Maják. na ostrově Faru

Transkript

1 Měřítko :00 Petr Pokrupa; FA ČVUT; 20 Seminární práce na Deskriptivní geometrii Maják na ostrově Faru Maják na ostrově Faru Maják na ostrově Faru se ve starověku nacházel v Egyptě u města Alexandrie a byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Počítá se k sedmi divům světa. Maják na ostrově Faru patří ke stavbám, jejichž vzhled není možno rekonstruovat, protože vyjma toho, že se z něj nic nezachovalo, neexistují ani jeho spolehlivé popisy. Nejznámější starověkou kresbou tohoto majáku je schematické znázornění majáku na minci. Stavbu navrhl Ptolemaios Sótér, ale dokončena byla až za vlády jeho syna Ptolemaia Filadelfa. Architektem celého projektu byl Sostratu, což ale neznamená, že na projektu pracoval sám. S prací mu pomáhalo spousta dalších stavitelů a architektů. Podle popisu známého z Plinia staršího (Plinius však čerpal z jiného, dnes již neznámého díla) měla stavba čtvercový půdorys s délkou stran mezi 80 a 90 metry. V těchto rozměrech měl existovat dvoupatrový palác, který měl mít v každém rohu věž. O velikosti těchto věží není nic známo. Uprostřed chrámu byl umístěn vlastní maják, který tvořila čtverhranná zužující se věž neznámých rozměrů. Výška této věže bývá odhadována mezi 0 a 80 metry. Předpokládá se, že sloužila jako pevnost a že byla zakončena cimbuřím. Na této věži byla umístěna užší, pravděpodobně osmiboká věž, ukončená kamennou plošinou s otevřenou sloupovou síní (peristylem). Strop této síně tvořila pravděpodobně pyramidová věž, jejíž vrchol tvořila socha Poseidóna. Ve sloupové síni bylo zrcadlo, které odráželo sluneční paprsky a v noci zde byl zapalován oheň. Celková výška stavby není nikde udávána, jediný údaj z něhož lze tuto výšku dopočítat je vzdálenost na jakou bylo světlo z tohoto majáku viditelné, intenzita světla není neznámá, protože lze zjistit jakou intenzitu mohli tehdy egypťané získat. U vzdálenosti však vzniká problém, protože ji starověcí autoři často pouze odhadovali. Největší viditelnou vzdálenost udává Flavius Josephus. Ten tvrdí, že světlo z tohoto majáku bylo vidět na vzdálenost tři sta stadií, což je mezi 53 a 5 kilometry (podle toho zda se použije attická či římská stadie). Pokud se tento údaj aplikuje, pak získáme 80 metrů. Tato výška však patrně přesahovala stavební možnosti tehdejšího světa, proto se moderní věda přiklání k údajům udávaným jinými, méně známými autory. Aplikace jejich údajů pak poskytuje různé odhady. Stavba měla podle všeho 3 části: Dolní čtvercová část majáku měla výšku 55,9 metrů, prostřední část s osmi hranami měla výšku 22, metrů a poslední kulatá část 7,4 metrů. Za nejnižší a patrně i nejpravděpodobnější výšku bývá v literatuře udáván rozměr metrů. I tato výška znamená, že maják byl nejvyšší stavbou nejen tehdejšího světa, ale i celého starověku. S aktualizací do dnešní doby by tato výška znamenala výšku srovnatelnou se 40patrovým mrakodrapem. Zároveň by to znamenalo, že Maják na ostrově Faru byl nejvyšším majákem všech dob. Výška tohoto majáku tak byla demonstrací síly a možností, praktický význam pro výšku majáku končí kolem výšky padesáti metrů. Taktéž o použitém stavebním materiálu není nic známo, podle Strabóna byl maják vystavěn z bílého kamene, podle Plinia a některých dalších údajů z bílého mramoru. Domněnka, že šlo o bílý mramor byla potvrzena některými archeologickými nálezy. Historie Nedostatek údajů provází i historii této stavby, usuzuje se, že stavba byla zahájena někdy kolem roku 300 př. n. l. a k dokončení, že došlo v roce 280 př. n. l.. Stavba by tak byla provedena za vlády prvních dvou Ptolemaiovců, za architekta je považován Sóstratos. K prvnímu výraznějšímu poškození došlo až po dobytí Alexandrie Římany. Caesarem byla stavba pravděpodobně snížena, protože při dobývání došlo k poškození nejvyšších pater a maják přestal být udržován v původním rozsahu. Ve 4. století maják poškodilo zemětřesení a přestal zde být udržován oheň. V 7. století byl ještě díky své bílé barvě využíván jako denní maják. Koncem 0. století Alexandrii postihlo další zemětřesení, které ještě více snížilo tento maják. Ve 3. století ztratil i význam denního majáku, neboť se změnily podmínky a původní přístav zanesl písek. V tomto období ho lidé začali rozebírat a používat jako stavební materiál. Definitivně ho zničilo zemětřesení roku 32. Dnes na jeho místě stojí arabská středověká pevnost Quait Bay Fort na jejíž stavbu byl použit i materiál z tohoto majáku. Postup skládání: Prvním krokem je vystříhání veškerých dílů. K lepení dílů je nejvhodnější lepidlo na papír a dostatečný počet párátek na nanášení malých vrstev lepidla na jednotlivé lepící plochy. Každý díl má své číslo a číslo na lepících plochách, které slouží k lepší orientaci v navazování jednotlivých dílů na sebe. Červenými křížky jsou označeny plochy, které je třeba také vyříznout pro následné vlepení dalších dílů. Nutností ke složení modelu je alespoň 0 špejlí. Začneme slepením základní plochy dohromady (díly a,b,c,d). Dalším krokem je složení základní (hranaté) části majáku, to jest dílů 2a a 2b, do nichž se vlepí 4x díl číslo 3. Hranatá část majáku je ukončena ochozem (díl 4) a terasou (díl 5). Nejvhodnějším postupem je přilepení pouze dílu číslo 4 a díl číslo 5 si nechat až na pozdější fázi. Následně slepíme do osmibokého hranolu díl číslo a do něj vlepíme osm oken (díly číslo 7). Osmiboký hranol je opět ukončen ochozem z dílů číslo 8 a 9. Vhodným postupem je opět přilepení pouze dílu číslo 8 a díl číslo 9 si nechat opět na pozdější fázi. Nyní postoupíme k válcové ploše na majáku. Ta se skládá z pláště (díl číslo 0) a z hodní podstavy (jeden z dílů číslo ). Následně celý válec přilepíme k předem připravenému osmibokému ochozu (díl číslo 9). Celou tuto část (díly 9;0 a ) přilepíme k horní vystouplé části osmibokého hranolu (díl číslo 8). Vznikne nám tak horní část majáku z dílů ;0;9;8;7; a5. Tuto část poté přilepíme k horní vystouplé části hranaté části majáku (díl 2 a 3). Nyní máme připravený celý maják, který prostrčíme zespoda dírou v dílu a přilepíme jej. Nyní slepíme kužel z dílu číslo 3. Podlepíme jej válcovou částí (díl číslo 2) a zakončíme podstavou válce (druhý díl číslo). Takto vytvořenou špičku majáku přilepí na špejlí délky 2 cm, které se přilepí na předtištěné kolečka na dílech. Druhou fází je slepení nádvoří majáku. Připravíme si po dvou dílech čísla 5 a. Dále slepíme 4 věže. Každá z nich se skládá ze stěn (díl číslo ), hodní vystouplé části (díl číslo 9), ochozem (díl číslo 20) a dvěma okny (díly číslo8). Důležité je prostřižení dílu číslo v místě označeném nůžkami. Do této mezery se prostrčí lepící plocha dílů nádvoří (díly číslo 5 a ) a zevnitř věže se k ní přilepí. Posledním krokem je přilepení celého vzniklého nádvoří k dílu číslo. Následně si nařežeme dostatečný počet špejlí délky 2 cm a podél celého nádvoří vytvoříme přilepením špejlí na příslušné kolečka peristyl. Maják je poté vhodné podlepit nějakou tvrdší kartónovou plochou. Terén majáku je možné doplnit doplňky jako je jemný písek přilepený na kartón nebo svíčkou na vrchol majáku (pozn. Není poté zaručeno ani vyzkoušeno, že celý maják neshoří :-) ). Děkuji za slepení této vystřihovánky a přeji příjemné slepování.

2 b 2a

3 7 7 c 9 20 c 9 20

4 c d 9 20

5 a 8 9 b 5

6 b d

7 2a 4

8 20 2b

9

10

11

12 2 9 0 a b

13 8 5

14 8 5