e e T i m e s 1 5 C a f é L u m i e r e 1 6 M i l l e n n i u m M a m b o 1 7 M ě s t o s m u t k u / C i t y o f S a d n e s s 1 8 N o v ý tch a j w a n s k ý f i l m N e w T a i w a i n C i n e m a D o s p í v á n í / G r o w i n g U p 1 9 D r a g o n I n n 2 0 Léto u dědy A Summer at Grandpas 21 L o u t k a / S t r a w m a n 22 Náš čas, náš příběh Our Time Our Story 23 P r a m e n b r o s k v o v ý c h k v ě t ů T h e P e a c h B l o s s o m L a n d 24 R e b e l o v é n e o n o v é h o b o h a 25 R e b e l s o f t h e N e o n G o d S v a č i n á ř 26 T h e S a n d w i c h M a n T e r o r i s t é / T e r r o r i z e r s 27 T l a č i t r u k a m a P u s h i n g h a n d s 28 T r o p i c k á hor e č k a T r o p i c a l F e v e r 29 v S o u c a s n ý t c h a j w a n s k ý f i l m Contemporary Taiwanese cinema B á j e č n á p l a v b a / S p l e n d i d F l o a t 30 B l u e C h a C h a 3 1 B o t y p r o š t ě s t í / T h e S h o e F a i r y 3 2 F o r m u l a H e i r l o o m 3 4 C h y ť m ě / C a t c h 3 5 O s a m ě l á l á s k a / L o v e s L o n e F l o w e r 3 6 P a s á ž / T h e P a s s a g e 3 7 k y a t u d e n t s k é f i l m y D o c u m e n t a r i e s & s t u d e n t f i l m s J u m p B o y s N e c h t o b ý t / L e t I t B e R y t m u s v e s n i c e W u l u T h e R h y t h m i n W u l u V i l l a g e T c h a j p e j š t í b o h é m o v é Ta i p e i s B o h e m i a n s 41 T a i p e i N a t i o n a l U n i v e r s i t y 4 2 o f t h e A r t s u v á d í / p r e s e n t s : K o l e k c e s t u d e n t s k ý c h f i l m ů S t u d e n t F i l m s C o l l e c t i o n j s k á h o r o r o v á n o c K o r e a n H o r r o r N i g h t P o p e l k a / C i n d e r e l l a 44 D u c h / T h e G h o s t 4 5 3

4 v Kino / Cinema Svetozor Velký sál / Big hall :00 FILMASIA zahájení / opening Three Times :30 City of Sadness / Město smutku 17:30 Millennium Mambo 20:00 Café Lumiére 22:15 Three Times :00 Catch / Chyť mě 15:15 The Shoe Fairy / Boty pro štěstí 17:30 Love s Lone Flower / Osamělá láska 20:00 Heirloom 22:15 Formula :00 Splendid Float / Báječná plavba 13:00 Dragon Inn 15:15 The Passage / Pasáž 17:30 Café Lumiére 20:00 Blue Cha Cha Malý sál / Small hall :45 Our time, Our story / Náš čas, náš příběh 18:00 Taipeis Bohemians / Tchajpejští bohémové 20:30 Formula 17 22:30 The Passage / Pasáž

5 City of Sadness / Město smutku 15:45 Jump Boys 18:00 The Rhythm in Wulu Village / Rytmus vesnice Wulu 20:30 Splendid Float / Báječná plavba 22:30 Blue Cha Cha :00 Love s Lone Flower / Osamělá láska 13:00 Rebels of the Neon God / Rebelové neonového boha 15:45 Student films / Studentské filmy 18:00 Let it be / Nech to být 20:30 Catch / Chyť mě Kino / Cinema AERO :00 Growing Up / Dospívání 20:30 Millennium Mambo :00 Pushing hands / Tlačit rukama 18:00 Terrorizers / Teroristé 20:30 Rebels of the Neon God / Rebelové neonového boha 23:00 Heirloom :00 The Peach Blossom Land / Pramen broskvových květů 18:00 Strawman / Loutka 20:30 Dragon Inn 23:00 Korean Horror Night / Korejská hororová noc Cinderella / Popelka + The Ghost / Duch :00 Tropical Fever / Tropická horečka 18:00 Léto u dědy / A Summer at Grandpas

6 n a T c h a j - w a n v Z a o s t r e n o km široký průliv odděluje od pevninské Číny ostrov tvaru tabákového listu. Ačkoliv před diplomatickými vztahy s demokratickou republikou na tomto ostrově dává většina států přednost oficialitám s Čínou, ve světě filmu nic takového neplatí a svébytná tchajwanská kinematografie se objevuje zaručeně na každém kvalitnějším filmovém festivalu. Tchaj-wan jako malý, řídce osídlený ostrov byl až do minulého století odsouzen k nepřetržité okupaci ať už čínských císařských nebo japonských vojsk. Japonsko mělo ostrov v rukou i na počátku doby filmové, a tak i první dokumenty a němé filmy z počátku 20. století se na Tchaj-wanu objevily v japonštině a v japonské produkci. Po občanské válce v Číně, která roku 1949 skončila vítězstvím komunistů, se sem dočasně uchýlili nacionalisté a s nimi i veškerá kulturní elita. Na krátkou chvíli se zde rozvinula dvojjazyčná filmová produkce, neboť do společnosti hovořící jihočínským tzv. taiwanským dialektem přibyli tvůrci ze severní Číny se svou standardní tzv. mandarínskou čínštinou, nicméně pro další roky vláda prosadila filmovou produkci výhradně v oficiální čínštině. Do čínských tradic, které na ostrově měly prostor, však v 60. letech nastoupila prudká modernizace, a zatímco tchajwanského člověka válcoval ekonomický úspěch země, v kinech se promítaly nasládlé filmy o zlaté čínské morálce. Romantická melodrama však v kinosálech osiřela, diváci si raději nakoupili videa a bavili se filmy kungfu hongkongské provenience. Vládní úřad Central Motion Picture Corporation se rozhodl situaci ozdravit a jal se podporovat začínající filmaře. Ti nelenili a nová vlna tchajwanského filmu byla na světě. V roce 1982 vzniknul první snímek nové éry In Our Times. Film, složený ze čtyř epizod. Natočila ho čtveřice mladých autorů: Edward Yang, Tao Te-chen, Ko I-cheng a Chang Yi. Poprvé se na Tchaj-wanu dočkali poctivé realistické reflexe tchajwanské společnosti tak, jak se za třicet let vyvíjela. V tomto a následujících snímcích, jako např. Dospívání (Growing Up) nebo Svačinář (Sandwich man), hráli naturšici, ujal se dokumentární jazyk, dlouhé statické záběry, pomalý střih a scénáristé šetřili sentimentem. Svými autobiografickými studiemi zaujal režisér Hou Hsiao-hsien, který zmapoval situaci na ostrovním venkově. Jeho kolega Edward Yang (Yang Dechang) se zabýval urbanistickým prostředím a vznikající střední třídou. Její jednotlivci se ztrácejí v odlidštěném, chladném velkoměstě. Autoři nového filmu vyrostli v poválečné době, v které se Tchaj-wan prudce měnil ze zaostalého zemědělského ostrova v průmyslový a ekonomický zázrak. Tchajwanský člověk ve filmu často živí nebo se nechává živit rozvětvenou rodinou, jejíž starší členové v novém světě tápou a smutní po dnech minulých a mladší se těžce orientují v nové době. Na

7 rozdíl od poetických záběrů tchajwanského venkova město nabízí hořkost, samotu a prázdnotu po zmizelých tradicích. V 80. letech na ostrově polevil autoritářský režim nacionalistické vlády, výjimečný vojenský stav tu byl zrušen v roce 1987 a do filmů vstoupila rodná tchajwanština a dialekt hakka. V 90. letech se pozornost scénáristů přesunula z reflexe celé společnosti na vnitřní světy jednotlivců. Už si nestýskají za minulostí, ale odhalují současné nemocné vztahy v obyčejné tchajwanské rodině. Hlavní postavou této éry je Tsai Ming-liang. S minimem dialogů a emocí, za nahodilého zvuku ulice odkrývají režiséři existenciální hlubiny lidí, kteří se ani nestihli rozhodnout, zda a jaké mají životní sny a ztratili se ve vysokých patrech anonymních činžáků v anonymních velkoměstech. Teenageři odcházejí a přicházejí do domovů svých rodičů, kde jsou za cizince, nelpí na svých názorech, láskách ani na vysvětlení smyslu vlastní existence. V posledních letech však ani kvalita filmu nezaručí jeho úspěch u domácích diváků. V zemi vzniká zhruba deset filmů ročně a pokud je uvedou místní kina, i tak představují jen pět procent z veškerých projekcí na Tchaj-wanu. Zahraniční úspěch těchto introspektivních, přemýšlivých filmů je nesrovnatelný. Filmový kritik James Hoberman prohlásil, že Tchaj-wan je domovem několika nejvybranějším filmovým tvůrcům dneška a v případě Hou Hsiaohsiena jednoho z nejvybranějších vůbec. Zatímco v zahraničí Tsai Ming-liang dodnes sbírá filmové ceny, ostrovní kina jej takřka neuvádějí. Osobně se tedy rozhodl rozdávat ve vestibulech kin a škol letáky, kterými vyzývá k návštěvě tchajwanských filmů a záchraně národní kinematografie. Ta přišla v podobě komercionalizace tchajwanského filmu. Nejmladší generace tvůrců, která vyrostla v době, jejíž neduhy tak přesně popisují starší autoři, přišla s žánrovými filmy. Komedie, gangsterky a horory však zůstávají osobitě tchajwanské především v rovině příběhu. Každopádně jejich filmy po dlouhé doby dokázaly v žebříčcích návštěvnosti překonat i hollywoodské blockbustery. Možná spása přichází v poslední době také v podobě domácího dokumentárního filmu, který sklízí nečekané úspěchy. Televizní stanice na Tchaj-wanu pravidelně vysílají dokumenty, jejichž rozpočty jsou jen zlomkem peněz, potřebných na celovečerní hraný film. Režisér snímku Jump! Boys Lin Yu-hsien přitom považuje hranice mezi filmem dokumentárním a hraným setřené. Můj film nevznikl jako klasický dokument. Přesně jsme věděli, co chceme a spoustu času jsme strávili čekáním na tu nejlepší scénu. Nad snímky jako např. Jump! Boys o chlapcích, kteří dřou na národní soutěž v gymnastice, nebo Nech to být (Let It Be) o místních farmářích, plesají i majitelé kin. Dokumentaristé, kteří prošli školou hraného filmu, nabízejí tchajwanským divákům identifikaci s obyčejnými, ale skutečnými hrdiny. Podle zájmu publika se jim s tímto konceptem podařilo uspět.

8 o n T a i w a n F o c u s 160 kilometers of sea separate the tobacco-leaf-shaped island from mainland China. Although in the world of diplomacy, most countries sacrifice relationships with the democratic republic in Taiwan to official ties with China, the film world behaves quite contrary and Taiwanese cinematography is guaranteed to have a say at every quality film festival. Until the end of the 19th century, the small, meagerly populated island of Taiwan was subject to continuous occupation by the Chinese or Japanese military. Japan held the island even in the beginning of the film era, so the first Taiwanese silent movies and documentaries from the early 20th century were in Japanese language and of Japanese production. When the Chinese civil war ended with a victory of the communists in 1949, nationalists and the cultural elites have taken a temporary refuge in Taiwan. For a short period, the local film production started developing as bi-lingual the local South-Chinese, or Taiwanese, dialect being complemented by the North- Chinese filmmakers speaking standard Mandarin. Nevertheless in the following years, the Taiwanese government pushed for cinematography in the official language only. In the 60-ies, the element of rapid modernization was injected into the Chinese artistic tradition still much present on the island. While the local population was being ground by the economical boom of their country, movie theaters kept screening sweet pictures about the golden Chinese morals. The audience soon left the maudlin heroes to their loneliness in empty cinemas and opted for entertainment provided by Hong-Kong kung-fu films and their new VCR s. The governmental Central Motion Picture Corporation decided to rejuvenate local cinematography and started supporting new filmmakers who eagerly took the new opportunity and gave rise to the new wave of Taiwanese film. In 1982, the first picture of the new era entitled In Our Times came into existence. It was composed of four parts shot by four young directors: Edward Yang, Tao Te-Chen, Ko I-Cheng and Chang Yi. For the first time, the Taiwanese had a chance to see an honest attempt to reflect the past 30 years of development of their society. This film as well as those to follow, such as Growing Up or The Sandwich Man, featured non-actors, a documentary language, long, static shots, slow editing and very little sentiment. Director Hou Hsiao-Hsien attracted attention with his perspective on the situation in the countryside. Edward Yang (Yan Dechang) took interest in the urban environment and the newly appearing middle class, whose representatives were losing their individuality in the dehumanized, cold city. Both authors grew up in the post-war era, when Taiwan was turbulently transforming from a backward rural island to an industrial and economical miracle. The protagonists of the films often support or are supported by large families whose older members are lost in the new world and long for the old days, while the younger find it

9 hard to make a sense of the new era. In contrast to the poetic scenes from the Taiwanese countryside, the city offers bitterness, loneliness and a void left by the disappearing traditions. In the 80-ies, the nationalist authoritarian regime loosened up, the military law was lifted in 1987 and the local Taiwanese language and the Hakka dialect started appearing in films. In the 90-ies, screenwriters shifted their attention from reflection of the entire society to the inner worlds of individuals. The authors no longer miss the past. Instead, they are on to reveal the unhealthy relationships within Taiwanese families of their time. The most dominant filmmaker of this period is Tsai Ming-Liang. Using minimum dialog and emotions, filmmakers descend into the existential depths of the souls of people who haven t even had the time to decide whether and what dreams they have before getting lost on high floors of apartment buildings in anonymous cities. Teenagers leave and return to the houses of their parents, where they are strangers, they don t insist on their own views, loves or explanations of their own existence. In the recent years, a film being a quality work of art has ceased to be a guarantee of its success. Appx. 10 films are produced in Taiwan annually and even if they are screened by local movie theaters, they represent only five percent of pictures presented to the local audience. The success these introspective, pensive protagonists earn internationally is incomparable. Film critic James Hoberman stated that: Taiwan is home to some of the exquisite filmmakers of today - in the case of Hou Hsiao-Hsien, the most exquisite of all. While Tsai Ming-Liang is still collecting awards today, his works are virtually absent in Taiwanese theaters. He decided to personally hand out leaflets in theater and school hallways calling for attention for Taiwanese films and a rescue of Taiwanese cinematography. A salvation arrived in the form of commercialization. The youngest generation of filmmakers who have grown up in the times whose maladies were so accurately pinpointed by their predecessors offers genre films. However, their comedies, gangster movies and horrors preserve their specific Taiwanese character especially on the story level. After a long time, this production managed to beat Hollywood blockbusters in terms of local popularity. Recently, another boost for Taiwanese cinematography has come in the form of an unexpected success of local documentaries. Taiwanese TV stations regularly broadcast documentaries shot with budgets which are fractions of the sums needed to create feature films. At the same time, the director of Jump! Boys considers the borders between documentaries and feature films erased: My film wasn t created as a classical documentary. We knew exactly what we wanted and we spent large amounts of time waiting for exactly the right scenes. Such films as Jump! Boys about young gymnasts sweating in training for the national competition or Let It Be about local farmers bring joy to cinema owners as well. Documentary filmmakers experienced in feature film offer the Taiwanese audience a chance to identify with real everyday heroes. Judging by the response of the audience, this concept has met with success.

10 10 Portrét Hou Hsiao-hsien Když se na začátku osmdesátých let začaly na Tchaj-wanu natáčet autorské filmy, asi jen málokdo čekal, že to natrvalo promění tvář světového filmu. Asi nejvýraznější osobností tohoto období je scenárista a především režisér Hou Hsiao-hsien. Jeho rané filmy se obracely k historickým tématům, respektive konfrontovaly pohnuté dějiny ostrova s příběhy obyčejných lidí. Intimita těchto snímků, doprovázená zcela bravurní filmovou formou, způsobila v západní Evropě senzaci. Na Filmasii toto období reprezentuje film Město smutku (1989), který si odnesl Zlatého lva z festivalu v Benátkách. V roce 2001 šokoval na festivalu v Cannes filmem Millennium Mambo, který je tvrdě současný nejen svým příběhem, ale i formálním zpracováním. Odklon od jeho tradičních témat je patrný i u jeho zatím posledních filmů Café Lumière (2003) a Three Times (2005). I jimi potvrdil nebývalou vitalitu, schopnost osobitě pojmout vizuální složku svých děl a příslušnost k elitním autorským filmařům současnosti. Tribute to Hou Hsiao-hsien When personal films started being made in Taiwan in the early 80-ies, few expected them to permanently change the world cinematography. Perhaps the most prominent filmmaker of that era is screenwriter and most of all director Hou Hsiao-Hsien. His early films dealt with historical themes confronting the island s turbulent history with stories of ordinary people. The intimity of these films together with their masterful cinematic form fascinated Western Europe. At Filmasia, this period is represented by A City of Sadness (1989) awarded with the Golden Lion at the Venice festival. In 2001, the director shocked Cannes with his Millenium Mambo not only because of its harshly contemporary story, but also with its cinematic treatment. Departure from the traditional themes can also be seen in the filmmaker s most recent pictures Café Lumière (2003) and Three Times (2005). Both testify to the author s extraordinary vitality, ability to come up with an original visual approach and his rank among today s elite filmmakers. Three Times Café Lumiere Millennium Mambo Město smutku / City of Sadness Nový tchajwanský film Většina menších kinematografií jednou za čas oslní světovou veřejnost mimořádnými filmy a režisérskými osobnostmi. Většinou však toto období příliš dlouho netrvá a národní kinematografie po něm projdou bolestnou kocovinou. Netypičnost tchajwanského příkladu tkví v tom, že jejich nová vlna, nazývaná nový tchajwanský film, se udržela na vrcholu skoro dvacet let a zůstalo po ní několik velmi výrazných režisérských osobností. V této sekci představíme rané filmy všech klíčových autorů tchajwanského zázraku. Nejstarší

11 jsou filmy Svačinář (1983) a Léto u dědy (1984) Hou Hsiao-hsiena a Teroristé (1986) Edwarda Yanga. Druhou generaci režisérů tohoto období reprezentují Tsai Ming-liang svým debutem Rebelové neonového boha (1992), Ang Lee také debutem Tlačit rukama (1992) a Stan Lai filmem Pramen broskvových květů (1992). Kromě dalších filmů jsme do této sekce zařadili i kultovní kung-fu film Dragon Inn (1967), jehož části často výše uvedení autoři zapojovali do svých filmů. Podobně jako ostatní světové nové vlny, i ta tchajwanská fascinuje lidskostí, se kterou zobrazuje občas velmi tíživou realitu každodenního života v moderní době. New Taiwan Cinema Most smaller regional cinematographies manage to once in a while captivate the world with outstanding films and film-making personalities. However, such illustrious period tends to quickly fade off and the particular national national cinematography subsequently suffers a painful hangover. Taiwan is an exception as its New Wave often dubbed :New Taiwanese Film remained on its peak for almost 20 years and among directors yielded several strong personalities. This section introduces early works by all key authors of the Taiwanese cinematographic miracle. The oldest films featured are The Sandwich Man (1983) and Summer at Grandpa s (1984) by Hou Hsiao-Hsien and Terrorizers (1986) by Edward Yang. The second generation of directors of this period is represented by Tsai Ming-Liang with his debut Rebels of the Neon God (1992), Ang Lee with his debut Pushing Hands (1992) and Stan Lai with The Peach Blossom Land (1992). Among other films, this selection also includes the cult kung-fu feature Dragon Inn (1967) parts of which are often used be the above filmmakers in their own works. Similar to other regional New Waves, the Taiwanese surge fascinates with its human v approach to the often grim everyday reality of life in the modern era. 11 Dospívání / Growing Up Dragon Inn Léto u dědy / A Summer at Grandpas Loutka / Strawman Náš čas, náš příběh / Our Time Our Story 20 years New Taiwan Cinema Pramen broskvových květů / The Peach Blossom Land Rebelové neonového boha / Rebels of the Neon God Svačinář / The Sandwich Man Teroristé / Terrorizers Tlačit rukama / Pushing Hands Tropická horečka / Tropical Fever

12 12 v Soucasný tchajwanský film Po boomu nezávislých a autorských filmů v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století dorazila i na Tchaj-wan žánrová tvorba, která je příznačná pro celý východoasijský region. Mimořádný zájem diváků o tento typ filmů způsobil prudkou komercionalizaci tchajwanské kinematografie a nástup nejmladší generace režisérů, kteří své zkušenosti nabírali při tvorbě videoklipů, televizních seriálů nebo marketingových strategií. Pohnutá historie ostrova a kult autorských režisérů se však promítá i do těchto filmů. Navíc se jim daří upoutat pozornost diváků do takové míry, že nejen na Tchaj-wanu, ale i v jiných zemích dokáží v návštěvnosti překonat i hollywoodské trháky. A to například s filmem o mladém naivním homosexuálovi (Formula 17), s tradičním, ale dech beroucím hororem (Heirloom) nebo sympatickým ženským filmem o nástrahách moderního světa (Blue Cha Cha). Současný tchajwanský film tak působí velice profesionálně a divákům nabízí opravdu silné emocionální i umělecké zážitky. Contemporary Taiwanese Cinema After the boom of independent and personal filmmaking of the 80-ies and the 90-ies, Taiwan saw a rise of genre cinematography typical to the entire East Asia. Its extraordinary popularity led to rapid commercialization of Taiwanese cinematography and brought forth the youngest generation of directors who learned their trade making music videos, TV series or designing marketing strategies. However, even their films reflect the turbulent history of the island and the cult of personal-style directors. Moreover, these up-and-coming directors succeed in attracting audiences to such extent that their films defeat Hollywood production at the box office not only in Taiwan but even in other countries. They manage to achieve such success even with movies whose hero is a young, naive homosexual (Formula 17), a traditional, nevertheless breathtaking horror (Heirloom) or a friendly, female film dealing with the caveats of the modern world (Blue Cha Cha). Contemporary Taiwanese film gives a very professional impression and offers a strong emotional and artistic experience. Báječná plavba / Splendid Float Blue Cha Cha Boty pro štěstí / The Shoe Fairy Formula 17 Heirloom Chyť mě / Catch Osamělá láska / Love s Lone Flower Pasáž / The Passage

13 Dokumenty a studentské filmy Modernizace a renesance filmového dokumentu se nevyhnula ani Tchaj-wanu. Zatímco dříve se většina režisérů soustředila hlavně na hranou tvorbu, v průběhu devadesátých let vyrostla generace dokumentaristů, kteří domácímu i zahraničnímu publiku dávají nahlédnout do zcela specifických aspektů života na ostrově. Jejich pozornost je směřována hlavně na venkov, který si zachovává určitou sociální identitu a kde se dají nalézt stopy původní tchaj-wanské kultury. Ta byla ve dvacátém století velmi radikálně poznamenána politickými událostmi ve vnitřní Číně a následným budováním liberálního ekonomického systému a filmaři se jí začali věnovat až v nedávné době. Taipei National University of Arts je škola, kterou podobně jako českou FAMU prošla většina nejúspěšnějších tchajwanských režisérů. V rámci Filmasie nabídneme soubor několika studentských filmů, které byly úspěšně uvedeny na mezinárodních festivalech a jejichž autoři představují tvůrčí potenciál, který bude progresivní tchajwanskou kinematografii formovat v příštích letech. Documentaries and Student Films Taiwan, too, is witnessing modernization and a renaissance of documentaries. Whilse in the decades before, most directors used to concentrate on feature films, the 90-ies brought a generation of documentary filmmakers who open new windows into various specific aspects of life on the island. They mostly turn their attention to the countryside which preserves a certain social identity and where traces of the original Taiwanese culture can still be found. It is a culture radically influenced by the political events in mainland China in the 20th century and the subsequent transition to a liberal economical system and a culture the Taiwanese filmmakers have only recently started paying attention to. The Taipei National University of Arts is a school similar to the Czech FAMU in the sense that most successful local filmmakers are its graduates. Filmasia offers a collection of student films which have already earned success at international festivals and whose authors represent the creative potential which will change the face of Taiwanese cinematography in the years to come. Jump Boys Nech to být / Let It Be Rytmus vesnice Wulu / The Rhythm in Wulu Village Tchajpejští bohémové / Taipei s Bohemians Taipei National University of the Arts uvádí / presents: Kolekce studentských filmů / Student Films Collection 13

14 14 Korejská hororová noc Horor je velmi specifický žánr. Bývá sice považován za jednu z pokleslejších stránek současné kinematografie, avšak ani tento despekt nebránil mnoha výrazným filmovým teoretikům v tom, aby ho využili při zkoumání diváckých emocí. Jestliže dříve sloužil horor jako pokřivené zrcadlo různých perverzních deprivací politických nebo společenských systémů, dnes je zkoumán jako prostředek pro manipulaci s lidským tělem a jeho emocemi. Nesmíme také zapomínat, že horor je kultovním žánrem a bez ohledu na jeho umělecké kvality má mnoho skalních fanoušků, schopných převlékat se do oblíbených kostýmů a dělat další trochu podivné věci. Korejský horor patří v současnosti k tomu nejprogresivnějšímu. Je mystický, pracuje s komplikovanými náboženskými metaforami a má originální vyprávěcí postupy. Proto jsme se letos rozhodli představit dva výrazné korejské horory v rámci jednoho kontinuálního nočního představení. Nabízíme podivný svíravý pocit po celém těle doprovázený znechucením, strachem, lekáním, smíchem a celou škálou dalších emocionálních reakcí. Korean Horror Night Horror is a very specific genre. Even though it is often considered one of the trashier forms of current filmmaking, many film theoreticians, despite their despect, use the genre to study viewers emotions. If horror used to serve as a distorted mirror of various of perverse deprivations, political or social systems, today, it is being studied as a means of manipulating the human body and its emotions. Let us also not forget that horror is a cult genre and disregarding its artistic qualities, it attracts many hardcore fans willing to dress up in their favorite horror costumes and do other unusual things. Korean horror belongs to the most progressive kind. It is mythical, incorporates complex religious metaphors and uses original storytelling. For this reason this year, we have decided to introduce two dominant Korean horror films in a single continuous night screening. The invitation is to a strange, uneasy feeling pervading your entire body, accompanied with disgust, fear, sudden jolts, laughter and a whole range of other emotional reactions. Popelka / Cinderella Duch / The Ghost

15 P o r t r é t H o u H s i a o - h s i e n / T r i b u t e t o H o u H s i a o - h s i e n T h r e e T i m e s / Z u i h a o d e S h i g u a n g Režisérův zatím poslední film vypráví tři příběhy ve třech různých dobách. Rok 1966 reprezentuje příběh nenaplněné lásky vojáka a barmanky. Následuje rok 1911, kdy se do rodiny vlastnící čajové plantáže dostane mladá kur tizána. V roce 2005 sledujeme zpěvačku Jing, která ztrácí zrak a žije s milenkou Micky. Do jejich života se však přimíchá Zhen a jeho přítelkyně Blue. Skoro až monumentální rozkročení nad třemi různými dobami je opět nekonvenční a fascinuje nejen vykreslením charakterů hlavních postav a dějinných epoch, ale i důrazem na popsání dynamických změn, které v posledních devadesáti letech absolutně změnily svět. The director s most recent film tells three different stories from three different time periods is depicted through the story of an unfulfilled love of a soldier and a barmaid. Then we move to 1911, when a young prostitute enters a tea-growing family. In 2005, we follow the story of singer Ying, who is losing her eyesight and lives with her female lover Micky. Their lives are invaded by Zhen and his girlfriend Blue. This unconventional and nearly monumental span of three different eras fascinates not only by the way the protagonists and their different time periods are por trayed, but also by the emphasis on description of the dynamic changes, which totally changed the world during the past 90 years. H o u H s i a o - h s i e n ( ) Hou Hsiao-hsien Scénář / Screenplay Chu Tien-wen Kamera / D. o. P. Pin Bing Lee Produkce / Production Sino Movie Hrají / Cast Shu Qi, Chang Chen, Mei Fang, Liao Su-jen, Di Mei První z povídek filmu vychází z vlastních vzpomínek autora na zakouřený kulečníkový bar. Druhá se vrací přes lidský příběh k dramatickým okamžikům tchajwanských dějin a třetí opět portrétuje ztracenou generaci, která od okouzlení drogami a elektronickou hudbou hledá cestu, jak naložit se světem dál. Jako by se další část kariéry HHH uzavřela filmem odkazujícím k řadě jeho různorodých předchozích snímků. I tak se však zdá, že autor je pro své diváky, kritiky i filmařské kolegy stále pojmem. Jeho další film vzniká v těchto chvílích v Paříži The first story of the film is based on the authors memory of a smoky pool bar. The part uses a human story to return to a dramatic moment in Taiwanese history and the third part again portrays a lost generation which, starting with fascination with drugs and electronic music, searches for a way to deal with the world at its hands. It may seem as if another part of HHH s career was closing with a film referencing many of his former works. Still, it appears that the author remains a strong name to his audience, the critics as well as his peer cinematographers. He is currently shooting a new film in Paris. Tchaj-wan, 2005, 135 min., mandarínsky / anglické titulky, Mandarin / English subtitles 15

16 C a f é L u m i è r e / K ô h î j i k ô 16 Kromě toho, že je film intimním portrétem mladé Japonky Yoko, je také poctou ke stému výročí narození výrazné osobnosti japonského filmu Yasujira Ozua. Yoko pracuje na knize o kultovním muzikantovi z třicátých let Juangu Wenyem a setkává se tak s antikvářem Hajimem, díky kterému pochopí, že její život, roztříštěný mezi rodinu na venkově, přátele a práci, je přespříliš hektický. Do toho ovšem zjistí, že je těhotná s někým, koho nemiluje, a že by chtěla radikálněji změnit svůj život. Subtilní příběh je opět vyprávěn jako fascinující dobrodružství při hledání vlastní identity v moderním městě plném rychlých vlaků. Hou Hsiao-hsien Scénář / Screenplay Hou Hsiao-hsien, Chu T ien-wen Kamera / D.o.P. Pin Bing Lee Produkce / Production Shochiku Company, Hrají / Cast Hitoto Yo, Asano Tadanobu, Hagiwara Masato, Yo Kimiko, Kobayashi Nenji Apar t from being an intimate por trait of the young Japanese woman Yoko, this film is also a tribute to the impor tant Japanese filmmaker Yasujiro Ozuo on the occasion of the year of his 100th bir thday. Working on a book on a cult musician of the 30-ies, Juang Wenye, Yoko meets the antique-shop owner Hajim thanks to whom she grows to realize that he life strained between Yoko s countryside family, her friends and her work is too hectic. At the same time she finds out that she is pregnant with somebody she doesn t love and she realizes she would like to change her life. The subtle story is told as a fascinating adventure of searching for one s own identity in a modern city full of high-speed trains. H o u H s i a o - h s i e n ( ) Přiznaná inspirace filmy Yasujira Ozua je jen dalším důkazem mimořádného talentu tohoto režiséra, pro kterého je kromě osobitého vizuálního stylu důležitá také historická paměť. Nejen tedy ta velká, ale i ta filmová. Fascinace vlaky a jinými technickými výdobytky moder nity se u HHH definitivně smísila s fascinací křehkou a moder nitou těžce zkoušenou lidskou duší. The open inspiration by Yasujiro Ozuo s films is just another proof an outstanding talent of the director who values highly not only personal style, but also historical memory - not only the great one, but also the cinematic one. The author s fascination with trains and other modern high-tech elements definitively blends with his fascination for the brittle human soul continuously subjected to severe trials of the modern times. Japonsko / Tchaj-wan, 2003, 103 min., japonsky, anglicky / anglické titulky, Japanese, English / English subtitles

17 M i l l e n n i u m M a m b o / Q i a n x i m a n b o Podivuhodný film o mládí, jehož struktura se radikálně liší od všeho, co byste mohli znát. Vypravěčka Vicky, jejíž příběh sledujeme, dopředu říká, co se ve filmu bude odehrávat, noří se do světa svých osobních prožitků a za pomoci fascinující kameramanské práce rozehrává hru na návrat k smyslnému, opojnému a hlavně intenzivnímu vnímání světa okolo nás. Vicky je obyčejná mladá holka, která miluje milování, techno a večírky. Brzy však zjistí, že v takto vyprázdněném a nudném životě nechce pokračovat a vydává se na cestu, aby až v dalekém Japonsku naplno otevřela oči a začala skutečně žít. The structure of this surprising film about youth radically differs from anything you might know. We follow the story of Vicky, who acts as a narrator in telling us beforehand what is going to happen in the film, immerses herself into the world of her personal feelings and experience and aided by fascinating cinematography, opens a game of returning to sensuous, intoxicating and most of all, intensive perception of the world around us. Vicky is an ordinary younger girl, who loves lovemaking, techno music and parties. However soon, she fonds out that she doesn t want to continue this emptied and boring life and sets out on a journey, which leads her all the way to distant Japan until she fully opens her eyes and starts living a full life. H o u H s i a o - h s i e n ( ) Hou Hsiao-hsien Scénář / Screenplay Chu T ien-wen Kamera / D.o.P. Pin Bing Lee Produkce / Production 3H Productions, Orly Films, Paradis Films Hrají / Cast Shu Qi, Kao Jack, Tuan Chun-hao, Chen Yi-Hsuan, Takeuchi Jun, Niu Doze Po sérii spíše historických filmů, za které na sklonku osmdesátých a v průběhu devadesátých let získal ceny na festivalech v Benátkách, Berlíně a v Cannes, se tvorba HHH radikálně proměňuje. Film Millennium Mambo je až na hranici radikálního experimentu, kdy filmový obraz a zvuk v mnoha vrstvách kopíruje emocionální stavy lidského těla. Film šokoval světovou filmovou veřejnost a zároveň potvrdil, že HHH patří mezi nejvýraznější osobnosti současné kinematografie. After a series of mostly historical films gathering awards at festivals in Venice, Berlin and Cannes in the late 80-ies and throughout the 90-ies, the work of HHH radically transforms. Millenium Mambo goes to the edge of radical experimentation, where image and sound layer to copy emotional states of the human body. The film shocked movie fans and professionals worldwide and at the same time proved, that HHH is one of the leading figures of current cinematography. 17 Tchaj-wan / Francie, 2001, 119 min., mandarínsky / anglické titulky, Mandarin / English subtitles

18 v Mesto smutku / A City of Sadness / Beiqing chengshi 18 Epický příběh zachycuje osudy jedné tchajwanské rodiny po ukončení japonské okupace ostrova na konci druhé světové války. Historické reálie se tak volně mísí s fikčním příběhem čtyř bratrů a jejich starého otce. Jeden z nich vlastní bar a přeměňuje ho dle požadavků nové doby, další se dostal k obchodu s drogami, třetí se nevrátil z války a poslední, hluchý, vlastní antikvariát a angažuje se ve vlasteneckém hnutí. Mistrně natočený poetický film vznikl v době, kdy na Tchaj-wanu odzvonilo cenzuře, a je tedy prvním otevřeným pokusem o reflexi jeho nedávné historie. Hou Hsiao-hsien Scénář / Screenplay Chu T ien-wen, Wu Nien-Jen Kamera / D.o.P. Chen Hwa-in Produkce / Production Chiu Fu-Sheng Hrají / Cast Chen Sung Young, Fang Wou Yi, Ikuyo Nakanuta, Kao Jack This epic story follows the fate of a Taiwanese family after the end of the Japanese occupation of the island at the end of World War II. Historical events freely mix with a fictional story of four brothers and their old father. One of the brothers owns a bar and remodels it according to the needs of the new times, another gets into drug dealing, the third hasn t returned from war and the for th, deaf brother owns and antique book store and is active in the patriotic movement. This masterfully shot film was created when censorship was freshly lifted in Taiwan and thus represents the author s first attempt at openly reflecting no-so-distant history. H o u H s i a o - h s i e n ( ) Narodil se ve vnitřní Číně, avšak velice záhy se jeho rodina dostala na Tchaj-wan. Velmi ho tedy formoval přechod tchajwanské společnosti z bezútěšného chaosu plného uprchlíků k moderní společnosti západního stylu. Vystudoval film na tajpejské univerzitě a v sedmdesátých letech působil především jako scenárista a asistent režie. Styl jeho prvních filmů formovala především snaha vyrovnat se s minulostí své země. Jeho osobitý způsob práce se zvukem a s kamerou mu však již záhy vynesl ocenění na mezinárodních festivalech. HHH was born in mainland China, but his family soon moved to Taiwan. He was very much influenced by the transformation of the Taiwanese society from a cheerless chaos full of refugees to a Western-style modern society. HHH studied film at the Taipei university and in the 70-ies, worked mostly as a screenwriter and assistant director. The style of his early films was determined mostly by his effort to come to terms with the history of his country. However, his original use of sound and cinematography soon earned him acclaim at international festivals. Hong Kong / Tchaj-wan, 1989, 157 min., tchajwansky, mandarínsky, japonsky, čínsky / české titulky, Taiwanese, Mandarin, Japanese, Chinese / Czech subtitles

19 N o v ý t c h a j w a n s k ý f i l m / N e w T a i w a n c i n e m a D o s p í v á n í / G r o w i n g U p Jeden ze zásadních autorských filmů, kterým začíná epocha tzv. nového tchajwanského filmu. Xiao Bin žije v padesátých letech se svou matkou, která se rozhodne provdat za osamělého muže pocházejícího z vnitřní Číny. Xiao Bin postupně dospívá a v rodině začínají problémy, které se různě dramaticky a nečekaně řeší. Scénář k filmu napsal Hou Hsiao-hsien, a film tak spíše než rodinné drama nabízí opět napjatý vztah mezi komunitami čínských emigrantů a původních Tchajwanců a kritické postoje k roli ženy v tchajwanské společnosti. Zachycuje také nástup amerikanizace ostrova a do hloubky zkoumá psychologii jednotlivých postav. One of the landmark personal films starting the era of the so-called New Taiwanese Film. It is the 50-ies, Xiao Bin lives with his mother who decides to marry a lonely man from mainland China. Xiao Bin is growing up and his family starts facing problems that call for various dramatic and unexpected solutions. As the screenplay was written by Hou Hsiao- Hsien, the film turns out less of a family drama than an insight into the tense relationships between communities of Chinese immigrants and original Taiwanese and a criticism of the role of women in the Taiwanese society. At the same time, the film shows the Americanization of the island and send deep probes into the psychology of its protagonists. C h e n K u n - h o ( ) Chen Kun-ho Scénář / Screenplay Chu T ien-wen, Hou Hsiao-hsien, Hsu Shu-chen Kamera / D. o. P. Chen Kun-ho Produkce / Production Central Motion Pictures Corporation Hrají / Cast Doze Niu, Zhang Chun-fang R e ž i s é r a k a m e r a m a n by l j e d n o u z d ů l e ž i t ý c h p o s t av z n ov u v z k ř í š e n í t c h a j w a n s k é h o f i l m u. Te n s e v o s m d e s á t ý c h l e t e c h p r o s a d i l d o m a i n a m e z i n á r o d n í s c é n ě a o d t é d o by p l o d í j e d n u v ý r a z n o u f i l m a ř - s k o u o s o b n o s t z a d r u h o u. C h e n K u n - h o j a k o k a m e r a m a n p r a c ov a l n a p r v n í c h f i l m e c h H o u H s i a o - h s i e n a. J e h o n e j s l av n ě j š í f i l m D o s p í v á n í v z b u d i l m i m o ř á d n ý r o z r u c h a v e l k ý z á j e m u t c h a j w a n s k ý c h d i v á k ů. 19 Director and cinematographer, one of the leading figures of the resurrection of Taiwanese film. Since in the 80-ies, Taiwanese cinematography conquered new audiences both at home and internationally, it has been spawning ranks of prominent film-making personalities. Chen Kun-Ho was the cinematographer of Hou Hsiao-Hsien s first films. Growing Up is his most successful work which caused much sensation and attracted a great interest of the Taiwanese audience. Tchaj-wan, 1983, 94 min., mandarínsky / anglické titulky, Mandarin / English subtitles

20 v Léto u dedy / A Summer at Grandpa s / Dongdong de jiaqi 20 D v a n á c t i l e t ý Yu n g - y u n g j e s p o l u s e s v o u s e s t r o u p o s l á n n a l e t n í p r á z d n i n y k d ě d e č - k o v i n a v e n k o v. J e j i c h m a t k a j e v á ž n ě n e m o c n á. D ě t i s e t a k d o s t á v a j í d o c i z í - h o p r o s t ř e d í, k d e s i j e n k o m p l i k o v a n ě h l e d a j í c e s t u k o s t a t n í m. N a d r u h o u s t r a - n u j s o u j e j i c h d n y n á h l e d o b r o d r u ž n ě j š í, n á r o č n ě j š í. A s i n e j k o u z e l n ě j š í f i l m H o u H s i a o - h s i e n a, k t e r ý i p ř e s j i s t o u m e l o d r a m a t i č n o s t s t á l e f a s c i n u j e p ř e d e v š í m f o r m á l n í v y n a l é z a v o s t í r e ž i s é r a. D ě t s k ý p o h l e d v e f i l m u t o t i ž n e m u s í b ý t v ž d y j e n r o z t o m i l ý. Hou Hsiao-hsien Scénář / Screenplay Chu T ien-wen, Hou Hsiao-hsien Kamera / D. o. P. Chen Kun-ho Produkce / Production Central Motion Pictures Corporation Hrají / Cast Guo Yen-zheng, C. Chen-li, Mei-Feng Tog e t h e r w i t h h i s s i s t e r, ye a r - o l d Yu n g - y u n g i s s e n t t o s p e n d h i s s u m m e r w i t h h i s g r a n d f a t h e r i n t h e c o u n t r y s i d e. T h e c h i l d r e n s m o t h e r i s s e r i o u s l y i l l. I n a n u n k n ow n e nv i r o n m e n t, t h e t wo y o u n g p r o t a g o n i s t s f i n d i t d i f f i c u l t t o m a ke f r i e n d s. O n t h e o t h e r h a n d, t h e i r l i f e b e c o m e s m o r e a dv e n t u r o u s a n d m o r e c h a l l e n g i n g. T h i s i s p e r h a p s t h e m o s t c h a r m i n g f i l m by H o u H s i a o - H s i - e n a n d d e s p i t e b e i n g s o m e w h a t s e n t i m e n t a l, t h e d i r e c t o r s f o r - m a l i nv e n t i v e n e s s a l o n e i s f a s c i n a t i n g. A p p a r e n t l y i n a m ov i e, t h e c h i l d s p e r s p e c t i v e d o e s n t a l w ay s h av e t o b e c u t e. H o u H s i a o - h s i e n ( ) Narodil se v provincii Kuantung v jižní části vnitřní Číny. Na Tchaj-wan se s rodiči uchýlil spolu s Čankajškovou armádou, u které sloužil jeho otec. Vyrůstal na venkově spolu s dalšími uprchlíky. K tomuto zážitku se ve svých filmech často vrací. Venkovu všeobecně věnuje velkou pozornost, především v konfrontaci k proměnám moderního Tchaj-wanu. Na scénáři k filmu Léto u dědy spolupracoval se scenáristou Chu T ien-wenem, který se na jeho filmech podílí dodnes. Born in the Kuantung province in mainland China. His family moved to Taiwan together with the Chiang Kai-Shek army his father served in. He grew up in the countryside among other refugees. In his films, he often returns to this experience. Hou Hsiao-Hsien often take interest in the countryside in general, especially in contrast with the metamorphoses of modern Taiwan. He cowrote the screenplay to this film with Chu Tien-Wen who still cooperates on HHH s movies. Tchaj-wan, 1984, 93 min., mandarínsky / anglické titulky, Mandarin / English subtitles

21 D r a g o n I n n / L o n g m e n k e z h e n Režisér a scenárista King Hu vypráví příběh z období dynastie Ming, kdy se skupina královských eunuchů rozhodne zlikvidovat váženého a spravedlivého úředníka You China. Ten je na základě falešného obvinění popraven a jeho rodina vyslána do dalekého vyhnanství v severní Číně, kde však na ni čeká jen další nebezpečí.tam se také v tajemném hostinci U dračí brány scházejí další cestovatelé a vyhnanci a souboj o život, ale také za svobodu může začít. Epický a velmi autorský film byl zlomem ve vývoji žánru kung-fu filmů. Kamera se odpoutává z místa, bojové scény mají až baletní choreografii a celý film je metaforou boje proti autoritativnímu komunistickému režimu v Číně. Director and screenwriter King Hu tells a story from the Ming period, when a group of royal eunuchs decides to eliminate the respected and just official You Chin. Chin is executed based on a fabricated accusation and his family is sent to exile in northern China only to face more danger. There at the mysterious Dragon Gate Inn, travelers and other exiles meet. The struggle for life and freedom is on. This epic and at the same time very personal work was a turning point in the evolution of kung-fu films. The camera departs from its once fixed place, fight scenes take on an almost ballet form and the entire movie is a metaphor of the struggle against the authoritarian communist regime in China. K i n g H u ( ) Jeden z průkopníků žánru bojových filmů byl silně ovlivněn klasickou čínskou operou. Začínal jako autor válečných protijaponských filmů. Později natáčel tzv. wuxia filmy (kostýmní bojové filmy), aby ve filmu Dragon Inn dokázal vytvořit zcela specifický taneční bojový film, který natr valo změnil tvář žánru. Dodnes je obdivován jako autor schopný propojit klasickou čínskou literaturu, operu, mytologii a náboženství do dynamické filmové podoby. One of the pioneers of kung-fu film, strongly influenced by classical Chinese opera. King Hu star ted his career in cinema as an author of war time anti-japanese films. Later, he star ted making so-called wuxia (period kung-fu) films until in the Dragon Inn, he created an entirely new dance-fight movie, which forever changed the genre. He is still admired for his ability to bring together classical Chinese literature, opera, mythology and religion in a dynamic cinematic form. Hong Kong / Tchaj-wan, 1966, 111 min., mandarínsky, čínsky / anglické titulky, Mandarin, Chinese / English subtitles King Hu Scénář / Screenplay King Hu Kamera / D.o.P. Hua Hui-ying Produkce / Production Union FilmCompany Hrají / Cast Shangguan Lingfeng, Chun Shih, Bai Ying, 21

22 L o u t k a / T h e S t r a w m a n / D a o c a o r e n 22 Na sklonku druhé světové války se na Japonci okupovaný Tchaj-wan snášejí americké bomby. Jedna z nich dopadne, avšak nevybuchne, na pole, které vlastní vyhladovělá a osudem nepěkně stíhaná rodina. Dva bratři se rozhodnou bombu odvézt okupantům, získat za to odměnu, a tím pádem nakoupit jídlo. Válečná komedie si bere na paškál nejen zvrácené vztahy mezi lidmi v době války, ale i absurdnost všedního života v době, kdy neplatí základní etická a komunikační pravidla. Film si díky osobitému způsobu zobrazení života ve válce vysloužil nálepku asijské mutace magického realismu. T ung Wang Scénář / Screenplay Hung Sung, Wang Siu-di Kamera / D. o. P. Lee Pin-bing Produkce / Production Central Motion Pict. Corporation Hrají / Cast Ke Jun-xiong, Lin Meijiao, Wu Bing-nian, Yang Kuei-mei T h e e n d o f Wo r l d W a r I I i s d r a w i n g n e a r a n d J a p a n e s e - o c c u p i e d Ta i w a n i s b e i n g b o m b e d b y t h e U. S. O n e o f t h e b o m b h i t s a f i e l d o w n e d b y a s t a r v i n g, m i s f o r t u n a t e f a m i l y, b u t i t d o e s n t e x p l o d e. Tw o b r o t h e r s d e c i d e t o b r i n g t h e b o m b t o t h e J a p a n e - s e a n d g a t h e r a r e w a r d f o r i t, w h i c h w o u l d e n a b l e t h e m t o b u y f o o d. T h i s w a r t i m e c o m e d y t a r g e t s n o t o n l y p e r v e r s e w a r - t i m e h u m a n r e l a t i o n s h i p s, b u t a l s o t h e a b s u r d i t y o f d a i l y l i f e a t a t i m e o f a b s e n c e o f b a s i c e t h i c a n d c o m m u n i c a t i o n a l r u l e s. T h a n k s t o i t s s p e c i f i c d e p i c t i o n o f l i f e a t t h e t i m e o f w a r, t h i s f i l m h a s b e e n t a g g e d t h e A s i a n m u t a t i o n o f m a g i c r e a l i s m. T u n g W a n g ( ) Na rozdíl od většiny svých generačních kolegů natáčel zpočátku spíše satirické filmy. Pochází z rodiny prominentního generála Čankajškovy armády, a tak je i jeho dílo zaměřené především na kritiku komunistické diktatury ve vnitřní Číně. I jeho další filmy jako na festivalu v Šanghaji oceněný Hill of No Return (1992) jsou historickými satirami. U n l i k e m o s t f i l m m a k e r s o f h i s g e n e r a t i o n, T u n g W a n g s t a r t e d a s a n a u t h o r o f m o s t l y s a t i r i c a l f i l m s. B o r n t o t h e f a m i l y o f a p r o m i n e n t g e n e r a l o f t h e C h i a n g K a i - S h e k a r m y, T u n g W a n g s w o r k i s m o s t l y d e v o t e d t o t h e c r i t i c i s m o f c o m m u n i s t d i c t a t o r s h i p i n m a i n l a n d C h i n a. A m o n g h i s o t h e r h i s t o r i c a l s a t i r e s, T h e H i l l o f N o R e t u r n ( ) w a s a w a r d e d a t t h e S h a n g h a i f e s t i v a l. Tchaj-wan, 1987, 94 min., mandarínsky, japonsky / anglické titulky, Mandarin, Japanese / English subtitles